IST ARCHA - ARCHEUS - HERBÁŘ
---------------------------------------------------------------------

Aloe je prastará léčivá rostlina. Bible uvádí, že před tím, než bylo Kristovo tělo uloženo do skalního hrobu, bylo zavinuto do bílého plátna s listy myrhy a práškem z aloe. Ve východních zemích se kdysi řadilo mezi důležité rostliny k balzamování. Patřilo mezi tajemné krášlící prostředky královny Kleopatry. Již od starověku se aloe používá k léčení ran, při trávicích potížích a jako dezinfekční a konzervační prostředek. Do Evropy se dostalo v 16. století. Jeho vůni si oblíbil Napoleon a jeho palác byl vykuřován aloí.

„V mnoha minulých civilizacích byla oslavována jako bůh. Ve starém Egyptě byla rostlinou, jejíž "krev" dávala krásu, zdraví a nesmrtelnost. Bývala součástí balzamovacích obřadů a doprovázela faraony na onen svět. Císaři mystické Číny považovali její trny za "posvátné nehty¨nesmrtelnosti". Mezi kmeny amerických indiánů patřila k šestnácti posvátným rostlinám. V rozsáhlých afrických pouštích ji Nomádi pojmenovali "pouštní lilie", v Severní Americe je dodnes nazývána "tichým léčitelem" a "doktorem Aloe", v Rusku "elixírem dlouhověkosti". Patrně nejstarší léčivka světa, které člověk po staletích užívání přisoudil punc legendárnosti, se jmenuje aloe vera." (Jolana Těšinová)

"V mýtech se hovoří o tom, že Seminolští Indiáni z Floridy popsali pramen mládí jako vodu, která vytéká ze středu rostlin aloe vera.

Aloe vera byla dlouho považována za rostlinu přinášející štěstí a odhánějící zlo. Před sty lety věšeli Afričané několik rostlin aloe vera nad své dveře, aby se vyvarovali zlých duchů. Dnes věší Egypťané aloe vera nad dveře svých nových domovů jako symbol naděje a štěstí pro ty, kteří tam žijí.

V Mexiku je aloe vera v květináčích umisťována blízko dveří domů, aby lidé, kteří vcházejí dovnitř, s sebou nesli dobré úmysly. ... Mexičtí obchodníci prý věší aloe nad vchod svých obchodů, aby ti lidé, kteří vcházejí dovnitř, přinášeli dobrý obchod.

V některých zemích přátelé zabalují rostlinu aloe vera do papíru a dávají ji novomanželům, aniž by ji zasadili či zalévali ... pokud květina vyráží nové výhonky, dvojice má být šťastna."
(Diana Gage)

Aloe - rod jednoděložných rostlin z čeledi asfodelovitých, zahrnuje asi 200 (počet se v literatuře postupně zvýšil 185 až na 275) druhů rostoucích původně v subtropickém a tropickém, především Africe a Středomoří. U nás volně neroste, známe ji pouze v pěstované podobě. Jsou to suchomilné až sukulentní tučnolisté rostliny s masitými, často na kraji různě trnitě zubatými listy. V listech některých druhů obsaženy sekreční buňky produkující látky s léčivými účinky. Z listů Aloe perfoliata se získává tzv. mauricijské konopí

Pojmem ALOE označujeme také vlastní léčivou drogu z listů některých druhů aloe s účinkem purgativním a tonickým. Drogou je šťáva z listů, míza nebo šťáva s různě vysokou příměsí mízy. Hlavní léčivou drogou je gel a šťáva z listů. Používá se buď sušená, konzervovaná nebo čerstvá, jež se u nás aplikuje nejčastěji. Sušená šťáva se nazývá SABUR. Oficinální je podle ČL 1997 aloe barbadoské, nazývané také někdy aloe pravé, nebo moderně - aloe vera, zahuštěná a usušená šťáva z listů (mateřská rostlina Aloe barbadensis, syn. Aloe vera LINNE, syn. Aloe vulgaris LAMARCK, resp. jeho hybridů a kříženců) a aloe kapské (z některých dalších druhů Aloe, zejména Aloe ferox. MILL., a jejich kříženců). Aloe je amorfní droga s obsahem antrachinonů (podobně jako např. oddenek rebarbory).
V dnešní době rozlišujeme u některých druhů aloe mezi žlutočervenou mízou (aloe, latex, žlutá míza, droga aloe), která obsahuje vyšší procento aloinu vyvolávajícího u některých lidí kožní alergii a při vnitřním použití průjem a silné dráždění střev a ledvin, a průhledným gelem (označovaným někdy jako aloe vera nebo "šťáva", která je ve skutečnosti jeho výtažkem), který se musí do 12 hodin stabilizovat. Míza obsahuje především antrachinony, antraglykosidy a pryskyřici. Šťáva obsahuje minerály, vitamíny, a další živiny, enzymy a další biostimulátory, ale i stopy látek obsažených v míze.
U aloe tromovité, kde produkty vznikají většinou z celé (např. rozemleté) nadzemní části rostliny je v produktu i mnohem vyšší obsah dráždivých látek než u gelu (šťávy) např. z aloe vera bez obsahu míz, ale část dráždivých látek (zejména pryskyřice) se z lihovodního roztoku časem vyloučí ve formě usazeniny.

"Nejvýznamnější obchodní a nejčastější oficinální druh je kapská aloe. Drogu tvoří z odřezaných listů vyteklá a varem nebo na slunci zahuštěná šťáva, která po ochlazení ztuhla. Jestliže se zahušťování uskutečňuje při vyšší teplotě a šťáva se přitom nemíchá, vytváří se kvalitnější hnědočerná a sklovitá (bývá oficinální jako lesklá aloe - Aloe lucida), nebo matná a šedá hmota (Aloe hepatica). Mateřskou rostlinu tvoří rozličné druhy rodu Aloe a hybridů... nejčastěji Aloe ferox MILL." (J. Kresánek)
Obchodní druhy indická aloe a Curacao aloa, která pocházejí z Antil a Venezuely, jsou nejčastěji produktem získaným z druhu Aloe barbadensis MILL. (takže jde jen o jiné obchodní názvy pro aloe barbadoské).
Sokoterská aloe, původem z ostrova Sokotra je získávána z Aloe perryi BAKER. (Podobné obchodní druhy pocházejí z východní Afriky a z Arábie.)
Obchodní označení může někdy znamenat jen označení původu (a príp. kvality) a různé obchodní druhy mohou pocházet z téže rostliny. Např. kapská aloe (v užším smyslu), původem z Jihoafrické republiky, a ugandská aloe, původem z východní Afriky, pocházejí nejčastěji z Aloe ferox MILL (jde v obou případech, s ohledem na mateřskou rostlinu, o aloe kapské).
Nejčastěji se u nás jako okrasná, většinou pokojová rostlina pěstuje Aloe stromovitá (Aloe arborescens MILL. Také aloe sokoterská se vyskytuje jako okrasná rostlina.
Poměrně často se u nás pěstují aloe pravá (Aloe vera L.), Aloe ferox MILL. a Aloe Barbadensis MILL. a jejich hybridy, což jsou poměrně velké teplomilné keře, které se v našich podmínkách dají pěstovat jen ve skleníku.
ˇJako pokojové rostliny jsou pěstovány také Aloe variegata, aloe pestrá a aloe mýdlová, které však nejsou pokládány za léčivé.

-----------------------------------------------------------------------------------

ALOE LÉČIVÁ

Aloe stromovitá, syn. aloe léčivá (Aloe arborescens. MILL.), čeleď liliovitých (Liliaceae),
Aloe stromčekovitá (slov.)


Nejběžnější je aloe léčivá, syn. aloe stromovitá (Aloe arborescens), rostlina vytvářející stromovité keře, vysoké 0,5 - 3 metry s mečovitými listy, dlouhými 40 - 60 cm a širokými 5 - 7 cm, šedozelené barvy. Rostlina pochází z jižní Afriky.

Aloe stromovitá, ani droga z ní, se nedováží, a pokud se pěstuje, pak pouze jako pokojová rostlina, u nás běžná.
Droga se sbírá po celý rok. Pro farmaceutické účely se používá aloe 3-5 let stará a před utržením se nemá 9 dní zalévat. Drogou je šťáva vytékající
z listů, která na vzduchu rychle tuhne nebo se suší na slunci a říkáme
jí sabur. Štávu poněkud odlišné kvality (s vyšším obsahem mízy) získáme též rozemletím listů a lze ji zahuštovat varem.
Droga je směsí mnoha účinných látek, z nichž nejvýznamnější jsou antrachinony, zejména
antracénový derivát aloin, emodin, organické kyseliny, značně dráždivé pryskyřice, minerální látky, hořké glykosidy, vitamíny, enzymy a další látky. Sabur i čerstvá šťáva jsou částečně rozpustné ve vodě, zejména čerstvá šťáva je ve vodě téměř nerozpustná. Většinou se používají různé lihovodní roztoky. Nejdráždivější - pryskyřičná frakce drogy - se i v lihovodní směsi usazuje časem na dně, což umožňuje jejím vyloučením z přípravku omezit dráždivost pro vnitřní použití, zejména tam, kde se bojíme předávkování. "Předávkování může způsobit značné nepříjemnosti, především překrvení břicha a pánve, ale také podráždění ledvin. Podávání drogy se nedoporučuje při krvácejících hemoroidech, při menstruaci, v těhotenství a při gynekologických potížích." (J. Janča - J. A. Zentrich)
Zakoupený stabilizovaný gel resp. šťáva z aloe vera je mnohem šetrnější (méně rizikový) než droga získaná z mleté aloe léčivé, protože při mletí se do produktu dostane větší množství látek mízy.

O aloe toho bylo napsáno velmi mnoho. Jedni
ho považují za všelék, jiní v rozpacích krčí rameny nad jeho
jedovatostí. Domníváme se, že pravda je asi tak někde uprostřed. Aloe
je sice jedovaté, ale k poškození zdraví nemůže dojít, pokud
dodržujeme předepsané dávkování. Na druhé straně by bylo hříchem
nevyužít jeho léčivých vlastností. Terapeutické působení je neobyčejně
široké. Drogu lze využít jako projímadlo, jako antibiotikum, při
léčení plicní TBC, při cévních chorobách, při břišním tyfu a paratyfu,
žaludečním a dvanácterníkovém vředu, při gastritidě a chronické
kolitidě, léčí některé druhy anemií, upravuje chut k jídlu, pomáhá při
zánětech středního . V poslední době se objevila i řada zpráv o léčení rakoviny zažívacího traktu. Předávkování je nebezpečné, neboť
vyvolává překrvení břišních a pánevních orgánů. Proto je podávání
drogy kontraindikováno v těhotenství, kde může být příčinou potratu,
dále při kojení, neurastenii, gynekologických potížích, při hemeroidech. Může
způsobit střevní záněty, výrony krve a ochromení střevní činnosti. Též
kojící matky by se měly vyvarovat užívání přípravků z aloe nebot
některé dráždivé látky se dostávají do mateřského mléka a způsobují
průjem u kojenců. Významné je i vnější použití aloe na popáleniny, což
se týká i popálenin způsobených RTG-zářením, dále se aplikuje na
hnisavé a špatně se hojící rány, flegmony, některé ekzémy a k léčení
parodontózy. Droga je též součástí švédských kapek. Všechny lékové
formy z aloe je nutné při vnitřním použití zapít vodou.
"Droga působí především jako velmi účinné projímadlo. Má mírný, bezbolestný účinek, projevující se hlavně v tlustém střevě. Účinek nastupuje do osmi hodin po prvním podání. Droga se doporučuje zejména u chronické zácpy, která nereaguje na jiné terapie.
Čerstvá šťáva se užívá především zevně a oproti saburu působí také antibioticky. Kromě užití při zácpě se aplikuje při chronickém zánětu tlustého střeva, při nechutenství a při potížích s trávením. Zevně se s velkým úspěchem aplikuje na hnisavé rány, kožní záněty, popáleniny, jizvy i flegmony. Olejová emulze je vhodná pro léčení popálenin 2. a 3. stupně, ale může se použít i pro popáleniny po ozařování a jako prevence proti jejich vzniku.
Lze ovšem říci, že hlavní doménou vnějšího použití aloe jsou právě spáleniny. Někdy se používají rozřezané listy, předtím samozřejmě umyté, které se přikládají řeznou plochou přímo na spáleninu. Čerstvá šťáva je absolutně sterilní a podporuje granulaci a regeneraci pokožky.
... Aloe celkově působí jako posilující a podpůrný prostředek. Šťáva ve směsi s bílým vínem, vtíraná několikrát týdně k vlasovým kořínkům, výrazně brání vypadávání vlasů." (J. Janča - J. A. Zentrich)

- čerstvě seříznutý nebo pomletý list: list nebo kaše z listů se
přikládá formou obkladů na spáleniny, špatně se hojící a hnisavé rány,
vředy, flegmony, bércové vředy apod. Obnaženou dužinou potíráme opary,
a to už při jejich první známce. Výsev se bud zastaví nebo se obejde
bez bolestivých puchýřků. Trápí-li vás čepy na mandlích, smícháme 2
díly medu a 1 díl čerstvé šťávy z aloe a touto směsí mandle potíráme
třeba každou půlhodinu.
- čerstvá šťáva: získává se sběrem z naříznutých listů volně prýštící
nebo z rozemletých listů lisovaná. Zevně se aplikuje jako čerstvý
list. Vnitřně se podává při chronické zácpě, nechutenství, gastritidě,
kolitidě apod. Cerstvou šťávu je třeba ihned spotřebovat. Krátkodobě
lze konzervovat tak, že se na mírném ohni povaří 8 minut za stálého
míchání. Po vychladnutí ji smísíme v poměru 3 díly šťávy s 1 dílem
80% lihu. Takto konzervovaná šťáva vydrží v chladničce až 3 týdny.
Podává se 1/2 až 1 čajová lžička šťávy s lihem. Pokud lihem konzervujeme čerstvou šťávu, použijeme na 3 díly šťávy 2 díly 80%-ního lihu a užíváme 1-2 čajové lžičky denně.
Vždy by mělo mít přednost zpracování šťávy tepelně neupravené (nepasterizované), protože si udržuje více léčivých vlastností.
- sabur: se získá tím způsobem, že čerstvá šťáva se bud nechá na
slunci sušit až do úplného vyschnutí a nebo se zahušťuje varem až
vznikne sklovitě lesklá, tmavě hnědá hmota. Sabur se podává jako
projímadlo v dávce 0,1 až 0,2 g 3x denně, vyjímečně při úporné zácpě
až 0,5 g. Aplikace však je možná jen tehdy, pokud nemocný netrpí
poruchou jater a žlučníku.
- aloová tinktura: 150 g saburu se přelije 1 litrem 60%
čistého lihu, dobře se uzavře a nechá se 14 dní macerovat v teple. .
Poté se zfiltruje. Podává se 3x denně 15 - 20 (u odlišných druhů přípravy a konzervace 10-25) kapek.
- železité víno: železité víno s aloe připravíme tak, že do sedmičky železitého
vína, které koupíme v lékárně nebo v drogerii, nakrájíme na
kousky 50 g listu aloe, alespon 2 roky staré rostliny. Pečlivě
uzavřeme a necháme nejlépe na slunci, třeba za oknem, 10 dní
louhovat. Důležité je občas s lahví zatřepat. Potom víno scedíme
nejlépe do tmavé lahve a dáme do chladničky. Užívají se 2 lžíce
denně nejdéle 6 týdnů. Užívání příznivě ovlivnuje krvetvorbu, má
vliv na slezinu a podporuje činnost krvinek. Dodává tělu železo
a působí příznivě na mikrofloru tlustého střeva. Podporuje také
činnost jater a ledvin a působí blahodárně na sliznici žaludku.
- železitý sirup a železité víno z aloe jsou výborným prostředkem proti chudokrevnosti:
"Železitý sirup se připravuje tak, že převařenou šťávu vmícháme do železitého vína Maltoferrochin. Obsah láhve (650 ml) doplníme šťávou do 1 litru. Konzervaci provádíme tak, že přidáme 15 ml ředěné kyseliny chlorovodíkové (10%) a 0,5 g kyseliny citronové. Skladujeme v lahvičkách do 200 ml." (J. Janča - J. A. Zentrich)
- mazání z aloe: zelenou francovku Lesanu nalijeme do nádoby se
širším hrdlem. Přidáme 10 acylpyrinů a 2 lžíce nadrobno
nakrájených listů aloe starých alespon 3 roky. Uzavřeme, necháme
týden macerovat a mazání je hotovo. Používá se při bolestech
všeho druhu. Kůži před použitím je nutno namazat sádlem. Gázu či
plátno navlhčíme mazáním a přiložíme na postižené místo., lze
přiložit ještě pár nakrájených lupínků listu aloe. Vše obalíme
plastikovou nebo mikrotenovou folií, zavážeme a necháme přes noc.
- olejová emulze na popáleniny všeho druhu: 78 g šťávy z listů
aloe, 11 g ricinového oleje, 10,9 g lanolinu, 10 - 60 kapek eukalyptové
silice (nebo 30 - 250 kapek TTO). Vyšší koncentraci silic dáváme zejména tam, kde chceme zabránit vzniku nebo šíření infekce a mokvání. Regenerační účinky emulze zvýšíme, pokud do emulze místo čistého oleje přidáváme olej obohacený o vitamíny A a E. Vše smícháme a dokonale promícháme. Hotovou emulzi
rozlijeme do lahviček z hnědého skla o obsahu 100 až 200 ml
a uchováváme v chladničce. Při přípravě je nutno použít sterilní
nářadí. Emulze se nanáší na poraněnou pokožku a překryje gázou. Při akutním zánětu doporučují autoří Janča a Zentrich nanést silnější vrstvu emulze bez gázy.
- emulze na sluneční popáleniny: hydrochlorid lidocaine 20%, gel aloe vera 20%
- přípravek k léčení rakoviny zažívacího traktu, žaludečních
a dvanácterníkových vředů: 300 g listů rozemeleme na masovém
strojku nebo rozmixujeme, přidáme 500 g včelího medu, 3/4 litru
červeného vína, 100 ml 60% lihu. Vše důkladně promícháme, dáme do
skleněné lahve a dobře uzavřeme. 14 dní necháme stát v chladnu.
Poté užíváme první týden 3x denně 1 kávovou lžičku, druhý týden
zvýšíme na 3x denně 1 polévkovou lžíci vždy 2 hodiny před jídlem.
Neužívá se při vysokém krevním tlaku. Přípravek se užívá
maximálně po dobu 2 měsíců v roce. Pozor! Příznivé působení léku
může zlepšit subjektivní cítění nemocného natolik, že může
zastřít skutečný obraz nemoci. Proto je nutné užívání pod dozorem
lékaře. Toto upozornění platí pro vnitřní užívání přípravků
z aloe vůbec.
- Homeopatie:
Čerstvá šťáva se smíchá s lihem 70% v poměru 4:3 a vznikne
ředění D0. Dále se ředí lihem 30% až do D2, D3 a D4. Nejčastěji užíváme ředění D3 a D4, 3x denně 5 kapek, před jídlem. Prostředky takto vyrobené si zachovávají především fytoncidní a obecně protizánětlivý charakter a užívají se především na veškeré kožní potíže. Vnitřní užívání je vhodné při léčbě kožních problémů a spálenin kombinovat s vnějším použitím čerstvých listů aloe, emulzí, normálních nebo homeopatických mastí s aloe nebo lihovodních roztoků aloe se sníženým obsahem alkoholu.

------------------------------------------------------------------------------------------

ALOE VERA

aloe barbadoská (aloe pravá, aloe vera)
(Aloe barbadensis, syn. Aloe vera LINNE, syn. Aloe vulgaris LAMARCK)
dává drogu pod obchodním názvem aloe barbadoské

Lidové názvy v USA: léčivá rostlina, kouzelný nebeský proutek, lékař v květináči
"Jméno aloe vera, což znamená "pravá aloe", bylo pravděpodobně dáno této zvláštní rostlině proto, že ze všech známých druhů je tento nejvíce prospěšný v medicíně a léčitelství. Je to také nejrozšířenější a nejdostupnější druh z léčebných aloí a je to tako jediný druh pěstovaný na západní polokouli. Dnes je tato rostlina pěstována v Indii, Číně, Jižní a Střední Americe - původně v Texasu a na Floridě a v dalších tropiských a subtropických oblastech.
Tlusté, na okrajích trnité listy, jejichž barva se pohybuje od šedivé k jasně zelené, dávají aloi vzhled kaktusu. Ve skutečnosti je však členem rodiny liliovitých (liliaceae). Je příbuzná cibuli, česneku, chřestu a vodnici. Příbuzenství aloe k liliovitým se ozřejmí tehdy, když rostlina kvete. Typická aloe vera vytváří dva až tři trubkovité květy, které mají tvar podobný velikonoční lilii, a kvete střídavě během roku.
Listy aloe vera jsou podobné dýce a v růžici vyrůstají ze základny rostliny. Dospělé rostliny se velikostí pohybují od jedné a půl až ke čtyřem stopám a mají průměrně až patnáct listů. Listy dospělé aloe vera měří v průřezu u základny asi tři či více palců a každý váží asi jeden až tři libry. V závislosti na počasí a půdních podmínkách dosahuje rostlina zralosti za jeden až pět let. Mnoho pěstitelů aloe vera a výrobců varuje, že nezralé rostliny aloe vera, k nimž patří i mnoho doma pěstovaných rostlin, nemají stejné chemické složení a sílu jako zralá rostlina."
(Diane Gage)

"Rostlina Aloe roste divoce v polopouštních oblastech s horkým podnebím. Nejlépe se jí daří v suché, písčitovápeníté půdě. V dnešní době je rostlina pěstována komerčně v mnoha zemích světa. Objevy nových léčivých vlastností rostliny (jiné než projímavé) a objev stabilizace gelu rostliny vyústily v neuvěřitelnou poptávku po výrobcích z Aloe vera. Je všeobecně známo, že nejefektivnější léčbu poskytuje gel přímo z čerstvého listu. K pokrytí obrovské poptávky se v současné době Aloe vera pěstuje na rozsáhlých plantážích v jižním Texasu, Mexiku a karibské oblasti. Ve věku 4-5 let dosahují listy dospělosti, měří 50-60 cm a váží 1-1,5 kg. Opatrně se ručně odřezávají od spodu rostliny a převážejí se okamžitě do blízké továrny k ručnímu zpracování, kde se rostliny zbavují zelené slupky spolu s žlutočervenou mízou (aloe, latex, žlutá míza, droga aloe), která obsahuje aloin vyvolávající u některých lidí kožní alergii a při vnitřním použití průjem.
Nejcennější je pod těmito vrstvami obsažený bělavý průhledný gel (označovaný někdy jako "šťáva", která je ve skutečnosti jeho výtažkem), který se musí do 12 hodin stabilizovat, aby si zachoval stejné vlastnosti jako čerstvý gel z listu. Byl to Bill Coats, zakladatel Aloe Vera of America, který vynalezl a patentoval realizovatelnou techniku konzervace, jež nebyla dosud překonána.
Stalo se zřejmým, že rostlina, která může být snadno pěstována v poušti, na poli, na zahradě nebo na balkóně a má schopnost hojit nesčetná zranění a nemoci, může způsobit zmatek v kontrolovaném světď velkého mezinárodního lékařského byznysu! Připomeňme si, že ve většině tzv. vyspělých zemí jsou nové léky a produkty založené na rostlinných výtažcích schváleny oficiálními úřady pouze v případě, že je známo jejich přesné chemické složení. Proto i staletími osvědčená aloe, která byla nedílnou součástí lékarny tradičních léčitelů a bylinkářů, nebude oficiálně uznána, dokud nesplní veškeré podmínky příslušných úřadů. A když k tomu přidáme konkurenční válku vedenou farmaceutickými laboratořemi, lépe porozumíme proč velké finanční zájmy často s úspěchem brzdí nebo zastavují volný prodej vynikajících přírodních produktů.
Aloe Vera však dokáže pronikat dermální vrstvou a proto působí i zevnitř těla. Díky této vlastnosti hojí řezné rány, spáleniny, oděrky a je schopna nahrazovat i tukové buňky kostí. Aloe vera gel působí jako přírodní čistič (obsahuje saponiny), prochází tkání díky přítomnosti ligninu. Pracuje jako anestetikum v místech, kde je aplikován. Zmírňuje bolesti i hluboko pod povrchem tďla, nap?. ve svalech, kloubních spojeních apod. Je baktericidní, pokud je aplikován ve vysoké koncentraci po několik hodin v přímém kontaktu s bakteriemi. Dokáže likvidovat virus a je fungicidní za stejných podmínek, jako je uvedeno výše. Je protisvědivý, redukuje krvácení, sráží teplotu zanícených částí těla. Je protizánátlivý. Působí jako přírodní zvlhčovač, dodává vlhkost všem vrstvám kůže. Zvyšuje normální buněné množení, Čímž urychluje regenerativní fázi hojivého procesu. Roztahuje kapiláry (krevní cévy nejmenšího průměru), rozbíjí a stravuje mrtvou tkáň. Je výživný pro tělo a kůži, poskytuje širokou škálu vitamínů, minerálů, sacharidů, enzymů a aminokyselin. Je velmi efektivní při likvidaci virulentních druhů vaginálních trichomonád. Protože aloe obsahuje velmi cenné enzymy, aminokyseliny , minerály, vitamíny, rostlinné glykosidy a antrachinony, které pomáhají z organizmu odplavovat toxické látky, proto je nejúčinnějším přírodním detoxikačním prostředkem 3. tisíciletí.
Jednotlivé uvedené účinky mohou být dosaženy pomocí jednoho či více léků. Většina z nich je na lékařský předpis, je drahá a má mnoho vedlejších příznaků. Aloe vera poskytuje tyto účinky bez jakýchkoli známých vedlejších příznaků." (MUDr. Mgr. Jolana Těšinová, kráceno)



Přehled léčebných účinků aloe vera:

PITÍ ŠŤÁVY:
- regulace vyměšování, zlepšení peristaltiky, zácpa, ochablost střev
- potlačená menstruace
- dodání energie
- artritida,
- cukrovka
- žaludeční vředy (4-8 uncí šťávy denně od několika měsíců až po několik let)
- trávení
- špatný dech
- bolest hlavy
- vysoký TK
- nespavost
- zánět tlustého střeva
- proleženiny (dekubity)
- stimulace imunity
- AIDS

LOKÁLNÍ APLIKACE GELU (ŠŤÁVY):
- odlolnost proti zubnímu kazu
- zlepšení hojení a analgetický účinek po zásazích v dutině ústní
- parodontóza
- zlepšení přijetí zubních protéz, umělých zubů
- léčba menších a středních popálenin
- léčba popálenin způsobených sluncem a ozářením
- léčba popálenin vzniklých mrazem (omrzliny)
- porušená pokožka
- zlepčení ochrany před tvorbou jizev
- fytoncidní účinek (ale jen na některé kmeny bakterií)
- akné, vyrážka, záněty kůže, vředy, trudovitost
- plešatost
- bodnutí hmyzu
- svalové křeče (vhodné doplnit s vnitřním užíváním magnesia)
- natažené svaly (ledový obklad ze zmrzlé šťávy a jemná masáž pleťovou vodou s aloe)
- lupénka
- rakovina kůže
- kožní vředy
- ekzémy
- odřeniny
- opruzeniny
- opar
- plísňové infekce
- sluneční spáleniny
- změkčování pokožky
- zmenšení svědění u různých problémů
- prevence puchýřů a léčba puchýřů
- prevence jizev, omezení tvorby jizev a léčba jizev
- prevence a léčba výronů
- udržení hladké pleti
- antrachinony v aloe vera mají anestetický účinek, to znamená, že rostlina znecitliví (uklidní) oblast a zároveň léčí (dr. Wolfe)
- gel má schopnost ničit určité bakterie, plísně a viry
- má schopnost roztahovat cévy a zlepšovat prokrvení v oblasti, kde je aplikován
(cévní problémy)
- protizánětlivé účinky zmenšují otékání pokožky a svalů
- podporuje transport živin do hlubších vrstev kůže
- obsahuje komplex růstových (regeneračních) faktorů, jejichž působení však může být někdy tlumeno jinými obsahovými látkami (zejména dráždivými látkami mízy, které mohou buňky i zabíjet)
- možná obsahuje také enzymy, které urychlují regeneraci pokožky
- AIDS
Poznámka 1: Přestože produkty z aloe léčivé lze používat analogicky, ne vždy dosáhneme stejného nebo kladného účinku, je-li rostlina zpracována celá, např. mletím, a ne jen použitím rostlinného gelu bez příměsi mízy, jejíž látky mohou tlumit tvorbu buněk nebo buňky zabíjet
Puznámka 2: Nejlepší metodou zhojení některých typů popálenin je aplikace proudu teplého suchého vzduchu a používání gelu, zejména dlouhodobé nemusí být vhodným řešením. Dlouhodobá nadměrná vlhkost obecně může tkáním škodit, a to jednak známými procesy, jednak (podle psychotroniků) tzv. "pohlcováním bioenergie"

KOSMETIKA:
- deodorant
- voda po holení
- mýdlo
- šampon
- vlasový kondicionér
- tělové a pleťové krémy
Využití aloe v kosmetice: v kosmetice se pro své léčivé účinky
stalo hitem posledních let. Velké kosmetické firmy z výtažku aloe
vera vyrábějí vynikající přípravky určené k péči o pleť. Ze šťávy
z listů se připravuje léčivý hydratační krém, který působí
blahodárně zejména na suchou pleť. Efektní a účinné jsou i gely s obsahem aloe.

APLIKACE ROZŘÍZNUTÉHO LISTU NA POKOŽKU:
- popálení
- pohmoždění
- ranky
- otoky
- bodnutí, kousnutí hmyzem
- léčení a prevence jizev

OBVAZ NAPUŠTĚNÝ GELEM ALOE
- popáleniny a jiná zranění - oblast vyčistíme a vydesifikujeme, pak pokryjeme obvazem s gelem


HISTORICKÉ INDIKACE:
- ošetřování poranění
- ošetřování popálenin
- bolest žaludku
- zácpa
- bolest hlavy
- bodnutí hmyzem
- ztráta hlasu
- nemoci dutiny ústní a dásní
- potíže s ledvinami
- podráždění kůže

VETERINÁRNÍ VYUŽITÍ
- veterinární přídavek do pití pro zlepšení zdraví a odolnosti vůči parazitům
- lokálně mírní následky pokousání parazity, léčí boláky (např. u psů), pokousání (např. krysí pokousání drůbeže)
- užívání zvířaty zlepšuje využití krmiva (např. u koní) , léčí trávicí potíže, léčí problémy trávicího traktu,
- užívání s uhlohydráta (např. acemannanem) léčí Markovu chorobu
- zlepšuje výkon zvířat (např. sportovních holubů)

-------------------------------------------------------------------


ALOE FEROX

dává drogu pod obchodním názvem aloe kapské

Hlavní použití: Podobně jako u aloe vera či aloe léčivé. Droga je tradičně používána při zácpě z ochablosti střev a při potlačené menstruaci. Projímavé účinky jsou silnější než u senových lusků. Nižší dávky snižují hladinu krevního cukru aniž by měly projímavý účinek.
K čemu se nesmí používat?
Kontraindikací jsou hemeroidy a onemocnění ledvin. Aloe by neměla být použita při obstrukci střev, břišních bolestech, nevolností nebo zvracení. V těhotenství a době kojení se nedoporučuje drogu užívat (antrachinony jsou vylučovány mlékem). Aloe je také popisována jako potrat vyvolávající prostředek. Přípravky obsahující rostlinné antrachinony by neměly používat děti do 12 let.
Jaké nežádoucí účinky se při užívání mohou vyskytnout?
Aloe je silné projímadlo, které může způsobovat břišní bolesti, podráždění zažívacího traktu vedoucí k překrvení pánevní oblasti, ve vysokých dávkách může způsobit zánět ledvin, krvavé průjmy a krvácivý zánět žaludku. Byl prokázáno určité riziko rakovinotvornosti. Alkalickou moč barví aloe červeně.
Jak je to se současným užíváním jiných léků?
Dosud chybí potvrzené údaje.
Dávkování a způsob použití
Sušená šťáva bez obsahu mízy 50-200 mg třikrát denně
Jiná upozornění
Některá listová pletiva obsahují dráždivou a relativně toxičtější mízu, jiná listová pletiva poskytují drogu označovanou jako aloe gel (nebo také aloe vera), která neobsahuje antrachinové projímavé látky, resp. je obsahuje v malém množství. Její využití ve formě mastí je směřováno k léčení ran, hnisavých a alergických zánětů kůže a lupénky. Ze sušené šťávy se také připravuje suchý extrakt připravený zahuštěním horkou vodou získaného výluhu.

--------------------------------------------------------------------

Řada v práci uvedených účinků aloe není vědecky prokázána a ne pro všechny typy produktů byly pro všechna navrhovaná použití provedeny potřebné testy a vyloučeny všechny možné vedlejší účinky. Uvedené rady by neměly sloužit k samoléčbě tam, kde by nepřiměřenou léčbou nebo zanedbáním lékařské péče mohlo být poškozeno zdraví. Léčebné rady (pokud se nejedná pouze o informace zameřené na působení aloe jako potravinového doplňku) by měl poskytovat pouze lékař nebo zkušený léčitel, podle zákonů platných v ČR od roku 2001 pouze lékař.
--------------------------------------------------------------------
Všeobecné zásady pro používání léčivých přípravků:
Pokud se Vaše obtíže nezlepší nebo nevymizí v průběhu několika dnů nebo se dokonce zhorší, poraďte se svým lékařem. Lékaře rovněž vyhledejte, objeví-li se v průběhu onemocnění nové, od dosavadních odlišné potíže. S lékařem se vždy poraďte v případě jakýchkoliv neobvyklých reakcí po požití léku. Máte-li o původu potíží jakékoliv pochybnosti, je konzultace s lékařem rovněž zcela na místě. Při předávkování nebo náhodném požití léčiva dětmi vyhledejte lékaře. O možném vzájemném ovlivnění účinků při současném užívání několika léků se rovněž poraďte s lékařem. Léky vždy uchovávejte z dosahu dětí. Léčiva, která již nepoužijete, vraťte do lékárny. Žádné léky nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na jejich obalu. Podrobné informace o používání každého léku najdete v příbalovém letáku (obvykle je vložen v krabičce, popř. je na ní přímo vytištěn) nebo se o nich informujte u svého lékaře.

Sestavil Darius Nosreti

Poznámka: Pokud chápeme aloe jako střední rod, pak je 6. pád aloi, pokud jako střední, pak je 6. pád aloe.

Zázračná aloe



U nás se nejčastěji setkáváme s aloí léčivou či stromkovitou, která byla zavedena do zahradnických kultur již kolem roku 1700. Rostlina u nás rozkvétá velmi zřídka, většinou až po mnoha letech. Jedná se o nenáročnou rostlinu, jež čítá přes sto rozmanitých druhů. Většina pěstovaných druhů patří k oblíbeným, nenáročným dekorativním druhům. Ve své domovině, v jižní Africe, přináší rostliny svítivě červené, asi 4 cm velké květy.

Určité druhy rostou na přírodních stanovištích jako stromovité, 1 až 3m vysoké keře, s až 10 cm tlustým kmenem a s dužinatými, mečovitými, šedozelenými listy, které jsou až 60 cm dlouhé a 7 cm široké, které tvoří listovou růžici o průměru do 100 cm. Listy obsahují alkaloid aloin, jenž přiložen řeznou plochou na spáleninu nebo poraněné misto, urychluje do značné míry hojení. Šťáva z listů aloe je hořká, proto se zvířata těmto rostlinám vyhýbají. Z listů některých druhů aloe se získávala vlákna k výrobě koberců a námořnických lan, jež jsou lehká, pevná a déle odolávají pusobení mořské vody než lana konopná.

Aloe vera je rostlinou, jejíž tisíciletá historie je tak fascinující a zajímavá jako nejpopulárnější historický román. Její zvláštní krása a terapeutické vlastnosti jí přisoudily punc legendárnosti. Je skutečně jedním z nejúžasnějších divů přírody.

Sokolí péro je jedním velmi známých druhů aloe, původem z pustin v okolí Kapského Města. Má trojhranné, tuhé, šroubovité listy a kvete každoročně i u nás a semena spolehlivě dozrávají. Aloe sokolí pero se množí snadno oddenky, popřípadě výsevem semen, která dobře klíčí záhy po výsevu.

Aloe osinatá je dalším druhem pěstovaným u nás, v přírodě rostoucí v Natalu a Kapsku. Rostlina tvoří nízkou růžici o průměru až 15 cm. Je složená v některých případech až ze 100 velmi hustě uspořádaných kopinatých modro–zelených listů. Kvete v květnu a v červnu červenými květy.

Aloe jsou v příhodných podmínkách dlouhověké pokojové rostliny.
Prospívají nejlépe ve světlém a vzdušném prostředí, v letním období při teplotě přes 20 stupňů C, v zimním od 6 do 10 stupňů C. Dobře snášejí sucho, v době růstu je zaléváme pouze1 až 2krát za měsíc. Výhodou jejich pěstování je, že jim vůbec nevadí suché ovzduší. Velmi jim prospívá letní pobyt na balkoně, terase a na zahrádce, kde je zpočátku mírně zastíníme, ale později necháme na výsluní. Mladé aloe se přesazují každoročně, starší rostliny jednou za 2 až 3 roky do zeminy složené z rašeliny, z drnovky, listovky. z říčního písku, nejlépe na jaře v dubnu až květnu. Nesmíme zapomenout umístnit na dno květináče drenáž, ta zaručí bezpečný odtok přeytečné vody. Jestliže je zemina dostatečně výživná, nepřihnojujeme. Pokud se rostliny v době vegetace hnojí, potom jen slabým roztokem plného hnojiva. Aloe nejlépe umístníme v sušších a světlých místnostech, zejména na místech chráněných před poledním úpalem. Vyjímají se taky na květinových stolcích nebo mísách, společně s dalšími tučnolistými rostlinami. (pž; Spirit 11/2005).

Pokračování v souboru aloe-2