B (BYLINÁŘ):HERBÁŘ-1/BEZ_1 IST ARCHEUS
---------------------------------------------------------------------
Bez černý (slov. baza čierna, Sambucus nigra L.) Část 2.
Autor: MUDr. Drahoslav Dostál (doplnil DN)
pokračování souboru bez-1
---------------------------------------------------------------------
"12. MÉ VZPOMÍNKY NA UŽÍVÁNÍ BEZINKOVÉHO KVĚTU A BEZINEK V KUCHYNI
Za doby našich prababiček jsem slýchával, že se chodilo na
kozičky, jak se tehdy na hané říkalo bezinkám, tj. plodům bezu
černého. Jako děti jsme byli maminkou posíláni natrhat bezinkových
květů. Ty se pak sušily na provázcích a lískách. Čím by nás rodiče
bývali byli ochránili, kdybychom se v zimě nachladili? Bylo nás
dvanáct sourozenců (tři děti zemřeli hned po narození), 9 nás ještě
žije, ve věku od 50 do 75 let. Otec jako železničář by nebyl býval pro
tolik dětí na lékaře vydělal a maminka by nás neuživila. Když jsme se
nachladili, maminka navařila bezinkového čaje a tím nás uchránila ve
zdraví. Ani jsme téměř nezakašlali, protože maminka hned vařila
bezinkový čaj.
Když pak přišel podzim, chodili jsme trhat bezinky. Maminka nám
navařila "lézačky", jak jsme tehdy říkali bezinkovým povidlům. A to
byl pro nás svátek, jak jsme si na nich pochutnali! O to jsou dnešní
děti ochuzeny. Raději si dají i v zimě zmrzlinu.
Nu a jak se tatp povidla připravovala? Někde se vařila s cukrem a
perníkem, někde s různým ovocem, prostě jak byli kde zvyklí. A také se
nazývala různě podle krajů. Ještě dnes vyčteme ze starších kuchařských
knih recepty, jak bezinková povidla vařit. Z nich jsem některé recepty
a názvy vybral a uvedl. Huralová kaše, kecanda, dryák, na Hané
lézačka, na Slovensku prívarok. Povidla se vařila různě - s cukrem,
medem, perníkem nebo s různým ovocem. Také při zavařování ovoce se
přidávaly bezinky, což se ještě dnes někde dělá, aby se získala pěkná
barva kompotu nebo zavařeniny. Bezinky mají v kyselé oblasti Ph
krásnou červenou barvu. Také vína se jimi dají přibarvit. Vždyť i dnes
některé nové kuchařské knihy uvádějí tyto staré recepty kuchařských
jídel, recepty na bezinkové šťávy a rosoly, bezinkové polévky polévky,
omáčky, a používají bezinek jako neškodného potravinářského barviva
pro barvení cukrářských výrobků. Jejich výrazná barva se dobře
uplatňuje v krémech při zdobení cukroví a dortů. Nové cukrovinkové a
dortové příručky se bez bezinek neobejdou. Olma v Olomouci vyrábí
jogurt s bezinkami, Fruta Modřice zase bezinový sirup. Bezinky jsou v
přírodě cennou součástí potravinové základny nejen pro ptáky, ale i
lidské. Hodnotou, která je celkem opomíjena, poněvadž se o ní dost
málo ví a píše, ač naše babičky bezinky znaly a používaly. I když
nevěděly, že léčí neuralgické bolesti . Také v českých knihách se psalo
o bezinkách. Božena Němcová se zmiňuje o bezinkách a M.
Úlehlová-Tilschová o nich píše obšírně.
13. ZÁVĚREM O ČERNÉM BEZU
Bez černý zasluhuje naší ochrany a rozmnožení zvláště v
ochranných zelených pásech, pro své repelentní (insekticidní) účinky,
jako potravina ptactva, jako zdroj potravin a léků proti ischiasu,
neuralgiím, zachlazení, chřipce, dně a rheumatismu . Jako potravina a
lék slouží hlavně květy a plody. Dnes už se méně používá listů, kůry a
kořenů, jak tomu bylo dříve. Květy a plody nejsou jedovaté, i když
někteří lidé bezinky a přípravky z nich dobře nesnášejí. Někdy se může
averze dostavit až po delším užívání, podobně jak je tomu u jiných
léků. U těchto lidí mohou snad pozbýt i své intensivní léčivosti a pak
je dobré na delší čas bezinky vysadit.
14. BEZ ČERVENÝ A CHEBDÍ
V našich krajích rostou v přírodě tři druhy bezu kromě parků, kde
se můžeme setkat s dalšími ozdobnými varietami bezu černého, jak již
bylo uvedeno. Domácí, v přírodě rostoucí druhy jsou: Bez černý -
Sambucus nigra L., bez červený - Sambucus sacemosa L., s bobulemi
korálovitě červenými v chomáčích, ne tedy v rovné ploše, jako u
předešlého a chebdí (chebz, slov. chabzda) Sambucus ebulus L., s
bobulemi modře fialovými.
B e z č e r v e n ý je vzhledný statný keř, zvláště ozdobný v
pozdním létě, kdy má vyzrálé plody, sloužící jako oblíbená ptačí
potrava. Jeho variantou je Sambucus raramosa L. var. flavescens čili
xanthocerpa, který má žluté plody. Stejně je pojmenován samostatný
druh v Austrálii, žlutoplodý Sambucus xanthocerpa Müll. s plody
jedlými. I plody našeho červeného bezu se prý někdy zavařují, nebo se
přidávají do zavařenin. Jsou zajímavé tím, že velké pecičky mají hodně
vysýchavého oleje drsné chuti s obsahem 60 mg% provitamínu A. Již 3 g
tohoto oleje vyvolávají dávení a průjem, ale po zahřátí na 200 st. C
tato vlastnost zmizí. Bobule červeného bezu mají pak ještě 2% oleje i
v oplodí, což z našeho ovoce má pouze rakytník, dřín a jedovaté bobule
drslenu. Olej je vysychavý s vitamínem F bez škodlivého účinku. Dříve
byly bobule vyvářeny a olej lidově zužitkován.
Úlehlová-Tilschová (1945) uvádí záznam od J. F. Hrušky: Na
Domažlicku, v chudých rodinách, kde nemají krávu a máslo, získávají
tuk z dobře vyzrálých červených bobulý velmi hojného horského bezu.
Bobule rozmačkají, zvolna vaří a tuk vystupuje nahoru. Po zchladnutí
olej částečně ztuhne, sbírá se a užívá jako máslo na jídlo i na mazání
( bezový olej ) při prsních nemocech .
Šťáva z bobulí byla po odstranění tuku někdy přidávána do šťávy
malinové, ostružinové nebo hruškové. Obsahuje 20-25 mg% vitamínu C.
Sušené plody slouží v některých krajích k přípravě čajů s účinky
podobnými jako u černého bezu, tedy hlavně u dny a revmatismu . U nás
jsou takto užívány na Šumpersku. Zda mají i účinek antineuralgický,
nebylo dosud zkoušeno. Farmakologií červeného bezu se zabýval Scheerer
(1947).
C h e b d í je spíše bylina než keř, roste nejvýše do 2 m. Má také
lichospeřené listy, vstřícné, 5-9-četné, jsou však špičatější. Květy
mají trojhranné vrcholíky barvy bílé až červené. Jsou větší než bezové
a mají fialověčervené prašníky. Rostlina má nepříjemný zápach a květy
voní po hořkých mandlích. U nás roste dosti řídce na pasekách a
mýtinách. Je to rostlina velmi vytrvalá a množí se oddenky. Vzhledově
je velmi ozdobná, zvláště je-li v květu nebo s plody. Dala by se
vysazovat i jako solitera v parcích. V lidovém lékařství se užívají
listy, plody a kořen, avšak právem jsou označovány jako jedovaté.
Účinkují totiž stejně, ale daleko silněji, než bez černý, se stejným
použitím. V případě užití je proto třeba dávkovat je velmi opatrně,
mohou snadno vyvolat prudké dávení a těžké průjmy. Obklady z odvaru
kůry se dávají při dně a revmatismu , někdy se jimi umývaly zavš i vené
vlasy . Farmakologicky je dosud chebdí téměř neprozkoumáno a v
oficiálním lékařství se nepoužívá (není oficinální drogou). Podle
lidového pozorování je jeho užívání mnohem odpudivější než užívání
černého bezu.
15. DODATEK
Všechny naše bezy patří do čeledi zimolézovitých -
Caprifoliaceae. Je zajímavé, že i další členové této čeledi mají
účinky dosti podobné bezu, ale jsou většinou více či méně jedovaté,
vyvolávají zvracení, prudké průjmy i křeče a bezvědomí.
Větší léčebný význam má hlavně kalina - Viburnum opulus L. a
Viburnum prunifolium L. Jedovaté jsou všechny části rostliny. Odvary
kory slouží v ženském lékařství k zábraně hrozícímu potratu (žeby
obsahovala fytohormony?) a proti silnému menstruačnímu krvácení .
Bobule mohou děti otrávit i smrtelně. Zvláště silným dráždidlem,
vyvolávajícím až puchýře, je lýko tušalaje V. lantana L. V parcích
pěstované další druhy ozdobné kaliny jsou rovněž jedovaté.
Velmi rozšířená naše liana, zimolez obecný (kozí list) Lonicera
xylosteum L. s červenými odporně hořké chuti je rovněž jedovatá, asi
jako chebdí, s podobnými indikacemi ( čistí krev, léčí revmatismus ).
Otrava bobulemi je možná, není však smrtelná. Pro odpornou chuť bobulí
nelze jich pozřít mnoho a také proto, že se ihned dostaví dávení a
průjem (což by snad bylo možno použít při otravě na vyprázdnění
žaludku a střev). Podle Lexina (1928) a Dragendorffa (1898) jsou jedlé
černé bobule, rostoucí na Kamčatce, příbuzné L. coerulea L. a rovněž
L. orientalis Lam., rostoucí v Malé Asii. Jedlé však nejsou černé
bobule našeho zimolezu černého Lonicera nigra L. Ozdobný, u nás obecně
v živých plotech pěstovaný pámelník hroznatý Symphorycorpus
racamerosus Mchx., nápadný hlavně na podzim svými bílými plody, pro
králíky neškodnými, patří též do této čeledě. Plody, ač jsou nechutné,
vyvolaly již dětské otravy, většinou dobře končící, neboť způsobují
rychle dávení. Jiný zahradní keř, oblíbený pro své pěkné květy, je
známá Weigelia Dierville rosea Wolf, která má jedovaté příbuzné (W.
Dierville japonica D. C.). Tyto rostliny se však ani v lidové léčbě
neuplatňují.
Tento dodatek zařazuji jednak pro úplnost poznání celé čeledě, a
také proto, že uvedené rostliny mají pro nás význam toxikologický.
Došlo často k otravám, hlavně u dětí. Některé z nich byly lidově
užívány podobně jako bez pro svoji močo- a potopudnost . Farmakologicky
jejich účinek dosud zkoumán nebyl.
16. RECEPTÁŘ
Bez černý v domácnosti.
A/ K v ě t y
1/ Květy v těstíčku: Ve čtvrt litru mléka nebo vody se rozšlehají
2 vejce, přidá se něco soli, rozsekané natě z petržele a pčimíchá se
120 g hladké mouky. Těsto je jemnější, přidá-li se ještě lžíce oleje.
Můžeme také přidat trochu kypřidla (prášku do pečiva nebo sody) nebo
můžeme použít pouze 2 dl mléka a těsně před smažením přidáme 1 dl.
piva, které těsto rovněž nakypří a dochutí. Čerstvě utržené květy se
z celou stopkou osprchují, prohlédnou, zda v nich není hmyz, otřepáním
se zbaví vody a namčí do řídkého těsta. Smaží se v rozpáleném oleji a
sice v takovém množství oleje, aby byly celé ponořené, poněvadž se
neobracejí. Pak se odstřihnou stonky a po osmažení ještě posypou
petrželkou. Podávají se s hlávkovým salátem a bramborami nebo chlebem.
Těsto možno však také mírně osladit a pak osmažené květy posypat ještě
práškovým cukrem se skořicí a vanilkou. Podávají se jako moučník.
2/ Polévka z květů: Očištěný, opláchnutý květ se vaří v mléku,
přidá se cukr, špetka soli, zavaří žloutky a podává se se sněhovými
noky. (Sedláčkův domácí vševěd, Praha 1925)
3/ Polévka z květů: Do půl litru vařícího mléka se přidají 3 - 4
květenství bezinek, předem očištěná, nechají se chvíli povařit a pak
se zcedí. Přidá se buď cukr a kousek másla nebo med. Možno podávat se
sněhovými noky.
4/ Kosmaticový ocet: Do octa se naloží bezové květy a postaví na
1č dnů na slunce. Pak se zcedí. Připravují se z něho saláty hlavně k
rybám. Tento ocet je oblíben hlavně v Anglii. Lze jej připravit i z
bezinek: 4 litry bezinek se přelijí silným octem, pak se postaví
několik dnů na slunce nebo do tepla, zcedí, zfiltruje a steriluje. Na
léčebné účely je možné používat pouze ocet ovocný (jablečný, vinný
apod.).
5/ Sodovka z květů: 8 - 10 květenství bezu se dá do 8 litrů
převařené, vychladlé vody, přidá se 250 g cukru, 250 g glukosy nebo
medu a na plátky rozřezaný citron i s kůrou. Dále se přidá 1/4 l
vinného octa a v otevřené, jen plátnem převázané nádobě se nechá v
pokoji 9 dnů kvasit za promíchávání 3x denně. Pak se stáčí přes
vyvařené plátno do sodovkových lahví, uzavře se zátkou a na tři neděle
uloží do sklepa.
6/ Šumivé limonády z květů po celý rok: Z bezových květů se může
připravit velmi levně osvěžující limonáda po celý rok, která má též
léčebný účinek.
Do pětilitrové okurkové lahve se dají 4 litry převařené vody
(vychladlé), několik čerstvých bezinkových květů, 1/2 kg krystalového
cukru, na tenké plátky nakrájený citron a vše se nechá asi 9 dnů
kvasit. Láhev se převáže tenkým plátýnkem asi tak, aby se do ní
nedostaly mouchy. Obsahem několikrát denně zamícháme. Po 9 dnech se
limonáda stočí do lahví, pokud možno ze silného skla, dobře zazátkuje
a převáže drátkem přes zátku. Limonáda se postaví na 14 dní do
chladného sklepa. Při otevírání limonáda šumí a kypí jako sekt.
Později, kdy již nejsou čerstvé květy, dají se použít na limonádu i
květy sušené. Za tímto úpčelem se usuší a ponechají květy v celku.
Přesto, i když se květy rozdrolí, jsou použitelné a limonáda se před
stáčením přecedí. V zimě se dá čerstvá citronová šťáva nahradit
konzervovanou. Do limonády se může přidat dobrý vinný ocet, který v
létě organismus příjemně osvěžuje a ochlazuje. Limonádu je možno podle
chuti přisladit.
7/ Bezinkový čaj: ze sušených bezinkových květů se připravuje
obdobně jako jiné čaje, tj. - 1 lžíce sušených květů se přelije vařící
vodou a pod pokličkou nechá ustát, dokud se teplota nesníží na teplotu
vhodnou k pití. Varem se uvolní více léčivých látek, ale ztrácí se
příjemné a při léčbě rovněž účinné aromatické látky. Zejména při
nemocech z nachlazení nevadí, když čaj přisladíme cukrem nebo medem
a ochutíme citronem.
8/ Bezinková limonáda I.: 8 l vody, 60 dkg cukru a 10 květenství
bezinek se svaří. Ještě do teplého odvaru se nakrájí na kolečka tři celé
citrony bez jadérek a nechají se v odvaru luhovat do rána. Ráno se
tekutina přecedí, naleje do lahví a uloží do chladna a přítmí. Může se
pít již za 10 dnů.
9/ Bezinková limonáda II.: 5 l vody, 1 kg cukru, kůra a šťáva ze
dvou velkých citronů se vaří 1/4 hodiny. Hrnec se stáhne z ohně a do
považeného roztoku se přidá 10 bezinkových květenství a nechá ustát.
Vychladlý roztok se přecedí do pětilitrové lahve a nechá 8 - 10 dní
kvasit na slunci. Roztok kvasí jen málo, kvasit však musí. Pak se vše
opatrně sleje, čirý roztok se plní do lahví. Kalný roztok se do lahví
nestáčí. Hotová limonáda se nechá ve sklepě v chladnu. Je to velmi
chutný, občerstvující nápoj, který šumí při nalévání jako u vína,
je-li vychlazen. (Recepty 8 a 9 od Marie Peroutkové.)
B/ P l o d y
10/ Bezinky: Syrové nejsou chutné a nejedí se. Vyvolávají u
některých citlivých lidí nežádoucí příznaky: bušení srdce, pocit
dávení, průjmy, plynatost. Proto i konzervace pouhým posypáním cukrem
- a musí ho být mnoho, aby nesplesnivěly - nemá tu význam takový jako
u šípků či černého rybízu, kdy nám jde o nejlepší uchování vitaminu C.
U bezinek nám na něm tak dalece nezáleží. Ani rozvařené bezinky nejsou
příliš chutné a nelze jich užít, jako se například užívá borůvek.
Proto se bezinky kombinují s jablky a hlavně se sladkými hruškami na
tak zvaný moravský hural. Na jižní Moravě ve Fedrovicích se bobule
slabě osolí, rozvaří, přidá se cukr, zahustí moukou a krupicí a jí
omaštěné máslem, posypané tvarohem. (L. Žaludová, "Anketa" lidových
novin.) Slovenský prívarok jsou rozvařené bezinky, zakloktané mlékem a
zahuštěné trochou mouky. Zavařeniny z bezinek celkem dobře rosolují
(přesto se může přidat i Petosa, Pektogel apod.).
11/ Sušené bezinky: Bezinky si vybereme jen z keře, který není
právě na prašném místě, abychom je nemuseli prát. Zbavíme je nejedlých
částí a sušíme nejraději na slunci. Začáteční teplota při sušení by
neměla být vyšší než 36 st. C. Proto, není-li slunce, dáváme je na
lísky nebo na plech do teplé trouby nebo na síta do sušičky. Sušené
plody používáme v zimě na marmeládu nebo čaj. Spaříme je horkou vodou
a do bezinkového čaje přidáme citronovou šťávu. Nejlépe však před
vařením čaje nechat sušené bezinky asi 10 hodin bobtnat ve vodě.
Zlepší se tak i léčivý účinek.
Zavařeniny lze připravovat jako:
- kompoty, u bezinek většinou ve směsi s jiným ovocem, např. hruškami
- zahuštěné kompoty (srbské "sladko", zavařené ovoce)
- ovoce sterilované ve vlastní šťávě (polotovar - ovoce sterilované
napěchované do sklenic prosypané pouze 1-2 lžícemi cukru a zalité 1-2
lžícemi vody)
- pasírované nebo rozvařené ovocné protlaky (slazené nebo neslazené)
- džemy jsou pomazánky rosolovité konzistence s kousky ovoce nebo
s celými drobnými plody. Mají mít vůni použitého ovoce a pěknou jasnou
barvu. Zahuštěný jsou pektinovými látkami použitého ovoce nebo přidáním
pektinových ovocných koncentrátů či želírujících látek. Džemy se teplem
rozpouštějí a nelze jimi plnit těsta určená k pečení. Z bezinek se džem nepřipravuje.
- marmelády - vždy slazené ovocné protlaky zahuštěné odpařováním a želíro-
vacími přípravky jdo konzistence rosolu
(marmelády se teplem neroztékají, používají se tedy jako pomazánka nebo
jako náplň do těst; je třeba vědět, že při zbytečně dlouhém varu se rozkládá
pektin a některé další želírující látky).
- klevely (rozvářky) jsou pomazánky z čerstvého dobře vyzrálého
ovoce, které krátce povaříme s přídavkem velmi malého množství vody a
osladíme malou dávkou cukru (podle chuti). Jsou řidší a používáme je
jako pomazánky na chléb s máslem, jako náplně do palačinek, k potírání
lívanečků, do pohárů nebo jako kompoty
- povidla: povidla jsou silně zahuštěným protlakem nebo šťávou .
Příklady receptů
12) Marmeláda: Na 1 kg ovocného protlaku z bezinek (pokud je nemícháme
s jiným ovocem) se přidává 550 g cukru, 40 g Petosy a 3 g kyseliny citrónové
(chuťové přísady neuvádíme). Užíváme jednu kávovou nebo zarovnanou
polévkovou lžíci 2 až 3x denně.
13) Povidla; Roob Sambuci: podle Pharmakopoes Austriaca VIII 1906 byla
připravována takto: 100 dílů rozmačkaných čerstvých bezinek se vařilo
ve vodní láznu za stálého míchání dřevěnou kopistí jednu hodinu, pak
se šťáva vymačkala a oddělila a na vodní lázni se na porcelánové míse
zahustila do konzistence zahuštěných extraktů, tj. asi do konsistence povidel.
Před koncem zahušťování se přidalo 5 dílů cukru. Barva byla
červenofialová, chuť sladkokyselá, specifická vůně. Po celou dobu
přípravy nesměl lék přijít do styku s kovem a nesměl být připálen.
Připálená bezinková povidla jsou hořká a nedají se požívat.
- ovocný rosol (želé, huspenina): bezinky se povaří s vodou
- džemy - tedy pomazánky rosolovité konzistence s kousky ovoce nebo s
celými drobnými plody. Mají mít vůni použitého ovoce s pěknou jasnou
barvou. U ovoce, které obsahuje pecičky (jako např. bezinky) nebo tuhé
slupky asi dvě třetiny krátce povaříme a prolisujeme (na sítu, na
mlýnku na lisování ovoce, na lisovacím nástavci ke kuchyňskému robotu,
elektrickému mixéru nebo vymačkáme přes plátno), zbytek do džemu
použijeme v celku. U bezinek se na 1 kg očištěného ovoce přidává 500
g cukru, 40 g petosy a 5 g kyseliny citronové.
Zavařeniny a šťávy z bezinek můžeme ochucovat citronovou šťávou,
vinným octem, kyselinou citronovou, citronovou a pomerančovou kůrou,
griotkovou trestí, griotkou či rumem a kořením: skořicí, hřebíčkem,
kardamomem, anýzem, badyánem, pernikovým kořením aj. Badyánu
dáváme menší množství než ostatních druhů koření
14) Z plodů černého bezu společně s hruškami a švestkami se vyrábějí výborná
povidla. Nakrájené a oprané ovoce v poměru bez 1/3, hrušky 1/3, švestky 1/3.
Bezu však můžeme dávat více, až do poměru bez 3/5, hrušky 1/5, švestky 1/5.
Ovoce smícháme se 1/4 kg želírovacího cukru a necháme 3 hodiny odstát.
Přimícháme koření (hřebíček, skořice, kardamom, zázvor) a v troubě při 180
stupních Celsia necháme asi 2 a půl hodiny vyvřít, nemícháme. Když zhoustnou,
ochutíme je citrónovou šťávou a naplníme do sklenic (podle Spiritu 25/2004)
Poznámka: Vaření povidel ve vodní lázni je k cenným látkám šetrnější.
15/ Bezinkový džem (povidla) : Jeden z předpisů na lékárenský Roob
Sambuci byl již uveden v kapitole 2. Je to přípravek velmi málo
sladký, pro využití v kuchyni je vhodnější dát cukru více již proto,
že džem déle vydrží. Bezinky jsou totiž velmi dobrou půdou pro vývoj
kvasných bakterií a plísní a je proto vhodné džemem ještě za horka
plnit malé nádobky (hořčicové sklenky), aby se brzy po otevření obsah
spotřeboval. Jinak je džem nejlepší zpracování bezinek.
Bezinkový džem s jadérky a slupkami (sladko) : Připravuje se tím
způsobem, že (nejlépe ve vodní lázni) se rozmačkané bezinky zahustí
opatrně na polovinu svého objemu. Nesmí se připálit, aby produkt
nezhořkl. Na 1 kg zahuštěných bezinek se přidá 40 dkg cukru a jelikož
bezinky mají málo kyselin, přidá se buď 1 kávová lžička kyseliny
citronové, nebo několik koleček nakrájeného citrónu bez jadérek.
Nakonec se přidá balíček Petosy a něco Petolu. Tyto se přidávají dle
návodu na balíčcích. Jinak je příprava džemu stejná jako u jiného
ovoce. Džem možno dále ochutit citronovou kůrou, hřebíčkem nebo
skořicí. Při použití džemu jako léku stačí obyčejně čtvrtlitrová
sklenička na vyléčení případu akutního ischiasu.
16) Bezinkový džem bez jadérek : Je chutnější a připravuje se stejně
jako předešlý, ale ze zahuštěné šťávy, vylisováním slupek s jadérky.
Šťáva z bezinek se v tomto případě připraví nejlépe vylisováním krátce
povařených bobulí. Jadérka a slupky, které zbudou po vylisování šťávy
či vína mají jen nepatrnou hodnotu a je lépe tyto dále nepoužívat.
Někdy se ještě dosušují a používají k vaření čaje nebo barvení moštů.
17) Bezinková zavařenina : Bezinky se propasírují na strojku na ovoce.
Na 2,40 kg šťávy se počítá 75 dkg cukru, 1 lžíce pomerančové kůry a
trochu Petosy. Šťáva se vaří bez cukru, cukr se přidá, až se šťáva
povaří. Zahušťuje se až do hustoty medu.
18) Bezinková marmeláda : Černé peckovičky se opláchnou, rozvaří a
prolisují. Zbylá dužina se odváží a na každý kilogram se přidá 35 dkg
cukru. Svařením se zahustí a horké se plní do menších sklenic, které
se dobře převážou. Marmeláda se může přidávat do moučníků. Podle M. D.
Rettigové lžíce bezinkové zavařeniny rozmíchaná ve sklenici vody je
nejen občerstvujícím nápojem, ale také čistí žaludek, vylučuje moč a
působí dobře na ledviny.
Místo cukru se dříve používalo do marmelády medu. Poněvadž seménka
černého bezu jsou malá, někdo ani marmeládu nelisuje, protože zrníčka
vařením změknou a nejsou tak nepříjemná. Nelisuje-li se ovoce, je
marmelády na objem více.
19) Bezinkový kompot : Zralé, čisté bezinky se dají do zavařovacích
lahví, prosypou se po vrstvách cukrem, podobně jako se připravuje
borůvkový kompot. Sterilizují se 20 minut. Výborný kompot.
20) Bezinkový rosol ( huspenina, želé) : Oprané, otrhané bobule se
zalijí vodou (na 1 kg asi 1 a 1/2 l vody), povaří se, až popraskají
a pustí šťávu. Tato se přefiltruje a svařuje po jednom litru až na
poloviční objem. Pak se na původní litr šťávy přidá 30 dkg cukru.
Možno přidat trochu Petosy.
21) Bezinkový džem : lze použít v původním stavu jako lék. Buď jej
přímo konzumujeme, např. jako pomazánku na chlebě s máslem, nebo jeho
účinek posílíme a urychlíme přidáním alkoholu. Ještě lépe je jej
podávat v horkém, nejlépe bezovém čaji, do kterého můžeme přidat i
alkohol (rum, slivovice, i víno). Takový nápoj lze pít i několikrát
denně. Nemocní cukrovkou si vaří čaj z neslazených sušených bezinek
(Rp. č. 25), osladí sorbitem nebo jiným svým sladidlem a přidají
trochu alkoholu.
Bezinkové šťávy a sirupy (slazené šťávy určené k ředění vodou):
22) Bezinková ovocná šťáva : Jako vše, co se připravuje z bezinek,
připravuje se i šťáva z bezinek na stopkách, dobře, ale krátce
opraných, otrhaných nejlépe vidličkou nebo borůvkovým hřebenem, nebo
obyčejným hřebenem s velkými mezerami. Šťáva se připravuje obdobně
jako rybízová, nebo kombinovaná s jiným ovocem (pro džemy jsou zvláště
výhodné ostružiny a citron i s kůrou, pro šťávy černý rybíz. Lze však
mísit i šťávy již hotové). Šťávu kombinovanou (směs šťáv) se šťávou
z černého rybízu zvláště doporučuje Kamenický (1950) jako lék proti
dně a revmatismu . Uvádíme několik předpisů na bezinkové šťávy.
Na léčebné účely se většinou nepoužívá tzv. pařená ovocná šťáva ,
ale pro kulinářské účely uvedeme i tento recept:
pařená ovocná šťáva : Z ovoce získáváme pařené šťávy buď ve
speciálním odšťavovači nebo pomocí tohoto jednoduchého zařízení: na
dno vysokého zavařovacího hnce vložíme děrovanou vložku a hrnec
naplníme vodou do výše 8 - 10 cm. Na vložku postavíme smaltovaný hrnec
nebo hrnec z nerezavějícího materiálu, do kterého bude stékat šťáva.
Přes velký hrnec položíme dva velké plátěné čtverce tak, aby spodní
plátno bylo (hustší) bylo více proláklé. Plátna dobře upevníme po
obvodu hrnce motouzem, aby držela i pod tíhou ovoce. Očištěné,
opláchnuté ovoce prosypeme cukrem, nasypeme na vrchní plátno, celý
otvor hrnce pokryjeme alobalem nebo pergamenem, aby se na něm
zachycovaly kapky vody ze sražené páry. Hrnec přikryjeme těsně
přiléhající poklicí (otvor pro teploměr uzavřeme zátkou), cípy čtverců
svážeme nad poklicí, aby se nepřipálily. Připravený hrnec postavíme na
plotýnku, vodu uvedeme do varu. Příkon tepla snížíme a ovoce pozvolna
paříme. Bezinky 45 - 50 minut. Mezitím namočíme nové korkové zátky do
vody teplé 80 st. C na půl hodiny, vodu občas přihřejeme. Po ukončení
paření papír (alobal) odstraníme, opatrně odvážeme a vyjmeme oba
plátěné čtverce s ovocem a též nádobu s horkou šťávou. Šťávu nalijeme
hned do vyvařených lahví, které postupně vyjímáme z horké vody, aby
teplotní rozdíl mezi šťávou a lahví byl co nejmenší. Láhve hned
uzavíráme připravenými korkovými zátkami, položíme je nebo postavíme
(do košíku či do bedny) dnem vzhůru, aby se vysterilovala i nenaplněná
hrdla lahví. Aby chladnutí probíhalo pomaleji, položíme na láhve
složenou deku. Po vychladnutí pak zátky rovně zařízneme v rovině hrdla
láhve. Hrdla namočíme do rozehřátého parafínu nebo zalijeme rozehřátým
pečetním voskem, popř povážeme navlhčeným, dvojitým celofánem. Láhve
uskladníme vleže, aby do láhví nepronikl vzduch. Pokud šťávu plníme do
láhví o nižší teplotě než 80 st. C, sterilujeme ji jako mošt .
Z 5 kg ovoce získáme asi 3 l šťávy. Na 1 kg očištěného ovoce
přidáme cukru: bezinky 200 g, bezinky a hrušky 175 g, bezinky a jablka
150 g. Kyseliny citronové přidáme max 1/2 lžičky na 1 kg ovoce.
23) Ovocné šťávy ředěné vodou: 2,5 kg očištěných bezinek (nebo směsi s
jiným ovocem) zalijeme studenou převařenou vodou, přidáme 30 g
kyseliny citrónové a špetku Petolu a necháme stát v chladu 24 h.
Ovoce s vodou nalijeme do plátěného sáčku zavěšeného
na tyči, nebo do horního ze dvou plátěných čtverců upevněných nad sebou na nohách
obrácené stoličky a necháme volně překapat. Čirou šťávu odvážíme,
přidáme cukr a dobře promícháme. Když se cukr rozpustí, sirup naplníme
do čistých lahví, vypláchnutých slabým roztokem Petolu a uzavřeme
jako u pařené šťávy.
24) Bezinková šťáva s vinným octem : Opranné bezinky v láhvi se přelijí
horkým vinným octem, uzavřou zátkou a nechají několik hodin v teple.
Poté se bobule rozmačkají a šťáva se vylisuje (nejlépe přes plátno),
přidá se hodně cukru a naplní do lahví. Tyto se dobře uzavřou a
sterilují při 80-90 st. C. (Ocet není vhodný při poruchách jater.)
25) Bezinková ovocná šťáva: Bezinky se vaří tak dlouho, až se odpaří
část vody a zhoustnou. Potom se dají bezinky vychladnout, aby je bylo
možno pasírovat. Vytlačená šťáva se svaří s cukrem, asi 40 dkg na 1 kg
šťávy a steriluje se podobně jako šťáva malinová. Takto připravená
šťáva se používá podobně jako šťáva malinová, v kuchyni, do limonád
nebo čajů. Pokud slouží jako lék, stačí polévková lžíce šťávy do čaje
a na zesílení léčby je možno ještě přidat rum nebo jinou lihovinu. K
léčení stačí pít takto připravený čaj jednou nebo dvakrát denně.
26) Ovocná šťáva ředěná vodou : a) (Z knihy praktická kuchařka,
Avicenum Praha 1987.) 2,5 kg očištěných bezinek (nebo směsi s jiným
ovocem) zalijeme studenou převařenou vodou, přidáme 30 g kyseliny
citrónové a špetku petolu a necháme stát v chladu 24 h. Ovoce s vodou
nalijeme do plátěného sáčku zavěšeného na tyči, nebo do horního ze
dvou plátěných čtverců upevněných nad sebou na nohách obrácené
stoličky a necháme volně překapat. Čirou šťávu odvážíme, přidáme cukr
a dobře promícháme. Když se cukr rozpustí, sirup naplníme do čistých
lahví, vypláchnutých slabým roztokem Petolu a uzavřeme jako u pařené
ovocné šťávy (recept č. 22).
b) Omyté a okapané bezinky se rozmačkají v kameninové nádobě. Na 2 1/2
kg rozmačkaných bezinek se nalejí 2 l vařící vody, přidý se 1 dkg
kyseliny citrónové a nechá se 24 h stát. Pak se šťáva překape přes
silonové nebo plátěné síto (u některých šťáv mohou vlákna plátna
iniciovat některé nežádoucí oxidační procesy a proto se, kde to jde,
dává přednost sítům syntetickým). Pro odstranění pachu bezinek se
přidá kousek skořice. Šťáva se povaří 15 minut, přidá se cukr (na 1 l
šťávy 1 kg cukru) a znova se vaří 10 minut. Sbírá se pěna a čistá
šťáva, ještě horká se nalévá do sterilovaných horkých lahví a uzavřeme
(jako v receptu č. 22). Šťáva je velice dobrá a účinná (M. Mudrová z
Týnečka).
27) Bezinková šťáva jako polotovar : Oprané a přebrané zralé plody
černého bezu se umelou na strojku na ovoce (Tutti fruti). Tato šťáva
se přecedí, krátce se povaří na bod varu a přidá se hřebíček. Pro
přichucení se pak může do sirupu přidat několik kapek griotkové tresti
a dle chuti přikyselit šťávou z citronu nebo trochou kyseliny
citronové.
28) Bezinková šťáva : Čisté bezinky se rozmačkají a vylisují. Na 1 l
šťávy se dá 80 dkg cukru a vaří se 5 minut. Plní se do lahví a
steriluje. Šťáva je dobrá do čaje a do vody. (Od M. Peroutkové.)
29) Bezinková šťáva s vodou : 2 a 1/2 kg opraných bezinek i s krátkými
slabými stopkami (asi 2 cm dlouhými) se rozemele na robotu s rybízovým
sítkem. Pak se do šťávy přilejí 2 l vařící vody, přidají 2 dkg
kyseliny citrónové a ponechá se 24 h stát. Poté se přidá 1 lusk
(kousek) skořice nebo hřebíček k odstranění bezinkového pachu. Tato
šťáva se povaří 1/4 hodiny, při čemž se odstraňuje vznikající pěna
(bílkoviny). Přidá se 80 dkg cukru na 1 kg šťávy a opět ještě 10 min
vaří. Teplou šťávou se plní lahve, které se zazátkují nebo ovážou
igelitem nebo polypropylénem, přitáhnutám gumičkou. Var šťávě neškodí,
neboť zde nejde o vitamín C, který se varem ničí, ale o léčivé látky,
jejich hlavní účinek zůstane zachován.
30) Bezinková šťáva : Zralé bezinky se otrhají, propláchnou v
porcelánové nádobě a uloží ve sklepě. Jakmile pustí šťávu a jsou
nakyslé, prolisují se. Na 1 l šťávy se přidá 1 kg cukru a svaří, až
šťáva houstne. Pěna, která se tvoří na povrchu, se sbírá. Vychladlá
šťáva se přecedí přes plátýnko, naplní se jí sklenice, které se
zazátkují. Uloží se v chladnu. Používá se jako ředěná vodou nebo se
přidává do čaje.
31) Bezinkový sirup I: Do shora uvedené šťávy se dá na 1 l 40 - 50
dkg cukru a znovu se vaří jen krátce na bod varu. Na 5 lt sirupu se dá
1 balíček Petolu.
32) Bezinkový sirup II: Na 1 l šťávy se přidá 90 dkg cukru a unovu se
krátce převaří až k bodu varu. (Rp č. 17, 18 a 19 od V. Kráčmara z
Moravské Hrůzové.)
Bazový sirup (z kvetov): 10 - 12 okvetí, 2 l vody, 3 kg cukru, 30 g
kyseliny citrónovej alebo šťava zo 6 citrónov. Kvety namočíme do vody,
necháme stáť do druhého dňa. Potom ocedíme a s cukrom varíme, kým sa
nerozpustí. Nakoniec pridáme kyselinu citrónovú alebo šťavu z
citrónov, ale tú už nevaríme. Horúce prelejeme do fľaší. Podávame
najmä deťom pri nachladení.
Různé
33/ Ovocné polévky : U nás ovocné polévky, podávané někdy i studené,
oblíbeny nejsou. Ale i ty lze připravit s přísadou vína nebo bezinkové
šťávy. Po zahuštění bramborovou nebo kukuřičnou moukou se přidávají
oloupaná jablka, ovesné vločky, ságo, rýže a podobně. Ze šťávy
kombinované s jiným ovocem a zahuštěné strouhaným perníkem možno dělat
i pomazánky na chléb.
34/ Bezinková omáčka : Ze šťávy lze připravit pomocí různého koření
(zázvoru, pepře, muškátového koření apod.) octa a cukru přípravky do
omáčky ke zvěřině nebo čerstvé rybě (na způsob Worcester, Picnic nebo
Cumberland sauce). Rozmačkané bezinky s kořeněnou přísadou se v
uzavřené láhvi krátce sterilizují a ponechají v teple 7 - 14 dní. Pak
se protlačí přes plátno, plní do menších lahviček a znovu sterilují.
35/ Bezinkový čaj : ze sušených plodů bezinek se připraví podobně jako
ze sušených květů (Rp č. 7). Sušené bezinky je však dobré ponechat
napřed 10 hodin bobtnat ve vodě. Tím se zvýší i léčebný účinek.
Vína a likéry
Všeobecně o výrobě vína
Ke zkvaššení se používá ušlechtilých kvasinek Vinka. Dobře se hodí
kvasinky Portské, Malaga, Sherry apod. Kvasinky se musí připravit
podle návodu uvedeném na obalu. Možno však použít i pekařských kvasnic
- kvašení zde trvá kratší dobu, je však poněkud bouřlivější. Léčba
bezinkovým vínem je jednoduchá. Stačí denně jen asi 1/2 dcl vína jako
aperitiv. Ještě jsem se nesetkal s pacientem, kterému by toto víno
nechutnalo. Mám naopak obavu, aba nebylo nemocných mnoho právě proto,
aby takové víno mohli používat jako lék. Jako všechna vína se uložením
i bezinkové víno zušlechťuje. Možno je pak použít i k přípravě horkého
nápoje s cukrem, hřebíčkem a skořicí, nebo přidáním vermuthových bylin
připravovat vermuth z bezinek.
36/ Bezinkové víno : Natrhají se celé bezinkové plody a očištěné se
nechají asi 2 dny odležet. Pak se oberou ze stopek a dají do 3 - 5
litrové láhve. Láhev se ováže papírem částečně prodírkovaným a nechá
se 4 dny stát. Pak se obsah propasíruje, přidá se dle množství šťávy
asi 80 dkg až 1 kg cukru. Nyní se šťáva svaří a víno je hotovo.
Uschovat v temnu a chladnu, snadno se kazí.
37/ Bezinkové víno ze syrových bezinek : je možno připravit obdobně
jako rybízové víno. Syrové bezinky se vylisují, ke šťávě se přidá
stejné množství vody a cukr, jako při výrobě vína rybízového. Celý
postup je stejný a je uveden dále u vína z bezinek povařených.
38/ Bezinkové víno z povařených bezinek : Z povařených bezinek se
vylisuje šťáva. Na 1 l šťávy se přidá 1 l vody, 1/2 kg cukru a přidá
se 1 dkg kvasnic (Vinka). Vylisované zbytky bezinek se mohou nechat
znovu vyluhovat v 1 l vody, do které se dá ještě 1/4 kg cukru a přidá
se do moštu. Kvašení ve stejnoměrné teplotě trvá asi 14 dnů i déle.
Pak lze již víno stočit. Chceme-li zvýšit obsah alkoholu ve víně,
možno asi po třech dnech přidat asi 10 dkg cukru nebo glukosya nechat
dokvasit. Je-li bezinkové víno dobře vykvašené a všechen cukr je
zkvašen na líh, mohou takové víno používat i diabetici. (Bez černý je
lidově označován jako lék proti diabetu .)
39/ Bezinková vína : lze připravit buď jako víno rybízové nebo
borůvkové, nebo extrakcí bezinek ve víně ( vinný extrakt ), či přímo
přidáním bezinek k hroznům již při výrobě, jak to dělá pro své léčivé
víno jeden vinař v Nivnici Ve víně se také dá rozmíchat bezinkový
džem, nejlépe ve víně svařeném. Do tohoto vína se může místo džemu
přidat bezinková šťáva nebo sirup.
40/ Bezinkové víno výborné : 4 litry vody se dají vařit se 2 l bezinek,
vaří se 15 minut. Do varu se přidá: 3 zrnka pepře, 3 nová koření, 3
hřebíčky a opět se vše 15 minut vaří. Pak se vše zcedí, přidají se 2
kg cukru a zase se vaří dalších 10 minut. Potom se dá roztok
zchladnout a do vlažného se přidá 5 dkg pekařského droždí a vše se
nechá 24 hodin stát. Druhý den se roztok zamíchá a nechá opět 24 hodin
kvasit. Dalží den se vše zcedí do 5-litrového demižónku, převáže se
plátýnkem a nechá v teple stát téměř do vánoc. Poté se víno stočí do
lahví. Je velmi chutné a má jiskru. Tento recept jsem dostal od E.
Svobodové z České Skalice. Paní Svobodová mi dala zároveň jiný recept
od nějakého starého lékaře - bylináře, který léčil bylinkami a rovněž
bezem:
41/ Vodní extrakt s alkoholem Dával 1 polévkovou lžíci sušených
bezinek do hořčicové sklenice a na bezinky nalil 6 lžic vlažné vody a
5 kapek koňaku. Uvedené nechal stát do příštího dne. Lék dával užívat
na záněty nervů ráno a večer po lžíci. V případě, že bolest nebyla tak
intenzivní, dával užívat 1 lžíci denně.
42/ Bezinkové víno : 1 a 1/2 l bezinek, 4 a 1/2 l vody se povaří 10
minut. Pak se vše přecedí, do šťávy se přidá 1 a 1/2 kg cukru, vaří se
opět 5 minut a nechá vychladnout. Šťáva se naleje do 5 lt lahve a do
vychlazené se rozdrobí 1 dkg droždí (může se použít i zákvas z vinných
kvasinek malaga, bordeaux apod.). Asi za tři týdny mošt vykvasí,
vyčistí se a víno se stáhne do lahví. Může se přidat kousek skořice a
několik hřebíčků. Hrdlo láhve převážeme plátnem, papír by se mohl při
bouřlivém kvašení proděravět. Toto víno se osvědčilo jako lék, zvláště
při žaludečních potížích po tučném jídle .
43/ Bezinkové víno portské : Na 5 lt šťávy se přidá 2 a 1/2 až 3 kg
cukru, krátce se povaří a přidají se: 3 hřebíčky, 2 bobule nového
koření a doleje se do 10 l převařenou vodou. K tomu se přidá 1 balíček
živné soli a předem připravený zákvas ze dvou balíčků vinných kvasinek
"Portské" (48 hodin zkvašené ve šťávě nebo moštu). Pod kvasnou zátkou
se pak nechá v teplejší místnosti kvasit. Po bouřlivém kvašení se
přetočí a nechá znovu kvasit a dolévá se vodou až po hrdlo nádoby. Je
vhodné víno ještě několikrát přetočit.
44/ Bezinkové víno vermuthové : Do 10 l bezinkového vína portského (Rp
č. 43), stočeného po prvním bouřlivém kvašení se přidá: 1 kůra z
pomeranče, 5 g pelyňku, 2 g hořcového kořene, 1 g kořene anděliky, 3
hřebíčky, 2 bobulky nového koření, 1 g listů máty peprné, 1 g listů
meduňky, 1 g celé skořice, 3 g puškvorce, 1 g fenyklu a pčípadně ještě
jiné dosažitelné vermuthové aromatické koření. K tomu se přidá 1 kg
cukru a znovu jedny kvasinky "Portské", protože víno má mít větší
obsah alkoholu než vína ostatní. Nakonec se po stočení víno dle chuti
přisladí.
45/ Bezinkové likéry : Již naše babičky vyráběly různé bezinkové
likéry. Všeobecně se dá říci, že to vyráběly následujícím způsobem:
Napřed se bezinky povaří, aby se lépe vylisovaly. Předem se podle
chuti přidá kyselina citronová podle toho, jak chceme, aby byl likér
kyselý. Šťáva se ještě přecedí přes jemné plátýnko, aby se
odfiltrovaly vločky, které jsou v bezinkové šťávě. Okyselením šťávy
dosáhneme pěkné červené barvy. Kyselinu citronovou lze nahradit přímo
citronem, který nakrájený na kolečka (bez jader) přidáme do varu.
Šťávu ještě dodatečně ochutíme např. citronem s kůrou nebo skořicí
nebo jiným aromatickým kořením (vanilka, badyán, pepř, nové koření,
koriandr). Zvláště vhodný je také hřebíček a kardamom. Někdy se
přidávají i kávová zrna (dobrá je kombinace kávy a vanilky). Hřebíčku
se dává až 1 dkg na 1 l šťávy. Přidáme také cukr a znovu povaříme. Na
1 litr původní směsi šťávy a vody nebo původní čisté šťávy (v případě,
že se nebude mísit s vodou) přidáváme 0,40 - 0,60 kg cukru. Po
vychlazení se přidává alkohol: Na 1 l původní směsi bezinkové šťávy
a vody, resp. čisté šťávy se přidává 0,167 - 1 l 40% lihoviny (Rum,
Prostějovská režná, Slovignac, Bylinná hořká apod.) nebo 0,07 - 0,4
l čistého líhu. Po zhotovení likéru tento delší dobu uložíme
a zfiltrujeme od nerozpustných přísad. Zestarání lze urychlit také
přidáním několika kapek 3 % peroxidu vodíku.
46/ Bezinkový likér : 2 l čistých bezinek se svaří s 1 l vody a
přecedí. Do šťávy se dá 1 kg cukru a vaří se 5 minut. Dále se přidají
2 balíčky vanilkového cukru, vaří se 3 minuty a 2 lžíce mleté zrnkové
kávy, vaří se 2 minuty. Do vychladlého se přidá 1/2 l rumu, vše se
naleje do lahví včetně necezené kávy, aby v likéru pěkně voněla.
47/ Bezinkový likér : Úplně zralé bezinky se vylisují a šťáva se
přecedí přes jemné pláténko. 1 l bezinkové šťávy se svaří s 60 dkg
cukru a jedním hřebíčkem. Po vychladnutí se šťáva smíchá s 1 l
Prostějovské režné. Ihned se stáčí do lahví a nechá se 4 měsíce stát a
uležet.
48/ Bezinkový likér na nervy : 1 l bezinek a 2 l vody se vaří 1 hodinu.
Pak se přecedí přes pláténko, přidá se 1 kg krystalového cukru, jeden
vanilkový lusk a ještě chvíli se povaří. Do vychladlého se přidá 1/3 l
čistého líhu.
49/ Bezinkový likér : Vylisovaný litr šťávy z bezinek, kterou jsme
přefiltrovali přes pláténko, ochutíme citronovou šťávou, několika
hřebíčky a svaříme s 1/2 kg cukru. Po vychladnutí přidáme čistý líh
nebo 1 l nějaké méně výrazné lihoviny a máme likér, který můžeme pít
samotný, nebo si jej přidávat do čaje.
50/ Bezinkový likér Cherrybrandy : Do bezinkového sirupu II. (Rp. č.
32) se na 1 až 1 a 1/2 l přidá 1 l Slovignacu (dvouhvězdičkového) a
griotková tresť.
51/ Bezinkový likér hořký : Do bezinkového sirupu I. (Rp č. 31) se
přidá na 1 až 1 a 1/2 l sirupu 1 l Bylinné hořké.
52/ Bezinkový likér (Slovensko): 1 kg plodov bazy čiernej, 500 g
cukru, 1 klinček, kúsok škorice, pol l vodky, pol lyžičky kyseliny
citrónovej. Bazové bobuľky dobre umyjeme, odstopkujeme a zalijeme pol
litrom vody. Varíme spolu s korením na miernom ohni zakryté asi pol
hodiny. Potom prelisujeme, šťavu doplníme cukrom a zakryté zvaríme.
Necháme vychladnúť, doplníme kyslinou citrónovou a vodkou. Dobre
zazátkujeme a dáme do chladna.
C/ B e z o v é l i s t í
Bezové listí (Folia Sambuci) je velmi zajímavá droga a velmi
léčebná. Lidově léčí bolestivé záněty kloubů, stavy znehybnění kloubů
(arthrosu), revmatické bolestivé stavy, otoky, bércové vředy . Lékařsky
jsou tyto stavy těžce léčitelné, lidově se však uznává léčivost listím
černého bezu.
Listí se otrhá opatrně tak, aby se nepoškodila květenství. Je
vhodné trhat mladé listí podle okvětí a nad květenstvími s
dozrávajícími plody, kde dorůstají letorosty. Toto mladé, křehké listí
je dobré používat také k sušení, sušené pak ponechat pro zimní období
a používat je na odvary. Obkladky namočené v odvaru se přiloží na
bolestivé místo, překryjí se rozstřiženým polyethylenovým sáčkem a
zabalí. Někteří léčitelé však varují před použitím použitím plastové
fólie a doporučují raději více vrstev tkanina (plátno, ručníky apod.),
i když obklad takto dříve zaschne. Obklady je dobré dávat za noc třeba
i dvakrát a pokud možno jednou i přes den. Během letního období lze
samozřejmě použít k odvarům čerstvého listí, které má zvlášť dobrý
účinek.
Také koupele z odvaru bezového listí dobře působí a lze je
kombinovat s obklady. Tyto koupele jsou účinné na otoky i na bércové
vředové nemoci.
Čerstvé bezové listí lze získat i v zimním období velmi jednoduchým
způsobem. Nařežou se letorosty z bezového keře a tyto se vloží do
vlažné vody v teplé místnosti. Vlažnou vodu častěji vyměňujeme.
Letorosty začnou pučet, rostou a takto získané čerstvé listí lze pak
používat obdobně jako listí letní buď rozdrcené na obklady nebo k
vývarům na obklady a koupele.
Bez černý má tedy pět drog a sice: K v ě t je oficinální droga,
která je k dostání v lékárnách a ja lékaři předepisována jako lék.
P l o d y jsou sice předepisovány ke sběru, ale poněvadž jsou při
sběru málo placené, jsou choulostivé při sušení a skladování
(plesniví) sejde se jich ve sběru málo a velmi zřídka se dostanou v
lékárnách. Zájemci si je ponejvíce sbírají sami, přičemž často neví,
jak je používat. Používají-li se jen ve stavu syrovém, pak jejich
užívání není příjemné a mnoho lidí je v tomto stavu nesnáší.
Příjemnější a často i účinnější pro léčbu jsou vařená ve formě džemu,
marmelády, limonády, vína a likéru. Při průmyslové výrobě je třeba
ihned z každého množství dodaných bezinek vyrobit alespoň polotovar a
nečekat na doplnění množství, neboť výrobky nesmí obsahovat souplodí
napadené plísní.
Farmakologie l i s t í, k ů r y a k o ř e n e není dosud
dostatečně vědecky prozkoumána. Tyto drogy jsou pro léčbu málo ověřené
a vyzkoušené, ačkoliv ve starších knihách bývaly lékaři předepisovány
jako lék. Nedoporučuje připravovat z nich čaj (i když při přiměřeném
dávkování žádné nebezpečí nehrozí), spíše jsou k použití ve formě
obkladů a koupelí , kde je jejich působení velmi dobré.
Na dotaz nemocných ohledně zvýšení a snížení krevního tlaku
podotýkám z vlastní zkušenosti a ze zkušenosti nemocných, že černý bez
určuje a reguluje hladinu krevního tlaku. Dle potvrzení některých
nemocných jim nízký tlak stoupnul a naopak vysoký krevná tlak se
snížil.
Za zaslání některých receptů děkuji těmto čtenářům předešlých
vydání: E. Svobodová z České Skalice, M. Peroutková z Prahy 10, M.
Mudrová z Týnečka, V. Košvancová z Jičína, V. Kráčmar z Mor. Hrůzové,
členům zahrádkářského spolku atd., atd.
Své poznatky, prosím, pište na adresu:
Libuše Dostálová, Gorazdovo nám. 12, 772 00 Olomouc" Tel.:
068/5223664
(konec publikace publikace JUDr. František Opichala a MUDr. Drahoslava Dostála; doplnil Mgr. Darius Nosreti)
Fruta Modřice dříve vyráběla bezinkový sirup.
Recept neznámého léčitele českého původu od Ladislava Szalaie:
Vař 20 minut směs stejných dílů sušených listů černého bezu, kopřiv a
ibiškového kořene. Působí s velkou účinností na některá onemocnění
z nachlazení nebo doprovázená zvýšenou teplotou, pocitem vyčerpanosti
nebo bolestí hlavy
Tabulka použití bezu: (podle publikace JUDr. František Opichala a MUDr. Drahoslava Dostála sestavil a doplnil DN)
| potíže | Květ | List | Kůra | Kořen | Plod |
| bolestivý zánět kloubů | xxx | ano | xxx | xxx | xxx |
| znehybnění kloubů (artróza) | xxx | ano | xxx | xxx | xxx |
| revmatické bolestivé stavy | ano koupele, obklady |
ano koupele, obklady |
xxx | xxx | xxx |
| otoky (mimo vodnatelnost) | ano koupele, obklady |
ano koupele, obklady |
xxx | xxx | xxx |
| bércové vředy | xxx | ano | xxx | xxx | xxx |
| zlatá žíla | xxx | ano | xxx | xxx | xxx |
| zatvrdliny | xxx | ano | xxx | xxx | xxx |
| vyrážky | xxx | ano | xxx | xxx | xxx |
| protibolestivý - analgetický účinek | ano | ano |
xxx | xxx | ano |
| bolest hlavy | ano | xxx | xxx | xxx | ano |
| bolest zubů | ano | xxx | xxx | xxx | xxx |
| bolest očí | xxx | xxx | xxx | xxx | xxx |
| antiflogistický - protizánětlivý | ano | ano | xxx | xxx | xxx |
| antipyretický - proti horečce | ano | xxx | xxx | xxx | xxx |
| proti zimnici | ano | xxx | xxx | ano | xxx |
| potopudný | ano | xxx | xxx | xxx | xxx |
| horní cesty dýchací, kašel | ano caj, kloktadlo |
xxx | xxx | ano kloktadlo |
xxx |
| chripka s teplotou | ano caj, kloktadlo |
xxx | xxx | ano kloktadlo |
xxx |
| zánět nosohltanu | ano caj, kloktadlo |
xxx | xxx | ano kloktadlo |
xxx |
| chrapot, ústní a krční katary | ano caj, kloktadlo |
xxx | xxx | ano kloktadlo |
xxx |
| zánět mandlí, angína | ano caj, kloktadlo |
xxx | xxx | ano kloktadlo |
xxx |
| zánět dásní | ano potírat |
xxx | xxx | ano potírat |
xxx |
| zánět očí | ano výplach |
xxx | xxx | xxx | xxx |
| popáleniny 1. stupně | ano |
xxx | xxx | xxx | xxx |
| zápal plic | ano s vitamínem C |
xxx | xxx | xxx | ano s vitamínem C |
| ischias, ploténky | xxx | xxx | xxx | xxx | ano |
| migréna | ano |
xxx | xxx | xxx | ano |
| neuralgie | xxx | xxx | xxx | xxx | ano |
| zánět pleteně pažní | ano |
xxx | xxx | xxx | ano |
| zánět krčních svalů | ano |
xxx | xxx | xxx | ano |
| zánět nervů mezižeberních | xxx | xxx | xxx | xxx | ano |
| zánět nervu trojklanného | xxx | xxx | xxx | xxx | ano |
| nespavost | ano |
xxx | xxx | xxx | xxx |
| zácpa - laxativní účinek | xxx | ano |
ano |
xxx | ano |
| průjem | xxx | xxx | xxx | xxx | ano sušené, pražené |
| plynatost | xxx | xxx | xxx | xxx | ano |
| artritida, dna, revma | ano |
ano s květem |
xxx | xxx | ano + šťáva rybízová |
| nemoci močových cest | ano s acylpyrinem |
xxx | xxx | xxx | xxx |
| zánět přínosních dutin | ano s acylpyrinem |
xxx | xxx | xxx | xxx |
| kameny ledvinové | ano |
xxx | xxx | xxx | xxx |
| "čištění krve" | ano |
ano |
ano |
ano |
ano |
| metabol. účinek | ano |
ano |
ano |
ano |
ano |
| metab. jater | xxx | xxx | ano |
xxx | xxx |
| vodnatelnost, edém | ano |
xxx | ano |
ano |
ano |
| emetikum (vyvolá zvracení) | xxx | xxx | ano |
xxx | xxx |
| astma, záducha | ano |
ano s květem |
xxx | xxx | xxx |
| chudokrevnost | ano |
xxx | xxx | xxx | xxx |
| diabetes | xxx | xxx | xxx | xxx | ano |
| žlučník | ano |
xxx | xxx | xxx | xxx |
| po těžkém jídle, čištění žaludku | xxx | xxx | xxx | ano |
xxx |
| normalizace TK | xxx | xxx | xxx | xxx | ano |
| bércové vředy | xxx | ano |
xxx | xxx | xxx |
| nepohyblivé, bolavé klouby | ano koupele, obklady |
ano koupele, obklady |
xxx | xxx | xxx |
Pokračování v souboru bez-3
| SUPERHOME
DARIUS.CZ |
HOME ARCHEUS
IST ARCHEUS |
HOME BYLINAR
xxx |
| HOME EKOLOG
IST EKOLOG |
HOME RECEPTAR
IST RECEPTAR |
HOME IMHOTEP
IST IMHOTEP |