Listová droga (resp. také listové pupeny a větvičky) čajovníku čínského
(Camellia sinensis, Watt, syn. Thea sinensis, Linné) - čaj - čínský čaj
- je základem všech čajů a názvem nápoje z nich připraveného, ať již
nese jakékoliv jiné tržní či druhové označení - ať se již jmenuje gruzínský,
cejlonský či ruský, zelený nebo černý, Darjeeling nebo Orange Pekoe
a ať již roste v kterékoliv zemi. Rostlina čajovníku je pokládána za jeden
kulturní druh s mnoha hybridy, který vznikl minimálně ze dvou divokých
druhů čajovníku (víc se jich nenašlo), i když někde se pěstují odrůdy téměř
identické s odrůdami původními. Zatímco hybridy z rostlin čínského
divokého čajovníku mají za sebou koncem 20. století (vycházíme-li z data
jedné staré čínské legendy) 4737 let (ale ve skutečnosti jistě více než 5000
let) existence a tedy i šlechtění (a jsou proto velmi rozmanité), assamský
čajovník byl objeven v indické džungli až v roce 1823 (ale dal již vzniknout
také velké řadě odrůd) a je pěstován zejména v zemích zaměřených
na produkci černého čeje - v Indii, na Srí Lance a v Africe. Rostliny obou
linií jsou pak navzájem kříženy zejména v Indii. Je možné, že v Číně sloužil
před odhalením léčebných a chuťových vlastností jako okrasná rostlina
v palácových zahradách panovníků.
Čajovník se pěstuje jako keř a čajovníkové plantáže se obnovují každých
pět let, je však možné jej přirozeně pěstovat i déle, a to i v podobě
dlouhověkého stromu, jehož ojedinělé exempláře se mohou dožít řádově
i stovek let.
"Na plantážích se pěstuje čaj v podobě keře vysokého 1,2 metru, aby ho
bylo možné snadno sklízet - čajovník však v sobě ukrývá genetický
předpoklad vyrůst ve strom o výšce deseti až třiceti metrů, jenž se může
dožít stáří stovky let. " (C. Teufl)
Čaj podle stupně a způsobu fermentace můžeme označit jako
- zelený čaj (nefermentovaný)
- bílý čaj (lehce fermentovaný, polofermentovaný)
- žlutý čaj (lehce dodatečně fermentovaný, polofermentovaný)
- polozelený čaj (částečně fermentovaný; bílý, žlutý či Oolong, u kterého
dochází k fermentaci okrajů listů)
- černý čaj (dokonale fermentovaný)
- čaj Puerh (2x fermentovaný; 2. fermentace za přítomnosti bakterií
Způsob výroby zeleného čaje je důležitý nejen pro chuťové, ale i léčebné
vlastnosti čaje:
"Nejprve se musí lístky nechat dvě až tři hodiny zavadnout. Přitom
ztrácejí třicet procent své vlhkosti a zvláční natolik, že jsou připraveny
na další zpracování. Poté se krátce napařují nebo zahřívajíé na vysokou
teplotu, aby se tak zničily enzymy, které by mohly zahájit proces oxidace
- ta totiž způsobuje přeměnu zeleného čaje na čaj černý. Na chuť čaje má
rozhodující vliv, zda se lístky napařují či praží nebo jen krátce zahřejí
na velkou teplotu na pánvích." (C. Teufl)
Keříky sloužící pro přípravu japonského zeleného čaje Gyokuro
se tři týdny před sklizní zakryjí bambusovými nebo rákosovými
rohožemi. Nedostatek světla způsobí, že se v lístcích tvoří více
chlorofilu a méně tříslovin. Zmenší se trpkost ale také léčivá síla
tříslovin.
Čaj dodá teplo a energii v zimě, osvěží v létě, pomůže vytvořit
atmosféru přátelské pohostinnosti stejně jako příjemného domova.
Dokáže prohloubit relaxaci a přinést uvolnění. Obsahuje povzbuzující
i léčivé substance a zdaleka ho neznáme tak, jak bychom chtěli.
"Někdy neosvěží nic tak jako šálek čaje. Ve skutečnosti však má jen
malou výživnou hodnotu, i když cukr a mléko mohou dodat až 40 kilokalorií.
Stimulující látky obsažené v čaji, jako je kofein, mohou zrychlit činnost
srdce a pomoci dýchání rozšířením průdušek. Jediný šálek čaje obsahuje
40 mg kofeinu, což je asi dvakrát víc, než je v kole, a asi dvě třetiny
množství obsaženého v šálku instantní kávy." (Jídlo jako jed, jídlo jako lék)
Existují však odrůdy čaje, které mohou obsahovat na šálek až dvojnásobek
kofeinu než káva.
Černý čaj obsahuje: Kofein 1,5 - 4%, flavonidy 31%, flavanoly 3%,
katechiny 9%, vláknina (zejmén nerozpustná část vlákniny má význam
pouze užíváme-li čajové lístky v kapslích), hořčík 0,016% (nevýznamné
množství), fluor max. 0,00850% (relativně významné množství)
Zelený čaj obsahuje: Kofein 1,5 až 4%, flavonoidy 33%, flavanoly 3%,
katechiny 30%, provitamín A 0,000033% (zanedbatelné množství),
vitamín B1 0,004 - 0,007%, vitamín B2 0,00018- 0,00770% (zanedbatelné
množství, pokud pijeme méně než 10 šálků denně), vitamín C 0,23 - 0,50%,
vitamín E 0,0237 - 0,08%, vitamín K (množství nezjištěno), železo 0,0104 -
- 0,0400%, fluor 0,00303 - 0,00860% (relativně významné množství),
draslík 0,99 - 2,80%, vápník 0,27 - 0,74% (nevýznamné množství),
sodík 0,003 - 0,0110% (zanedbatelné množství), hořčík 0,020% (nevýznamné
množství), zinek (množství nezjištěno), vláknina. Množství některých
prvků (např. zinku, hořčíku, jódu a selenu) je u většiny rostlin značně závislé
na jejich obsahu v půdě, resp. hnojivech.
Nejvyšší množství fluoru má čaj Gun-powder. Fluor zpevňuje zuby a kosti,
má význam při léčbě osteoporózy a v prevenci zubního kazu, ničí bakterie,
které způsobují povlak na zubech, podporuje hojení ran a chrání před anémií
v těhotenství.
Japonský zelený čaj Bancha má nejvíce vápníku a železa.
Do velké skupiny polyfenolů obsažených v čaji patří např.
některé třísloviny, flavanoly, flavonidy a katechiny.
"Polyfenoly potírají viry a bakterie, chrání srdce a krevní oběh před
onemocněním a údajně také působí jako prevence proti vzniku rakoviny.
Kromě svých léčivých vlastností se podílejí I na chuti čaje - zodpovídají
za její výrazný bylinkový nádech. Avšak vysoký obsah polyfenolů může
dát čaji nepříjemně svíravou příchuť.
Největší množství polyfenolů se nachází v listovém pupenu
a s přibývajícím stářím čajových lístků se snižuje.
Jeden druh katechinů z velké skupiny polyfenolů se při zkouškách
ukázal být zvlášť aktivní v boji proti nemocem. Jmenuje se
epigalokatechingalát (EGCG) a zdá se být vybaven mimořádnou
dávkou léčivé síly. Ze všech polyfenolů vykázal největší antioxidační
účinek i nejsilnější schopnost zabránit rakovině. Navíc je prevencí
proti arterioskleróze (ateroskleróze) a srdečním chorobám.
Katechiny podobné EGCG se v zeleném čaji vyskytují
v prokazatelně vyšší koncentraci než v čaji černém." (C. Teufl)
Zelený čaj má pro některé indikace mnohem vyšší ochranné účinky, neboť
černý čaj oxiduje a tím se ničí některé polyfenoly, obzvláště třísloviny.
Listy zeleného čaje mají dvakrát větší koncentraci účinných katechinů než
listy černého čaje. Čaj bez kofeinu nesnižuje účinek ostatních složek.
Čaj stimuluje produkci žaludečních kyselin, proto není vhodný
pro lidi s vředem. Nadměrné pití čaje může snížit absorpci železa a vést
k anémii. Snížením absorpce železa jsou ovšem starší muži chráněni před
vyšší srážlivostí krve a před redoxním, volnoradkálovým vlivem nadbytku
železa a červených krvinek. 2 litry čaje denně způsobí zácpu.
"Předmětem sběru jsou vrcholové pupeny a dva až tři další listy. Drogou
pro farmaceutické účely je list čajovníku, Folia theae. Sběr začíná z
tříletých keřů, může trvat po padesát let a podle klimatických podmínek se
provádí několikrát v roce. Největšími výrobci jsou Indie a Cejlon. Čím jsou
lístky mladší, tím jsou cennější, neboť obsahují více účinných látek.
Základními typy jsou čaj zelený, přírodní (z hlediska vlivu na imunitu
nejúčinnější), pak čaj černý, fermentovaný a tak zvaný Oolong thea, což je
čaj jen lehce fermentovaný. Uvádí se, že zelený čaj cejlonský obsahuje
nejvíce biologicky účinných látek.
Čaj má díky obsahu kofeinu povzbudivý účinek, ovlivňuje CNS, zejména
mozkovou kůru, odstraňuje únavu, povzbuzuje duševní činnost a smyslové
vnímání. Prostřednictvím vegetativního nervového systému posiluje srdeční
činnost, dýchání a zlepšuje okysličování tkání - podobně jako jinan (čímž
může být posílen např. účinek poinfarktové rehabilitace, kyslíkové terapie,
působení antioxidantů apod.). Vitamín P (bioflavonoidy, "vitamín C2")
posiluje kapilární krevní oběh, zvyšuje pružnost cév a zlepšuje a prodlužuje
působení vitamínu C. Pro vysoký obsah tříslovin může čaj (při delší době
louhování) posloužit jako protijed při otravách alkaloidy a těžkými kovy,
váže radioaktivní stroncium Sr90. Působí mírně močopudně, způsobuje
mírné pocení a (nejen) podle Aviceny teplý čaj nejlépe ochladí a hasí žízeň.
Díky obsahu fluoru působí preventivně proti zubnímu kazu. Posiluje
imunitní systém. Klinicky prokazatelně mírní příznaky bakteriální
a prvokové úplavice, akutních i chronických zánětů střev, infekčního
zánětu jater a tropických parazitárních zánětů kůže. Při nadměrné konzumaci
čaje (zejména při delším louhování, kdy se uvolňují třísloviny) může
nadbytek tříslovin přechodně blokovat činnost jater. Lidem nesnášejícím
kofein čaj nesvědčí - po jeho vypití se může zvýšit nervozita, nespavost,
bušení srdce, pocit stresu, únava, nervozita, pocení rukou apod."
(J. Rucki, doplněno)
Američtí vědci dospěli po několikaletém bádání k závěru, že pravidelná
konzumace čaje může chránit před některými nádorovými onemocněními.
Píše o tom britský denník SUNDAY TIMES.
Profesor Allan Conney, který stojí v čele výzkumné laboratoře zabývající
se na Rutgersově univerzitě v New Jersey zkoumáním rakoviny,
spolupracoval v rámci studijního programu s britským Národním ůstavem
zdraví. Společný výzkum se zaměřil na vliv, který má na lidské zdraví čaj.
Vědci z obou stran Atlantiku dospěli k závěru, že čaj obsahuje jistou
substanci, která umožňuje zastavit agresivní činnost rakovinotvorných
buněk v krvi. Denník s odvoláním na periodikum Cancer Research uvádí,
že čaj má pozitivní vliv i v boji proti rakovině kůže.
Výzkumy Conneyova týmu byly nezávisle potvrzeny zjištěním,
ke kterému dospěl profesor John Weisburger z americké zdravotní nadace:
vliv karcenogenních látek obsažených v potravě je významně omezen
pravidelným pitím čaje. Podle jeho údajů to platí především o rakovině
prsu, konečníkun a dvanácterníku. I Německé středisko pro výzkum
rakoviny potvrdilo, že lístky zejména zeleného čaje u mnoha chorob
napomáhají uzdravení.
Pitím čaje nebo bylinných čajů s obsahem flavonoidů (a polyfenolů
obecně) klesá riziko srdečního infarktu na polovinu. Čaj zmenšuje
množství škodlivého cholesterolu LDL a zvyšuje množství HDL.
"Zelený čaj také napomáhá proudění krve, a tak rovněž zmírňuje
nebezpečí vzniku usazenin, mírně snižuje krevní tlak, a působí tím
proti dalšímu rizikovému faktoru arteriosklerózy. Zelený čaj, spojí-li
se se zdravou výživou, je tedy přirozenou prevencí proti arterioskleróze."
(C. Teufl)
Tuto prevenci můžeme posílit užíváním vitamínu C nejlépe v přirozené
formě nebo 3x denně 50 až 100 mg vitamínu C v tabletách. Silnější dávky
nad 300 mg (resp. 100 mg v retardetách) denně při dlouhodobém užívání
mohou stav cév naopak zhoršit, a to zejména při nedostatku dalších
antioxidantů a u kuřáků, Pokud užíváme vitamín C vždy se 2 dl rajčatové
šťávy nebo s komplexem bioflavonoidů, antioxidantů, hořčíku a kyseliny
listové, jeho vedlejší účinky se snižují a léčebné účinky zvyšují.
Přirozené substance vytvořené rostlinami, především vitamín C a E a
flavonoidy, poskytují ochranu před arteriosklerózou a nemocem, které ji
následují. Tyto rostlinné látky chrání membrány buněk a cholesterín před
oxidací.
Mnohé procesy stárnutí organismu jsou způsobeny radikálním působením
oxidačních jevů a defektů. Působí tedy proti předčasným procesům stárnutí.
U vitamínu E v denní dávce 100 mg /tento příjem může být dosažen
přídavkem v tabletách/ bylo již prokázáno ve více studiích ochranné
působení proti aterioskleróze, případně infarktu.
Izolovaný vitamín C nemá toto působení. Nebudou totiž dosaženy
rozhodující druhy reakcí rozpustnosti vitamínu C ve vodě a tuku. Ovšem
vitamín C přispívá k regeneraci vyčerpaného vitamínu E v krevním séru.
Podle dosavadních teoretických úvah se začalo tušit o další skupině
ochranných rostlinných látek.
V pětileté rozsáhlé studii bylo dokázáno toto překvapivé působení.
Průměrný příjem flavonoidů u zkoumané skupiny dosahoval 30 mg denně
a pocházel v Holandsku z 6l % z černého čaje, 13% z cibule a 10% u jablek.
Spotřeba 30 mg denně znamená proti spotřebě 20 mg denně snížení rizika
infarktu nebo úmrtí na ateriosklerózu o polovinu. 1 gram divizny obsahuje
4O mg flavonoidů, hloh 30 mg /v usušených listech a květech/. Dále listy
břízy, celík zlatobýl, květy bezu a lípy. Vysoký obsah flavonoidů je také v
čerstvé rostlinné šťávě.
Cévy, trombóza - i když se to může zdát divné, látky působící proti
trombóze se do vašich cév dostávají i z čaje. V roce 1967 přinesl britský
vědecký časopis Nature jedinečné fotografie aort králíků, kteří dostávali
krmení s vysokým obsahem tuků a cholesterolu a na pití buď vodu nebo čaj.
Aorty králíků, kteří pili čaj, byly tučnou stravou zjizvené a poškozené
mnohem méně. Výzkumníci z Lawrencových a Livermorových laboratoří
v Kalifornii došli k závěru, že většině poškození cév zabránil právě čaj.
Experimentovat v této oblasti začali poté, co si při pitvách všimli, že
cévy Američanů čínského původu, kteří pravidelně pili čaj, vykazovaly
oproti těm, kteří pijí kavkazskou kávu, jen dvoutřetinové poškození
věnčitých cév a jen třetinové poškození cév mozkových. Jejich domněnka, že
záhadné sloučeniny v čaji mohou zabránit ucpávání cév, předběhla svou dobu.
Věda ji však dohnala. Na první mezinárodní konferenci o fyziologických a
farmakologických účincích čaje, která se v roce 1991 konala v New Yorku,
vyšlo najevo, že čaj chrání cévy, protože ovlivňuje faktory srážlivosti
krve. Chemické látky v čaji mohou omezit srážení krve, zabránit aktivaci a
shlukování destiček, zvýšit rozpouštění sraženin a zmenšit zásoby
cholesterolu na stěnách cév - všechny tyto faktory pomáhají odvrátit
poškození cév.
Průkopník výzkumu čaje a aterosklerózy, doktor Lou Fu-guing, profesor a
vedoucí katedry vnitního lékařství na Zhejiangově lékařské univerzitě v
Číně, studoval účinky chemických složek čaje na oběti infarktu. Doktor Lou
na konferenci prohlásil, že pigment běžného černého čaje nebo asijského
zeleného čaje u pacientů znemožňuje shlukování destiček (a také tvorbu
thromboxanu) a zlepšuje u nich rozpouštění sraženin. Jak dále uvedl,
obyčejný černý čaj, který se běžně pije a asijský zelený čaj kupodivu
účinkují stejně dobře. Vědci z Ito-enova výzkumného institutu v Japonsku k
tomu poznamenali, že určitý typ třísloviny taninu v zeleném čaji, zvaný
katechin (patří mezi bioflavonoidy) shlukování destiček blokuje stejně
silně jako aspirin. Podle všeho čaj také pomáhá blokovat činnost
cholesterolu LDL, který podporuje množení buněk hladkého svalstva na
stěnách cév - takové buněčné výrostky pak podněcují vznik plátů v cévách.
(Jean Carperová: Potraviny - zázračné léky)
Obsahem katechinů čaj brzdí arteriosklerózu, posiluje tepny, ředí krev,
snižuje krevní tlak, působí všestranně na metabolismus.
Čej působí velmi účinně proti skleróze, pije-li se současně s tučným jídlem,
nebo krátce poté. Ideální je ovšem pití čaje v kombinaci se zdravou výživou.
Aby čaj působil významně preventivně proti arterioskleróze a ateroskleróze,
je třeba vypít denně 500 ml čaje, na jehož přípravu použijeme 3 - 6 gramů čajových
lístků. Delší luhování znamená vyšší zisk léčivých látek, ale čaj má pak trpčí chuť.
V klinické medicíně se uvádí výrazné imunostimulační působení, a to na
základě japonských zkušeností z Hirošimy, kde poměrně nelépe snášeli účinky
ozáření pracovníci čajového koncernu, kteří pili velké množství čaje
a u kterých se pak vyskytlo nejméně tzv. pozdních příznaků z ozáření.
Podle některých gerontologů čínský čaj, pro značný obsah purinových
látek, může způsobit zhoršení stavu při artritidě a zvýšit tvorbu urátových
ledvinových kamenů. Soustavné pití silného čínského čaje znesnadňuje
vstřebání živin, stopových prvků a vitamínů (zejména vit. B), může vyvolat
nechutenství a obtížné usínání. Nedoporučuje se, stejně jako u kávy,
těhotným ženám a kojícím matkám.
V různých částech světa se z čaje připravuje řada zajímavých a
exotických potravin, nemluvě o nápojích." (Dr. Jan Rucki, doplněno)
Čaj - omezuje tvorbu zubního kazu, ničí bakterie a viry, léčí infekce,
obsahuje chemikálii, která zabraňuje rakovině u zvířat, snižuje krevní
tlak, posiluje cévy, brání vývoji aterosklerózy, účinkuje jako mírné
sedatívum /bez kofeinu, nebo převažuje-li obsahem nebo délkou louhování
obsah tříslovin nad kofeinem, uklidňující účinek mají také polyfenoly,
které vyžadují dobu louhování od 3 do 5 minut).
Třísloviny v čaji ovlivňují virus chřipky, významně ovlivňují virus herpes
a mohou úplně zastavit virus obrny. Svým obsahem tříslovin a fluoridu
ovlivňuje výskyt zubního kazu. Čaj blokuje výrobu lepivého dextranu
bakteriemi na zubech.
Zejména zelený čaj (neslazený) jako součást léčebné diety nebo komplexní
léčebné terapie může podpořit dosažení normální hodnoty krevního cukru.
"Pokud ho toitiž pijeme nepřetržitě, snižuje množství cukru v krvi a navíc
chrání krev před překyselením, což se opět příznivě odrazí na cukru v krvi."
(C. Teufl)
Zejména zelený čaj - zřejmě zejména díky svému antioxidačnímu působení -
- údajně prodlužuje život a oddaluje stáří. Pro některé své účinky však nemůže
sloužit jako povzbuzující geriatrikum každému.
Zejména zelený čaj, jako součást léčebné diety, je doporučován při léčbě dny.
"Lékaři z bývalého Sovětského Svazu používají při léčbě hepatitidy kromě
běžných léků i zelený čaj. O jeho léčebném přínosu v této oblasti však
neexistují dosud žádné vědecky ověřené poznatky. Zelený čaj do jisté míry
ničí viry, a lze tedy tvrdit, že má při léčbě žloutenky minimálně podpůrný
přínos. ...
Problémy s játry a žlučníkem se často projeví špatným a nedostatečným
trávením. Zelený čaj odlehčuje těmto orgánům svou schopností napomáhat
trávení, a mírní tak dané obtíže. Japonský výzkum provedený na tisíc tři sta
mužích prokázal menší výskyt jaterních problémů u konzumentů zeleného
čaje ve srovnání s těmi, kteří zelený čaj nepijí. Avšak na další výzkumy
vlivu zeleného čaje na játra se dosud ještě čeká. ...
V Číně a Japonsku je obvyklé vypít si po jídle šálek zeleného čaje. Nejde
přitom jen o příjemný zvyk, ale také o dobrodiní prokázané žaludku.
Nálev zeleného čaje totiž povzbuzuje vylučování žaludečních kyselin,
a tak uvádí trávení do pohybu. Pomáhá i tehdy, pokud jsme se přejedli
nebo jsme zkonzumovali nadmíru tučných pokrmů nebo něco nestravitelného.
Je zásadité povahy a proto vyrovnává překyselení organismu po příjmu
značného množství sladkostí. Je vůbec vynikajícím nápadem připravit
si konvičku zeleného čaje, pokud se po jídle necítíme dobře." (C. Teufel)
Skotští vědci zjistili, že konzumace černého čaje může vyléčit cukrovku 2. typu
zamezit jejímu vzniku. Obsahuje látky, které suplují funkci inzulínu, chrání buňky
slinivky, zlepšují trávení a asimilaci sacharidů a zvyšují toleranci glukózy.
(Dundee; zdroj: www.blesk.cz; autor: INT)
Nepijte čaj příliš horký.. Může to vést k poškození hrtanu a jícnu, což vede
k rakovině. Čaj při krčních zánětech nepijeme příliš horký - mohli bychom
zánětlivou reakci zhoršit. Příliš horké nápoje mohou prý také vyvolat
žaludeční vředy, uspíšit jejich vytvoření nebo zhoršit stav tohoto onemocnění.
Pokud jsme nedočkaví, zkusme čaj pít z podšálků jako v Íránu nebo šálek
postavme do nádoby se studenou vodou. Také přelitím čaje do jiného šálku
nebo nádoby sníží rychle teplotu.
Čaj je možné pít preventivně jako ochranu proti nachlazení, přináší však
úlevu při mnoha příznacích již propuklé nemoci z nachlazení či virových
onemocněních dýchacích cest, zejména v kombinaci se zinkem a vitamínem C.
"U krčních zánětů ničí zelený čaj viry a bakterie, posiluje obranyschopnost
těla a celkově přispívá ke zmírnění obtíží. Proto pomáhá nejen v počátečním
stadiu zánětu, ale I při jeho dalším průběhu. Doporučuje se podržet si čaj
v ústech delší dobu a svlažit co nejvíce všechna zanícená místa. Navíc
je dobré si vykloktat šalvějovým čajem a pak použít rostlinné nebo
homeopatické prostředky, které zvyšují obranyschopnost těla. Při silných
krčních zánětech nebo při angíně je však nutné bez prodlení vyhledat lékaře.
V době zvýšeného nebezpečí nákazy bychom měli pít denně alespoň pět
až šest šálků zeleného čaje." (C. Teufl)
Orientální zelený čaj Camellia sinensis (běžný čaj, ale nefermentovaný)
má přední místo v prevenci a blokování rakoviny. Jeho konzumenti téměř
neonemocní rakovinou žaludka.
Čaj zabraňuje tvorbě silných karcinogenů nitrosaminů, a to lépe než
vitamín C.
Čaj díky svému obsahu antioxidantů, bioflavonoidů a dalších látek brání
vzniku rakoviny následkem radiační zátěže. Zaměstnanci závodu na čaj
v Hirošimě, kteří pili denně mnohokrát čaj, byli postiženi mnohem méně
pozdními následky jaderného útoku.
Čaj zmenšuje o 30% vstřebávání radioaktivního stroncia 90.
Jedním z důležitých bioflavonoidů obsažených v čaji je quercetin. Ten - podobně
jako řada dalších bioflavonoidů působí jako silný antioxidant a snižuje riziko zánětů,
rakoviny a srdečních onemocnění. Pozitivní výsledky z laboratoří se však ne vždy
podařilo dokázat v populačních studiích.
Taniny mají svíravé účinky, to znamená, že působí stažení jemných tkání a cév a tím
regulují průtok krve a vylučování. Jsou proto užívány při
léčbě průjmů, zažívacích křečí a vředů. U čaje, který nechýme vyluhovat déle než 3 minuty
převáží vliv tříslovin (pro tyto účelý můžeme použít "druhák", zápar z čaje již jednou
vyluhovaného, který navíc již neobsahuje kofein, který může - zejména při vyšších dávkách
a na přecitlivělé osoby - působit i škodlivě; takový čaj s výšším podílem tříslovin použitý jako
klystýr je naopak vhodný při zácpě, neboť vyšší koncentrace těchto látek podráždí
vylučovací systém. Při vnějším použití zastavují taniny krvácení. Lístky čínského čaje jsou jejich
bohatým zdrojem. Taniny a třísloviny léčí popáleniny, včetně popálenin oční rohovky chemikáliemi
a ohněm. Použité sáčky s čajem je možné použít k obkladům unavených očí. (Pro obklady očí je
lépe sáčky zapařit vodou s trochou soli - nejlépe v koncentraci fiziologického roztoku)
"Mnohé studie prokázaly, že zelený čaj chrání pokožku. Poté, co se objevily pozitivní zprávy
i z univerzitníc výzkumných laboratoří, nechali provádět výzkumy I výrobci kosmetiky. Při nich vyšlo
najevo, že zelený čaj rozetřený na povrchu pokožky mírní spáleniny ze slunce, regeneruje poškozené
struktury kůže a zklidňuje pokožku namáhanou vlivem zevního prostředí. Proto se zelený čaj přidává
do mnoha výrobků určených k péči o pokožku - např. do pleťových krémů, tělových i čistících mlék." (C. Teufl)
Přecitlivělost na kofein
Není jisté, zda u osob přecitlivělých kofein jen spouští neurotické projevy disponovaného organizmu nebo také
i sám přímo více něžádoucích účinků vyvolává. Nejspíš jde o kombinaci obou mechanizmů. Při přecitlivělosti
na kofein se může objevit celá řada nežádoucích účinků nebo se silněji projeví nežádoucí účinky obvyklé u běžné
populace: Nevolnost, neklid, nervozita, nesoustředěnost, únava, nespavost, pocení nohou, rukou, bušení srdce,
člověk může aj. Pro osoby na kofein přecitlivělé nejsou vhodné ani běžné dávky této látky obsažené v čaji, kávě,
čokoládě, kakau, některých limonádách aj. Přecitlivělé osoby by se příjmu kofeinu měly vyvarovat zejména
v situacích psychicky náročných (např. veřejné vystoupení, obchodní jednání), vyžadujících koncentraci (např. řízení
auta) a před spaním. Přecitlivělé osoby by měly čínský čaj (lhostejno, zda černý, žlutý či zelený) připravovat výhradně
metodou druhého záparu. Kofein,jako látka dobře rozpustná, se v převážné míře z lístků čaje vyloučí již při prvním
krátkém záparu.
Podle amerického jasnovidce E. Cayceho je nápoj - čaj škodlivější poživatinou než káva, kterou díky
specifickému složení považuje za posilující výživu (samozřejmě ne pro osoby přecitlivělé na kofein). Kávu
tak podle Cayceho, podobně jako mléko můžeme považovat spíše za potravu než nápoj. Tato teorie není
zatím z vědeckého hlediska vysvětlena, protože čaj je z hlediska živin bohatější, cennější než káva, nicméně
je dobré nepodceňovat možné nežádoucí účinky čaje, zejména při vyšší koncentraci kofeinu.
Káva i silný čaj s obsahem kofeinu (resp. dalších močopudných látek) také zvyšují vylučování moči
(diuretický efekt), takže je nezapočítáváme do objemu tekutin pitného režimu.
U kávy i čaje můžeme předpokládat účinky léčebné, povzbuzující, posilující i (v širším smyslu) výživné, současně však
je rozumné předpokládat i účinky škodlivé, a to zejména u osob přecitlivělých na kofein; i u zdravých osob ovšem
může být rozumné držet se osvědčené zásady: Všeho s mírou. Je pravděpodobné, že ne všechny alkaloidy lidé
dostatečně prozkoumali.
Jasnovidec Cayce vypověděl, že existuje i tradiční příprava čaje, která jeho škodlivé
účinky eliminuje. Pravděpodobně jde o metodu druhého záparu. Pokud na kofein
v čaji nejsme přecitlivělí, neznamená to ovšem, že nám nemusí škodit. Ale
naopak jsou situace, kdy potřebujeme např. povzbudit a kofein v čaji má pro
nás příznivý nebo dokonce léčebný vliv. Podle Cayce je ovšem kofein jako
součást kávy pro člověka příznivější než jako součást běžně připraveného čaje:
"Čaj škodí více než káva. Nervy jsou citlivější na čaj ve formě, v které
se konzumuje v této zemi, i když některý způsob jeho přípravy je v pořádku.
Káva vhodně konzumovaná, t. j. bez smetany nebo mléka, je potravou."(E.
Cayce.)
Existuje celá řada tradičních metod přípravy čaje, které mohou mít vliv nejen
na chuť, ale i na výživnou hodnotu a léčebný účinek čaje: Čaj z opražených tříletých
větviček (banča nebo kukiča), pražený čaj, čaj šlehaný, tibetský čaj (který je stloukán
v dřevěných miskách s jačím máslem a solí). Staří Číňané vařili čaj ve vodě společně
se zrnky rýže, zázvorem, solí i dalšími přísadami. Kočovní Mongolové k čaji
přidávají rýži, mléko, kumys a dokonce i plazmu z ovčí krve. Přispívá-li
některý z těchto způsobů k potlačení škodlivé části účinku čaje, není dosud
prokázáno. Škodlivé účinky kofeinu eliminuje metoda druhého záparu, kterou
nezávisle na sobě zveřejnili před rokem 2000 časopis Spirit i D. Nosreti.
Zároveň jde o tradiční metodu přípravy čaje v některých oblastech Číny.
Druhý zápar ovšem s nežádoucími účinky kofeinu postrádá i jeho stimulační účinek.
Ostatní účinky čaje zůstávají zachovány.
Metoda druhého záparu
Volně sypaný čaj (ne v sáčku a ne příliš drobný) zalijeme vodou teplou 80 až 90 stupňů C, lehce
jej pro mícháme a přecedíme. První čaj vylijeme a čaj ze sítka vrátíme do hrnku. Zalijeme jej znovu,
tentokrát již vřící vodou - 100 stupňů C a necháme další 2 - 4 minuty zakryté louhovat. Pak jej scedíme
a tepve tento výluh použijeme k pití. kofein jako látka snadno rozpustná ve vodě je z čajových lístků
odstraněna jako první.
Je skutečností, že u většiny lidí se škodlivé vlastnosti čaje
s kofeinem ani po dlouhodobém užívání citelně a viditelně neprojeví
(přestože mohou skrytě působit) , zatímco jeho
povzbuzující, preventivní a léčebný vliv je často dobře pozorovatelný.
"Kofein je droga a děti si na něj navyknou stejným způsobem jako dospělí. Když je dítě, které
je zvyklé konzumovat velké množství čokolády a limonád, najednou připraveno o přísun kofeinu, projeví
se u něj abstinenční příznaky, které zahrnují bolesti hlavy, žaludeční křeče, podrážděnost a deprese.
Kromě toho, že silně zatěžuje endokrinní systém, kofein zbavuje účinku vitamín B1 (thiamin) a inositol
a má močopudné účinky, které mohou z organizmu odplavovat draslík a zinek a zabraňovat řádné
asimilaci vápníku a železa!
Pokud vaše dospívající dítě chce šálek kávy, nabídněte mu bezkofeinové druhy kávy jako je Pero, Caffis,
Roastaroma a Postum. A když vaše dítě bude chtít šálek čaje, existuje široký výběr bylinných čajů rozmanité
chuti. Místo čokolády použijte svatojánský chléb.
Zastavit špatné zvyky dříve, než se rozvinou, je jednodušší" (E. L. Mindell)
Čokoláda a kakao obsahují i tělu prospěšné látky, např. hořčík a flavonoidy, ale občas je můžeme (jak prevenci
návyku) kávovinovým nápojem, svatojánským chlebem, karobem, chalvou, "sezamkami", lékořicovými bonbóny
a pendreky, cereálními tyčinkami a jinými relativně zdravými sladkostmi.
Pokud nám nedělá dobře káva, můžeme si být jisti, že nám neprospívá ani kofein obsažený v čaji, guaraně, kofole,
lécích, kakau, čokoládě aj. Navíc bylo zjištěno, že kofein ovlivňuje negativně činnost buněk i u lidí, kteří k této látce
nejsou nesnášenliví.
Mléko či mléčný tuk na jedné straně zhoršuje stravitelnost čaje a činí
jej nepoživatelným pro osoby, které mají skrytou nebo zjevnou alergii,
přecitlivělost či nesnášenlivost na některou složku mléka, na druhé straně
možná snižuje (zpomaluj) účinek a škodlivost kofeinu.
Pro přípravu čaje nepoužíváme vodu ani příliš tvrdou, ani velmi měkkou.
Pro denní pití by obsah kuchyňské soli (NaCl) ve vodě k přípravě nápojů
neměl (zejména u dětí a starších osob) přesahovat 60mg/l. Pokud chceme
z použité vody odstranit chlór, necháme ji 5 minut (před spařením čaje)
vařit bez pokličky nebo použijeme absorpční (např. uhlíkový) filtr. Tato
voda však nebude mít kvalitu ani bezvadnost čisté pramenité vody, zmenší se
jen škodlivý účinek. Také účinek chlóru (např. z homeopatického hlediska)
zcela nepomine. Voda ošetřená místo chlóru ozónem je pro přípravu čaje
vhodná, neboť ozón při vyšších teplotách, zejména krátkým varem vyprchá
nebo zmizí, a to ještě dříve než spaříme čajové lístky. Pokud vaříme
z čisté vody, nastane správná fáze varu vody pro spaření čaje, když
perličky páry vyskakují na povrch vroucí hladiny, šumění ztichne a objeví
se první vlnění vody. (J. Rucki, F. Ferda, archiv)
"Voda je pro přípravu čaje nesmírně důležitá. Běžná voda z kohoutku
obsahuje chlór a (někde také) fluorid, který příchuť čaje spolehlivě zničí.
Čím lepší druh, tím více si zaslouží pramenitou vodu. Nemáte-li k dispozici
vodu přímo z pramene, poslouží i běžně balené vody. Přitom vody s nižším
obsahem minerálů jsou vhodné k přípravě zelených čajů, pro černé a ostatní
druhy se hodí vody s nižším obsahem minerálů. Ideální pH použité vody je
7,9. Voda čištěná osmózovými filtry není vhodná pro snížený obsah minerálů.
Důležitá je i teplota vody. Voda těsně pod bodem varu je vhodná k
přípravě černého čaje a většiny čajů oolong. Optimální teplota vody pro
přípravbu zeleného čaje je 60-70 st. C. (Nejlépe to poznáte tak, že pára z
konvice nestoupá vzhůru, ale připomíná malé líné obláčky.)
Nejjemnější druhy, jako je BiLuoChun nebo Longjing, vyžadují pouze
vlažnou vodu, která nepálí, když si ji nalejete do dlaní."
(Rádce milovníků čaje) POKRACOVANI - CAJ 2