L I C H O Ř E Ř I Š N I C E
LICHOŘEŘIŠNICE VĚTŠÍ TROPAEOLUM MAJUS L
Čeleď lichořeřišnicovitých (Tropaeoloceae)
Kapucínka väčšia /s
(e) Grosse Kapuzinerkresse /n
Common Nasturcium, Indian Cress /a
Kapucine Grande /f
Capuchina /š
1) Lichořeřišnice větší je letnička, ale některé odrůdy jsou vytrvalé. Lodyhy jsou poléhavé, u některých odrůd pnoucí. Listy mají dlouhý řapík a členitě desetidílnou čepel. Květy jsou dlouze stopkaté, ohnivě červené, u některých odrůd oranžové nebo i špinavě žluté. Plodem je ledvinovitá, trojpouzdrá tobolka. Kvete od června až do září.
2) Lichořeřišnice je původní jihoamerický druh, hojně u nás pěstovaný, často oproti původnímu už hodně změněný.
3) Drogou jsou semena, květy, listy a čerstvá šťáva ( Frucrus, Flos, Folium, Lactucarium tropaeoli). Naťové části se sbírají po celou dobu vegetace, semena po dozrání v září nebo říjnu. Rostlina je lahůdkovou zeleninou a jí se i syrová; má typickou chuť řeřichy, charakterizovanou mírnou kyselostí a jistou trpkostí.
4) Droga obsahuje isothyokyoanát benzylnatý, silici, draslík, olej, bílkoviny a další látky vylučující se převážně močí a plícemi. Částibyliny mají stejné obsahové látky, pochopitelně v různém množství.
5) Hlavní účinek je v oblasti urogenitální, kde droga působí výrazně antibioticky a se širokým spektrem, a to na stafylokoky, streptokoky, proteus vulgaris, escherichia coli, salmonely i na další druhy bakterií. Ůčinek se částečně projevuje i v oblasti dýchacích cest.
6) Podáváme-li léčivo čerstvé, je osvědčenou dávkou 30 až 40 g šťávy nebo 50 až 60 g salátu. Ve stavu sušeném volíme nálev nebo lépe lihovodný roztok. Obyčejně se užívá 3krát denně 350 ml nálevu.
7) Přes své účinky je bylina přehlížena a velice málo využívána. Do směsí se příliš nehodí, prakticky nejvhodnější je její samostatné užití. Účinek nastupuje asi za dvě hodiny, vrcholu dosahuje asi za 8 hodin, ale za 16 hodin už odeznívá. Kontraindikace podávání nejsou známy, rovněž tak nejsou známy žádné nežadoucí účinky.
8) Lichořeřišnici pokládáme za jednu z "nejtěžších zbraní" z
arzenálu fytoterapeuta. V plicních indikacích je výbornou lékovou formou bylinný balzám, v urologii převážne lihovodný roztok. Ten podáváme tříkrát denně v podobě 350 až 375 ml krátkodobě vařeného odvaru. V těžších případech podáváme odvar i čtyřikrát a zhotovujeme jej z urologického čaje podle ČSL IV., který je běžně k dostání. Do čaje pak přidáme 1 čajovou lžičku tinktury z lichořeřišnice. Přes neobyčejné vlastnosti byliny se na její léčivost přišlo náhodou. Nejprve se konzumovala nať a listy jako jarní salát a pupeny a nezralá semena se nakládaly da octa jako kapary. Při systematickém užívání při určitých potížích se objevila léčivá vlastnost všech částí rostliny. Naštěstí mají všechny části léčivé vlastnosti. Omezeně se bylina konzumuje dosud, zejména nakládaná poupata. Dříve byla lichořeřišnice oblíbeným prostředkem proti vypadávání vlasů a pro podporu růstu vlasů. Vyrábělo se z ní totož vlasové tonikum, které můžeme i nyní vřele doporučit:
nať lichořeřišnice 100 g
list kopřivy 100 g
nať brčálu barvínku 100 g
cibule kuchyňská 25 g
naložíme do 0.7 až 1 litru 90% lihu a uložíme na teplém a tmavém místě na 14 dní. Pak přefiltrujeme, rostlinou hmotu vylisujeme a dáme zpět do láhve. Tonikum vtíráme jemně do vlasové pokožky po umytí a mírném uschnutí vlasů, ale ne častěji než jednou za 14 dní. Recept pochází od francouzského bylináře Leclerca.
9) Právě pro mimořádnou antibakteriální účinnost byliny, která spolehlivě funguje prakticky při jakémkoli ředění, je lochořeřišnice velice vděčnou drogou pro homeopatické zpracování. Výchozí surovinou může být prakticky jakákoli část byliny, ale nejjednoduší je výroba ze semene. Přesušené (a barevně stejné) semeno se pomele na prášek a zpracovává podle §4 lihem 90% na esenci D0. Ta se dále ředí až na potenci D12 lihem 40%. Jak již bylo řečeno, může se užívat v jakémkoli ředění, ale doporučujeme potenci D6, ve které je působení přece jen nejsilnější. Užívá se dávkování 3krát 10 kapek, po jídle, ale dobu užívání, 2 měsíce, je třeba bezpodmínečně dodržet vzhledem k pravděpodobnosti rezistence bakterií. Pro homeopatické zpracování může sloužit i nať a květy. V tom případě sbíráme nať v době květu, nejlépe mezi dvanáctou a třináctou hodinou. Nať může být i mokrá (vlhká), není třeba ji sušit. Nať vhodným způsobem rozmělníme (mixováním nebo mletím v mlýnku na maso) a zpracováváme podle §2 lihem
70% na základní esenci D0. Tato se pak dále ředí lihem 30% až na potenci D9. Nejčastěji se užívá potence D4 při dávkování 3krát 9 kapek, před jídlem. Tinkturu také užíváme na podporu růstu vlasů a proti jejich vypadávání, proti lupům apod. Tehdy je nejlepší použít potenci D7. Tinktura se nanáší na pokožku vatou a poklepem vtírá do pokožky.
10) Poněkud jednoduší je německý recept proti vypadávání vlasů:
Hrst listů a květů lichořeřišnice se vloží do 0.5 litru studené vody, přivede k varu a 15 minut velice mírně vaří. Po vychladnutí se přecedí a uloží v chladnu. Pokožka hlavy se mírně navlhčí a nechá zaschnout. Výborný je rovněž extrakt proti vypadávání vlasů: Po 100 gramech kořene kopřivy, listů a květů lichořeřišnice a dřeva zimostrázu (Buxus sempervivum L.) se jemně nařezané naloží do 0.7 litru pravého rumu (nebo podobného alkoholu) a nechá 14 dní na teplém a tmavém místě vyluhovat. Pak se extrakt přecedí (byliny se vymačkají) a dá do láhve. Extrakt se pravidelně používá k masáži pokožky hlavy.
Proti lupům se velmi osvědčil odvar: Dvě hrsti natě lichořeřišnice dáme do 1 litru studené vody, pak 10 až 15 minut přikryté vaříme na mírném ohni, odstavíme, 15 minut necháme vyluhovat a přecedíme. Používáme pro poslední propláchnutí vlasů po jejich umytí.
autoři: J. A. Zentrich – J. Janča
LICHOŘEŘIŠNICE VĚTŠÍ (homeopatikum)TROPAEOLUM MAJUS L
(chybně řeřicha)
Čerstvé listy, ale lepší jsou semena, i sušená. Pomletá semena do 1/5 láhve a zalít doplna lihem 6O%. Ředí se lihem 30 %. Obyčejně D 4 a D 5, v každém ředění ničí všechny kmeny baktérií Staphilococcus.
Homeopatická indikace: infekce močových cest, záněty ledvin, chronické záněty dýchacích cest a plic, zabraňuje vypadávání vlasů.
autoři: J. A. Zentrich – J. Janča
LICHOŘEŘIŠNICE VĚTŠÍ TROPAEOLUM MAJUS L
Jde o jednoletou až víceletou bylinu, některé ordůdy jsou spíše víceleté. Lichořeřišnice se také často na svém stanovišti a v jeho okolí často udržuje po více let i díky vysemenění, částečně zplaňuje, ale rozumný zahradník ji zbytečně neodstraňuje. Jde o rostlinu užitkovou a je užitečná v různých kulturách i jako zábrana proti hmyzu a plísním. Sama škůdci a chorobami skoro netrpí.
Mezi známé okrasné rostliny zahrádek, parků, balkónů náleží lichořeřišnice větší (Tropaeolum maius) z botanické čeledi lichořeřišnicovitých (Tropae - olaceae). Jedná se o jednoletou až vytrvalou bylinu, která má charakteristické štítové listové čepele a nápadné žluté až oranžově-červené květy. Plodem je trojpouzdrá tobolka. Kvete od konce května do října. Lichořeřišnice větší byla dovezena na evropský kontinent z Jižní Ameriky, konkrétně z Peru, a to roku 1684.
V lidovém léčitelství jihoamerických indiánů se používala odpradávna na léčení infikovaných ran. V Evropě ji lékaři hojně podávali při chorobách dýchacích cest, akutních a chronických zánětech močových cest.
Petr Ondřej Mathioli, renesanční lékař působící na dvoře Rudolfa II., doporučoval bylinu k léčení infekcí močového traktu a znečištěných hnisajících ran.
Lidové léčitelství používalé lihový výtažek z lichořeřišnice proti vypadávání vlasů.
Pozdější vědecké výzkumy potvrdily, že šťáva z vylisovaných listů má výrazné protibakteriální účinky například i proti Styphylococcus aureus, Escheria coli, Bacillus subtilis.
Rozbor ukázal, že listy obsahují thioglykosid glukotropeolin, který se štěpí na vlastní mikrobiálně účinnou složku benzylisothiokyanatan.
Nejvyšší zastoupení této sloučeniny je v plodech.
V padesátých letech našeho století firma Madaus A. G. uvedla na trh lék Tromalyt ve formě dražé a stabilizovaného extraktu v tekutém parafínu. Přípravek se osvědčil zejména v urologii při nemocech prostaty, ledvin. Dále se zjistilo, že se účinná látka vylučuje částečně dýchacím traktem. Z toho důvodu nalezla uplatnění při chorobách plic.
Experimenty prováděné na pokusných zvířatech potvrdily, že obsahové látky stimulují tvorbu protilátek, což vede k posílení celkové imunity organismu.
Tomalyt se velmi osvědčil u dětí při virových onemocněních s vysokými horečkami, kde byly klasické přípravky (sulfonamidy, antibiotika) neúčinné. Zároveň vykazoval dobré výsledky u zánětů zvukovodu.
Při léčbě byly zpozorovány v některých ojedinělých případech vedlejší účinky jako zhoršení chuti k jídlu, nevolnost, bolesti břicha, pálení hrtanu. Časem se objevil na trhu preparát Tromacaps stejnojmenné firmy, jenž vykazoval dobré účinky zejména při léčbě žaludečních vředů.
U nás se vyráběl ještě poměrně nedávno přípravek Urogran, což byla rozdrcená a vhodně obalená lichořeřišnicová semena. Indikoval se hlavně při akutních a chronických infekcích močových cest.
Lichořeřišnice nalezla uplatnění i v gastronomii. Listy se
vyznačují ostrou a štiplavou chutí, připomínající křen nebo ředkvičku, a tak slouží k přípravě rozličných pikantních salátů, pomazánek, paštik apod. Poupata naložená do octa nahrazují známé kapary, lidově označované jako "očka".
Pharm. Dr. PAVEL KOVÁČ
LICHOŘEŘIŠNICE VĚTŠÍ TROPAEOLUM MAJUS L
Účinná látka je shodná s látkou obsaženou v křenu selském.
Velmi vhodné použití je lichořeřišnice jako doplňkový přípravek k antibiotikám a sulfonamidům, kdy urychluje a rozšiřuje jejich účinek. Účinné látky jsou známé tím, že mají baktericidní účinek i při velkém zředění. Na trhu je dnes nejčastěji dostupná tinktura vyráběná ze semen, kterou si můžeme snadno připravit sami.
Její používání může vyléčit nejen záněty močových cest a ledvin, ale může přispět i k vyléčení zánětu průdušek prudušek, středního ucha či zánětů veječníků, a to i v případech vzdorujících léčbě antibiotiky. Baktericidní účinek je zde podpořen účinkem na vlastní imunitu pacienta.
Nejsou známy vedlejší účinky, rostlina je pro člověka zcela bezpečná jako lék i potravina. Účinné látky jsou shodné s účinnými látkami křenu, avšak díky menší koncentraci nepůsobí tak dráždivě. Účinek na růst vlasů je možné dnes považovat za prokázaný, a to jednak praktickým pozorováním mnoha léčitelů, jednak na základě vědeckého zjištění, že účinné látky jsou shodné s látkami křenu, jehož účinky na růst vlasů byly klinicky ověřeny.
Květy a listy můžeme přidávat do různých pokrmů (např. do bramborového salátu, do různých jarních salátů, pomazánek, na chléb s pomazánkou či máslem) a používat je k jejich zdobení. Lichořeřišnice obohacuje náš jídelníček o další zeleninu cennou zejména tím, že ji můžeme konzumovat za syrova, čím tento jídelníček činí přirozenějším, bohatším na enzymy a celkový bioenergetický přínos. Jde navíc o potravinu vhodnou pro seniory. Zejména listy můžýeme sklízet prakticky po celé vegetační období, od jara do podzimu.
Lichořeřišnice patří mezi rostliny, které můžeme snadno pěstovat i v truhlíku či květináči, takže její pěstování není výsadou zahrádkářů a zemědělců. Pokrytím holé půdy mezi jinými rostlinami či v řídkých kulturách chrání půdu před vysycháním a dalšími škodlivými účinky slunečního světla a povětrnostních podmínek. Často se používá pro ozelenění balkónů či oken. Pne se a rozrůstá do šířky, poměrně intenzivně a dlouho kvete, takže se schopností pokrývat a zdobit různé mrtvé plochy staveb v mnohém vyrovná nejoblíbenějším truhlíkovým rostlinám.