B (BYLINÁŘ): HERBÁŘ - IST ARCHEUS
---------------------------------------------------------------------

Mišpule obecná – Mespilus germanica L.

Původní druh roste dodnes jako podrost na řídkých okrajích listnatých lesů v jižním Německu, je však domovem i v Malé
Asii a Íránu. Mišpule obecná vytváří široce větvené keře nebo stromy dosahující výše 3-5 m. Pýřité větévky mají dlouze
kopinaté celokrajné listy, které jsou kožovité, zespodu plstnaté. Květy jsou jednotlivé nebo i po dvou, velké, stopkaté, bílé
barvy. Mišpule rozkvéta v květnu a červnu. Malvice jsou drobné, hruštičkovitého tvaru, o průměru asi 30 mm, s dlouhými
kališními lístky. Celkově však jsou plody nevzhledné, s drsnou hnědavou slupkou. Malvice obsahují pět jader, která jsou
kryta pevným, peckovitým obalem.

Dužnina plodů je v čerstvém stavu trpká a téměř nepoživatelná. Teprve v pozdním podzimu po přemrznutí nebo po delším
uložení, kdy plody zhniličí, je dužnina hořce navinulá, pikantní. Uvádí se, že ovoce obsahuje asi 75% vody, kolem 10%
invertního cukru, 6% bezdusíkatých látek, 7,5% vlákniny a asi 1,4% kyselin, z nichž je nejvíce zastoupena kyselina
jablečná.

Mišpule má minimální nároky na půdu. Daří se jí v půdách lehčích a vápenitých. Vyžaduje sice teplejší polohu, ale je
mrazuvzdorná. Snáší dobře i polostín.

Mišpule množíme nejčastěji očkováním v srpnu nebo i roubováním zjara nejlépe na hrušňové pláně, semenáčky kulturních
hrušní, případně i na typové podnože kdouloní, které snášejí vlhčí a kyselejší půdy. Jako podnož lže použít i jeřáby,
případně hloh. Na hrušňovém pláněti dorůstá mišpule velkých rozměrů a dožívá se vysokého věku. Mišpuli je možno
množit i semenem, které je nutno do jarního výsevu stratifikovat. Rostliny vypěstované ze semen si zachovávají původní
vlastnosti mateřských rostlin.

Kromě základního řezu po výsadbě není třeba mišpuli v dalších letech řezat. Zmlazovací řez snášejí zestárlé keře dobře.
Chemická ochrana není nutná, kromě případného postřiku proti přezimujícím škůdcům při jejich přemnožení.

Z odrůd mišpulí se nejčastěji pěstuje "Holandská" s plody o průměru až 50 mm. Z dalších to jsou "Velkoplodá",
"Nottinghamská" a "Bezjaderná" s plody o průměru asi 20 mm.

Pro svůj střední vzrůst a dekorativní listy se mišpule uplatní nejen při výsadbách v sadech a parcích, ale i v bezprostřední
blízkosti rodinných domků nebo rekreačních objektů, např. na přechodu mezi užitkovou a okrasnou částí zahrady nebo
na ozelenění různých nevzhledných koutů s rovinatým i svahovitým terénem.

Antonín Dolejš, Vladimír Kott a Lubomír Šenk: Méně známé ovoce, Zemědělské nakladatelství Brázda, Praha 1991