MIŠPULE

B (BYLINÁŘ): HERBÁŘ - IST ARCHEUS
---------------------------------------------------------------------

Mišpule obecná – Mespilus germanica L.

Původní druh roste dodnes jako podrost na řídkých okrajích listnatých lesů v jižním Německu, je však domovem i v Malé
Asii a Íránu. Mišpule obecná vytváří široce větvené keře nebo stromy dosahující výše 3-5 m. Pýřité větévky mají dlouze
kopinaté celokrajné listy, které jsou kožovité, zespodu plstnaté. Květy jsou jednotlivé nebo i po dvou, velké, stopkaté, bílé
barvy. Mišpule rozkvéta v květnu a červnu. Malvice jsou drobné, hruštičkovitého tvaru, o průměru asi 30 mm, s dlouhými
kališními lístky. Celkově však jsou plody nevzhledné, s drsnou hnědavou slupkou. Malvice obsahují pět jader, která jsou
kryta pevným, peckovitým obalem.

Dužnina plodů je v čerstvém stavu trpká a téměř nepoživatelná. Teprve v pozdním podzimu po přemrznutí nebo po delším
uložení, kdy plody zhniličí, je dužnina hořce navinulá, pikantní. Uvádí se, že ovoce obsahuje asi 75% vody, kolem 10%
invertního cukru, 6% bezdusíkatých látek, 7,5% vlákniny a asi 1,4% kyselin, z nichž je nejvíce zastoupena kyselina
jablečná.

Mišpule má minimální nároky na půdu. Daří se jí v půdách lehčích a vápenitých. Vyžaduje sice teplejší polohu, ale je
mrazuvzdorná. Snáší dobře i polostín.

Mišpule množíme nejčastěji očkováním v srpnu nebo i roubováním zjara nejlépe na hrušňové pláně, semenáčky kulturních
hrušní, případně i na typové podnože kdouloní, které snášejí vlhčí a kyselejší půdy. Jako podnož lže použít i jeřáby,
případně hloh. Na hrušňovém pláněti dorůstá mišpule velkých rozměrů a dožívá se vysokého věku. Mišpuli je možno
množit i semenem, které je nutno do jarního výsevu stratifikovat. Rostliny vypěstované ze semen si zachovávají původní
vlastnosti mateřských rostlin.

Kromě základního řezu po výsadbě není třeba mišpuli v dalších letech řezat. Zmlazovací řez snášejí zestárlé keře dobře.
Chemická ochrana není nutná, kromě případného postřiku proti přezimujícím škůdcům při jejich přemnožení.

Z odrůd mišpulí se nejčastěji pěstuje "Holandská" s plody o průměru až 50 mm. Z dalších to jsou "Velkoplodá",
"Nottinghamská" a "Bezjaderná" s plody o průměru asi 20 mm.

Pro svůj střední vzrůst a dekorativní listy se mišpule uplatní nejen při výsadbách v sadech a parcích, ale i v bezprostřední
blízkosti rodinných domků nebo rekreačních objektů, např. na přechodu mezi užitkovou a okrasnou částí zahrady nebo
na ozelenění různých nevzhledných koutů s rovinatým i svahovitým terénem.

Antonín Dolejš, Vladimír Kott a Lubomír Šenk: Méně známé ovoce, Zemědělské nakladatelství Brázda, Praha 1991


Mišpule japonská - vynikající stolní ovoce

Mišpule japonská – Eribotria japonica L.,
neboli lokvát, je ovocná dřevina z čeledi Rosaceae (růžovité)
pocházející ze suptropů jihovýchodní Asie, odkud se rozšířila i do ostatních subtropických oblastí ve světě. K nám
se toto ovoce dováží zcela výjimečně, ale řada našich turistů ho zná ze Španělska, pokud tuto zemi navštívili v období
od dubna do června. Je třeba zdůraznit, že se nejedná o mišpuli obecnou, která se vyskytuje i u nás. Tento stále zelený
strom dorůstá v průměru 3 až 6 m. Stromy kvetou drobnými bílými či narůžovělými květy již od listopadu do ledna,
a proto je lokvát jedním z prvních druhů ovoce na trhu. Plody jsou 3 až 8 cm dlouhé, kulovité, oválné nebo podlouhlé
malvice, v době zralosti žluté či oranžové. Obdobně zbarvená je i dužina, která je velmi jemná, šťavnatá, sladkokyselé
až sladké chuti, celkově velmi osvěžující. Z vitamínů je důležitý obsah vitamínu C (4 až 8 mg ve 100 g dužniny) a B2,
z minerálních prvků pak především obsah vápníku, hořčíku, draslíkun a sodíku. Uprostřed plodu bývá jedno i více
semen 1 až 2 cm dlouhých. Při veškeré manipulaci je nutné s plody zacházet opatrně, neboť jsou velmi citlivé na otlaky.
Občas se mohou na plodech objevit nafialovělé skvrny, což je fyziologická porucha. Dužnina napadena není a na chuti
plodů se tato vada rovněž neprojeví.

Plody se konzumují především v čerstvém stavu (nejlépe po odstranění tužší slupky směrem od stopky), plody se však
dají také kompotovat, kandovat, vyrábějí se z nich džemy, džusy i alkoholické nápoje atd.

Konzumace má příznivé účinky na kardiovaskulární choroby a nemoci oběhového systému, napomáhá snižování hladiny
cholesterolu, užívá se při zánětlivých onemocnění dýchacích cest atd.

Pramen: Zahrádkář r. 1996, www.nispero.com; in: propagační materiály Kaufland


Jogurtový krém s mišpulí a medem

Potřebujeme:
*
50 g cukru
* 50 g medu
* 50 g másla
* 10 ks mišpulí
* šťávu z jednoho citronu
* 300 g jogurtu
* 150 g smetany ke šlehání
* lístky čerstvé máty

Postup:
Zahřátím cukru připravíme karamel, přidáme máslo. Kousky mišpulí zakápneme citronovou šťávou. Do jogurtu
přimícháme med a zpola ušlehanou smetanu. Na dno pohárku vložíme několik kousků mišpule a přidáme karamel
a jogurtový krém. Pohárek dozdobíme kousky mišpulí a případně i lísky čerstvé máty.

in: propagační materiály Kaufland


Mišpule byla Mičurinem použita ke křížení s jeřábem obecným za účelem získání kvalitnějších forem pro potravinářství
a likérnictví.
Tzv. hořká mišpule je muchovník vejcovitý (Amelanchier ovalis Medik.), jehož chutné plody jsou dle Kresánka dosud
oblíbeny ve Francii (amélanches).

SUPERHOME

DARIUS.CZ

HOME ARCHEUS

IST ARCHEUS

HOME BYLINAR

xxx

HOME EKOLOG

IST EKOLOG

HOME RECEPTAR

IST RECEPTAR

HOME IMHOTEP

IST IMHOTEP