AIDS/HIVAcquired immunodeficiency syndrome
Databáze ARCHEUS: NEMOCI/NEMOCI X |
|||||||
|
|
| AIDS A ALTERNATIVNÍ MEDICÍNA publikované informace s komentářem část 1. (verze 3/2001) Nejprve malé opakování: Acquired immunodeficiency syndrome (AIDS) - syndrom získaného selhání imunity (imunodeficience) - a stavy spojené s AIDS jsou nemoci, které dávají velmi složitý klinický obraz a obvykle napadají organizmus jako celek. AIDS je podle nejrozšířenější (ale ne zcela prokázané) teorie způsobován virem HIV, který ničí subpopulace T-lymfocytů (jehož izolace a genetická analýza však naráží na řadu problémů). Proto údajně napadený organizmus ztrácí odolnost vůči různým infekcím. Zvýšená je i náklonnost k tvorbě různých nádorů, jako je např. Kaposiho sarkom, lymfomy aj. Infekce způsobené různými mikroorganizmy (Pneumocystis carinii, plísně, mykobakterie, viry aj.) postihují různé orgány, velmi často plíce, trávicí a urogenitální trakt. Jde (podle zastánců teorie HIV) o novodobé epidemické onemocnění, jehož rozšíření bylo umožněno tragickou kombinací vlastností viru se změnami v chování lidské společnosti, v pohybu a rozložení obyvatelstva a sociálními podmínkami některých zemí v posledních stoletích a desetiletích. Onemocnění se přenáší zejména pohlavním stykem a transfúzí infikované krve z postiženého člověka. Ve zvýšené míře se vyskytuje u rizikových skupin obyvatelstva (homosexuálové, toxikomani, osoby, jež získaly transfúzí krev, osoby, jež často střídají sexuální partnery, osoby trpící podvíživou, osoby podrobené chemoterapii apod.). Klinicky se zpočátku projevuje zvýšenou tělesnou teplotou, zvýšenou únavností, úbytkem tělesné hmotnosti a sil, k čemuž se později připojí projevy oportunních infekcí nebo nádorového onemocnění. Z dosud neurčených důvodů infikuje údajně virus malý počet druhů buněk postrádajících antigen CD4, včetně některých buněk ve střevní stěně a podpůrných buněk v mozku zvaných gliální buňky. To může způsobovat výrazné průjmy, ztrátu hmotnosti a narušení nervového systému, které jsou běžnými příznaky u AIDS. Ostatní příznaky jsou většinou způsobeny druhotnými infekcemi. Alternativní pohled (v úzkém smyslu slova) na příčinu nemoci upozorňuje zejména na poruchy imunity, nedostatky ve výživě nebo zneužívání drog či užívání některých léků, jako i různé špatné životní postoje a návyky, které vedou k tomu, že organizmus degraduje na nový relativne stabilní (semistabilní), avšak patologický stav, který je z dlouhodobého hlediska neslučitelný se životem. Stav je možné charakterizovat jako realtivní a určitými symptomy charakteristickou falešnou souhru pozměněných biologických a biochemických funkcí, nebo, na matematické úrovni jako alternativní semistabilní (patologický) fraktální vzorec, který je vyjádřením falešné souhry fraktálních vzorců jednotlivých životních orgánů, tkání a jejich funkcí. Z hlediska psychotroniky bychom snad mohli hovořit o biorezonanci s chybným (degradovaným) rezonančním vzorem. R. Sheldrak hovoří o morfogenetickém poli, které vytváří fyzikálně nedefinovaný prostor pro existenci správných i chybných vzorců. Název AIDS by pak znamenal spíše AUTOINDUKOVANÝ než získaný - ACQUIRED syndrom deficitu imunity. Mezi alternativní teorie (v širokem smyslu slova) je třeba zařadit všechny neinfekční teorie (které neuznávají virus HIV jako původce). Mezi alternativní teorie patří i různé kombinace HIV- a alternativní teorie, infekčních a neinfekčních teorií Fytoterapie (herbologie): Odolnost proti propuknutí a rozvoji AIDS a druhotných (oportuních) infekcí zvyšují: třezalka, žen-šen, klanopraška, houba shii-take (mai-take), černý kmín (Nigella sativa L.) a olej z něj, proti některým oportunním infekcím účinkují přírodní antibiotika jako česnek, cibule, TTO (zevně i vnitřně), lichořeřišnice větší, křen, levandule, hřebíček, fenykl aj. Příznaky a zejména subjektivní problémy nemoci zmenšuje v malých (léčebných) dávkách marihuana a přípravky z ní. S třezalkovým olejem (jánský olej) a dalšími přípravky z třezalky se konaly v Německu oficiálními kruhy podporované pokusy v širším měřítku s povzbudivými výsledky při léčbě pacientů s AIDS. Všeobecně také další (mimo uvedené - žen-šen, klanoprašku a šii-take) adaptogeny a imunostimulátory teoreticky mohou zlepšit zdravotní stav organizmu, zlepšit subjektivní pocity pacienta a zmírnit nežádoucí účinky léků (eleuterokokus - čertův keř, leuzea - parcha - maralí kořen, echinacea - rudbekie, klanopraška, rozchodnice - rhodiola - zlatý kořen, aloe, šťáva z jeřabin či arónie, šalvěj aj.). O jejich specifickém účinku při AIDS však zatím nejsou dostatečné informace. Vlastní obranné síly organizmu pomáhají zvyšovat např.: echinacea, lipový květ, květ a plod černého bezu, list a plod černého rybízu, nať sadce konopáče, šťáva z červené řepy, dvojzubec trojdílný (odvar z nati), devětsil (tinktura z kořene), výtažky z lišejníků (např. provazovka obecná). (Podle Zentricha - Jonáše.) Protivirové účinky má např. benedikt, lékořice a listy hvozdíku karafiátu. (Tamtéž) Protože virová teorie AIDS (HIV-teorie) je zpochybňovaná, je třeba zařazení těchto přípravků zvážit. Navíc lékořice tlumí produkci důležitého hormonu a podle abatyše Hildegardy stejne jako podle moderních farmakologů je v jistém smyslu škodlivá. Na virus herpetický nebyla uvedená léčba zkoušena. Šalvěj má antibiotické účinky a pomáhá proti častému pocení, které nemocné AIDS někdy trápí. Naopak teplý bezový čaj s acylpyrinem nám pomůže se vypotit v případech, kdy chceme podpořit imunitní systém nebo urychlit léčbu infekce (např. horních cest dýchacích. Někteří léčitelé jej používají jako stimulátor imunity. Šalvěj pomáhá jakýmsi neznámým principem u mnoha závažných onemocnění. Při předávkování však působí toxicky a doporučuje se ji povařit, aby relativně toxické (ale např. pro horní cesty dýchací léčivé) silice vyprchaly. Infekce plic: Vitamín C s bioflavonoidy (např. v bílé části pomerančové kůry), inhalace esencí (TTO, eukalyptus, levandule aj.), nosní kapky s esencemi (slunečnicový olej a TTO), tvarohový obklad, cibulový obklad, slaninový obklad, masáž olejem s esencemi (eukalyptová, jedlová, borová, přírodní kafr nebo směsi Opičí balzám, Tygří balzám, olejíček Lední medvěd přidávané nejlépe do ricinového či arašídového oleje) na prsou i zádech a kolem páteře; žvýkání kousku chleba s cibulovou šťávou, nošení stroužku česneku v ústech nebo obaleného v nose. Výrazně urychluje léčbu těchto (ale i některých jiných) infekcí suplementace zinku, resp. kombinace zinku a vitamínu A. Konzumace většího množství česneku, lichořeřišnice či křenu způsobí, že určité množství účinných látek působí i v plicích. Nejúčinnější formou aplikace různých antibiotických látek (včetně antibiotik) při onemocnění plic a horních cest dýchacích je často přímá inhalace (která se dnes používá i u antibiotik). Mj. se tak umožní snížit celkovou dávku, kterou je organizmus exponován. Velmi účinná je inhalace par TTO. Herpes (opar) - šalvěj (např. formou zmrazené kostky tuku s přídavkem esence), přípravky s TTO (čistý TTO, tyčinka s TTO a kafrem firmy Oriflame - vysušují, brání mokvání, hojí; olejíček s TTO, propolisová tinktura, mast na opary Kosmín s kafrem a bylinným extraktem, krémy s vitamínem E (např. intenzivní hydratační krém firmy (jako doplněk k preparátům Zovirax, Vectavir - pencyclovir), maďarská mast Thermal. Podle „lidové" rady, která zazněla v jednom pořadu ČT, pomáhá i mast s obsahem účinných látek marihuany. Domácí výrobu ze zákonných důvodů zatím nelze doporučit (rok 2001). Protože u AIDS se herpetická infekce neomezuje jen na dostupná místa, jsou tyto masti a další přípravky pro vnější použití málo prakticky využitelné. Doporučuje se také snížit příjem potravin s obsahem aminokyseliny argininu (čokoláda, ořechy) a zvýšit příjem lyzinu Také suplementace železa pomáhá posílit imunitní systém a mj. zvýšit odolnost vůči viru oparu (u mužů pozor na předávkování železa). Suchou pleť z léků proti AIDS pomáhá odstranit křemík (Silicea, přeslička), Thea Tree Oil a krémy a mléka s jeho obsahem. Přípravky s TTO jsou dobré i na plísňová a bakteriální onemocnění pleti a sliznic, doprovázející AIDS. Yucca do jisté míry údajně omývá viry z povrchu napadených buněk, saponiny v této rostlině tak mohou zpomalit šíření nemoci v organizmu (vedle dalších příznivých účinků). Pomáhá ovšem také tělu zbavovat se jak toxických látek z léků (čímž ovšem může snižovat jejich účinnost), tak odpadní látky, jejichž množství se působením nemoci zvyšuje. Je možné předpokládat, že saponiny yuccy působí při AIDS doplňkově léčivě i v případě neplatnosti virové teorie, resp. jejího antivirového účinku. Šťáva z grepu může detoxikovat organizmus (skrze kanálky mezi cévami a střevy - současně tím snižuje účinnost mnoha léků). Také některé látky charakteru lipidů (lecitin ?) mohou jako "izolátory" snad velmi omezeně bránit styku viru a ohrožených buněk. Tým vědců z univerzity v Reykjaviku zjistil, že tuk obsažený v potravinách, např. v mléce, může chránit před pohlavně přenosnými nemocemi. Účinná látka monocaprin v laboratorních podmínkách neuvěřitelně účinně usmrcuje viry HIV i další viry a bakterie, které jsou původci pohlavních chorob. Podle materiálů Enrich International může být extrakt kanadského zlatého kořene (rozchodnice růžová) užitečný při onemocnění AIDS. Může pomoci jakákoli potravina, která zlepšuje funkci imunitního systému. Jeden pokus zjistil, že udivujících výsledků dosahuje i výtažek z houby šii-take. Japonské laboratorní testy potvrdily, že houby šii-take jsou proti viru HIV účinnější, než běžný lék proti AIDS - AZT, a navíc nemají vážné vedlejší účinky jako AZT. Hlavní účinnou látkou v šii-take je zřejmě lentinan. Podle laboratorních výzkumů šii-take do určité míry „zabraňuje rozmnožování viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS". Vědci z japonské lékařské univerzity Jamaguchi dopěli k závěru, že „ochranný účinek výtažku šii-take částečně zamezuje destrukčnímu vlivu viru HIV na buňky". Známý francouzký výzkumník AIDS Robert Gallo a dva pracovníci Pasteurova Institutu už před desetiletím upozornili, že použití polysacharidu lentininu (lentinanu) z této houby může být účinné při léčbě nemocných na AIDS nebo „HIV-pozitivních". Houba shii-take se dostala do popředí také proto, že má jedinečnou dvojí schopnost, podporuje současně imunitní reakce organizmu a zároveň vyvíjí protivirovou činnost. Proti potenciálně ničivým "oportunním infekcím" (druhotným infekcím), kterým se daří, když u pacientů s AIDS dojde ke snížení funkce imunitního systému, by mohla být prospěšná přírodní antibiotika, jako je česnek, cibule, TTO, lichořeřišnice, křen aj. Mezi tyto běžné infekce patří tuberkulóza a plísňová infekce plic. V lidové a dokonce i tradiční medicíně se jako pomocného léku při léčení těchto plicních infekcí používají velké dávky česneku. Lékaři česnek například často používali při léčbě tuberkulózy ve dvacátých a třicátých letech před příchodem moderních léků. V současné době účinnost česneku proti oportunním infekcím spojeným s AIDS zkoumají někteří lékaři. Dokonce i když neexistují žádné důkazy, že u lidí mohou určité složky potravy bojovat s AIDS nebo tomuto onemocnění zabránit, je rozumné využít známého prospěšného účinku jistých sloučenin z potravin na imunitu a infekce, případně na vznik nádorů, jejich výskyt může AIDS doprovázet. To znamená jíst hodně ovoce a zeleniny, plných antivirového glutathionu a karotenoidů, včetně betakarotenu, které, jak se ukázalo, zlepšují fungování imunitního systému. Česnek také nemůže uškodit, a navíc může pomoci bojovat proti oportunním infekcím. Antioxidanty obsažené v česneku likvidují volné redikály, které se vytvářejí ve větším množství vlivem nemocí narušeného buněčného metabolizmu a zmenšují škodlivost jejich působení. Glutathion navíc prokazatelně při pokusech "ve zkumavce" zabraňuje množení viru HIV. Ve větším množství je obsažen např. v avokádu, chřestu, vodním melounu, brokolici, pomerančích. Neznámá sloučenina v chřestu a avokádu při laboratorních pokusech zastavila množení viru HIV. (V této informaci zřejmě nejde o glutathion.) Marihuana (konopí indické, resp. konopí seté var. indické) v léčebnách dávkách zlepšuje kvalitu života zejména ve fázi začínajících a rozvinutých příznaků AIDS, prodlužuje dobu přežívání, mobilizuje psychické síly potřebné k boji s nemocí, zmenšuje průjmy, zlepšuje chuť do jídla (a brání hubnutí), odstraňuje částečně pocit únavy (a skutečně také do jisté míry organizmus posiluje) a nespavost (hypnotikum), uklidňuje (sedativum), zmírňuje zvracení (antiemetikum) a pocity na zvracení (vyvolanými nemocí a zejména užívanými léky; nauzea), zmenšuje různé bolesti (analgetikum) a léčí řadu dalších příznaků. Mast s obsahem účinných látek marihuany údajně potlačuje opar (herpes). Toxicita marihuany a účinných látek je mimořádně nízká. Při vhodném léčebném režimu a dobrém rodinném nebo ošetřovatelském zázemí nevzniká nebezpečí návykovosti. Z toho důvodu je lépe užívat marihuanu, resp. přípravky vyrobené na bázi jejích obsahových látek s vědomím lékaře (v zemích, kde je to možné). Již ve více zemích existují právní precedensy, které dávají naději, že časem bude i u nás používání marihuany k léčebným účelům povoleno, resp. že konkrétní případy (zejména u vážných onemocnění) mohou být již dnes tolerovány. Účinné látky marihuany neobsazují opiátové receptory mozku a marihuanu nelze považovat za nebezpečnou návykovou látku (nejspíše ani ne za návykovou) i když je třeba varovat před jejím zneužíváním zejména z důvodů etických, duchovních a psychosociálních (mj. hypotetické nebezpečí vzniku psychosociální závislosti a možnosti přechodu na tvrdé drogy). Marihuana je nesrovnatelně méně škodlivá než většina známých analgetik, hypnotik, sedativ a dalších chemických terapeutik, jako i opiátů, které jsou u těžších případů různých onemocnění ještě stále podávány. Hysterické tažení proti ní vyplývá zřejmě z neznalosti i když při jejím zneužívání může nepochybně k poškození dojít - ovšem spíše v oblasti duchovní, osobnostní a psychosociální. Nicméně současná právní úprava v podstatě neumožňuje léčbu marihuanou ani jejími obsahovými látkami a jejich analogy a deriváty a přechovávání "většího množství než malého" (?) je trestné. Užití marihuany pro léčebné účely v ČR však zákony dosud neumožňují. Bylo prokázáno, že větší pravidelné dávky výtažků z třezalky prodlužují bezpříznakové období infekce HIV a jednotlivé fáze onemocnění AIDS. "Tradiční čínská medicína hraje a bude hrát velice důležitou roli při léčbě nemoci AIDS, říká profesor Guang Chongfen, ředitel imunologie na čínské akademii tradiční medicíny v Pekingu. Stále více vědců a výzkumníků, podobně jako profesor Guang, jsou přesvědčeni, že dávná léčitelská umění mohou přinést odpověď na otázku, jak se vypořádat s tímto smrtícím virem. Již od roku 1989 prováděl tým vědců pod vedením prof. Guanga klinické experimenty v Tanzanii. Výsledky, kterých se podařilo do dnešních dnů dosáhnout, jsou přinejmenším povzbuzující. 14 z 29 nakažených osob reagovalo na léčbu látkou Zhongyan erhao pozitivně. Tato látka obsahuje výtažky z 8 různých bylinných složek tradiční čínské medicíny (např. již výše zmiňovaný ženšen). Sám profesor Guang říká: Neexistuje nic, co by zatím mohlo tuto nemoc vyléčit, ale naše čínská medicína umí silně omezit růst viru a navíc zvyšuje pacientovu imunitu. Přestože její účinky jsou pomalejší než u západních léků, jako např. DDI nebo AZT, nabízí déle trvající výsledky bez vedlejších nežádoucích účinků. Další čínský vědec, profesor Luo Shide z Čínské akademie věd, se může pochlubit ještě větším úspěchem. Od roku 1985 zkoumal na tisíce druhů bylin a rostlin, když si nakonec vybral kůru z kořene bílé moruše a další 4 čínské byliny. Tento preparát, označovaný jako SH drug compound, byl podáván 28 pacientům v Thajsku. U 9 z nich došlo k prokazatelnému snížení virové aktivity a koncentrace a 16 pacientů nevykazovalo min. po dobu 3 měsíců žádné zvýšení koncentrace viru. Thajský ministr zdravotnictví oficiálně potvrdil účinnost tohoto preparátu na 89 %." (www.ceskenoviny.cz , kveten 2001, úryvek) Výsledkům čínských výzkumů bych docela věřil. Že jde právě o specifickou protivirovou aktivitu těchto rostlin nebo jen o módní frazeologii, je otázkou. Suplementace, doplňky výživy: U nemocných AIDS byla prokázána vyšší intenzita redoxnich dějů s nepříznivým účinkem na regenerační funkce (zrychlené staárnutí tkání, orgánů a organizmu), metabolizmus, imunitu, některé tkáně (např. jaterní), krevní srážlivost (zvýšení), snižování hladiny některých živin (např. antioxidantů, některých vitamínů B, hořčíku aj.), vytváří se a v organizmu udržuje větší množství škodlivých (např karcenogenních) látek. Redoxní děje mírníme zlepšením metabolismu a podáváním vybraných komplexů antioxidantů a bioflavonoidů. Také skupina australských vědců, která zpochybnila HIV-teorii upozorňujě na redoxní děje u nemocných AIDS: „AIDS a celý fenomén, který je pokládán za HIV, je způsoben změnami v buněčném redoxním stavu. Tato změna je dána oxidativní povahou substancí a reakcí na situace, kterým jsou běžně vystaveni lidé v tzv. rizikových skupinách a také buňky v laboratorních kulturách a „izolátech" HIV." (HIV – lež, které uvěřil celý svět, str. 118) I když zvýšení intenzity redoxních dějů má zřejmě jinou (hlavní) příčinu, než nedostatek antioxidantů, je zřejmé, že antioxidanty mohou radikálně zlepšit zdravotní stav pacientů s AIDS, resp. pusobit jako významná prevence. Stručný přehled antioxidantů: Vitamíny A, C, E, B 15, B2, prvky selen, germanium, měď, zinek, hořčík (možná i stříbro při transdermální aplikaci), koenzym Q 10, squalin, kvercetin, lykopen, glutathion, taurin, indoly, některé polyfenoly, syntetické antioxidační enzymy a syntetické antioxydační látky odvozené od toluenu, speciální přípravky z borové kůry; roslinnými antioxidanty jsou, jinan dvoulaločný (ginkgo biloba), žen-šen, čajovník, česnek, červená cibule, červené a modré víno, meruňky, melouny, dýně a mnohé další rostlinné potraviny obsahující ve zvýšené míře uvedené látky. Pokud zvýšíme konzumaci mononenasyceného (olivového) oleje na úkor tuků a olejů nasycených a polynenasycených, snížíme také tvorbu volných radikálů, hlavních iniciátorů škodlivých redoxních dějů. Mezi činitele podporující tvorbu volných radikálů patří mnoho lýtek znečišťujících ovzduší – např. uhlovodíky, těžké kovy , dále cigaretový kouř, drogy, mnohé průmyslové chemikálie a ionizující záření. (SO2 patří kupodivu mezi antioxidanty. Tím, že jako činitel znečištění ovzduší zvyšuje kyselost na povrchu sliznice ovšem snižuje jejich odolnost a zvyšuje nebezpečí vstupu některých infekcí.) Zvláštní skupinu léků účinných z různých důvodů při AIDS tvorí polyfenoly, katechiny, třísloviny „Prevence a léčba klinických stavů, které se vyskytují u lidí s pozitivním (tzv.) testem na HIV-protilátky nebo osob diagnostikovaných AIDS, spočívá v podávání přírodních polyfenolických přípravků, jako je například Padma 28." (HIV – lež, které uvěřil celý svět, str. 121) Odolnost proti propuknutí a rozvoji AIDS zvyšují: koenzym Q 10, vitamíny A, E a C (vitamín C zejména ve spojení s bioflavonoidy šípku, černého rybízu nebo bílé kůry pomerančů a citrónů), betakaroten, prvky zinek, měď, železo a selen, cholin, lecitin a některé neutrální látky tukového charakteru (viz dále). Před rozvojem kožní rakoviny chrání celá řada látek obsažených v ovoci a zelenině, ale i vitamínivá suplementace. Důležité je také zanechat užívání tvrdých drog. Výtažek z jater "černého hlubinného žraloka" Squalin umožňuje prevenci proti vzniku a rozšíření karcinogenních ložisek, chrání metabolizmus jater a ledvin, eliminuje toxické působení umělých léčiv. Všeobecnou podporu imunity zajistí prvky jód, hořčík, zinek, železo (má význam zejména u žen a osob s jeho nedostatkem), vitamín B6, B12, kyselina pantotenová a listová a údajně i mumio - archar-taš. Jód je důležitým prvkem udržení hormonální rovnováhy mezi hormony štítné žlázy, pohlavními hormony a některými dalšími, která má velký výnam pro kvalitu imunity. (Viz výklady E. Cayceho.) Můžeme obecně říci, že esenciální, podmíněně esenciální prvky i makroprvky jsou při prevenci a léčbě AIDS důležité zejména při jejich deficitu. Nejvýraznější vliv na zdraví má zpravidla ten prvek, který je u daného pacienta (vzorku populace) nejvíce nedostatkový, nebo který má největší afinitu k danému onemocnění či k imunitě. Za prvky deficitní považujeme většinou např. jód, hořčík, železo (to spíše u žen), selen. K imunitě má velkou afinitu např. selen, jód, zinek, germánium, k zánětům a různým infekcím včetně nemocí kůže, plic a očí např. zinek. Imunitu a buněčný metabolizmus podpoří také antioxidanty, karotenoidy a bioflavonoidy. U plicních forem je vhodné suplementovat bioflavonoidy spolu s vitamínem C, vitamín A a také zinek. Vitamín C je u plicních forem mnohem účinnější ve spojení s bioflavonoidy šípků, černého rybízu, bílé kůry citrónů či pomerančů aj. Různé plicní (zejména plísňové) komplikace oddaluje a potlačuje podle pátera Ferdy také žluté barvivo květů (např. pampelišky, divizny a podbělu). U plicních forem je důležité vyvarovat se jak vzduchu suchého, tak nadměrně vlhkého a zakoupit si kvalitní vlhkoměr a zvlhčovač (resp. zvlhčovač s ionizátorem). U plicních forem může mít velký význam klimatoterapie, talassoterapie, pobyty u moře Něco jako očkování proti oportunním infekcím představují imunomodulátory vyrobené na bázi bakteriálních lyzátů (Imudon a pod.) Terapie založená na příjmu vysokých dávek vitamínu C, který eliminuje alergické reakce na ostatní léky, působí protizánětlivě a podporuje imunitní systém těla, může přinést dobré výsledky. V jedné dávce neužíváme více než 1 g a novou dávku neužíváme dříve než za 2-3 hodiny, u tablet s prodlouženým účinkem (retardety) po zkončení účinku, jinak bychom mohli riskovat přechodnou blokaci některých jaterních funkcí. Jako tzv. vysoká denní dávka se používá množství 2-12 g vitamínu C denně (rozděleno do menších dávek nebo v retardované formě s prodlouženým účinkem). Tato léčba patří do rukou lékařů. Při vyšších a častějších dávkách vitamínu C nezapomínáme na kyselinu listovou v potravě nebo v tabletách. Výzkum koenzymu Q10 může být velice důležitý z hlediska léčení AIDS, vždyť tato látka podporuje funkci imunitní soustavy. Týdenník AIDS Weekly oznámil koncem roku 1994, že kanadští výzkumníci dopěli k závěru, že dávkování koenzymu Q10 znemožňuje tzv. programové úmrtí buněk. Q10 také zmenšuje škodlivý vliv léků na různé tkáně a orgány a zlepšuje jejich činnost. Q10 patří mezi důležité antioxidanty čímž chrání organizmus před poškozením jeho vlastními odpadními produkty, jejichž množství je nemocí zvýšeno. Antioxidant glutathion při pokusech ve zkumavce témeř zcela zastavil množení viru způsobujícího onemocnění AIDS. Při pokusech ve zkumavce dvě látky z potravy blokovaly šíření viru HIV - vitamín C a glutathion, silný antioxidant, který se nachází v ovoci a zelenině. Jeden ohromující experiment, který provedl doktor Alton Meister z lékařské fakulty Cornellovy univerzity, zjistil, že glutathion blokuje šíření viru HIV z devadesáti procent! Doktor Meister v Petriho miskách stimuloval lidské buňky k tvorbě viru AIDS. Když přidal glutathion, množení viru se dramaticky zpomalilo, a čím více glutathionu přidal, tím byl účinek větší. Podle doktora Meistera mají pacienti s AIDS výjimečně nízkou hladinu glutathionu a nedostatek této látky může přispět k šíření AIDS. Pro zlepšení duševních (mozkových) funkcí, mužeme použít celou řadu tzv. mozkových nutrientů a chytrých drog, které mají často i řadu dalších příznivých účinků při prevenci a léčbě AIDS a účinků onemocnění na psychiku a intelekt. sestavil Darius Nosreti
|
||||||||||