Kašpirovský přichází na scénu. Nevýrazný potlesk. V průběhu seance je i pro psychologa obtížné rozeznat, co hovoří
"jednoplánově" a co je vedle svého zjevného (skutečného nebo dokonce předstíraného) významu současně
nepostřehnutelnou přípravou na uvedení diváků do léčebného tranzu či nastartovaní léčivých procesů v jejich podvědomí.
Většinou, zdá se, dokáže tyto zdánlivě nesourodé záměry (osvětová přednáška + přímé léčebné působení) v úvodních
pasážích organicky spojit. Mluví pokojně a sugestivně a v hlavní části používá spíše krátké věty a odděluje je či předěluje
pauzami, jednak kvůli překladu, jednak kvůli emocionálně působivému rytmu.
Poznámky v závorkách jsou doplněny pro větší srozumitelnost.
DN
K: Dobrý den, vážení hosté, především Vám chci poděkovat, že jste sem přišli po tom velkém dešti. Je to velmi dojemné,
myslím si, že nejen touha vyléčit se vás sem přivedla. Počasí nám pomohlo, protože jste si o to víc museli přát, abychom
se setkali. Vím, že nejste zvyklí na taková setkání, (a zdá se Vám, že je nás zde pro účel tohoto sezení mnoho) ale já jsem
si již zvykl. I kdyby vás sem přišlo jakékoliv velké množství, i kdybyste seděli třeba až v poslední řadě, nemusíte se cítit
dotčeni a ani mně to vůbec nevadí. Měl jsem již větší obecenstvo, než se tu dnes sešlo, i třista milionů televizních diváků.
Měli jsme i případy, že diváci seděli mnohem dál než vy v zadních řadách, měli jsme i případ diváka, který se nacházel 10
tisíc kilometrů daleko od Moskvy, na Kamčatce, a tito lidé se zbavovali těžkých chorob. Nechci vystupovat v úloze
nějakého proroka nebo supermana. Mám jen nějakou myšlenku a té věřím. Ta myšlenka hovoří o tom, že cestou
maximálního psychologického účinku a vlivu můžeme dosáhnout maximálního výsledku. (Co tak převratného nám tato
myšlenka přináší? Téměř nic.) Vysvětluje nám jen to, že od dob, kdy začal existovat člověk, nikdo nepřemýšlel ani
nevěřil v to, že se dají ovlivňovat nevyléčitelné nemoci. A takových nemocí (které je možné psychologicky ovlivnit), je
mnoho: bolesti cév, např. rozšíření cév a křečové žíly, nádory a jiná onemocnení prsu, stavy po operacích, rakovina
dělohy, cysty na vaječnících, v ledvinách a jinde, výrůstky na nohách, křivé prsty, křivá páteř, jizvy i jizvy na srdci po
infarktu. Nikdo se tomu nevěnoval. Věnoval, ale jen s použitím léků. Nechci chválit svou práci, a vůbec ne sebe, ale mé
velké velké zkušenosti, které jsem získal díky 25leté praxi na psychoterapeutické klinice, díky 20letému cestování po
Rusku a ruských nemocnicích, kdy jsem vystupoval s přednáškami a hypnoterapeutickými seansy, mi daly možnost vidět
velké množství lidí (u kterých se projevily očekávané výsledky) ale i mnoho výjimek z pravidel. Proto jsem došel
k zajímavým závěrům, a jediné, co mě odlišuje od ostatních (kteří to již také zkoušejí), je, že se (již dnes) nezabývám
nemocemi psychiky, ale nemocemi těla. I nemocím duše se věnuji, ale až na druhém či třetím místě. Stručně jsem již
vyčíslil, jaké symptomy je možné léčit. K tomu chci ještě dodat, že se poprvé v historii člověka podařilo masově vyvolat
změnu barvy vlasů ze šedé na černou, a to u lidí, kterým je třeba již 70 let, a též v tomto věku je možné dosáhnout že
starým lidem rostou nové zuby a změní se barva očí. Na první pohled se něco takového může zdát ohromné. Můžete se
ptát, jak je něco takového vůbec možné? A proč někdo do dnešních dob nedosáhl něco podobného? A já na to mohu říci:
Jen vyšším mistrovstvím je možné dosáhnout lepších výsledků. I jiných věcí jsme si všimli: Změna krevního faktoru,
změna polohy plodu – ženy se tak vyhly císařskému řezu, všimli jsme si, že začaly růst vlasy lidem, kterým dříve
nerostly. Též jsme dosáhli zvratu při léčbě hirsutismu, onemocnění, při kterém ženám roste na tváři ochlupení. Je možné
ještě mnoho (ovlivnitelných) nemocí vypočítávat, ale že to stačí (aby to na Vás zapůsobilo), protože je vám zima, a já se
bojím, abyste neprochladli. Vlatně jen tak málo jsem vám chtěl říci. A ještě něco: Je možné vykonávat psychoterapii
prostřednictvím televizoru. Za svůj velký 'výsledek považuji položení základů televizní psychoterapie. Pro to, aby něco
takového bylo možné, bylo třeba nejprve vykonat něco velkého, něco, co by přesvědčilo všechny. Bylo třeba dokázat, že
je možné prostřednictvím televizoru velmi silně ovlivnit člověka. Jinak by tomu lidé nevěřili a veřejné mínění by nám
překáželo. Také to, že tu dnes v takovém počtu sedíte, je vlastně výsledkem televizní psychoterapie. Ale vy jste neviděli
ani jednu desetinu toho, co viděli lidé v Rusku. Neviděli jste můj nejvážnější důkaz, neviděli jste, jak se uskuteční operace
(ovlivňovaná) na velkou vzdálenost, kdy je pacient vzdálen 1000 až 1200 km a místo aby jej uspali, místo aby mu dali
narkózu, uskutečňovaly se závažné operace jen pod vlivem přenosu mého působení na nacienta prostřednictvím malého
monitoru v operační místnosti. Dělala se operace prsu, po které se ještě týden nebo dva leží. Ta žena ještě ten den vstala,
odešla z nemocnice, a potom šla do obchodu, kouila si párky, nějaké konzervy a klobásu, nasedla na vlak a odjela domů.
To byla pro všechny senzace, ale ne pro mě. Pro mě to byl jen první článek v řetězu. Pak jsem uskutečnil 5 teleseancí za
sebou pro děti, které se pomočovaly. 62 procent z nich se vyléčilo. Na jednu seanci bylo potřebné 3,5 hodiny. V dalším
roku jsem uskutečnil ještě jeden telemost Kyjev – Tbylisi. Materiál ležel dlouho v šuplíku, 8 měsíců – nechtěli ho vůbec
ukázat. Ne proto, že by tam bylo noho krve, ale protože panuje odpor ke všemu novému. Byly to operace velmi těžké.
Jedné z těchto žen bylo třeba odstranit kýlu, řez měřil 20 cm a operace trvala jednu hodinu. A druhá operace byla ještě
složitější. Žena již před tím absolvovala 4 operace a všechny skončily neúspěchem. Absolvovali jsme novou opeaci.
Trvala 3 hodiny. Řez byl 40 cm. Během operace žena (necítila žádnou bolest a dokonce i) zpívala. Operace dopadla
úspěšně. Tento (natočený) materiál jsem přivezl do Československa a vy ho uvidíte. Nebudete věřit vlastním očím. Byla
to též senzace a jen díky tomuto výsledku se mi podařilo přesvědčit televizi, aby mi umožnila uskutečnit 6 televizních
seancí v Moskvě. Tyto séance pozorovalo 300 mil. lidí. Cíle bylo dosaženo. Dostal jsem miliony dopisů a telegramů.
Do dnes je mám uloženy u nás v pytlech. Nebylo možné je přečíst. Dodnes jsme otevřeli jen 250 tis. Kdybyste vědeli,
jaká je to zajímavá korespondence. Jistě, jsou v ní i prosby (o poskytnutí léčby), ale jsou v nich unikátní zprávy o těch
nejneuvěřitelnějších nevyléčitelných nemocech. Již prvních pět seancí umožnilo znecitlivět 800 chirurgických operací. Je
těžké vyčíslit, kolik lidí se vyléčilo. Jen v Polsku se uvádí 800 tis. osob. Byla vykonána gigantická práce, které se nic
nevyrovná. Myslím, že byl vykonán nejhumánnější čin v historii medicíny. Lidé seděli doma u svých televizorů a často se
zbavovali problémů, kterých vůbec není možné se zbavit. Odtud jsou i první případy tmavnutí vlasů, zmizení trombů,
jizev a mnoha jiných problémů. Myslím, že je pro vědu prospěšné, aby zkoumala tyto procesy, např. prostřednictvím
biochemie. Pokud bychom se dozvěděli, jaká látka se tvoří v organismu při tom, když mizí jizvy, budeme mít lék, kterým
se budou moci léčit popáleniny, operační rány, jizvy na srdci a vady na očním pozadí. Mnozí nemocní se na seancích
zbavili kataraktů, začali slyšet… V Rusku po mých vystoupeních vznikla armáda šarlatánů, kteří začali shromažďovat
stovky lidí a hovoří, že jsou mými žáky. Nemajice sílu něco vykonat, mávají rukama, nohama a říkají, že léčí. Nehledě na
toto šarlatánství, nikdo se nevyléčil. Lidé si mysleli, že je to to stejné, ale počet vyléčených byl velmi malý. Chci vám říci,
že tu, ve vašem sále, se mi velmi líbí, nehledě na to, že je tu zima, a věřím, že to bude mít velký výsledek. Měl jsem
takové velké obecenstvo; bylo to v Kyjevu. Byl jsem na stadionu, ve kterém bylo 20 tis. lidí. Bylo to 17. září. Dělal jsem
tam hypnotické pokusy. Osoby, které jsem vyvolával do středu stadionu a kterým jsem sugeroval, že tančí a zpívají,
potom všechny spadly. 3 tisíce lidí. Představte si hromadu (kuču) lidí, ze kterých půl druhého tisíce leží. Dlouhý čas jsem
prosil televizi (aby mi dovolili přenos z hromadné séance uskutečnit), a posmívali se mi za to. A já jsem chtěl jen zjistit, co
se stane, když budu mít velké obecenstvo. A já se snažím v nejbližší době uskutečnit další chirurgickou operaci (pod
psychoterapeutickým vlivem), velmi těžkou. Operace bude vrcholem mého dosavadního úsilí a nebude se uskutečňovat
v blížší vzdálenosti než 10 tisíc km. Bude potřebné pacientovi udělat nový kolenní kloub. To znamená rozřezat kosti;
v noze toho člověka bude titanový hřeb dlouhý 60 cm. Někdy, když přemýšlím nad touto operací, běhá mi po zádech
mráz. Tu bude třeba buď vyhrát – o prohře se mi nechce ani přemýšlet – ale prohra je stejně možná jako výhra. Představte
si, že člověku řežou kosti; jako člověk se toho někdy bojím, ale jako psychoterapeutovi se mi chce co nejdříve do boje.
Proč si myslím, že musím zvítězit? Myslím si, že úspěch přivolá pozornost mezinárodní veřejnosti a donutí to svět hledat
cesty k tomu, aby se teleterapie prováděla ve všech zemích. (Potřebuje tuto pozornost) protože ještě není dokonalá
a skrývá velké možnosti.
To je vše, co jsem vám chtěl říci, nyní bych chtěl mluvit s vámi. Za prvé bych chtěl slyšet, jaké výsledky máte vy. Včera
jsem vystoupil dvakrát a vaši spoluobčané vstávali a mluvili o svých úspěších (ve vlastní léčbě). Bylo velmi zajímavé
a příjemné se dozvídat o jejich pokrocích. A doufám, že i v tomto obecenstvu vstanou lidé a řeknou, z čeho se vyléčili,
protože mnozí se dívají na naše přenosy. Je to vůbec zvláštní, když jsem byl v Rusku, vy jste byli zde, měli jste přenosy,
na které se někdo díval pozorně, někdo ne, někdo v cizím jazyku (a působení podle mnohých bylo tak silné, jako bych
stál vedle vás a mluvil vaší mateřštinou) a teď čekám, co mi sami o tom řeknete.
*Žena 1: Pooperační řez se mi ztrácí (potlesk)
*Muž 1: Cítil jsem se špatně, nyní, po čtyřech seancích, výborně; jsem po dvou infarktech a při tom běhám, necítím žádné
problémy
K: Je možné i to, že jizva (na srdci) zmizí za (pouhý) den. Viděl jsem v Černobylu případ, kdy jizvy zmizely za (pouhou)
hodinu. Ale vaše zpráva bude důvěryhodnější, když si necháte udělat EKG. (potlesk)
*Žena 2: Měla jsem trombózu, užívala jsem stále silnější léky a nic mi nepomáhalo. Po vašich seancích potíže zmizely
a vyšetření nedokázala nalézt žádné ze starých chorobných změn. Nyní jsem bez léků a cítím se výborně. (potlesk)
* Žena 3: Při návštěvě Ruska jsem dostala neznámou nemoc, patrně nějaká bakterie rozvrátila činnost mých orgánů. Bylo
mi neustále špatně, po některých jídlech jsem zvracela, velmi jsem zhubla, měla jsem bolesti. Lékaři mi nedokázali
pomoci. Po druhé seanci bolesti a nemoc zmizely. (Kašpirovský ji přeruší)
K: Vážení diváci, (nyní se vás zeptám) ti, kteří sedí po mé levé ruce, si myslí, že se na ně nedívám. Uhádl jsem to nebo
ne? (potlesk) Ti po mé pravé ruce si také myslí, že se na ně nedívám. (potlesk) To je vaše čistě lidská reakce, ale vězte, že
aby séance byla úspěšná, není nutné, abych se na vás díval. Jsem rád, že si rozumíme, (můj vliv sahá až k vám), i když je
tu zima a jeden na druhého nevidíme. Vše je v pořádku. Já se musím neustále dívat do kamery, protože nahrávají a proto
se stává, že se na vás nedívám.
* Žena 3: Takže chci dodat jen tolik, že jsem onemocněla v Rusku a nyní mě Rus vyléčil. (potlesk)
* Žena 4: Osm let jsem měla výrůstek na kosti pravé paty. Žádné procedury, ani ozařování, nepomáhaly. Po vaši seanci se
cítím výborně a nic mě nebolí. Pán Bůh vám to zaplať. (Kašpirovský ji přeruší)
K: To je lyrika, nyní nepropadejte lyrice. Odpovězte mi na jednu otázku: Díval jsem se na vás včera nebo ne?
* Žena 4: Neuvědomovala jsem si to. Asi ano. (smích v sále)
* Žena 5: Měla jsem dlouho ekzém. Léčba byla neúspěšná. Po 4 sencích ekzém zmizel.
K: Jste lékařka?
* Žena 5: Pracuji v administrativě. Ekzém jsem patrně dostala z častého praní v pracích prášcích.
K: Teď se cítíte normálně?
* Žena 5: Ano, nemám již žádné problémy.
K: Já svým pacientům, kteří se vyléčili z ekzému, doporučují na svých seancích, aby se nevyhýbali vodě, mýdlu
a chemickým kosmetickým prostředkům. Mají pak tolik kuráže, že se nebojí žádných (běžně používaných mycích)
prostředků, které by jim mohly uškodit. (Lékaři) obyčejně při ekzémech radí, aby se pacienti vyhýbali vodě a chemickým
prostředkům, ale já svým pacientům dávám úplnou svobodu. Pacienti a má pozorování mě naučili, že není třeba léčit
nemoc, musíme léčit pacienta. A organizmus si sám najde nemocné místo. A proto nepotřebuji vědět, kdo má jakou
nemoc. Kdybych věděl, jakou máte nemoc, budu o tom podvědomě pacientům říkat, a já to nechci říkat. Vůbec nechci
pacientům říkat, z čeho se vyléčí (i beztohe se mnoho pacientů se svou nemocí příliš identifikuje). A praxe mi ukázala, že
mám pravdu. I v bibli jsem pro to našel potvrzení. Je tam napsáno: Ne tak, jak já chci, ale jak Ty. (potlesk) Nikdy svého
pacienta nenutím, aby nějakým konkrétním způsobem přijal můj vliv a jak (pomocí jakých představ a ve směru kterých
potíží) se má léčit. Někdy ke mě přicházejí lidé a říkají: Trpím takovou a takovou nemocí. Už ze zvyku, tak jak hovoří
s jinými lékaři. Chtějí, abych pronikl do jejich diagnózy. Ale proč? Abych jim o ní pak mluvil, abych je na to
upozorňoval? To by byla (v kontextu psychoterapeutické léčby) chyba. Jedna žena se léčila na jizvy a zmizela jí cysta.
Někdo se léčí kvůli plešatosti a vyléčí si hemeroidy. Jiný se chce zbavit hemeroidů a vyléčí si ekzém. Jiný myslí na ekzém
a zbaví se plešiny. Ne tak, jak já chci (jak chce vaše "já"), ale jak Ty (Terapeut? Podvědomí? Vyšší síly?).
* Muž 2: Měl jsem problémy se žaludkem a vřed na dvanáctníku. Po čtvrté seanci vřed zmizel. Měl jsem také po
autohavárii blok páteře. Při včerejší seanci jsem citil v krku praskání a blok zmizel.
K: Vidíte, tento člověk se ihned vyléčil ze stefandrózy (? z uskřinutí plotének, které již začalo vápenatět). Nehovořil jsem
vám to, ale já jsem vám toho mnoho neříkal: nejlépe se léčí nemoci spojené s kostmi, vazivem, žilami a kůží. To přechází
nejlépe. A nejhůře se léčí mozková tkáň, teda to, co je v organizmu nejdokonalejší. A co je nejjednodušší, co je
primitivnější, to se léčí nejsnadněji, i když jsme si to dříve mysleli naopak. Proto se psychoterapie dříve zabývala jen
nemocemi mozku, hlavně něurózami, hysterií, neurastenií, strachem, depresemi, škodlivými návyky, a ještě mnoho let se
(zejména) tím bude zabývat. Já neberu chléb chirurgům a ortopédům, (a ani) nechci tvrdit, že tato disciplína
(psychoterapie, psychoenergosugestologie) nahradí (v budoucnu) všechny (medicínské) směry, jen chci, aby jí bylo
přiznáno místo, které jí náleží. Je to jediná disciplína, kde se lékař – psychoterapeut – pokud (skutečně) je lékařem –
psychoterapeutem – a je-li velmi, velmi zkušený – může stát i chirurgickou klinikou. A bude i psychoterapeutem
i ortopédem i čím bude chtít. Ale myslím, že je někdo u mikrofonu:
* Žena 6: Včera jsem byla na seanci. Jsem po operaci pravého bederního zhybu (kloubu) a nyní se cítím dobře, odložila
jsem berle a chodím dobře.
* Muž 3: Já jsem dnes na seanci poprvé a slyšel jsem, že můžete vyléčit jen člověkaq, který bezpodmínečně věří. Co na to
řeknete?
K: Mnohé roky panovalo mínění, že vyléčit se mohou jen ti, kteří věří. Vždy kontrolovali pacienta: Veříte nebo neveříte?
To se traduje již od biblických dob. Ale jaká je víra? Je víra našeho rozumu a naší intuice. Často se stávalo, že lidé nevěřili
a vyléčili se z neuvěřitelných chorob. A byli tací, kteří věřili, dokonce velmi věřili, a nevyléčili se. Proto jsem již dávno
ustoupil od toho (požadavku), aby pacient věřil. Pro mě je důležité jedno, aby byl fyzicky přítomný, fakt jeho fyzické
přítomnosti, a nic víc. Řekl jsem: Můžete se mi smát do tváře, věřit – nevěřit, můžete se cítit pohodlně nebo ne, nemá to
vůbec žádný význam. Všichni si také myslí, že musí během séance něco pociťovat, ale to jsem též (ve svých názorech)
změnil. Můžete cítit, co chcete, nemusíte cítit nic, protože to hlavní níkdy nepocítíte. A tím hlavním je akt vyléčení. Chcete
to dokázat? Dokazuji to například takto: Kdo cítí, jak vzniká nádor? Pomalu roste, a my nic necítíme. Dozvíme se to až
tehdy, když musíme na operaci. Teď naopak: Proč bychom měli cítit, když nádor odchází? Cítíme jak nám rostou vlasy?
Necítíme. Cítíme, jak se maso, které jsme snědli, v žaludku rozmělňuje? Necítíme. To hlavní, co má práce ovlivňuje, jsou
biochemické reakce. Nikdo je necítí. A to, že při tom někdo dříme, uvolňuje se, ani to není povinné. Někteří z vás sedí
a ruce si svěsili podél těla, zatímco jiní si položili ruce na kolena. Někdo je smutný, někdo veselý. Nemá to žádný
význam. Má to relativní význam, ale není to znakem toho, že jsem na vás působil. Všimněte si, jak se lidé smějí: někteří
poskakují a široce otevírají ústa, bijí se do kolen, a jiní se smějí klidně. Ale hlavní je to, že se všichni smějí. A jak, to
nemá význam. Během naší séance jedni pláčí a druzí se smějí. Nejlépe jsme to mohli vidět v Kyjevě. Dal jsem tam velkou
"dávku" a vyvolal jsem velké vedlejší jevy. Bylo to spojené s přáním dokázat (sobě i světu), že mám vliv. Proto se mnozí
váleli po zemi a dělali všechno možné, chodili sem – tam… Jedna naše pacientka během séance vždy plave. Vidí moře,
medůzy a mává rukama. Jednou mávala tři séance za sebou, celkem osm hodin. Fotbalové mužstvo Dynamo se na to
přišlo podívat a všichni se divili, jak tato 61letá žena dokáže 8 hodin mávat rukama. Řekla, že by vydržela ještě dvakrát
tolik, kdyby to bylo potřebné. Vyléčila se ze žaludečních polypů, které již měla hodně dlouho. Lidé mohou mít různé
představy. Ještě si vzpomenu na svou minulost, kdy jsem sbíral psychologické zkušenosti. Například teď řeknu dvě slova
a vy se jim podvolíte. Co si myslíte, podvolíte se nebo ne? Každý je pod vlivem sebelásky a chce hrát hru: ne,
nepodvolím se! Já říkám, že mě poslechnete a udělám to velmi snadno. Nejprve se chci zeptat: Sedí se vám pohodlně? Je
to příjemný sál, velký, otevřený, čistý vzduch, sedíte normálně. Udělal jsem to, co byste udělali i vy. Skryl jsem svůj
vliv, stojím za vámi (a vy se tomu nemůžete bránit) a uděláte to, co zamýšlím. Nyní se tedy uvolněte, sedněte si
pohodlně.… Pročpak se nyní všichni vrtíte? (smích v sále) Cožpak jste neseděli dost pohodlně? Vidíte, poslechli jste mě.
Vaše pozornost byla zaměřena jiným směrem. Psychoterapie je hra na kočku a na myš.
* Žena 7: Jsem diabetička, dívala jsem se na vaše séance a zdá se mi, že můj zdravotní stav se zlepšil. Ale když jsem
seděla před televizí, viděla jsem, že pacienti po Vašich seancích přestali brát inzulín. Chci se zeptat, zda je to pravda nebo
ne.
K: Velmi chcete znát odpověď? … Poku to velmi chcete, neřeknu.
* Žena 7: Ne, nevelmi chci… (smích v sále)
K: Příliš se o to zajímáte, musíte být trochu klidnější. Říká se, že odvážný v poli nevítězí. Je taková ruská píseň: Odvážní se v poli bojí, odvážných se nebojíme.
Kdo se bojí zemřít, ten umírá. Kdo se příliš zajímá o svou nemoc, ten je nemocen. (Čím víc na nemoc myslíte, tím víc
spoutává vaše tvurčí/obranné schopnosti.) A vy se příliš zajímáte o cukrovku, zajímejte se o (celého) člověka a on se
postará o cukrovku. (Smích v sále.) A uzdravíte se rychleji. Víte, jednou jeden mudrc, Spinoza, se na moři dostal do
problémů. Začala se mu potápět loď a on se velmi leknul. Víte, co mu řekli ostatní mudrci?: "Poslechni, ty jsi jen filozof
souše." Protože ti největší, ti se nikdy nebojí smrti. A tím méně cukrovky. Myslete na něco jíného. Já nechci, abyste
mysleli na nemoc (uvolněte se). Včera jsem vymyslel jedno přirovnání a dnes ho zopakuji: Nemoc je jako děvče: běžíš za
uzdravením a ono od tebe utíká, utíkáš před ním a ono pospíchá za tebou. Je to tak nebo ne? Samozřejmě, v hlavní části
vystoupení to udělám tak, aby se lidé nesoustřeďovali na to, co není potřebné. Smysl séance spočívá v tom, že se snažím
vyvolat v lidech rovnováhu. Vzniká zvláštní stav organizmu. Není to sen ani bdělost, není to ani uvolnění ani ztěžknutí
(ztrnulost), ani veselost ani smutek. To vše jsou jen vnější faktory. Já mám na mysli nitro a ten jeho stav, který ani
nepocítíte. A v tomto stavu se vylučují vnitřní léky (dávají se do pohybu vnitřní síly), to je to nejdůležitější.
Muž 4: Měl jsem na hlavě a zádech tři výrůstky. Jeden jsem si nechal odoperovat a druhé měly být též chirurgicky
odstraněny. Po vaší seanci jeden výrůstek zmizel a druhý se zmenšil. Jizva po prvním na zádech zmizela. (potlesk)
K: Mám jeden dotaz. Jak jste se cítil během léčby, jaké jste měl pocity?
Muž 4: Žádné.
K: To je pro mě ta nejlepší odpověď. To hlavní se událo vevnitř a to ostatní (vnější příznaky vlivu) mají až druho-,
třeťořadý význam. Pokud je třeba, aby se (organizmus) soustředil na určitý detail a léčil jej, to je podstatné. Budete zpívat
píseň – dojde k léčbě. Nebudete zpívat, též k tomu dojde. Tak bude nyní probíhat séance. Usnuli jste? To je normální.
Neusnuli jste ani nedřímete? I to je normální. Začali jste být smutní? Výborně! Začala vám být zima? Ještě lépe. Protože to
všechno je vedlejší, písnička dřevorubce. Hlavní jsou biochemické reakce, a ty nepocítíte.
Žena 8: Vylekal jste mě, pane doktore, protože jsem již byla u mikrofonu a zdálo se mi, že jste již chtěl začít odpočítávat,
tak jsem běžela zpět na místo. Jsem po dvou operacích a po vašich seancích se cítím výborně a jizva mě zmizela. Vidíte
sám, jak tu běhám po schodech. Děkuji vám.
K: Včera tu jedna žena hlásila zajímavý případ. Měla jít na operaci, měla špatnou polohu plodu. Poloha plodu se (po
seanci) obrátila a ona porodila (bez komplikací a) bez operace zdravé dítě. Musím říci, protože je tu dnes mnoho lidí
a protože to (mnozí) budete vidět i v televizi, že vy ženy možná již dnes a možná v nejbližší době otěhotníte. (smích
a potlesk v sále) Všichni jste překvapení, jak je to možné. Už jste slyšeli, že při seanci mizí jizvy. A jizvy jsou i uvnitř
těla. Např. na slepém střevě po operaci. U žen po zánětech zase někdy zarůstají vejcovody. A ty se (díky psychoterapii na
mých seancích) vyléčí velmi, velmi často. Někdy ženy čekají 15, 20 let na dítě. A žádný výsledek. A tu si posedíme,
požertujeme, podíváme se jeden na druhého a jizvy náhle zmizí. Ale ostatní je již věcí "techniky" (oživení v sále) Je tu
ještě někdo, kdo by chtěl něco říci?
Žena 9: Já chci panu K. říci jen tolik, že jsem minulého roku sledovala jeho seanci. Protože jsem silně krátkozraká,
myslela jsem si, že by mi to pomohlo. Avšak v té době jsem měla problémy s pravým kolenem, které mi opuchlo a měla
jsem v něm bolesti. V čase, když jsem sledovala vaši seanci, oči mi zůstaly nadále slabé, ale bolesti kolena přestaly. Ještě
bych chtěla dodat, že dnes jsem již byla na vaši seanci a přestože mám velmi špatný zrak a viděla jsem vás dříve velmi
matně, nyní vás vidím zcela jasně, jakoby jste stál přede mnou. (Potlesk.)
K: No vidíte, jak to chodí, chtěla si vyléčit oči a vyléčila si koleno. Takže teď si budete chtít vyléčit koleno a třeba
otěhotníte. (Smích v sále.) . Často se u žen objevuje na zubech "smalt" (kámen) a u mužů též.U žen se jinak
často setkáváme s nedostatkem (vlastního) mléka a časté jsou i poruchy měsíčního cyklu. (To jsou také puruchy na
které některé formy psychoterapie dobře zabírají.) A nemyslete si, že ženský cyklus končí ve 40 nebo 50 letech.
Nedávno, při přenosech v Polsku se obnovil cyklus u ženy, u které zkončil již před 20 lety. Měla 67 let, když se znovu
objevil. Řekla, že se cítí znovu jako za mlada a rozhodla se, že se znovu vdá. (Smích v sále.) Ženské tělo ve vás vyvolává
smích, ale dobře víte, že v určitém stupni (životních událostí způsobených nemocí) vyvolává i slzy. Nikdo netrpí tolik
jako žena a nikdo nemá tolik nemocí jako žena.
Žena 10: Po včerejší seanci se mi změnila barva vlasů (ztmavly). Kolegyně se smějí, že mám melír.
K: Kolik je vám let? Prosím, vraťte se k mikrofonu! Prosím kamery, aby ženu zabraly zblízka, to je viditelný důkaz!
Žena 10: 62. Dlouhé roky jsem trpěla bolestmi hlavy. Po vašich přenosech přestaly.
K: Jak jste na zmenu vlasů reagovala:
Žena 10: Usmívala jsem se.
K: To se ale dosud nestalo! Tisíce let již existuje člověk a v žádné knize, v žádném naučném slovníku se nedočtete, že by
vlasy mohly ztmavnout. (Ztmavnutí a růst vlasů je někdy pozorován při suplementaci živin a po léčbě hladem nebo
zeleninovými šťávami. Také Druhý růst zubů byl vícekrát zaznamenán, např. u osob s tuhou stravou. Růst nového zubu
lze někdy vyprovokovat i drážděním dásně slabým galvanickým proudem. Skrze psychoterapii ale k těmto věcem dosud
nedošlo. DN.) Proto si myslím, že je to velmi důležitý moment. A je možné, že nás tento jev jednou přivede i k otázce
k možnosti změny věku člověka. Ještě jedno malé tajemství pro ženy: Séance často vedou k mizení vrásek. Dnešní setkání
jsem ustrojil tak, aby se to dělo ve velkém počtu. To budiž odměnou za to, že jste přišli na toto chladné místo. (Potlesk.)
Nechcete nekolikrát vstát a sednout si, aby jste se ohřáli? Radím vám, abyjste to udělali. Třikrát vstaňte a sedněte si.
Připomněli jste mi jednu důležitou věc. U nás v Kyjevu je velmi populární shazování váhy. Začal jsem své lekce
ve velkých skupinách tím, žejsem shazoval váhu. A hlavně tlustí mě přivedli k myšlence, že je možné se zbavovat jizev.
Zbavovali se váhy a nevisela jim kůže. A nejlepším výsledkem byla jedna žena, která měla v jeden den tři svátky: 70 let,
zlatou svadbu a shození 80 kg za půl roku. A absolutní výsledek byl u jiné ženy: ta za rok zhubla o 175 kg. Nemá žádné
problémy. Kůže jí nevisí a břicho jí uůž neleží na podlaze. Nastzal jediný problém: Muž chce, aby znovu přibrala.
Nehovořil jsem ještě o obézních. Když naši pacienti zhazovali vahu, bylo mně to málo.\Málo bylo sladit váhu, bylo třeba
se stat pěkným. A proto jsem pacienty nutil, aby dělali dřepy. Díval jsem se, ajak děláte dřepy a bylo mi trochu smutno:
sedáte si těžce a s neochotou. A přitom je to jeden z hlavních cviků. Goethe řekl: Krásná noha, to je největší dar přírody.
A když máme špatnou nohu, musíme dělat dřepy. Máme jednu ženu, 70 let, sedá si 80-krát za sebou . Proto si to zapojte
do svého menu-fyzického.
Žena 11: Pane Kašpirovskij, já jsem onkologicky nemocná od 84.roku Minulý rok od ledna jsem se dívala na videu na
vaše seanse. Nyní jsem brala jen polovinu chemoterapie a od té doby již chodím jen na kontroly - a ty jsou dobré. Děkuji
vám. (potlesk)
K: A proč jste tak dlouho mlčela?
Žena 11: Neměla jsem odvahu.
K: Chápu. Všechno chápu.
Žema 12: Měla jem problémy asi půl roku. A po včerejší seansi mi přešel hemeroid. Děkuji. (potlesk)
Žena 13: Trpěla jsem nemocí ledvin. Jednu jsem měla spoadnutou a se záněty, druhou jsem měla menší. Spadnutou mi
fixovali. Dívala jsem se třikrát na vaši seansi a vždy mi u toho bylo špatně a zvracela jsem. V lednu jsem byla na vyšetření
a zistili, že obě ledviny jsou stejně velké a bez patologických změn. (Potlesk)
Žena 14: Minulého roku v březnu jsem otěhotněla, potom ve třetím měsíci jsem zažila šok, změkla mi prsa, bála jsem se,
že nebudu mít zdravé dítě. V prosinci jsem se dvakrát dívala na vaši seansi. Narodila se mi zdravá a hezká dcera, dobře
jsem kojila.
K: Nechcete, aby se vám narodil i syn?
Žena 14: Potom, co zdraželi, ne. (Smích v sále).
K: Co si myslíte, kolik dětí by měla mít žena? A kolik máte vy?
Žena 14: Kolik dětí by měla mít žena? Tři. Původně jsem chtěla čtyři. Ale v dnešní situaci…
K: Vše je možné…
Žena 15: Já jsem chtěla říci jen tolik, že jsem byla operovaná a po vašich seansích se cítim dobře. Dívala jsem se na ně
minulý rok v prosinci a dnes se cítim jako znovuzrozená. Děkuji.
K: Chtěl jsem řici, že v Rusku bylo mnoho televizních přenosů a mám velkou poštu a někdy mi přicházejí velmi směšné
dopisy a telegramy. Často se mluví o reakcích zvířat.Jsou tací bobíkové, kteří čekají na přenos a prý se uzdravují
(ironicky). Napsali, že jeden pes měl vypelichaný ocas a po přenosu mu obrostl! V naší zemi lidé hodně věří televizi
a tisku, což se někdy zneužívá. Vážené noviny Večerní Moskva dopadly velmi špatně: Lidé celé vydání v pravém smyslu
slova snědli. V novinách bylo oznámeno, že jsou magnetické. Zmagnetizované rukama jednoho "extrasenza". V Moskvě
se tvořily příšerné fronty a lidé kupovali noviny, někteří je prodávali dále a kupující je hned snědli. Byli tací, kteří snědli
dvoje, troje. (Smích). Je to veselé i smutné. Jindy namagnetizovali jednu fotku. Koupila ji jedna žena a postavila ji
do kurníku. A co si myslíte? Slepice se velmi pozorně dívaly na tu fotografii a "začaly více snášet". Z jedné strany je
psychoterapie krokem kupředu: Růst, tmavnutí vlasů, řídké případy, o kterých jste slyšeli: léčba ledvin, ztráta jizev - to už
je velká věc pro budoucnost. Úvahy o vnitřních lécích, to jsou úvahy pro třetí tisíciletí. To vlastně porodila teleterapie. Na
druhé straně vzniklo mnoho (zcestné) mystiky, objevilo se mnoho šarlatánů, kteří využívali náladu lidí, a naše fotky se
kladou do kurníků. Chtěl bych vám popřát, aby jste se po našem setkání stali vyššími a lepšími, ale aby jste se nikdo
nedal na mystiku a nepřemýšlel tak jak někteří. Přistupujeme k naší třetí části. (Začne hrát lyrická hudba.)
Bude velmi normální, bude bezprostřední. Není třeba se k ničemu nutit. Tato hudba mi zůstane v paměti navždy, zazněla
a já jsem vás přestal vidět. Viděl jsem sebe v noci 1.března roku1988. Byla to nejstrašnější noc mého života. Tak mnoho
mi sugeruje, hovoří mi o dvou těžkých operacích, které se uskutečňovali v Kyjevu a Tbilisy. A celou noc zněla tato
hudba. A celé Gruzínsko se dívalo a poslouchalo. A tehdy byla vykonána velká práce. A já jsi myslím, že díky této
operaci i dnes vykonám stejně velkou práci, pro vás, obyvatele Československa. Ti, kteří jste tu přítomni, zavřete oči, vy,
kteří se díváte na televizi, nemusíte zavírat oči. Zavřete oči proto, abyste se nerozptylovali a neunavovali. Často si všímám
zvláštní věci. Často sedíme v přetopených sálech a máme pocit, že nemůžeme ani dýchat, a když začne séance, cítíme
chlad. Nyní jsme seděli v chladu a všem byla zima, ale jsem přesvědčen, že nyní není zima nikomu. Je to těžké vysvětlit.
Nesnažte se na něco myslet, a hlavně nestavte se do nějaké úlohy, buďte přirození. Nesnažte se podrobovat se,
nespěchejte se svým uzdravením. Neávejte pozor na to, co se děje s vámi. To se nedá vidět, to s nedá slyšet. Vaše reakce
jsou při tom různé. To jsou všechno jen okolní jevy. Hlavní reakce se nedá pocítit. Část z vás se dostane do tranzu. Ani
jsem to nestihl říci, ani jsem na to nestihl pomyslet, a už se tak stalo. A mnozí se už dostali – někdo do dřímání, někdo do
spánku a někdo do tranzu. Jednomu se začaly zvedat ruce vzhůru, druhý začal otáčet hlavou. Ale ne on, ale hlava sama se
mu začala otáčet. Ne vy jste, zvedli ruce, ale samy se zvedly. někomu se zvednou později – každý se zapojí.
(Odpočítává.)
1 – 2 – 3 - 4
Někdo se uvolní, někdo se usmívá. Já to beru a myslím si, že je to normální reakce. Někteří se zvědavě dívají, poslouchají
a čekají zázrak. A jsou tací, kteří pochybují, odvracejí se, odcházejí, a to jsou také mí pacienti. Mým pacientem je dokonce
i ten, který je v jiném pokoji, kdyby chtě ulovit jedno slovo, kdyby věděl, co se děje v jeho bytě. Je velmi snadné vzbudit
vaši snovou regulaci a není třeba čekat, až se to stane přirozeným způsobem. Nyni toho dosáhneme zcela mimořádně.
Naše séance vás přivede, a již vás prakticky přivedla do toho zvláštního stavu rovnováhy, během níž sám organizmus
poskytne vnitřní lék. Nikdo neví, kde je zkrytý, z čeho se vytváří, ale je. U každého. Každý má tento lék. A není
takového, který by odešel s prázdnou. U každého něco vznikne. Někomu přejdou zjevná a u někoho skrytá onemocnění.
U toho, komu přejdou zjevná onemocnění, jejichž symptomy již zná a které jsou hmatatelné rukama a viditelné očima, ten
se potěší. Ale ten, který má bolest skrytou, která není vidět ani cítit a kterou nezná, odejde a řekne, že se s ním nic
nestalo. Ale ten se bude velmi mýlit, protože naše séance mu skrytou nemoc odejme. Navíc konáme i profylaktickou
práci. Mnozí z vás by mohli již zítra na něco onemocnět, ale neonemocní. Ano, ať je tu jakákoli zima na tomto otevřeném
vzduchu, ani jeden člověk neprochladne, nikdo nebude mít angínu ani rýmu. Jestliže se díváte vy, v teple domovů, pokud
jste mívali často angínu nebo rýmu, zbavíte se jich. (Nicméně) raději nemoci, z kterých se léčíte, nenazývám jménem. To
je moje pravidlo. Nechci Vaši mysl k tomu poutat. Organizmus si najde vaši nemoc sám. Proto vám, kteří jste nepochopili
a stále marně čekáte na slova o své nemoci, na slova útěchy, neřeknu vám je. Musím zajít za vás, snažím se to udělat,a ke
mnohým jsem již přišel (stojím za vámi a jste plně pod mým vlivem). Tuto seanci budete možná sledovat vícekrát (ale
nemusíte mít strach), bude na vás působit vždy velmi silně, bude na vás působit tak, abyste se uzdravili. Při tom však
můžete plakat nebo se smát, věřit anebo nevěřit, sedět nebo stát, stát nebo chodit. Mnozí budete mít různé pocity.
Nebojujte s nimi, pokud se vám zdá, že nejsou vhodné. Může se vám stát, že se ve vás probudí nějaké city. Nezahánějte
je. Mnozí z vás pociťují blaženost, požitek, který se nedá vyjádřit slovy. Požitek, který se může vyskytnout jen ve snu.
A tak, pokud jsou mezi námi chladní myslitelé, kteří v mé práci hledají racionální jádro, jsem přesvědčen, že ho
nenacházejí. A jsou tací, kteří mě velmi uctívají a kteří duší i srdcem jsou ZA, kteří úplně souhlasí a vše prožívají,
všechny významy (i všechny uvolněné obsahy svého podvědomí). Ale nikdo z nich nemá výhodu, ani ti, kteří jsou ZA,
ani ti, kteří jsou PROTI. Já vám sugeruji, že se vyléčí i ti, kteří jsou proti mě, komu se nelíbím, kterému to není
sympatické, i ten, který by mi chtěl uškodit. Chci vám udělat dobře. Dokonce i tomu, který mi chce zle. Ale mně
neuškodíte, nelze mně uškodit, jsem vůči vám nastaqvený jako jeden filozof: řekl: Svět mě chytal, ale nechytil.
Budu si myslet, že každý má svůj stav a tento stav bude narůstat a dosáhne svůj vrchol. Nebojte se o ty, kteří jsou vedle
vás. Ty, kterým poklesl tlak je třeba položit na zem a zvednout (podložit) nohy. To se stává velmi zřídka, a většinou jen
u velmi slabých lidí. A jiné (znepokojivé vedlejší) momenty nejsou a nebývají. A tak si myslím, že nyní u každého narůstá
jeho stav:
5 – 6 – 7
Naše séance je jednoduchá, přirozená, chybí v ní (vnější) akademičnost, ale je akademická. Celá má práce je z protikladů
a paradoxů, ale taková je psychika člověka.
8 – 9 – 10
Nenuťte se do ničeho. Plavte po proudu svých pocitů, svých myšlenek, svých tušení, své fantazie, ve všem svém. Jděte za svou myslí, jako jde nitka za jehlou. Potom se nepomýlíte. Není místa, kam by nás myšlenka nezavedla, do vlastních i cizích dálek. Jak řekl básník: Jděte za svou myšlenkou (pokorně a) se souhlasem. Ve vašem organizmu se probouzejí božské síly, které není možné uhádnout. Protože čím se tajemství stává zřetelnějším, tím zřetelněji se stává tajemným.
11 – 12 – 13 – 14 – 15
Mnozí si myslí, že se vyléčí díky mým slovům, Ale nejen slova léčí, myslím, že léčí i něco jiného. Má slova jsou tu jen
proto, abych vás trochu zorientoval. Abych pozvedl vaše chápání do výšek, aby vám během séance nepřekážela staré
myšlenky, aby bylo méně protiladů mezi vaším poznáním a mou prací.
16 – 17 – 18 – 19
Vím, že dnes je ta nejlepší teleseance. Neviděl jsem nahrávku, ani neuvidím, ale vím, že lepší nemůže být. Vím, že tuto
seanci budou vysílat v mnoha zemích světa a je jedno ve kterých zemích. Postaví ležící, vytrhne z rukou nemocných
berle, křivé narovná, ztuhlé ohne, mnohé přinutí, aby se jejich tvář více nekřivila bolestí a vykoná (mnohé jiné) divy.
20 – 21 – 22
Ať jste kdekoliv. Ať chápete a nebo ne, cítíte a nebo necítíte. Ať jste jakékoliv národnosti. Ať jste daleko či blízko.
A zřejmě jste daleko. Naše práce dojde až k vám a vzbudí ty nejvyšší síly, které nedokážeme uhádnout. Nikdy.
23 – 24 – 25 – 26
Ta největší síla na zemi, to je Víra. Věřte, Víra koná zázraky. Často mnohé ruší předsudky, myšlenky, pochyby. Ne
nadarmo se říká, že myšlenky jsou zlo. Ale víra je dobro. Ale mé myšlenky chápejte v přeneseném smyslu a ne doslova.
Doufám, že máte rozum, kritiku (kritickou soudnost) a nedopustíte se chyb a nebudete ani zveličovat ani zlepšovat. Vidím
v každém z vás ten nejlepší zázrak přírody a tento zázrak musí vytvořit zázrak. Dokonce již u mnohých z vás přešly
bolesti a mnozí se jich zbaví za několik minut, aby se s nimi rozloučili navždy.
27 – 28 – 29 – 30
Vím, že jsem probudil vaši snovou regulaci. Není důležité, zda to víte nebo ne, či to cítíte nebo ne. Pokud jste si zvykli na
tyto druhostupňové pocity (pocity při změněném stavu vědomí), je to vaše vítězství jako pacientů, je to vaše lidská
schopnost (v tomto stavu existovat).
31 – 32
V každém z vás je člověk i pacient. Mě zajímá vaše reakce jako pacienta. Ostatní není zajímavé. Můžete být neklidní,
mohou vás rušit zvuky, údery které vás jako lidi znervózňují, ale jako pacienty vás to neruší (a léčebný proces probíhá
nerušeně dál).. Myslím si, že naše sance už musí končit. Končí se. (Změna hudby na živější.)
Za několik minut se dostanete do svého obvyklého (bdělého) stavu. A ti, kteří se dostali do tranzu, kteří byli ztrnulí anebo
zatemnění, zbavíte se toho lehce, stejně jak jste se do toho dostali. Budu počítat do deseti. A jak budu počítat, ti, kteří měli
změněnou psychiku, ti kteří příliš pohybovali rukama nebo hlavou, se toho lehce zbaví a budete ve stejném (bdělém)
stavu, takjak jste byli (před seancí).
1 – 2
Otvírají se oči.
3 – 4 – 5
Kdo plakal, přestal, přestože plakal a nevěděl proč.
6 – 7
Kterým se chce pohybovat, můžete to udělat.
8
Dostáváte se do stavu, ve kterém jste byli (před seancí). Velmi lehce a s velmi příjemnými pocity.
9 – 10
Všichni se dostali do normálního stavu a cítí se výborně. Seance skončila. Ale já se neloučím. Chci vidět, jak vstáváte, jak
se pohybujete. Můžete se pohnout, stát.
Všechno dobré! Na shledanou!
Vážení diváci, jsem skutečně přesvědčen, že šlo o jeden z nejlepších přenosů, jaké jste viděli. O svých výsledcích, kterých
jste dosáhli, řekněte, prosím v televizi. Jednou Tučev řekl: Není nám dané vidět dopředu, jak se naše slova naplní. Proto
nám pište. Budeme čekat.
(Slovenská televize, Košice, 5. 9. 1990. Přípravná část byla pravděpodobně při sestřihu krácena.)
Darius Nosreti
Seance Kašpirovského č. 2
Úvod
Čtení jeho slov má mít stejné účinky jako účast na léčebných setkáních
O MUDr. Anatoliji M. Kašpirovském informujeme naše čtenáře již pravidelně po několik týdnů v sobotu. Pro ty, kteří
náš list neodebírají, připomínáme, že jde o světoznámého psychoterapeuta, který používá techniku, jíž slovy přivede lidi
do takového stavu, že ti vnímaví dokáží odbourat myšlenky na své nemoci a tak vlastně povzbudit v organismu obranné
látky.
Redakce RP po otištění několika tzv. seancí Kašpirovského, o nichž sám tvrdí, že mají stejný účinek jako při setkání
s ním, obdržela množství dopisů. Přinášíme vám část textu jednoho z nich, od paní učitelky z Brodku u Konice. Píše mj.:
Učím již 32 let a pozoruji již druhou generaci dětí. Po přečtení článku v RP jsem se rozhodla, vážený pane Kašpirovskij,
požádat Vás ne o radu, jak pomoci socě, ale jak pomoci druhým. Neopravňuje mne k tomu nic než jen snaha pomoci lidem
postiženým nervovými a duševními poruchami, často později závislými na alkoholu a drogách. Tito lidé v dětství trpí
poruchami vnímání, chování a jsou trestáni za to, zač nemohou…". Svůj dopis paní učitelka končí slovy: "Každé poznání
je dáno mírou utrpení, které člověk prožil."
Píší nám i lidé, kteří po Kašpirovském ztratili hodně kil, kteří začali chodit, kteří se zbavili pooperačních jizev, kterým se
vrátila původní barva vlasů, kteří se zbavili alergií. Další se ptají, kolikrát se texty seancí mají číst. Kašpirovskij říká,
že je to jedno, záleží na vůli člověka, na jeho vnímavosti. Důležitý je optimismus. Píší však převážně ti, kteří
se prostřednictvím redakce chtějí osobně kontaktovat s MUDr. Kašpirovským. Je nám velice líto, že těmto prosbám
nemůžeme vyhovět. Osobní konzultace neposkytuje. Již jsme však informovali, že hodlá uskutečnit další setkání s lidmi
v Praze a jiných městech po návratu z USA, kde bude podnikat od října exkluzívní turné. Veškeré informace o pohybu
dr. Kašpirovského budeme čtenářům poskytovat, avšak přednostní právo má a výsledky jeho působení shromažďuje
v ČR agentura AMIKA, Pardubice, ul. 17. listopadu 221, tel. 517 102.
Text léčení MUDr. Anatolije Kašpirovského
Pojďte, nebo jestli rozum necháte hladovým, nic s vámi neudělá ani směrem k minus, ani směrem k plus. Jestli budete
pomáhat, nebo překážet, budete pomáhat jenom rozumu a nebo překážet rozumem, a proto neuděláte ani dobře, ani zle.
Vaše chyba je v tom, že si na všechno sáhnete, že jste všechno viděli a pocítili a všechno můžete hned vysvětlit. Vaše
chyba je v tom, že očekáváte můj vliv, že hledáte ohlas ve svém těle a někdo třeba i něco našel, ale nikdo ještě nenašel,
nikdo ještě neuslyšel, nikdo ještě nepocítil to pravé. Protože ty pocity, které u vás vznikly, nejsou ty pravé. Je to výplod
fantazie vašeho rozumu, je to ale ta fantazie, kterou koná vaše tělo, a ta není vidět. Není slyšet, nesnažte se slyšet to, co
není slyšet a vidět to, co není vidět. Nejsou to zamotaná slova, je v tom matematika, a je velmi prostá. Nemoci vznikají
neslyšitelně a nikdo se tomu nediví. Nemůžeme cítit pohyb molekul, nemůžeme cítit, jak se vytvářejí nějaké sloučeniny,
nemůžeme cítit, jak mizejí, nemůžeme například cítit, jak se objevuje nádor nebo mozol na dlani a nemůžeme cítit, jak
mizí, nemůžeme cítit, jak rostou vlasy, jak rosteme my sami, nejdříve do výšky, pak do šířky, necítíme proces stárnutí.
Mnozí mají informaci, že na těchto seancích máte usnout, nebo upadnout do dřímoty, nebo otupět. Ne. V našich
setkáních je třeba se probudit, zmoudřet, stát se dokonalejším. Druhá chyba, která se obvykle vždy stává: člověk sám
sebe upoutá na nějakou nemoc a strašně si přeje, aby o ní padla zmínka. Aby se okamžitě léčila, aby zmizela. A možná,
že už jsme to udělali, možná, že už jsme ji donutili, možná, že už začala mizet, dřív, než jsme si to přáli. Neklaďte si ani
nyní takový cíl. Buďte tu přítomni, jako byste nic nepotřebovali. Není třeba zvlášť zdůrazňovat pozornost ke mně, není
třeba si pamatovat moje slova, není třeba si vyčítat, jestli nerozumíte. Když budete příliš pronikat do podstaty, tak budete
dál než blíž.
Dnes jsem si kladl za cíl ne vás vyléčit, ale víc. Chtěl bych, aby lidé, až budou odtud odcházet, náhle zapomněli, že
jsou smrtelní. Chci, aby lidé zapomněli mnohé, co získali během života. Chci, aby lidé zapomněli , že zelený zákal je
nevyléčitelná nemoc, chci , aby zapomněli, že polypy jsou nevyléčitelné, chci, aby zapomněli, že jsou nevyléčitelná
srdce, klouby. Není nic nevyléčitelného. Vím a cítím, jak se dostat do nejhlubších vašich hlubin. Vím a cítím, jak se
dostat k nejvyšším vašim výšinám. Nebojte se o to, že snad ve vás nevznikla víra ve váš úspěch.
Chci vám říct ještě jednou, ne já jsem autorita ve vašich očích, chci, abyste vy sami se stali pro sebe autoritami, a jestli
to se mi podaří udělat, pak i já budu ve vlastních očích autoritou. Ale nechci být ve vašich očích, jinak bychom se zmýlili.
Nechci, abych byl vynášen, protože tím byste snižovali sami sebe. Nikdo nemá sám sebe zmenšovat. Anatomizujte mou
řeč, hledejte. Avšak nikdy neotevřete obal. Protože nikdy nelze být bez pravdy, ve všem, co se tady dělá, co je slyšet
a co zní, je slyšet (neproniknutelný) obal, ve kterém je skryta pravda.
Řekl jsem, co se vám má objevit před očima, že je třeba přiblížit se k vám, klesnout do vašich hlubin a vystoupit
do vašich výšin, jste další ti, které je třeba vytáhnout z bezedné hloubky, jste další ti, které je třeba zastavit v jejich
posledním kroku, i vaše noha by už stoupla do prázdna, chci, aby tam tedy nestoupla a stála na pevné zemi.
Hrajeme spolu hru našich rozumů. Hru pravdy a lži. Hru vědění a nevědění, hru věčného s náhodným a přechodným.
Lehce se poddáváte, lehce vydáváte, ale nespěchejte příliš brát a nespěchejte příliš s dáváním, protože ani nedáte, ani
nevezmete, prostě buďte, buďte. Buďte svědkem sebe sama, ani ne svědkem druhých, ani ne svědkem mne. Jen sebe,
když se to podaří. Odejdu od vás se stejně velkým výsledkem, s jakým vy odejdete ode mne. Já si to uvědomuji. Vy ještě
se skepsí a s pochybností, ale vaše nedůvěra nezabrání tomu, co je třeba. Ať se po vašem setkání stane cokoliv, ať se
kdokoliv bude snažit je nějak zkazit, nepoddejte se, nepodlehněte lidem menším, než jsme my. Ti, kteří jsou menší,
nemohou nás učinit menšími, než jsou oni sami.
Poslouchejte jen své srdce, svou intuici, která vás donutila zde nehybně sedět a „tišet". Jsem přesvědčen, že při našem
dalším setkání se zvednou stovky dalších a řeknou – i my jsme se zdvihli, my také jsme vstali, leželi jsme a teď chodíme.
Chodili jsme a teď běháme, běhali jsme a teď létáme. Naše setkání končí, vážení, zvolna můžete otevřít oči, můžete se
pohybovat, přeji vám všechno dobré, přátelé, udělal jsem vše, co jsem mohl, a dokonce o trochu víc. Na shledanou.
Zdroj: RP, 11. září 2004 Seance Kašpirovského č. 3 Čtení jeho slov má mít stejné účinky jako účast na léčebných setkáních
Hana Labudová
Ačkoli MUDr. Anatolij Michajlovič Kašpirovskij má vůči své metodě ve světě dost odpůrců, má taky dostatek přívrženců,
a to i v okruhu vědců a lékařů. O lidech, na něž pozitivně působil a kteří se jeho prostřednictvím zbavili svých neduhů či
dokonce úplně vyléčili, nemluvě. Jeho psychoterapeutická metoda, o níž opakovaně informuje naše čtenáře, spočívá
v tom, že slovy, občas přerušovanými, jakoby ,hlasitými' pomlkami, působí na velké skupiny lidí (různého věku,
pohlaví, vzdělání, zdravé i nemocné), výjimečně na jednotlivé osoby. Takovou výjimkou byly případy, kdy na dálku
přivedl paciientky nesnášející narkózu a které musely být operovány do stavu, kdy operaci necítili.
Lékař, který se nedávno oženil s Češkou, hodlá i z tohoto důvodu nyní častěji působit v naší zemi. Myslím, že můžeme
prozradit, že podobná unikátní operace se připravuje i zde. Budeme o ní čtenáře podrobně informovat.
Psychoterapeutickou metodu jedni vědci podrobují přísné kritice, jiní se snaží porozumět, a dokonce ji z vědecké pozice
vysvětlit, objasnit. V roce 1991 se například v Kyjevě uskutečnila první vědeckopraktická konference za účasti desítek
odborníků. Jeden z příspěvků o unikátní metodě kašpirovského přednesla ruská filoložka O. Kolomijcevová, která ji
zkoumala z lingvistického (jazykovéo) hlediska. Poukazuje totiž především na unikátnost aspektu slovního projevu
Kašpirovského. Provedla analýzu jeho projevu, jímž lidi přivádí do stavu, který nelze označit přímo za bezvědomí, ale
za jakýsi polospánek, při němž zapomínají na své nemoci, sami na sebe. Mohou si při tom myslet úplně na cokoliv,
a většina z nich ,po probuzení' přiznává, že na sebe vlastně nemyslely, a někteří si ani nepamatují, na co vlastně mysleli,
vzpomínali, co se jim honilo hlavou.
Za nejtypičtější prosředek Kašpirovského, odvádění pozornosti lidí od sebe sama, považuje Kolomijcevová používané
paradoxní výroky, jimiž však K. upoutává snad nejrychleji pozornost. Například řekne: Léčení probíhá tehdy, když
neprobíhá. Nebo: Všechny podmínky jsou dobré, dokonce i ty špatné. Nebo: Nejlepší způsob, jak se ke mně dostat,
je nesnažit se ke mně dostat. A tehdy se ke mně dostanete.
Po několik sobot jsme uveřejňovali úryvky z textu tzv. seancí Kašpirovského, o nichž tvrdí, že jejich přečtení má na
vnímavého stejný vliv jako přímé setkání s ním. Dnes uvádíme další a budeme s jejich zveřejňováním se souhlasem
A. M. Kašpirovského a jeho agentury, jež ho v ČR zastupuje, i příští soboty pokračovat.
Text léčení MUDr. Anatolije Kašpirovského
V každém okamžiku se v člověku něco rodí a něco umírá a v každé vteřině nějakými drobnými částečkami umírá. Každým
okamžikem se rodí nějaké nemoci, některé se překonají, některé ale přežijí, aby potom nepřežil člověk. Proto potřebujete
mnohem víc, než potřebujete. Ale k tomu cíli udělejte, že budete předstírat, že nic nepotřebujete. Je to to nejlepší, co
můžete udělat. I když omylem mnozí z vás mi připsali snahu vás uspat. Chci vám říct něco jiného, nepřišel jsem vás
uspat, nýbrž probudit, probudit zákon, který byl ještě, když my jsme nebyli. Ten zákon ovládá jednoho každého člověka,
každý člověk, ať jakkoli na něj zapůsobí život, ať je v jakékoli těžké situaci, má šanci se z ní dostat. Nebo jednodušeji,
existuje pohyb zpět. Je pohyb nejen od mladosti ke stáří, je pohyb od stáří k omlazení. Teď právě nastala chvíle,
ne medikamenty, ne chirurgickými zásahy, i když i to jsou způsoby, ale za pomoci vašich vybuzených rezerv vás navracet
k normálnímu stavu. Ať jste kdokoliv, ať víte příliš, nebo ať příliš nevíte, ať důvěřujete nebo ne, ať jste kdokoliv svým
povoláním, nikam neutečete před tím, že jste prostě člověk, který má zákony, které vás zrodili, které nad vámi vládnou,
a jeden z těch zákonů, který člověk málokdy užívá, je zákon vaší záchrany. Nepřišel jsem zákon rušit, nýbrž ho naplnit,
to řekl Kristus, když zachraňoval lidi. Tohle je ten zákon. Je ho jenom třeba naplnit. Dělám tu to, že vsugeruji, abyste
nepadli, abyste nemuseli ležet na operačním stole, abyste se nedostali na Golgotu utrpení, aby vaše tělo někdo nerval.
Nečiňte ale žádné vstřícné kroky, nemusíte a nemáte postrkovat události, nepostrkujte sami sebe k úspěchu, prostě buďte
tady. Nepospíchejte s tím, abyste mi věřili, v mém schématu se s tím nepočítá. Chci vás vidět jako skromnoho hrdinu
(a i vy se na mne dívejte jako na obyčejného člověka, který nevládne žádnou obrovskou silou) nechci žádné hyperboly
(citu a vděčnosti) na svou adresu, je to proti mému názoru. Nespěchejte s tím, abyste sami sebe postrkovali
k úspěchu; ať odejdete s vírou nebo bez víry, odejdete se svým rozhýbaným, rozrušeným nitrem, ať jste teď pozorní nebo
roztržití, to nemá význam. Chci, abyste se také změnili v lékárnu, s novými látkami, a navíc si promluvíme s vaším
úsudkem. Čekali jsme pořád na nějaký pocit, čekáte až vás někde bude píchat, až vám někde bude horko, až na vás
narazí nějaká energie, ale já čekám na ten den a hodinu, kdy nikdo na to čekat nebude, naše práce není doprovázena
ničím, co by bylo možno slyšet, pocítit nebo vidět, protože naše práce probíhá na molekulární úrovni. Nemůžeme vidět,
jaké droboulinké změny probíhají, nespěchejte, abyste to viděli, nepronášejte hodnocení nad dnešní naší prací, nechci,
abyste něco cítili, chci jenom proniknout do vás, takovou linkou svého chování, která vás donutí na uzdě té nejdůležitější
zákonitosti a vašich skrytých možností se zachránit před nemocemi. Neptejte se mě, proč jsem neřekl nic konkrétního
na vaši adresu. To se nemůže říkat. Tu nesmím jmenovat nemoci. Nebo se vás ptát, jestli je máte, a pak konkrétně říkat,
která nemoc se vyhojí. My nastartujeme vás, vaše nejhlubší tajemství, to znamená, že si vzpomenete na normálmí stav,
ne rozumem, rozumem to nevíte; normální stav, na ten se rozpomenete nehty, prsty, klouby, očním pozadím, svými
střevy, žaludkem a srdcem, kapilárami, vším. Moje práce není taková, jako u těch, kteří v ní nazažili takové utrpení jako
já. A proto nic zbytečného, a nic víc říci nemohu. Mějte se dobře, vážení, čekám na vás.