in Tencl.cz
Date: 24.04.98
Title: Brněnský sociolog Jan Keller chápe ekologii jako varování
Author: Uhlíř Miloš
Source: Lidové noviny
Rocnik: 11
Cislo: 96
Stranka: 3
Brněnský sociolog Jan Keller chápe ekologii jako varování
RECENZE
Jednu z kapitol své knihy Sociologie a ekologie uvádí brněnský sociolog Jan Keller výrokem amerického
ekonoma Kennetha E. Bouldinga: Věřit v možnosti neomezeného růstu v omezeném prostředí může jen blázen
nebo ekonom . Skeptický přístup k neomezenému růstu ekonomiky, který se v těchto slovech odráží,
je charakteristický pro celou Kellerovu knihu. Stabilita moderní společnosti je s ekonomickým růstem
nerozlučně svázána. Toto přesvědčení je základním postulátem standardní ekonomické vědy. Jeli však
ekonomický růst nevyhnutelně spojen s růstem průmyslové výroby a intenzivním čerpáním přírodních zdrojů,
dojde dříve nebo později ke stavu, kdy se rozvojový potenciál zcela vyčerpá. Žádný strom ještě nikdy
nevyrostl do nebe, ekonomický růst narazí na své meze, dojdeli k překročení kapacity zdrojů. Keller
suverénním způsobem provází čtenáře na cestě od prvých impulsů, kterými začala ekologická metodologie
ovlivňovat sociologii, až zhruba do r. 1995. Nezatěžuje jej statistikami či technickými detaily,
soustřeďuje se na obecné závěry svou povahou v podstatě filozofické. Tedy na to, co může jistě pozitivně
formovat ideologii environmentalistů (tj. Zelených), a také na to, co by mělo ovlivňovat aktuální
politické koncepce na úrovni hlubší, než je u nás zvykem. Prací věnovaných ve světě různým aspektům této
problematiky je dnes již ohromující množství. Imponující je i rozsah literatury, kterou Keller zpracoval,
třídil a kriticky zhodnotil. Maximální autentičnosti při prezentaci názorů jiných vědců autor dosahuje
bohatými citacemi a svůj komentář většinou omezuje na objasňování historických souvislostí a pojmů.
Kellerův subjektivní pohled lze však jasně vycítit. Jednak ve výběru materiálů, jednak v tom, kolik místa
jim věnuje. A konečně v tom, jak zachází s citáty a uvádí je do souvislostí. Ve čtenáři vzniká dojem, jako
by seděl na mezinárodní konferenci, kde vysvětlují, obhajují a posuzují své myšlenky vědecké kapacity různých
oborů, nejen sociologové a ekologové, ale také politologové, ekonomové a filozofové. Účastníci se hlásí
do diskuse třeba i několikrát v průběhu zasedání, některé své názory konfrontují s názory svých mladších
kolegů či předchůdců. Vyvrcholením knihy je pak kapitola 13, věnovaná výkladu myšlenek německého sociologa
Ulricha Becka, který patrně nejpregnantněji a nejúplněji (do r. 1993) zobecnil a utřídil výsledky snah
o pochopení krize průmyslové společnosti. I laik, kterého příliš nevzrušuje (jinak velice instruktivní)
inspirace sociologie ekologií (těmto otázkám je věnována prvá část knihy), druhou část (nazvanou Ekologie
jako varování ) zcela nepochybně přečte s intenzivním pocitem dobrodružství poznání. Do tohoto pocitu se
bude ovšem vkrádat dojem, že úvahy nad daným tématem jsou současně realistickým malováním ekologických čertů
na zeď i hrachem na ni házeným. Neboť setrvačnost globalizující se ekonomiky je natolik drtivá, že jakékoliv
úsilí ji vědomě a cíleně ovlivňovat je předem odsouzeno k nezdaru. V tom lze také spatřovat hlavní důvod,
proč ekofilozofie, ekopolitika, a tím méně sociologie či cokoliv jiného v podstatě nenabízí jiné představy
o prevenci před globálními hrozbami než naivní doporučení dobrovolně vstupovat do řehole konzumní střídmosti.
To samozřejmě není vinou Kellerovou. Jeho zásluhou naopak je, že poukazuje na dosud nezodpovězené otázky
a formuluje úkoly, kterými by se sociologie měla také zabývat. A dělá to způsobem, který je velice
inspirativní a který také vysvětluje, proč jako učitel na brněnské Masarykově univerzitě má mezi studenty
velikou autoritu a popularitu.
Miloš Uhlíř
(Z dopisu člena SZ)
I mistr Keller se může utnout. Nicméně pátrat po struktuře voličské základny politických stran patří k řemeslu
sociologa. Keller vyslovil hypotézu a my bychom měli ve vlastním zájmu zjistit, zda se pravdě podobá. K tomuto
účelu máme, pokud se nemýlím, analytickou skupinu, která by teď, v relativním klidu po volbách, měla nad věcí
zabádat.
Zdraví Mirek Punčochář
Článek Jana Kellera je poutavé čtení, naštěstí však vzdálené realitě.
Na příkladu Prahy, Brna, Liberce, Chomutova a Přerova přichází s terorií,
že Strana zelených je jen převlečenou náhražkou někdejších pravicových
stran. Jak to ale je podle volební statistiky a skutečně zvolených
zastupitelů? V Praze jsou oním záskokem Unie svobody SNK-ED, programově
i personálně, zastupitel Witzany dokonce členem Unie byl. Naopak za Stranu
zelených byli zvoleni právě ti autentičtí zelení, po kterých Keller
tak volá.
Petr Štěpánek, Zuzana Drhová a Eva Tylová byli již v osmdesátých
letech aktivní v undergroundové Ekologické společnosti a dodnes
představují zelenou alternativu v konzumním světě, Karel Jech je
dlouholetým aktivním členem Společnosti pro udržitelný život, Petra
Kolínská začínala v Parlamentním zpravodaji a dnes koordinuje aktivitu
Auto*Mat, která je jen stěží kompatibilní s konzumním pojetím života,
jak nám jej slibovaly programově po boku ODS ODA a Unie svobody. Velmi
symbolickým vnějším projevem nezávislosti na konzumu a touhy
po klidnějším životě může být i fakt, že většina pražských zelených
zastupitelů nemá vůbec auto a všude se dopravují na kole nebo MHD.
Podobně v Brně navázelo na tradici liberálních stran Zlatuškovo
liberální uskupení, Stranu zelených naopak vede radikální ekolog a šéf
Hnutí Duha Martin Ander. Senátní kandidát SZ v Brně Vlašín dokonce
veřejně prohlašuje, že jeho voliči jsou především žáby, čolci a stromy.
Také ve zmiňovaném Liberci brali hlasy po liberálech
zastupitelé z uskupení SOS pro Liberec. O autentické zelenosti
libereckých zelených svědčí přesvědčivé zvolení Jan Korytáře, který
poslední desítku let strávil se Starými ochránci Jizerských hor
obnovou poničených lesů. V Chomutově zase vedou zelené Džamila
Stehlíková, lékařka zabývající se mj. sociálními aspekty a dopady
znásilněné a vysídlené krajiny na dnešní obyvatelstvo a Přemysl Rabas,
ředitel zooparku posedlý biodiverzitou do takové míry, že zvolení
do parlamentu pro něj bylo téměř zklamáním, protože teď musí krátit
své šichty v Chomutovském zooparku. A přerovští zelení byli aktivní
již v minulém volebním období, kdy se jim podařil husarský kousek,
když jako strana nezastoupená v zastupitelstvu dokázali protlačit
zastupitelstvem etický kodex podpořený většinou ostatních stran.
Zastupitelé Strany zelených jsou autentičtí a jejich elektorát
je obdobný elektorátu rakouských nebo německých zelených. Globální
oteplování a globální ekonomika jsou totiž skutečností a snaha
o jejich nápravu či regulaci se projevuje v mnoha zemích obdobně -
předvojem změn jsou totiž autentičtí zelení opírající se o neziskový
sektor a nekonzumní alternativu.
Mirek Punčochář
(k článku Zelené iluze z 1. 11. 2006)
Od: beseda-l-bounces@list.ecn.cz za uživatele Lukas Smahel
[kotec19@centxxx.cz]
Odesláno: 4. ledna 2007 17:06
Komu: beseda-l@list.ecn.cz
Předmět: Re: [Beseda] spor o Kellera
Preji hezky den,
jako pracovnik na vysoke skole a absolvent pedagogicke fakulty myslim, ze se
s uvedenym problemem potykam osobne temer denne. Uroven studentu prvnich rocniku
se po faktickem zruseni prijimacich zkousek zhorsila, to je neoddiskutovatelny
fakt. Zaroven v prvnim semestru dochazi k vyrazne selekci. Vysledek selekce je
zajimavy. Jiz drive dekan konstatoval, ze podle jeho zkusenosti neni prospech
na SS nijak korelovan se schopnostmi studovat na VS (maximalne velice slabe).
Odstraneni prijimacek, ktere vede k moznostem prihlaseni i papirove horsich
studentu, pak ukazuje, ze tito papirove horsi studenti maji casto lepsi schopnost
vyniknout.
Problemy s tim souvisejici jsou dva:
1) snizeni kvality vzdelani v prvnim rocniku, zpusobene tim, ze studenty nelze
vybavovat pri jejich poctech beznymi praktiky. JIz letos bylo celkem 13 paralelek
cviceni ze zoologie. Pokud by se zde uzival drahy praktikovy material, naklady
by vyrazne vzrostly. Proto vedouci nasi katedry uvazuje, ze praktika presune
do vyssich rocniku, coz ale vyzaduje zasadni restrukturalizaci studijnich planu,
tedy v podstate zmenu postoje akreditacni komise a ministerstva skolstvi.
2) tzv. selekce se casto deje jen na vybranych tzv. prosivacich predmetech
(casto ze zvyku te vysoke skole pred tim, nez byla prijimacky zruseny), coz nekdy
vede k tomu, ze studenti prochazeji na zaklade jinych kriterii nez jsou pak vhodne
schopnosti ke studiu na VS. Abych mluvil konkretne: jde napr. o to, ze jsou
studenti selektovani na zaklade pisemky z matematiky, byt schopnost napsat tuto
pisemku na biologicky orientovane skole je jen jeden z mnoha aspektu vysokoskolskeho
studia. Najdou se i velice dobri studenti, kteri ztroskotaji prave jen na teto
pisemce. Proto je dle meho nazoru paradoxne nutne jiz do prvnich semestru mnohem
vice zapojit samostatnou praci studentu (coz ale jde trochu proti puvodnimu tvrzeni
o omezovani praktik) napr. formou seminarnich praci a samostatne resenych ukolu,
protoze tam je mozne mnohem vice poznat schopnosti studentu k dalsimu studiu.
Potkavam totiz i ve vyssich rocnicich jedince, kteri maji zakladni neschopnosti
samostatne kriticky pracovat s podklady, neco vlastniho tvurcim zpusobem sepsat
ci prezentovat a odlisit to jasne od "opsanych" veci. A tihle jedinci, kterym
trikrat i vickrat vracim seminarni prace, by uz nemeli projit ani pres ten prvni
rocnik - dnes ale zatim nerealizovatelne.
Sladeni financnich a systemovych pozadavku (tj. neprilis drahy, ale zaroven
efektivni system) bude asi dost nakladny a souvisi podle mne i s dukladnou
pripravou na gymnaziich k vysokoskolskemu zpusobu prace - daleko vice samostatnosti
a projektove prace. Ta kdyz chybi, studenti to behem toho jednoho az dvou semestru
moc nedozenou.
Jinak ja jsem zastance statnich maturit, resp. delenych maturit ze vsech predmetu
tak, aby jedna cast byla statni a druha byla dana skolou. Povinne z CJ, ciziho
jazyka dle volby (AJ, NJ, FrJ, RJ) a matematiky (zde jsem ochoten ustoupit
na volbu Matematika vs. spolecenske vedy - ale ty v daleko sirsim rozsahu, nez
se predmetem ZSV standardne nyni chapou). Zbytek (1 az 2 predmety) dle volby
studenta.
Lukas Smahel
Zemedelska fakulta JU v C. Budejovicich
______________________________________________________________
> Od: vavrinec@hutxx.com
> Komu:
> Datum: 04.01.2007 10:55
> Předmět: Re: [Beseda] spor o Kellera
>
>Zdravim,
>
>myslim si, ze kazdy ma pravo na vzdelavani a ma dostat rovnou prilezitost
k takovemu vzdelavani a to dokonce kdykoliv ve svem zivote. Proto tenhle program
SZ ma smysl a to predevsim prave v rozmeru lidskych prav. Kazdy ma mit pravo
na volny pristup ke vzdelavani. Prikladem, kde to funguje, je Francie. Kdo ma
maturitu muze na zaklade prihlasky automaticky studovat na temer jakekoliv
univerzite ve Francii. Nektere tzv. prestizni skoly vyzaduji "nulty" rocnik
(nekdy i dva) ci prijmacky. Ale to jsou prave ty "nadstandartni" vysoke skoly,
kam chodi jen urcita elita (vetsinou se nejedna o IQ, ale o penezenku a socialni
postaveni). Nicmene, uceni na tzvn. "prestiznich" skolach je v obecnych oborech
stejne kvalitni nez na ostatnich statnich univerzitach (napr. prava, socialni
vedy apod.). Jiste nejsme ve Francii. Slo mi jen o ideu, ze statni univerzita ma
byt verejna sluzba pro vsechny a vsem volne pristupna. O proti tomu muzou pak
existovat zcela soukrome univerzity a ty at si organizuji primaci rizeni jaky
chteji, v tom nevidim problem. Konkurence je zdrava. Jinak ve Francii to funguje
tak, ze po prvnim roce na fakulte odpadne 30-50% studentu.
Duvody "selhani" muzou byt ruzne. Muze to byt i tzvn. "prirozena selekce".
Ale i ta je stale nelpsi nez urednicka selekce. Nicmene hlavni je, ze kazdy
dostal prilezitost. Myslim ale, ze cesky narod neni stado houpacich konu a neni
treba zavadet prijmaci zkousky jen k ocejchovani nekterych elitnich houpacich konu.
>
>S pozdravem
>Vavrinec Hutka
>
> ----- Original Message -----
> From: Ing. Bohumil Bednář - SZ
> To: Petr Uhl
> Cc: SZ republikova rada ; beseda-l@ecn.cz
> Sent: Thursday, January 04, 2007 1:02 AM
> Subject: Re: [Beseda] spor o Kellera
>
>
> Máš pravdu Petře v tom, že v našem programu jsou slušné nesmysly
> - viz. např. tyhle 2 věty, které se navzájem prakticky vylučují:
>
> Chceme otevřený přístup na vysoké školy bez přijímacího řízení.
> Šanci studovat musí mít každý, kdo je nadaný a pracovitý.
>
> Řekněme si rovnou, že otevřený přístup na vysoké školy bez přijímacích
zkoušek, tedy bez posouzení schopnosti uchazečů zvládnout dané vědomosti může
vést jen k:
> 1.. degradaci vysokoškolského vzdělání hluboko pod současnou úroveň
> (možná i pod úroveň současných lepších středních škol),
> 2.. vyčerpání dostupných postředků pro zajištění "vysokoškolského
vzdělání" intelektuálních nedochůdčat s IQ houpacího koně
> 3.. a tím k nedostatku prostředků pro studium lidí, kteří na to
skutečně intelektuálně mají a jsou poté schopni naši zemi posunout dopředu.
> To, k čemu by to vedlo myslím dobře ilustruje masivní odpor mnoha
středních škol a podivných ochránců "práv" proti státním maturitám, které v téhle
zemi dávno před vzdělávacími experimenty z devadesátých let poměrně slušně fungovaly
a zajišťovaly poměrně objetivní ohodnocení dosažené úrovně vzdělání alespoň
v některých předmětech.
> Je jasné, že pokud by ty střední školy poskytovaly kvalitní vzdělání,
nebránili by se objetivnímu nezávislému srovnání výsledků (či snad
následků) své práce.
>
> Kam vede praktické zrušení přijímacích zkoušek jsem se v minulosti mohl
v praxi přesvědčit na naší fakultě, která zkusila v zájmu navýšení počtu studentů
(bylo to v posledním roce mého studia) nastavit přijímací filtr shodně s ostatními
fakultami naší VŠ a výsledek byl po (při) zkouškách v prvním semestru naprosto
hrozivý.
>
> S pozdravem
> Bob
>
> ----- Original Message -----
> From: Petr Uhl
> To: Petr Stepanek
> Cc: SZ republikova rada ; beseda-l@ecn.cz
> Sent: Tuesday, January 02, 2007 9:54 PM
> Subject: [Beseda] spor o Kellera
>
>
> Ahoj!
>
> Věta vládněkoaliční smlouvy "Zachováme bezplatné základní a střední
vzdělání ve standardním rozsahu" mohla být lépe vyjádřena slovy "Protože nemáme
ve Sněmovně ústavní většinu, nemůžeme změnit ustanovení Listiny základních práv
a svobod, která je součástí ústavního pořádku a kterou přes náš odpor prosadili
ve FS poslanci levicoví OF, z nichž se pak vyklubalo OH: 'Občané mají právo
na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana
a možností společnosti též na vysokých školách.' Budeme ale ještě více než ČSSD
bránit bezplatnému vzdělávání dětí cizinců=nebobčanů, jichž hrozně přibývá.
Závazek ČSSR, ČSFR a dnes ČR, uvedený v mezinárodním paktu o hospodářských,
sociálních a kulturních právech, který ukládá vládě povinnost rozšiřovat bezplatné
vzdělání i na vysoké školství, je nám k smíchu, protože není součástí ústavního
pořádku. Najdeme už způsob, jak zajistit finanční spoluúčast vysokoškolských
studentů a jejich rodin jinak než zákonem, tj. mimo rozhodnutí parlamentu (a bez
odpovědnosti vládních stran), takže my, naše vláda a naši poslanci a senátoři,
školné na vysokých školách zavádět nebudeme. Nebude to ostatně školné, ale poplatek,
a Kellera budeme žalovat pro nactiutrhání a osočování, pokud ho nebudeme moci zavřít
sami. Své sliby plníme, podobně to bude s vládněkoaličním závazkem: 'Nebudeme
plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků.' Nové jaderné bloky
porostou podle vládní energetické koncepce schválené jadernými (díky bohu!)
sociálními demokraty, a to i bez vládního plánu a podpory. Program Strany zelených
je naivní, pokud uvádí:
>
> 'Bez přijímacích zkoušek a bez školného na vysoké školy
> Vysoké školy mají klíčovou roli v přípravě absolventů pro budoucí
znalostní společnost. Podpora školství a vědy je dlouhodobě efektivnější, než
investiční pobídky pro nadnárodní korporace! Nechceme školné na vysokých školách,
problém financování neřeší, ale ztíží přístup ke vzdělání pro studenty z rodin
s nižšími příjmy. Chceme otevřený přístup na vysoké školy bez přijímacího řízení.
Šanci studovat musí mít každý, kdo je nadaný a pracovitý. Na vysokých školách
budeme podporovat vědu, výzkum a vývoj. Vysoké školy musí být špičkovými vědeckými
pracovišti. K uspokojení široké poptávky po studiu je nutná síť kvalitních škol
s převážně bakalářskými programy pokrývající všechny regiony. Zasadíme se o vznik
nových vysokých škol i nových studijních oborů. Pro rozvoj mezinárodně srovnatelného
výzkumu a vývoje u nás je třeba, aby se vybrané vysoké školy staly také špičkovými
vědeckými pracovišti. Je realistické, aby v Česku existovalo několik prestižních
"výzkumných" univerzit, jejichž vznik formou vývoje nejlepších stávajících škol
nebo založením na zelené louce budeme podporovat.'
>
>
> Je to příliš sociální a demokratické, a málo tržní. Proto jsme z těch
zelených naivit nepřevzali nic. Zato jsme slíbili: Zachováme duální systém
elektronických médií. Dosáhneme toho privatizací všech kanálů ČT a stanic ČRo
s výjimkou ČT 1 a Radiožurnálu."
>
>
> Zdraví Petr Uhl
>
>
>
> Petr Stepanek napsal(a):
>Ahoj
> "Nezavedeme školné, ale otevřeme diskusi o větším zapojení soukromých
>zdrojů do financování vysokých škol, vědy a výzkumu." Tato
veta neznamena placene skolstvi, tato veta znamena zapojeni soukromych zdroju
do financovani VS, vedy a vyzkumu pro PPP, kdy se firmy podileji na RD (research
and development) a maji potom za jasne stanovenych podminek pristup k vysledkum
vyzkumu. netyka se to tedy skolneho.
>zdravim
>petr stepanek
>
>On 2.1.2007, at 14:47, Karel Helman wrote:
>Vážený pane Jechu,
>
>ve finální verzi 3K smlouvy č. 2 se ohledně bezplatnosti vzdělání a
>(ne)zavedení školného uvádí mj. toto:
>
>"Zachováme bezplatné základní a střední vzdělání ve standardním
>rozsahu."
>a
>"Nezavedeme školné, ale otevřeme diskusi o větším zapojení soukromých
>zdrojů do financování vysokých škol, vědy a výzkumu."
>
>Čili nezavedeme školné, ale zároveň se nezavazujeme k zachování
>bezplatného vysokoškolského vzdělání.
>
>Sdílím pocity Petra v tom, že mě hodnocení 3K smlouvy p. prof.
>Kellerem
>mrzí. Osobně jsem s obsahem a formou druhé 3K smlouvy mnohem
>spokojenější, nežli s 3K smlouvou č. 1, takže mi je také bližší
>hodnocení p. Koteckého.
>
>Žádám Vás, abyste své vysoce subjektivní, zaujaté a nezdvořilé
>hodnocení nějaké osoby, která není adresátem Vašeho mailu, již
>neposílal na stranický diskusní rozesílač.
>
>Děkuji Vám.
>
>Zdraví
>Karel Helman
>
>
>-----Original Message-----
>From: beseda-l-bounces@list.ecn.cz [mailto:beseda-l-
>bounces@list.ecn.cz] On Behalf Of Petr Drahoš
>Sent: Tuesday, January 02, 2007 2:09 PM
>To: karel.jech@zelenx.cz
>Cc: beseda-l@ecn.cz
>Subject: Re: [Beseda] [Fwd: dvakrat je moc]
>
>no prave, to mi docela vadi, resp. me to mrzi. Jinak bych ale
>spolupraci p. Kellera se SZ (misto KSCM) docela uvital (i v minulosti,
>kdy ji zrejme branila osoba J. Patocky).
>
>zdravim
>Petr Drahos
>
>Karel Jech napsal: Dvakrat je moc, Keller asi ani necetl koalicni
>smlouvu a demagogicky
>pindá. Hrozí například školným, o kterém je ve smlouvě jasně napsáno,
>že nebude zavedeno...
>
>Zajímavá je reakce Hnutí Duha, resp. Vojty Koteckého na text smlouvy.
>On to hodnotí velmi kladně. Viz www.ecn.cz.
>
>S pozdravem Karel Jech
>
> Pavel Pečínka napsal:
>
>Nevim, jestli byl Jan Keller v prehledu tisku, pokud ne, nevadi,
>precist si ho dvakrat nezaskodi.
>(glosa Jana Kellera Až budou zelení nadělovat v Právu 28.12.)
> S pozdravem At zije tisic let predseda Paroubek
> PP
>_______________________________________________
>Beseda-l mailing list
>Beseda-l@list.ecn.cz
>https://webmail.ecn.cz/mailman/listinfo/beseda-l
O užitečnosti mafie a jiných známostí pro život
9. května 2009
V současné sociologii se to jen hemží slovy jako společnost sítí nebo sociální
kapitál, ale víme vlastně proč? Podle sociologa Jana Kellera si ani odborníci,
kteří s těmito pojmy běžně pracují, neuvědomují širší společenské souvislosti,
které způsobily jejich nebývalou popularitu. Vysvětlení je třeba hledat v „krizi
organizované modernity“, ke které dochází od 70. let minulého století. Tehdy se
sociální stát dostává do problémů a podobně se vede i jiným velkým formálním
organizacím, které dosud poskytovaly svým členům materiální zajištění a bezpečí.
Vzniká nový divoký svět, v němž se jednotlivci musí o sebe postarat sami.
Tak se stalo, že i sociologové objevili svět sociálních sítí, kontaktů a známostí.
Lidé ale přece věděli odjakživa, že bez konexí daleko nedojdou. Sociální sítě
opěvované dnešními učenci nejsou ničím jiným než demokratickou mutací starých
klientelistických sítí. Aby tuto tezi doložil, Keller se pustil do čtení
korespondence královských intendantů s Colbertem, ministrem financí Ludvíka XIV.
a zakladatelem francouzské státní správy. Dopisy plné podlézavosti, ponížených
proseb o protekci a nabídek nejrůznějších dárků ukazují, že klientelismus a korupci
mají moderní státy v genech.
Podobně Keller kritizuje sociální kapitál. Tento pojem pochází od politologa Roberta
Putnama, který jím označuje kvalitu občanského života. Sociální kapitál vzniká
z obcování lidí ve sdruženích a spolcích, kde pěstují ctnosti tolerance, družné
spolupráce a solidarity. Keller vidí věci úplně jinak. V dnešní společnosti na lidi
číhá mnoho rizik, proti kterým již instituce neposkytují ochranu. Pojištění před
těmito riziky se privatizuje a výsledkem je posedlost zvětšováním sociálního kapitálu,
to znamená kontaktů, které mohou přijít v nouzi vhod. Jenže představa, že mezilidské
vztahy lze chápat a hromadit jako kapitál, je hluboce zvrácená. Navíc ne každá známost
má stejnou hodnotu. Politické konexe mají zcela jinou váhu než známost s prodavačkou
v trafice naproti.
V čisté podobě sociální kapitál ztělesňuje sicilská mafie. Tu Keller, inspirován
především četbou italských autorů, nepovažuje za přežitek tradiční venkovské společnosti,
ale naopak za fenomén veskrze současný. Na Sicílii během 19. století dorazil trh
a modernizace, ale stát byl katastrofálně slabý. Podnikatelé se necítili bezpeční,
a začali si proto najímat soukromou ochranu. Mafie tuto funkci plní znamenitě tím,
že kombinuje brutální násilí s chytrým networkingem. Nejprve nabízí přátelství.
Kapitoly o klientelismu a mafii budí očekávání, že se Keller hned nato pustí do výkladu
situace v české společnosti. Na nic takového však nedojde. Údajně proto, že spolupráce
sociologů s „kriminalisty a nezkorumpovanými členy justice“ zatím v Česku nekvete.
Možná příště. I bez této roviny je Kellerova svižně psaná kniha sympaticky provokativní.
Marek Skovajsa
***
LITERATURA FAKTU - VYŠLO ČESKY
"Nejistota a důvěra" Jan Keller
Vydal SLON, Praha 2009. 173 strany.
Další články k tématu: Orientace knihovna
09.05.2009 - www.lidovky.cz
Polovina lidí bez práce je ohrožena chudobou, tvrdí sociolog Keller
13. října 2009 14:19
Chudoba akutně ohrožuje polovinu nezaměstnaných v České republice, tvrdí sociolog
Jan Keller. K nejohroženějším skupinám prý patří mladé rodiny s dětmi a ženy
samoživitelky. Keller si myslí, že ekonomická krize může situaci ještě zhoršit
a hrozí, že přibude lidí, kteří do chudoby spadnou.
Výpočet hranice chudoby se v každé zemi pohybuje podle vývoje průměrného příjmu
a stanovuje se od příjmu těch, kteří v chudobě nejsou.
Velmi zjednodušeně lze podle Kellera říci, že v Česku žije pod hranicí chudoby
jednotlivec, jehož měsíční příjem je pod hranicí 7000 korun, u dvou lidí žijících
ve společné domácnosti je to společný příjem okolo 12 tisíc až 13 tisíc korun.
Počet nezaměstnaných v září přesáhl hranici půl milionu, a meziročně se tak zvýšil
o více než 186 tisíc osob. V chudobě nyní podle statistik žije více než deset
procent obyvatel.
Keller, který učí na Fakultě sociáních studií Ostravské univerzity, dodal,
že k chudobou nejohroženějším skupinám patří především mladé rodiny s dětmi
a také matky samoživitelky, kterých je v Česku nyní téměř čtvrt milionu. Právě
o těchto skupinách se na rozdíl od seniorů, kteří jsou chudobou rovněž ohroženi,
podle Kellera zatím příliš nemluví.
Česko je stále evropskou zemí s nejmenším podílem lidí pod oficiálně stanovenou
hranicí chudoby. Na druhou stranu však republika patří k zemím s nejvyšším podílem
obyvatel, kteří jsou chudobou ohroženi. Keller se tak domnívá, že Česká republika
velmi brzy dožene Evropu v té nejhorší možné oblasti, tedy v podílu lidí, kteří
jsou chudí.
Stále více lidí míří do noclehárny
Například Charita Ostrava letos zaznamenala zvyšující se zájem klientů o její služby.
"V noclehárně pro osoby bez přístřeší se jedná asi o dvacetiprocentní nárůst
a u nízkoprahového denního centra je navýšení zhruba třicetiprocentní," uvedl
ředitel Charity Ostrava Martin Pražák.
Dodal, že zcela nových klientů pak v noclehárně už nyní evidují o 56 procent více
než v loňském roce. "Těch důvodů může být mnoho, určitě zde hraje roli ekonomická
krize," míní Pražák.
Podle něj má však na stávající nárůst vliv i systém výplaty sociálních dávek, kdy
lidé pro dosažení většího příjmu musí dobrovolně odpracovat určité množství hodin.
Pražák se domnívá, že tento systém je sice motivační, ale byl špatně připraven.
Mnoho lidí by chtělo dobrovolně pracovat, ale pracovních nabídek je nedostatek.
Armáda spásy, která rovněž poskytuje sociální služby, sice zatím výrazný nárůst
klientů nezaznamenala, ale podle oblastního ředitele Františka Krupy rovněž hrozí,
že chudých bude přibývat. Už několik let vzrůstá počet lidí, kteří se zadlužují
a na druhou stranu se lidem mnohem hůře shání zaměstnání.
Na problematiku chudoby chce upozornit i happening, který se ve středu koná na
Masarykově náměstí v Ostravě, a to u příležitosti Mezinárodního dne za vymýcení chudoby.
Autoři: fih 1 iDNES.cz
ČTK
2 3
další článek 4 VRATIT SE