Online s Janem Kellerem

Prof. PhDr. Jan Keller, CSc. je český sociolog, ekolog a publicista. V roce 1999 byl jmenován profesorem pro obor sociologie a od roku 2000 působí jako profesor sociologie na Zdravotně sociální fakultě Ostravské univerzity.
Oblastmi jeho odborného zájmu jsou dějiny sociologie, obecná sociologická teorie, teorie organizace, problematika sociálního státu, teorie modernizace a globalizace, společenské souvislosti ekologických problémů, ekologie a trvale udržitelný rozvoj. Publikuje články věnované těmto tématům a také novinové komentáře, nejčastěji v deníku Právo. Je autorem řady odborných i popularizačních knih z oblasti sociologie a ekologie. Životopis na Britských listech »

V poslední době se zapojil do kampaně proti plánům na stavbu americké vojenské základny v ČR. Mimo jiné Jan Keller říká: "Zbrojení a vystupování z pozice síly jen znásobuje existující rizika, místo toho, aby je účinně zvládalo. Konkrétní případ umístění amerických vojenských základen ve dvou zemích střední Evropy je důkazem toho, že vlády, které tímto způsobem postupují, nemají v úmyslu rizika tlumit, chtějí z nich naopak profitovat pro temné mocenské cíle. Uvažované základny jsou jen prvým krokem na cestě, kdy Evropa se má stát rukojmím svářících se vojenskoprůmyslových komplexů dvou největších zemí světa, které se sobě až nápadně začínají podobat svojí neschopností řešit své vlastní problémy. Pokud by se Evropa stala hříčkou těchto sil, ztratila by právo považovat se za nositelku hodnot, které si zaslouží úctu a následování. Tomuto neblahému směrování je třeba všemi nenásilnými prostředky zabránit."
Pokládat dotazy Janu Kellerovi můžete do pondělka 15.10. do 20 hodin.

položených otázek: 42

Položené dotazy

OTÁZKA | Emanuel Mareček
Pane profesore. Minulý týden jsem četl případ se současného Baghdadu: Američtí vojáci tam rozhazovali makety zbraní. Kdo se pro ně sehnul, toho snajper....Hm, tak to jsou ti"ochránci demokracie". Jaký statut bude mít Americký voják na našem území. Co když jednou se nebudeme chovat, jak si"bratr"přeje??
Proč vláda placená z našich( i mých daní ) nemusí brát zřetel na většinové názory plátců daní a tím pádem-svých živitelů??
Proč si tato vláda myslí, že ví nejlépe-co potřebujeme a to i v tak citlivém problému? Proč nás nezajímá, co na to Rakušan, Němec, Nor a vlastně Evropa jako taková?? Snad jsem to s těmi otázkami nepřehnal. Moc si Vás vážím a tak Vašemu názoru dám určitě za pravdu. Děkuji.

ODPOVĚD | 20:13
Těch otázek je opravdu hodně a znakem současného stavu naší společnosti je to, že na většinu z nich se můžeme odpovědi jen domýšlet. Pro ty, kdo rozhodují, bohužel nejsme partnery. Jsou ochotní uvolnit z našich peněz 15 milionů, aby konečně dosáhli toho, že si budeme myslet to samé, co si myslí oni. Tím pro ně veškerá diskuse a demokracie končí.
Takže to vezmu po řadě. Způsob, jakým Bushova administrativa (nikoli tedy většina Američanů) prosazuje demokracii v Iráku, je otřesný a pro Ameriku zahanbující. Počty mrtvých Iráčanů jdou do statisíců a počty emigrantů do milionů. Pokud takhle brutálně a krvavě naši spojenci prosazují demokracii, jak by asi prosazovali totalitu?
Budoucí právní statut amerických vojáků na našem území není znám nejen občanů, ale ani poslancům. Zná ho možná jen pár vyvolených ve vládě a z jejich mlčení lze usuzovat, že se nemají čím chlubit. Pokud by to byl status pro většinu národa aspoň trochu přijatelný, už by nás o něm jistě velmi hlasitě a hodně často informovali.
Vláda nebere ohledy na názor většiny voličů patrně proto, že se domnívá, že jí stačí podpora několika procent vlivné finanční elity a medií v kombinaci s nezájmem velkého množství voličů k tomu, aby vyhrála jakékoliv volby. Už v příštích volbách uvidíme, nakolik je tento její předpoklad reálný.
Tuto vládu nezajímá, co potřebujeme my. Má jasno v tom, co potřebuje ona sama, a tyto priority ze svých mocenských pozic zcela důsledně hájí. Výhodou fungující demokracie je, že si tyto pozice zatím nemůže uchovat doživotně a dědičně. Můžeme se připravit na to, že se o to budou snažit. Statisticky je velmi nepravděpodobné, že při počtu obyvatel USA budou dva nejschopnější kandidáti na funkci prezidenta pocházet z téže rodiny. Vidíme, že dostatek peněz dokáže oblafnout i statistiku.
Jestliže naši vládu nezajímá, co si myslí o jejím počínání většina lidí u nás doma, není důvod, proč by ji mělo zajímat mínění našich sousedů. Navíc sousedé nemají u nás volební právo, takže jsou pro dnešní mocné ještě mně nebezpeční než občané.

OTÁZKA | Františka Zlínská
Zdravím Vás pane Kellere, vždy když Vás slyším, tak mě pobabíte, cítím, že jste jeden z nás, kdyby naši politici měli aspoň polovinu zdravého rozumu co máte Vy, to by nám bylo hej.
Tak se ptám a už mě to leze i ušima, pořád o radaru jak je neškodný zdraví a jak je potřebný a jak je pro naši republiku důležiitý. Není jediný den bez radaru, až mám obavy, že se stanu apatickou nebo dostanu kopřivku. Myslíte, že je to záměr, nás takhle pořád masírovat, když to skutečně nechceme ?

ODPOVĚD | 20:20
Ve hře jsou velké peníze investorů a mocenské zájmy politicky silných zahraničních kruhů. Proto naši vládní politici nemají svobodu chovat se jinak, než jak se chovají. Kdyby postupovali podle svého svědomí (předpokládejme na chvíli, že nějaké mají), museli by z politiky odejít a začít se živit úplně jinak. Pro neúspěšné podnikatele, pro průměrné bezpečnostní referenty a pro zpěvačky z dechovky by to znamenalo velký propad životní úrovně. Proto musejí táhnou tu káru i s jejím nevábným nákladem dál. Osobně by mi to nevadilo, přeji každému. Bohužel nás v souvislosti s radarem (ale také třeba s daňovou reformou a změnami ve zdravotnictví) začíná jejich kára silně ohrožovat a brzy nás bude drtit a válcovat. A proti tomu je třeba se hlasitě ozvat. Je třeba dát průchod rozumu, i kdyby nám tvrdili, že radar je neškodný a patří do každé domácnosti podobně jako mikrovlnka a mobil.
Pokud chtějí vypadat aspoň trochu věrohodně, měli by to nejprve vyzkoušet sami na sobě a až potom to testovat na Středočeších..

OTÁZKA | Jiří Michnáč
Pane Keller, když jsem sloužil na vojně (v létech 1973-75) jako operátor radiolokátoru, byl jsem shodou okolností jednou ozařován asi 15 minut impulzním výkonem 2MW. Víc jak týden mi bylo zle. Ještě dnes si dobře vzpomínám na to, jak nám důstojníci vykládali o vyvolávání potratů vlivem vf záření. A to nemluvím o článku v nějakém časopise z té doby, kde se psalo o tom, že v USA vždy před víkendem prudce stouplo elektromasgnetické záření. Když příslušné americké orgány zjišťovaly důvod, přišli na to, že vojáci u radarů se nechávali před víkendem ozařovat jako spolehlivou antikoncepci. Komu mám tedy věřit o zdravotní závadnosti nebo nezávadnosti vf záření? Rudým bolševikům nebo modročerným bolševikům?

ODPOVĚD | 20:27
Tato otázka má dva aspekty. Tím prvým je zdravotní škodlivost nebo nezávadnost radaru.
V této otázce nejsem odborník, snažím se ale sledovat odbornou debatu. Mnoho údajů ve zprávách objednaných vládou se průběžně mění, jsou opravovány s tím, že definitivní měření bude možné provádět až po instalaci radaru v Brdech. To jinými slovy znamená, že lidé v širokém okolí se změní v jakési pokusné králíky. Pokud bude měřením zjištěno, že záření je nebezpečnější, než se původně předpokládalo, bude Středočechům dávka snížena. Pokud bude záření shledáno neškodným, bude možno jim dávku zvýšit. Opakuji: nejsem odborník, ale jsem rozhodně proti tomu, aby se dělaly pokusy na Středočeších.
Co se týká druhého aspektu. Domnívám se, že otázka zdravotních dopadů je vládou záměrně stavěna do popředí. Pokud by se totiž zjistilo, že je to z krátkodobého hlediska v normě (co to může napáchat z hlediska dlouhodobého, to nikdo dnes zodpovědně říci nedokáže), pak se budou stoupenci radaru tvářit, že je vše v naprostém pořádku. Nemají pravdu. I zdravotně nezávadný radar je scestným řešením z hlediska zahraničně politického i bezpečnostního.
Osobně zde nechci radar ani v případě, že by vládní odborníci náhodou zjistili, že má léčivé účinky. Vsadím se o cokoliv, že oni sami by do takových lázní příliš často nejezdili. Možná jenom před víkendem.

OTÁZKA | Pavel
Myslíte, že je ještě možné, že se Strana zelených ohledně radaru rozpomene na svůj volební program? Myslíte, že je možné vedení SZ ovlivnit zevnitř SZ? Nalejte nám čistého vína - volíte a doporučujete volit KSČM?

ODPOVĚD | 20:34
Nejdříve k těm volbám. Když jinak nedáte, naliji Vám čistého vína, i když si myslím, že volby jsou tajné mimo jiné proto, aby se nikdo nemusel druhým zpovídat z toho, koho volil. Mám tu výhodu či nevýhodu, že znám velkou část lidí z kandidátek prakticky všech stran z mého regionu. Volím ta jména, u kterých nemám podezření na korupci, na majetkové spekulace apod. Asi Vás nepřekvapí, že výběr není zase až tak moc velký. Hranice slušnosti dnes zdaleka neprobíhá podle hranice pravo-levého spektra.
Ideální strana, kterou bych si přál volit, je strana s výrazně ekologickým programem, která by dělala takovou politiku, aby v naší zemi příkře nenarůstala sociální nerovnost, a která by se angažovala v boji s korupcí. A to nejen svými proklamacemi, ale fakticky. Bohužel žádná taková strana na naší politické scéně dnes není. Bursíkova strana, která z reklamních důvodů používá zelené logo, k ní má v současné době velice daleko. Protože znám i řadu politiků za Stranu zelených, nedělám si přehnané iluze, že je možná její náprava zevnitř. Napřed musí přijít volební debakl, aby se ti lidé vzpamatovali. Jak dlouho pak bude trvat rehabilitace ekologických myšlenek, to si netroufnu odhadnout.

OTÁZKA | Karel
Jak bojovat proti zločinu, hlouposti, vyčůranosti a zradě? Každá strana, která se dostane do vlády zde není pro lidi, ale pro své obohacení. Snad od vzniku stran u nás. Jsou v našem národě ještě poctivý lidé? Já již nevěřím. Vaše názory jsou dobré. Ale jak vše uskutečnit k dobrému? Proč se nám zde tvoří nový Hácha a jeho přisluhovači? Co s tím?

ODPOVĚD | 20:39
Vaši diagnózu plně sdílím. Bohužel po každé změně režimu (a ten starý režim byl ve své hlouposti a diletantství skutečně neudržitelný) přichází po počáteční euforii vždy období, kdy k moci se dostávají noví hlupáci a noví diletanti. Popsala to spousta autorů už od počátku 19. století. Nestojíme tedy před nijak novým a ojedinělým problémem. Ví se také, že systém politických stran podporuje mnoha různými způsoby korupci a manipulaci s občany. Má tendenci degenerovat ve vládu nových oligarchií, které mohou zcela bez kontroly hromadit majetek díky tomu, že spolehlivě kontrolují moc. Jejich slabina je v jediném. Časem vždy začnou potlačovat demokracii, která se jim hodila jen k tomu, aby se k moci dostali. Celá kauza radaru je známkou toho, že přecházíme právě do této fáze. V ní jsou nejzranitelnější. Je třeba, abychom využívali svých demokratických práv, upozorňovali nahlas na to, co dělají, přesvědčovali lidi, aby je už nevolili. Tak se časem dostanou na jejich místa jiní lidé, kteří budou vystaveni stejným svodům. Budou ale vidět, jak neslavně dopadli jejich předchůdci. Demokracie není ničím jiným než tímto věčným procesem. Když se necháme otrávit, zastrašit, skandalizovat a umlčet, vyklidíme jim prostor na dlouhou dobu.Vím, že to není příliš povzbudivé, protože jak hloupost, tak diletantství jsou neporazitelné. Když ale povolíme, nemáme se už na koho dalšího vymluvit.

OTÁZKA | Evan
Čeho by se iniciativa nezákladnám měla vyvarovat, aby byla úspěšná ve svém snažení? Čemu by měla věnovat největší pozornost? Co může očekávat od příznivců americké základny ve vládě a ve sdělovacích prostředcích?
Krásný den.

ODPOVĚD | 20:43
Dvě věci jsou nejdůležitější. Za prvé se lidé, kteří jsou proti radaru, nesmějí rozkmotřit mezi sebou. Je to hnutí velmi nesourodé, což je určitě dobře. Zároveň z toho ale plynou výhrady jedněch vůči druhým. Tyto výhrady je třeba nechat si na dobu, až bude nebezpečí radaru zažehnáno. A druhá věc s tím úzce souvisí. Je třeba si dávat pozor na provokace. Jestliže vláda uvolnila 15 milionů na přesvědčovací kampaň, bylo by velmi nepravděpodobné, pokud by určitá část z toho nebyla věnována na akce, které mají za cíl kompromitovat odpůrce radaru v očích veřejnosti. Je to ta nejpřímější cesta, jak získat pro radar u nezasvěcených lidí podporu. Vždycky platilo, že když očerníte protivníka, stojí vás to méně úsilí, než když pracně vyvracíte jeden po druhém jeho věcné argumenty. Jakmile tedy začnou sílit hlasy o tom, že ti a ti z protiradarového tábora jsou podezřelí, nevěrohodní a vůbec nějací
divní, je třeba zbystřit a položit si otázku, odkud a proč asi takové hlasy přicházejí.

OTÁZKA | Jan Skořepil
Při vší úctě, vážený pane, Vaše argumenty proti radaru jsou naivní!
Zažili jsme brežněvovské idotské akce proti Americe v 70. a 80. letech.
V RFE novinář, po válce nadšený obdivovatel SSSR, tak jako lidé jeho generace, Sláva Volný, měl pořd "Ti, kteří pochodují za mír!" Mluvil otakovýcxh naivkách, jako jste Vy, kteří "bojovali" proti imperialistic-
kým americkým raketám, ale o sovětských "mírových nebylo ani
slovo!
Nesmíte Vy, ani Vaši lidé, stejného smýšlení, dělat blbce. Zřejmě jste
nic neslyšel o bolševismu, o vrazícj "Leninovi, Stalinovi, o Gottwaldo-
vi, jeho kamarádu Slánském, kterému musel Kléma na příkaz Stalina
podespat rozsudek smrti. Asi jste nikdy neslyšel o Dr. Horákové,
generálu Píkovi a našich letcích, kteří bojovali na Západě, i o vojácích
z východu, které všechny komunistická mašnérie likvidovala!
Myslel jsem si, že jste uvážlivější a chytřejší. Je vůbec jedno, máte-li
několik akademických titulů. Považoval jsem Vás za něco jiného ,než je Václav Klaus, Mistr Zeměkoule a blb on plus ultra!
Taktose zahazovat s primitivy, kteří budou protestovat, to je vrchol!
Zřejmě by Vám nevadilo, kdyby existovala říše zla, jak SSSR nazval
velký president USA Ronal Reagan! Je to Vaše věc, tím jste si ovšem neúposloužil, jste hlupák a ne člověk s rozhledem! Jen tak dál!!!

ODPOVĚD | 20:48
Jestliže Váš dotaz převedu do jazyka bez invektiv a vulgarismů, domníváte se, že
zločiny, které se udály v Sovětském bloku v minulosti, ospravedlňují do budoucna jakoukoliv velmocenskou politiku USA vůči třetím zemím. Tento předpoklad s Vámi nesdílím. Z Vašeho vyjádření není zřejmé, jak souvisejí politické procesy z 50. let 20. století s údajným íránským nebezpečím, proti němuž má být radar na našem území, alespoň podle oficiální vládní verze, instalován. Prosím Vás tedy, abyste napříště formuloval své myšlenky, o jejichž košatosti ani v nejmenším nepochybuji, poněkud precizněji.
Co se týče vaší narážky na to, že se dnes bojuje proti americkým raketám, ale předtím se mlčelo o raketách sovětských. Skutečnost je taková, že dnešní mocní (Vy k nim nepatříte, pane Skořepile) by si hrozně rádi hráli na demokraty, ale přitom by potřebovali, aby lidé byli zticha jako dříve. Ale takhle by to nešlo. Buď začnou respektovat názory svých spoluobčanů, kteří je koneckonců k moci dostali, anebo vyjde najevo, že vlastně žádnými demokraty nejsou. Něco tak jednoduchého přece snad musíte pochopit.
V závěru mne srovnáváte s podobným blbem, jako jsem já, konkrétně s prezidentem České republiky. I když s Václavem Klausem v řadě otázek zásadně nesouhlasím, to, že mne s ním inteligenčně srovnáváte, mi docela polichotilo. Tímto přirovnáním jste mne zároveň potěšil i pobavil. A to dnes dovede jen málokdo. Děkuji Vám.

OTÁZKA | Petr
Vážený pane profesore, Vaše články a knihy čtu rád, pokud na ně narazím. Dovolil jsem se zeptat obšírněji, doufám, že až budete odpovídat, nebudete v časové tísni. Děkuji za odpovědi
1. Je zajímavé, že za komunistické totality Váš hlas v oficiálních médiích nezazníval. Dnes je to podobné. Máte pocit, že se historie opakuje?
2. Jak si vysvětlujete chování V.Havla, který dnes popírá vše, co v prvních 2-4 letech po pádu komunismu, kdy byl na výsluní, hlásal a prezentoval se jako humanista a dnes podporuje US invaze všude na světě, dokonce se podepisuje pod petice, žádající bombardování?
3. Jak vidíte roli USA na Balkáně, opravdu byla jedna strana tak špatná a druhá, včetně Usámových hochů, tak dobrá, jak pravila propaganda? V souvislosti s tím, okupace Kosova byla přece vedena za multietnické Kosovo. Přitom právě pod hlavněmi zbraní okupantů Albánci provedli konečnou etnickou čistku, o kterou jim už zezačátku šlo, ani se tím netajili. Jak si to vysvětlujete? Šlo na Balkáně primárně o demokracii, nebo něco jiného?
4. Zajímal by mne Váš osobní názor na to, proč vláda s takovým úsilím podporuje radar, se kterým 70% obyvatel české republiky nesouhlasí, tedy proti svému národu? Ideologie, naivita, korupce (mohou se na několik generací zajistit na účet US daňových poplatníků, na úkor bezpečnosti a suverenity ČR ), nebo snad strach, výhružky od US představitelů v případě neuposlechnutí ?
5. Proč si myslíte, že by tu radar měl, či neměl být, o slabých místech v této argumentaci, a co si myslíte o důvodech, kterými jeho zastánci argumentují proti referendu?

ODPOVĚD | 20:58
K prvé Vaší otázce: V roce 1989 jsem měl 34 let a pendloval jsem mezi Brnem, kde jsem měl v pořadí již čtvrtou práci, a Frýdkem-Místkem, kde jsem trvale bydlel. Měl jsem tehdy za sebou profesní zkušenosti závozníka v pivovaru, pomocného dělníka v textilce, pedagoga pro budoucí učitelky v mateřských školkách a začínajícího asistenta na poněkud periferní katedře. Takoví nezajímaví lidé se v minulém režimu nedostávali do médií. Dostávali se tam jiní nezajímaví lidé a řada dnešních celebrit, které touto formou bojovaly proti komunismu. Knížku Nedomyšlená společnost (a dalších dvacet knížek) jsem publikoval až od devadesátých let. Teprve potom za mnou začali chodit novináři a do televize jsem se dostal poprvé v ekologickém pořadu Nedej se. Dneska jsem v médiích nepoměrně více, na diskriminaci si stěžovat nemohu. Spíše by mi vyhovovalo, kdyby nebyl žádný zvláštní důvod veřejně vystupovat. Docela bych se zabavil se svými odbornými tématy a s knížkami, na kterých pracuji.
Ke druhé otázce: Lze doložit jen to, že Václav Havel popřel snad všechno, co dříve hlásal.
Proč to udělal, na to by měl odpovědět on sám. Jistě to ví nejlíp.
Třetí otázka: Existuje zajímavý několikadílný dokument Vídeňské televize o tom, jak se do Jugoslávie pašovaly přes Maďarsko zbraně s cílem vyvolat vnitroetnický konflikt. Byl zájem na tom, Jugoslávii rozdrobit, protože Balkán je strategickým prostorem. Z dnešního hlediska je zajímavé, že například Usáma bin Ládin je dosud držitelem pasu Bosny a Hercegoviny. Srbové byli prvním národem, který se utkal s bojovníky Talibánu a členy Al-Kajdy přímo na evropské půdě. To jsou historická fakta. Stejně tak jako to, na čí straně stály USA a NATO.
Zdůvodňovalo se to tím, že je třeba vybudovat multietnické Kosovo. I když od té doby bylo Kosovo v režii Albánců etnicky téměř vyčištěno (Srbové, Židé, Romové), Spojené státy stále trvají na jeho samostatnosti. Jistý držitel pasu Bosny a Hercegoviny z toho musí mít velikou radost. Postoj Václava Havla v celé věci nebudu komentovat. Náznaky pravdy či lásky jsem v něm nenalezl. Je pravda, že v uměle vyvolaném etnickém konfliktu páchaly zločiny všechny strany. Jejich vyšetřování a tresty za ně jsou však vysoce selektivní a velmi účelové. Stejně tak jako celé Havlovo angažmá v této věci, které bohužel vyvrcholilo šokujícími slovy o „humanitárním bombardování“. Jakmile začneme omlouvat zabíjení tím, že ho bylo nutno provést v rámci lidskosti, klesáme na úroveň, na které je pak už snadné „zdůvodnit“ cokoliv.
Václava Havla mi může být v této souvislosti jedině líto.
Čtvrtá otázka: Celá věc je natolik utajována a tak často jsou měněny verze toho, oč vládě vlastně jde, že se domnívám, že zde bylo již něco dopředu ujednáno a všechny diskuse jsou jen divadlem pro veřejnost. Přesto je třeba do těchto diskusí jít, aby si snad noví mocní nemysleli, že si o nich dnešní bezmocní dělají nějaké iluze.
Na otázku, proč si myslím, že by tady americký radar neměl být a proč jsem pro referendum, odpovídám na jiných místech.

OTÁZKA | Pavlík Miloslav
Myslíte si, že široké veřejnosti zbýva jen beznaděj, může mít
toto veřejné záporné stanovisko k radaru reálné výsledky?
Nejsme jen nechtěným šumem v již mocensky rozhodnuté
otázce ? Jakou váhu má dnes slovo člověka?

ODPOVĚD | 21:02
Slovo člověka má dnes váhu nepatrnou. Proto je třeba, aby se lidé spojovali a tím svůj hlas zesilovali. Také já se obávám toho, že vše již může být dopředu rozhodnuto, schváleno a odkýváno. Spíše by mne při známém profilu dnešní politické elity překvapilo, pokud by tomu tak nebylo. I přesto je však třeba nepolevit, a to z jednoduchého důvodu. Jakmile mocní zjistí, že jim vše prochází jako nůž máslem, můžeme počítat s tím, že jejich bezohlednost poroste až do nebe. Náš odpor naopak ty inteligentnější z dnešní politické elity (není jich tam mnoho) upozorní na to, že nic neroste do nebe. Nebudou pak mít odvahu svoji aroganci tak rychle a tak bezmezně stupňovat.

OTÁZKA | Student fyziky
Proč se tak málo mluví o postatném technickém "detailu" : že radar v Česku s raketami v Polsku časově nestíhají sestřelit raketu zacílenou na Česko ?! Ani odpůrci to příliš nezdůrazňují. Ve střední Evropě umístěná základna může ochránit pouze Evropu severní plus USA ...

ODPOVĚD | 21:07
Souhlasím s Vámi, že se jedná o velice podstatný „detail“. K jeho průkaznému ověření je však třeba, aby se příslušní odborníci podepsali pod výpočty, které dokumentují nepravdivost vládní propagandy. Příslušní odborníci však mají strach. Tak daleko u nás už zase poměry došly. Také Vy se raději podepisujete jako „student fyziky“ a já Vám to ani nevytýkám. Nejsem schopen zaručit Vám, že pokud byste vystoupil otevřeně, nemůžete mít ve studiu či po něm žádné problémy. A teď si představte, jaký strach asi musejí mít Vaši učitelé.
Je zde ještě druhá stránka věci. Jakmile by se dokázalo, že radar a rakety nemohou krýt Evropu, PR agentury (čti: propagandisté radaru) by začaly mluvit o tom, že je naší povinností ochránit samotné USA, i když my na to třeba doplatíme. Slabé místo vládní propagandy je v tom, že se neodváží něco takového tvrdit, pokud nebude přitlačena argumenty ke zdi. Ví, že by ztratili dalších několik procent už tak chatrné podpory. Máte naprostou pravdu, že by se tato otázka měla tematizovat mnohem častěji. V situaci, kdy se nebojí jenom provládní experti, to však není nijak jednoduché.

OTÁZKA | Tom
Mohl byste (i z pohledu sociologa) nějak rozklíčovat postoj Strany zelených k radaru ? Pana Bursíka ? Pana Lišky ? Pana Stropnického coby místopředsedy republikové rady SZ - je proti radaru, ale jako funkcionář strany, která na post ministra zahraničí dosadila aktivního stoupence radaru Schwarzenberga atd.

ODPOVĚD | 21:12
Důkladná odpověď na Vaše otázky by vyžadovala dlouhé pojednání a kromě sociologa by se na ní musel podílet také politolog a určitě i psycholog. Souhrnně lze říci, že takzvaná Strana zelených se skládá ze tří částí. Na prvém místě je to její úzké vedení (Bursík, poslanci a ministři). Kromě ministrů Bursíka a Schwarzenberga, kteří jsou materiálně zajištěni, jsou všichni politici za Stranu zelených existenčně vázáni na svoji účast ve vrcholné politice. Její opuštění by kvalitu jejich života velmi výrazně poznamenalo. Až na možné výjimky (zatím se taková neprojevila) udělají mnoho pro to, aby se ve svých funkcích udrželi co nejdéle. Druhou kategorii představuje voličstvo této strany. Naprostá většina z nich nejsou ekologicky orientovaní lidé, ale bývalí voliči Unie svobody. Ze všech dalších stran mají nejblíže k ODS a vyhovuje jim, že Bursík se chová jako dvojče Mirka Topolánka. No a pak tady máme tu třetí složku – řadové členy Strany zelených. Jsou orientováni od středu mírně nalevo a jsou více či méně nešťastni ze směřování své strany. Neodváží se však Bursíkovi postavit a v rozhodných chvílích před jeho arogantními způsoby kapitulují. Bylo to dobře vidět třeba na předsedovi severomoravských zelených. Měl velice silné řeči, když došlo k odstranění ministryně Kuchtové, ale po příjezdu Bursíka do Ostravy byl z něho učiněný beránek. Takhle to bohužel dnes u zelených funguje. Pan Stropnický se ostatně chová velmi podobně.

OTÁZKA | Tribun
Vážený pane profesore, jaký je váš názor na hypotézu, že pohnutky stoupenců Základny, které je vedou k podpoře tohoto projektu, nejsou racionální, ale vycházejí ze strachu, kombinovaného s nenávistí? Z vyjádření stoupenců vyplývá, že se bojí Ruska, bojí se Evropské unie (kterou považují pouze za převlečené Německo), bojí se komunistů (sic), bojí se muslimů. A zároveň je všechny nenávidí, snad pro ten strach a nejistotu, kterou v nich vyvolávají. Proto stoupenci Základny tak usilovně hledají nějaké to mocné dubisko, ke kterému by se mohli přimknout, a z nějž by mohli čerpat pocit jistoty a bezpečí. A protože nevěří (skoro) nikomu v Evropě, hledají mimo ni a našli – Spojené státy. Někdy mám pocit, že stoupenci základny jsou jako zvíře zahnané do kouta, které má již jenom dvě možnosti – útěk, nebo útok. Oni zvolili útok, jak lze ostatně vidět i v jejich argumentaci a způsobu diskuse, kdy vystupují velmi agresivně a pro nadávku nejdou nikdy daleko.

Dovolil bych si ještě jednu otázku, k jejímuž zodpovězení jste jako sociolog více než povolaný: Stoupenci základny se netají tím, že spoléhají na to, že Američané budou aktivně zasahovat do vnitropolitických záležitostí ČR v jejich prospěch (tolikrát zmiňován „hráz proti komunismu“). Nemyslíte si, že takovéto spoléhání se na vnější sílu, na zásah „nadpřirozené“ moci, která vyřeší jejich problémy, je důkaz nedospělosti, nejistoty a sníženého sebevědomí? Lze vůbec takto uvažovat i o skupinách, nebo jsou tyto charakteristiky platné pouze pro jednotlivce?

ODPOVĚD | 21:19
K Vaší otázce není co dodat, naprosto s Vámi souhlasím, přiléhavější diagnózu bych těžko vymyslel. Je to podivný propletenec iracionálních fobií a zcela jasných ekonomických a mocenských zájmů. Je pochopitelně tragikomické, když například paní Parkanová vyzývá v této situaci k racionální diskusi. Jak chcete racionálně argumentovat v polemice s lidmi typu pana Skořepila (viz otázka č.7 tohoto blogu). Jsou to lidé, kteří se potřebují především uvolnit a vylít ze sebe potlačované strachy a nijak nepotlačovanou nenávist. Takovým lidem nelze pomoci, je to jejich osobní problém. Znepokojivé je, že lidé tohoto typu se dostali i do nejvyšší politiky. Tady už to přestává být čistě jen jejich problémem a stává se to problémem nás všech.
I když stoupenci radaru chtějí možná i upřímně budovat hráz proti komunismu, ve skutečnosti budují hráz proti sjednocování Evropy. Někteří z nich si to neuvědomují, jiní to dělají zcela záměrně. Sem patří politici ODS. Jediné, co nevím, je, do které z těchto dvou kategorií patří Martin Bursík. Ale možná to neví úplně přesně ani on sám. Klást si podobně závažné otázky rozhodně nepatří k jeho prioritám.

OTÁZKA | Jiří
Všechno mi to přijde jako promyšlená politická šaráda, která má svůj původ kdesi za Atantikem. Američané se zkrátka připravují na 3.světovou válku a to tak okázalým způsobem, že ji možná sami nakonec vyprovokují. Aby byly USA lépe chráněny před zásahy cizích raket, rozhodlo se, že místem srážky se stane evropské území, a k tomu napomohou základny ve střední Evropě. Ochrana Evropy bude jen krycí zástěrkou. USA tak získá tolik potřebný ČAS, aby mohly provést efektivní protiúder.
Poté, co Američané neuspěli u Maďarů, obrátili se na české politiky - ne náhodou, bylo to jistě na doporučení odborníků znajících tento region. V žádné jiné zemi sovětského bloku se totiž neuplatňoval komunismus tak důsledně jako u nás. Může za to především povaha českých lidí (kam vítr, tam plášť). Američané pochopili, že po změně režimu se zde bude obdobně prosazovat hurá amerikanismus a antirusismus. Nemýlili se. Plán zatím vychází podle scénáře. A my máme šanci se v blízké budoucnosti stát "novým Sarajevem".
Pane profesore, dovolil jsem si Vám předložit poněkud "katastrofickou vizi"možného světového vývoje. Ale připadá Vám zcela nereálná?

ODPOVĚD | 21:25
To, o čem mluvíte, mi bohužel tak zcela nereálné nepřipadá. Pořád mi vrtá hlavou, proč je vlastně zapotřebí ten radar, když je úplně jasné, že proti případnému úderu z Ruska by byl naprosto neúčinný. Nemusel by však být zdaleka tak neúčinný v případě, že prvý útok by přicházel řekněme ze Spojených států a radar by byl jen součástí systému schopného odrazit slabou odpověď z poničeného Ruska. Ministryně obrany vyzývá k racionální diskusi. Právě tuto otázku považuji za velice racionální. Je zajímavé, že o ní paní ministryně (a nejen ona) tak úporně mlčí.

OTÁZKA | Petr Kochner
Co říkáte na nápad pojmout demonstraci plánovanou na 17.11 také
jako demonstraci proti současné vládě? Myslíte, že by přišlo hodně lidí nebo že u nás je slabá vůle po tom vydobýt si základní svobody? Co by český lid v současnosti dokázalo motivovat?

ODPOVĚD | 21:27
Obávám se, že 17. listopadu přijde na podobnou demonstraci poměrně málo lidí. Vláda potřebuje protlačit radar dříve, než se začnou projevovat změny daní a připravovaný enormní růst cen. To s velkou pravděpodobností vyvolá silně nesouhlasnou odezvu. Vláda potřebuje, aby byla do té doby smlouva o radaru pod střechou. Teď jde skutečně o závod s časem. Už 17. listopad 2008 může být hodně odlišný od toho letošního. A nejenom proto, že bude na konci osmička.

OTÁZKA | Jiří P.
Dobrý den, Jak PRAKTICKY by měl politik, zastupitel, veřejná osoba nést odpovědnost za své činy?
Otázku jsem pokládal i předchozím zde na chatu. Věřím, že chápete co zde myslím slovem prakticky. Nepřipadá mi, že dokola omílaný pojem "morální odpovědnosti" je v dnešní společnosti vůbec chápaný, reálně praktikovaný a dosažitelný. Dokonce si myslím, že na základě nesrozumnění s realitou je výklad pojmu "odpovědnost politika" naprosto pomatený. Vaše profese, osobní postoje i zkušenosti mi dávají příslib, že mé otázce porozumíte. Děkuji za odpověď.

ODPOVĚD | 21:34
Především by měl být politik odvolatelný svými voliči. Pokud by tomu tak bylo, dnešní vláda by patřila minulosti už proto, že pánové Melčák s Pohankou by už dávno nebyli v parlamentu.
Dnešní poslanci nejsou za své činy zodpovědni vůbec nikomu. Říká se, že kontakt s realitou v zemi ztrácejí v parlamentním prostředí nějakých pět až šest týdnů po svém zvolení. V případě senátu to myslím bude ještě kratší doba. U Melčáka s Pohankou se ukázalo, že nejsou zodpovědní dokonce ani straně, která je do politiky dostala, a jejímu volebnímu programu. Jsou zodpovědní pouze svému svědomí a jsou tomu velice rádi, protože dobře vědí, že dnešní věda nemá žádné nástroje k tomu, aby byla schopna u daného člověka alespoň poslední zbytky svědomí detekovat. Tato neschopnost vědy je mocno u komparativní shodou nejen dvou pánů, které jsem jmenoval. Máte naprostou pravdu, že ze slovního spojení „odpovědnost politika“ se v takovéto situaci stává obyčejný protimluv.

OTÁZKA | František Ševel
Srdečně zdravím
Kdybych nebyl Ševel, chtěl bych být „Kolumbo“ :-) zřejmě není o co stá, přesto jsem váš skalní příznivec a obdivovatel.
K mé otázce. Je známo, že za studené války dělilo lidstvo od totální destrukce často jediné rozhodnutí odvážného důstojníka. Že si teď povídáme je šťastná náhoda. Z teorie her plyne, že od tří a více hráčů je předpovězení jejich chování matematicky nemožné. Se složitostí techniky a obraných, či útočných systémů roste i pravděpodobnost selhání.
Jaké máme šance v situaci, kdy jaderné zbraně vlastní mnoho zemí a atmosféra se studené válce začíná blížit, nebo se někomu daří abychom měli takový pocit?
Válka již není řešení, byla vynález civilizace, která měla kam expandovat, ale co teď?
Domnívám se, že jediné řešení je vyměnit „nepřítele“ za „spoluhráče“, podezíravost za důvěru a chovat se tak, aby i druzí mohli věřit nám. „vzájemně zajištěné sebezničení“ vyměnit za „vzájemně zajišťované přežití“. Máte nějakou představu, jak by se to mohlo podařit? Nebo jak se to dá řešit?
Zřejmě zbývá jen změnit sám sebe, poslat to dál a věřit v prozřetelnost. Zdá se pošetilé se snažit „změnit svět“, nepokoušet se o to se ale rovná sebevraždě.
Tak proč se o to nepokusit?... můžeme jen získat.

ODPOVĚD | 21:40
V obecné rovině nemám k Vaší přesné analýze co dodat. V případě radaru je, podle mého názoru, třeba trvat na tom, aby byl od počátku postaven pod kontrolu Evropské unie. Pokud nemá Evropská unie možnost, jak jeho vojenské využití kontrolovat, nelze mluvit o tom, že zvyšuje míru její a světové bezpečnosti. Naopak ji dramaticky snižuje. Jestliže má sloužit protiraketový systém skutečně proti teroristům a proti náhle zešílevším hlavám některých států, musí být tento systém budován ve spolupráci USA, Evropy, Ruska a Číny. To, že zešílí vedení Spojených států, není o nic méně pravděpodobné než to, že to postihne kteroukoliv další z vyjmenovaných zemí. Někdy mi připadá, že je to dokonce ještě o něco pravděpodobnější.

OTÁZKA | Vladislav Černík
Pane profesore,
domnívám, že NATO ( a potažmo EU) nějakým způsobem "odklepne" tzv. začlenění brdského radaru a polských raket do systému NATO, protože tím tzv. "staré" státy NATO předejdou pro ně nepříjemné diskuzi o event. umístění těchto prvků na jejich území.
Z druhé strany lze mít zato, že demokratičtí kandidáti na prezidenta USA potřebují silný vnější signál pro posílení jejich kritického vnímání této vojenské expanze, takovým by bylo ono naše referendum o umístění. Sdílíte tyto náznaky?

ODPOVĚD | 21:46
Odpověď na první část otázky se pokusím naznačit na příkladu Francie. Před prezidentskými volbami mne přátelé z Francie upozorňovali na to, že Sarkozy je silně provázán s vojensko průmyslovými lobbyistickými skupinami. Bude prý proto bezpodmínečně podporovat dnešní konfrontační kurs Spojených států. Zhruba před týdnem však francouzský prezident naznačil panu Topolánkovi během jeho návštěvy v Paříži, že ohledně radaru má Francie jisté pochybnosti. Pan Topolánek samozřejmě neví, že když francouzský politik použije výraz „máme jisté pochybnosti“, znamená to přesně tolik, jako kdyby řekl „naprosto to odmítáme“.
Proto se může pan Topolánek tvářit, že je vše v pořádku. Ve skutečnosti se Evropa radaru bojí i na našem území. Z Plzně do Štrasburku to zase nemáte tak daleko a nikde není psáno, že – říkám to napůl obrazně – případné úlomky z raket budou kontaminovat pouze střední a západní Čechy, jak je s tím podle všeho srozuměna česká vláda.
Nedělám si iluze o tom, kdo financuje volební kampaň amerických politiků za obě největší strany. Naší nadějí je, že řadoví Američané budou tlačit na demokratické politiky, aby jim záleželo více na uchování míru než na ziscích hlavních sponzorů prezidentské kampaně. V tom případě by se příští americký prezident mohl začít chovat alespoň tak zodpovědně jako Sarkozy. Naše referendum by k tomu mohlo aspoň trochu přispět. To je také jeden z důvodů, proč se mu všechny tři vládní strany tak úporně brání.

OTÁZKA | Jiří Klečka
Pane profesore,co opravňuje naše vládní prominenty si o nás myslet,že jsme stádo hlupáků,kteří se dají opít rohlíkem.Na stránkách ministerstva obrany je mapka lokalizující případné pokrytí radarem.Jak je možné,že v určitých místech vykazuje záhadné výseče,které obkročují ruské území?Radary vždy monitorovaly v kruhu nebo půlkruhu.Nejsem odborník,ale toto mi opravdu není jasné.Dále se nestačím divit jak vláda najednou vytahuje z rukávu stovky milionů na budování infrastruktůry do patnácti kilometrů kolem budoucího radaru.Nic proti nezjištné pomoci zapomenutým obcím na hranici vojenského prostoru.V kontextu se součastnou situací to spíš zavání uplácením a to uplácením za pomoci peněz daňových poplatníků mezi kterými je podle průzkumů většina odpůrců radaru.Když se na to ještě podívám z pohledů obcí na jesenicku,kde ještě nejsou odstraněny všechny škody po povodních z roku 1997 mám z toho velice divný pocit.Je to přístup,který se dá nějak vysvětlit,popřípadě nějak morálně ospravedlnit?

ODPOVĚD | 21:52
Proč si vláda myslí, že jsme hloupí a nekompetentní? To opravdu nevím. Z nějakého důvodu mne napadlo jenom staré české přísloví „podle sebe soudím tebe“. Ale v tom to jistě nebude.
Miliardová infrastruktura je typické pokrytectví Topolánkova týmu. Jestliže premiér říká, že to přece nijak nesouvisí s radarem, je to nepochybný důkaz toho, že zde jde jedině a výhradně jen o radar. Jaký jasnější důkaz bychom si mohli ještě přát? Starostové všech obcí v regionech, které jsou stejně podfinancované a zanedbané jako ty v okolí Brd, by měli vzít premiéra za slovo a požadovat stejné sumy také pro svoji oblast. Kromě vztyčeného ukazováčku by na to pan premiér těžko hledal jinou odpověď. Nemyslete si, že ho ukázal jen jednou v parlamentu. Právě kauza radaru dokazuje, že ho předvádí permanentně celému národu.

OTÁZKA | Jaromír Hans - přípravný Výbor pro boj proti nové okupaci
Okupace je útlak a agrese, nepřípustná i českým právem a tradicemi. Odpor vůči radaru a tudíž okupaci je právo garantované všemi právy ! Takže :„Za prvé, Odpor vůči radaru a následné americké okupaci je právo garantované všemi náboženstvími i právy“ .„Za druhé, ozbrojený odboj.... je legitimní politickou reprezentací ČR a jeho občanů. Je to on, kdo nese odpovědnost za vedení lidu k dosažení jeho legitimních nadějí“. Vláda by se měla bát svých občanů, ne občané "své" vlády

ODPOVĚD | 21:56
Vaše rozhořčení chápu, musím však zdůraznit, že odpor má smysl pouze jako odpor zcela nenásilný. Proti násilí a agresivitě nelze stavět opět násilí. To bychom se nikam nedostali. Jistě Vám neuniklo, že v sobotu prohlásil bývalý velitel armády USA v Iráku, že pokud by George Bush a jeho lidé byli vojáky, čekal by je za to, co v Iráku provedli a provádějí, nepochybně vojenský soud. Je třeba postupovat důsledně cestou práva. Proč si myslíte, že naši dnešní mocní tak často požadují pro sebe doživotní imunitu? To není kvůli řízení za volantem v opilosti. Dobře vědí, co dělají, a bojí se, že se budou muset jednou za své činy zodpovídat před nezávislým soudem. Nevím, jestli to bude soud český anebo evropský, věřím ale ve spravedlnost.

OTÁZKA | Petrbudvar
Dobrý den,
Vážený pane profesore, jaký je Váš názor na \"postoj\" EU k otázce vybudování PRO na územích svých členů ? Zdá se Vám přiměřený postoj, který zaujala Ruská Federace vůči oběma plánovaným základnám? Který zdejší zpravodajský kanál považujete za důvěryhodný v otázkách základny (a zároveň, který jako nejvíce propagandistický)?
Viděl jste, dle mého názoru, vynikající film Doktor Divnoláska, aneb jak jsem se naučil mít rád atomovou bombu ? Naprosto dokonalá paralela..... v současné době mám pocit, že je již (bohužel) dávno rozhodnuto a my zde tvoříme pouze jakousi stafáž tomuto nechutnému dění.
Děkuji

ODPOVĚD | 22:06
EU bohužel dosud žádný postoj nezaujala. Za její postoj bývají klamně vydávána prohlášení některých generálů. Radar je primárně politická otázka a na jeho případu je vidět, že sjednocená Evropa je stále spíše jen virtuální záležitostí. Neschopnost Evropy není v tom, že se prý nechce bránit. Její neschopnost je v tom, že nedokáže definovat zřetelně svůj postoj. A stoupenci radaru udělají maximum proto, aby se Evropa v této neschopnosti dále co nejdéle potácela. Tím fakticky snižují aktuálně i do budoucna schopnost její obrany mnohem výrazněji než odpůrci radaru. Radar nedokáže Evropu ochránit. Jediné, co dokáže vcelku spolehlivě – rozbíjet i jen náznaky jejího sjednocování. Vedení Spojených států tak fakticky poškozuje Evropu nejen ve vojenském ohledu, ale také ohledně její možné budoucí ekonomické síly. A o to jde možná spojencům za oceánem v prvé řadě.
Ruská federace je stavbou radaru znepokojena. Vytýkat by jí to mohl jen ten, kdo by si myslel, že Američané by nebyli znepokojeni , pokud by Rusové začali stavět někde v Latinské Americe vojenský systém, který by vydávali za svůj obranný a o jehož mírumilovnosti by Američany ve dne v noci přesvědčovali. Byl bych prvý, kdo by v tom Rusům nevěřil. Právě tak, jako v tomto případě nevěřím Američanům.
Momentálně se nejvíce o aktivitách proti radaru dozvídáme z televize NOVA. Částečně je to jistě tím, že komerční televize potřebuje ve svém zpravodajství prvek napětí. Veřejnoprávní televize se dost často stává vládním kanálem. Jsou však případy, kdy se i ČT zachová vyváženě a objektivně. Važme si takových chvilek. Kdo ví, jak to bude do budoucna.
Za nejvýrazněji tendenční a propagandistický považuji v současné době Český rozhlas a spolu s ním oba velké deníky, které kdosi označil názvem Klaus-Zeitung. Obávám se však, že jsou pod vlivem jiných kruhů než právě prezidenta. Naopak deník Právo dává prostor stoupencům i odpůrcům radaru. Mně osobně uveřejnil řadu článků, které by myslím jinde jen těžko mohly vyjít.
Je určitě velká snaha, přeměnit nás v jakési křoví, které jen kryje to, co už bylo kdesi za zavřenými dveřmi snad i ujednáno. Nesmíme se s touto rolí smířit a pak to s námi bude mít naše pokrytecká vrchnost ještě těžké.

OTÁZKA | Milan
O radaru je tady otázek až dost a tak bych chtěl napsat, že vás a lidí z Ne Základnám by se hodně lidi dovedlo představit v nějaké politické straně, třeba nové, ne základnám , to lidi znají , jaký na to máte názor , demonstrace jsou pěkné ale nevím . S tou politickou stranou jsem možná velký a neskušený najivka ,ale co vy na to ? jinak přejí ůspěch .

ODPOVĚD | 22:11
Velké naděje se skládaly v tomto ohledu ve Stranu zelených. Z Martina Bursíka a z nejužšího okruhu lidí kolem něho už nikdy nikdo nesmyje vinu za to, že tyto naděje vyzněly naprázdno.
Pokud by vznikla strana kolem lidí z protiradarového hnutí, velmi bych ji podporoval, i když se sám do aktivní politiky nechystám. Nevím, jak se to stalo, ale mám už 53 let. V životě jsem neměl jediného podřízeného a o svých organizačních schopnostech bych se jen nerad rozepisoval. Moji nadřízení by o tom mohli sepsat román. Myslím si, že do politiky by měli vstupovat lidé podstatně mladší. Já už zůstanu u sociálních analýz a u psaní knížek. Možná bych i tím mohl aspoň trochu pomáhat lidem, kteří by měli chuť napravit notně pochroumanou reputaci české politiky.

OTÁZKA | Liba z Nejdku
Dobrý den, pane Kellere, moc ráda čtu vaše názory a vyjádření. Chci se zeptat, v kterém pořadu proběhla v úterý vaše diskuze jako reakce na váš komentář v pondělním Právu? Jedete také 20.0 do Brd?

ODPOVĚD | 22:15
V úterý jsem dostal nabídku zúčastnit se diskuse o současné situaci obecně se zaměřením na poslední zprávy o neblahém vývoji ekologické situace. Diskuse proběhla v ostravském studiu naživo ve středu na ČT 24 a celá byla odvysílána v sobotu v regionálním zpravodajství ČT. Nikdo mne během ní neomezoval, mohl jsem stočit věc na jakékoliv téma. Soustředil jsem se na dokumentování absurdnosti konání současné vlády a na neobvyklou míru jejího pokrytectví. Diskuse se zúčastnila také poslankyně za Stranu zelených. Bohužel se nepodařilo zařídit telemost s Martinem Bursíkem.
Na konferenci do Brd 20. října jet nemohu. Když mám být ve středu v Praze na tiskovce, nemohu pak být o tři dny později v Brdech. Na rozdíl třeba od pana Čírtka z MNO dělám všechny své protiradarové akce ve svém volném čase a na rozdíl od něho mne za to neplatí daňový poplatník. Naopak, abych mohl dojet na tiskovku, musím si vzít na ten den dovolenou. Jsem v současné době pracovně tak vytížen, že víkend, který by mi cestou do Brd vypadl, bych už do konce roku nedohnal. Pan Andrej Čírtek, který mi v novinách předhodil, že to vše dělám kvůli penězům, toho ví o mém pracovním vytížení asi tolik, jako toho ví o radaru. Jen proto může říkat takové neomalenosti. Určitě bude v nějaké svodce tento náš rozhovor číst. Proto bych ho chtěl ještě i touto cestou upozornit na nevkusnost a neférovost jeho vystupování.

OTÁZKA | Honza
dobrý den
už jsem se jednou ptal, jiné osobnosti, ale ta mě nedokázala odpovědět, nebo spíše mě nevybíravým spůsobem a populisticky odbyla odpovědí ať se obrátím na někoho jiného z mojí otázkou,
a ta je, v naší ústavě je přeci možnost, že v případě ohrožení demokracie, což vstup cizí armády si myslím že je ohrožení demokracie, má občan právo k neposlušnosti, nemyslím jako zbourat strakovu akademii, ale dát najevo nesouhlas, s tím co zde plánujou USA, kdyby to viděli naši předci, tak si myslím, že by vzali vidle a cepíny a hnaly by ty lidi co jsme si tam zvolili, lidi vzpamatujte se a přijďte v listopadu dát do prahy dát hlasitě najevo, že s tímto plánen nesouhlasíme a cizí vojska a radar tady nechceme děkuju Honza V.

ODPOVĚD | 22:18
Ano, také si myslím, že by lidé měli dávat svoji nespokojenost s poměry hlasitě najevo.
Na slabší protesty jsou totiž dnešní mocní nějak nedoslýchaví. Opakuji, že to musí mít vždy formu zcela nenásilnou. Jednak proto, že násilím nemůžete prosazovat cíle bytostně nenásilné, a přesně takové cíle má hnutí proti základnám. Navíc si uvědomte, že mohou
existovat síly, které jen čekají na jakýkoliv projev, který by mohly vydávat za projev násilí.
Potom by mohly přijít tvrdé zákony na ochranu před terorismem a masírování populace o tom, že demokratickými způsoby přece už demokracii chránit nelze. Obávám se, že tato strategie je blízká nejen určitým kruhům ve Spojených státech. Takže ještě jednou: žádné násilí a velký pozor na provokatéry.

OTÁZKA | Ivana
Pane Kellere, postoj pana Havla je nasnadě, již z jeho prvního zahraničního vystoupení (návštěva Německa a postoj "služebníček prosím" při přijetí u něm.kancléře) a následně z prohlášení " máme demokracii amerického typu" při návštěvě miss Albrichtové. Co je to však za demokracii se zbraní v ruce? Jsem přesvědčena, že současné projevy nenávisti vůči komunistům jsou pouze kouřovou clonou, která má zakrýt nejen tvrdé rabování majetku státu po roce 1989, ale i současný neutěšený stav ekonomiky vč. minimálního českého kapitálu, i když se poctivě chválí růstem HDP, ale ten zavinila ČSSD za 8 let uklízení po vládě OF a ODS. Negativní dopady současné politiky se začnou projevovat až v horizontu 2 a dalších let.
A teď otázky:
1. Myslíte si, že lze na současné politické scéně prosadit referendum o radaru s tím, že občané budou předem objektivně informování o pro a proti radaru? Že lze občany objektivně informovat za pomocí médií, atˇse jedná o rozhlas, televizi či tiskoviny? Nebo je současné mediální klima vyhovující pro nalejvárnu mozků (což vládní klika potřebuje) a veškeré aktivity odpůrců jsou posílány do roviny partyzánštíny nebo notorických kverulantů.
2. Máte pocit, že je vůle poslanců (při současném složení obou komor sněmovny) zjistit objektivní skutečnosti o dopadu radaru na občany i ekologii tohoto státu, a je možné, aby jednotliví poslanci volili dle svého přesvědčení i s tím rizikem, že se stanou persona non grata?
3. Myslíte si, že naši sočasní představitelé jsou schopni si uvědomit všechny dopady rozhodnutí a rozhodnout tak, aby to přineslo v budoucnu zemi prospěch a ne izolaci v rámci Evropy?
4. Nemáte pocit, že radar je pouze prvním krokem k vybudování více základen USA ( obrana radaru, zajištění obrany a další stejně poutavé argumenty)?

ODPOVĚD | 22:24
S Vaší charakteristikou současného stavu naprosto souhlasím.
K první Vaší otázce: To, co produkuje oficiální propaganda k radaru, nemá z jejího hlediska žádoucí efekt. Ani po měsíce trvající masáži se počet odpůrců radaru nesnížil, spíše naopak, přešlo k nim dost lidí dosud nerozhodných. Pokud by tomu bylo jinak a vláda by měla pocit, že je schopna lidi přesvědčit, klidně by kývla by na referendum. Z jejího odporu k referendu je zřejmé, že ví, že i přes všechny nasazené prostředky (od mediálního „profesionála“ Tomáše Klvani až po chudáka Jiřího Grygara či komiků Smoljaka a Töpfera) to u veřejnosti prohrává.
Ke druhé otázce: žádné z informací o radaru nepřesvědčily nikoho z poslanců, kteří byli už na jaře proti němu, aby své stanovisko změnili. Zároveň nepřesvědčily ani nikoho z poslanců, kteří byli pro něj. Z toho je vidět, že poslanci se budou rozhodovat na základě stranické disciplíny. Informace v jejich rozhodování žádnou roli nesehrají. Vláda tedy nemá pravdu, když tvrdí, že na rozdíl od veřejnosti zmítané emocemi, rozhodují poslanci věcně na základě informací. I v tom nám bohužel vláda lže.
Ke třetí otázce: Z toho, co jsem řekl v odpovědích na předchozí otázky, je zřejmé, že současnou vládu rozhodně nepodezřívám z toho, že by byla schopna chovat se zodpovědně a na první místo postavit zájem voličů, díky kterým je dnes u moci. Skutečně nás vede do evropské izolace.
Ke čtvrté otázce: Obávám se, že radar je jen prvým krokem. Proto je tak důležité necouvnout nyní. Když to teď prohrajeme, vždycky příště nám řeknou: Vždyť už o nic nejde, už to tady stojí, jenom se to trochu rozšíří.

OTÁZKA | Tatosh
Vážený pane Kellere, v článku "Referendum může prospět i mluvčímu" (Právo 12.10.2007) se zmiňujete o svém nedávném účinkování v diskusním pořadu ČT. Byl byste tak laskav a sdělil mi jednak jméno onoho pořadu z 9.10. a druhak zda-li je možné jej shlédnout on-line nebo získat jeho přepis? Děkuji.

ODPOVĚD | 22:29
V jedné odpovědi už jsem to uváděl. Byla to diskuse zaměřená primárně na zhoršování životního prostředí. Probíhala ve středu 10.10. před polednem a opakována byla celá v sobotu 13.10. v pořadu Regiony krátce po poledni. Záznam je na ČT 24 Živě pod názvem „Před polednem: O kvalitě ovzduší na Ostravsku“. Nebyla to tentokrát diskuse přímo o radaru, ale nikdo ve studiu nemohl dopředu vědět, že to na toto téma opět nepřevedu. V diskusi týkající se přímo radaru a politiky Strany zelených jsem byl ve stejném pořadu někdy počátkem léta (záznam celé besedy bylo možno shlédnout na Blistech). Mluvil jsem tehdy natolik otevřeně, že jsem byl mile překvapen dalším pozváním, navíc po kritice, kterou jsem v novinách krátce předtím Českou televizi počastoval. Tím netvrdím, že ČT vždy referuje o radaru nestranně. Do vyváženosti má ČT daleko, má ale někdy světlé chvilky. Já osobně si nemohu jen stěžovat. Byl jsem pozván i do besedy Otázky Václava Moravce. Měl jsem tehdy krátce před cestou do Francie, proto jsem se omluvil a navrhl za sebe pana Tamáše. Můj návrh bohužel akceptován nebyl se zdůvodněním, že pan Tamáš už v televizi vystupoval. To nepovažuji za zrovna nejchytřejší zdůvodnění. Třeba paní Parkanová byla v televizi vícekrát a dokáže vždy znovu a znovu u diváků vzbudit silný zážitek.

OTÁZKA | Jan Ir
Pane profesore,původně jsem nechtěl nic psát,ale po přečtení příspěvku Jana Skořepila Vám píši.Otázka,-je vůbec možné dosáhnout nějakého výsledku v odporu proti radaru,když existují i mezi lidmi i takovéto názory.Jejich nenávistný antikomunismus jim zatěmňuje
natolik mozek,že nevidí zrůdnost současného kapitalismu a zejména
americký hyenismus.Připomíná dr.Horákovou a pod.,ale nechce nic vědět o americkém Quntantanámu,o mučení vězňů mimo území USA a daleko zrůdnějších věcech,které provádí pod rouškou americké "demokracie" a amerických zájmů.Byl jsem,jsem a stále
budu tzv.konservativní "pravičák",ale s lidmi druhu Skořepila nechci a nikdy nebudu mít nic společného.Mým přáním je demokracie typu Masaryka a E.Beneše a ne "zrůdnosti".

ODPOVĚD | 22:33
Jsem docela rád, že se Jan Skořepil (pokud je to skutečně jeho jméno) ozval. Jsem rád, že se ani trochu nepřetvařoval a že předvedl všechno, co v něm je. Reprezentuje nikoliv zcela nepočetnou skupinu našich spoluobčanů a bohužel také určitý typ stoupenců instalace radaru (pokud už tedy ne přímo raket, a to nejlépe útočných). Netvrdím, že všichni stoupenci radaru jsou na tom stejně jako on, mělo by to však být pro lidi, kteří jsou právě u moci, vážným varováním. Způsob vyjadřování pana Skořepila by jim měl naznačit, na koho se budou moci časem už jedině spoléhat, pokud budou dělat nadále tak špatnou politiku jako dosud. A to by byla škoda určitě i pro českou pravici. Demokracie by měla znamenat střetávání (jakkoliv protikladných) názorů, nikoliv chrlení žlučníkových šťáv.

OTÁZKA | Pavel, Ostrava
Vážený pane profesore, především bych Vám chtěl poděkovat za činnost kterou vyvíjíte.
Domnívám se, že jak mezi odpůrci amerických vojenských zařízení v ČR, tak ale především mezi jejich příznivci (mluvím obecně o vojenských zařízeních, jelikož se domnívám, že po schválení záměru výstavby radaru už nikdo nezjistí jaká skutečná zařízení tu vlastně existují, pro jaký účel jsou zřízena, kolik a jakých osob se kolem nich pohybuje a jaké aktivity vyvíjí, nebude to v možnostech ani české vlády, natož veřejnosti) je jen málo těch kteří pochybují o tom, že tato zařízení jsou namířena proti Rusku.
Rusko po skončení studené války není mocností, která by znamenala vojenskou hrozbu pro své okolí a svět. Nedeklaruje imperiální úmysly a s největší pravděpodobností k nim nemá ani prostředky. Nepředstavuje vojenskou hrozbu pro USA. V Rusku panuje kapitalizmus, Rusko je součástí kapitalistického světosystému, chová se v souladu s jeho principy, a nepředstavuje pro něj hrozbu.
Vojenská zařízení u nás zamýšlí budovat země, která se prezentuje jako světová supervelmoc s právem dohlížet a zasahovat vždy a všude, pokud dojde k závěru, že tato její role je zpochybněna nebo nedostatečně respektována. Nerozpakuje se rozpoutat vojenský konflikt. Po světě provádí vojenské operace s tragickými důsledky pro ty, kteří jsou do nich vtaženi. Zastrašuje astronomickými výdaji na zbrojení a na vedení těchto operací.
V případě Ruska je zde problém obrovského nerostného a energetického bohatství Sibiře a dna arktických oceánů a tedy kontroly tohoto bohatství jako zdroje ekonomické a politické síly.
USA dlouhodobě více či méně skrytě prezentují požadavek ovládat toto bohatství.
Tento požadavek sdílí celá americká politická elita, zrovna tak jako včera válku proti Iráku, zdůvodněnou vylhanými argumenty, zítra válku proti Iránu, o důvodech k válce nás přesvědčují titíž usvědčení lháři, a pozítří...?
Je kontrola nad světovými zásobami surovin a zdroji energie potřebná pouze pro určité finanční a průmyslové skupiny za účelem vlastního obohacení a posílení vlivu, nebo je to nutné pro USA jako stát a velmoc, jinak upadne jejich moc a stanou se jen jedním ze států světa mezi ostatními státy, nebo je nutné pro fungování celého kapitalistického světosystému, aby suroviny a energetické zdroje byly pod kontrolou pouze zemí tvořících jádro tohoto světosystému (USA a část Evropy) a je nepřijatelné aby národy které nepatří k tomuto jádru kontrolovali své bohatství a užívali ho v souladu se svými potřebami, jinak je ohroženo toto jádro a zhroutí se tento světosystém?
Jedná se tedy nyní o přípravu na válku s Ruskem, pokud své zdroje nepředá dobrovolně, a minimalizování důsledků pro samotné USA v případě, že první úder nebude absolutně zničující. Je podle vás takový vývoj nevyhnutelný a co si od něj slibují ti v České republice, kteří jsou ochotni tento vývoj podporovat?
Je pro Evropu i Českou republiku euroatlantická vazba z dob studené války i nadále tou nejvýhodnější, nebo se do budoucna jeví jako výhodnější i jiná spojenectví a jiné vazby a to především s ohledem na předpoklad, že stávající rozdělení světa a moci je perspektivně neudržitelné, pokud nechceme riskovat všeobecné nepřežití lidstva?

ODPOVĚD | 22:40
V jedné z odpovědí jsem už naznačil svůj názor, že americká základna nemá žádný smysl v případě, že by Rusko zaútočilo jako první na Spojené státy. Mohla by však mít svůj význam v případě, že by Spojené státy hodlaly zaútočit jako první na Rusko. Vykládalo se nám, že světové vojenské napětí bylo důsledkem existence nedemokratického východního bloku. Je skoro dvacet let po pádu tohoto bloku, počet lokálních válek vzrůstá a světové napětí houstne den ze dne. Začíná se hovořit o možnosti použití jaderných zbraní, o odstrašujících úderech, Američané přicházejí s tzv. doktrínou donucování. Z toho všeho je zřejmé, že takzvaný vyspělý svět dokáže balancovat na hraně přežití klidně i bez komunismu. Je to velice nebezpečný vývoj. Nejen kvůli tomu, že se už zase šíří strach z jaderné apokalypsy. Je to vývoj, který diskredituje prestiž demokracie jako systému založeného na racionální úvaze. Uvnitř formálně demokratických států jsou prostě síly, které dokáží výborně profitovat z vyhraňování napětí mezi státy a celými národy. V minulosti to dělali kvůli ziskům ze zbrojení, dnes přistoupil nový prvek – kontrola mizejících zdrojů energie a surovin. Existuje dostatek studií, které dokumentují, že se jedná o systém, který se samovolně štěpí na centrum a periférii. Vše nasvědčuje tomu, že České republice se dostalo pochybné výsady. Byla vybrána mezi kandidáty periférie určené k tomu, aby pomohli zcela nezištně a na vlastní riziko chránit centrum.

OTÁZKA | Arnošt Bednář
Autor podnětu http://podnety.cz/podnet-cislo-20070723171549 mj., nepovažuje za normální stav, kdy jediný stát (USA ) udržuje 737 vojenských základen ve 139 zemích světa a na zbrojení vydává až 567 miliard dolarů za rok.
Autor jiného ( http://podnety.cz/podnet-cislo-20060802183500 ) se domnívá, že akce „radar v česku“ má vyvolat nové celosvětové závody ve zbrojení a p.p. vůbec nejde o místo pro radar.
Jaký názor zastáváte Vy ?

ODPOVĚD | 22:44
Spojené státy dnes vydávají na zbrojení zhruba polovinu celosvětových výdajů. Rusko vydává 4% celosvětových výdajů. Američané dnes vydávají na zbrojení v přepočtu dvakrát více než v dobách studené války. Za této situace musejí nutně najít nepřítele, dokonce i v případě, že by jim hrozilo, že žádný neexistuje. Když Bushova vláda vyhlašuje, že se musí připravit na útok ze strany jiného státu, není to vůbec originální. Je to doslova okopírováno od onoho příslovečného zloděje, který křičí „Chyťte zloděje!“

OTÁZKA | Bretfeld Petr
...... celá situace na mě dělá dojem že mnoho lidí něco podepsalo ,k něčemu se zavázalo a ted jen plní příkazy co vy na to?Co dělat.když nejvyší morální autorita země podporuje masové vraždění a bezespru zločiný americký režim? Co dělat když 95 % médii tvoří obdobní poskoci ?

ODPOVĚD | 22:46
Také se obávám, že se naši vládní činitelé zavázali k něčemu, od čeho nemohou couvnout. Nemám proto přímé důkazy, ale jejich panická hrůza z referenda může být brána jako poměrně silný důkaz nepřímý.
Nepochopil jsem, koho máte na mysli, když mluvíte o „nejvyšší morální autoritě země“.
Nevím o žádném takovém člověku a mezi poskoky americké vlády by mne ani nenapadlo ho hledat.

OTÁZKA | Ladys
Pane profesore, nejprve bych Vám chtěl poděkovat za Vaši angažovanost v boji proti vybudování radaru na našem území.
Porovnám-li bezpečnostní riziko napadení našeho státu nyní i v budoucnosti balistickou raketou z Iránu a nebezpečí útoku na radar taktickou střelou krátkého, nebo středního doletu z Ruska v případě eliminace radaru v důsledku konfliktu mezi USA a Ruskem, tak jsou tyto rizika naprosto nesrovnatelná. Pravděpodobnost prvního scénáře je téměř nulová, zatímco scénář druhý je téměř nevyhnutelný a zcela logický. Nelze pochybovat ani o tom jakou by měla střela hlavici a jaké důsledky by výbuch v hustě obydleném okolí způsobil na životech a zdraví našich obyvatel. Ptám se Vás tedy pane profesore, zda-li rozhodnutí naší vlády prosadit za každou cenu / a proti vůli většiny obyvatelstva / u nás výstavbu této základny nenaplňuje podstatu trestného činu veřejného ohrožení a není důvodem k okamžitému odstoupení vlády? Navíc pokud při tomto prosazování svého záměru používá vláda peněz nás, daňových poplatníků, nedopouští se současně trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele? Nakonec, domníváte se stejně jako já, že umožnit u nás výstavbu vojenské základny cizí mocnosti, proti vůli valné většiny obyvatelstva se dá vyložit jako akt vlastizrady? A jsme opět u míry zodpovědnosti za činy veřejného činitele. Domníváte se, že stačí pouze zodpovědnost morální, politická, či strohé konstatování, že jim to občané spočítají u voleb. Na závěr bych Vám chtěl napsat, že si Vás velice vážím, škoda jen, že lidé jako vy neřídí tuto zemi, a musíme se proto smířit, alespoň ještě chvíli, s tímto arogantním politickým hnusem, co se nám teď nastěhoval do čela našeho státu.

ODPOVĚD | 22:50
Myslím si, že bychom se v něčem mohli nechat inspirovat Američany. Bývalý velitel americké armády v Iráku nedávno prohlásil, že pokud by George Bush a jeho lidé byli vojáci, čekal by je za jejich skutky nepochybně vojenský soud. Protože česká justice funguje tak jak funguje, myslím si, že by mělo smysl využít zahraničních kontaktů, které hnutí proti základnám má, ke konzultacím s evropskými právníky. Ti by mohli posoudit, zda skutečně jednání české vlády naplňuje to, o čem píšete. Potom by případná žaloba snad mohla mít větší šanci a vláda by nemohla reagovat jako obvykle, tedy vztyčeným ukazovákem. Když má naše politická elita výhrad k Bruselu, třeba by si zvykla v Haagu.

OTÁZKA | Radovan Hrubý
Dobrý den,

Je mi ctí, že mám možnost se Vás zeptat prostřednictvím tohoto chatu na 2 otázečky a jsem zvědav, jak mi na ně odpovíte:

1) Co byste z pohledu nezaujatého člověka doporučil pro následující měsíce obč. iniciativě Ne základnám a co naopak Vládě ČR?
2) Myslíte, že jednou bude ČR zemí sebevědomou a neservilní? Popř. nenapadá Vás, jak takového cíle dosáhnout?

Velice děkuji :)

ODPOVĚD | 22:54
Musím přiznat, že obě otázky jsou hodně obtížné. Těžko mohu radit z pohledu nezaujatého člověka, když jsem v celém sporu zaujal stanovisko docela jednoznačně. Občanská iniciativa Ne základnám by, podle mého názoru, měla co nejtěsněji spolupracovat hlavně s Ligou starostů obcí a s organizací Greenpeace. Ve spolupráci s nimi by měla usilovat zejména o to, aby hlas odpůrců radaru byl slyšet v Evropě. Bylo by dobré také zesílit tlak na Evropské zelené, z nichž většina se za své české kolegy docela stydí. Izolace Bursíkovy strany v zeleném hnutí je jeden z předpokladů toho, aby se aspoň v otázce radaru začali chovat čeští zelení skutečně ekologicky. Zatím se zdá, že klíčové ekologické zásady, jako je třeba předběžná opatrnost, jim mnoho neříkají.
Pro vládu žádné doporučení nemám. Ona ani o nic takového nestojí. Vystačí si docela sama i bez svých občanů. Přinejmenším do příštích voleb. Kdybych jí měl něco poradit, pak jen to, aby za ni co nejčastěji vystupoval pan Klvaňa. V jeho osobě dala vláda nevědomky malý dárek všem odpůrcům radaru a musíme si toho vážit.
O sebevědomí a naopak servilitě naší země se rozhoduje právě v kauze radaru. Pokud se u nás tento symbol nové vlny militarizace uchytí, nedovedu si představit, odkud bychom mohli čerpat nějaké sebevědomí tváří v tvář nezávislým zemím.

OTÁZKA | Tonda
Protože, Vás dlouhodobě rád čtu a souhlasím s Vašimi názory na podstatné důležité věci ve prospěch (možná záchranu) naší země na rozdíl od jiných demagogů, zaprodanců a možná účelně nevzdělanců prezentující se v televizi, MF dnes a jiných podplacených tiskovin, nepokládám žádné otázky a jen konstatuji, chybí nám národní hrdost, jako v minulosti a zase na to asi doplatíme-bohužel.

ODPOVĚD | 22:55
Nemohu než poděkovat.

OTÁZKA | Jiří P.
Z dlouhodobé a promyšlené propagandy se dozvídáme kdo-kde-kdy-jak-proč je ten špatný. Ve veřejnosti se překládá a horlivě podporuje potenciální nebezpečí v tzv. horizontální rovině, tj. ve vnímání světa rozděleného zejména geograficky. Na to se pak dá přilepit cokoliv, od náboženství, ideologií, ekonomik, práv... Mám pocit, že tato manipulace mocných s lidmi je z důvodů, aby se zamaskovalo skutečné dělení, o které těm mocným jde: tedy vertikální: Na vládce a otroky. Je zjevné, kdo na válkách vydělává: Nadnárodní organizace, banky, spekulanti, průmysl devastující přírodní zdroje, armáda. Tyto organizace nepatří společenství, patří prakticky pár jedincům. Otázka: Jak říci lidem, že rozdělování a následně vzniklé tlaky jsou hlavním nebezpečím civilizace? Jakou roli ve změně přístupu hraje vzdělání? Jak dosáhnout, aby přístup ke vzdělání nebyl podřízen mocným, kteří si nepřejí vzdělané - a tudíž neoblbnutelné lidi?

ODPOVĚD | 23:01
Vaše myšlenka o tom, jak se za pomoci horizontálního ohraničování a vydělování daří zastírat ohraničování a vydělování vertikální, přesně vystihuje dnešní situaci. Problém rozdělování se zdál být vyřešen po druhé světové válce, kdy to v ekonomicky vyspělých zemích vypadalo, že vzniká společnost jedné masivní střední vrstvy. Posledních zhruba dvacet let je střední vrstva v rozkladu. Jistě není náhodné, že s jejím stagnováním a postupným úpadkem sílí agresivní snahy směrem navenek. Hrozba terorismu drží střední vrstvy v šachu. V naději, že si zajistí aspoň minimum bezpečí, rezignují na projekt společnosti středních vrstev a svěřují se do ochrany mocenské elity. Kdyby terorismus neexistoval, měla by to mocenská elita s rozčarovanými středními vrstvami dnes mnohem těžší.
Co se týče druhé otázky:Bohužel nestačí zajistit pouze přístup ke vzdělání. V rámci samotného vzdělávacího procesu dnes probíhají degenerativní změny. Vzdělání je zbavováno svého původního smyslu – schopnosti kritického přístupu k realitě. Je snaha proměnit vysokoškolské vzdělání v to, čím bylo základní vzdělání v dobách Marie Terezie – v subjektivním předpokladem ovladatelnosti. Lidé byli tehdy alfabetizováni proto, že se předpokládalo, že tím budou povolnější. Se stejným záměrem má být dnes rozšiřováno vzdělání vysokoškolské. Má sloužit výhradně k formování tzv. lidského kapitálu pro potřeby trhu práce. Zároveň sílí tendence, aby si za tuto manipulaci lidé ještě sami platili formou školného. Je mi opravdu líto, že stovka vysokoškolských pedagogů, vědců a umělců, která nedávno vyjádřila svoje obavy o osud mladé generace, si tyto hlubší souvislosti neuvědomuje. Alespoň v jejich otevřeném dopise se nic z této reflexe neobjevilo. Pokud bych to měl shrnout – to, co nám dnes hrozí, je, že právě formálně vzdělaní lidé budou zároveň lidé nejvíce oblbnutí. Nemohu se ubránit dojmu, že v České republice už to tak do jisté míry funguje.

OTÁZKA | michal V
Jak je možné že do čela české společnosti se dostanou takoví deprivanti a hlupaci jako Bilak,Jakeš,Havel,Klaus,Topolánek,Bursík,Cunek atd.

ODPOVĚD | 23:03
Promiňte, ale jako sociolog se necítím povolán takovou otázku zodpovědět. Sociologii zajímají spíše velké sociální skupiny, makropohyby ve společnosti, procesy sociální změny apod. Ohledně odpovědi na Vaši otázku by byl nepochybně kompetentnější psycholog a v některých případech by měl jistě mnoho co říci i psychiatr.

OTÁZKA | michal V
Také se Vám zdá, že naše společnost včetně našich představitelů poněkud hnědne (fašizuje)?

ODPOVĚD | 23:06
Toto téma je nesmírně závažné a mnoho lidí cítí, že jeho závažnost prudce narůstá.
V naší společnosti prudce narůstá sociální nerovnost, výrazně se zhoršuje postavení středních vrstev, narůstají mezietnické konflikty, prudce rostou rozdíly mezi centrem a periferií, velké skupiny lidí pro sebe nevidí do budoucna žádnou perspektivu. Mocní jsou zaslepeni svoji mocí a společnost se už zase vertikálně rozdělila na ONI a MY.Politická reprezentace se topí v marasmu a žije svými osobními aférkami. Právě v takových situacích krajní pravice vcelku pravidelně sklouzává k fašismu. Je na levici a liberálním středu, aby v celoevropském kontextu hledali alternativu. Je to další z důvodů, proč je třeba orientovat se primárně na Evropu, nikoliv na Spojené státy. Demokratický vývoj v Německu a ve Francii je pro nás mnohem větší oporou před fašistoidními tendencemi, než spoléhat se na velkého, vzdáleného a do svých vlastní starostí zabraného spojence za oceánem.

OTÁZKA | Jaroslav
Pane profesore, prosím o radu, kde je možno se dočíst o průběhu žádosti a následného odmítnutí maď arské vlády ohledně umístění radarové základny na území Maďarska.

ODPOVĚD | 23:09
O této pro naši vládu zahanbující informaci vím bohužel jen z druhé ruky a nejsem schopen v krátkém čase zjistit, ze kterého zdroje by bylo možno si ji ověřit. Z českého zdroje ale asi těžko, protože v našich médiích se tato zpráva z nějakého důvodu prakticky vůbec neobjevila a ani komentátoři se jí nevěnovali. I svobodnému tisku prostě občas něco unikne.

OTÁZKA | Jaromil Rousil
11. září 2001 – aneb Velká Konečná Ruská Hra - může ještě někdo pochybovat? Typ protiraketové obrany, kterou Spojené státy mohou hodnověrně nasadit, má význam především v ofenzivním a ne defenzivním smyslu – jako doplněk amerického prvního úderu, nikoli jako autonomní štít. Pokud by Spojené státy provedly nukleární útok na Rusko (nebo Čínu), cílové zemi by zůstal jen malý zbytkový arzenál – pokud vůbec něco. V tomto případě by dokonce i relativně malý nebo neefektivní systém protiraketové obrany mohl být více než dostatečný k odražení jakéhokoli odvetného úderu, protože zdevastovanému nepříteli by zbylo jen málo hlavic a klamných cílů“. Opravdu chceme i jako ČR hrát s USA tuto nebezpečnou strategickou hru. PS - Rusko varovalo Japonce před rozšiřováním jejich protiraketového systému

ODPOVĚD | 23:11
Scénář preventivního úderu na úrovni velmocí vypadá, jako by byl ze špatného filmu.
Nepodceňoval bych to však. Pod Bushovým vedením udělaly Spojené státy už řadu kroků ve vnitřní i zahraniční politice, které vypadají jako scény z hodně špatného filmu.

OTÁZKA | Pavel Nemec
Na zacatku kampane se argumentovalo "darebackymi staty". Kdyz se toto zacalo jevit jako nedostatecny argument, preslo se na taktiku moznych budoucich hrozeb, ktere nelze pochopitelne ani potvrdit ani vyvratit. Jak obycejnym lidem vysvetlit, ze je to jen samoucelny argument?

ODPOVĚD | 23:45
Myslím si, že obyčejným lidem není třeba nic moc vysvětlovat. Mívají docela dobrý odhad, pokrytectví a faleš cítí na sto honů. Problém je v tom, že těch pár procent lidí,
kteří už zase cítí potřebu vítat cizí jednotky (třeba i zpěvem), je rozmístěno v klíčových funkcích politických a mediálních. I oni dobře ví, že radar není namířen ani proti darebáckým státům, ani proti možným extremistům v poušti (paní Parkanová). Patří však do nového bratrstva, které bude papouškovat i ty největší nesmysly, jen aby tím potvrdili svoji sounáležitost s mocnými. Všechny ty polopravdy, kterým ani sami nevěří, jim pomáhají značkovat terén, který ovládají a do kterého ty takzvané obyčejné lidi už nehodlají pustit. Vědí, že lžou, a ani v nejmenším jim nevadí, že to o nich vědí i ostatní.
Takhle se chová každá mocenská elita ve dvou fázích svého vývoje: těsně po nástupu a těsně před koncem. Záleží jen na lidech, aby interval mezi jejich nástupem a koncem byl co nejkratší.

OTÁZKA | Tatosh
Vážený pane Kellere, Vaše publikační počiny sleduji již dlouhé roky, vlastně od poloviny 90. let, kdy se mi do rukou dostal časopis Poslední generace, jemuž (i díky Vám) vděčím za to, že mne naučil vnímat, jak funguje a jak se prosazuje moc mocných a zároveň mi ukazoval způsoby, jak se jí lze (více či méně úspěšně) bránit. Další nezanedbatelnou postavou, která silně ovlivňuje můj způsob uvažování, je Erazim Kohák, jenž dokáže zprostředkovat široké spektrum nevšedních a v mnohém inspirativních postojů a názorů. A do třetice považuji za klíčovou osobnost Václava Bělohradského, neboť až do přečtení jeho článku "Hledáme šerifa pro celou planetu, zn. podobnost s Johnem Waynem podmínkou" (Lidové noviny, 6.1.1999) jsem neměl ani tušení, že nejen komunistické vlády, nýbrž i vlády USA a jejich spojenců sehrávají po celá desetiletí ve světě neobyčejně hanebnou roli. Seznámit se s dílem Noama Chomskyho pak již byla jen otázka času.
Nepochybně existuje řada témat, v nichž byste byli všichni čtyři za jedno. Mohl byste se však, prosím, zmínit, v čem se naopak rozcházíte a v čem byste se svými kolegy polemizoval? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚD | 23:51
To je otázka, na kterou bych potřeboval mnohem více času. Všech tří zmíněných lidí si vážím, ještě bych k nim přidal Karla Kosíka, se kterým jsem mluvil jenom jednou v životě, ale dodnes na to s vděčností vzpomínám. Snadněji bych vyjádřil to, v čem s nim souhlasím, než ten opak. Ale pokusím se. Erazim Kohák je na moje gusto příliš velký idealista. Nic proti tomu, ale jako sociolog mám za to, že lidé jsou formováni svým prostředím a zpravidla hájí docela bez skrupulí své zájmy. Nevěřím v to, že když jim otevřeme oči hezkými slovy, přestanou zbrojit a budou se mít rádi. Myslím si, že v to nevěří tak úplně ani Erazim Kohák (osobně se účastnil velice tvrdých odborářských bojů), často to tak ale působí. Jestliže někdo vydělává miliony na to, že vyrábí a prodává zbraně
do celého světa, nestačí mu kázat o tom, že by se tak neměl chovat. Je třeba prosadit zákony, podle kterých bude potrestán, když toho nenechá. Já vím, že lidí, kteří kontrolují výrobu a prodej zbraní, mohou mít pod kontrolou i soudy, zatímco tribunály v Haagu jsou pro ty méně mocné. Chci tím jen naznačit, že nevěřím ani v pouhé dobré slovo, ani v násilí. Cesta práva by mohla být dostatečně účinná. (Můžete ovšem namítnout, že jsem v tom podobný idealista jako Kohák). Na Václavu Bělohradském mi vadí, že často dává přednost formě sdělení před obsahem. Jeho forma je vždycky mistrovská, ale když si z toho chcete vzít nějaké ponaučení a chovat se podle toho, často zjistíte, že vlastně nevíte, co byste si z toho konkrétně měl vzít. Někdy si dokonce protiřečí, což díky abstraktnosti jeho úvah nebývá snadné odhalit. Noam Chomsky by mi byl z těch tří asi nejblíže. Opravdu mě momentálně nenapadá, co bych mu vytknul. Možná jinou životní zkušenost než máme my, ale za to on nemůže.

OTÁZKA | Zdeňka Tymlová
Dobrý den, pane Kellere, nemyslíte si, že tady nejde jen o raketové základny, ale co nejvíce se přiblížit Americe!!! Zrušit maximum sociálních a zdravotních výhod, platit školné, zrušení armády a její nahrazení placenými žoldáky, nesrozumitelné zákony, korupce, lež beze studu v nejvyšší politice...
Jde o záměr zlikvidovat střední vrstvu, aby zůstali jen mocní, kteří budou ovládat chudé, za příslib zlepšení své fin. situace všehoschopné, třeba se i naverbovat do "fixní" války?!?!?!

ODPOVĚD | 23:56
Souhlasím. Ještě bych k tomu mohl dodat: omezit volbu lidí na výběr mezi třemi druhy pracích prášků, postavit politické klání na dvou stranách, které budou jinými slovy říkat ty samé věci a hájit ty samé zájmy, vnutit lidem na trnu práce status sezónních dělníků
A na místo sociální péče zavést to, čemu Francouzi říkají „veterinární sociální péče“ – pomoci chudým jen do té míry, aby nepřenášeli nakažlivé nemoci a tím neohrožovali kvalitu života bohatých. Bohužel ve všem tom, čím se Amerika rozhodně nemůže chlubit, se u nás shlédla ODS.

OTÁZKA | JM
Zdravím Vás, pane Kellere. Mám řadu otázek a obavu z odpovědí:
Postavit na našem území raketovou základnu, kam nesmí žádná kontrola! Bude snad tato základna bezpečnější, než-li jad. el. Temelín se všemi svými kontrolami?
Jaký je vůbec záměr USA? Stejně jako Iránu, Pákistánu... dodat zbraně a pak na ně zaútočit, že "je mají"? A zatímco umírají nevinní, bohatí bohatnou.
Nejde jen o další "zástěrku"? My ale ropu nemáme, tak co chtějí po nás? Odvést pozornost? Od čeho?

ODPOVĚD | 23:59
Myslím si, že je žene hlad po moci. Pro nic dalšího, jen pro tu moc samotnou. Musí to být opojný pocit, rozhodovat, kde se bude zítra bombardovat. Ti, kdo stojí v čele jejich země jsou tím nemocní. Bohužel je pro Američany příznačná jistá forma víry ve vyvolenost jejich národa. Je to vidět z mnoha knih a projevů jejich politiků a ekonomů, dokonce i těch za Demokratickou stranu. Paní Albrightová prohlásila minulý týden v České televizi, že svět v zásadě přijímá vedoucí úlohu Ameriky, vadí prý jen to, že Bush to dělá neobratně. Pokud vím, bylo to poprvé od listopadu 89, kdy někdo veřejně už zase hájil něčí vedoucí úlohu. Jaký byl můj údiv, když paní Albrightovou Václav Havel za tato silně povědomá slova ani náznakem nepokáral.

OTÁZKA | Jan Horn
Dobrý den, pane profesore, neuvažujete o prezidentské kandidatuře? Na rozdíl od ostatních byste byl skutečná alternativa. Přiznám se, že dnes příliš v úspěch nevěřím, ale:
- ČSSD by musela ukázat svou pravou tvář
- byla by to příprava na vítězství příště.
Děkuji za odpověď.

ODPOVĚD | 0:01
Nepomýšlím na funkci prezidenta, mám trochu vyšší cíle. Chtěl bych psát dobré knížky.
Pokud bych kandidoval, pak skutečně asi jenom proto, aby se socdem pořádně vybarvila.
Asi by se hodně lidí divilo, jak rychle by se většina poslanců za tuto stranu semkla kolem jakéhokoliv pravicovějšího kandidáta. Vydělal by na tom jenom Václav Klaus - nemusel by jít prosit o podporu komunisty.