Informace

Úvodní stránka
Politické linky
Linky zpravodajství
Vyhledavace
Diskusni tema:
Ctyrkoalice

Najdeme odvahu ke společnému úspěchu?
Vystoupení na krajském shromáždění US v Praze 5.6.2001

Petr Matějů

Začala krajská shromáždění, na kterých by si měli členové udělat jasno v tom, jaký tým by měl vést Unii svobody do voleb. Jistě bude pro nás pro všechny důležité si poslechnout, jak který z kandidátů na tu či onu funkci hodnotí situaci, do které jsme se jako strana a posléze i 4K dostali. Neméně zajímavé bude se dozvědět, jak kdo, včetně členů RV, vidí míru vlastní odpovědnosti za to, co se stalo i co se nestalo, co bylo uděláno a co nikoli.

Co se však asi nedozvíme, je to, kdo s kým a proti komu uzavřel jakou dohodu. Iluze o otevřené politické soutěži a novém politickém stylu jsem ztratil už dříve a zatím jsem nenabyl dojmu, že by se v tomto smyslu začalo něco měnit k lepšímu, jakkoli by si to jistě naprostá většina z nás přála. Dokonce se z tisku ústy členů předsednictva dozvídáme, jak je vlastně dobře, že se volby nového vedení uskuteční "dohodou". Je skličující se to dozvídat od funkcionářů strany, která si do štítu vepsala rovné šance.

Chtěl bych se věnovat třem tématům, která spolu velmi úzce souvisí: 

* výsledkům nedávného sjezdu lidovců
* perspektivám a úskalím našeho volebního úspěchu
* formování nového politického subjektu.

  V čem se můžeme poučit z výsledků jednání KDU-ČSL?
O sjezdu lidovců toho bylo napsáno hodně. Myslím, že všichni cítíme, že lidovecký sjezd byl  poučný a inspirativní nejen tím, jak dopadly volby vedení lidové strany a co z toho může plynout pro budoucnost KDU-ČSL a 4K. Pro mě, a myslím pro nás pro všechny, byl zajímavý i tím, jak se zachovali jeho delegáti tváří tvář velmi složité situaci. Myslím, že není pochyb o tom, že delegáti lidoveckého sjezdu dali přednost politice změny před politikou stagnace, politice osobní odpovědnosti před politikou kličkování a skrývání se za záda jiných. Dali přednost strategii úspěchu celé strany před jistotou parlamentních či vládních křesel pro úzkou skupinu funkcionářů.

Za nejpodstatnější však považuji, že delegáti lidoveckého sjezdu při volbě svého nového vedení vyšli z tmavé kobky úzce stranického a funkcionářského vidění politiky. Zřetelně dali více na to, jak je jejich strana a její politici vnímáni zvenčí: a to nejen svými voliči a příznivci, ale i těmi, kteří se po tancích okolo volby lídra 4K a sestavování stínové vlády začali od politiky 4K odvracet. Jen pro pořádek připomínám, že Cyril Svoboda byl v době konání sjezdu KDU-ČSL vedle Petra Pitharta nejlépe hodnoceným politikem 4K a to jak celou veřejností, tak samotnými stoupenci 4K.

Cyril Svoboda, který proti všem vnitrostranickým předpovědím vyšel ze sjezdu jako vítěz, projevil odvahu jít cestou, která sice příliš nevoněla funkcionářům jeho strany, zato ale upoutala pozornost lidí, kteří stále doufají, že se do naší politiky vrátí smysl pro věcnost a schopnost stát si za svým názorem, i když to z krátkodobého hlediska může třeba znamenat prohru.

Zatím tedy vše nasvědčuje tomu, že s Cyrilem Svobodou se v politice lidové strany trochu zvětšil prostor pro skutečnou politickou soutěž a pro střet názorů. Lze jen doufat, že se tím zatím alespoň v lidové straně zmenšil prostor pro politické handlování, které jako mor zachvátilo celou českou politickou scénu, včetně 4K. 

  K perspektivám a úskalím našeho volebního úspěchu: deset otázek Nezbývá než se zeptat, jak to dopadne u nás. Vezmeme si z výsledků lidoveckého sjezdu ponaučení a pokusíme se poslat voličům a příznivcům, kteří nám ještě zbyli, stejně příznivou zprávu? Dáme volbou nového vedení najevo, že i u nás má navrch věcnost, rozhodnost, schopnost formulovat cíle naší politiky a odvaha tyto cíle prosazovat? Nebo zůstaneme v zajetí obrazu, který si o nás jako o straně zatím lidé udělali? Jak všichni dobře víme, klíčová slova tohoto obrazu bohužel jsou: nezřetelnost, malá věrohodnost, nerozhodnost, nečitelnost.

V této souvislosti si dovolím položit deset otázek na které si každý z nás, kdo pojede Liberce, bude muset tak jako tak najít odpověď: 

1. Chceme být loajální vůči současnému vedení nebo spíše vůči principům, na kterých US vznikla?

  2. Chceme být loajální vůči osobám a podivným dohodám o dělení funkcí, které jsou v plném proudu, nebo spíše vůči hlavním programovým cílům a prioritám, které jsme nabídli voličům již v roce 1998?

  3. Budeme stranou uzavřenou do sebe, nebo vyjdeme z kobky stranického vidění a vezmeme v úvahu to, jak nás vidí naši voliči a potenciální příznivci?

  4. Najdeme už konečně sílu dělat politiku profesionálně s použitím všech prostředků, které moderní strany pro svou sebereflexi používají, nebo budeme dále předstírat, že složitému politickému  prostoru, ve kterém se pohybujeme, rozumíme docela dobře?

  5. Pokusíme se konečně vážně zamyslet nad tím, jak nás vidí ti voliči, kteří zatím vyčkávají,  co která strana udělá a pak se teprve rozhodnou koho volit, pokud vůbec k volbám přijdou?

  6. Dokážeme absorbovat a zhodnotit ohromnou energii lidí, kteří si přejí změnu české politiky, nebo se touto ohromnou energií necháme odsunout na vedlejší kolej české politiky?

  7. Dáme šanci politice věcných a odvážných řešení, která jsme slibovali v době vzniku US, nebo budeme jen dalším kličkujícím politickým subjektem na české politické scéně?

  8. Dokážeme si otevřeně přiznat, že pokud se na politické scéně formuje nový politický subjekt, je to možná hlavně proto, že 4K a v jejím rámci zejména US přestala být věrohodnou alternativou smluvnímu pojetí politické soutěže a z toho vyplývajícím manýrům, které jako mor zachvátlily českou politiku?

  9. Dáme v Liberci našimi hlasy podporu těm, kteří dokázali svými činy dát obsah svým slovům a projevili tak značnou imunitu vůči tomuto moru, nebo mu definitivně podlehneme?

  10. Dáme šanci těm, kteří odvedli kus pořádné práce, která - kdyby jí bylo více a kdybychom její výsledky dokázali lépe politicky zhodnotit - by z nás v očích voličů mohla učinit tahouny skutečně věcně a odborně založené liberální politiky? Nebo lidi tohoto typu definitivně otrávíme a mnohé z nich zaženeme buď do apatie nebo do náruče vznikající nové politické strany?

Vím, že jsem položil otázky, na které tady dnes těžko najdeme odpovědi. V Liberci stejně jako tady padne jistě mnoho krásných slov, uslyšíme jistě velmi obratné výklady o složitosti situace, ve které jsme, jistě padnou slova o neodpovědnosti jiných a odpovědnosti a nenahraditelnosti nás samotných. A také se bude hodně slibovat, stejně jako před rokem, před dvěma, na samotném počátku.

Nejsem si jist, zda to všechno mluvení k něčemu nakonec bude, protože jedinou skutečně srozumitelnou odpovědí na všechny tyto otázky, kterou pošleme našim voličům, příznivcům i politickým konkurentům, bude výsledek voleb nového vedení v Liberci.

Nebudu zde agitovat v ničí prospěch či neprospěch. Věřím, že všichni z nás mají své oči, své uši a to vše na své vlastní hlavě s určitou kapacitou své vlastní paměti. To by mělo pro rozhodování každého z nás v zásadě stačit.

Moje profesionální úchylka mi však velí se dívat i do hlav těch, jejichž hlasy budou pro nás za rok velmi důležité. Sám pro sebe si na základě různých výzkumů veřejného mínění hledám odpověď na otázku, které z osobností ucházejících se o nejvyšší funkce vytváří něco jako pozitivní politické gravitační pole, které vzniká tehdy, když politik dokáže být zřetelný, pevný ve svých názorech  a přitom jeho schopnost  "přitahovat" je větší, než  schopnost "odpuzovat". Musím říci, že mám z tohoto hlediska vybráno.

Myslím, že každý z nás by měl v Liberci myslet více na to, jak naše volba zapůsobí na veřejnost a na voliče, než na to, co přinese jemu osobně. Nakonec totiž naše schopnost oslovit voliče přinese uspokojení politických ambicí mnohem většímu počtu členů.

V této souvislosti, ač nerad, musím konstatovat, že moje několikaleté úsilí, aby se informace tohoto druhu staly standardní součástí našeho rozhodování a naší politky, vyznělo zatím naprázdno. Začínám ale pomalu chápat, že v politice, kterou již nějakou dobu provozujeme, mohou být informace spíše překážkou. S realitou se totiž lépe žongluje, zůstává-li nepopsaná. Jedno je ale jisté, politická strana, která nedokáže na základě solidních informací dělat dobrý marketing nemá velkou šanci na pronikavý volební úspěch.  

Musí být rodící se politická strana nutně hrozbou?  Není žádným tajemstvím, že se již více než půl roku schází představitelé různých občanských iniciativ a spolu s některými odborníky, kteří mimochodem v počátcích patřili k velkým příznivcům US, hledají odpověď na otázku, co udělat, aby se po příštích volbách nemohl opakovat politický pat, který tak neblaze ovlivnil naší politiku po volbách v roce 1998.

Již několikrát jsem řekl i napsal, jaký mám k tomuto uskupení postoj a vztah.

Pokud jde o můj postoj k tomuto dění, snažím se ho vidět méně dramaticky a možná i méně stranicky, ale o to více analyticky. Vznikne-li nová strana, což podle informací, které mám, stále není jisté, a bude-li schopna přivést k volbám alespoň polovinu těch, kteří po hořkých zkušenostech s naší politikou nechtějí nebo prostě nemají koho volit (což dnes představuje zhruba polovinu oprávněných voličů), a nebude-li přitom výrazně ubírat voliče nám (což závisí jen na nás), bude to spíše dobře než špatně. Po tom, co česká politika a politici již tři roky předvádí a po tom, co jsme v posledních šesti měsících převedli i my, se nelze divit, že žádná z existujících stran k volebním urnám zřejmě tyto lidi nepřivede - ODS se zdá být na stropě svých možností, naši voliči jsou zatím ve svém postoji k nám velmi nepevní, ČSSD a KSČM společně narazí na strop daný podílem liberálně orientovaných voličů.

Pro nás jsou z tohoto hlediska zajímavá zejména čtyři zjištění:

1. Mezi nerozhodnutými a těmi, kteří dnes nemají koho volit, převládají lidé spíše liberálního smýšlení řadící se spíše k pravici. Otázka tedy je, zda se takto orientované nerozhodnuté voliče podaří získat na naši stranu. To se sice jeví jako přirozené, ale při pokračování dosavadní politiky US v rámci 4K je to velmi málo pravděpodobné. Svědčí o tom pokles preferencí, který nastal záhy po Ždáru a zejména po uzavření Jarní dohody a představení stínové vlády.  

2. Čím méně voličů přijde k příštím volbám, tím větší bude riziko, že z volebního patu vzejde nová opoziční smlouva, byť třeba v obráceném gardu. Uvědomujeme si vůbec, že kdyby dnes přišli volit jen pevně rozhodnutí voliči, vítězem voleb je ODS, která spolu s ČSSD dá dohromady téměř padesát procet hlasů?

  3. Výzkumy stále ukazují, že mezi voliči 4K je stále příliš mnoho těch, kteří svou současnou volbu považují spíše za nouzové řešení, které snadno vymění za jiné a to zejména ve chvíli, kdy se nabídka rozšíří o atraktivnější subjekt.

  4. Okolo 50% voličů si myslí, že bylo dobré, aby vznikla nová strana, což zcela koresponduje s výsledkem, podle kterého silný osobní vztah k nějaké straně dnes má jen necelých 40% voličů.  

Co z toho všeho plyne?  Myslím, že nám všem musí být jasné, že lidé, kteří čekají na skutečně věcnou a konzistentní politiku řešení problémů buď najdou cestu zpět k nám, nebo nepůjdou volit, čímž se zvětší šance na volební vítězství stran opoziční smlouvy. Obrátit zatím nepříznivý trend bude vyžadovat ohromné úsilí, hodně odvahy, osobní odpovědnosti a zejména poctivé práce. Bude se muset podniknout mnoho kroků, které nebudou vyhovovat zejména těm, kteří se již dnes vidí v nejrůznějších stranických či vládních funkcích. Odpor těchto lidí proti změně a snaha opět vše nějak dojednat, dohodnout či vyhandlovat může uskutečnění tohoto obratu k lepšímu vážně ohrozit.

Pokud se nerozhodnuté voliče z různých důvodů nepodaří v dohledné době získat na naši stranu, bude rozhodně lepší, podaří-li se to někomu jinému než některé ze stran opoziční smlouvy. Bude-li to nakonec nová politická strana, lze na obou stranách očekávat nejen ochotu, ale i nezbytnost společnými silami vytvořit nové a dostatečně silné liberálně-konzervativní uskupení, které bude mít šanci vyhrát volby a českou politiku zbavit krunýře oposmlouvy.

Ještě donedávna to vypadalo, že to zvládneme sami v rámci 4K. Šance 4K sehrát tuto roli se však z důvodů, které byly mnohokrát popsány, výrazně zmenšily. Otázkou je, zda dokážeme uvažovat realisticky a jednat konzistentně. Buď se nám podaří dokázat, že "nejsme jako my", což znamená, že zvolíme skutečně politicky věrohodné a odborně zdatné vedení, které společně s novým vedením KDU-ČSL a za podpory představitelů občanských iniciativ, vytvoří silné politické gravitační pole, co nejrychleji napravíme chyby, které se v posledních měsících staly, čímž opět získáme naději na volební úspěch, nebo se budeme muset smířit s tím, že budeme muset vyjednávat s dalším partnerem a hledat cestu k novému volebnímu seskupení.

Ještě pár slov k mému osobnímu vztahu k novému politickému uskupení. Nepočítám s tím, že bych se zařadil do skupiny politických turistů. Již dlouho opakuji, že to, co mě k politice přivedlo a co mě v ní ještě drží, nebyly a nejsou funkce, ale věci, které chci uskutečnit. Členství ve straně vidím jen jako prostředek k dosažení těchto cílů, nikoli jako cíl o sobě. To mi poskytuje určitou svobodu v rozhodování. Zatím mám dojem, že krok za krokem těchto cílů dosahuji: reforma vysokého školství se pomalu rozjíždí, nový systém financování vysokého školství bude hotov na podzim, veřejná podpora původně velmi nepopulárních změn pomalu roste. Jde to sice všechno trochu pomaleji, než jsem původně očekával, stojí to hodně práce a úsilí, řešení řady konfliktů, ale taková je politická realita,  se kterou se člověk musí naučit vycházet. Zatím věřím, že to dokážu, aniž bych se musel nutně ucházet o vysoké funkce. Raději budu dělat to, co umím. I v politických stranách přeci existuje něco jako dělba práce. Měla by dokonce existovat i určitá dělba mezi politickými a exekutivními funkcemi. Nerad bych se mýlil.

Na závěr mi dovolte zopakovat základní dilema, před kterým jako strana stojíme: buď dáme v Liberci naše hlasy těm, kteří dokázali svými činy dát obsah svým slovům, čímž prokázali slušnou míru imunity vůči moru české politiky, a za rok oslavíme velký politický úspěch, nebo moru české politiky definitivně podlehneme, ale pak musíme počítat s tím, že jako politická síla prohrajeme. Většina lidí na tento druh politiky už není zvědavá.

Nám všem proto přeji, abychom v Liberci našli odvahu volit vlastní hlavou vybavenou vlastní pamětí, vlastními informacemi a vlastní vůlí. Jsme přeci liberální stranou plnou silných osobností, takže by nám to vlastně nemělo dělat žádné problémy. 

  Yahoo! Groups Sponsor
-----------------------------------------------------------------------
http://hzpd.org / http://pdemokracie.ecn.cz  -  HzPD Hnuti za primou demokracii v CR a jeho pracovni, informacni a koordinacni mailova listina - odhlasit se muzete jinak prazdnym mailem na:
        hzpd-unsubscribe@yahoogroups.com
---------------------------------------------------------------
Stránky 4-koalice viz ctyrkoalice.cz