Změny v ČSNS
Pavel Holba, červen 2002
Volební výsledek ČSNS ze sněmovních voleb (0,81% odevzdaných hlasů) v červnu 2002 byl pro ČSNS zklamáním, i když v minulých volbách tato strana získala podstatně méně hlasů (0,29% odevzdaných hlasů). Důvodem bylo, že vedení ČSNS rok před volbami prodalo dům na náměstí Republiky, aby mohlo velkoryse financovat volební kampaň, a to navzdory hlasům z řad členstva, že s ohledem na finanční situaci strany by měla strana šetřit i za cenu neúčasti ve sněmovních volbách. Tito odpůrci vedení dokonce prosadili, aby se hned první sobotu po volbách (22.6.) konal celorepublikový sjezd ČSNS, ale předsednictvo dva týdny před volbami (4.6.?) rozhodlo, že namísto sjezdu se bude v tomto termínu konat jen zasedání 28-členné Ústřední rady. Ještě před volbami odstoupila z předsednictva poslankyně Marie Machatá, a na její místo postoupila jako náhradnice sestra Kotilová z Třeboně.
V úterý po volbách (18.6.) se sešlo předsednictvo ČSNS, aby připravilo sobotní zasedání Ústřední rady. Na této schůzi sdělil předseda ČSNS Jan Šula a místopředseda Novotný (z Českých Budějovic), že resignují na své funkce. V sobotu (22.6.) se sešla Ústřední rada a zasedání, kterého se zúčastnila i čestná předsedkyně ČSNS sestra Milena Šimůnková. Na zasedání ÚR vystoupil předseda Ústřední revizní komise Doupovec se zprávou o finanční situaci strany, ve které uvedl, že finanční dluh ČSNS činí 60 milionů Kč. Bývalý ekonom ČSNS bratr Tomšů, který byl dříve Šulovým vedením odvolán, potvrdil závěry Doupovcovy zprávy. Ústřední rada pak odvolala předsednictvo ve složení Šula, Novotný, Olšiak, Grygar, Toman, Štencl, Trkal a Klose a jmenovala nové 7-členné předsednictvo ve složení Trkal (jako 1. místopředseda a do zvolení nového předsedy statutární zátupce ČSNS), Bína, Rovný, Votava, Skopal, Skalník, Pondělíček, které má za úkol sestavit krizový management. Ze svých funkcí odstoupili i další stoupenci Šulova vedení (Balzar, Lochman).
Odstupující 47-letý Jan Šula působil v 80. letech jako šéf vietnamské restaurace provozované Slušovickým agrocentrem. Po Listopadu byl jako člen KDU-ČSL navržen na šéfa ekonomické kontrarozvědky a z toho důvodu ukončil své členství v této straně. Později se stal členem ODA, ale v roce 1998 dostal nabídku vstupu do ČSNS, kterou přijal a den nato (v říjnu) byl zvolen předsedou ČSNS (aby mohl být zvolen předsedou, musel sjezd nejprve zrušit článek stanov, ve kterém byla stanovena podmínkou, že členem vrcholných orgánů strany se může stát jen dlouholetý člen strany). Sjezd od Šuly očekával, že jako bývalý šéf hospodářské kontrarozvědky udělá pořádek v hospodaření ČSNS a požene k zodpovědnosti ty členy bývalého vedení ČSNS, kteří finančními machinacemi poškozovali finance strany. Šula po svém zvolení vytvořil sdružení mimoparlamentních stran a hnutí, které nazval Národně Demokratickou aliancí a které na jaře 1999 sestavilo podrobný politický a volební program, který přijala konference ČSNS. V létě vystěhoval hlavní sekretariát z náměstí Republiky do Londýnské ulice. Šula sliboval takovou změnu stanov, podle nichž by jednotlivé politické subjekty měly v rámci ČSNS statut krajských organizací, ale jak se ukázalo, byly to jen sliby. V předjaří 2000 se Šulovi podařilo získat poslankyni za US Marii Machatou, aby se stala členkou ČSNS, takže ČSNS mohla být v nějaké míře považována za parlamentní stranu. V té době provedlo Šulovo vedení rozsáhlou redukci placeného aparátu strany.
Od jara 2000 pak ČSNS s hnutím NEZávislých připravovala kandidátky pro krajské volby, na kterých se měly uplatnit i kandidáti ostatních stran NDA. Vystoupení M. Machaté ve Sněmovně pro zrušení lustračního zákona vedlo k tomu, že PB a KAN přestaly s NDA spolupracovat a kandidovali do krajských voleb jako samostatná koalice PB-KAN. Koalice ČSNS-NEZ se realizovala jen v některých krajích, v jiných krajích kandidovaly NEZ a ČSNS samostatně s tím výsledkem, že úspěšné byly jen kandidátky samostatného hnutí NEZávislých, které přitom dosáhlo nejlepšího volebního výsledku ze všech mimoparlamentních politických subjektů.
Již v té době připravoval Šula se svým vedením prodej domu na náměstí Republiky, který vynášel ročně na nájmech několik desítek milionů. Pod záminkou nezbytnosti uhradit dluhy prosadil Šula málo výhodný prodej tohoto domu, což vyvolalo, zejména v Praze, vznik značné opozice uvnitř strany, která začala vydávat vlastní "Pražský bulletin" (vydávání původního vnitrostranického periodika "Zítřek" Šulovo vedení zastavilo) avšak nebyla schopná se prosadit proti Šulovu vedení, které dotlačilo stranu do nákladné volební kampaně. Podle (p.r.) zpráv z tisku miluje Šula svého porsche a rád s ním brázdí dálnice západní evropy a také chová několik anglických plnokrevníků. Po volební porážce Šula na schůzi předsednictva ČSNS rezignoval na svou funkci předsedy ČSNS. Na následné Ústřední radě ČSNS se ukázalo, že po dvouletém Šulově hospodaření strana ztratila nejen dům na náměstí Republiky, ale dosáhla zadlužení ve výši 60 mil. Kč.
------------------------