Protoze nekteri lide by radi z hrdeho cecenskeho naroda, ktery bojuje za svobodu a nezávislost, ktera je prirozenym pravem kazdeho naroda, udelali bandu teroristu, pripomenme si clanky, ktere jsem posilal 12. 8. 2000. Pokud valka v Cecensku terorismus prinesla, je to na jedne strane terorismus tajnych sluzeb, ktere valku vyprovokovaly a na druhe strane terorismus prislusniku naroda zahnaneho ke zdi. Terorismus je jiste jako metoda neomluvitelny. Je vsak treba lecit zejmena jeho priciny, a temi je zotrocovani a decimovani kulturne autonomniho naroda. Na plamenech v New Yorku (utok na Mezinarodni obchodni centrum TWC) si mnozi politici chteji prihrat svou polevku. Nejprve Putin (co vsak melo i kladnou stranku, nebot to prispelo k urcite normalizaci vztahu mazi Ruskem a Zapadem) a nyni izraelsti politici. Chtit vyvolat valku v Palestine kvuli terorismu neni moralne opodstatnene a problem terorismu v teto oblasti to vubec neresi a nevyresi. Naopak to nesrovnatelne snaze nez odveta USA v Afghanistanu muze vest k destabilizaci cele oblasti, preneseni konfliktu na Syrii a dalsi islamske zeme a v konecnem dusledku ke vzniku treti svetove valky.



Darius Nosreti


Cecensko - Nosreti, Prochazkova, Isajev


Cecensko - konec snu - zacatek agonie
"Nova cecenska valka zacala nepokoji na hranici Cecenska a Dagestanu,
jejichz pozadi se dosud nepodarilo spolehlive objasnit. Existuji v podstate
dve varianty - podle prvni z nich slo pri roztrzce u vesnice Agvali o
incident vyprovokovany a postupne rozdmychany kavkazskymi muslimskymi
radikaly, podle druhe se angazovalo spise republikove vedeni Dagestanu a
federalni ministerstvo obrany, ktere se rozhodly vyslat do okresu Cumadin a
Botlich vojaky, nacez nasledovala reakce asi tisice bojovniku ze skupiny
polniho velitele Samila Basajeva." (Uryvek z clanku Tomase Vlacha: Letecka
valka - Cecensko 1999, in Letectvi a kosmonautika, 4/2000)
Sen o velkem Rusku mocneho cara zkoncil a nasi slovansti bratri se
jen velmi pomalu probouzeji, aby si uvedomili, ze Rusko, tuto posledni
kolonialni svetovou velmoc, ceka dalsi etapa rozpadu. Jeste si rusky narod
neuvedomil, ze nese spoluzodpovednost za vraha Putina a vladu zabijaku,
kteri se podepsali pod genocidu cecenskeho naroda. Rusko se v tomto stoleti
stalo mnoha narodum ze spatne matky jeste horsi macechou, ktera jim jiz
nema co dat a potlacuje jejich
pravo na sebeurceni. Nemuselo tomu tak byt, ale statni banditizmus a
klanovy, mafiansky, byrokraticky a jednim slovem nedemokraticky zpusob
rizeni zeme zpusobil, ze Rusko neni schopne ridit ani tu nejrustejsi cast
zeme a hrozi strhnout do propasti valek dalsi narody Ruska i sveta za
jeho hranicemi.
Valku v Cecensku podle vseho nevyprovokovali islamsti teroriste,
ale dagestanska a federalni vojska, provokateri a nastrceni agenti, kteri
meli od chatrne mirove dohody z 31. srpna 1996 dostatek casu pripravit
"velkorysou" akci. I kdyby stal na zacatku lokalni konflikt narodne
osvobozeneckych sil, poslouzil stejne jen jako zaminka k vyhlazovaci valce.
Proti vyprovokovani valky Cecenci hovori napriklad i svedectvi dokladajici
mozne nasazeni falesnych muslimskych bojuvek na pocatku valky - bylo napr.,
pozorovano ostrelovani obci s civilnim obyvatelstvem, zatimco sousedni
pozice "cecenskych teroristu" byly evidentne zamerne utoku uchraneny.
Prinejmensim tento priklad - jako jeden z mnoha - doklada, ze cilem je
udrzeni uzemi pod ruskou nadvladou a genocida obyvatelstva, a ne boj s
"teroristy" a "vychovna akce"
Ano, od prvni valky v Cecensku byli k boji odhodlani i mnozi radovi
Cecenci, aby uchranili svou zemi pred niciteli poslanymi ruskou vladou,
generaly a ruskym prezidentem, aby chranili cest
svou, svych rodin, aby prokazali sluzbu sve rodne zemi, odhodlani obetovat
svuj zivot v nerovnem boji, i kdyz vetsina Cecencu rada uverila falesnym
nadejim spojovanym s mirovou smlouvou. Svetova verejnost je na strane
Cecencu a neznam nikoho, kdo by pochyboval o pravu cecenskeho lidu na
sebeurceni. Svetova verejnost vidi, ze tato valka neni valkou Rusu proti
Cecencum, ale
valkou ruske vlady a ruskeho prezidenta proti vlastnim narodum vcetne naroda
ruskeho. Je to valka zradcu rozhodnutych obetovat syny ruskych a cecenskych
matek zajmum velkokapitalu, vojensko-prumysloveho komplexu, zajmum ruznych
lobby a mafii. Zasah ruske armady proti Cecencum nebude nikdy
srovnatelny se zasahem NATO na Balkane a ruska generalita jiz ze svych
uniforem nikdy nesmyje stopy zbytecne prolite krve. Zapojenim ruske mocnosti
do lokalniho konfliktu tento prerostl do valky mezi narody s mnohem
vetsimi ztratami a nasledky vseho druhu. A nebudeme si nalhavat, ze tento
konflikt nemuze prerust do serie vleklych obcanskych valek s vice
neruskymi narody, do valky mezi pravoslavnym Ruskem a islamskymi narody a
staty, i do globalniho konfliktu Mezi odpurci ruske agrese a Ruskem a
jeho potencialnimi spojenci (o skutecnych spojencich nic nevim). Jiz ted je
na obou stranach radove stokrat az tisickrat vice obeti nez v pripade
prirozeneho vyvoje lokalniho konfliktu a logickeho uznani samostatnosti
Cecenska. Jiz ted privedla ruska agrese vztahy mezi vychodem a
zapadem zpet na uroven studene valky, coz prinese Rusku neblahe
nasledky a zastaveni pomoci dulezite k restrukturalizaci a zachrane jeho
ekonomiky a potazmo i politickeho systemu. Celemu svetu studena valka
prinasi nova desetileti obav a napeti. Mlceni ruske inteligence a naivni
vira Rusu v demagogicka hesla valecne-politickych manipulatoru je zahubou
pro desetitisice vojaku a civilistu. Je to opet mlceni mas, ktere
privolava osudovy trest - v podobe budouciho hladu, bidy, nemoci,
ekonomickych, psychosocialnich a ekologickych skod a soucasnou humanitarni
katastrofu, jevy doprovazejici kazdou podobnou valku. Tento trest budou
nest jeste pravnuci dnesnich Rusu a dalsich mlcicich narodu Ruska. Ruzne
nasledky ponesou i narody cizich statu, zvlaste pokud sama Moskva nasledky
valky politicky neunese.
Velke a silne Rusko je davno historii a soucasny slepenec
predstavuje zdroj nebezpecne nestability a nebezpeci pro cely svet.
Rusko ceka odlouceni dalsich statu a na tuto eventualitu se musi Rusove
moralne pripravit. Rusky narod musi shodit ze sveho hrbetu vladu tyranu a
domoci se svobodnejsich voleb bez manipulace a intrik KGB. Darius Nosreti
(Tento Clanek je mozne otisknout)



Rozhovor s Petrou Prochazkovou


Petra Prochazkova (1964) vystudovala zurnalistiku na Univerzite Karlove,
pote pracovala v casopise Kvety, po roce 1989 zacala pracovat v redakci
oficialnich Lidovych novin. V roce 1992 se stala zahranicni zpravodajkou
Lidovych novin v republikach byvaleho Sovetskeho svazu, pozdeji
zalozila s Jaromirem Stetinou agenturu Epicentrum. Krome zpravodajstvi
natocila ci se podilela na nataceni nekolika filmu, z nichz posledni
prispel k prijeti dvou rezoluci pozadujicich propusteni novinare Radia
Svoboda Andreje Babickeho a nezavisle vysetreni zlocinu v Cecensku v
Kongresu USA. Obdrzela nekolik novinarskych cen, naposledy pak Cenu Ceskeho
literarniho fondu.

SG: Napsala jste mi, ze se budete stehovat do Grozneho...
PP: Ja jsem si tam koupila pulku domecku, ta druha je trochu
rozpadla, a to, ze tam budu zit, souvisi s praci Nadace Clovek
v tisni v Cecensku, ktera tam asi od ledna operuje ve spolupraci
s rakouskou a ceskou Charitas. Jako novinar v Cecne zatim dost
dobre pusobit nemuzu, ruska strana si nepreje, aby se tam
novinari svobodne pohybovali, krome nejakych prilezitostnych
zajezdu. Navic bych si potrebovala odpocinout od kazdodenniho
zpravodajstvi z Moskvy, za Putina tam patrne nebude tak bourlivy
zivot jako driv, tak me napadlo, ze bych mohla asi na rok odjet
na Kavkaz a pracovat na projektech, ktere jsme dohodli s Charitou
a s Clovekem v tisni. Spojeni tam nebude, protoze zatim neni
elektrina a pouzivani satelitnich telefonu je obtizne. Jednak to
Rusove nemaji radi, jednak tam podle nich novinari nemaji co
delat a za treti, pro coz ale zatim nemam zadny dukaz, Rusove
satelitni vysilani asi nejak rusi. Uz se mi to stalo nekolikrat
- prvni telefonat pres satelit se povede a pak, po peti vterinach
se spojeni prerusi. Stava se to vsem. Existuje jen jedno misto
v Cecne, odkud se nam s kolegou Jevtusenkem podarilo dovolat,
kdyz jsme hledali Andreje Babickeho, a to je strecha budovy
Federalni bezpecnostni sluzby v Sali.

SG: Nejde tedy o odchod do kavkazskeho duchodu?
PP: Dum v Groznem sice budu mit porad, ale zustat tam nechci.
Chtela bych se od male publicistiky a cisteho zpravodajstvi
dostat k dlouhodobejsim projektum. Natocit film o Groznem by melo trvat rok
a ne tyden, jako u naseho posledniho filmu.
Date si konak? (Je neco malo pred desatou dopoledne - pozn.
kb) Je vyborny, odtamtud.

SG: Tak jo, dam si.
PP: Na novinarine me stve, ze pisu, pisu, pisu, ale nekdy bych
taky rada videla konkretni vysledek sve prace. V posledni dobe
hodne spolupracujeme s Nadaci a na te praci je prijemne, ze si
neco vymyslite a za tyden to zrealizujete. Neco tam lidem
rozdate, postavite stan. Druhy duvod, proc se mi libilo ted
s nimi spolupracovat, je, ze bych rada poznala dokonale zase
nejake jine misto, coz znamena bydlet s temi lidmi, mit jejich
problemy. V Moskve to uz, myslim si, znam.

SG: Lide z Grozneho, kteri ziji tady v uprchlickych taborech, mi
rikali, ze tam uz neni mozne zit. Tak jak tam lze koupit dum?
PP: NEjak to jit musi, ted tam zije sedmdesat tisic lidi, ackoli
podminky jsou ponekUd zvlastni. Neni tam elektrina, voda ani
kanalizace. Navic je Cecna zablokovana, takze se nikam
nedostanete, ani nevite, co se deje. Je to taky trochu depresivni
prostredi, rozborene mesto, vsude se nachazeji a budou nachazet
mrtvoly po bombardovani a podobne. Je to takove fantasmagoricke prostredi.
Chybejici kanalizace je obrovsky problem. Jidlo tam neni a lze
je jen strasne tezko dovezt. Tak se tam jedi ruzne placky
z mouky, caj a cukr. Je to drsny zivot, ale myslim si, ze se bude
zlepsovat. Spousta lidi se tam totiz podle me vrati, kdyz nechce
zit dozivotne ve stanu. A budou se pokouset alespon cast mesta,
kde jsou rodinne domky a ktera nelehla popelem jako stred mesta,
zrekonstruovat.

SG: Nerozumim uplne rusky, ale jedna z Cecenek zijicich v Cechach
mi rikala, ze existuje jakasi vyhlaska nebo prikaz, podle ktereho
se chlapci od urciteho veku nesmi do Cecny vracet nebo dokonce
maji byt zabijeni.
PP: Toto narizeni uz v soucasnosti neplati, podle nej osoby
muzskeho pohlavi od desiti do sedesati let nebyly v prubehu
bombardovani vypousteny z Cecny. Na postech na hranicich je
sebrali a vratili, pripadne umistili do filtracniho tabora.
Rusove maji takova poznavaci znameni: je-li nekdo cerstve oholen, je
podezrely, protoze predtim byl pravdepodobne vousaty partyzan, a aby se
skryl, tak se cerstve oholil. Tedy, kdo byl oholen, neprosel pres post.
Nebo delali takove proverky - svlekli vas do pul tela a kdo mel kolem
ramene nejakou modrinu, tak nosil samopal. Taky vas mohlo prozradit nejake
poraneni na prstech... Lide se proto samozrejme boji. Rusove se ted snazi
zaclenit Cecnu zpet do sveho imperia a budou napriklad chtit, aby
slouzili v armade . To pro Cecence bude dost problem.

SG: Na jakou budoucnost ma tedy Cecna nadeji?
PP: Na takovou normalizacni. Probehne drobna partyzanska valka,
zrejme. Rozumite, lide jsou uz unaveni. Prvni valku provazel
entuziasmus, slo o boj za svobodu a nezavislost. Ve druhe uz si
rikaji, ze je jedno, at bude vladnout Cinan nebo Cecenec, hlavne
at nas nechaji byt. To bude trvat takovych deset let a potom zase
zacnou mit roupy. Ted jsou vybiti, nejodhodlanejsi cast,
partyzani, jsou kdesi v horach a je jich cim dal tim mene. Jednou
treba prijde v Rusku k moci nekdo, kdo jim rekne "Tak si jdete.".
S Putinem to ale zatim nehrozi.

SG: Pripustila by verejnost vubec neco takoveho?
PP: Mozne to je, ale nalada spolecnosti v Rusku k tomu nesmeruje.
Prevazuji sile nacionalisticke nalady, obnovuji se imperialni
touhy, ktere prameni z komplexu menecennosti.

SG: A jak vypada situace v Cecensku dnes? (Rozhovor jsme natacely 19.
kvetna - pozn. kb )
PP: Probihaji lokalni boje v horach a pak partyzani poradaji
diverzni akce, napadaji kolony. Na partyzansky styl boje vzdy
doplati civiliste, takze se neni co divit, ze je vesnicane uz
nemaji moc radi.

SG: Cetla jsem nedavno v casopise The Ecologist, ze ve svazich
kolem Grozneho je zakopany jaderny odpad, ze v prubehu
ostrelovani Rusove rozbombardovali jakesi cisterny s nebezpecnymi
chemikaliemi.
PP: V Groznem je vse priserne znecistene. Maji problemy
s chemikaliemi, s jadernymi odpady, ktere jsou kdesi smerem na
Tolstoj Jurt a hlavne - obrovske problemy s ropou. Cely Groznyj
lezi na rope a ta je ted ve vode, protoze se rozbilo potrubi. Ja
budu kopat studnu, ale treba ze mne bude naftovy kral. Taky je tam
strasne moc smogu z horicich vrtu, ktere se vznitily pri
bombardovani.

SG: V Rusku nastoupila nova vladni elita, jak odhadujete, ze to
tam v nasledujicich letech bude vypadat?
PP: Rozhodne jinak nez za Jelcina, to bylo vic srandy. Putin je
mlady, zdravy, predstavitel jine generace, ackoli ho s Gorbacovem
i Jelcinem spojuje to, ceho se Rusove jeste dlouho nebudou moci
zbavit - komunisticka minulost. Jeho vladnuti lze ale srovnavat
spise s erou Andropova: pod rouskou boje proti zlocinnosti jsou
omezovana lidska prava, svoboda slova a tak dale. Navic si do
Kremlu prinesl metody KGB a obklopil se podobnymi lidmi. Obklopil se svou
suitou, ale zaroven se nedokazal zbavit prohnile jelcinovske
administrativy. Urcite bude vladnout velmi autokraticky a
despoticky, Zadnou velkou demokracii bycch neocekavala, nekteri lide
tvrdi, ze to pro Rusko je snad i lepsi.
Putin je pragmaticky, chladny, pro Zapad v mnoha smerech daleko
nebezpecnejsi nez Jelcin. Asi neni prilis inteligentni, ale je to
takova liska podsita. Myslim, ze nastane obdobi, kdy se situace
na prvni pohled stabilizuje politicky, mozna i ekonomicky.
Odpurce by Putin zlikvidoval drive, nez by se o nich nekdo
dozvedel. Absolutni svoboda slova i absolutni svoboda pro
novinare, ktera panovala za Jelcina, skonci. Bude se neco dit, my
nebudeme vedet co a budeme dostavat oficialni zpravy o tom, jak roste
vyroba.
Jakmile v Rusku usedl na trun mlady, zdravy clovek, bude
vladnout strasne dlouho. Rusko totiz doposud nepochopilo princip
Demokratickych voleb - Delaji je jen pro forma . Urcita klika
bohatych a vlivnych lidi se na Necem usnesla a to pote take
realizovala. Lide jen poslouzili k tomu, aby se vytvorilo zdani
voleb. Putin jeste ani nenastoupil a uz se rika, ze by bylo
dobre, aby mel mandat na sedm let. A on na to, tak ted poprve
jeste ne, az me zvoli podruhe. Jasne ze ho zvoli, protoze kdo je
mocny, tak si zaridi, aby ho zvolili. Jeho protikandidati nikdy
nebudou mit tu sanci.

SG: A jake se pouzivaji metody k tomu, aby se situace vyvijela
podle necich predstav?
PP: Hlavne musi mit dotycny penize, potom intrikarsky talent
- ten maji vsichni. S penezi souvisi vliv. Anebo potrebujete
povest, ze jste strasne bohaty a vlivny, pak je ani nepotrebujete
mit. Musi byt dobry manipulator, protoze vse je zalozeno na
manipulaci s verejnosti, pak potrebuje dobry tym, loajalni
a oddany, ktery nikdy nezradi. Takze jde o zacarovany kruh penez,
vlivu a moci.

SG: Ceske ministerstvo nedavno iniciovalo rezoluci proti
porusovani lidskych prav na Kube. Nesouhlas s podobnou rezoluci
na adresu chovani Ruska v Cecensku oduvodnilo tim, ze Rusko nelze izolovat.
PP: O tomto principu dvojich standardu mi nedavno nekdo vyznamny a chytry,
nemuzu si ted vzpomenout kdo, rikal, ze vedl jiz k mnoha svetovym
valkam. Povazuji to za nesmirne nebezpecne.
Nevidim zadny duvod, proc byt k Rusku shovivavejsi nez treba
k Madarsku nebo Rakousku. Protoze maji nejake ty rezave jaderne
zbrane, ktere by mohli pouzit? Kvuli tomu, ze je nekdo bude
kritizovat, uvali na ne embargo, bude je izolovat, samozrejme
valky nezacinaji. Valka, nemyslim nejaka svetova, ale lokalni,
vedena Ruskem, zacne tehdy, az budou Rusove vedet, ze si ji mohou dovolit.
Detsti psychologove rikaji, ze diteti se nema vyhrozovat, ale
pokud jednou pohrozite, ze nesmi do kina, provede-li neco, ale pak do
kina stejne smi, zpusobite, ze se tak bude chovat vzdycky. Stejne chybny
postup pouziva Evropa vuci Rusum. Pokud chceme Rusko v Evrope, musime mu
dat jasne znat, za jakych podminek.
Obvinuje-li rada svetovych politiku, novinaru a obrancu
lidskych prav nekoho z toho, ze se na nejakem narode dopousti
genocidy, Nepovazuji za vhodne davat mu pujcku, Nebo za nim
- jako Tony Blair - jezdit na statni navstevu do Moskvy a davat
najevo, ze jsem Nejlepsi kamarad toho pana, ktery valku schvalil
a vede ji. Cely svet ho Mel naopak kritizovat. Chapu, ze by
nebylo dobre zavrit hranice a vypovedet diplomaticke styky.
Staty, ktere nesouhlasi s pocinanim, by ale nemely rozvijet
obchodni programy, mely by uplatnit sankce, ktere budou mit
prakticky dopad. I kdyz takova opatreni postihnou predevsim
obcany, melo by se k nim pristoupit, protoze rusti obcane si ted
nedavno zcela dobrovolne zvolili pana Putina za prezidenta. Jsou
zodpovedni za to, co on dela, protoze si ho zvolili. I oni nesou
dil viny za to, co se deje.

SG: Cecenska spolecnost se v prubehu prvniho konfliktu semkla
kolem nabozenstvi, kolem islamu. Stupnovalo se to behem druheho konfliktu?
PP: Myslim, Ze ano. Kazda valka potrebuje ideologii a cim dele
trva, tim silnejsi musi mit ideologicke podhoubi. Lide Nebudou
bojovat jen tak. Bojuje se pro penize Nebo pro presvedceni
- branim svuj dum, paklize uz dum Nemam a bojuji na fronte, musim
mit za sebou nejakou ideologii. A kdyz valka trva dlouho, musite
zivit ochotu bojovat. Oni si islam trosku vymenili za
komunistickou ideologii. Prezentace islamu na severnim Kavkaze je ponekud
sverazna, vlastne jsou si s komunistickou ideologii
podobne: samy zakaz, samy prikaz. Cast obyvatelstva i partyzanu,
tech nejradikalnejsich, se mozna unavou, beznadeji, tlakem
z ruske strany, fanatizuje. Islam uz si vyzkouseli, tak se pod
jeho praporem snazi mobilizovat sily. Nastesti to nepostihlo
velkou cast obyvatelstva, Cecenci jsou znacce svetsti lide.
Protestovali tise tim, ze shora nadekretovana narizeni prilis
nedodrzovali.

SG: Vy se mezi bojovniky take pohybujete. Jak se v teto casti
spolecnosti zmenilo vase postaveni?
PP: Zmenilo se, to je pravda. Zacalo to ale uz po roce 1996, kdy
se islam stal statni politikou. Najednou to byla takova moda, ze
navenek vsichni zacali dodrzovat pravidla islamu. Nekteri to
mysleli opravdu uprimne, mysleli, ze jde o nejlepsi zpusob, jak
se oddelit od Ruska - mentalne, byt uplne jini. Zacala jsem mit
urcite problemy, i kdyz legracni a trapne: musela jsem si davat
pozor s kourenim, uz mi tam nikdy nikdo nenalil panaka, nikde se
nedal koupit zadny alkohol. Musela jsem si vic davat pozor na
obleceni - nikdy jsem nesmela mit kalhoty, vzdy jen sukni, vic se
dbalo na to, abych mela na hlave satek. Postaveni zen se moc
nezmenilo. Zena vzdy makala a muz sedel a diskutoval o velkych
politickych problemech. Moje postaveni se ale zmenilo hlavne
proto, ze uz jsem tam jezdila dlouho. Prijali me za svou
a pripadalo jim najednou prirozene rict mi, at jim vycistim boty,
uvarim obed nebo prinesu vodu. Byla jsem tam moc casto a prestala jsem byt
host, Nezapricinil to islam. Dali mi cistit brambory a starej se.

SG: Jak jste reagovala?
PP: Brambory jsem oskrabala, vodu nanosila. Delala jsem fory, ale
vzhledem k tomu, ze mi hodne pomahali, jsem udelala, co mi rekli.
Slo vlastne o oddil, ktery Me chranil v dobe, kdy dochazelo
k mnoha unosum. Pozivala jsem vlastne velkych privilegii. Pomohli mi
natocit film o verejnych popravach. Kdyz jsme byli doma, chovala jsem
se jako ostatni zeny. Uz jsem nemela vysady jako zpocatku, kdy ostatni
zeny behaly a varily a ja jsem sedela s veliteli, pokurovala a
diskutovala s nimi.

SG: Zminila jste, ze byste se na duchod odstehovala na Kavkaz.
Dokazala byste to vnitrne prijmout?
PP: Stare zeny maji velka privilegia a zase slouzi ty mlade.
Stari lide vubec maji vysadni postaveni.

SG: A co vlastne tedy nemate rada na Ceske republice?
PP: Ja tomu tady totiz ted nerozumim. Pripada mi, ze, lapidarne
receno, dobre b ydlo pali. Tady v Cechach se mate tak dobre, vubec
Nevite jak. I ti, kdo se tu maji jakoby spatne. Chapu, ze kazdy
se chce mit lepe, ale ve srovnani s tim, co ja uz tech osm let
vidam, se maji uplne kralovsky. Vzdycky, kdyz jsem v Cecne, ted
jsem byla v Africe, kde lide umiraji hlady, protoze proste
opravdu Nemaji co jist, tak si rikam, boze to je tak dobre, ze
jsem se Nenarodila v severni Keni, v Turkane, Nebo v Tadzikistanu
Nebo v Cecne. Uz jenom za to, at se mam jak se mam, musim byt tak vdecna.
Nespokojenost je dobra, je to stimul k aktivite a vyvoji, at jsou lide
Nespokojeni, ale Cesi porad knouraji. Kdyz jsem ted byla v Africe, kde
lide Nemaji co jist, Nemaji praci, jsou v zoufale situaci, videla jsem,
jak se dokazou rozjet, porad se smeji, maji dobrou naladu. To neni blbe
nebo primitivni. To je
postoj k zivotu. Cesi jsou takovi tragedi. Ale je pravda, ze tomu
nerozumim, mozna bych se tim taky trapila, kdybych tu byla. Lide
jsou zahledeni do sebe. Jen par se jich zajima, co se deje jinde,å
jak by se dalo pomoci...

SG: Cesky literarni fond vam v techto dnech udelil Cenu Karla
Havlicka Borovskeho, rozbehla se tu podpisova akce, jejiz
signatari navrhuji prezidentovi, aby vam udelil statni
vyznamenani. Co pro vas takova oceneni znamenaji?
PP: Jednak mam radost, ze kdyz od rana do vecera tolik let
neustale neco delate, ze to nekdo cte a treba se to i libi. Krome
toho je to taky dost velka castka korun, a ja ty penize ted dost
nutne potrebuji na projekty na Kavkaze, protoze nebudu moci tolik
psat a pracovat pro nejruznejsi media. Snizi se mi vyrazne
prijmy, ale naklady zustanou pomerne stejne. Snad se i diky te
cene podari realizovat treba projekt Detskeho domova, ktery jsme
si vymysleli.

SG: BUDete tam Zit sama?
PP: BUdu tam Zit sama, ale to je relativni. Potrebuji tam
dukladnou ochranu a k tomu Nestaci jeden ozbrojeny clovek. To
bude nova Cecenska policie podrizena Moskve. Je to naprosto
oficialni a budou-li me chranit dobre, je mi to jedno. My za to
ale take musime platit. To je dalsi vec, na kterou potrebuji
penize. Nikdo se zatim Neprihlasil, Ze by se mnou sel zit do
Grozneho, ale kdyby Charita zahajila projekt, na jehoz schvaleni
Cekame, prijel by tam jeden pracovnik olomoucke pobocky. Pokud by
se podarilo zajistit penize na velke projekty, ktere spolecne
s Charitou a Clovekem v tisni vymyslime, tak by tam pracovalo
Nekolik lidi. Ja jsem predsunuta jednotka - kopat studnu, zavest
elektriku... Poridim slepice a psy, zavedu hospodarstvi, abychom
v pripade obkliceni prezili. Potom treba odjedu jinam, prestane
Me to bavit, tak to predam jinym. Me bavi rozjizdet takove
projekty, kdyz trvaji dlouho, zacinaji Me nUdit.

SG: Dekuji za rozhovor.

pripravila Klara Brotankova, Casopis Sedma generace, Brno (Neni mozne
publikovat bez souhlasu redakce)

---------------------------------------------

Zona


Tragicka fakta, ktera v techto dnech vypovidaji o Cecne, jsou
svym dosahem nesrovnatelne vetsi nez tato zeme sama. Jeji opravdovou
tragedii nemohou popsat novinarske reportaze. Ruska propaganda, nasledovnice
bolsevickych tradic prikraslovani skutecnosti, se opet pokousi, navzdory
vsem zrejmym faktum, vnutit svetovemu spolecenstvi predstavu, ze
"protiteroristicka operace v Cecne" je temer u konce. Tim spise, ze verejne
mineni v Rusku vlastne neexistuje. Svetove spolecenstvi, ktere tvrdym
jednanim s Ruskem nemuze zastavit zlocin, pachany na civilnim obyvatelstvu,
pritom stale vice abstrahuje od zjevnych politickych problemu Ruska a Cecny
a stale vice mluvi o problemech humanitarnich, o porusovani lidskych prav v
Rusku. To vse v momente, kdy rozzurena a opila horda vrahu, nazyvajici se
ruskou armadou (jejiz vetsina
byla naverbovana primo v preplnenych ruskych veznicich), zavrsuje pred zraky
celeho sveta popravu Cecenskeho naroda.
Usuzovat z nekonecne rady clanku a rozhovoru na porusovani lidskych
prav v Rusku je stejne, jako mluvit o pocasi pred sto lety na teto sestine
sveta. Od dob Kyjevske Rusi neni dne, aby se zde, od Brestu na zapade az po
nejmensi Sovetskym svazem okupovany japonsky ostrov na vychode, neporusovala
lidska prava. Svetova verejnost by vsak Mela vedet, ze v Cecne se dnes
odehrava neco jineho nez toto pro Rusko zcela banalni porusovani lidskych
prav. Tupeno je zde kazdym dnem nejsvetejsi pravo cloveka na vlastni Zivot,
darovany mu Hospodinem. Ve chvili, kdy se z naroda cilevedome vybira jeho
nejzdravejsi cast (mladez, muzi v nejlepsich letech) a fyzicky se likviduje,
lze mluvit pouze o ruskem nacionalne-statnim programu zniceni Cecny. Chovani
zapadnich politiku vsak ukazuje, ze se touto skutecnosti nehodlaji prilis
znepokojovat - jak jinak by mohl britsky premier Tony Blair usednout do
cestne loze ve spolecnosti hlavniho popravciho Cecenskeho naroda? To svedci
o bezmocnosti civilizace, neschopne zastavit vandalsky zlocin, jehoz obeti
je malopocetny narod.
*Pod Kavkazem vsak neumiraji pouze lide, ale take cela zem. Cecna je
dnes mrtvou nebo polomrtvou zonou, rozrytou pasy tanku, rozervanou raketami
a bombami. Je otravena vsim, co vyrobil rusky vojensko-prumyslovy komplex se
zamerem ustedrit policek nenavidenemu zapadu. Obeti bombardovani a min z rad
lidi, domacich i divokych zvirat nelze spocitat. Z pruzracnych rek se
stavaji stoky a unikatni lesy denodenne trpi intenzivnim bombardovanim a
delostrelbou. Vsechno zive, vcetne ubohych Cecencu, prchajicich z jednoho
koutu zeme na druhy, uz davno opustilo tuto zonu. I tak neprijemneho a
vsudypritomneho zivocicha, jako je moucha, zde naleznete jen v zastoupeni
jednotlivych exemplaru.
Zamorena puda a vzduch jiz dnes pro zivot cloveka predstavuji stejne
nebezpeci jako samotne bombardovani. I normalni zivot je v dane zone
nemozny. Platilo by to i tehdy, kdyby valka skoncila. K tomu se ovsem
neschyluje. Lide, kteri se dnes tisni v rozvalinach svych domu, jsou bez
vyjimky odsouzeni. Vsichni stradaji nemocemi. Odsouzeny jsou take deti tech,
kteri jeste ziji, i ohromne mnozstvi sirotku, jejichz rodice pripravila
ruska armada o zivot. Vzala jim vsak nejen rodice, kteri se o ne meli
starat, skoly, ve kterych se mely ucit, ale take obycejny cisty vzduch,
ktery by mohly dychat. Ty z nich, ktere navzdory vsemu preziji, jsou
odsouzeny k tomu, aby se staly teroristy. Neni pro ne jine cesty. A
budoucnost techto nestastniku maji na svedomi ti, kteri se o nich jako o
teroristech budou zitra vyjadrovat - ti, kteri dnes nedokazi zastavit statni
barbarstvi a terorismus v Rusku, neostychajicim se na prahu 21. stoleti pred
zraky vsech vymazavat z mapy celou jednu zemi. Predstavitele zapadu v cele s
Clintonem a Blairem, kteri tolik mluvi o lidskych pravech a zasadach
humanismu, spolu s Radou Evropy odevzdali pravo na zivot celeho naroda a
cely narod k poprave barbarskemu okupantovi.

Ali Isajev
(Redakce Pavel Pribyl) Casopis Sedma generace (Neni mozne publikovat bez
souhlasu redakce)





ÈEÈENSKO - petice

Nejsem muslim, ani jsem v zivote v zadne muslimske zemi nebyl, s muslimy se nestykam, nejsem mudzahedin, nejsem radikal, nesympatizuji s teroristy, nevim skoro nic o panu Maschadovovi, ale s jednou veci souhlasim: Clenove ruske vlady, ruce pryc od Cecenska! Stejne se nakonec odtrhnou, a zbytecne se vzajemnymi utoky zbidacuje Cecensko i Rusko. Rusky lide, nenech se zblbnout, ze jde Putinovi o neco jineho nez o bezproblemovy pristup k nafte na jihu Ruska, na kterou maji Rusove asi stejny moralni narok jako knize Drakula na prvni noc s Vasi manzelkou.

Darius Nosreti
http://www.darius.cz/zvon
----------
Chcete byt v obraze? Pripojte se do besedy
http://www.darius.cz/ag_nikola/formular.html
----------
From: "Avinty Lanaikey" <tandit@mail.hitech.cz>
Date: Wed, 27 Feb 2002 14:42:52 +0100
Subject: Èeèensko - petice


Utlaèované národy mají držet pohromadì!
Je tu jedna zajímavá a hodnotná petice za nezávislost Èeèenska.
Organizuje ji Transnational Radical Party.


ÈEÈENSKO: UŽ DOST!

Vážené dámy a vážení pánové z Evropské rady a komise,

bìhem 300 let ruské okupace zažilo Èeèensko "výhody
kolonizace" v katastrofické podobì masakrù, zkázy a hromadných
deportací, ke kterým docházelo pøibližnì každých pìt let.

Bìhem posledních sedmi let pøišlo o život témìø 150.000 obyvatel
Èeèenské republiky - 15% její populace; z 250.000 lidí se stali
uprchlíci a žijí ve valné vìtšinì v nelidských podmínkách; desítky
tisíc civilistù a èlenù hnutí odporu zažili a stále zažívají realitu
gulagù ruské "demokracie": filtraèní tábory s jejich muèením,
znásilòováním, vydíráním a hromadnými popravami. Každým dnem
se prodlužuje seznam mrtvých, ranìných, zmrzaèených a
invalidních lidí.

Vy o tìchto poètech víte. Víte o tìchto skuteènostech. Nejsou z
dob Stalina. Dochází k nim dnes. Patøí k Rusku Vašeho kolegy
Vladimira Putina, k Rusku, které samo sebe ztrácí tím, že muèí
Èeèensko.

Vážení èlenové Evropské rady a komise,

nemáte už na vybranou, pokud nechcete nadále zrazovat hodnoty
a myšlenky Evropské unie a jejích èlenských státù. Nemáte na
vybranou, pokud se nechcete stát nejen pøehlížejícími spoleèníky
zloèinù, ale i vìdomými spoluviníky tìch, kteøí tyto masakry
páchají a tedy i pøímými úèastníky èeèenské tragédie. Ztratili jste
pøíliš mnoho èasu a nyní Vám nezbývá nic jiného, než právo
vyjádøit své rozhoøèení:


- musíte pøimìt prezidenta Ruské federace Vladimira Putina, aby
co nejdøíve dojednal proces dekolonizace Èeèenska s legitimním
prezidentem Èeèenské republiky Ièkeria, panem Aslanem
Maschadovem;

- musíte jednostrannì pøistoupit k mezinárodnímu uznání
Èeèenské republiky Ièkeria.


Tuto petici mùžete podepsat zasláním jména, pøíjmení, povolání a státní pøíslušnosti na E-mail ZVONU

Tuto petici již podepsalo nìkolik set lidí, takže pro pokraèování akce budeme poèítat od è. 1001.
Nové podpisy se objeví vždy v pondìlí. Kontakty na uvedené signatáøe mohu poskytnout.

1001. NOSRETI Darius (publicista, CR)

1002. JEMELÍK Zdenìk (publicista, CR)


Informace o další podpisové akci, která již probìhla:

RED CARPETS, SILENCES AND CRIMES
(appeal written by André Glucksmann and Josep Ramoneda)

Europe is about to receive Vladimir Putin in Paris.

Meanwhile, the dirty, cruel war in Chechnya continues. Every day young Russian soldiers die, and twenty times as many Chechens, many of them women and children. Winter is fast approaching, heightening the feelings of desperation and neglect experienced by a people who refuse to succumb but are nevertheless condemned to wander through their razed capital and devastated villages, picking their way along roads and across stretches of land that have been mined, deprived of essentials and exposed to bombing, indiscriminate round-ups, torture and mass killings. Half of them have escaped to the camps in Ingushetia, where no provisions have been made for winter.

Vladimir Putin will take pleasure in telling his interlocutors that the Russian army is doing what is necessary and that Europe should support his crusade against "international terrorism".

We are afraid that, apart from a few murmured reproaches - which will immediately be forgotten - our representatives will remain silent, thus condoning his destructive bent. We are afraid their shortsightedness will result in an entire people being martyred and the big oil deal that Mr. Prodi is now negotiating being clinched. "Oil-for-blood" - will this be Europe's last word?

Russia is part of Europe. We owe her friendship, which implies honesty, and therefore real aid that does not wind up in private bank accounts.

Mr. Milosevic learnt, to his cost, the essential rules that govern coexistence in continental Europe: no colonial wars; no massacres of civilians; no ethnic cleansing. It is time to tell Mr. Putin that this applies to everyone, great or small.

We must talk to the President of Russia - who was also was elected on the strength of a war and with the help of fraud. We must be very clear, without merely hinting at things, without being ambiguous. We must put our cards on the table, and keep our eyes open. And, if possible, be a little more generous with his victims: morality and realism demand it.

We call on Jacques Chirac, President of the European Union, and on the Heads of State of the Community, to unequivocally and publicly remind Mr. Putin that he is obliged to respect the international agreements and resolutions that Russia has signed.

This means:

Humanitarian aid and international observers must be permitted to enter Chechnya without delay.

A cease-fire must be called immediately.

Negotiations must start with Chechnya's President-elect Aslan Maskhadov.
The survival of the Chechen people depends on it. Crimes against humanity are indefeasible. Silence kills.


"The signatories of this text call to manifest on Monday, October 30th in Paris (Beaubourg) 6pm"

See here the complete list of the signatories of the appeal

Signataires de l'appel

1. ABRAMKINE Valeri, (RUSSIE)
2. ACKERMANN Galia et Samuel (journaliste.fr)
3. ACKERMANN Ulrike (écrivain, DE)
4. ADAMESTEANU Gabriela (dir. "22", Roumanie)
5. ADJANI Isabelle (comedienne,Fr)
6. ADORNATO Ferdinando (Fondation"Liberal",IT)
7. ADELUS Vincent (comedien, DE)
8. ADRIEN Philippe (metteur en scne, Fr)
9. AEBERHARD Patrick (expdt MDM Fr)
10. AIMÉ Anouk (comedienne, Fr)
11. AKMADULINA Bella (PENclub RUSSIE)
12. ALCALAY Ammiel (écrivain, Croatie)
13. ALEXANDRESCU Sorin (écrivain, Roumanie)
14. ALEXIEVITCH Svetlana (écrivain Bielorussie)
15. ALIU Ali (académicien, KOSOVO)
16. ALTOSAAR Aimar (député, Estonie)
17. ANDREFF Wladimir (prof univ.Fr)
18. ARTMANN Hans C. (écrivain, Autriche)
19. ARTHUR Danielle (Amnesty,Fr)
20. ATTEN Michel (historien,Fr)
21. AUBRAC Lucie et Raymond
22. AUROI Danielle, (député eur.)
23. AVEDON Richard (photographe USA)
24. AVINERI Shlomo (hebrew univ. of Jerusalem)
25. BABITSKY Andre? (journaliste, RUSSIE)
26. BACH Inka (écrivain .DE)
27. BASHA Egrem (écrivain, KOSOVO)
28. BACHELET Rémi (prof.univ. Fr)
29. BALIBAR Etienne (philosophe.Fr)
30. BANNIER Franæois Marie (écrivain, Fr)
31. BARATTA comtesse (comédienne, Autriche)
32. BARKAN Ahmed (écrivain, Turquie)
33. BASZANGER Isabelle (historienne. Fr)
34. BEAUTHIER Georges Henri (avocat, LIDH, Belg.)
35. BEGOLLI Faruk (comédien, KOSOVO)
36. BENNIGSEN Marie (historienne, UK)
37. BERCHEA Radu (dir. Inst. Etudes orientales, Roumanie)
38. BERISHA Anton (prof.univ. Pristina, KOSOVO)
39. BIERMANN Wolf (pote. DE)
40. BERENDEI Mihna (historien.Fr)
41. BENSAžD Daniel (philosophe ,Fr)
42. BERNEA Horea (peintre, Roumanie)
43. BICAJ Muhamet (prof univ.Pristina, KOSOVO)
44. BIRKIN Jane (comédienne, Fr)
45. BITOV Andrei (PEN club RUSSIE)
46. BLANDIANA Anna (écrivain, Roumanie)
47. BLATNIK Andrej (Penclub, Slovenie)
48. BOULEZ Pierre (compositeur. Fr)
49. BOISROUVRAY du Albina (Š.. fr)
50. BONNER Elena, vve Sakharov. (RUSSIE)
51. BONINO Emma (Italie)
52. BOUKOVSKI Vladimir (historien, UK/RUSSIE)
53. BOUMEDIENNe Thierry Alina (deputé, eur)
54. BOURAND Thamar(Amnesty, Fr)
55. BRETH Andrea ( metteur en scne, Autriche)
56. BREZNA Irena (écrivain, Suisse)
57. BRUMLIK Micha (prof. univ. DE)
58. BRACHET Olivier (resp.ONG Fr)
59. BRUCKNER Pascal (écrivain. Fr)
60. BRUHNS Hinmerck ( sociologue.Fr)
61. BUCH Hans Christoph (écrivain .DE)
62. BUEY Francisco Fernandez (philosophe ,Esp)
63. BURBANK Jane (Hisorienne USA)
64. BURGELIN claude(prof univ.Fr)
65. BURGELIN béatrice (écrivain,Fr)
66. BURNIER, Michel Antoine (écrivain.Fr)
67. BURO Andreas (porte parole des Com. Pour les droits et LA démocratie)
68. BZIDIST Pascal (historien.Fr)
69. CAI chung guo (féd. De la démocratie en Chine)
70. CARACIOLO piero (écrivain, IT)
71. CARRE John le (écrivain. UK.)
72. CARDINI Franco (historien, Italie)
73. CARNECI Magda (écrivain, Roumanie)
74. CATALDI Anna( U.N.messenger)
75. CAZZOLA Giulian (économiste, IT)
76. CHARACHIDZÉ Georges (spec.Caucase, Fr)
77. CHATZIS Constantinos (historien,Fr)
78. CHELKOVSKY Igor (sculpteur, Fr/RUSSIE)
79. CHÉREAU Patrice (cineaste.Fr)
80. CHESNAIS Jean Claude (historien.Fr)
81. CHRISTI Aura (écrivain, Roumanie)
82. CIOCARLIE Livius (écrivain, Roumanie)
83. COHEN Jean Louis (historien,Fr)
84. COHEN Yves (historien,Fr)
85. COHN Bendit Daniel (député europ.)
86. COLOMBEL Jeannette (philosophe .Fr)
87. COLORNI Renata (editrice. IT )
88. COLPART Sonia (historienne, Fr)
89. CORNEA Andrei (philosophe, Roumanie)
90. CORNEAU Alain (cineaste. Fr)
91. COSIC Bora (écrivain, DE)
92. COSTIL jean (pasteur.Cimade,Fr)
93. COUDENHOVE-Kalergi comtesse (journaliste, Autriche)
94. CRUZ Manuel (philosophe,Esp.)
95. CULLA i Clara Joan (historienne, Esp)
96. CURMAN Peter (Ecrivain , Sude)
97. DAENNINCKX Didier (écrivain, Fr)
98. DACI Nixhat (Académicien, KOSOVO)
99. DACI Selim (historien KOSOVO)
100. DANIEL jean (dir."Nouvel Observateur" Fr)
101. DAIX Pierre (écrivain.Fr)
102. DALLEMAGNE georges (sénateur. Belg.)
103. DAVIES Norman (historien, UK)
104. DEDULINE Serge (journaliste, Fr/RUSSIE)
105. DECROISETTE franæoise (historienne.Fr)
106. DELAUNAY Sonia (Fr/RUSSIE)
107. DHOQUOIS Régine et Guy (prof.univ. Fr)
108. DOINAS St Augustin (écrivain, Roumanie)
109. DORRONSORO Gilles (Sciences po.Fr)
110. DRANQOLLI Jahja (historien, KOSOVO)
111. DURDEVIC Milos (écrivain, Croatie)
112. DONNER Willi (philosophe. Autriche)
113. DOLAY Nur (journaliste, Turquie)
114. DOUGLAS Thomas (comedien, Suisse)
115. DUFOURT Renée (Philosophe, Fr)
116. DUHAMEL Olivier (député eur.)
117. DÜNSSER Crescentia (dir. Théatre, Suisse)
118. EDELMAN Marek (chef résistance ghetto varsovie.Pologne)
119. EGELE Martine (historienne. Fr)
120. ELIASSEN knut Ove (philosophe, Norvge)
121. ENDRIUKAITIS Algirdas (député, Lithuanie)
122. ENSAROGLU Yilmaz,Mazlum-Der (Pdt Solidarité pour les Opprimés.." Turquie)
123. ERB Elke (écrivain, DE)
124. ELGVIN Christan (photographe,Norvge)
125. EROFEEV Victor (PENclub RUSSIE)
126. ESTERER Gesa (journaliste, DE)
127. FAINBERG Victor (Russie/Fr)
128. FAIRBANKS Charles (John Hopkins un. USA)
129. FARHI Moris (écrivain, UK)
130. FAUST Siegmar (écrivain, DE.)
131. FEIGELSON Kristian (sociologue. Fr)
132. FLORES d'Arcais paolo (philosophe, IT.)
133. FERNANDEZ Buey Francisco (philosophe, Esp.)
134. FEJZULLAH Sabri (comédien,KOSOVO)
135. FISCHER Michael W. (philosophe, Autriche)
136. FLAUTRE Helne (député eur.)
137. FOA Renzo (politologue, IT)
138. FOLLINI Marco (pdt groupe parlementaire CCD, IT)
139. FOLLIN Anne (écrivain, DE.)
140. FORGACS Peter (cineaste ,Hongrie)
141. FOSSER Per. E. ( metteur en scne, Norvge)
142. FOURNEL Jean Louis (prof. Univ. Fr)
143. FRANCK Dan (écrivain,Fr)
144. GAHL Christoph (écrivain, DE)
145. GARCIA Espuche Albert (architecte, Esp)
146. GEBERT Konstanty ( "Gazeta",Pologne)
147. GILBERT Philippe (chercheur, Fr)
148. GINZBURG Arina et Alexandre (Journalistes Fr/RUSSIE)
149. GIRAUD Sauveur (historienne, Fr)
150. GJERGEKU Enver (académicien, KOSOVO)
151. GLUCKSMANN André (philosophe. Fr)
152. GODARD Jean Luc (cineaste , Suisse)
153. GOMA Paul (écrivain, Roumanie)
154. GORBANEVSKA?a Natalia (pote Fr/RUSSIE)
155. GOUPIL Romain (cinéaste, Fr)
156. GOYTISOLO Juan (écrivain, Espagne)
157. GRASS Helne, (comedienne Suisse)
158. GRATCHEV Aliona et Andre? ( ex-porte-parole de Gorbatchev, RUSSIE)
159. GREGGORY Pascal (comédien, Fr)
160. GRIGORIANTZ Alexandre (écrivain,fr/RUSSIE)
161. GRIESEBACH Anna (comédienne, Suisse)
162. GROSFELD Irena (CNRS, Fr)
163. GRUMBACH Philippe (journaliste, Fr)
164. GUYOT Elizabeth (avocat, Fr)
165. HALIMI Halit (prof. univ. Pristina, KOSOVO)
166. HAGEN Eva Maria (comedienne,DE)
167. HANSEN Vootele (député ,Estonie)
168. HASSNER Pierre (Sciences po.Fr)
169. HAVEL Ivan (philosophe. CZ)
170. HATZFELD Nicolas (historien. Fr)
171. HAUS Heinz Uwe (metteur en scne, DE.)
172. HEINRICHS Uwe (publiciste théatre, Suisse)
173. HENDRICKS Barbara (cantatrice, USA)
174. HENRY Jacqueline (historienne USA)
175. HERKEL Andres (député, Estonie)
176. HERMANN Rahel (regisseur théatre, Suisse)
177. HERTZINGER Richard (philosophe, De.)
178. HERTZOG Gilles (editeur Fr.)
179. HEWITT George (prof. London Univ. UK.)
180. HILLERMANN Tony (écrivain, USA)
181. HIRSCH Helga (journaliste, De)
182. HUDECEK Joze (penclub, Slovenie)
183. HYSENI Agim (prof Univ. Pristina, KOSOVO)
184. HOLZMAN Marie (sinologue,Fr)
185. HYSA Fadil (metteur en scne, KOSOVO)
186. HYSAJ Ylber (journaliste KOSOVO)
187. IANUCCI Hugo (avocat, Fr)
188. INKRET Andrej (Penclub, Slovénie)
189. ISLAMI Hivzi (académicien, KOSOVO)
190. IUGA Nora (écrivain, Roumanie)
191. JAUBERT Alain (cineaste.Fr)
192. JELINEK Elfriede (écrivain, Autriche)
193. JENSEN Kjell Olaf (Pdt Pen Club, Norvge)
194. JORGENSEN Sten Inge (journaliste Norvge)
195. JOXE Alain (sociologue, Fr)
196. JUCKER Urs (comédien, Suisse)
197. JULLIARD Jacques (historien, Fr)
198. JUNIKU Neki (prof.univ Pristina, KOSOVO)
199. KADARE Ismail (écrivain, Albanie)
200. KADRI Metaj (philosophe, KOSOVO)
201. KARAHASAN Dzevad ( écrivain, JUGOSLAVIE)
202. KAMBERI Neriman (écrivain, KOSOVO)
203. KANE Pascal (cinéaste,Fr.)
204. KARJADIU Abdullah (prof. univ. Pristina, KOSOVO)
205. KAVER Jüri (député, Estonie)
206. KELAM Mari-Ann (député, Estonie)
207. KERECUK Nadia (historienne, UK)
208. KLAJNBERG Veronique (magistrat, Fr)
209. KLEIER Freya (écrivain .DE.)
210. KNOLL Reinhold (sociologue, Autriche)
211. KOCH Miremond Lydie (Chercheur.Fr)
212. KOENEN Gerd(historien. DE)
213. KOTKAS Kalev (député ,Estonie)
214. KOVAC Edvard (Penclub, Slovenie)
215. KRASNIQI Islam (prof. univ. Pristna, KOSOVO)
216. KRASNIQI Shemsi (sociologue, KOSOVO)
217. KRASNOVSKY George (jounaliste,Fr/RUSSIE)
218. KRASZTEV Peter(CEU Budapest.Hongrie)
219. KRAVOS Marko (penclub, Slovenie)
220. KOVALIEV Serguei (député, RUSSIE)
221. KRIVOCHEINE Nikita (écrivain,RUSSIE)
222. KROHN Tim (pdt Union des écrivains suisses)
223. KROUGLI Lev (comédien, RUSSIE)
224. KUKLA Otto (dir. Theatre, Suisse)
225. KULLASHI Muhamedin (écrivain KOSOVO)
226. KUPCINSKAS Rytas (député, Lithuanie)
227. KURON Jacek (député Pologne)
228. KUTLU Cemal Tarik (historien, Turquie)
229. LA Capria Raffaelle (écrivain IT.)
230. LACHAIZE J.P. (CIMADE, Fr)
231. LAMBRON Marc (écrivain, Fr)
232. LANNING Greg (comédien U.K.)
233. LANDAU Alain (chercheur, Fr)
234. LANZMANN Jacques (écrivain, Fr.)
235. LASOTA Irena (pdte Inst.for Democracy in East Europa, USA)
236. LAVOISY Olivier (sociologue,Fr)
237. LAVOISY Sylvain (historien, Fr)
238. LAVUT Alexandre (mathématicien, RUSSIE)
239. LEBRIS Michel (écrivain, Fr)
240. LE GOFF, jacques (historien, Fr)
241. LENTIN André et Laurence, (Linguistes, Fr)
242. LEVINSON Lev (com. de défense des libertés, RUSSIE)
243. LEVY Bernard Henri (philosophe, Fr)
244. LIICEANU Gabriel (philosophe, Roumanie)
245. LIPIETZ Alain (député, Fr)
246. LIU Qing (pdt Human Rights in China)
247. LONDON Franæoise (cineaste, Fr)
248. LONGUET-MARx Frederique (spec.Caucase Fr)
249. LUNONJA Fatos (écrivain, Albanie)
250. LUCKEN Christophe r (prof. Univ. Fr)
251. LUIF Anna (cineaste, Suisse)
252. LUOTO Pauliina (Penclub, Finlande)
253. MAASS Ekkehard (sociologue, DE.)
254. MADISON Smart Bell (écrivain USA)
255. MALIKOVA Victoria (RUSSIE)
256. MALLINEN Jukka (Penclub, Finlande)
257. MALIQI Shkelzen (journaliste, KOSOVO)
258. MAMRE NoÏl (député, Fr)
259. MANDRILLON Marie Helne (CNRS,Fr)
260. MANKER Paulus (comédien, Autriche)
261. MARAINI Toni (écrivain, IT)
262. MARCHIS Justin (prŸtre, Roumanie)
263. MARGWELOSHwili Giwi (écrivain.De)
264. MARSHALL Tonie (cineaste, Fr)
265. MARSKHAM Kika (comédienne. UK)
266. MARKOWICZ André (Traducteur russe, Fr)
267. MARTIN Marko (écrivain, De.)
268. MARTINO Antonio (ex ministe Af.Et. It)
269. MARZANO Antonio (senateur, It)
270. MASSE Colette (CIMADE,Fr)
271. MAVRIGI Ramush (philosophe, KOSOVO)
272. MENASSE Robert (écrivain, Austriche)
273. MENDILUCE José Maria (député. Esp)
274. MENGEBAND Julis (Theater Neumarkt, Suisse)
275. MESPOULET Martine (démographe,Fr)
276. MIALET Betty (éditrice,Fr)
277. MICHNIK Adam (dir."Gazetta" Pologne)
278. MICHALON Yves (éditeur.Fr)
279. MIEVILLE Anne Marie (cinéaste, Suisse)
280. MINKÖZ Yavuz (député, Turquie)
281. MIQUEL Jacques (avocat,Fr)
282. MORTIER Gerard (dir. Fest. Salzburg, Autriche)
283. MONGIN Olivier (dir. "Esprit" Fr.)
284. MIETTINEN Fosser Mariane (prof. Finlande)
285. MORAVIA Fondation dans son ensemble
286. MORVAN Franæoise (historienne. Fr)
287. MOURADIAN Claire (historienne, Fr)
288. MULLA Xhyldane (sociologue, KOSOVO)
289. MÜLLER Herta (écrivain, DE)
290. MÜLLER Hans Peter (comédien, Autriche)
291. MURER Fredi (cinéaste, DE)
292. NAHOUM Grappe Véronique (sociologue, Fr)
293. NDIAYE Pap (historien, Fr)
294. NEUDECK Rupert (dir "Capanamur", De)
295. NERDRUM Anne (Amnesty Fr)
296. NIKOLCHINA Miglena (philosophe Bulgarie)
297. NOACK Steffen (prof. De)
298. NORDGREN Elizabeth (Penclub, Finlande)
299. NORDMAN Lucien (psy. Fr)
300. NOVAK Boris A. (Penclub, Slovenie)
301. NUHIU Vessel (prof. univ. Pristina, KOSOVO)
302. OBONYA Cornelius (comedien, Autriche)
303. OPHÜLS Marcel (cineaste, Fr)
304. D'ORGEVAL Martin (critique d'Art, Fr)
305. OERTEL Barbara (spec.Europe de l'Est "Tageszeintung", DE)
306. OISTEANU Andrei (chercheur scientf. Roumanie)
307. OPRESCU Dan (sociologue ,Roumanie)
308. ORLOV Oleg ( écrivain , RUSSIE)
309. OROVEANU Anka (dir. New Europe Collge, Roumanie)
310. ORTH Elizabeth (comedienne, Autriche)
311. OSBONNE Michael (Historien Un. Californie USA)
312. OTONKOSKI Laurii (Penclub, Finlande)
313. OUMAROU Narey (un.Genve. Suisse)
314. ÖZAY Senith (avocat, Turquie)
315. PACZOWSKI Bohdan (Architecte, Pologne)
316. PADIS Marc Olivier ("Esprit", Fr)
317. PALADE Rodica (écrivain, Roumanie)
318. PANNELLA Marco (pdt Parti Radical, It)
319. PÄRNAMÄE Ingvar (ex ministre des Aff. Et. Estonie)
320. PATACKAS Algirdas (député, Lithuanie)
321. PATAPIEVICI Horia Roman (philosophe, Roumanie)
322. PERJOVSCHI Dan (journaliste, Roumanie)
323. PERLE Richard (prof.AEI. USA)
324. PERROT Michelle (historienne, Fr)
325. PETRONI Antonio (prof.univ. It)
326. PIPES Richard (Harvard un. USA)
327. PLIOUCHTCH Leonid (mathématicien, Fr/Ukraine)
328. PIRANI Mario (journaliste, It)
329. PODRIMJA Ali (pote, KOSOVO)
330. POLITKOVSKAIA Anna (journaliste, RUSSIE)
331. PONORAC Dragica (Croatie)
332. PONTHUS Marc (compositeur USA)
333. PORTE Jean louis (cineaste, Fr)
334. PREDA Christian (politologue, Roumanie)
335. PRADAL Franæois (dir. Enseignement International. Fr)
336. PRISTAVKINE Anatoly (PENclub RUSSIE)
337. PYSTYNEN Tiina (Penclub, Finlande)
338. RABINE Oscar (peintre,fr/RUSSIE)
339. RAIFI Mensur (prof.univ. Pristina, KOSOVO)
340. RAMONEDA Josep (philosophe Esp.)
341. RAJ Kapil (historien.fr)
342. RAJK Laszlo (hongrie)
343. RATHENOW Lutz (écivain, DE)
344. RAUD Rein (Pen Club ,Estonie)
345. RASMUSSEN Anne (hisorienne,fr)
346. REDGRAVE Vanessa (comedienne.UK.)
347. REDGRAVE Corin (comédien UK)
348. REITER Ursula (comedienne, Suisse)
349. REKA Blerim (juriste, KOSOVO)
350. RESETARITS Willi (musicien, Austria)
351. REVEL Jean Franæois (philosophe, Fr)
352. REXHEPAGIC Jashar (académicien, KOSOVO)
353. RIBES Anne et JP (journalistes,Fr)
354. RICHARD Nathalie (comédienne, Fr)
355. RIGOULOT Pierre (historien,Fr)
356. ROBEL Gilles (prof univ. Fr.)
357. ROTHSTEIN Klaus (pdt Penclub ,Danmark)
358. RINALDI Angelo (écrivain, Fr)
359. ROHR Daniel (comédien, Suisse)
360. ROMAN Joel ("Esprit", Fr)
361. RUDOLPH Ekkehard (écrivain, De)
362. RUBERT de Ventos xavier (philosophe, Esp)
363. RUMESSEN Vardo (député, Estonie)
364. RUPNIK Jacques (Sciences po. Fr)
365. RUHS August (psy. Autriche)
366. RUSAN Romulus (écrivain, Roumanie)
367. SAETRE Espen Mineur (éditeur Norvge)
368. SALIHU Astrit (philosophe, KOSOVO)
369. SALIMI Khalid ("Samora Magazin", Norvge)
370. SAMOUROV Youri (dir.Musée Sakharov, Russie)
371. SAMMLER christa (architecte, DE)
372. SANDER Otto (comedien, DE)
373. SANGUINETTI Antoine (amiral, Fr)
374. SAVATER Fernando (philosophe, Esp)
375. SCARPELLINI Attilio (écrivain, It.)
376. SCHEDLICH Bosilka (dir."Süd-Ost Europa Kultur")
377. SCHINDEL Robert (écrivain, Autriche)
378. SCHNEIDER Peter (écrivain , DE)
379. SCHOLLAK Sigmar (écrivain, DE)
380. SCHOULGIN Eugne (écrivain Sude)
381. SCHRAMME Thomas (philosophe, DE)
382. SCHUBERT Helga (écrivain, DE)
383. SCHULLER Gunther (compositeur USA)
384. SCHWARTZ Laurent (mathématicien, Fr)
385. SCHWENGER Hannes (écrivain, DE)
386. SCIANNA Fernandino (photographe, It.)
387. SEBBAR Leila (écrivain, France)
388. SEIDEL Eberhard (dir. "Tagespiegel", DE)
389. SEKEL Abdul-Atif (député, Turquie)
390. SEITTER Walter (philosophe, DE)
391. SEJUNNAS Algimants (député, Lithuanie)
392. SELL Maren (éditeur, Fr)
393. SELBY Hubert (écrivain USA)
394. SEWERYN Andreij (comédien Fr/Pologne)
395. SHEHU Bashkim(écrivain, Albanie)
396. SHERMAN Russel (pianiste, USA)
397. SHUKRIU Edi (pote, KOSOVO)
398. SIMONNET Marie laurence ( pdte "Enfants de Tchernobyl" Fr)
399. SIMONSUURI, (vice pdt Penclub, Finlande)
400. SMOLAR Alexandre (CNRS, Pologne)
401. SOBEL Alain (prof. de médecine, Fr)
402. SOKOL Jan (philosophe, CZ.)
403. SOKOLOVA Sofia (écrivain, RUSSIE)
404. SOLLERS Philippe (écrivain, Fr)
405. SONTAG Susan (écrivain USA)
406. SONTHEIMER Kurt (sciences po. DE)
407. SOPI Agim (metteur en scne, KOSOVO)
408. SORA Mihai (philosophe, Roumanie)
409. SORIN Raphael,( éditeur, Fr)
410. SOROKINE Sonia et Viktor (journalistes Fr/RUSSIE)
411. SOUVOROV Viktor (écrivain RUSSIE)
412. SOUBIRATZ Joan (Sciences po. Fr)
413. SPINELLI Barbara (editorialiste, It.)
414. STAECK Klaus (prof. Univ. DE)
415. STAVALDE Maler (metteur en scne DE)
416. STAVILECI Esat (juriste, KOSOVO)
417. STAVILECI Masar (prof univ.pristina, KOSOVO)
418. SURAN Isabelle (comedienne, DE)
419. SURROž Veton, (dir."Kohaditore",KOSOVO)
420. SURVILLA Ivonka (écrivain, BieloRussie)
421. SVERSTIUK Evgueni (écrivain, Ukraine)
422. SVETOV Felix (PENclub RUSSIE)
423. STEVANOVIC Vidosav (écrivain, Serbie)
424. TANASE Stelian (écrivain, Roumanie)
425. TANGUY Franæois (metteur en scne. Fr)
426. TARTO Enn (député, Estonie)
427. TAUFER Veno (Penclub, Slovenie)
428. TAVERNIER Bertrand (cineaste, Fr)
429. TAZARTES Ghedalia (compositeur, Fr)
430. THACI Hilmi (sociologue, KOSOVO)
431. TCHERKASSOV Alexandre (ingenieur, RUSSIE)
432. THALBACH Katharina(comedienne ,DE)
433. THEUREAU Jacques (chercheur Fr)
434. THOM Franæoise (historienne, Fr)
435. TKACHENKO Alexandre (Penclub RUSSIE)
436. TORNER Carles (Penclub Esp.)
437. TRULS lie (redac.chef "Morgenbladet", Norvge)
438. TSELKOV Oleg(peintre,Russie)
439. TUFAN Mesut (cineaste, Turquie)
440. URBAN Jan ("forum civique", CZ)
441. UZUN Mehmed (écrivain kurde, Sude)
442. VACHAGAEV Mayrbek (historien, Tchtetchenie)
443. VAHTRE Lauri (député Estonie)
444. VAKSBERG Arkady (PEN club, RUSSIE)
445. VALCARCEL dario (dir."Politica exterior" Esp.)
446. VELLISTE Trivimi (ex ministre des Aff.Et., Estonie)
447. VERNANT Jean Pierre (historien, Fr)
448. VIDAL Naquet (historien, Fr)
449. VITALE Serena (écrivain, It )
450. VODOPIVEC Peter (Penclub, Slovenie)
451. VRANEZI Nait (psy. KOSOVO)
452. WEI Jing Sheng (Chine)
453. WALLON Emmanuel (prof. univ. Fr)
454. WALTHER Joachim (écrivain, De)
455. WICKIHALDER Jürg (compositeur, Suisse)
456. WIESEL Elie (Nobel USA)
457. WINKLER Heinric h August (Historien, De.)
458. WINKLER Angela (comedienne,Suisse)
459. WISNIAK Nicole (éditrice, Fr)
460. HARRY WU (laogai foundation, Chine/USA)
461. YANNAKAKIS Ilyos (historien, Fr)
462. ZUHLDORFF Volkmar (écrivain, De)
463. ZÜLCH Tilman (pdt "peuples en détresse", De)

LINKY

CECENSKO-clanky

xxx

ZVON

Refomni hnuti domacich a zahranicnich Cechu a Cechoslovaku

HOME CLANKY
CECENSKO 1

radicalparty.org

CECENSKO 2

radicalparty.org

CECENSKO 3

radicalparty.org