Dva rozsudky,
Přinášíme svým čtenářům dva zajímavé rozsudky, o kterých se v posledních dnech diskutuje.
Na posledních zimních Olympijských hrách v únoru tohoto roku překvapil veřejnost i odborníky rozsudek, který udělil zlatou medaili ruskému tanečnímu páru Elena Berezhnaya a Anton Sikharulidze před kanadským párem Jamie Salé a David Pelletier. Píší o tom kanadské francouzské noviny pod titulkem „Ruská mafie v olympijském škandálu“.
.
V severní Italii byl zatčen Rus Alimzhan Tokhtakhounov, podezřelý z činnosti v euroazijském organizovaném zločinu. Podle Interpolu je zapleten do obchodu s drogami, zbraněmi a kradenými auty. Byl také obviněn z podvodu a spiknutí zfalšovat sportovní výsledky. Za obojí mu hrozí pět let vězení. Tokhtakhounov využil svého vlivu na členy ruské a francouzské krasobruslařské federace k zešvindlování výsledků v tancích na ledě. On, spolu s jinými osobami se dohodli, že přesvědčí francouzskou rozhodčí, aby hlasovala pro ruský pár a zato, že Rusové budou hlasovat pro pár francouzský, jehož členka, Marina Anissina, je ruského původu.
10. července uveřejnil Evropský soud pro lidská práva rozhodnutí, podle kterého zamítl restituční stížnost dvou českých rodin, které mají americké občanství. Obě rodiny se domáhají svých domků zabavených za komunismu, v kterých teď bydlí prominentní komunisté a odůvodnil je takto:
Třebaže jsou podle české Listiny základních práv a svobod veškerá vlastnická práva v očích zákona stejná,
Třebaže. byly zákonem 119/1990 zrušeny všechny politické rozsudky z komunistického období, včetně všech vedlejších trestů, ke dni, kdy byly vysloveny,
Třebaže podle rozhodnutí českého Ústavního soudu 117/93, osoby rehabilitované podle zákona 119/90, neztratily vlastnictví, protože zabavovací rozsudky byly zrušeny,
Třebaže Mezinárodní úmluva o občanských a politických právech zakazuje jakoukoliv diskriminaci,
Třebaže v několika rozhodnutích Výbor Spojených národů pro lidská práva, rozhodl, že diskriminace osob, které nemají občanství, a kterým byl za komunismu zabaven majetek je nerozumná a odporuje této Mezinárodní úmluvě,
Třebaže článek 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv zakazuje diskriminaci z jakýchkoliv důvodů,
Přiklonil se k argumentům české vlády, podle kterých
článek Evropské úmluvy, zakazující diskriminaci se může uplatnit jen ve spojení s jiným článkem (o čemž není v pravidlech o jednání soudu řeč)
článek 1 protokolu 1, který chrání majetek se nemůže použít, protože vůbec nejde o majetek, protože stěžovatelé neměli majetek, neměli ani nárok na majetek, neměli ani oprávněné očekávání restituce zabaveného majetku, měli jen zbožné přání,
vzhledem k tomu, že nynější vlastníci byli do katastrů zapsáni za komunizmu a žadatelé byli zbaveni práva na tento majetek, neměli tedy žadatelé ani oprávněné očekávání na restituci majetku, protože jim je zákon 87/1991 o mimosoudních rehabilitacích neumožňoval, když nabytím amerického občanství ztratili občanství české,
a že tedy jejich žádost je třeba zamítnout.
To, že jsme tato dvě rozhodnutí uveřejnili v jednom článku neznamená, že by měla něco společného, leda to, že v obou případech byli soudci nejdřív přesvědčeni jaký má být rozsudek a pak hledali jak ho prosadit. Nemáme ovšem na mysli, že by se u Evropského soudu podílela na rozhodnutí nějaká mafie, ať už ruská, česká nebo východoevropská, ani to, že by soudci evropského soudu takový rozsudek vynesli proto, že jim byly slíbeny nějaké výhody nebo něco za něco, jako tomu bylo v připadě krasobruslařů. Jenom si myslíme, že podle takové logiky se Židům za nacizmu všechno stalo po právu, a že nemohli nic jiného očekávat, protože se to přece dělo podle Norimberských zákonů.
Jan Sammer,
Czech Coordinating Office,
1103-100 Antibes Drive,
Toronto, Ontario,
Canada M2R 3N1
Tel. 416-665-7324
info@czechoffice.org
připomínky zasílejte na info@darius.cz