Uveřejněno:
------------------------------------------------------------------------

Darius Nosreti

Návrat ke kořenům a postup k naší úloze v globálním světě

(projev na mítinku Pravého bloku dne 16. listopadu 2001 v Ostravě)

Vážení příznivci, vážení voliči!
V čase, kdy bychom měli řešit vysoce komplexní otázky rozvoje demokracie, našeho budoucího vývoje a našeho budoucího účinkování v evropskem a světovém kulturním, duchovním a politickém kontextu nás dnes tahají za nohu tři vážné problémy

1) Nízká (zejména morální) kvalita naší politické reprezentace a celková zmanipulovanost naší politické a mediální scény. Naše demokracie je jen holou kostrou či prázdným obalem.
2) Nedostatek peněz v kultuře a školství a vůbec nedostatečná pozornost věnovaná těmto resortům
3) A za třetí nás dnes již, (přestože s útok jako takový považujeme za oprávněný) znepokojují odvetné útoky USA na Afghanistán, které již několik dní po svém začátku necitlivě překročily vhodnou míru, tedy tenkou hranici mezi bojem proti terorismu za zvýšení bezpečnosti světa a bojem, který bezpečnost globálního světa ohrožuje.

Ke všem těmto otázkám chci dnes zaujmout stanovisko.
Na politické scéně dnes, žel, otázka nestojí ani tak, zda volit strany a osobnosti levice, středu či pravice, ale zda volit strany a politiky, kteří nám lžou nebo ty, kteří mluví pravdu. Zda ty, kteří jsou spolčeni ve zločinném uskupení při honbě za mocí, penězi a slávou nebo Ty, kteří obětují své vlastní peníze, čas a zdraví a jejichž jméno je často nečestným způsobem pošlapáno, při jejich cestě za pravdou a spravedlností. Zda volit ty, které před média a voliče přivedla bolševická mafie nebo ty, kteří jsou autentickými politiky zastupujícími pouze svou čest a zájmy svých voličů. Zda volit Petra Cibulku a Pravý blok nebo celý ten zmanipulovaný cirkusácký ksindl, který dnes vidíme při zasedáních Senátu a Poslanecké sněmovny.
Vážení přátelé! Listopadové události a následný vývoj jsem díky svému zaměstnání prožil na Slovensku a mohu vás ujistit, že politická a mediální scéna Slovenska byla a je stejně zmanipulovaná jako ta naše. Slováci mají jen smůlu, že jsou geograficky a geopoliticky blíže ruské mafiánské demokracii a že se mezi nimi dosud nenašel jediný spravedlivý, který by svou tvrdou hlavou, rozumem a pracovitostí dokázal nad veškerou lží a nenávistí zvítězit a prosadit se na politické a mediální scéně. My takového bojovníka máme, je jím Petr Cibulka, a potažmo jeho Pravý blok a Necenzurované noviny. Nejsem členem Pravého bloku a má cesta k tomu, abych se prokousal veškerou špínou, kterou současný zločinný establishment na Petra vrhá, byla složitá. Petr také není licoměrná maska, ukazuje se nám jako pravdivá osoba se vši svou vnitřní rozporností. A na to také nejsme mnozí zvyklí, vidět politiky, jací skutečně jsou, a trvá to chvíli, než si uvědomíte pravou hodnotu opravdových osobností. O to pevněji si stojím za svými slovy. Podporujte Petra Cibulku, podporujte Pravý blok a podporujte Necenzurované noviny. Všechno ostatní je prázdná sláma.
Možná si řeknete, že nejdříve je třeba podporovat například zdravotně postižené, nebo fondy pro boj s rakovinou nebo jiné akutní programy. Dokud si však neuděláme pořádek v politice, bude akutních případů přibývat, až nakonec nebude v silách dárcovské veřejnosti ani tyto akutní problémy řešit a společenský systém se zřítí. Je třeba dát do pořádku nejprve mozek naší společnosti a až pak léčit nemoci tělesných orgánů a poranění, které si pacient svou základní chorobou způsobil. A léčit mozek znamená stejnou měrou léčit politickou jako mediální scénu.
Před listopadem 89 kontrolovaly 80% podpůrných prostředků, které k nám šly ze zahraničí na rozvoj nezávislého tisku a vydavatelství zločinné tajné služby. Jeden z mála pravých bojovníků za nezávislý tisk Petr Cibulka nedostal prakticky nic. A dnešní tzv. demokratická oficiální společnost se k němu chová stejně macešsky. Musíme to napravit.

K otázce školství: Jak již mnozí víte, vysoké školy letos přijaly až o deset procent studentů více než loni. Dozvěděly se ale nyní, že jim na ně ministerstvo, přes červnový slib, nedá peníze, co je, zejména vzhledem na celkově nízký objem výdajů na školství, citelný podraz.
Zatímco v zemích OECD se průměrně na vysoké školy vynakládá 1,7% HDP, v České republice 0,8% HDP. Dominantní část prostředků, které vysoké školy získávají, tvoří dotace na vzdělávací činnost. Od roku 1993 se počet studentů u nás zvýšil o 80%, zatímco reálná hodnota této dotace klesla o 33%. Pokud by mělo být dosaženo úrovně roku 1993, musela by se dotace na vzdělávací činnost zvýšit o 6 mld ročně.
Jeden stávkující student řekl, že nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit mít chudé školství. Musíme vyvážet produkty našich mozků, a ty bez kvalitního školství a kultury mít nebudeme. Jsem však proti přímému vývozu mozků, ke kterému naši inteligenci tlačí nezdravá atmosféra vyvolána vládnutím lupů a špatná ekonomická situace. Vždyť jediný náš region, který představitelé Evropské unie nepovažují za zaostalý a nuzný je Praha! Je ale zatěžko říkat mladým: Zůstaňte!
Současná politická reprezentace dává totiž skutečně pramalou naději, že si společnost bude mladých absolventů a vůbec inteligence vážit a dokáže jim pomoci nalézt uplatnění, ve kterém by své vzdělání, talent a um dokázali zůročit ve prospěch sebe i celé společnosti.
Dvě "slíbené" miliardy korun, které požaduje pro školství Vysokoškolský odborový svaz a představitelství univerzit je naprosté minimum, co školství musí s ohledem na svou situaci žádat. Výdaje na školství a kulturu je třeba co nejdříve zdvojnásobit a, pokud počet studentů zdvojnásobíme (abychom drželi krok se zeměmi OECD), musíme tyto výdaje dokonce zečtyřnásobit. Kdo by se chtěl vymlouvat, že neví, odkud peníze brát, ať jednoduše rozdělí výdaje podle vzoru jiných vyspělých zemí, kde mají kultura a školství místo, které si zaslouží.
Kdybychom podobně, jako je tomu u nás dnes u těchto rezortů, poddimenzovali například zemědělství, zemřeli bychom hladem. Duševní smrt národa není tak snadno pozorovatelná a zatím nás před ní chrání často doslova nadlidské úsilí a osobní oběti učitelů a profesorů. Není ovšem pro pozůstalé o nic méně bolestivá. Jsem za to, aby herec, spisovatel, učitel či profesor pro nás byly stejně váženými profesemi jako v jiných zemích president nebo poslanec parlamentu. Věřím, že se vrátí doba římského bohatství a slávy herců a staročeské zahrnování učitelů dary a úctou. Ale především je třeba řešit ekonomickou situaci kultury a školství systémově.
Cestu zavedení vysokého školného ale za dobré řešení nepovažuji. České vysoké školství myslelo vždy na sociálně slabé studenty. Nezahrávejme si s myšlenkou drahého školného. Naše význačné historické i současné osobnosti pocházeli často z chudých poměrů. Neberme chudým čest tím, že jim zamezíme přístup ke vzdělání. To by neodpovídalo naší kulturní tradici. Již dnes také většina našich rodin žije z ruky do úst a drahé školné by je neúnosně zatížilo.
Rektor Masarykovy univerzity v Brně řekl, že s rozpaky sleduje zatahování studentů do stávkové činnosti. Možná to nemyslel špatně, ale studentům by měl dát prostor se vyjádřit. Já osobně nemám ostravským studentům za zlé, že tu s námi dnes nejsou na tribuně. Já jsem také v jejich letech studoval a nestávkoval, i když se má obecně za to, že by právě studenti měli být vždy předvojem pozitivních změn. Nesmí to nikoho z těch, kteří již nestudují přivést k omylu, že on nemá s požadavky za rozvoj kultury a školství nic společného. My rodičové, my budoucí rodičové, my všichni, kterým není lhostejný osud této země a tvářnost duše našeho budoucího národa, se musíme ode dnešního dne mnohem více zajímat o situaci ve školství a kultuře.
A nyní k otázce amerických útoků a NATO:
Jaký je náš kulturní a duchovní úkol pro Evropu a celý svět? Jaká úloha pro nás vyplývá z naší vlastní kulturní a duchovní tradice? Jistě to není úloha válečníka. To souvisí i s otázkou našeho setrvávání v NATO. Před vstupem jsme věděli o mnoha důvodech PRO a mnoha PROTI vstupu. Já sám jsem byl mírně spíše PRO vstup. Ale zároveň jsem předpokládal, že NATO zároveň se svým rozšířením přehodnotí svou filozofii, rozšíří a pozmění své funkce a cíle. Nestalo se tak. Současný vývoj situace kolem teroristických útoků na Světové obchodní centrum a odverných útoků nás rychle přesvědčil o tom, jak velkého dílu suverenity jsme se museli vzdát a jak snadno vidina zvýšení naší bezpečnosti změnila za realitu našeho zavlečení do války a potenciálního ohrožení. Své odborníky například na pomoc v oblastech zasažených živrlnou katastrofou nebo biologickými a chemickými zbraněmi a svou humanitární pomoc bychom přeci jistě mohli poskytovat i jako nečlenové NATO. A zdaleka nejde jen o naše vlastní výhody. Možná celý svět potřebuje mít v centru Evropy pásmo moudré, osvícené neutrality, angažující se jen na základě hlubokého poznání logiky věcí samých. Na příkladu odvetných úderů vidíme, že byrokracie a strategické vedení NATO a USA nejsou schopné citlivě reagovat a průběžně komplexně posuzovat (vyhodnocovat) následky svých útoků na vztahy v globálním světě, nejsou schopné přizpůsobit své řízení potřebné globální, komplexní úrovni řízení světových procesů.
Podle mé vlastní analýzy byly poslední útoky, které by nepřekročily nebezpečnou míru rizika toho, že boj proto terorismu vyvolá třetí světovou válku, resp. konflikt mezi islámskou a neislámskou částí světa, proveditelné v noci z devátého na desátý říjen. Tuto svou analýzu jsem zveřejnil a zaslal na Ministerstvo obrany, podobně jak to učinilo v těchto dnech řada dalších rozumných lidí na celém světě. Nestalo se, samozřejmě nic. Vlády varování nevyslyšely. Následovaly masové nepokoje, rozšíření vyhlášeného džihádu, radikalizace muslimů v celém světě a stovky ubitých křesťanů. Nevinní afghánští civilisté byli podrobeni většímu utrpení než bylo nezbytně nutné. Hlavně se však ve složitém stroji globálního světa rozběhly procesy, které mohou přinést nečekané, nekontrolovatelné a nezvratné následky. Nechci snižovat úctu k nasazení amerického lidu v boji za bezpečnost světa, zejména ke statečným vojákům a jejich rodinám. Zdá se ale, že svou úlohu ve světovém bezpečnostním procesu a potažmo i své členství v NATO budeme muset přehodnotit, tak, aby náš názor byl více bernou mincí a naše suverenita byla méně členstvím narušena, než je tomu dosud. Náš národ je schopen vychovat a poskytnout kádry, které budou umět globální zásahy a procesy správně vyhodnotit a řídit. Naše vlast je schopna na tomto poli získat potřebnou autoritu. I tato otázka však souvisí s naší domácí politikou. Pokud moudří a spravedliví lidé nebudou na odpovědných funkcích, žádné formální řešení našeho začlenění v evropském a světovém kontextu naši úlohu ve světovém procesu neposílí.
Vážení občané, volte Pravý blok, Pravý blok chce takové odborníky prosazovat. Jenom odbornost však k moudrosti nestačí. Odborníků a komunistických kádrů bez moudrosti a morálky máme na řídích postech stále dost.
Děkuji Vám za pozornost.
Darius Nosreti info@darius.cz www.darius.cz/zvon

CLANKY