Kancelář Duchovní rady
verze 3, s komentářem

I. Jméno a sídlo sdružení
(1) Jméno sdružení: Kancelář Duchovní rady
(2) Sídlo sdružení: Tvorkovských 11, 709 00 Ostrava
(3) Registrace: Ministerstvo vnitra České republiky
(4) Působnost: Kancelář je samosprávnou právnickou osobou s působností na území České republiky
(5) Hospodářská činnost a nadace: Kancelář může k rozvíjení své činnosti vyvíjet hospodářskou činnost a zřizovat nadace při dodržování platných zákonů

II. Základní ustanovení, poslání a cíl Kanceláře
Kancelář je občanské sdružení zahajující a zastřešující činnost tzv. Duchovní rady a poskytující podle svých možností manažerský, organizační, ekonomický, právní, komunikační archivační, technický a publikační servis této Duchovní radě, tedy všem osobám, které jsou nositeli čestného titulu Člen Duchovní rady. Kancelář na Duchovní radu, její zasedání a akce, které to ze zákona vyžadují, přenáší svou právní subjektivitu. Speciální orgány Kanceláře – nadace, vydavatelství, informační středisko a integrovaná databáze – musí být v mezích možností Kanceláře utvářeny, a pokud neexistují, musí být zakládány, jako účinné orgány Duchovní rady, projeví-li o to zájem alespoň jeden z členů Duchovní rady.

Kancelář realizuje formality spojené s udílením čestného titulu Člen Duchovní rady (Koncilor, Cr.)

Cílem Kanceláře je vlastním prostřednictvím i prostřednictvím členů Duchovní rady integrovat významné intelektuální a duchovní aktivity, s přihlédnutím ke svým cílům a kritériím vyhledávat přední osobnosti vědy, kultury, školství, zdravotnictví a církví a duchovní a tvůrčí osobnosti vůbec a poskytnout jim všestrannou pomoc při hledání, přípravě a realizaci různých projektů, zejména však v těchto oblastech:
- Uchování a rozvoj duchovního a kulturního odkazu národů a národnostních menšin žijících na území ČR
- integrace poznání vědeckého a duchovního (pod pojmem duchovní poznání je tu myšleno poznání, které nevzniklo v rámci tzv. oficiální vědy nebo přesahující rámec této vědy, tedy poznání mystické, poznání sdělované v rámci náboženství, metafyzických nauk apod.),
- integrace poznání s dalšími zdroji společenského rozvoje a stability a uplatnění integrovaného poznání a jeho přínosu ve společenské praxi a řízení
- hledání a vytváření nových východisek a zdrojů pro morální, kulturní a duchovní pokrok jednotlivce a společnosti
- udržování a rozvíjení kulturní vzájemnosti mezi národy
- výzkum a veřejná činnost ve prospěch světového míru
- výzkum a veřejná činnost – v oblasti náboženské tolerance a ekumenických snah
- výzkum v oblasti teorie inovačních procesů, teorie myšlení, teorie tvůrčího procesu a kreativity, teorie myšlení, teorie systémů a řízení, teorie jazyka, kybernetiky a umělé inteligence a v dalších oblastech, které se bezprostředně dotýkají procesu integrace poznání a v procesu dosavadního bádání Duchovní rady poznané a zvolené optimální báze této integrace. Touto bází je tvůrčí projev
- výzkum nových forem demokracie, globální a mírová politologie
- výzkum v oblasti celostního, komplexního chápání člověka (jeho jeho biologické, psychosociální, ekosociální existence, zdraví, morálky, výchovy atd.) a přírody a vzájemných vazeb

Účelem práce Kanceláře je tedy skrze Duchovní radu a své orgány posilovat dostředivé, intenzifikační a integrační procesy v oblasti poznání a řízení společenských procesů
(4) Činnost ZVONU a Duchovní rady se zaměřuje na všechny oblasti kultury, vzdělání, vědy a duchovního života s cílem přispět k uchování a rozvoji kulturního odkazu lidstav, zachování trvale udržitelného života a rozvoji tvůrčích a duchovních kvalit člověka.

III. Členství Kanceláře a čestné členství Duchovní rady
(1) Individuálním členem Kanceláře se může stát každý člověk starší 18 let.
(2) Členy, kteří nemají českou státní příslušnost nebo trvalý pobyt na území ČR musí schválit valné shromáždění Kanceláře.
(3) Členství Kanceláře vzniká podepsáním přihlášky, až na případy uvedené v bodě 2.
(4) Členství zaniká vystoupením člena z Kanceláře, zrušením jeho členství, úmrtím.
(5) Kolektivním členem může být každá právnická osoba se sídlem na území ČR s výjimkou politických stran a hnutí.
(6) Členství v orgánu Duchovní rady je čestné. Každý člen Duchovní rady a každý zakládající člen Kanceláře může navrhnout nejvýš deset nových členů. Mohou tak učinit i na popud řadových členů Kanceláře nebo zvenčí organizace.
(7) Nového člena Kanceláře musí schválit alespoň 3 další členové Kanceláře
(8) Členství Duchovní rady je čestné a nemůže být zrušeno, ani zaniknout, nelze se jej zříci
(9) Člen Duchovní rady nemusí být Českým státním občanem

IV. Práva člena Kanceláře
(1) Získávat nové členy, iniciovat založení poboček Kanceláře v jiných městech a obcích, pomáhat členům Duchovní rady a účastnit se práce Kanceláře a jejich orgánů včetně všech zasedání.
(2) Volit a být volen do orgánů Kanceláře.
(3) Být informován o všech akcích organizovaných kanceláří.

V. Povinnosti člena Kanceláře
(1) Členové jsou povinni dodržovat stanovy Kanceláře.
(2) Činnost členů musí být ve shodě se základními cíli Kanceláře.
(3) Rozhodnutí přijatá výborem nebo valným shromážděním Kanceláře jsou pro ně závazná.

VI. Orgány Kanceláře
(1) Nejvyšším orgánem je valné shromáždění Kanceláře, které určuje hlavní směry jeho činnosti, posuzuje zprávy výboru Kanceláře, schvaluje zprávy revizní a rozhodčí komise, volí výbor Kanceláře a jeho předsedu a schvaluje rozpočet. Valné shromáždění se koná nejméně jednou za rok; výbor Kanceláře je povinen svolat je vždy, požádá-li o to nejméně jedna třetina členů nebo revizní či rozhodčí komise k projednání zvlášť důležitých otázek souvisejících s jejich činností. První valné shromáždění Kanceláře svolá přípravný výbor nejpozději do půl roku od registrace Ministerstva vnitra ČR.
(2) Volby koná valné shromáždění zásadně tajně, nerozhodne-li se jinak
. (3) Výkonným orgánem Kanceláře je výbor Kanceláře, který řídí činnost Kanceláře mezi valnými shromážděními. Skládá se z předsedy, nejméně ze dvou místopředsedů, hlavního sekretáře (jednatele), hospodáře, kronikáře a dalších členů, pověřených podle potřeby řízením jednotlivých úseků činnosti. Zasedání výboru řídí předseda a svolává je nejméně jednou za tři měsíce. Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna nejméně polovina jeho členů. Funkční období výboru je dvouleté.
(4) Valné shromáždění volí tříčlennou rozhodčí komisi. Ta rozhoduje ve všech sporech vznikajících v souvislostí s činností Kanceláře. Jejími členy nesmějí být členové výboru. Členové rozhodčí komise mají právo zúčastnit se zasedání výboru s hlasem poradním. Proti rozhodnutí rozhodčí komise je možné odvolání k nejbližšímu valnému shromáždění Kanceláře.
(5) Valné shromáždění volí tříčlennou revizní komisi, která kontroluje činnost výboru, zejména jeho hospodaření. Do revizní komise nemůže být volen člen výboru. Členové revizní komise mají právo zůčastnit se zasedání výboru Kanceláře s hlasem poradním.
(6) Jménem Kanceláře je oprávněn jednat předseda nebo hlavní sekretář, buď oba spolu nebo jeden z nich s některým z místopředsedů. V případě, že funkce předsedy ani hlavního sekretáře není obsazena nebo ji zvolené osoby nemohou vykonávat, jednaji za Kancelář spolu oba místopředsedové. V dobe do svolání prvního valného shromáždění jednají jménem Kanceláře zmocněnec přípravného výboru spolu s některým z členů přípravného výboru.
(7) Kanceláře je oprávněn pro zefektivnění své činnosti vytvářet nižší organizační články: sekce (podle odborného zaměření), místní pobočky a organizovat zasedání Duchovní rady, je-li o to požádán zakladatelem nebo členem Duchovní rady. Nižší organizační články, jsou-li zřízeny, nemají právní subjektivitu a nemohou jednat jménem svým ani jménem Kanceláře. Se svými náměty, návrhy a podněty se obracejí na výbor Kanceláře, který je povinen zaujmout k nim stanovisko, popřípadě o nich rozhodnout na svém nejbližším zasedání. Proti rozhodnutí výboru se nižší organizační články mohou odvolat do 15 dnů k rozhodčí komisi.
(8) Jednání výboru řídí předseda nebo jím pověřený člen výboru. Ten také určí zapisovatele.
(9) Výbor je usnášení schopný, pokud je přítomna nejméně polovina jeho členů.
(10) Rozhodnutí je přijato nadpoloviční většinou hlasů.
(11) Z jednání výboru pořizuje zapisovatel zápis, jehož správnost stvrzuje svým podpisem. Správnost zápisu potvrzuje dále svým podpisem předseda nebo jím pověřený člen výboru a zápis schvaluje výbor na své následující schůzi.
(12) Speciálními orgány Kanceláře mohou být vydavatelství, informační středisko, redakce internetových stránek a redakce databáze.

Orgánem Kanceláře je také politická sekce ZVON, jejíž hlavní náplní je spolupráce se zahraničními Čechy a Čechoslováky a spolupráce s demokratickými subjekty na cestě politických reforem.

(13) Zakladatelem Duchovní rady je každý člen přípravného výboru Kanceláře.

VII. Zásady hospodaření
(1) Kancelář hospodaří podle rozpočtu, který podléhá schválení valným shromážděním.
(2) Zdrojem finančních prostředků Kanceláře jsou dotace, příspěvky, dary fyzických a právnických osob, granty, úroky z vkladů a jiné příjmy. Hospodaření se řídí platnými předpisy.

VIII. Zánik Kanceláře
(1) O rozpuštění Kanceláře rozhoduje valné shromáždění dvoutřetinovou většinou prezentovaných účastníků.
(2) Pří zániku Kanceláře bude majetek postoupen ve prospěch projektů členů Duchovní rady podle rozhodnutí valného shromáždění.

IX. Závěrečné ustanovení
Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem registrace MV ČR.

Komentář:

Komu by se zdálo, že Stanovami není explicitně určeno, že by Kancelář měla směřovat k naplnění křesťanských cílů prostředky křesťanského života, tomu musím připomenout, že "Kristus je Pravda" a hledáním pravdy a poznání jmenovitě formou celostního přístupu, jež je imanetní součástí přístupu pravdivého, může být pro zasvěcené dostatečně deklarována možnost nejvyššího duchovního cíle prostřednictvím tomuto cíli úměrných prostředků. Přestože nejde o konfesní organizaci, mohou se mýlit ti, kteří by ze stanov Kanceláře a z Ústavy Duchovní rady usuzovali, že Kancelář a Duchovní rada nejdou cestou Boha a Ježíše Krista, byť to není těmito dokumenty explicitně řečeno. Jestliže idea Duchovní rady sleduje nejvyšší duchovní ideál, pak je zbytečné definovat její poměr k Bohu a Ježíší Kristu. Pro vědoucího zbytečné a pro zaslepeného marné.

Název Duchovní rada ovšem neznamená, že by šlo nutně o nějakou církev, konfesní nebo v úzkém smyslu slova náboženskou organizaci, i když i to může být jednou přirozeným výsledkem činnosti Kanceláře a Duchovní rady, tedy zejména pokud dojde ke sjednocení poznání vědeckého a duchovního nebo kdy duchovní pravdy budou člověku zjevné a evidentní, kdy nebudou dílem předmětem chápání rozumu a dílem předmětem víry. (Zůstává otázkou, je-li současný vývojový stupeň člověka schopen takový pokrok uskutečnit, nebo zda-li je takový stupeň poznání souzen vývojově vyšší bytosti zítřka, je-li vůbec možný.) Pojem "duchovní" je tedy chápán v nejširším smyslu toho slova. Duchovní rada ze své podstaty dbá i na rozvoj poznání v otázce úlohy

- kázání, teologie a rozumovych disputací

- umělecké deklamace a estetické složky

- rituálu a účinné symboliky

- sociálního, ekosociálního a psychosociálního faktoru

v rámci stávajících náboženství a své poznatky ověřuje resp. uvádí v život formou univerzálního náboženského modelu. Nakolik jde o virtuální model a nakolik o živé náboženství, záleží jen na osobním příkladu, pojetí a iniciativě členů Duchovní rady. V současnosti zřejmě členové Duchovní rady zastávají převážně jakousi osobní kritickou formu římskokatolického vyznání, které se ve své duchovní praxi snaží obohatit jak o poznatky moderního vědeckého a duchovního poznání, tak o prvky keltských, staroslovanských, indických, staroíránských (předmuslimských), muslimských a jiných světových předkřesťanských či současných náboženství-duchovních filozofií-duchovních kultur, právě ve shodě s důkazy moderního poznání o historických a filozofických kořenech a zdrojích duchovního poznání.

Členové Duchovní rady usilují také z vlastní podstaty svého poznání (výrazem jehož ocenění je členství v Duchovní radě) a z podstaty smyslu existence Duchovní rady o zvýšení ekumenických aktivit a náboženské tolerance na Zemi a šíří Boží slovo ve shodě se svou individuální schopností Boha poznat a uvěřit v něj, se schopností spojit rozum a víru cestou Pravdy a ne slepých dogmat. Přes to, že nejrůznější aktivity Duchovní rady v otázce víry, církve a náboženství jsou skutečnými potencialitami, musím trvat na tom, že organizace Kanceláře a Duchovní rady nebyly ustaveny jako náboženské a konfesijní.

Poznání Pravdy je tedy přednostní před cílem budovat víru a Církev, ale protože Kristus sám prohlásil, že je Pravdou, není objektivně možné činnost Duchovní rady od jejího církevního, náboženského, konfesního aspektu zcela a vždy odlišit, lépe řečeno, můžeme považovat za zcela přirozené, pokud budou členové Duchovní rady na její půdě vykonávat činnost duchovních pastýřů, kazatelů, definovat své věrovyznání, svůj náboženský, církevní program (svou konfesi) a pokud budou usilovat o rozvoj náboženského života ať již v rámci konkrétní církve nebo mimo ni.

Historicko-logický a komplexní přístup v otázce výzkumu otázek víry a církevního života by však členům Duchovní rady neměl dovolit prosazovat jedinou pravdu za každou cenu. Přinejmenším je třeba zachovat úctu k národním kulturním tradicím, úctu a citlivý přístup k cizímu věrovyznání a odlišné církvi, byť by se v jednotlivostech skutečně či zdánlivě od poznání Pravdy odlišovaly. Znamená to rezignovat na ideu nejvyšší Pravdy? Vůbec ne, znamená to například jen to, že nejvyšší božský idál, nejvyšší Pravda či živý Bůh se může zjevovat různým národům v různých epochách různě. A pouze skrze poznání skutečného člověka a mnohotvárnosti jeho tvůrčích, intelektuálních a poznávacích projevů v průběhu reálných dějin, skrze mnohost společenských dějinných forem, můžeme pochopit i nejvyšší jednotu poznání.

Podobně skutečnost, že Kancelář a Duchovní rada byly koncipovány jako nepolitické organizace, neznamená že by se nevyjadřovaly k politickému dění a aktivně v něm nespolupůsobily. Činnost těchto organizací by měla mít naopak silně politický aspekt, avšak na platformě nestranickosti, nezaujatosti, čestných a nezištných úmyslů a vysoké neformální autority dané zejména koncepcí a životem Duchovní rady.

Darius Nosreti