Před bezem smekni...

Bez černý je prastará rostlina, opředená bájemi. Má tolik hojivých
vlastností, že byl odedávna považován za keř s nadpřirozenou, čarodějnou
mocí. Sídlili pod ním domácí bůžkové - opatrovníci domu, nesměl proto
chybět u žádného stavení. Báje vypráví, že pod ním sedával i sám ďábel
a dokud tam seděl, neškodil. A když se bez kácel, měl se zaříkávat, aby
duchové měli čas ho opustit. Nevěsta dostávala dvě bezové sazenice jako
svatební dar. Jednu měla vysadit před okny světnice a jednu u stodoly, aby
chránila před škodlivým hmyzem. Bezinka odpuzuje pilouse, ale i hlodavce
- myši a krysy. Dokonce se čerstvé listy vkládaly do krtčích chodbiček, aby
vypudily krtky. Bezinka vždy neoddělitelně patřila k životu na vesnici.
Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý jest! zpívaly o vánocích
vdavekchtivé dívky a skutečně třásly bezinkovými keři. Ze které strany se
pes ozval, tam se měly do roka provdat. A co bezoví panáčci? Venkovští
kluci si dovedli udělat lacinou hračku - do kousku bezové duše (bílá dřeň
větví) zapíchli cvoček a skákající panáček, který se vždy postavil na svůj
podstaveček, byl na světě. Bezové píšťaličky dovedly přivolávat duchy - ale
prý jen o půlnoci a na opuštěném místě. Bezové proutky zase sloužily jako
čarodějnické, magické hůlky. Vypráví se, že když Galové v roce 390 před Kr.
přepadli Kapitol v Římě, prozradily je husy, které svým hlasitým štěbetáním
probudily stráže, zatímco hlídací psi spali. Za trest byl jeden ze psů
oběšen na bezince. Na bezu se prý oběsil i biblický Jidáš, a proto se malé
droboučké houbičky, které rostou na šedé bezinkové kůře, lidově nazývají
Jidášovy uši. Dnes chalupáři bezinky vysekávají z obavy před černou mšicí
(Aphis sambuci L.), která často napadá mladé větve. Ale je to zbytečné,
protože tato mšice na ovocné stromy nepřechází (dr. Holman, Entomologický
ústav). Bezinku jistě každý dobře zná, každý s ní má už nějakou zkušenost.
Je to keř nebo stromek, ale může dorůst do výšky až 8 metrů! V květnu
a v červnu rozkvete velkými plochými vrcholíky, složenými z drobných
bělavých kvítečků s velice silnou charakteristickou vůní. Ty na podzim
uzrají v černé lesklé bobulky - peckovičky, ze kterých se dá vyrábět mnoho
léčivých dobrot. Větve bezinky jsou v mládí zelené, starší mají kůru šedou.
Uvnitř mají dřeň - duši. Ačkoliv se bezinka nejraději drží lidských obydlí,
najdeme ji skoro všude - při okrajích lesů, na stráních i v křovinách,
u plotů i na pustých místech. Někdy bývá i obtížným plevelem, ale pro svůj
rychlý růst je vhodná na zakrytí nevzhledných míst. Seřezáváním se dá dobře
tvarovat. Bezinka je velice bohatá na léčivé látky. Dříve se v lidovém
léčitelství používalo prakticky všechno - květ, plod, listy, kůra i kořen.
Dnes se jako oficinální droga používá květ a plod, listy raději jen zevně.
Kůra a kořen jsou mírně jedovaté.

Kneipp: Jako bohatí do lázní za zdravím daleko putují, tak chodili naši
otcové do léčení k bezinkovému keři. A že měli proč, to dnes vidíme z výčtu
léčivých látek bezinky. Květy obsahují silici, rutin (až 3%), cholin,
saponiny, sacharidy, organické kyseliny, vitamin C (ve 100g květů až
350mg), třísloviny, sliz, minerální látky (9%), látky blízké hormonům,
fytoncidy aj. Květy se sbírají za suchého počasí, nejlépe těsně před úplným
rozvitím nebo těsně po něm, dříve než začnou opadávat. Seřezávají se celá
květenství, rozprostřou se v tenké vrstvě a po mírném ovadnutí se květy
sdrhnou. Pak se teprve rychle dosuší, a to ve stínu, nejlépe v průvanu, aby
neztratily barvu. Umělá teplota při sušení nesmí být vyšší než 40 C. Droga
nesmí obsahovat žádnou příměs, stopky atd. Musí se uchovávat v dobře
utěsněné nádobě. Květ bezinky pitý jako čaj je velice oblíbený, neškodný
a může se dávat i dětem. Podněcuje vyměšovací orgány k větší činnosti, je
močopudný, potopudný, pomáhá při vodnatelnosti, kožních vyrážkách,
revmatismu, neuralgiích, čistí krev a patří proto do všech jarních
čisticích čajů. Podporuje obranyschopnost organismu, vhodný je i při
poruchách zažívání, proti zácpě, má výrazný protikřečový účinek při
chorobách střev a močového měchýře. Je to vynikající léčivka při počínající
chřipce (i jako prevence), při nemocech z nachlazení, rýmě a kašli, snižuje
teplotu, a to hlavně v kombinaci s květem lípy. Dobře rozpouští hleny
a zklidňuje zanícenou sliznici.

Čaj z bezinkových květů:
2 čajové lžičky na 1 hrneček, zalít vařící vodou a nechat přikryté 10 minut
ustát. Pije se 3-5 šálků denně. Čaj je velice chutný a má se pít co
nejteplejší. Efekt pocení je až po 3 šálcích. S medem je vhodný i pro
kojence.
Neškodný a chutný denní čaj:

Květ bezinky, list kopřivy, list ostružiníku
- vše stejným dílem. Použít 2 lžičky směsi na 1/4 l vody, krátce spařit,
nechat přikryté ustát a pít 2-3x denně.
Odvar z květů se dá dobře použít jako obklad při spáleninách 1. stupně,
pokud nejsou puchýře, nebo na výplachy očí společně se světlíkem nebo
lnicí. Je dobrým kloktadlem při zánětu mandlí, dásní a nosohltanu. Oblíbené
bývaly i bylinné pytlíčky z květu, ev. i listu bezu, které se ohřáté
přikládaly na revmatické bolesti, na zatvrdliny a opuchliny.
Listy a mladé zelené větvičky bezinek obsahují kyselinu valeriánovou,
éterický olej, pektin, cukr, koniin, projímavě působící pryskyřici,
alkaloid sambucin aj. Listy se mohou používat čerstvé i sušené, ale musí
být mladé a křehké. Sbírají se v květnu a červnu, kdy mají nejvíc účinných
látek; později se trhají jen z dorůstajících letorostů. Potřebujeme-li
čerstvé listy v zimě, můžeme si bezinku zmladit: dáme větvičky bezu doma do
vázy s vodou a trháme rašící lístečky. Jejich zevní použití bývalo
oblíbeným lidovým lékem, čerstvé a podrcené se přikládaly jako obklady na
oteklé nohy, na bolestivé záněty kloubů, zatuhlé klouby, při artróze, při
revmatických bolestech. Z lékařského hlediska je to špatně vysvětlitelné,
ale pomáhá to. Obklady se přikládají nejlépe 2x během noci a přes den
alespoň 1x. Přiložený obklad převážeme igelitem a obinadlem, případně
bavlněným šátkem. Mladé listí se může i rozemlít a samotné nebo se sádlem
či borovou vazelínou přikládat na bolavá místa.
Starý herbář: Listí potlučené nebo šťávu z listů bezových smíchej
s vínem a otrubami a za tepla přikládej kolem oteklé nohy - několikrát to
čiň a budeš zdráv. Účinné byly i koupele z bezinkového listí.
Zralé plody obsahují vitamin B1, B2, B6, B12, PP, A, C, organické
kyseliny (jablečná, vinná), třísloviny, karoteny, sacharidy, vosk, trochu
silice, barvivo, alkaloid sambucin, éterický olej, fytoncidy. Sbíráme je na
podzim, když už jsou pěkně vyzrálé, a používáme je čerstvé i sušené. Sušit
se musí rychle a bez stopek. Sušené plody bezinek staví i velice silné
průjmy. Kaše z čerstvých plodů je naopak dobrým prostředkem proti zácpě.
Ptáci bezinkové plody rádi žerou, a tím roznášejí jejich semínka po okolí.
Kneipp o bezince: ...vždyť i ptactvo nebeské před nastoupením podzimní
pouti si bez vyhledává, aby krev svou čistilo a na dalekou cestu se
vypravilo. Bohu budiž žalováno, že člověk pro samé věci umělé svého
přirozeného pudu a zdravého rozumu už neposlouchá... Plody mají silný
účinek protineuralgický, značně tlumí bolest, aniž by měly hypnotické
účinky. Jsou vynikajícím lékem při ischiasu, zánětu trojklanného nervu,
zánětu pažní pleteně, při bolestech hlavy z nachlazení a migrénách, chřipce
i zápalu plic, snižují krevní cukr a barví se jimi vína. Díky tomuto
pokoutnímu barvení vín se vlastně přišlo na jejich úžasnou léčivost. Před
100 lety si totiž v Praze otevřel ordinaci dr. Epstein, který před tím
sloužil jako lodní lékař v Neapoli. Poznal tam námořníky, kteří se
z těžkého ischiasu vyléčili pitím tmavě červeného portského vína. Po letech
- už jako lékař v Praze - si na tento podivný způsob léčby vzpomněl
a pokusil se ho aplikovat na jednoho svého těžce postiženého pacienta,
který měl portského plný sklep. Zjistil při tom velmi zajímavou věc
- pravé, kvalitní portské víno neléčilo, zatímco nepravé, vlastně falšované
víno ano. Chemickým rozborem se zjistilo, že nepravé portské bylo
přibarvováno bezinkovou šťávou. A to byla ta pravá příčina zázračného
vyléčení. Dr. Epstein určil optimální dávku: 50g bezinkové šťávy v alkoholu
denně! Zajímavé je, že účinek se urychluje právě tím přidáním alkoholu.
Z čerstvých bobulí nebo jejich šťávy, ale i z čerstvých květů, připravujeme
sirupy, marmelády (dříve se jim říkalo dryjáky), vína, likéry, limonády
a řadu jiných dobrot. Pokud je chceme užívat léčebně, pak skutečně jen jako
lék - v malém množství, ale pravidelně.

Bezinkový sirup z čerstvých květů:
Potřebujeme asi 30-50 kusů květů, 3 litry vody, 1,5kg cukru, 1 celý
citron nebo kyselinu citronovou. Květy velice pečlivě omyjeme
(osprchujeme), aby v nich nezůstali žádní broučci. Silnější stonky otrháme.
Zalijeme vodou, přidáme citron a asi 10 minut povaříme. Pak vše necháme
stát asi 24 hodin v chladu. Další den přecedíme přes plátýnko a ještě rukou
dobře vymačkáme. Přidáme cukr a vaříme do mírného zahoustnutí. Hotovým
roztokem plníme menší předehřáté skleničky nebo láhve a dobře uzavřeme.
Sirup vydrží dlouho, ale pokud jej otevřeme, musí už být uchováván
v ledničce. Výborný je do čaje při nemocech z nachlazení.

Bezinkový kečup
Opereme 1 litr zralých bezinek, dáme do kameninového hrnce a zalijeme
1 litrem octa. Ocet předem povaříme asi 6-10 minut s 1dkg celého zázvoru,
0,5dkg hřebíčků, 2dkg celého pepře, 5 zrnky nového koření a 1 větším
bobkovým listem. Odvar vlijeme na bezinky a necháme přikrytý stát do
druhého dne. Poté jej přecedíme, nalejeme do menších skleniček a dobře
uzavřeme. Kečup se dobře hodí především k tmavým masům a zvěřině, přidává
se do omáček a rosolů, ale chutný je i do zeleninových salátů. Sekt (šumivá
limonáda) 8-10 čerstvých květů bezinky, 75 dkg cukru, 4 litry vody, 2 dobře
očištěné citrony, 5ti litrová láhev. Cukr s vodou svaříme, dáme i s květy
do láhve, přidáme nakrájený citron i s kůrou, ovážeme pergamenem, který
místy propíchneme, a postavíme na 10 dnů na slunce. Pak stočíme do lahví,
dobře zazátkujeme a ještě zadrátujeme. Uložíme do sklepa a po 14 dnech je
nápoj hotový. Při otevírání limonáda šumí a kypí skutečně jako sekt.
A znáte kosmatice? Je to vlastně bezinkový květ v těstíčku jako na pařížský
řízek: celé květy pečlivě očistíme od různých broučků a namáčíme do
připraveného těstíčka. Do rozpáleného oleje je klademe vcelku, stopkou
nahoru. Po chvilce smažení stopku nůžkami odstřihneme a kosmatici obrátíme.

Bezinkový ocet:
Zkuste si udělat tuto domácí specialitu našich babiček a prababiček!
Ocet je výborný na ochucení zeleninových salátů, ale nejen to! Ještě dnes
si vzpomínám, jak mi jím babička potírala dlaně a chodidla, když jsem jako
dítě trpěla horečkou. Bylo to nesmírně chladivé a příjemné. Do láhve se
širokým hrdlem dáme čerstvé květy bezinek a zalijeme 8% octem, aby byly
zakryté. V chladu necháme 2 až 3 týdny, pak přecedíme do menších lahviček
a dobře zazátkujeme. Ze sušených květů: do sklenice dáme 100g sušených
květů, zalijeme přiměřeným množstvím čistého lihu a necháme několik hodin
stát. Poté zalijeme 1 litrem octa a opět necháme stát 24 hodin. Přecedíme,
květy vymačkáme.

Marmeláda na rozpíčky Káji Maříka:
1 kg zralých bezinkových bobulí, 500g cukru, trochu kyseliny citronové.
Čisté bezinky rozvaříme s cukrem, ale musíme pečlivě míchat, protože se
snadno připalují. Svařovat nesmíme příliš dlouho, aby směs nezhořkla.
Nakonec přidáme kyselinu, čímž marmeláda získá krásnou barvu. Pro chuť se
může přidat i trochu rumu nebo hřebíčku. Přidáme-li Petosu, bude marmeláda
hustší. Pokud bereme marmeládu jako lék, stačí 1 lžička 3-5x denně.

Bezinkový likér
Plody bezinek omyjeme a nejdříve jen krátce povaříme, protože se potom
lépe lisují. Do vylisované šťávy přidáme podle chuti kyselinu citronovou
nebo pokrájený citron. Šťáva tím získá nejen krásnou barvu, ale je
i chutnější. Na 1 litr šťávy přidáme 500g cukru a svaříme s kouskem skořice
a několika hřebíčky. Po vychladnutí smícháme s 40% alkoholem (rum, vodka,
režná apod.). Hotový likér má obsahovat asi 20% alkoholu.
Jako lék postačí, když smícháme čistou bezinkovou šťávu s bílým vínem:
1 litr bílého vína, 100g šťávy. Alkohol zvyšuje účinnost. Užíváme každé 2
hodiny jednu lžíci.

V lékárně lze koupit tyto přípravky:
- Species laxantes Planta - čaj při zácpě (květ bezinek, krušinová kůra,
fenykl, lipový květ aj.).
- Květ černého bezu - sáčkovaný čaj.
- Dětský čaj s heřmánkem - a s květem bezinky, proskurníkem, chmelem,
maliníkem, meduňkou a mátou peprnou. Uklidňuje křeče při plynatosti. Je
vhodný pro děti při trávicích poruchách.
- Pulmoran - čajová směs při nemocech horních cest dýchacích, ke kloktání
a k inhalacím.

Ida Rystonová