Přidáním mléka do čaje nebo kávy má za následek v žaludku vytvoření hůře
stravitelné sraženiny. Přidání mléka do čaje podle lékařů a vědců neutralizuje
protirakovinný účinek tříslovin, příznivý účinek flavonoidů, účinek fluoridu proti
zubnímu kazu, schopnost tříslovin stimulovat vylučování žaludečních kyselin
(což je výhodné při žaludečních vředech), a také preventivní účinek bioflavonoidů
proti arterioskleróze (ateroskleróze). Čaj s mlékem je hůře stravitelný zejména
pro osoby alergické na mléko nebo nesnášející některou jeho složku. Mléko
(zejména kravské) škodí mnoha lidem, kteří, často aniž by o tom věděli, trpí alergií,
nesnášenlivostí nebo přecitlivělostí na některé složky mléka či mléčných výrobků.
Máslo neobsahuje mléčný cukr a má jen stopy bílkovin, ale stejně jako mléko
obsahuje alergeny a alergizující látky.
Dávkování a příprava
Základním pravidlem přípravy je zalití jedné čajové lžičky čaje 150 ml
vroucí vody v porcelánové nádobě s vestavěným sítkem a víčkem. Čajové lístky
spařujeme vždy v zakryté nádobě, aby neunikla nejtěkavější složka aroma.
V některých zemích čajové lístky nechají nejprve rozvinout v páře, až pak
je spaří vodou.
Čaj se nechá 2 - 5 minut louhovat, pak se scedí do šálku, z něhož se čaj
pomalu pije. V Íránu čaj rádi pijí s hlubších podšálků či misek, kde dříve chladne.
Při přípravě čaje v samovaru se čajový koncentrát z konvičky, která se
nahřívá na samovaru, dolévá v šálku převařenou čistou vodou ze samovaru.
Také hotový, zejména horký scezený čaj v hrnci či konvici držíme zakrytý,
aby z něj neprchaly aromatické látky.
Účinek čaje je rovněž závislý na způsobu přípravy. Ihned po zalití vroucí
vodou se rozpuštějí účinné alkaloidy a aromatické a rychle rozpustné
chuťové látky a po dvou minutách se jejich podíl již podstatně
nezvýší. Takový čaj působí mimořádně lahodně a povzbudivě. Čaj zapařovaný
po dobu do 4 minut, kdy se již uplatní část tříslovin a pektinů, působí
vyváženě a harmonizačně. Po této době se rozpouštějí třísloviny, pektiny,
důležitá část bioflavonoidů a ostatní látky, které pak mají na psychiku spíše
tlumivý účinek, ale některé z nich mají podstatný léčebný vliv - např. jako
antioxidanty a bioflavonoidy. Čaj pařený déle než pět minut ztrácí charakteristické
vlastnosti, chuť a vůni, zejména pro vysoký obsah tříslovin. Použije se pouze
jako protijed, proti průjmům, na klystýry a na obklady (na spáleniny, víčka zanícených,
nateklých, a unavených očí, některé kožní problémy včetně bakteriálních
a virových infekcí aj.) K takovým účelům je možné použít i čaj či celé sáčky již
jednou zapařené; čajse louhuje i dvacet až třicet minut, nebo se
nechá přejít varem.
Zejména pro děti, těhotné a osoby přecitlivělé na kofein připravujeme čaj metodou
druhého záparu (tzv. druhák), která eliminuje kofein.
"Není přesné vodítko, kolik lístků kterého druhu při přípravě použít. To
správné dávkování, které vyhovuje právě vám, musíte objevit sami. Obecně se
doporučuje jedna čajová lžička na osobu a šálek. Ovšem u lehčích druhů,
jako je např. Darjeeling, můžete množství trochu zvýšit, zatímco u takových
druhů, jako je Broken Orange Pekoe, který má svíravou chuť, můžete trochu
ubrat." (Rádce milovníků čaje)
"Některé černé čaje jsou přímo nemilosrdné - stačí například patnáct
vteřin navíc a z vynikajícího Darjeelingu se stane trpká tekutina naprosto
nevhodná k pití. Cejlonské čaje jsou milosrdnější, minuta či dvě navíc
kvalitě nikterak neublíží. Většina ostatních se nachází mezi těmito dvěma
extrémy.
Důležitým hlediskem je velikost lístků: čím jsou větší, tím déle se musí
čaj louhovat, čím je menší, tím je povrch více vystaven působení vody a
lahodná chuť se rychleji dostane ven. Máte-li tohle na paměti, je vhodné
zkoušet optimální časy pro vaše oblíbené druhy. Pokud svou činnost berete
vážně, dříve nebo později si k tomuto účelu pořídíte časoměřič.
Zelené čaje by se z konvice měly nalévat po jedné až dvou minutách. Poté
se na lístky může znovu nalít voda. Černé čaje typu CTC (cut-tea-curl)
někdy stačí louhovat minutu. Všeobecně však platí, že žádný tradičně
zpracovaný černý čaj by se neměl louhovat méně než tři - čtyři minuty.
Pro většinu malolistých cejlonských čajů je ideální doba louhování 5 minut.
Cejlonské druhy Orange Pekoe a další velkolisté čaje (např. Formoosa
oolong) jsou nejlahodnější po 7 minutách louhování. Earl Greey a Lapsang
Souchong jsou na tom stejně jako černé čaje. Jiné voňavé druhy však
vyžadují kratší dobu (3 minuty), jinak ztratí svou příchuť. ...
Pamatujte si také, že čaj obsahuje polyfenoly, které uklidňují tělo i
duši. Tyto látky se začínají uvolňovat v třetí minutě louhování, po pěti
minutách se však (některé) z nápoje vytrácejí. V této době louhování se tedy skrývá
tajemství večerního čaje, který mnoha lidem zajišťuje klidný spánek."
(Rádce milovníka čaje)
Individuální, národní i místní zvyklosti se ovšem mohou značně lišit -
někdo čaj louhuje jen dvě minuty. Při delším louhování ovšem zase
vyniknou léčivé účinky čaje (zejména účinky polyfenolů), i když je čaj méně
chutný. Z toho důvodu je výhodné zejména u zelených čajů používat k přípravě
obyčejného i léčebného nápoje i lístky již jednou použité, které zalijeme bezprostředně po zcezení
první dávky. Čaj již neobsahuje pro někoho nepříjemný nebo škodlivý kofein
a část trpkých látek přejde do prvního výluhu - s povzbuzujícím účinkem.
Pro přípravu čaje pro léčebné účinky (ty, které nespočívají v účinku
kofeinu) používáme raději zelené nebo žluté typy čaje. Jejich
chuť je ovšem při delším louhování opravdu trpká a hořká.
Čaj nesmí přijít do styku s kovem, používají se výhradně porcelánové,
skleněné nebo kameninové nádoby. Pro větší počet hostů se do větší nádoby
dá tolik lžiček čaje, kolik je hostů, plus jedna lžička "na džbánek".
K dochucování lze použít med, karamel, ovocné šťávy a koncentráty jako
džem, list stévie, některé aromatické rostliny (např. květ
jasmínu, pomerančovníku), koření (např. směs drceného hřebíčku a kardamomu,
nebo hřebíčku, zázvoru, skořice a kardamomu. Delší doba louhování (zejména,
pokud vaříme čaj silný) zvýšeným vylouhováním tříslovin zvyšuje trpkost
čaje. Kvalitní ocelové nádobí chuť čaje a jeho oxidaci neovlivní, nevíme
však, zda nedochází ke zkreslení energoinformačního vlivu, který ovšem
využíváme spíše u jiných bylin než u čajovníku (např. u homeopatických
čajů a homeopatického vlivu "normálních" bylinných čajů).
Někdo považuje přidání citronové šťávy do čaje za barbarství, ale, pokud je
výsledkem chutný, léčivý a osvěžující nápoj - tato zásada neobstojí. Navíc
citron chrání lépe čaj před oxidací a pomnožením kvasinek, takže se dá pít
jako studený čaj i druhý den. Vitamín C a bioflavonoidy obsažené v citronu
zlepšují účinek některých složek čaje a jsou užitečné zejména při zánětech
a nachlazení.
Také některé kořenící směsi přidávané v orientu do čaje či kávy
(obsahují např: hřebíček, kardamom, skořici, zázvor) mohou nejen obměnit chuťové
vlastnosti čaje, ale i zlepšit jeho léčebné působení např. při nachlazení
či revmatu, mohou harmonizovat (uvolnit, prohřát) trávicí trakt.
Citrónová silice (např. bergamontová) může mít také aromatera-
peutický povzbuzující účinek na psychiku (zlepšuje koncentraci).
O další aroma a léčebný účinek obohatíme čaj, pokud jej osladíme
medem, ostružinovou nebo malinovou zavařeninou.
Čínský čaj můžeme míchat s ovocnými čaji. Nejhodnotnější přísady
jsou sušené ostružiny, maliny, šípky, bezinky, borůvky, brusinky, jablečné
slupky, květ černého bezu, divizny, podbělu, pampelišky, hlohu a slezu, hložinky,
kořen lékořice.
"Znalci tvrdí, že nejlépe lze vychutnat čaj neslazený. Určité přísady ale
mohou jeho vůni, barvu i chuť podtrhnout. Pár kapek citronové šťávy zvýší
aroma nápoje a zpomalí jeho oxidaci, trocha mléka zase zjemní jeho chuť
(doporučuje se zejména u těžkých čajů z oblasti Asámu)" (Z Internetu.)
Nádoby na čaj se myjí pouze horkou vodou bez saponátů.
Čaj velmi snadno (podobně jako mléko či jablka) přijímá nejrůznější pachy,
musí být proto uložen výhradně jen vedle potravin co nejméně aromatických.
Tam, kde uchováváme čaj samozřejmě neskladujeme ani parfemované mycí
a prací prostředky, barvy, ředidla a jiné těkavé látky.
Z léčebných i kulinářských důvodů vychladlý čaj nepřihříváme
a neponecháváme do druhého dne. Výjimku má jen čaj s citrónem, který
můžeme uschovat v chladničce a pít druhého dne místo limonády.
Pokud čaj skladujeme v termosce, přesvědčíme se, zda je opravdu čistá,
zárodky plísní, bakterií a kvasinek mohou proměnit léčivý čaj na
škodlivý.
Pokud si někdo přeje silný čaj, neznamená to, že necháme lístky déle
louhovat, čímž by čaj nabyl svíravé chutí. Naopak - při větším množství
lístků volíme spíše kratší čas - 2 - 2,5 minuty.
Při běžné přípravě čaje nemusíme používat vřící vodu (100 stupňů C), ale
postačí převařená voda teplá 65 - 90 stupňů C. Při dvojím záparu je také lépe
zvolit nižší teplotu prvního výluhu pro zachování většího množství aromatických
(těkavých) látek pro druhý výluh.
Ćaj zejména díky kofeinu povzbuzuje a pomáhá udržovat bdělost. Díky kofeinu,
ale i dalším látkám (včetně vonných silic) čaj podporuje duševní procesy
a zlepšuje psychickou výkonnost a koncentraci. Za pití čaje s kofeinem a
jeho povzbuzující účinek ovšem, zdá se, platíme také určitou daň, protože
účinky kofeinu nejsou jen příznivé, a to zejména u osob na tuto látku přecitlivělých.
Bylo dokonce vysloveno podezření, že dlouhodobé pití zejména silného čaje může
způsobit určité plíživé změny povahy a změny na tzv. jemných tělech a auře, podobně jako
je tomu údajně např. u tvrdých drog či alkoholu, přičemž některé tyto změny se (zřejmě
převážně negenetickou cestou - zejména psychotronicky - psychoenergoinfor-
mačně) do určité míry mohou přenést i na potomstvo.
Je možné předpokládat (a některá pozorování na menších soborech osob to dokládají),
že děti rodičů holdujících nápojům a potravinám s vyšším obsahem kofeinu, budou
častěji postiženy nesnášenlivostí kofeinu pravděpodobněji než děti rodičů bez této
nesnášenlivosti nebo užívajících kofeinové nápoje s mírou. Existuje také podezření, že tato
nesnášenlivost (přecitlivělost) může být do jisté míry dědičná.
Dokonce je někdy přičítán sklon k melancholii, trudnomyslnosti a depresi celých etnik
kofeinismu předchozích generací. Má-li ruská nebo perská melancholie skutečně za hlavní
příčinu oblibu v čaji, je ale otázkou. Byla také vyslovena hypotéza, ženěkteré "slabé" drogy
mohou při dlohodobém působení přispět ke vzniku oslabeného potomstva podobně jako drogy
"silné" při kratším působení.
Lidé s vředovou chorobou by neměli pít silný černý (nebo jiný čínský) čaj, protože stejně jako káva
stimuluje vylučování žaludeční kyseliny a může působit dráždivě. Mohou však pít slabý čaj nebo čaj
s mlékem. Čaj může také u citlivých osob (pravděpodobně vlivem kofeinu a polyfenolů) vyvolat migrénu.
Z čaje se připravuje také kysaný léčivý nápoj Kombucha. (Viz tam)
Sestavil Darius Nosreti
Zdroje: Dr. Jan Rucki, expert - pěstitel a znalec léčivých bylin (In Regena)
Článek o metodě dvojího záparu (in Regenerace)
protidrogový expert prof. Jiří Heller (in Ostrava 5. 10. 1999)
Marin Klimeš, majitel čajovny, tamtéž
doktor Lou Fu-guing, profesor a vedoucí katedry vnitního lékařství na
Zhejiangově lékařské univerzitě v Číně
Profesor Allan Conney, který stojí v čele výzkumné laboratoře zabývající
se na Rutgersově univerzitě v New Jersey zkoumáním rakoviny
Regena 10/99
James Norwood Pratt, Diana Rosen: Rádce milovníka čaje, Pragma, Praha
1999
Jídlo jako jed, jídlo jako lék, Reader's Digest Výběr, Praha 1998
Michael Sharon: Komplexní výživa, správná cesta ke zdraví, Pragma, Praha
1994
F. Ferda, jasnovidec a fytoterapeut
C. Cayce, jasnovidec a mediální terapeut
Cornelia Teufl: Zelený čaj - elixír zdraví, Metramedia Praha, 2000
Dr. Earl L. Mindell: Potraviny - zázračné léky/2 - bible dětské výživy
Doplněno 2000-07-29
Nezařazené informace a vybrané zdroje :
Čaj v Číně
Čaj se v Číně pěstuje na obrovské rozloze vymezené od severu k jihu délkou téměř 2000 km a šíří několik set kilometrů. Pěstuje se zejméma na plantážích 15. nejvýznamnějších oblastí : Kuang-Tung, Kuang-si, Ťiang-si, Chu-nan, Fu-tien, Kuej-čou, Če-tiang, An-chuej, Chu-pej, Sę-čchuan, Ťiang-su, Che-nan, Šen-si, Šan-tung, Kan-su. Nabídka čínských čajů je nepřeberná. Oproti jiným zemím, kde se čaj hodnotí vesměs podle velikosti listu, v Číně je názvem většinou oblast, nebo místo pěstování, či výroby. Časté jsou i různé pojmenování po někom či po něčem, co je čaji podobno chutí, vůní a vzhledem. Některé z mnoha čínských čajů :
Zelené čaje :
* Gunpowder - Nebo též Zhu Cha ( perlový čaj). Okamžitě se pozná svým typickým zpracováním lístků do pevně svinutých kuliček.
* Gunpowder Temple Of Heaven - velice drobně svinuté lístky tmavé barvy. Oproti klasickému Gunpowderu má nálev jemnější chuť.
* Long Jing - "Dračí studna" slavný zelený čínský čajz provincie Zhe-Jiang. Tento čaj je označován znalci po celém světě jako jeden z nejlepších zelených čajů v Číně. Má plochý list a jemnou chuť
* Long Dragon - "Dlouhý Drak" výtečný zelený čaj , jež vyniká dlouhými listy vypěstovanými v provincii Yunnan¨
* Chun Mee - Jeden z nejkonzumovanějších zelených čajů v Číně. Vyniká příjemnou kombinací chuti a vůně.
* Pi Lo Chun - "Modrozelené spirálky jara", vyniká delikátně jemnou chutí a podmanivou vůní jarní přírody. Pěstuje se v oblasti jezera Tai.
* Yunnan Green Dragon - Čaj, který nadchne jistě každého znalce zeleného čaje. Jemná chuť a výrazná vůně je známkou kvality tohoto čaje z oblasti Yunnan.
* Tai Mu Long Zhu -Znám též jako Dračí oči. Kvalitní zelený čak ručně rolován do kuliček o průměru zhruba 0,5 až jeden centimetr. Pěstuje se v oblasti Hory Tai Mu.
* Pu Erh Fangcha - Zelený čaj lisovaný do cihly.
* Lin Yun - Krásný a výtečný zelený čaj. Kdo okusí podlehne kouzlu tohoto výtečnéno čaje pěstovaného ve vyšších polohách Číny.
* Formosa Pi Lo Chun - tento čaj sice patří jinam a to na Tajwan. Jinak je to špičkový zelený až načechraný čaj mající jenmnou a přitom hutně čajovou chuť. Tento čaj patří mezi vícenálevové.
* China Sen Cha - obdoba japonského čaje typu Sen Cha pěstovaný na úrodných čínských plantážích.
Oolongy (polozelené či polofermentované čaje) :
* Tie Guan Yin - V překladu Železná bohyně milosrdenství. Vyšší kategorie oolongů pěstovaná v provincii Fujian. Dává výtečný nálev tmavé barvy.
* Tit Low Hon - Standartní oolong z provincie Fujian
* Shui Sen - "Vodní Víla", vyšší třída oolongu pěstovaného na jihu Číny
* Wooloong - Standartní čínský oolong.
* Oolong Fst. - Nebo také Černý Drak. Má tmavý list, tmavý nálev a silnou chuť.
* Dong Ding Oolong - Tajwanský oolong. Špetka tohoto čaje Vám po zpaření zcela zaplní konvici až omamným nálevem, který lze několikráte opakovat
* Dung Ti Oolong - Špičkový oolong ze skvělých čajových zahrad na Tajwanu. Vyznačuje se okouzlující vůní a přejemnou chutí. Tento čaj je možno několikrát spařit, aniž by ztratil na chuti.
(Z Internetu)
Zatímco v číně se vyrábějí stovky různých druhů zeleného čaje, v Japonsku napočítáme klasických čajů mnohem méně
Sencha
Bancha
Hojicha
Gyokuro
Kokeicha
Matcha
Genmaicha
Kukicha
(archiv)
Polévka z čaje
Nazývá se mongolská a stojí za ochutnání
Jedna polévková lžíce černého čaje se roztluče v hmoždíři na prach,
vsype do půl litru studené vody a nechá se projít varem. Polévková lžíce
mouky se osmahne do zlatova ve lžíci másla, zamíchá se čtvrt litrem mléka a
přidá se lžíce rýže. Vše se vleje do horkého čaje a znovu se přivede k
varu. Dovaří se na mírném ohni, až rýže změkne. Ochutí se solí, případně
jemným kořením podle vaší chuti. Podává se na miskách s tmavým chlebem nebo
křehkým pečivem.
Ledový čaj
Čaj, který můžeme připravit i bez zahřívání - 3-hodinovým louhováním
čajových lístků ve studené vodě uložíme do chladnička a podáváme jej
ve sklenici s ledem. Študený čaj se většinou sladí a ochucuje citrónem.
(archiv)
Látky obsažené v čaji chrání cévy
Nejnovější studie naznačuje, že látky obsažené v čaji brání kornatění tepen. Snižují rizik o vzniku potíží u pacientů, kteří již mají cévy poškozeny .
PRAHA V posledních dvou letech se na několika pracovištích na světě zkoumá, jak mohou flavonoidy působit proti kornatění tepen (ateroskleróze). To je hlavní příčina kardiovaskulárních potíží vedoucích k infarktu či mozkové mrtvici nejčastějším civilizačním chorobám. "Flavonoidy obsažené v ovoci a zelenině, ale také v čaji jsou schopné zpomalovat tak závažné patologické procesy, jako jsou ateroskleróza a nádorová onemocnění," připomíná doc. ing. Rudolf Poledne z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy, kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Náš přední odborník na výživu tak komentuje tzv. rotterdamskou studii, která se mimo jiné zabývala významem čaje v boji s aterosklerózou. Studie byla zveřejněna v únorovém čísle české verze prestižního amerického lékařského časopisu JAMA.
Polovina flavonoidů je z čaje
Lékaři vycházeli z toho, že asi polovina příjmu flavonoidů v západních zemích je tvořena právě černým čajem. Již dříve bylo zjištěno, že flavonoidy zabraňují oxidaci LDL ("špatného") cholesterolu a tvorbě tzv. tukových proužků, které přispívají ke kornatění tepen. Lékaři proto sledovali vztah mezi aortální aterosklerózou (aorta je největší tepna organismu, která vystupuje přímo z levé srdeční komory) a příjmem čaje. Právě postižení aorty je hlavním ukazatelem vzniku kardiovaskulárních potíží. Ze studie vyplynulo, že ženy v průměru denně vypijí více čaje než muži (438 versus 375 ml to je asi 3,5 šálku proti 3 šálkům) Více čaje také vypijí lidé s vyšším vzděláním. Navíc se ukazuje, že ti, co více pijí čaj, celkově více dbají na stravu, jedí méně tuků a více vitaminů, méně často kouří a pijí alkohol. Vědci tedy zvažovali, zda čaj skutečně snižuje riziko kardiovaskulárních potíží. Museli vzít v úvahu argument, že ti, co pijí více čaje, jsou zdravější jen z toho důvodu, že zdravěji žijí. Po zvážení vše
ch faktorů došli nicméně k závěru, že rovnice, "více čaje méně poškozené cévy" platí zcela jistě u těžké formy aterosklerózy. "Můžeme prohlásit, že naše údaje dokazují ochranný účinek pití čaje na rozvoj těžké formy aterosklerózy, a to obzvláště u žen," uvádí studie.
U žen, které pily denně minimálně 500 ml čaje (asi 4 šálky), se riziko snížilo na polovinu oproti ženám, které pili maximálně 250 ml čaje denně.
Čaj, ale bez mléka
Autoři studie v časopise JAMA ještě upozorňují na předchozí studie zkoumající vztah flavonoidů a aterosklerózy. Nedávno provedená studie Zutphen Elderly Study na skupině starých mužů zjistila v souvislosti s flavonoidy více než padesátiprocentní snížení rizika úmrtí pro koronární příčiny během 5 let. Nicméně, jak připomínají autoři, jiná studie na zdravotnických pracovnících Health Professionals Followup Study a z americké Caerphilly však tuto souvislost nepotvrdila. Lékaři to vysvětlují tím, že účastníci této studie pili čaj s mlékem. To snižuje účinek flavonoidů. V Nizozemsku, kde se prováděla rotterdamská studie, není zvykem do čaje přidávat mléko. Lékaři se proto domnívají, že ochranný účinek flavonoidů obsažených v čaji na kardiovaskulární systém by se měl dále zkoumat. S tím ve svém komentáři souhlasí také docent Poledne. Podle něj totiž mohou být konečná zjištění ovlivněna mnoha faktory. "Ten, kdo má zkušenost s analýzou takto složitého modelu závislých a nezávislých rizikových faktorů, si nutně
uvědomí, jak velká je možnost ovlivnění konečného výsledku korelací získaných hodnot na celou plejádu těchto vnějších vlivů," uvádí v JAMA Poledne.
Nicméně i podle něj je nutné zařadit výsledky studie k dokladům možného ochranného vlivu flavonoidů na výskyt nejčastějších civilizačních chorob. "Na definitivní důkaz, umožňující celoplošné doporučení pití silného čaje, si ale ještě budeme muset počkat," uzavírá Poledne.
Markéta Grosmanová, Lidové noviny PREDCHOZI CAST