rajče

Rajské jablko

Úponky planých rajčat s aromaticky vonícími drobnými kulatými plody rostou při okrajích cest
ve Střední a Jižní A merice. I ndiáni ve Střední A merice pěstovali rajčata již před několika tisíci
lety. Když do Mexika přišli Španělé, seznámili se s touto pozoruhodnou plodinou a pojmenovali
ji podle jejího aztéckého názvu tomati – plná kulatá věc. V roce 1498 přivezl Kryštof Kolumbus
rajčata do Španělska a Portugalska. Botanicky bylo rajče poprvé popsáno v Matthioliho H erbáři
z roku 1544 pod názvem pomi d’oro – zlaté jablko. Původní populární název byl jablko lásky.

Rajčata vyvolala v Evropě zpočátku nedůvěru. Byli i takoví, kteří považovali rajče za jedovaté
a vhodné pouze jako dekorativní rostlinu. Přijali ho jen málokteří, například Francouzi.
Až na přelomu 18. a 19. století gastronomové a kuchaři převzali rajče do svých receptů. V této
době se ještě v Neapoli vařily makarony pouze se sýrem, jak to dokládají soudobé akvarely.
Muselo uplynout ještě dalších několik desítek let, než se v roce 1839 objevil první recept na
těstoviny s rajčaty. Od té doby se aztécký „tomati“ stal pravou rajčatovou neapolskou omáčkou.
Dnes je známo asi 2500 odrůd rajčat a každý z nás jich zkonzumuje za rok asi 22 kg.

Při chorobě, která se nazývala „obličejová hvězdná nemoc“, aplikovali Aztékové obličejovou
masku, jejíž součástí byla rajčatová šťáva. Staří Mayové potírali šťávou z čerstvých rajčat
zanícené hemoroidy a na Karibských ostrovech dodnes léčí zánětlivá místana pokožce stejně.
Elizabeth Blackwellová píše ve své knize: „Jablka lásky používaná zevně se považují za chladivá
a zvlhčující, užitečná při zánětech kůže a růži.“

Plody rajčete obsahují tryptamin, červené barvivo lycopin (lykopen), vitaminy B1, B2, C, vápník,
železo, hořčík, fosfor, draslík a zinek. Lycopin patří do skupiny karotenoidů, tedy látek s výrazným
antioxidačním účinkem. Jako potravina mají rajčata velmi nízký energetický obsah: 93 % vody,
4 % glycidů a 1 % proteinů.

Aktivní látky račete (karotinoidy) pečují o pokožku - redukují vrásky a pigmentační nerovnosti,
předcházejí stárnutí a poškození buněk, ochraňují pleť před UV-zářením, vyhlazují ji, prokrvují
a zpevňují pojivovou tkáň. Účinné látky rajčete jsou součástí moderních kosmetických přípravků.
V krému Doliva Olifting jsou spojeny ochranné a léčebné účinky oliv a rajčat.

RNDr. Eva Holubová
www.magazin-lekarna.cz - 3/2010

Co všechno umí rajčata?

Rajče – malý kulatý zázrak. Stačí jen pohlédnout na výčet jeho zásluh o naše zdraví a je jasné, že rajské jablko je obdivu a především časté konzumace hodná plodina.

Nenápadné rajče je hotovou studnicí prospěšných látek. Obsahuje vitamin C a E, provitamin A, vitaminy skupiny B, draslík a železo, v menším množství také vápník a fosfor, je zdrojem vlákniny, nechybí ani důležité antioxidanty, které tělo chrání před škodlivými volnými radikály. Pojídání rajčat podporuje krvetvorbu, prospívá pokožce, vlasům i nehtům, posiluje buněčnou strukturu a imunitu, prospěšné jsou i antibakteriální účinky. Rajče je zkrátka jednou z nejzdravějších zelenin, kterou si navíc můžeme sami vypěstovat!

Obzvláště často by po něm měli sáhnout především muži po padesátce, kteří už znají, nebo záhy poznají, strasti života se zvětšenou prostatou, především časté močení. Ano, „zázračné“ rajče opravdu pomáhá i v tomto případě – zásluhou vysokého obsahu karotenu, přesněji karotenoidu lykopenu, což je účinný antioxidant, který pomáhá chránit buňky těla, přispívá k ochraně cév před zužováním a tvrdnutím.
Odborníci si jej považují především pro jeho blahodárné účinky na prostatu.... Jenže pokud by pánové chtěli dostat do organizmu 6 mg lykopenu denně, což je množství, které pomáhá udržet prostatu zdravou, museli by zkonzumovat až 12 středních rajčat. A to je vskutku věc jen stěží realizovatelná.

Podstatně elegantnější a příjemnější řešení se stejným výsledkem naštěstí nabízejí kvalitní doplňky stravy. Prostenal s PERFECT COMPLEXEM je pro své pozitivní účinky už čtvrtým rokem nejprodávanějším doplňkem stravy na prostatické potíže na českém trhu. A 95% oslovených zákazníků je spokojeno s výsledky jeho užívání! Složení Prostenalu dominuje osvědčená kombinace extraktů Saw palmetta a kopřivy dvoudomé a samozřejmě nechybí již zmiňovaný lykopen.

Více informací o produktu je k dispozici na www.prostenal.cz. nebo na bezplatné infolince 800 141 141.

Doporučená cena na lékárně: 30+10 tobolek 232 Kč, 60+20 tobolek 446 Kč.

Zdroj: http://nemoci.abecedazdravi.cz/co-vsechno-umi-rajcata

Rajče jedlé - z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: lilkotvaré (Solanales)
Čeleď: lilkovité (Solanaceae)
Binomické jméno: Solanum lycopersicum L., 1753

Rajče jedlé, též lilek rajče (Solanum lycopersicum L., 1753) je trvalka bylinného charakteru pěstované jako jednoletka. Patří do čeledi lilkovitých. Pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Plodem je bobule, rajské jablko neboli rajčátko, zkráceně rajče.

Synonyma: Lycopersicon esculentum Mill., Lycopersicum esculentum Mill.

Charakteristika: Vytrvalá zelenina bylinného charakteru pěstovaná jako jednoletka pro dužnaté bobule. Není příliš náročná, dobře odolává chladu, lze proto pěstovat i v mírném podnebí, kde ovšem dosahuje menšího vzrůstu. Oblíbené je tedy i na českých zahrádkách.

Nezralé (zelené) plody rajčete mohou způsobit otravu organismu. Ty zralé jsou naopak bohaté na karotenoidy (zejména lykopen) a vitamín C, v trochu menší míře obsahuje také vitamín B. Poslouží i jako zdroj chromu a draslíku. Z více než 90 % tvoří voda, cca 5 % sacharidů a 2,5 % bílkovin. Má vysoký podíl vláknin, naopak tuk neobsahuje téměř žádný.

Rajčata jsou velmi vhodná jako základ zdravé nebo doplněk či příloha běžné stravy. Vhodná jsou i na různé redukční a očistné diety, neboť mají antioxidační účinky. Podle některých studií působí blahodárně i na problémy s prostatou. Dále jsou rajčata vhodná ve stravě osob s nemocemi srdce, krevního oběhu a poruchami látkové výměny.

Poznámka: Je rajče ovoce, nebo zelenina? Rozhodnout, zda je ovoce či zelenina, lze po definování základních pojmů:

PLOD - část rostliny vznikající pro pohlavní rozmnožení - obvykle z květu. Mezi jeho hlavní části patří slupka, dužina (dužnina) a semena. Rozdělit je můžeme na plody nedužnaté neboli suché a plody dužnaté.

DUŽNATÉ PLODY:
Ovocem - je "jedlý dužnatý plod víceleté rostliny, (běžně tedy obsahující semena k opakovanému pohlavnímu rozmnožování)". Botanicky se jedná o plod, jenž vzniká ze semeníků na kvetoucí krytosemenné rostlině z čeledi lilkovitých, příbuzných s lilkem bramborem a lilkem vejcoplodým, jehož plod je znám jako lilek.

Zeleninou - by se rozuměl "jedlý dužnatý plod jednoleté rostliny", či jiná jedlá část obvykle jednoleté rostliny.

NEDUŽNATÉ PLODY: obilka; nažka; oříšek "jedlý nedužnatý, neboli suchý, plod"; lusk - suchý pukavý jednoplodolistový plod;

I pro kulinářské účely je označováno jako zelenina, protože je podáváno jako součást hlavního jídla nebo salátu a nikoli jako dezert.

Přesto v roce 1893 rozhodoval Nejvyšší soud Spojených států ve sporu Nix vs. Hedden, o tom, zda je rajče ovoce nebo zelenina. Problém zdánlivě banální, měl své ekonomické opodstatnění. Na ovoce se tehdy nevztahovala dovozní cla, kdežto na zeleninu ano. Soud vynesl verdikt, že rajče je zelenina. Rajče bylo ustanoveno státní zeleninou v New Jersey, zato v Arkansasu je zároveň státním ovocem i zeleninou[1]. Z hlediska botanického však v té době bylo rajče (stejně jako obyčejné jablko) považováno za ovoce.

Ze zahradnického hlediska jsou jako ovoce označovány jedlé plody kulturních víceletých rostlin.

Mezi ovoce jasně nepatří nedužnaté plodiny s přesnějším zařazením (obilniny - suchý plod, a luštěniny), - jsou pěstovány pro semeno. U ovocných druhů je přetrvání rostliny zajištěno opakováním produkce plodů. Rajče je běžně pěstováno jako jednoletka a tak je zařazeno mezi zeleninu.

Zavádějící je nejen název "rajské jablko", kdy jablko je na rozdíl od rajčete řazeno k ovoci, ale i v překladech anglické slovo fruit, které znamená nejen ovoce ale i plod.

Zdroje:
http://www.encyclopediaofarkansas.net/encyclopedia/entry-detail.aspx?entryID=3156

Odkazy:
Cesta rajčat ze skleníku na náš stůl; www.rajcata.com

Z webu Rajčata.com
Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začalo používat jako plodová zelenina.
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Důležitý je obsah vitamínu C , E a A, velké množství vlákniny i dalších zdraví prospěšných látek - jsou to například draslík či železo, nebo karoten. Rajčata podporují krvetvorbu, prospívají kůži, vlasům i nehtům. Chrání srdce a posilují imunitu, znčné jsou i jeho antibakteriální účinky. Rajčata obsahují také velké množství antioxidantů, které chrání náše zdraví před psůsobením volných radikálů.
Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezašťipujme, hravě překoná výškou 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dosatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách - jako balkonová rajčata.
Díky své reletivní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na Vás balkon nebo terasu.

www.rajcata.com

Rajčata podle finských vědců snižují riziko mozkové příhody
www.tyden.cz

Konzumací rajčat, která jsou bohatá na mocný antioxidant lykopen, lze prý výrazně snížit riziko mozkové příhody. Tvrdí to finští vědci, kteří dvanáct let sledovali skupinu více než tisíce starších mužů.

Ve studii uveřejněné v odborném časopise Neurology se uvádí, že u lidí s nejvyšším obsahem lykopenu v krvi hrozilo o 55 procent menší riziko mozkové příhody než u těch, kdo měli nejmenší obsah tohoto antioxidantu.

Během dvanácti let studie postihla ze sledovaných 1031 mužů mozková příhoda 67 z nich. Jedenáct případů bylo ve skupině 259 mužů s nejvyšším obsahem lykopenu v krvi, zatímco ve stejné početné skupině mužů s nejnižším obsahem tohoto antioxidantu bylo 25 případů mozkové příhody.

Výsledky jsou podle vědců o to průkaznější, že se braly v potaz jen mozkové příhody vyvolané krevní sraženinou, a nikoli krvácením.

„Studie potvrzuje oprávněnost jídelníčku bohatého na ovoce a zeleninu pro snížení rizika vaskulárních příhod,“ řekl hlavní autor studie Jouni Karppi z finské univerzity.

Autoři studie zkoumali také obsah dalších antioxidantů – alfa-karotenu, beta karotenu, alfa-tokoferolu (forma vitaminu E) a vitaminu A (retinol) v krvi a nenašli bez ohledu na jejich obsah v těle žádnou spojitost se snížením rizika mozkové příhody.

Proč jsou červená rajčata bez chuti? Vědci vypátrali odpověď
29. června 2012 7:00.

WASHINGTON - Krásně červená barva rajčat, která vznikla dlouholetým šlechtěním, je prý důvodem jejich často mdlé chuti. Badatelé nyní chtějí rajčata geneticky pozměnit, aby byla zároveň pěkná i chutná.

Mnohá rajčata z obchodů nemají dobrou chuť, protože byla dlouhé roky šlechtěna především na perfektní vzhled. Podle zprávy agentury DPA to vyplývá z nového výzkumu amerických vědců.

Rajčata v centru Prahy? Pořiďte si svůj záhonek

Podle biochemičky Ann Powellové z Kalifornské univerzity ve snaze o rovnoměrné a syté vybarvení byl ovšem poškozen gen zodpovědný za tvorbu látek, které vnímají chuťové buňky.

Tento gen zajišťuje v rajčatech tvorbu chloroplastů, které propůjčují nezralým rajčatům jejich zelenou barvu a zajišťují jim cukr a barviva (karotenoidy).

Gen překvapivě zabraňuje zbarvení

Jakmile rajče dozraje, zabrání ovšem gen úplnému zčervenání rajčete, takže mu na některých místech zůstávají zelené plošky. Je však známo, že spotřebitelé dávají přednost zcela červeným rajčatům. Z tohoto důvodu se šlechtitelé již více než 70 let snaží o to, aby jejich rajčata byla červená rovnoměrně.

Během šlechtění, kdy vznikla celá řada různých odrůd rajčat, byl tento gen poškozen. Výsledkem je, že rajčata jsou skutečně krásně červená, ale na druhou stranu jsou málo sladká a mdlé chuti.

Badatelé nyní plánují, že rajčata geneticky pozmění, aby lépe chutnala a neztratila přitom svou lákavou barvu.

http://www.lidovky.cz/proc-jsou-cervena-rajcata-bez-chuti-vedci-vypatrali-odpoved-pq3-/ln_veda.asp?c=A120628_210135_ln_veda_Pta

Rajčata v centru Prahy? Pořiďte si svůj záhonek
13. dubna 2012

Rajčata můžete sklízet přímo mezi pražskými činžáky. Nevěříte? V Holešovicích se otevírá zahrada, kde si každý může vypěstovat svou vlastní zeleninu. Projekt Prazelenina startuje už tuto sobotu. Přijít může podívat úplně každý.

Tisícimetrový nevyužívaný pozemek na rohu ulic Komunardů a Přístavní se postupně promění v zahradu plnou zeleniny a bylinek. "V sobotu budeme společně pracovat na záhoncích, postupně je plnit hlínou a sázet. Na místě bude i pohoštění a hudebníci," říká tvůrce projektu Prazelenina Matěj Petránek.

Do komunity městských zahradníků je zván každý, kdo si chce zkusit pěstovat zeleninu, nebo si jen odpočinout s lopatkou v ruce a přitom se potkávat se sousedy a známými. "Podívat se může přijít kdokoliv, určitě budeme rádi," dodává Petránek.

Organizátoři projektu zahradníkům poskytnou základní zázemí, jako je místo, záhony, zemina a voda na zalévání. Sazenice si však musí přinést každý svoje vlastní. "Sazenice nejsou součástí. Lidé si mohou přinést cokoliv, kromě marihuany, tu máme zakázanou," vysvětluje organizátor projektu.

A kolik zahrádka v Praze stojí? Za metr čtvereční zahrádkáři zaplatí 850 korun. Ovšem zeleninu si tu budou moci piplat až do půlky října. "Určitě to nevnímáme jako nějakou možnost výdělku. Tato částka pokrývá základní náklady," vysvětluje Petránek. "Místo, které si lidé pronajmou, bude přístupné šest dní v týdnu. Budou sem tedy moci chodit, kdy se jim zachce," dodává. Zároveň budou mít volný vstup na dílny a akce pořádané v Prazeleninové zahradě.
Tam by se měla postupně otevřít i kavárna, dětský koutek s pískovištěm a později i galerie.

Projekt komunitního pěstování zeleniny je určen pro kohokoliv, kdo má o zahradničení zájem. "Určitě bychom rádi přivítali maminky s dětmi a bylo by strašně fajn, kdyby se nám podařilo zapojit i seniory," vzkazují pořadatelé.

Městské zahradničení neboli urban gardening není ve světě nová záležitost. Organizátoři se inspirovali ve finských Helsinkách. A proč právě Prazelenina? "Název má znamenat Praze-zelenina, ovšem je to i terminus technicus, a jak jsme zjistili ukrývá i Lenina. Praze-Lenina, což by se dalo vysvětlit jako komunitní levicová idea, " vysvětluje s úsměvem Petránek.

Urban gardening

Pěstování zeleniny uprostřed města je myšlenka stará jako města sama. V současné době se toto tzv. urban gardening čili pěstování potravin přímo v městské krajině znovu oživuje ve formě komunitních zahrad, zahrad na zelených střechách i balkonech jednotlivců v mnoha světových velkoměstech od Londýna přes New York až po Melbourne. I v našich podmínkách má svou historii, a to především v podobě zahrádkářských kolonií. Projekt Prazelenina chce na tuto tradici navázat. Více informací najdete na www.prazelenina.cz

Gabriela Lukáčová

http://www.lidovky.cz/prazelenina-vypestujte-si-zeleninu-v-holesovicich-fx5-/dobra-chut.asp?c=A120413_134004_dobra-chut_glu

Lykopen
Lykopen je látka, která byla nedávno objevena a která v posledních letech stojí v centru pozornosti mnoha vědeckých výzkumů v oblasti zdravotnictví, jež potvrdily pozitivní účinky lykopenu na zdraví našeho organismu. Jde o rostlinný pigment dodávající ovoci a zelenině, především rajčatům, jejich červenou barvu. Patří do skupiny karotenoidů, které jsou známy svými antioxidačními vlastnostmi.
Je to antioxidant ochraňující buňky lidského těla před jejich ničením volnými radikály, na něž se umí napojit tak, že mohou být zneškodněny a vyplaveny z organismu.

Při pravidelné konzumaci snižuje riziko výskytu rakoviny, cholesterolu v krvi, kardiovaskulárních a degenerativních onemocnění, udržuje činný imunitní systém, zabraňuje stárnutí kůže a slouží jako ochrana před negativními účinky UV záření. Je důležité uvědomit si, že lidské tělo není schopno lykopen, na rozdíl od rostlin, samo vyprodukovat. Pro jeho blahodárné účinky bychom se sami měli postarat o jeho pravidelný přísun pomocí vhodně zvolené potravy.

http://www.lykopen.cz/

Lykopen

Lykopen je ve stále větší míře oslavován jako látka s protirakovinnými účinky. Například výzkumníci z Univerzity Johnse Hopkinse zjistili, že lykopen silně chybí v krvi pacientů s rakovinou pankreatu. Nizké hladiny lykopenu si povšimli i u postižených rakovinou konečníku a močového měchýře. Výzkumníci z ilinoiské univerzity v Chicagu zjistili nedostatek lykopenu u žen s vysokým rizikem prekarcenózního stavu zvaného intraepiteliální neoplazie děložního krčku.

Někteří vědci považují lykopen za silnější antioxidant než beta karoten. Minimálně jde o stabilnější látku.

Nejrozšířenějším zdrojem s vysokou koncentrací lykopenu jsou rajčata, i když ve váhovém poměru je na něj vodní meloun bohatší. Rajčata obsahují 3,1 g lykopenu na 100 g, vodní meloun 4,1 g. Lykopen je látka, která dává těmto rostlinám červenou barvu. Malé množství lykopenu je přítomno i v meruňkách. Barva červených bobulí však lykopenem způsobena není.

Vaření nebo konzervace lykopen neničí. Pokusy amerického ministerstva zemědělství ukazují, že dušená rajčata obsahují stejné množství lykopenu jako rajčata syrová.

www.nutris.net/wp-content/uploads/2011/05/Vitamin-A-a-antioxidanty.doc

Rajčata - jak je používat k léčbě

Objevení lykopenu je jedním z nejčerstvějších vědeckých objevů . A co že to vlastně je lykopen? Je to červené barvivo vyskytující se v rajčatech a je považováno za velmi silný antioxidant – absorbuje volné radikály.

Dále také snižuje hladinu cholesterolu a chrání před vznikem aterosklerózy - brání zanášení cév.

Ale aby vaše tělo bylo schopné vstřebat lépe lykopen z rajských jablíček, je vhodné je tepelně upravit nebo rozmixovat. Vstřebání zlepšuje i přítomnost oleje nebo jiného tuku.Takže proti rakovině můžete bojovat i italskou kuchyní a její klasickou rajčatovou omáčkou. Mňam!

Rajčata obsahují ve 100 gramech 25 - 165 miligramů vitamínu C a 3,1 g. Vitamín C s obsaženým karotenoidem lykopenem působí synergicky, ale pro výraznější preventivní a léčebné účely by bylo třeba sníst denně 12 rajčat. Proto je výhodnější kombinovat rajské jablko nebo rajskou šťávu s lykopenem a vitamínem C v tabletách. Jednou až třikrát denně pak konzumujeme například 2 dl šťávy z rozmixovaných rajčat nebo rajské omáčky zároveň s 50 až 1000 mg vitamínu C (podle terapie) a s tabletou nebo kapslí lykopenu z lékárny.

Lékárenský lykopen je také účinnější a stabilnější než ten v račatech. Rajská šťáva má také schopnost bránit dráždivému účinku vyšších dávek vitamínu C v žaludku, takže je možné ji použít jako doplněk při léčbě vysokými dávkami vitamínu C nebo v některých případech i u osob, které vitamín C nesnášejí.

Herec Chudík konzumuje k snídani rajský protlak - chrání před obezitou a dodává tělu jednoduché, rychle spalitelné cukry a ochranné živiny.

Opavský inženýr Jan Hromada si vyléčil řadu nemocí a omladil i svůj vzhled každodenním pitím rajské šťávy (kterou si sám mixuje z vlastních rajčat) kombinované s vyšší dávkou vitamínu C. Byl to také on, kdo odhalil vliv rajské šťávy na zmírnění dráždivého účinku vitamínu C na trávicí soustavu. (Viz další článek.)

Rajská šťáva nebo protlak zmírňují také štiplavost nakrájeného či rozmačkaného česneku konzumovaného ze zdravotních důvodů.

Za rajčata vhodná pro účinnou prevenci a léčbu je třeba považovat ta krásně vybarvená, uzrálá na slunci, a ne bledulky ze supermarketu. Naopak šťávy, konzervovaná rajčata celá či sekaná a pyré - protlaky z obchodu bývají dobré kvality, zejména ze zemí s dostatkem slunce, jako je např. Itálie nebo Španělsko.

Zdravá rajčata uzrálá na slunci také obsahují méně plísňových toxinů. Z rajčat určených ke konzervaci plesnivá rajčata pečlivě vytřídíme. Zaplísněné produkty vyvolávají nežádoucí účinky.

Objevil muž elixír mládí?

Rostlinu umožňující požívat vysoké dávky vitamínu C a zvyšující a prodlužující jeho účinek objevil devětapadesátiletý
Jan Hromada z Opavy. Svůj preparát nazval elixírem mládí, a není se co divit. Díky němu a vitamínu C si totiž sám
vyléčil plotýnky, spravil všechny zuby, zlikvidoval alergie, definitivně skoncoval s chřipkou! A navíc se zdá, že místo
aby stárl, Jan Hromada mládne. Zmizely mu například všechny vrásky na čele!

Jan Hromada přitom není ani lékař, ani výzkumný pracovník. Vystudoval hornickou průmyslovku a živí se výrobou
betonových prefabrikátů. Na svůj objev přišel před mnoha lety náhodou. "Trápila mě tehdy rýma a kašel a můj známý
doktor mi dal dvě tuby silného vitamínu C. Sice jsem ho bral, ale měl jsem po něm vždycky průjem a bolelo mě hrozně břicho.
Až jednou mi po jeho užití nebylo nic a naopak mi bylo mnohem lépe. Uvažoval jsem, čím to může být, až jsem přišel
na to, že jsem spolu s vitamínem C užil i něco jiného. Tak jsem to zkusil a fungovalo to," popisuje zrod svého objevu
Hromada. Od té chvíle užíval vitamín C spolu se svým preparátem na kdejaký neduh. Objevily se například střevní
problémy, na ty to fungovalo doslova přes noc. Odešly mi plotýnky, nebyl jsem schopen dojít ani na záchod, doktoři
mi nabízeli operaci, ale já jsem začal brát zvýšené dávky vitamínu C s mým preparátem, a plotýnky se zklidnily,
a posléze problémy úplně zmizely!" říká Jan Hromada.

Neuveřitelný úspěch měl jeho preparát s vitamínem C i při léčbě chrupu (tedy dásní a zubů). "Kdysi se mi příšerným
způsobem kazily zuby, dnes se mi díky tomu zuby už mnoho let vůbec nekazí!" potvrzuje Hromada. Doslova zázračný
účinek měl jeho preparát s vitamínem C i na jeho alergie. "Každé jaro jsem míval alergické potíže, někdy se to vleklo
i přes celé léto. Bránil jsem se tomu léky na alergii, a nakonec jsem na léčbu různých komplikací dostal antibiotika.
Ale pořád jsem se z toho nemohl dostat. Tak jsem si jednou ráno vzal svůj preparát a vitamín C, bral jsem co půl hodiny
jeden vitamín, celkem asi 22 gramů za ten den. Druhý den mi bylo lépe, vzal jsem si postupně 12 gramů céčka, a pak
ještě několik dnů po šesti gramech a alergie (a doprovodné záněty) byla pryč! Za dva dny mi to udělalo totéž,
co antibiotika za dva týdny. Další rok jsem bral preventivně tři až šest gramů céčka s preparátem denně a poprvé
v životě jsem neměl alergii! A pak už nikdy, definitivně jsem se alergie zbavil!" říká Jan Hromada, jenž se však
nejednou setkal s odmítavou reakcí odborníků.

Ani oslovený vitamínolog nebyl výjimkou: "K tomu, že by vysoké dávky vitamínu odbouraly nějaké nemoci, bych byl
skeptický, jestli v tom nehraje roli spíše placebo efekt," míní přední český odborník na vitamíny Aleš Horna. "Vitamíny
mají své meze a nejhorší je představa lidí, že si vezmu vitamín, a ten za mě všechno udělá, což je ale blbost," dodal
Horna.

Jan Hromada si ale nevzal vitamín jen tak, ale v určitém komplexu a v rámci určité pravidelné a odstupňované kůry.
Navíc ve světě již několikrát byla definována (dokonce i lékaři) vitamínová kůra jako metoda léčby alergie. Šlo většinou
o kombinaci silnějších multivitamínových přípravků a dietoterapie s vyloučením hlavních (tzv. startujících) potenciálních
alergenů (mléko a mléčné výrobky, kukuřice, kukuřičná mouka a kukuřičný škrob, omezení pšenice a pšeničné mouky).

Jan Hromada ví, že mu vitamín C mnohokrát pomohl. "S pomocí praparátu a vitamínu C jsem také u sebe úplně
zlikvidoval chřipku, už mnoho let jsem ji neměl," dodává muž, který si nedělá nároky na objevy blahodárného účinku
vitamínu C na lidský organizmus. "Tyto věci jsem samozřejmě neobjevil, vitamín C tak prostě funguje. Já jsem jen
objevil plodinu, resp. preparát z ní, který umožňuje brát vysoké dávky vitamínu C, což má léčebné účinky. Plodina
sama o sobě nějak zvlášť léčivá není," vysvětluje Hromada. "Ona jen zabraňuje rychlému vyloučení vitamínu C močí
z těla ven a zlepšuje jeho využití."

O účincích vitamínu C i vysokých dávek tohoto vitamínu vědí lékaři již dávno. Například dvojnásobný držitel Nobelovy ceny
(jednu z nich dostal v souvislosti s objevy s vitamínem C) Linus Pauling nemá pochybnosti o tom, že vitamín C je velmi důležitým
brzdícím elementem stárnutí," píše ve své publikaci Vitamíny a prevence další odbornice Antonella Fanto. A jan Hromada je toho
živoucím důkazem. Ač mu táhne na šedesát, vypadá daleko mladší. "Mám méně vrásek než ve dvaceti," usmívá se muž,
podle něhož není nějakou výjimkou, která snese velké dávky vitamínu C. "Míchal jsem svůj preparát i svým známým
a přátelům a brali přes 20 gramů vitamínu C denně a neuškodilo jim to, naopak jim to pomohlo," upozorňuje Hromada
a dodává, že jeho preparát nebude nikdy masově vyráběn a používán.

"Oslovil jsem některé farmaceutické firmy, ty ale nemají pražádný zájem na tom, aby se začalo hojně užívat vitamínu C,
protože je příliš levný a nedá se na něm moc vydělat. Vitamín C třeba podporuje tvorbu interferonu v organismu, který
má léčebné účinky například při roztroušené skleróze. Lignus Pauling píše, proč léčit velmi drahými léky s obsahem
interferonu, když tentýž účinek má vitamín C ve větších dávkách. Jenže to by zase farmaceutické firma nevydělaly,"
poukazuje Hromada s tím, že surovina pro jeho preparát ani nepotřebuje schvalovat, ani žádné laboratorní rozbory.
Je to totiž normální potravina, která je běžně k sehnání! A co že to tedy vlastně je? Jan Hromada se to poprvé v životě
rozhodl prozradit veřejnosti. "Je to velmi jednoduché. Jsou to obyčejná rajčata!" odhaluje dosud přísně střežené
tajemství. "A stačí jich velice málo. Rajčata mixuji a míchám s multivitaminem, resp. dodatkem vitamínu C. Je přitom
jedno, jaké množství vypijete, kolik rajčat sníte, je to totéž," říká Jan Hromada, který doporučuje dávku 1 až 2 gramy
vitamínu C denně, při zdravotních problémech lze vyšplhat třeba až ke 30 gramům.

Pokud se ale někdo rozhodne jej následovat a užívat pravidelně vyšší dávky vitamínu C, je potřeba užívat i kyselinu
listovou, která se při takové kůře rychle spotřebovává, a čas od času i vitamín B6 a hořčík, jinak některým jedincům
hrozí tvorba ledvinových kamenů. Rajčata či rajská šťává působí synergicky i s běžnými dávkami vitamínu C (např. 100
mg 3x denně), jen účinek nemusí být tak výrazný jako u megadávek. Užívání rajčat či rajské šťávy v kombinaci
s vitamínem C je dobré vylepšit ještě i podáním lykopenu z lékárny. V rajčatech ho totiž mnoho není a ten přírodní je také
méně stabilní. Místo rajské šťávy můžeme použít i kvalitní rajský protlak a občas třeba i kečup s vyšším obsahem rajčat
(např. Heinz). U přislazované rajské šťávy je třeba počítat s vyšším obsahem kalorií a negativním působením
sacharózy, příp. fruktózy na lidské zdraví.

(maš, týdeník Ostrava, 4. dubna 2006; upravil a doplnil D. N.)

Po rajčatech roste výkonnost spermií

Muži milující rajskou polévku prý mají výkonnější spermie. Potvrdili to britští vědci s tím, že látky obsažené v plodech rajského jablíčka mají schopnost dodat pohlavním buňkám extra energii a vitalitu. Do mužského těla se pak mohou účinné sloučeniny dostat s vařených rajských produktů. 30. 7. 2007

LONDÝN - Nejlepší jsou tedy rajská polévka, různé omáčky a kečupy. Experti z Portsmouth University sledovali několik mužů, kteří konzumovali každý den po dva týdny rajskou polévku Heinz. Jejich sperma po vyšetření prokázalo, že je v lepší kondici než u mužů, kteří produkty z rajčat nejedli.

Podle všeho zázračně na spermie a jejich vitalitu působí lykopen, červené barvivo dodávající charakteristický vzhled rajčeti. Vědci již delší dobu vědí, že tento karotenoidový antioxidant působí v těle blahodárně.

Má dokonce preventivní účinky proti rakovině různých typů. Zneškodňuje v organismu volné radikály poškozující buňky. Do těla se nejspolehlivěji dostává nikoli z čerstvých, ale tepelně upravených plodů rajčete.

Famous, Novinky

Méně bujení s celými rajčaty

Barevná látka v rajčatech lykopen se již delší dobu považuje za poměrně účinnou „chemikálii“ proti rakovině prostaty a je v nabídce jako potravinový doplněk v chemicky izolované formě. Američtí badatelé v poslední době zjistili, že celá rajčata jsou podstatně účinnější. Prokázalo se to na krysách s rakovinou prostaty. Skupina takto nemocných krys, která dostávala sušená rajčata, vykazovala o 26% nižší úmrtnost než skupina krys léčená či krmená čistým lykopenem. (Asi skutečně není „nad přírodu“ – poznámka RZ).

Zdroj: J. Natl. Cancer Inst. 95, 2003, Aerztezeitung 12.12.2003

Rajčata - zdroj provitamínu A

Pouze 10% v přírodě se vyskytujících karotenoidů spadá do kategorie provitamínu A (tzn. že mohou být v těle přeměněny na vitamín A). Produkce vitamínu A z karotenoidů vyžaduje adekvátní hladinu hormonů štítné žlázy, proteiny, zinek a vitamín C. Za předpokladu, že tato přeměny probíhá efektivně, jsou karotenoidy dobrým zdrojem vitamínu A (retinolu) bez rizika předávkování vitamínem A. provitamín A karotenoidy však nedokáží poskytnout terapeutické megadávky vitamínu A. Nejdůležitějším provitamínem A je beta karoten.

Karotenoidy s provitamín A aktivitou
* Beta karoten- 100% aktivity vitamínu A
* Cryptoxanthin - 50-60% aktivity vitamínu A
* Alfa karoten - 50-54% aktivity vitamínu A
* Gamma karoten - 42-50% aktivity vitamínu A

Karotenoidy, které nejsou provitamínem A
* Lykopen
* Zeaxanthin
* Lutein
* Capsanthin

Vhodné aplikace:
* Antioxidant - (všechny karotenoidy - obzvlášť alfa a beta karoten a lykopen)
* Ochrana buněk (všechny karotenoidy - hlavně lykopen a alfa karoten)
* Prekurzor vitamínu A (alfa, beta a gama karotenoidy, cryptoxanthin)
* Zdravá kůže (zejména beta karoten a směs karotenoidů)
* Zdraví dýchacího systému včetně plic (hlavně lycopen, alfa karoten, luteiny a beta karoten přírodního původu - ne syntetická forma!)
* Zdravé oči (lutein, zeaxanthin a astaxanthin)
* Zdravá prostata (lykopen)
* Zdravé srdce a cévy (hlavně beta karoten a směs karotenoidů)
* Zdraví ženských reprodukčních orgánů (obzvlášť alfa, beta karoten a cryptoxanthin)
* Imunitní systém (hlavně beta a alfa karoten)

Typické dávkování suplementů:
* Beta karoten: 5-15 mg za den
* Alfa karoten: 500mikrogramů až 10 mg denně
* Lutein: 100mikrogramů až 5 mg denně
* Lykopen: 50 mikrogramů až 15 mg denně
* Zeaxanthin: 100-300 mikrogramů denně.

Zdroj: Z Internetu - např.: www.vitaminyamineraly.cz/solgar-lutein-lykopen-karopen-komplex/

Gel ze semínek rajčat má protisrážlivé účinky jako aspirin

Semínka rajčat obsahují bezbarvý gel, který má pozitivní účinky na krevní oběh. Funguje v lidském těle jako aspirin, ale nemá negativní vedlejší účinky, je šetrný k žaludku a navíc může být přidáván do jídla bez jakékoli změny chuti či kvality pokrmu.

Gel ze semen rajčat, který získal nové farmakologické označení Fruitflow, je prý neškodný a stejně účinný s ohledem na prevenci krevních sraženin a kvality krevního oběhu.

Podle britských farmakologů by mohl zlepšovat krevní oběh u řady lidí, jimž užívání aspirinu působí vážné potíže.

Aspirin totiž může dráždit trávicí trakt a způsobovat krvácení žaludku či střev. Gel ze semen rajčat, který získal nové farmakologické označení Fruitflow, je prý neškodný a stejně účinný s ohledem na prevenci krevních sraženin a kvality krevního oběhu.

Prevence proti krevním sraženinám
Aspirin dokáže velmi účinně blokovat jednu sadu signálů, které vedou ke vzniku krevních sraženin. Fruitflow ale velmi pozvolna blokuje další tři, což dostatečně snižuje riziko vzniku sraženin, které mohou být příčinou infarktu či mrtvice.

„Doteď jsme při testování a vývoji Fruitflow neobjevili žádné vedlejší účinky,“ uvedl profesor Asim Dutta Roy z Rowettova institutu v Aberdeenu, kde lék vyvíjejí.

Ke zlepšení krevního oběhu dochází do tří hodin po podání gelu a účinek může trvat až osmnáct hodin. (Famous; Novinky; Londýn)

Lék z rajčat by mohl zachraňovat tisíce životů

Rajčata jsou možná nedoceněným bohatstvím. Desítky tisíc životů by měl pomoci zachraňovat nový lék z rajčat. Pomáhá totiž proti zanášení tepen. Aternon je založen na zjištění, že lidé, kteří jedí hodně zeleniny a zvláště rajčat, trpí méně trpí srdečními chorobami a mrtvicí.
5. června 2009, 10:15 - Liverpool

Nový lék obsahuje lykopen, látku, která se vyskytuje ve slupkách zralých rajčat. Ukázalo se totiž, že právě lykopen je schopen odstranit z krve takřka všechny škodlivé druhy tuků již během osmi týdnů.

Teď byly jeho účinky klinicky testovány, aby se zjistilo, zda může pomoci nejen při prevenci, ale i v léčbě srdečních chorob.

Každá pilulka nového léku Aterononu obsahuje tolik lykopenu, jako tři kila zralých rajčat. Nový lék vyvinula společnost při Cambridgeské univerzitě, Cambridge Theranostics, Ltd.

"Velmi nám záleží na tom, aby lékaři brali účinky tohoto léku vážně a nepovažovali ho jen za další doplněk stravy," řekl manažer společnosti Cambridge Theranostics Gunter Schmidt.

Roční test, při němž se budou sledovat účinky léku na dvou stovkách pacientů se srdeční chorobou, by měl již zanedlouho proběhnout na Harvardské univerzitě.

Korzo
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/170394-lek-z-rajcat-by-mohl-zachranovat-tisice-zivotu.html

Rajčata - pěstování - souhrn zásad

Semena vyséváme do sterilizované zeminy (zahřeme ji např. v troubě nebo si koupíme speciální zeminu pro výsev semen).

Sazenice rostou nejlépe při teplotě 25 až 30 stupňů. Kdo nemá pěstírnu se zářivkami, může si před okno postavit rámovou pěstírnu o třech patrech chráněnou fólií. Pokud máme sazenice přímo na parapetu, chráníme je aspoň odspodu a zezadu (do výšky květináče) mezerou a polystyrénem před chladem proudícím po okenní tabuli. Většinou je ale pro malopěstitele výhodnější vzrostlé sazenice koupit. Týden po vysazení na stanoviště postříkáme rostlinky např. Cuprikolem nebo Novozirem.

V zahrádkách s výsadbou končíme koncem května. Při dřívějším termínu výsadby se sice dočkáme rajčat o trochu dříve, musíme ale počítat s tím, že rostliny mohou být poškozeny pozdními mrazíky. (Globální oteplení rajčatům v Evropě ale, alespoň zatím, fandí.)

Spon výsadby vychází ze vzrůstu jednotlivých odrůd. Keříčková rajčata pěstujeme obvykle ve sponu 60 x 60 nebo 80 x 80 cm. Pokud sázíme sazenice do jedné řady, postačí vzdálenost 35 cm. Pokud sázíme rajčata příliš hustě, zvyšujeme riziko nákazy plísněmi a musíme sadbu chemicky více ošetřovat. Pokud je sadba již trochu přerostlá, sázíme je do delší rýhy, kam položíme spodní část stonku, ze které později také vyraší kořeny. Vysazené sazenice můžeme samozřejmě dočasně přikrýt přenosným tunelem z fólie nebo netkané textilie, urychlíme tak jejich zakořeňování, růst a později i sklizeň.

U rostlin odstraňujeme nejnižší listy, přes které se často šíří plísňová nákaza. Odstraňujeme také listy nemocné.

Rajčata tedy umisťujeme nejraději u jižní strany domu či jiné stavby: „Tak jsou rajčata celodenně vystavena slunci, zeď akumuluje teplo, které v chladnějších nocích zásobuje rostliny teplem.“ (Saša Widner) Přesahující střecha nebo zastřešený balkón chrání rostliny před deštěm.

Řadu rajčat chráníme zprava i zleva rámy potaženými igelitem, chráníme je tak před bočními větry a dešti.

Pokud rajčata pěstujeme ve skleníku nebo foliovníku, musíme jej v teplých dnech větrat. Rajčata nesnášejí déšť, ale také vysokou skleníkovou vlhkost.

Rajčata u stavby můžeme pěstovat v pytlech, barelech či truhlících. Truhlíky určené pro pěstování u zdi (dle Saši Widnera) jsou 140 cm dlouhé, 40 cm široké a musí být minimálně 35 cm vysoké. Do jednoho truhlíku umístíme 4 až 6 rostliny. (Do truhlíku 60 až 70 cm dlouhého 2 až 3 rostliny.) Dřevěné truhlíky vyložíme igelitem. Před truhlíky umístíme tyče k vyvazování rajčat. Můžeme je zarazit do země nebo přišroubovat k truhlíkům a nahoře i ke zdi nebo střešnímu trámu.

Podle Saši Widnera je třeba začít už na podzim. Vyjmeme z truhlíků starý substrát, opravíme igelitové vyložení, na dno truhlíku dáme 10 cm shrabaného listí, jemně posypaného vápnem. Na to přijde hnůj a pak kvalitní zemina. Na jaře se to ještě doplní uleželým hnojem a kompostem.

Sazenice můžeme ukládat šikmo (do delší rýhy), abychom získali větší část rostliny pro tvorbu kořenů. Při šikmém uložení se také nejnižší část kořenového systému nachází blíž k provzdušněné a živinami lépe zásobené svrchní vrstvě zeminy. Zejména přerostlou sadbu ukládáme do delší šikmé rýhy.

Rajčata pěstujeme převážně z předpěstované sadby. Pokud není pěstovaná v sadbovačích a sazenice nemá kompaktní kořenový bal, vysazujeme sazenice do bláta.

Do každé jamky nalijeme asi litr odstáté vody. Když se voda vsákne, sazenici dáme do jamky až po klíční listy, přihrneme ji mokrou půdou a trochu přimáčkneme.

Povrch ale zakryjeme suchou zeminou, abychom předešli výparu vody.

Ještě hlouběji (až po pravé listy) vysazujeme vytažené nebo přerostlé sazenice.

Po výsadbě rostliny utrpí šok. Je to normální reakce na změnu podmínek prostředí a na částečné poškození orgánů rostliny, zejména kořenů.

Ujímání sazenic ovlivňuje hlavně teplota vzduchu a půdy a obsah vody v půdě. Sazenice tedy vysazujeme za teplého, ale podmračeného počasí, nejlépe navečer.

Kde je méně kvalitní, jílovitá země nebo písek bez živin, můžeme rajčata pěstovat na vyvýšených záhonech: Do připravené ohrádky výšky 0,5 - 1 m nasypeme kvalitní zeminu, kterou si můžeme připravit z kompostu, hnoje, pilin a říčního písku a kterou musíme nechat uležet.

Týden po vysazení na stanoviště postříkáme rostlinky např. Cuprikolem nebo Novozirem.

Rajčata zaléváme zásadně odraženou vodou.

Zaléváme jen ke kořenům. Jednak tak zbytečně nesmáčíme listy, jednak nepoléváme zbytečně velkou plochu, co ve skleníku zbytečně zvýší vlhkost. K rostlině rajčete, zejména pokud je pěstujeme ve skleníku či foliovníku, hned při výsadbě, ale někdo to dělá i potom, můžeme dát horní část PET-lahve (bez uzávěru a s uříznutým dnem). Zaléváme pouze do nich jako do trychtýře a rajče si vezme vody, kolik potřebuje. Nedochází k obnažení kořenů a taky se méně šíří plíseň. Čím hlouběji je láhev v zemi, tím rovnoměrněji jsou rajčata zalévána. PET-lahve v truhlíku brání přetékání a rovněž šetrněji distribuují vodu.

V horkých dnech zaléváme i vícekrát. Také vyvýšené záhony a rostliny v nádobách poitřebují častější zálivku.

Pokud chceme rajčatům poskytnout nějakou výživu na list, musíme živinu přidat do protiplísňového postřiku. Protože rajčata nesnášejí zálivku a postřik na list, je většinou lépe poskytovat jim i živiny ke kořenům.

Rostliny v černých nádobách chráníme před horkem tak, že nádoby natřeme na bílo nebo je něčím obalíme či zastíníme.

Černá guma na pěšince mezi záhony odebírá rostlinám vláhu a příliš je zahřívá.

Pokud máme kvalitní zeminu, i při dvou vrcholech na rostlině dozrají všechna rajčata.

Pokud musí rajčata snášet delší chladné a deštivé období, aplikujeme druhý postřik pokud možno ještě před tím, než se objeví první příznaky plísně.

Zejména pokud po chladnějším deštivém období následují velmi teplé dny, můžeme očekávat výskyt plísně a zahájíme druhý postřik.

Pokud použijeme jen dva postřiky - týden po vysazení a před nasazením plodů nebo když jsou první plody ještě velmi malé, - můžeme plody považovat neoficiálně za BIO-kvalitu. Rajčata jsou k plísním náchylná a snaha pěstovat je je zcela bez chemických ochranných prostředků často nepřináší uspokojivou úrodu.

Nedozrálá rajčata můžeme i s částí schnoucí rostliny pověsit na slunné chladnější chráněné místo (např. k oknu do garáže nebo kůlny). Teplota by neměla klesnout pod 10 °C.

Zdroje:

http://www.zahrada.cz/forum/plodova-zelenina/zalivka-rajcat-a-paprik-22744/?stranka=2
http://www.floranazahrade.cz/200705/sazime.htm
Kalendář Receptáře prima nápadů 2008 (rady Saši Widnera)
Televizní pořad Receptář prima nápadů 2004
Autor: kolektiv
Sestavil: D. Nosreti

Senzační omáčka z pečených rajčat

Téměř celý život jsem žila bez ní a myslela jsem, že šťastně. Na špagety jsem dávala běžné rajčatové omáčky z obchodu. Bože, celých třicet let!
Počínaje loňským rokem už ale neuběhne ani jediný srpen, v němž bych si neudělala malý zavařovací večírek. Tou dobou rajčatům nic nechybí. Jsou nádherně zralá, plná, sladká, a zelená vůně stonků přechází jakoby i do slupky. Do zavařovací sklenice je polapíte ve špičkové formě. Tehdy nepotřebují vůbec nic navíc: přichucování balscamicem ani cibuli jako doprovod, dokonce ani bazalku ne. Máte-li opravdu dobrá rajčata, můžete si tuto vysoce uspokojivou činnost dopřát kdykoliv od června do října. A když vás zavařování nebaví, pak si snězte tuhle omáčku s hrncem špaget nebo linguine ihned. Kromě strouhaného parmazánu už opravdu nic nepřidávejte - říkala jsem vám, že je dokonalá...

1 kg středních rajčat - olivový olej - 1 lžíce hnědého cukru - 4 stroužky česneku, nasekané na jemno - 1 lžíce tymiánu

1. Předehřejte troubu na 110°C. Omytá a osušená rajčata překrojte napůl a klaďte je řezem navrch na pekáč, lehce vymazaný olivovým olejem. Posypte tymiánem, česnekem a zastříkněte olivovým olejem, pokud možno přímo na řeznou plochu rajčat, ne mimo ně. Posypte cukrem (v případě, že máte přezrálá rajčata, můžete cukr vynechat) a dejte péct do trouby na minimálně 2, ale lépe 3 hodiny.
Po uplynutí této doby se rajčata scvrknou, ale zůstanou stále šťavnatá. (Kdybyste chtěli, můžete pokračovat dál -pečte 6 hodin a vzniknou zase rajčata sušená.)

2. Děláte-li omáčku do zásoby, pak vypláchněte jednu půllitrovou zavařovací sklenici i s víčkem vařící vodou a nechte vysušit v troubě, zapnuté na 140 °C, po dobu 10 minut. Ještě horkou omáčku přesuňte do sklenice, dobře zavíčkujte a uložte do sucha a temna.
Pokud budete jíst omáčku čerstvou, pak můžete nechat pečená rajčata vystydnout, přesunout do mísy, přikrýt víčkem nebo obráceným talířem a uložit do lednice, kde vydrží až týden.
Můj tip: Nebojte se integrali - Pasta integrali neboli celozrnné těstoviny jsem ochutnala teprve před nedávnem (pro jistotu přímo v Itálii) a odpustila jim ihned jejich zavile hnědou barvu. Nikdy nejím to, co není dobré, i kdyby to bylo sebezdravější, ale s celozrnnými těstovinami se není nutné přemáhat. Jsou mírně tužší, což je pro dosažení konzistence "al dente" jen plus, a k rajčatovým omáčkám se hodí víc než dobře. V českých supermarketech se zatím příliš často neobjevují, zkuste se mrknout po značce Biolinie, celozrnných těstovinách v biokvalitě.
Zdroj: Kuchařka Zpátky domů, Hanka Michopulu, uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Smart Press, www.smartpress.cz

Poznámka: Vlastní i převzaté rady a připomínky k tématu zasílejte na info@darius.cz