Já šípek viděl za zimních dnů šeři,
stál plný hloží, nevlídný, pln sněhu -
a z jara přec měl růži na svém keři.
(Dante)
Šípek vám snad ani nemusím představovat. Jeho krásné květy v červnu
a zářivě červené plody na podzim jsou ozdobou strání, křovin i houštin, ale
nejlépe se vyjímá jako solitér při okraji cest nebo polí. Šípky nám přinášejí
radost i užitek. Vysazujte si je u svých domů, chat i chalup - můžete si vybrat,
šípková růže je velice proměnlivá, existují i velkoplodé odrůdy. Ale co naplat,
ta divoká je nejkrásnější.
Na šípkovém keři často rostou vláknité hálky, jsou to takové vlasaté cho-
máčky, lidově se jim říkalo růžové houby. Vypadají jako ježatý uzlíček,
okrouhlý a hnědavě červený. Vytváří je pro své larvy žlabatka růžová (Diplo-
lepsis rosae). Pod jménem bedeguar (větrná růže) byly známé už arabským
a staroperským lékařům, kteří věřili v jejich velikou léčivou sílu. Ve starých
náboženských mýtech jim byla připisována schopnost uspávací, takže se dá-
valy na noc pod polštář, aby přinesly dobrý spánek. Odvar ze sušených hálek
se tenkrát používal při ledvinových kolikách, proti kameni i voleti, jak píše
Mathioli, a dokonce i proti bolestem zubů a průjmu!
Ale nejen hálky byly čaromocné. Květy růžiček bývaly vždy symbolem
něhy a touhy, mohly se přidávat do všech druhů čajů, ale především do směsí
milostných. Okvětní plátky se vhazovaly do koupelí a krásně vybarvené
plody se navlékaly na nit a nosily jako korále, aby přitahovaly lásku a chránily
před zlem.
Šípkové plody jsou velmi oblíbené, ať už sušené na čaj nebo čerstvé,
upravené na nejrůznější způsoby. Uvádí se, že 100g dužniny některých druhů
obsahuje až 3000mg vitaminu C! Z dalších vitaminů se v nich nachází vitamin
B1, B2, P, A, K, dále thiamin, riboflavin, kyselina nikotinová, slizy, sacharidy,
pektiny, třísloviny, silice, z minerálních látek vápník, draslík, hořčík, železo,
fosfor, síra aj. Květy (korunní plátky) obsahují velké množství tříslovin (10 až
24%), semínka vitamin E, silice, vanilin, olej, organické kyseliny.
Pravý čas ke sběru šípků je září nebo začátek října, kdy začínají zrát.
V době plné zralosti už obsah vitaminu C začíná klesat a stále se snižuje.
I práce v kuchyni je se šípky obtížnější, pokud jsou už přezrálé a změklé -
mažou se. Takže pověra, že se mají trhat až po přejití prvních mrazů, je
mylná. Obsah vitaminu C se snižuje i skladováním, po roce se sníží o 50 pro-
cent! Proto je dlouho neskladujeme, ale každý rok si pořídíme šípky čerstvé.
Šípky sbíráme za suchého počasí a velmi rychle - co nejrychleji - je sušíme
v tenkých vrstvách. Teplota 60-80 C je nejvhodnější, vyšší by už škodila.
Nevhodné je i pomalé sušení volně na vzduchu, bez zahřátí. V obou případech
se může ztratit až 50% léčivých látek. Sušení se dá urychlit tím, že plod
trochu namáčkneme. Odstraníme-li dužninu, tak uvnitř najdeme množství
chlupatých jadérek. Jadérka můžeme odstranit nebo nemusíme, to záleží na
naší potřebě a trpělivosti. Odstranit je ale musíme tehdy, když ze šípků vaříme
marmeládu. Při odstraňování mohou semínka působit svědění kůže a tomu
částečně zabráníme, když si ruce občas potřeme pálenou magnezií.
Šípkové plody dobře působí při zánětu močového měchýře i ledvin, regu-
lují činnost střev, zlepšují výměnu látkovou, vhodné jsou při jarní únavě, při
zvýšené potřebě vitaminů, zvyšují odolnost organismu při chřipce, mají dob-
rý vliv na krvetvorbu a omezují krvácivost vlásečnic. Odvary z květů jsou
vynikajícím prostředkem při krvácení dásní, jadérka působí i močopudně.
Šípkový čaj
Dáme 2 čajové lžičky drcených plodů na 1/2 l vody, mírně povaříme a ne-
cháme 15 minut přikryté ustát. Pijeme čerstvý. Ale daleko nejlepší, a pro
uchování vitaminu C nejšetrnější, je tento způsob přípravy čaje:
Šípky mamočíme do studené vody a necháme macerovat - nejlépe přes
noc. Druhý den před použitím jen mírně přihřejeme (maximálně do 80 C).
Čaj z drcených šípků musíme cedit přes velmi husté sítko, nejlépe přes
plátýnko, abychom se zbavili jemných, dráždivých chloupků. Čaj je dobrý
slazený medem nebo sirupem.
Růžová bowle
Plná hrst plátků z šípkových květů, 1 litr růžového vína, 1 litr bílého vína,
1 láhev šampaňského nebo sodovky, 5 lžic cukru. Růžové lístky rozmačkáme
s cukrem, přilejeme 1/2 litru bílého vína a necháme 2 hodiny stát. Pak lístečky
odstraníme, víno vlijeme do bowlové nádoby, zalejeme vychlazeným růžovým
vínem a těsně před podáváním dolejeme sekt. Nakonec přidáme 3 až 4 čerstvé
květy růže a necháme je plavat na povrchu.
Šípková marmeláda za studena (starý předpis)
Zralé šípky očistíme, zbavíme jadérek a chloupků a necháme dva, tři dny
změknout na vlhčím místě v nekovové nádobě. Potom dáme 50dkg cukru
na 50dkg šípků a třeme tak dlouho, až je hmota vláčná a hladká bez kousků.
Máme-li mixér, ušetří nám práci. Hotovou směsí plníme malé skleničky, v nichž
se tahle dobrota nezkazí ani po několika letech. Ale docela jistě nám tak
dlouho nevydrží, protože je velice dobrá a zdravá, děti ji rády mlsají i na
chlebu s máslem, může se přidávat do sladkých krémů, ale hlavně - můžeme
si z ní o vánocích udělat cukroví heče-peče (viz dále).
Šípkový džem za studena
Pečlivě očištěné zralé šípky vtlačujeme do sklenice a postupně prosypává-
me cukrem. Stlačujeme je rukou, abychom vytlačili vzduch. Když je sklenice
plná, zavážeme ji a uschováme. Po čase šípky tak dokonale změknou, že se
stanou vynikající pochoutkou. Používáme je k ozdobě moučníků, ale i do čaje
nebo do vody. Je to výborný způsob konzervace bez ztráty vitaminu C.
Šípkový protlak
Dnes už málokdo má tolik trpělivosti, aby šípky pracně čistil od zrníček.
Poradím vám recept na šípkový protlak, který je rychlý a chutný, i když
k šípkům ne tak zcela šetrný:
Šípky opereme a zbavíme bubáčků a stopiček. S trochou vody je po-
vaříme na kaši a potom prolisujeme. Zbyde nám poměrně hodně odpadu. Na
1/2kg šípkové kaše (protlaku) přidáme asi 200g cukru a ještě krátce pova-
říme. Hotovým protlakem plníme malé skleničky. Chloupky, které projdou
sítem, jsou tak rozvařené, že už je ani nepoznáme. Tento způsob konzervace
se hodí k přípravě omáček, ale i ke zvěřině nebo na chleba.
Cukrovinky heče-peče
20dkg moučkového cukru, 1-2 lžíce šípkové marmelády (podle hustoty),
trochu citronové šťávy, asi 5dkg strouhaných mandlí.
Zpracujeme vláčné těsto, vyválíme na 2cm vysoko a potřeme citronovou
polevou: 12dkg moučkového cukru, 1 bílek a trochu citronové šťávy utřeme
do husta. Když poleva trochu zaschne, krájíme proužky, stáčíme je do růz-
ných tvarů (kolečka, preclíčky, esíčka) a necháme je zaschnout. Jsou to pravé
heče-peče, jak se dělávaly v době našich prababiček. Na míse mezi vánočním
cukrovím vypadají moc pěkně a mají osvěžující nakyslou chuť.
Voňavý vánoční nápoj (bez alkoholu)
Smícháme 20g šípků (raději bez jader), 15g jablečných slupek, 25g listu
meduňky, 10g celé skořice, 4g pokrájené pomerančové kůry, 3g pokrájené
citronové kůry, 3g hřebíčku, po 2g anýzu a badyánu. Vše mírně povaříme
v 1 litru vody, přidáme 1/4 litru rybízové nebo malinové šťávy (podle chuti)
a necháme ještě 15 minut táhnout těsně pod bodem varu. Přecedíme a podá-
váme horký, chutná jako vánoční punč.
V lékárně dostanete koupit:
- Šípkový čaj s akátem.
- Šípkový čaj s černou jeřabinou.
- Šípkový čaj s kopřivou.
- Šípky drcené - čaj.

Ida Rystonová