Antioxidanty
rostlinné antioxidanty
část 3.
|
|
|
|
|
Barviva
Rostlinná barviva často působí synergicky s vitamínem C i dalšími vitamíny. Tvoří skupinu chemicky rozmanitých
látek. Nejvýznamnější jsou listový chlorofyl v listové zelenině (obsahuje hořčík), karotenoidy, k nimž patří oranžový
karoten v mrkvi a listové zelenině, červený lykopen v rajčatech, červený kapsaicin v paprice a žlutý xantofil.
Chlorofyl má protizápalové, granulační, epitelizační, desodorační a protisklerotické působení, působí přísnivě
na pleť i střeva. Je obsažen v zelených částech zelenin a jiných rostlin. Mnohá rostlinná barviva jsou důležitými
antioxidanty.
Důležitou skupinu tvoří flavonoidy se žlutou flavonovou složkou. Je jich známo okolo 400. Vyskytují se volně nebo
vázané na cukernou složku ve formě glykosidu. Obdobná jsou barviva s červenou anthocyanidinovou složkou
(např. betanin v červené řepě). Pro svou aktivitu v organismu jsou flavonoidy někdy označovány jako bioflavonoidy.
Nejvýznamnější z nich jsou kvercetin (např. v cibuli) a rutin. Kvercetin vytváří s cukrem rutinozou flavonový
glykosid (glukosid?) rutin. Rutin a kvercetin mají příznivé farmakologické působení. Zpomalují oxidaci kyseliny
askorbové a tím prodlužují účinek vitamínu C v organismu. Rutin inhibuje enzymy obsahující ionty mědi a také enzym
galuronidázu, který depolymeruje buněčné pojivo a rozpojuje buněčné membrány vlásečnic. Působí také na ceruloplasmin.
Rutin má silné protisklerotické působení a je účinný při zhoršené funkci oční sítnice (retinopatiích) všeho druhu
(na regeneraci sítnice pomáhá také lutein obsažený ve špenátu a barvivo borůvek; D. N.).
Flavonoidy inhibují metabolismus katecholaminů, zvyšují pružnost kapilár, působí proti tvorbě trombů, zvyšují
pružnost červených krvinek, a tím zlepšují jejich cirkulaci, prokrvení a zásobení tkání kyslíkem; působí spasmolyticky
na hladké svalstvo větších cév, a tím zlepšují průtok krve; zlepšují kontrakci srdečního svalu, a tím zlepšují množství
krve přicházející do tkání; snižují hladinu cholesterolu a mají protisklerotické a protizápalové působení. Pozitivně
ovlivňují revmatické choroby, při kterých se předpokládá deficit rutinu. Kvercetin výrazně působí na grampozitivní
i gramnegativní mikroorganismy. Kvercetinové glykosidy (ramnetin, firetin) a blízké antokyany brzdí množení
tuberkulózních bacilů. Kvercetin tlumí rozvoj virových infekcí, ne však rutin. Flavonoidy potencují účinek i mnoha
biologicky aktivních látek. V některých případech mohou vyvolat alergickou reakci.
(Pavel Stratil; ABC zdravé výživy)
Ostružiny, maliny, jahody
mohou předcházet nádorovým a srdečním onemocněním, zpomalují stařeckou degradaci mozku. Obsahují účinná barviva - antioxidanty s ochranným působením. Nejúčinnější antioxidanty obsahují ostružiny (tedy i velkoplodé ostružiny a malinoostružiník). Poměrně silné působení mají i maliny (asi třetina účinku ostružin). Podobný, ale ještě o něco slabší účinek mají i jahody. Jahody jsou však častěji než ostružiny a maliny zatíženy plísňovými toxiny (Plody jahod je třeba podkládat a zpracovávat zásadně jen ty plody, které ještě voní a nejsou nahnilé. Zrakem nemusíme přítomnost plísně zaregistrovat, ale ztráta vůně je prvním příznakem. Jahodu vždy rozřízneme na půl a kontrolujeme ji i na ploše řezu)
Biolog Gary Stoner z Ohia publikoval v r. 2002 zprávu o tom, že u krys krmených ostružinami se snížil výskyt nádorů tlustého střeva o 60 až 80%.
Vysoká hladina antioxidantů je také v malinách. (antokyaninové pigmenty; asi třetina koncentrace jako u ostružin)
Také kyslíkové opotřebení buněk mozku a celého těla (jde vlastně o stárnutí buněk způsobené kyslíkovými radikály) je podstatně slabší u organizmu chráněného pigmentem ostružin. Mozek potkanů dýchajícího čistý kyslík zestárl prakticky přes noc, ostatní potkani, kteří byli chráněni krmivem s obsahem ostružin, poškození mozku nevykazovali.
Mikrobiolog Lyndon Larcom z Clemson University dokázal v pokusech dokončených r. 2002, že jahody a maliny blokují karcinogeny dvou tříd – jednak ty, které jsou přímo toxické, jednak ty, které aktivizuje metabolismus lidského těla.
Zejména tedy ostružiník, velkoplodý ostružiník a malinoostružiník by měl být hromadně vysazován všude, kde je to možné. Vzhledem k nenáročnosti tohoto keře a ochranně léčebnému účinku na zdraví je jeho rozšíření z hlediska ochrany národního zdraví jedním z prioritních cílů. Ostružiny lze také všestranně zpracovávat (nápoje, sirupy, marmelády, džemy, mražená dřeň, vložky do jogurtů, pudingů a kaší, náplně do pečiva) přičemž účinek ochranného barviva se podstatně nesnižuje mražením, tepelnou úpravou a konzervací. Maliny a ostružiny podrobně viz:
MALINA
ANTIOX (Vision)
Antiox je velmi silným antioxidantem, tj. působí proti volným radikálům, které narušují buňky a způsobují jejich stárnutí. Zlepšuje krevní zásobení končetin a mozku, je účinný při ztrátě paměti a zhoršení zraku a sluchu. Má silný protizánětlivý účinek, zmenšuje bolesti. Působí preventivně proti srdečněcévním příhodám a onkologickým onemocněním.
CENA v roce 2004: 690 Kč
Antiox je biologicky aktivní doplněk výživy, velmi účinný antioxidant s širokým spektrem účinnosti. Chrání organismus před zhoubným vlivem volných radikálů, které poškozují buňky a způsobují degenerativní onemocnění a stárnutí organismu. Mimo vitamínů a minerálních látek obsahuje extrakt z jinanu dvoulaločného (antioxidační účinek a zlepšení prokrvení periferních cév) a z plodů vinné révy (červené barvivo - bioflavonoid s antioxidačním účinkem a léčebným účinkem na cévy). Extrakt z jinanu má regulační účinky na všechny krevní cesty - na tepny, cévy i kapiláry. Zabraňuje křečovitým stahům tepen, rozšiřuje cévy, snižuje propustnost kapilár a upravuje jejich tonus, snižuje shlukování trombocytů a erytrocytů a zároveň množení trombocytů v mikrocirkulačním řečišti. Byl prokázán přímý vliv extraktu z jinanu dvoulaločného na prokrvení mozku a tím zlepšení paměti, sluchu a zraku.
VINUM a antioxidanty vinné révy
Bioflavonoidy vinného barviva mohou být chápány nejen jako příslušníci komplexu vitamínu C2, ale i komplexu vitamínu P, což je komplex bioflavonoidů příznivě ovlivňujících pružnost a propustnost krevních cév; tedy zlepšují i krevní oběh, stav oběhového systému a přísun živin a energie na místo spotřeby. Některé bioflavonoidy brzdí shlukování krevních destiček a jejich usazování na stěnách krevních mikrokapilár a tím přispívají k dobrému prokrvení všech partií těla a současně chrání před mozkovou mrtvicí a infarktem.
Komplex C2 (P) spolu s vitamínem C (tedy C-komplex) obsahuje přípravek Vinum firmy Agrochemie s.r.o. ze Zlína, a to 100 mg sušeného extraktu z vinných slupek, 20 mg rutinu (bioflavonoidy pohankové nati), 5 mg hesperidinu (bioflavonoidy oplodí citrusových plodů) a 15 mg vitamínu C.
100 mg extraktu červeného barviva odpovídá 1,5 až 3 dcl červeného vína, aniž by byl konzument zatížen alkoholem.
Konzumací červených a modrých vín formou hroznů nedosáhneme většinou potřebné hladiny bioflavonoidů, protože barviva se v trávicím systému špatně uvolňují. K jejich uvolnění dochází při ležení vína na kvasinkách a zřejmě též účinkem jimi produkovaného alkoholu. Situace je o něco lepší u hroznů, které mají červenou dužinu – tato vína se však používají většinou jen k barvení vín a v obchodech se s nimi v podobě hroznů určených na konzum nesetkáme.
C-komplex (vitamín C s bioflavonoidy, tedy vitamín C + vitamín C2 podle terminologie USA) léčí nemoci z nachlazení, zápal plic, některé virové infekce, eliminuje odolnost proti RTG záření a posiluje imunitu. Naopak vitamín C chrání bioflavonoidy před znehodnocením. Vitamín C vyléčí ze zápalu plic 50% nakažených potkanů, vitamín C-komplex 100%. K přípravku vinum je třeba podávat vitamín C s prodlouženým účinkem (12 nebo 24 hodin). Céčko v tabletě ma spíše jen stabilizační a konzervační účinek na lék (malé množství).
Přípravek vyrábí na adrese:
Agrochenie spol s r. o., provoz Veselá, Luční 4/573, 760 05 Zlín, ČR
Červené víno (kvašený nápoj) doporučuje E. Cayce jako vhodnou součást
jídelníčku:
" ... jak uvidíte, červené víno je výborné jako jídlo s tmavým nebo
kyselým chlebem, na večer nebo pozdě odpoledne.
Příležitostná stimulace - např. víno a chléb, ne jako nápoj, ale jako
medicína, aby si organizmus oddychl. Konzumujte víno pouze se žitným,
kyselým nebo tmavým chlebem.
Žádné pivo, alkoholické nápoje, i když si můžete dát příležitostně
červené víno jako jídlo - je nositelem tvorby krve - odolnosti krve -
např. železa a té plazmy, která stimuluje vhodnou aktivitu v systému. Ale
nikdy ne víc než 0,5 - 0,7 dcl a jen s černým nebo tmavým chlebem, ne se
sladkostmi.
...víno konzumovat v nadbytku je - samozřejmě - škodlivé. Víno samotné s
chlebem je dobré pro organizmus, krev, nervy a mozek."
PŘEHLÍDKA NEJZDRAVĚJŠÍCH POTRAVIN
Americké potravinové superstar jsou opravdu zdravé, ale…
Američtí vědci v čele s doktorem Prattem určili během dlouhodobých studií a testů 14 nejzdravějších potravin, které podle nich nejlépe pomáhají člověku v prevenci a někdy i při léčbě různých onemocnění, tedy k zachování zdraví a kondice a k posílení imunity našeho organizmu. Protože však evropský a azijský výzkum během této doby učinil nezávisle na USA také mnoho zajímavých zjištění na stejné téma, pokusme se tyto výsledky porovnat.
Amerických 14 potravinových superstar je: BORŮVKY, LOSOS, ČERNÝ ČAJ, KRŮTA, RAJČE, BROKOLICE, LUŠTĚNINY, OVES, DÝNĚ, JOGURT, OŘECHY, ŠPENÁT, SÓJA, POMERANČ
Co na to Evropa? BORŮVKY obsahují celé spektrum užitečných látek včetně více druhů bioflavonoidů a antioxidantů (mimo jiné chránících a zlepšujících i náš zrak). Avšak například ostružina obsahuje antioxidant (ostružinové barvivo), díky jehož kvalitě a kvantitě (koncentraci) jejich antioxidační faktor přesahuje všechny jiné druhy ovoce a zeleniny, Mimořádně účinně brzdí kyslíkové stárnutí buněk, účinek volných radikálů, zvyšuje imunitu a je prevenci rakoviny mnoha orgánů. Maliny mají podobný účinek, ale slabší, na stejný účinek by jich bylo třeba konzumovat 3x více.
Vedle borůvek a ostružin je možné jmenovat i česnek, který obsahuje 7 druhů antioxidantů a látky s ochranným účinkem na oběhový systém (stejně jako cibule má silný protiaterosklerotický účinek) a látky antibioticke a lokálně stimulační povahy, díky kterým je i součástí různých léčiv a léčebných přípravků (např. česnekové kapsle či tvarohový obklad s česnekem). Česnek dokáže během 4 let pročistit a ochránit organizmus kuřáků, kteří přestali kouřit, je ale třeba v takovém případě užívat 4 stroužky denně. Stroužky ale musí být zdravé, bez zápachu, pachuti a skvrn způsobených plísněmi. Česnek také nepůsobí na náš trávicí systém tak dráždivě jako jinak též velezdravá cibule, na niž je navíc (pro nadužívání po více generací) dnešní konzument již většinou přecitlivělý. K česneku můžeme přiřadit i listy česneku medvědího, které navíc obsahuje užitečné látky, které jsou typické pro naťovou zeleninu.
Když si seznam vyvolených potravin prohlédne sečtělý Evropan, zjistí, že mu tam chybí ještě několik druhů ovoce. Izraelští vědci před nekolika lety odhalili, že ze všech ovocných šťáv má největší pozitivní vliv na imunitu šťáva z jeřabin (jedlé jsou pouze sladké, kulturní jeřabiny). Díky příbuznosti s jeřabinami k nim pravděpodobně můžeme přiřadit např. i plody aronie a jeřábu černoplodého. To je dobrá zpráva, protože Češi, Slováci a blízcí Rusové i Němci dosáhli šlechtěním jeřabin dobrých výsledků
Mezi NEJ-potraviny musíme zařadit i barevné druhy vinné révy (modré, červené), přestože ve většině případů se léčivé bioflavonoidy (v peckách a slupce) uvolňují až při zpracování. Jako vzor vysoce zdravého jídla uváděl jasnovidec Cayce pohár červeného vína s krajícem celozrnného chleba (bez másla a ne každý den).
Mezi vyvolenými potravinami chybí také avokádo s vysokým obsahem polynenasycených mastných kyselin, kiwi s vysokým obsahem vitamínu C a jódu a ,obyčejné' šípky různých velkoplodých a jiných druhů růží s vysokým obsahem vitamínu C, aromatických látek a účinných bioflavonoidů.
A stranou nesmí zůstat ani naše Popelka, ,obyčejná' mrkev, která obsahuje kromě betakarotenu i velmi užitečnou vlákninu chránící naše střeva a – tím, že vychytává cholesterol a tuky – i naše cévy. "Mrkev nenadýmá a nedráždí trávicí ústrojí. Syrová mrkev čistí žaludek a střeva, zlepšuje stav při střevních a žaludečních chorobách, Ovlivňuje zdraví očí, pokožky a sliznic, má protinádorový účinek a působí močopudně. Je prospěšná v jaterní a žlučníkové dietě. Má se jíst často, přibližně v dávkách 100-200 g, co nejjemněji nastrouhaná, občas můžeme přidat i trochu rostlinného oleje (ale není to nutné)." (P. Stratil) Podle pátera Ferdy již jedna lžíce čerstvě nastrouhané mrkve denně zlepší stav naši páteře i bilanci některých živin. Díky vyššímu přirozenému obsahu cukru by to s mrkví a mrkvovými šťávami neměli přehánět diabetici.
Za velmi zdravou potravinu je možné považovat i celer, avšak díky obsahu dráždivých látek jen v rozumném množství. Pro obsah potenciálních alergenů by jej měli méně často konzumovat alergici a vůbec ne osoby s celerovou alergií.
LOSOS mezi rybami vynká obsahem účinných látek, ale v zásadě lze doporučit konzumaci jakýchkoliv ryb, mořských i sladkovodních. Navíc se ukázalo, že denní užívání rybího tuku má např. na cévy stejný účinek jako kdybychom měli ryby na jídelníčku pětkrát do týdne, což by možná zruinovalo naši pěněženku a ryby nám možná i časem znechutilo.
ČERNÝ ČAJ je mimořádně zdravou potravinou/nápojem, ale zelený či žlutý není také na zahození a mají i některé účinky navíc. Lépe by tedy bylo napsat rovnou ČÍNSKÝ ČAJ, avšak s upozorněním, že lidé nesnášející kofein mohou pít jen "druhák", tedy čaj již jednou krátce vyluhovaný, který je znovu použit pro přípravu nápoje. Všechny cenné látky (mimo kofeinu a části aroma) tam zůstanou. Zdá se rovněž, že některé způsoby přípravy čaje dávají ve výsledku nápoj zdravější než jiné. Zdá se ale, že nejzdravější je přeci jen příprava čaje bez kofeinu metodou druhého výluhu (nebo kupování čaje bez kofeinu, který je již údajně také k dostání). Zajímavé je, že metoda druhého výluhu je v samotné Číně v některých oblastech tradiční. Vedle léčivých polyfenolů, katechinů, flavonoidů a tříslovin obsahuje čínský čaj (podobně jako hlávkový salát či sója) i velmi užitečné fytoestrogeny.
Proti KRŮTÍMU MASU nelze opravdu nic namítat: "Každý člověk by ho měl sníst minimálně 85 až 115 g týdně, protože to je nejlibovější zdroj bílkovin. Krůtí maso navíc obsahuje užitečné látky niacin, vitamíny B6 a B12, železo, selén a zinek," radí dr. Pratt.
RAJČE obsahuje velmi cennou variantu betakarotenu lykopen a řadu dalších cenných látek. Nově vyšlechtěné odrůdy vhodné pro obchod (dlouhá skladovatelnost a pevná slupka) však mají horší některé senzorické vlastnosti zejména mají méně cukru, plody jsou často zbytečně záhy sklízeny (podtrhávány), takže ještě při spotřebě obsahují škodlivé zelené části a málo účinných látek, což je zjevné podle jejich bledého zbarvení. Taková rajčata dáváme po nákupu raději na slunné místo než do chladničky a snažíme se tuto plodinu získat raději v plné zralosti od malopěstitelů či z vlastní zahrádky. Pro úspěch při pěstování rajčat je nezbytné slunné a zastřešené místo – rajčata jsou nejháklivější na déšť a vlhkost na svých listech. Malá stříška nad keříky rajčat je pro rostliny lepší než skleník, ve kterém bývá příliš vlhko. Aby byly plody opravdu pro náš organizmus zdravé, nesmějí být ani trochu plesnivé. To zjistíme nejlépe, když plod rozkrojíme, případně k němu i přivoníme. I do kečupu či protlaku používáme jen rajčata rozkrojená a zkontrolovaná. Rajče, stejně jako česnek dokáže snížit krevní tlak.
BROKOLICE má v souhrnu více cenných látek než jiné příbuzné rostliny a takénepůsobí tak intenzivně nadýmání a jiné problémy při zažívání (zejména u lidí s krevní skupinou 0) jako např. květák nebo zelí. Jako zdroj betakarotenu je ovšem nedostatečné užívat jen rajče, brokolici a dýni. Betakaroten je využitelnější, pokud jsou jeho zdroje co nejpestřejší, takže občas nepohrdneme ani mrkví, meruňkami, žlutými druhy melounů a dalšími jeho vydatnými zdroji.
LUŠTĚNINY – velmi hodnotné potraviny, ale… Lidé, kterým působí obtíže fazole a čočka, by je měli jíst jen málokdy, a nejlépe jako součást jídla z více složek – fazole můžeme přidat do rizota či omáčky a čočku po orientálním vzoru míchat s bramborovou kaší (např. jako přílohu k dušenému hovězímu). Čočka působí velmi intenzivně proti průjmu, ale i tu ji raděj mícháme s bramborovou kaší. Čočka sice příliš nenadýmá, ale na náš trávicí systém rovněž působí poněkud ,drsně'. Bob se u nás používá spíše pro dobytek, ale kdyby jej někdo chtěl zařadit do jídelníčku, platí pro i něj, že do jídla je dobré jej spíše jen přimíchávat. U chlapců by navíc mohla vyšší konzumace bobů vést ke zpomalení vývoje pohlavních žláz. Pokud si luštěniny (např. namočenou cizrnu či sóju) opražíme na oleji a pořádně osolíme, získáme sice vynikající pochoutku, její účinek na zdraví však bude spíše negativní. Pražíme je tedy raději bez oleje a přebytečnou sůl otřeme v utěrce. Zatímco pozitivní účinky fazolí mají některé ,nežádoucí účinky', zelené fazolové lusky patří mezi objevy, které by si příroda měla patentovat. Nejenn, že obsahují cenné živiny, mají příznivý vliv na imunitu a dokáží léčit například i cukrovku. Fazolové lůusky, stejně jako hrášek obsahují i vitamín B2.
SÓJU můžeme považovat za královnu luštěnin, ale jen do chvíle, kdy zjistíme, že jsme na ni alergičtí. Potom je lépe vynechat i sójové mleko, přestože obsah sójové bílkoviny je v něm minimální (je tvořeno emulgovaným sójovým olejem). Vedle estrogenů cenných zejména pro ženy a stárnoucí pacienty obsahuje sója i mnohostranně účinný lecitin, na který je jinak zelenina (až na kukuřici) chudá.
OVES – cokoliv, co dává našemu organizmu na chvíli si oddechnout od nadužívané pšenice je spásou, ať to je již oves, žito, ječmen, pohanka, kukuřice, kroupy či jáhly, může pro náš organizmus znamenat opravdovou spásu. Protože ale hned po pšenici jsou evropané i Američané alergičtí na kukuřici (někde kukuřice dokonce vede), dáváme si na ni (a na kukuřičné pudinky a jiné přípravky z kukuřičného škrobu – Maizeny) pozor. Mladá pšeničná travička ale většinou nevadí ani alergikům a je opravdou vitamínovou a minerální bombou, před kterou se mohou schovat i ovesné vločky. I těžce nemocným (vyjma alergiků) často pomůže odvar z celých zrn ovsa, ječmene, žita, kukuřice a pšenice, protože obsahuje pořádný náklad antioxidantů z povrchových vrstev zrna. A pozor, nacpávat se jen ovesnými vločkami může paradocně vést k nedostatku řady živin, například kalcia.
DÝNĚ, tykev (ale i žluté melouny a meruňky) představují pro změnu bombu betakarotenovou, ale i něco příjemné vlákniny. Otázkou ovšem zůstává, jak dokáže náš organizmus betakarioten asimilovat. Evropské výzkumy totiž ukázaly, že ideální je jeho příjem z co nejrůznějších zdrojů. Dýňová semena mají protihlístový účinek a dostatek zinku potřebného pro vývoj pohlavních žláz u chlapců, prevenci onemocnění prostaty a pro posílení imunity obou pohlaví, takže ani je nevyhazujeme.
JOGURT je cenný zejména svou živou kulturou, ale pro osoby alergické na mléčné výrobky je nevhodný. Naštěstí lze v lékárně koupit nejrůznější preparáty s probiotickými kulturami bez obsahu mléčných alergenů. Lidé (zejména děti), kteří na mléko zcela zanevřeli, by vedle kapslí s kulturami měli doplňovat vápník, hořčík a vitamín A. Zejména je-li jogurt vyroben z mléka krav na siláži, nevhodnou technologií, v nedostatečné čistotě, s nezdravými kulturami (i mléčné kvasinky a bakterie mohou být nemocné) a s přídavkem plesnivého či nakvašeného ovoce, je lépe se mu vyhnout. Nejzdravější je jogurt čistý, bílý a samozřejmě ne plnotučný.
OŘECHY ano, ale jakkoliv senzoricky změnené ne! Například vlašské ořechy s tmavými skvrnami na žluté blance, scvrklé či se změněnou chutí, vůní či barvou světlé vnitřní části nekonzumujeme, jsou s největší pravděpodobností plesnivé a zdraví škodlivé. Ani hořkost a vůně žluknoucího tuku nesvědčí právě o tom, že by určítý oříšek měl být čersvým a přínosem pro naše zdraví. V čersvém ořechovém ovoci je množství pro náš organizmus velmi cenných polynenasycených mastných kyselin.
ŠPENÁT má (podobně jako rebarbora či kopřiva) vyšší obsah relativně toxické kyseliny šťavelové.. Ale abychom mu nekřivdili, obsahuje i něco železa, betakaroten a vitamín B2.
Je cenný zejména tím, že doplňuje hubenou zelenou (listovou, naťovou) složku naší potravy (kyselina listová, chlorofil, vláknina), ale to neznamená, že bychom měli zapomínat na hlávkový salát, pórek, mangold, brutnák, medvědí česnek, mladé kopřivy, stvoly a mladé listy pampelišky, řeřichu, pažitku, lichořeřišnici či libečkovou, celerovou a petželovou nať. Navíc japonské výzkumy prokázaly, že obsahem fytoestrogenů hlávkový salát před špenátem spolehlivě vede. Dát si pořádný hlávkový salát před spaním znamená díky psychoaktivním látkám klidnější a hlubší spánek. Salát obsahuje také jinak nedostatkové a pro tělo velmi cenné hořčiny.
POMERANČ patří skutečně mezi ovoce, které naše jablka těžko nahradí. Je však třeba říci, že prakticky všechny druhy citrusů (citróny, grepy, mandarinky aj.) patří mezi nadprůměrně zdravé potraviny. Antioxidačním účinkem například červený grep pomeranče převyšuje a opravdu nevím, proč by právě pomeranče měly stát na prvním místě. Také citróny obsahují některé zvláštní, lékaři i léčiteli často využívané látky, které pomeranč nemá. Velkým hendikepem všech citrusových je ale jejich stříkání různými ochrannými prostředky v průběhu růstu, zrání i skladování, a to nejen proto, že snižuje hodnotu jejich přínosu pro zdraví. Tyto postřiky brání využít velmi cenné a mnohostranně využitelné látky v bílé i barevné části jejich kůry. Bílá část kůry pomeranče napřílad obsahuje větší množství vitamínu C a mnohem větší množství velmi účinných bioflavonoidů než pomerančová šťáva. Barevná část zase cenné a velmi příjemné aromatické látky, vhodné do léčiv, jídel i nápojů. Jíst takové úžasné plody máčené v jedu je pro většinu konzumentů vždy, když si to uvědomí, jistě deprivující. Prvořadým úkolem obchodníků, samosprávy i státu by mělo být proto v oblasti životosprávy zajištění (a jasné označení) zcela chemicky neošetřených plodů zejména citrónu a pomerančů. Teď, když americká studie zařadila pomeranč mezi 14 nejzdravějších potravin, pro takové opatření máme o důvod navíc. Hlavní část postřiku odstraníme umytím pomerančů ihned po zakoupení mýdlem a teplou vodou.
A jak tedy vypadá seznam vyvolených potravin po ,eurazijské' revizi? Výsledkem je poněkud širší seznam cca 30 ,nejzdravějších potravin' (resp. druhů potravin):
BORŮVKY, OSTRUŽINY, ČESNEK, NAŤOVÁ ZELENINA (např. pórek, mangold, brutnák, medvědí česnek, mladé kopřivy, stvoly a mladé listy pampelišky, řeřicha, pažitka, mladá PŠENIČNÁ TRÁVA, lichořeřišnice či libečková, celerová a petželová nať.), JEŘABINY, ARONIE, AVOKÁDO, KIWI, ŠÍPKY, MRKEV, CELER, RYBY (mořské i sladkovodní), RYBÍ TUK, ČÍNSKÝ ČAJ (černý, zelený i žlutý, spíše však bez kofeinu), KRŮTA, RAJČE, BROKOLICE, LUŠTĚNINY (tedy i SÓJA a ZELENÉ FAZOLOVÉ LUSKY), OVES, ŽITO, JEČMEN, DÝNĚ, ŽLUTÉ ODRŮDY MELOUNŮ, JOGURT, OŘECHY, ŠPENÁT, HLÁVKOVÝ SALÁT, plody citrusů (zejména POMERANČ a CITRÓN včetně oplodí a GREP, zejména červenomasý)
Samozřejmě, že pro osoby s různými zdravotními poruchami či pro určité biologické typy nemusí být ani každá z těchto "superzdravých" potravin opravdu zdravá.
Darius Nosreti
(v reakci na článek 14 potravin, které vám prodlouží život; in Blesk 3. února 2005)
Borůvky a jejich významný antioxidační účinek viz:
BORUVKA
Maliny a ostružiny podrobně viz:
MALINA
NA ZACATEK