Fyziologicky důležité jsou seskviterpenické (seskviterpenoidní)
látky s cyklickou strukturou, z nichž nejdůležitější je skupina látek
triterpenických (triterpenoidních) - triterpeny, patří mezi ně látky
steroidní i nesteroidní.
Steroidní látky se od ostatních triterpenických odlišují tím, že
jsou tetracyklické. Základním uhlovodíkem skupiny steroidních
sloučenin je cyklopentanohydrofenantrén. Skládá se z úplně
hydrogénovaného fenentrénu a kondenzačně připojeného cyklopentánového
kruhu. Mezi nesteroidní triterpeny patří např. kardioglykosidy
a některé saponiny. Z hlediska účinku je ovšem mnohem významější
skupina steroidních triterpenů, zejména proto, že se mezi nimi nachází
jedny z nejúčinnějších látek živočišné říše - steroidní hormony
a látky které jsou prekurzory nebo metabolity těchto hormonů a ostatní
látky těmto hormonům svou chemickou strukturou a složením podobné
a které díky této podobnosti mohou do hormonálních procesů zasahovat,
ať už tím, že přímo ovlivňují produkci živočišných hormonů v těle nebo
tím, že imitují účinek těchto živočišných hormonů. Mezi látky
steroidního charakteru; patří mezi steroly (chemicky steriny; jsou to
ty steroidy, které mají charakter jednofunkčních sekundárních
alkoholů), žlučové kyseliny, některé hormony, srdeční glykosidy
a některé saponiny. Ty steroidní látky, které se nacházejí
v rostlinách, houbách a nižších organismech včetně mikroorganismů
(nejsou tedy produkovány živočichy) můžeme nazvat souhrnně
fytosteroidy a mykosteroidy a mají pro říši rostlin, hub a nižších
organismu často stejnou důležitost jako mají steroidní látky pro
člověka.
Také steroly můžeme podle výskytu rozdělit na živočišné
(zoosteroly), rostlinné (fytosteroly, fytosteriny) a steroly obsažené
v houbách a plísních (mykosteroly).
Pojem rostlinné hormony se ovšem nekryje ani s pojmy
fytosteroidy a fytosteroly, ani s pojmem triterpeny. Jednak ne všechny
triterpeny, steroidní sloučeniny a steroly mají účinek srovnatelný
s účinkem hormonů, jednak jsou samotné steroidní hormony pouze jednou
z více skupin látek nazývaných (pravými) hormony, a dokonce nacházíme
v rostlinách, houbách a nižších organismech mnoho látek, které nejsou
strukturně ani složením blízké ani steroidním ani jiným hormonům, ale
významným způsobem imitují některé jejich účinky, takže je také můžeme
pod pojem rostlinné hormony zahrnout. Rostlinné hormony (fytohormony)
jsou tedy organické látky, které jsou složením a strukturou podobné
hormonům, pokud mají alespoň část jejich účinku, nebo i takové, které
složením a strukturou hormonům podobné nejsou, pokud mohou v říši
rostlin a živočichů imitovat účinky hormonů. U některých látek
v tělech jednodušších rostlin a živočichů je jejich účinek jakoby
vývojovým předstupněm role hormonů a jiných ergonů ve vývojově vyšších
organizmech. Někdy (např. u ekdysonů) využívá např. hmyz látky z říše
rostlin jako náhražku vlastních hormonů.
Pravé hormony dělíme podle složení a struktury do tří skupin:
1) hormony odvozené od aminokyseliny tyrosinu
2) hormony se strukturou peptidovou, složené řetězením různých
aminokyselin
3) hormony steroidní
Podle jejich účinku a fyziologického významu P. M. Jenkin
rozdělil hormony do těchto 4 skupin:
1) Metabolické hormony (např. thyroxin, insulin, glykotropní
kortikoidy)
2) Morfogenetické hormony (např. somatotropin, ekdyson)
3) Kinetické hormony, organotropní (např. oxytocin, sekretin)
4) Endokrinokinetické hormony, které stimulují sekreci dalších
hormonů jiných žláz (např. thyrotropin, kortikotropin, luteinisační
hormon).
Ve skutečnosti ovšem tyto hranice účinku nejsou ostré a většina
hormonů má podíl účinku ve všech čtyřech oblastech. Tato šířka účinku
hormonů nás opravňuje hovořit také o jejich často pozorovaném
adaptogenním účinku. Například i relativně specifický hormon inzulín
má vedle svého hlavního účinku i další, (např. anabolický) které je
možno léčebně využít.
Hormony působí zejména na buněčný metabolizmus, ovlivňují přímo
či nepřímo metabolismus a transport nejrůznějších látek, regeneraci
a růst tkání, orgánů a žláz, stav kostí, pokožky, očí a na svaly mají
zejména účinek anabolický (účinkem retence dusíku v organismu
a zvýšenou protheosyntézou), přímo i nepřímo působí významně na
imunitu, často významně zvyšují odolnost vůči zátěži nejrůznějšího
typu; každý hormon mimo svého specifického působení také ovlivňuje
velkou část hormonálního systému a často může stimulovat produkci
a aktivitu dalších hormonů, enzymů nebo jiných účinných látek. Hormony
v souhrnu svého působení zpomalují procesy stárnutí a urychlují léčbu
některých nemocí. Zlepšují náladu, paměť, energii a libido, udržují
tělo štíhlé a potlačují účinek stresových hormonů, pomáhají odbourat
nadbytečný tuk. Jejich rozšíření ve funkci adaptogenů brání kromě
vysoké ceny také výrazné vedlejší účinky a etická hlediska. Je jisté,
že budou objevovány a využívány stále nové látky hormonální povahy,
přinášející sílu, vytrvalost a odolnost vůči mnohým vlivům a nemocem,
regulující imunitní procesy, povzbuzující důležité tělesné, duševní
a orgánové funkce a přímo či nepřímo kontrolující délku života.
V terapii se používají substitučně při patologicky nízkém stavu
hladiny určitého hormonu, ale zlepšují stav pacientů při celé řadě
onemocnění, které s hormonální nedostatečností nesouvisí; např.
kortikoidy se používají v protizánětlivé terapii, některých kožních
chorob (lupus erythematosus, dermatomyositida), u alergických
a autoimunitních chorob, při hematologických onemocněních,
hypoglykémii aj. Některé hormony (např. estrogeny a testosteron)
ovlivňují zadržování soli (NaCl) a vody v těle, což je konraindikuje
v případě vodnatých otoků (vodnatelnosti) zejména břicha a nohou.
Vysoké dávky mužských hormonů (např. testosteronu) zvyšují vlastní
produkci ženských hormonů organismem - důsledkem může být i růst prsů
a sterilita. Testosteron navíc urychluje tvorbu červených krvinek,
takže po něm může zhoustnout krev a zvýšit se riziko mrtvice.
Pohlavní hormony mají mezi hormony důležité postavení. Jsou to
mužské - androgeny (androsteron, dehydroepiandrosteron, testosteron,
dihydrotestosteron a z nich odvozené polosyntetické obdoby a analogy
- např. 17beta-methyltestosteron nebo i zcela syntetické deriváty)
a pohlavní hormony ženské - estrogeny (estron, estriol, ekvilin,
ekvilenin, estradiol a syntetické deriváty diethylstilbestrol aj.)
a gestageny (progesteron a syntetické progesteronové deriváty). Jiné
hormony ovlivňují tvorbu pohlavních hormonů organismem. Je to např.
dehydroepiandrosteron (DHEA), který produkují zejména nadledvinky
mužů. Také ostatní hormony kůry nadledvinek a jim podobné syntetické
deriváty mají značný dosah a význam (kortikosteron,
11-dehydrokortikosteron, kortisol, kortison, aldosteron, kortexon,
kortexolon aj., syntetické deriváty např. prednison a prednisolon)
Významný adaptogenní vliv má také tzv. "růstový" hormon
(somatotropin). Růstový účinek na určité tkáně mají ovšem např.
i androgeny.
Hormon štítné žlázy má rovněž významný vliv na celou řadu
procesů - ovlivňuje např. imunitu, psychickou rovnováhu, metabolismus
tuků, stav pokožky a vlasů, menstruaci a aterosklerózu. Dobrá funkce štítném žlázy
... Také rostlinné hormony, které jsou svou stavbou nebo účinkem
blízké některým lidským hormonům mohou v mnohém svým širokým
a výrazným účinkem splňovat nároky na adaptogeny, navíc prakticky
nemají vedlejší účinky.
Jogurt obsahuje látky hormonální povahy - např. tukový
prostaglandin E2 využitelný např. při léčbě žaludečních vředů.
Steroidních sloučenin - látek obsažených v rostlinách, houbách,
plísních a kvasinkách, které jsou svou strukturou podobné živočičným
hormonům je celá řada: Triterpenické tetracyklické - tzv. steroidní
glykosidy fytosteroly, resp. fytosteroliny (heřmánek, exogonie
jalapová, fazol, chmel, kůra a květ černého bezu, kůra a list jasanu
a list), eleuterokokus (kde ovšem nejsou hlavní obsahovou látkou),
mykosteroly (v houbách a plísních), ergosterol a zymosterol
(v kvasnicích) - souhrnně nazývané steroidní (neživočišné) hormony,
dále jiné, zejména triterpenické a steroidní sloučeniny - např.
saponiny a sapogeniny (měsíček, jmelí, lilek, sabadila, agave, yuka,
pískavice, sarzaparilový kořen z druhů rodu Smilax, dřevo
z guajakového stromu), triterpenické a steroidní alkaloidy (kýchavice)
kardioglykosidy, živočišné a rostlinné steroly (cholesterol,
lanosterol, metylsterol; metylsterol euforbon obsahují některé
pryšce), žlučové kyseliny (které se ve světě stávají stále cennější
drogou, u níž je využíván také jistý adaptogenní účinek),
triterpenoidní hořčiny (kondurangín; marsdénie kondurangová), živicové
látky triterpenoidního typu aj. Některé z nich slouží v lidském
organismu jako prekurzory hormonů (cholesterol; pravděpodobně také
díky jeho přítomnosti mají syrové žloutky slepic, které nejsou krmeny
průmyslovou směsí, vliv na hormonální rovnováhu a pohlavní aktivitu
člověka, zejména mužů), jiné mají samy hormonální nebo adaptogenní
účinek.
Množství estrogenu (estradiolu B17) a jeho prekurzoru
testosteronu v těle významně zvyšuje dostatečný příjem bóru. Bór by měl
být suplementován v ženské i mužské menopauze.
K látkám s estrogenním účinkem (nemusí mít vždy steroidní
strukturu) patří např. některé izoflavóny (genisteín, obsažený např.
v Trifolium subterraneum, s poměrně slabou estrogenní aktivitou; také
jeho glukosid genistin izolovaný ze sojových bobů, měl jistou
aktivitu; 5,7,4 -trihydroxyisoflavon-7-monoglukosid byl isolován
z Lupinus polyphyllus), furokumaríny (kumestrol; 6 7-dihydroxy-
benzofurol /3 ,2 ,3,4/kumarin nalezený v jistém druhu jetele), látky
typu stilbénu (rapontigenín; např. reveň dlanitá) nebo např. z anetolu
připravovaný dietylstilbestrol. Z oleje palmy Elaeis guineense byl
isolován estron. Estriol byl isolován z květů vrby. Estrogenní účinek
je pozorován také ve vodních extraktech rašeliny. Tyto fytoestrogeny
účinkují podobně jako živočišné estrogeny, ale vpodstatě bez
vedlejších účinků. Látky s antiestrogenním účinkem byly zjištěny např.
v Lithospermum ruderale, totenu lékařském (Sanguisorba officinalis L.
- obsahuje také triterpénové saponiny sangvizorbín a waremokonín)
a rdesnu peprníku (Persicaria hydropiper /L./ Spach, syn.: Polygonum
hydropiper L.); u infantilních krys vyvolávají atrofii gonád,
pohlavních orgánů a i štítné žlázy. Látky s estrogenním účinkem jsou
nejčastěji obsaženy v různých pícninách, např. v bobovitých rostlinách
(více druhů jetele), ale i v některých dalších čeledích a jsou
obsaženy v různých rostlinných částech. Účinek steroidních látek
chmele je také estrogenního charakteru. Časté pití piva proto
ovlivňuje hormonální rovnováhu jeho mužských konzumentů. Na jedné
straně může přinést úlevu (např. při onemocnění prostaty), na druhé
straně může vést až k "ženskému" ukládání tuku na těle. Estrogeny jsou
obsaženy zejména v moči březích samic (např. klisen), odkud je možné
je získat. Ale krystalický estron byl již získán také z moče hřebců,
z moče mužů, z lidské placenty, z varlat, z nadledvin a ze žluče, kde
je ovšem v menším množství (přesto může zvířecí žluč díky obsahu
hormonů a dalších steroidních sloučenin jako cenná surovina či přímo
bioléčivo).
Látky s antiandrogenním účinkem jsou obaženy pravděpodobně
v kakau a v bobu a mohou vyvolat atrofii varlat. Např. u dobytka
spásajícího nať bobu nebo u malých chlapců při nadměrné konzumaci
kakaa a čokolády; podstatně nebezpečnější je ovšem nedostatek zinku
v potravě pohlavně se vyvíjejících a dospívajících chlapců. Dnešní
distrubuce potravin zmenšuje riziko nedostatku způsobené jeho lokálním
přirozeným nedostatkem v půdě a horninách. Na druhé straně dnešní
způsob zemědělství často tento prvek z půdy vyčerpává a všeobecně se
jeho nedostatek v potravě zvyšuje. Určité množství se člověku
(většinou v méně vhodných formách) vrací "díky" zamoření životního
prostředí (pozinkování vodovosdních trubek, plotů, nářadí a nádob,
úlety, pevný odpad a splašky z průmyslové výroby). V každém případě je
třeba zinek v určitých obdobích (u chlapců) a u některých onemocnění
suplementovat.
Rostlinné drogy s obsahem látek s antiestrogenním a anti-
androgenním účinkem je možné využívat při krátkodobé aplikaci
i k pozitivnímu účinku na organismus - např. rdesno peprník a toten
lékařský při nadměrně krvácivé menstruaci a kakao nebo čokoládu podle
lidové indikace na povzbuzení mužské pohlavní síly (tedy s opačným
účinkem než při dlouhodobém nadměrném užívání).
Plíseň Fusarin graminearum se vyskytuje v krmivech, zrninách a
potravinách. Poškozuje pohlavní orgány a mléčnou žlázu. Produkty
plísní Fusarium mají i hormonální účinky podobné ženským hormonům
(estrogenům). Povzbuzují růst buněk a napětí dělohy. Toxiny plísní
Fusarium v souhrnu představují menší nebezpečí než aflatoxiny, přesto
však musí být jejich obsah v potravinách hygienicky kontrolován.
Prevencí je především výběr kvalitních a čerstvých potravin (raději
méně, ale kvalitně), jakož i dodržení doporučených hygienických zásad
při jejich skladování.
V léčitelství nejpoužívanějšími rostlinami s obsahem rostlinných
hormonů jsou např.: Lékořice lysá (kořen), fazol obecný (suché lusky
bez semen), jeřáb ptačí - obecný (květ i plod), jestřabina lékařská
(všechny orgány), estragon (nať), chmel otáčivý (šištice samičích
květenství), bez černý (květ), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior
a některé jiné druhy jasanu; kůra a list) - tyto všechny obsahují
hormony estrogenního typu. Fytohormony obsahuje ale také známý
adaptogen leuzea šustivá (maralí kořen, Leuzea Carthamoides), šťáva
z červené řepy aj. Mnohé rostliny (i ty, které jinak nejsou považovány
za producenty hormonálních látek) obsahují pohlavní hormony (nazvané
Muchem thelikininy) a jim podobné látky ve svých květech - je to např.
bez černý. Verpáník lékařský (dříve troudnatec modřínový, Agaricum
officinale /Vill. ex Fr./ Donk) obsahuje mykosteriny příbuzné
ergosterinu, dále agaricin (kyselina cetylcitrónová), kyselinu
ricinovou aj.
Leuzea obsahuje fytohormony, které působí na centrální nervovou
soustavu, zvyšují tělesné a duševní schopnosti člověka. Obsahuje
anabolicky působící fytoekdisony.
Protože většina používaných drog s hormonálním účinkem je
estrogenního typu, uveďme si také jejich hlavní působení, zejména při
substituční terapii: Estrogeny prodlužují plodné období, zmírňují
potíže přechodu a některé menstruační problémy, zmenšují psychickou
tenzi zejména u žen a zlepšují pocit psychické pohody u žen a mužů.
Podporují ovulaci, přímo v ováriích podporují vaskularisaci, růst
epitelu vejcovodů, tvorbu hlenu, v děloze podporují růst svalové tkáně
a proliferaci endometria. Estrogeny se používají při léčení ženské
neplodnosti a prevenci opakujících se potratů. Estrogeny v nízkých
dávkách (které při fytoterapii většinou nebývají překročeny) podporují
laktaci, aniž by měly vliv na mortalitu a vývoj kojených mláďat. (Při
velkých dávkách, kterých u přírodních preparátů prakticky není možné
dosáhnout ovšem estrogeny mohou přerušit těhotenství a v těchto
dávkách mají opačný účinek jako v dávkách malých.) U žen mohou
estrogeny přispět k vývoji pěkných "ženských" tvarů těla. U žen mohou
také zmírnit negativní dopad vyšší tvorby mužských pohlavních hormonů
v období zhruba po 25. roku života, což vede k jejich vyšší
agresivitě, přispívá k tzv. rozvodovému chování a stimuluje podvědomí
k hledání nového partnera. U mužů snižují agresivitu, zmírňují
prostatické potíže, omezují padání vlasů. Estrogeny libido samců
tlumí, u samic se paradoxně libido stupňuje po testosteronu. Při
extrémním užívání mohou u mužů přispět k náznaku vývoje ženských
pohlavních znaků (usazování tuku na prsou apod., což vidíme např.
u častých konzumentů piva), snížení sekrece gonadotropinů,
s následující atrofií varlat. Estrogeny působí snížení koncentrace
noradrenalinu v hypotalamu. Estrogeny zvyšují imunitu, pomáhají
donosit plod, mohou příznivě ovlivnit cukrovku (na cukrovku ovšem
působí spíše komplexy určitých biologicky aktivních látek, než samotné
estrogeny - nejvýrazněji např. u přesušených prázdných fazolových
lusků). Estrogeny mohou hrát jistou roli při prevenci koronární
atherosklerosy a arteriosklerosy. Při atherosklerose snižují hladinu
sérového cholesterolu. Mají dobrý vliv při přechodových a senilních
osteoporosách. Zvyšují vakuolizaci jater, působí jejich zvětšení,
avšak bez tukové degenerace. Příznivě působí na nadledviny a snižují
tělesnou váhu. Ojediněle byly estrogeny použity při opožděném růstu,
při akutní leukemii, při vředové chorobě, při ankylospondylosách, při
obliterující endarteritidě mužů. Různé estrogeny byly aplikovány
v malých dávkách po infarktu myokardu se signifikantně vyšší mírou
přežití - podobný účinek je tedy možno očekávat i u přírodních drog
s jejich obsahem.
Vedlejší účinky estrogenů se týkají spíše syntetických,
polosyntetických a izolovaných preparátů - pokud způsobí těžké zvýšení
krvácivosti při menstruaci (následkem hyperplasie endometria), je
třeba ukončit terapii. Ve velkých dávkách mohou podpořit tvorbu
žlučových kaménků. V orientální medicíně je zdůrazňován excitační,
expansivní, extensivní charakter estrogenů a alternativní medicína
upozorňuje na možnost, že svým charakterem mohou způsobit, zejména
u prekarcenóz jejich zvrhnutí. U rostlinných drog je však toto
nebezpečí jistě minimální - dávky hormonů jsou tu minimální,
v přirozeném komplexu látek působí současně více protirakovinných
faktorů - nakonec i samotné estrogeny mají v mnoha ohledech
imunostimulační vliv. A také zprávy o "obecném" kancerogenním působení
estrogenů včetně terapeutických dávek estrogenů syntetických
a izolovaných jsou více-méně nepodložené. Naopak u mnoha druhů již
vzniklého rakovinového bujení mohou být prospěšné. Velmi častou
indikací estrogenů jsou hypertrofie prostaty a zejména neoperabilní
karcinomy prostaty. Tu jsou fytoestrogeny vhodné zejména v případech,
kdy je karcinom v latentním stádiu nebo je již stabilisován a nešíří
se, takže není nutno používat intenzivní či radikální léčby. Estrogeny
se podávaly také v případech pokročilého karcinomu prsu, když jde
o pacientky v menopause. Zlepšení bylo pozorováno u 29% případu,
celkově však zlepšovaly stav pacientů a dobu přežití. Fytohormony
mohou v případě rakoviny ve většině případů sloužit pouze jako
doplňková léčba, ulehčující pacientům (pokud ovšem již není nasazena
intenzivní léčba hormony syntetickými či izolovanými).
Ve květech, jako rozmnožovacích orgánech rostlin, je údajně také
nejvíce koncentrována tzv. bioenergie, která podle předpokládaných
vlastností může přizpět velkou měrou k adaptogennímu účinku
rostlinných drog, zejména není-li její obsah snížen nevhodným
zacházením s drogou. (Údajně dlouhé omývání, dlouhodobé skladování
drog - např. delší než jeden rok, teploty nad 50 stupňů C, zbytečně
dlouhé vaření, ultrafialové záření, var bez přítomnosti malého
množství tuku nebo oleje, styk s kovem (železo, nikl, zinek, méně
škodí ušlechtilá ocel, nezkorodovaná měď a drahé kovy) aj. její obsah
snižují. Bioenergie údajně může přejít do výluhu, kde se po určitou
dobu zachovává, zejména v přítomnosti malého množství kapalného tuku
lehčího než voda.)
Biologicky aktivní jsou mnohdy také látky obsažené v houbách
a plísních a vedle antibiotického, protialergického, hypoglykemického
nebo dokonce kancerostatického působení mají mnohdy i celkový
pozitivní vliv metabolismus, imunitu a na schopnost adaptace
organismu.
U některých stopkovýtrusných hub byly zjištěny antibioticky
účinné látky podobné fytohormonům giberelinům, např. u žilnatky
(Punctularia strigoso-zonata (Schv.) Talbot, syn. Phlebia
strigoso-zonata) a předpokládá se, že některé bazidiomycety jsou
schopné gybereliny syntetizovat.
Terpenoidní antibiotikum Nectria-pyron bylo izolováno z rážovky
(Nectria coryli Fuckel).
Látky typu dvojsytných alkoholů ze skupiny triterpenů obsahuje
také známá čaga. Jde zejména o inoitodiol, obliquol a betulin, který
je odvozen od (alfa)-lupanu a alkoholu lupeolu. Betulin však není
původní látkou jedině rezavce šikmého, poněvadž se vyskytuje především
v kůře břízy, i v jiných choroších rostoucích na břízách, zejména
v březovníku obecném, dále ve slupkách lískových oříšků, v šípcích
a některých kaktusech. (Jakube a Jeschkeit 1976). Od lanosterolu je
odvozena látka odpovědná za cytostatické účinky tohoto druhu a byla
nazvána inotodiol. Chemicky jde o triterpen
l hydroxy-22-(epsilon)-lanosterol (Reinach-Hirtzbach a Ourisson
1971), vzorec C30H50O2. Další triterpen čagy s cytostatickou aktivitou
byl nazván obliquol, vzorec C30H50O (Kier 1961). Podle Šivrny obsahují
preparáty čagy mj. kyselinu čágovou (směs huminových kyseli,
složitějších než jsou huminové kyseliny půdy, a šest steroidních
sloučenin. Droga obsahuje také polysacharidy a řadu neurčených látek.
Čaga se ve staroruském lidovém léčitelství používala jako prostředek
proti rakovinnému bujení. Dnes je prokázán její preventivní
a imunostimulační efekt, imunizuje proti rakovině a také jsou odborně
doloženy případy vyléčení. Má tonizující účinek, normalizuje
enzymatické funkce a působí blahodárně na průběh gastritid a při
polypech (odborně doloženo). Ve státech bývalého SSSR se houba sbírá
a suší a z hnědého prášku rozemletých imperfektních plodnic se
připravuje extrakt, prodávaný v lékárnách pod názvy "Extrakt iz
berezovovo griba čágy" a "Befungin", používaný na klinikách proti
žaludečním vředům a rakovině žaludka.
Březovník obecný je zejména v Polsku pokládán za houbu
s protinádorovou aktivitou. Byly popsány úspěšné pokusy se psy, a to
jednak s podáváním hydrolyzátu houby fenám s rakovinou mléčné žlázy,
jednak s podáváním éterových extraktů z houby fenám se Stickerovými
nádory děložními. Extrakty obsahovaly tři terpenové sloučeniny. Ani tu
není zřejmě aktivním principem betulin. Z březovníku byla izolována
též antibakteriální antibiotika, a to kyselina polyporénová A a C.
Extrakt z lanýže zemního (Tuber brumale Vitt.) má při injekčním
podání protinádorový účinek u nádorového bujení kůže založený na
aktivaci hojivého a imunitního procesu.
Z plodnic ryzce pravého (Lactarius deliciosus /L. ex Fr/ S. F.
Gray) - bylo izolováno antibiotikum laktaroviolin. Jde
o seskviterpenický aldehyd azulenového typu.
Z plodnic třepenitky svazčité (Hypholoma fasciculare /Huds. ex
Fr./ Kumm., syn. Nematoloma fasciculare /Huds. ex Fr./ P. Karst bylo
izolováno antibiotikum fascikulol. Jde o tetracyklický triterpenický
ester, depsipeptid.
Ale i některá známá antibiotika např. penicilínové řady mají
mimo hlavního antibiotického účinku také částečný adaptogenní účinek
- zlepšují látkovou výměnu buněk, mají určitý imunostimulační účinek
(i když jiné imunitní procesy zase blokují), zvyšují látkovou výměnu
v některých orgánech a tkáních (ale jiné mohou zase blokovat nebo
i poškodit) a podporují nárůst svalové hmoty. Na některá antibiotika
je údajně vázána určitá forma bioenergie nebo schopnost podpořit
hospodaření s touto energií u člověka. Vedlejší účinky mnohých
antibiotik ovšem jejich adaptogenní působení neumožňují vždy optimálně
využít.
U zástupců mnoha (asi 80) rostlinných čeledí byly zjištěny
ekdysteroly - tedy fytohormony, které jsou obdobou "svlékacích",
"zakuklovacích" a vůbec "metamorsových" hormonů různých bezobratlých
živočichů. (Přehled uvedených rostlinných čeledí viz v knize O. Hanče
a Z. Pádra Hormony, str.57.) Všechny fytoekdysony mají strukturu
chemicky blízkou sitosterolu. Tyto fytohormony jsou často (ne vždy)
jedním principů účinku léčivých rostlin, které je obsahují. Jsou
obsaženy např. v Podocarpus nakai (fytoekdison ponasteron A, B,
C a D), rostlině používané v lidovém léčení na Formose nebo
v oddencích Achyranthes faurei, používaných v orientální medicíně jako
diuretikum (beta-ekdison a jeho izomer nejprve označované jako
inokosteron a isonokosteron). Stejnou látku (beta-ekdison) obsahuje
i osladič obecný (Polypodium vulgare; původně byla látka v tomto
případě nazvána polypodin A), australský strom Podocarpus elatus
a Vitex megapotamica. Fytoekdysony v kosatcovitých se patrně spolu
s některými léčivými alkaloidy podílejí také na účinku kosatce
a belamcandy (list, oddenek) v ústní dutině ("svléknutí" nemocné
vrstvy sliznice) a na jejich diuretickém účinku. Snad mají podíl také
např. u některých zástupců železníkovitých na jejich účinku při léčbě
sliznic (formou kloktání a výplachů úst) a při hojení drobných ran
a odřenín. Rostlinnou obdobou hmyzích juvenilních hormonů (obdoba
lidského růstového hormonu somatotropinu) je např. juvabion
(methylester kyseliny todomutuové) a dehydrojuvabion obsažené ve dřevě
některých stromů, např jedle balsamové (Abies balsamea L.).
Seskviterpenová struktura však není ani tu nezbytným předpokladem
hormonální účinnosti a tak mezi látkami imitujícími aktivitu hmyzích
juvenilních hormonů nalézáme např. deriváty citronelolu
a citronelylaminu.
Fytoekdysony zjištěné v některých kapradinách zvyšují
proteosyntézu a mají značný revitalizační účinek, což se využívá
v kosmetice na regeneraci pleti a snížení tvorby vrásek a ve sportě
jako účinná složka anabolik bez vedlejších účinků.
Ekdysteroidy (s ketoskupinou v poloze 6 a 7) obsažené např.
v kapradi samci mají adaptogenní účinek, zvyšují proteosyntézu
a stimulují regeneraci, což se využívá např. ve sportě (anabolický
účinek bez vedlejších účinků a bez použití zakázaných látek) nebo
v kosmetice (revitalizace kůže, snížení tvorby vrásek apod.).
Fytoekdisony v rostlině leuzea šustivá působí m.j. anabolicky.
Celá řada rostlin a dalších organismů ovlivňuje produkci hormonů
v lidském organismu nebo působí podobně jako hormony např. na pohlavní
a rozmnožovací orgány, aniž by vždy musely obsahovat fytohormony jako
účinné látky. Šalvěj pomáhá udržovat plodnost a hormonální rovnováhu,
hormonální systém ovlivňuje také čubet benedikt a mnohé další hořké
drogy. Prostředky posilující potenci používalo lidstvo již od počátku
své existence, někdy šlo o placebo jindy byla aplikace více-méně
odůvodněná. Vzhledem k těsnému spojení mezi kondicí organismu a jeho
jeho odolností na straně jedné a potencí a sexuálním funkcím na straně
druhé lze předpokládat, že mnohé prostředky na zvýšení potence budou
mít i adaptogenní účinek.
Některé látky hormony nejsou nebo neobsahují, ale jejich produkci
stimulují, nebo jsou prekursory hormonů nebo regulují podobné procesy
jako hormony:
Mangan stimuluje funkci hypofýzy a zmírňuje menstruační problémy
(je obsažen v ananasu)
Cholesterol je prekursorem pohlavního hormonu (žloutek,
vnitřnosti, živočišné tuky).
Vitamín B - PABA zvyšuje tvorbu inzulinu a estrogenu, potlačuje
stárnutí kůže a zvyšuje plodnost, stimuluje funkci hypofýzy
Vitamín B1 je důležitým faktorem při růstu, kojení a udržení
plodnosti
Vitamín B2 se účastní tvorby kyseliny nukleové a enzymů, které
zabraňují stárnutí, napomáhá růstu a plodnosti
Vitamín B3 je nezbytný pro tvorbu sexuálních hormonů (estrogen,
progesteron, testosteron) a dalších (kortizon, tyroxin, inzulin)
Nedostatek B5 snižuje hladinu cukru v krvi, což způsobuje
vyčerpání a redukuje uvolňování adrenalinu, což je hormon, který
potřebujeme k překonání náhlých stresových situací. B5 je potřebný při
syntéze cholesterolu, zvašuje plodnost a podporuje dlouhověkost
Vitamín B6 zvyšuje hladinu dopaminu v mozku. Tato látka předchází
vzniku stresu a motorickým poruchám podobného druhu, které provízejí
Parkinsonovu nemoc
Vitamín B12 stabilizuje menstruační cyklus a zabraňuje poporodním
depresím.
Vitamín C odstraňuje únavnost, úzkost a deprese tím, že se
účastní na tvorbě noropinefrinu, který přenáší nervové impulsy.
Vitamín E je nezbytný k vylučování hormonů přívěsku mozkového,
který ovlivňuje, kromě jiného, i působnost adrenalinu a dětský růst.
Estrogen může neutralizovat vitamín E, a předpokládá se, že vedlejší
účinky při používání antikoncepce, jako je tloustnutí, křečové žíly,
zadržování vody v těle, jsou vlastně projevy nedostatku vitamínu E v
těle. Jeho nedostatek vyvolává předčasné stárnutí, neplodnost,
sterilitu a samovolné potraty.
Cholin zvyšuje tvorbu hormonů, jako např. adrenalinu a snižuje
riziko nádorů psů, které mají spojitost s estrogenem
Antioxidanty zabraňují stárnutí organizmu, orgánů, tkání a buněk
Bylinářům se v praxi osvědčilo mnoho rostlin podporujících
menstruaci: - např. cheir vonný, jablečník obecný, konitrud lékařský,
libeček lékařský, měsíček lékařský, oman pravý, pelyněk černobýl,
podražec křovištní, routa vonná, rozmarýna lékařská, řebříček oběcný,
sporýš lékařský, třezalka tečkovaná.
Každodenní chladná sprcha zvyšuje produkci hormonu nadledvinek
Rostliny na nepravidelnou a bolestivou menstruaci: bedrník
obecný, bedrník větší (účinek na dělohu), dobromysl obecná, heřmánek
pravý, hluchavka bílá, kalina planá, kontryhel obecný, levandule
lékařská, meduňka lékařská, mochna husí (mochna stříbrná), rulík
zlomocný, starček vejčitý, šalvěj lékařská.
Šalvěj lékařská pomáhá při slabé, nepravidelné nebo bolestivé
menstruaci. Kalina planá (Viburnum opulus) pomáhá zejména při
menstruačních bolestech, křečích, bolestech v kříži v době menstruace,
ale i při nebezpečí potratu. Drogou je kůra a plod. Kontryhel obecný
(Alchemilla vulgaris) je důležité ženské tonikum, využívá se pro své
vnitřní a vnější působení při výtoku a při poruchách menstruace.
Obsahuje zejména látky podobné taninům, taninové glykosidy (skupina
kyseliny ellagové) a fytosterol. Hluchavka bílá (Lamium album) se
používá jako podpůrný prostředek při poruchách menstruace (vnější
i vnitřní použití) a výtoku, a dále jako děložní tonikum u mladých
dívek. Hlavní obsahovou látkou jsou tu třísloviny, kterých rostlina
obsahuje asi 5%, dále silice, saponiny, alkaloid lamiin, sliz, cholin,
aminy (histamin, metylamin, tyramin), flavonoglykosidy. Drogou jsou
květy.
Dobromysl doporučovala při ženských chorobách již abatyše
Hildegarda, v lidovém léčitelství se dnes z tohoto hlediska používá
její protikřečový účinek (např. při menstruaci), ale je indikována
i při sexuálních poruchách.
Některé rostliny utišují krvácení při silné menstruaci a zřejmě
zasahují do hormonálních procesů: Barvínek menší, dub letní, kokoška
pastuší tobolka, mochna nátržník, řebříček obecný, starček vejčitý,
truskavec ptačí, janovec metlatý. (Při použití rostlin, působících na
dělohu při netypickém krvácení je třeba se poradit s lékařem.)
Také větší množství citronové šťávy dokáže zmírnit silnou
a bolestivou menstruaci, snad díky flavonoidům, vitamínu C a C 2
a obsaženému alkaloidu.
Přípravek Pupalka s vitamínem E pomáhá regulovat hormonální
činnost, zmírňuje předmenstruační tenze, bolesti prsou a podporuje
pravidelnou menstruaci.
U některých drog s afrodisiakálním účinkem, resp. s účinkem na
různé sexuální poruchy (fenykl, tulipán, dobromysl, česnek, saturejka
žen-šen, guarana, mateří kašička, alkaloid yohimbín) a u některých
drog podporujících tvorbu mléka (např. semeno pískavice, anýzu, kopru,
fenyklu, kopřiva, jestřabina) je možné předpokládat také účinky na
tvorbu hormonů a některé prvky adaptogenního působení, m.j. také vliv
na látkovou výměnu. Zvláštní postavení má ploštičník evropský
(Cimicifuga europaea Šipč.), který má jen v oblasti neuralgií,
psychických problémů a ženských chorob údajně tolik indikací, že je
možné předpokládat přímé působení na hormonální soustavu a celkový
biostimulační a adaptogenní vliv. U česneku byla přítomnost látek
hormonální povahy prokázána.
Kvalitní mumio podle Z. Drozena obnovuje funkci kůry nadledvin, čím
upravuje koncentrace kortikosteroidů v krvi, což může příznivě
ovlivnit celou řadu onemocnění.
Vzhledem k důležité úloze jater v celém systému hormonální soustavy
mají nepřímý vliv na tvorbu hormonů i látky a byliny chránící
a regenerující játra (hepatoprotektiva), jako např. mumio, žen-šen
a další adaptogeny, ostropestřec a přípravky Flavobion, Fat Burner,
Ungolen, Cynarosan, Lipovitan, selen, zlato (homeopaticky nebo podle
Cayce), kyselina mléčná, arginin, ornitin, cholin, inositol,
fosfolipidy, esenciální mastné kyseliny, B-komplex, B12, sarzaparila,
vlaštovičník, třezalka, jablečník, jahodník (list), topinambury,
artyčok aj. Aminokyseliny jsou důležité pro tvorbu bílkovin. Bílkoviny
jsou základními stavebními prvky nejen svalů, kůže a krve, ale
i hormonů, enzymů a protilátek. Lecitin chrání před tukovatěním jater
Sestavil D. Nosreti
Jako doplněk pro interní potřebu připojuji kopie článků z tisku:
1)
"Pánové pozor: stárnete!
Je tomu pět let, co si Ron Fortner krátce před svými padesátými
narozeninami uvědomil, že se mu hlásí stáří. Stejně jako bezpočet
jiných pánů jeho věku se tento známý rozhlasový moderátor z
kalifornského Palm Springs už dávno rozloučil se sportováním, nikoli
však se dny plnými stresu nebo tučných jídel. Břicho měl ochablé,
libido i energii ztrácel a jeho věnčité tepny byly zanesené.
Když ho pak postupující srdeční choroba přiměla podstoupit srdeční
operaci, pětinásobný bypass, Fortner si uvědomil, že není připraven
zestárnout. Zahájil proto hormonální léčbu, která měla obnovit jeho
mladistvou sílu. V roce 1994 si začal píchat lidský růstový hormon,
látku, která reguluje rozvoj kostí a svalstva u dětí. Tvrdí, že
výsledky se projevily takřka okamžitě: nejprve se začal cítit celkově
dobře, během několika týdnů se mu vypjala pokožka, zesílily vlasy a
zeštíhlel trup. K tomu nasadil Fortner ještě domnělý elixír mládí
melatonin a koktejl pro jistotu doplnil mužským pohlavním hormonem
testosteronem. On sám tvrdí, že v sobě objevil netušené rezervy
energie - o sexuálním výkonu nemluvě.
Ne každý muž se tak úporně snaží zůstat mladý jako Ron Fortner
(který teď k hormonům ještě přidal odstranění vrásek a uvažuje o
liposukci - odsátí tuků na břiše a stehnech - a o implantaci vlasů).
Je však jedním ze zástupců nového hnutí rozmáhajícího se mezi
americkými muži. V příštím desetiletí totiž 19 milionů z nich dosáhne
padesátky a mnozí pociťují ohlašující se změnu už nyní: mezi
čtyřicítkou a padesátkou asi každý muž pocítí jakýsi povlovný, leč
stálý úbytek sil, sexuality a celkového pocitu spokojenosti. Někteří
lékaři tomu říkají "andropauza".
Důsledkem je boom nejrůznějších prostředků, jimiž by se měla vést
válka proti projevům stáří u mužů. Urologové se dávají dohromady s
investory a zakládají kliniky k léčbě impotence. Farmaceutické firmy
dodávají na trh nové a nové léky podporující erekci a hrstka nadšenců,
k jakým patří Fortner, sází na hormonální koktejly. Člověk totiž
nemusí zestárnout, tvrdí např. doktor Williams Regelson z Virginské
univerzity. Stárnutí není podle jeho názoru "normální životní
událostí, ale chorobou". Obnovou hladiny hormonů "se dá tento proces
zpomalit, nebo dokonce zvrátit".
Existuje skutečně něco jako mužská menopauza? Nelze popřít, že muži
se ve středním věku mění. Typický muž ztratí mezi čtyřicítkou a
sedmdesátkou šest až deset kilogramů svalové tkáně, 15 procent tkáně
kostní a téměř o pět centimetrů se zmenší. Po čtyřicítce se zmenšují
varlata a klesá produkce spermatu, i když ne natolik, aby někteří muži
nemohli zplodit dítě třeba i v devadesáti. Současně začne prostata
produkovat pojivovou tkáň, která může posléze vadit jak při močení,
tak při ejakulaci. Penis je stále ochablejší, houbovitá tělíska
prostupuje pojivová tkáň a jejich podpůrná funkce klesá. Kolem
sedmdesátky je 15 procent mužů zcela impotentních - oproti pěti
procentům ve 40 - a jedna třetina trpí problémy s udržením erekce.
Nic z toho ovšem nelze označit za obdobu menopauzy. U žen kolem
padesátky zcela přestanou fungovat vaječníky, což způsobí zastavení
produkce estrogenu se všemi důsledky - od křehnutí kostí po vliv na
mozkové buňky. Produkce testosteronu klesá v tomto věku sice i u mužů,
snížení však je mnohem menší - po čtyřicítce každý rok asi o jedno
procento, takže v sedmdesáti je snížení stále ještě jen
třicetiprocentní. Zhruba ve stejném období neutralizuje stále větší
podíl testosteronu v krvi protein SHBG, změny v testosteronovém
profilu však nejsou ani u sedmdesátníků nijak dramatické. Lze jimi
tedy vysvětlit problémy, jimiž muži s přibývajícím věkem trpí?
U impotence na to spoléhat nelze. Koncem 80. let zkoumali vědci
zhruba 1700 mužů mezi čtyřicítkou a sedmdesátkou a zjistili, že
impotence u starších pánů takřka vždy souvisí s cévními chorobami:
podíl na problémech s ní mají jak srdeční choroby, tak vysoký tlak,
cukrovka - nebo i alkohol a kouření. Mezi hladinou testosteronu a
impotencí však žádnou souvislost nezjistili.
V ostatních procesech v těle hrají ovšem hormony nesrovnatelně
větší roli. Testosteron je například klíčový pro vzbuzení sekuální
touhy, ovlivňuje sekundární pohlavní znaky mužského pohlaví - vousy,
svaly, silnější pokožku a agresivnější návyky dejme tomu při řízení
automobilu. Mladí muži s abnormálě nízkou hladinou testosteronu - což
je porucha nazývaná hypogonadismus - často trpí úbytkem kosterní a
svalové hmoty, nedostatkem energie a libida. Testosteronoá terapie
může tyto symptomy napravit. Každý sportovec také ví, že tato terapie
může podpořit vzrůst, sílu a výdrž. "Starším lidem, kteří začínají mít
potíže se zrakem, předepisujeme brýle. Proč bychom jim tedy nemohli
dávat testosteron, aby si zachovali sílu svalů a zabránili
osteoporóze?" táže se doktor Norm Nozem z firmy Thera Tech, která
vyvinula testosteronové náplasti.
Testosteron se zatím předepisuje jen na zmírnění akutních problémů;
jeho umělé doplňování běžné není, byť je tato myšlenka už dost stará.
V roce 1889 vyvolal dvaasedmdesátiletý francouzský vědec Charles
Brown-Sequard mezinárodní pozdvižení, když oznámil, že se omladil
"tekutým výtažkem z varlat čerstvě zabitých morčat a psů". Neprokázal
sice svá tvrzení, že má větší sílu, lepší trávení, pohotovější myšlení
a lepší dostřik při močení, novější výzkumy účinku testosteronu na
proces stárnutí však přinášejí výsledky veskrze povzbudivé.
Při výzkumu z roku 1992 absolvovalo třináct starších pánů terapii,
během níž dostávali tři měsíce testosteron a tři měsíce placebo (léky
neobsahující účinné léčivo). V době užívání hormonu narostla mužům
svalová hmota a vylučovali méně minerálů z kostí. Klesla také jejich
hladina cholesterolu a zlepšila se jim nálada a libido. Další studie
přinesly obdobné výsledky a při žádných se neprojevily závažné
vedlejší účinky. Opatrnost však na místě je. Při příliš vysokých
dávkách, jaké užívali například někteří kulturisté, může být důsledkem
i růst prsů a sterilita. O vysokých dávkách testosteronu se uvažuje
jako o možné mužské antikoncepci. Testosteron navíc urychluje tvorbu
červených krvinek, takže po něm může zhoustnout krev a zvýšit se
riziko mrtvice.
Někteří lékaři a pacienti však tuto terapii (používáni hormonu
proti projevům stáří) přesto zahájili. Endokrinolog Edward Klaiber
užíval testosteron například k léčbě impotence a 80 procent jeho
pacientů balo podle něho navýsost spokojeno. Jedním z nich je
šestapadesátiletý Robert, který si již několik let aplikuje
testosteronovou náplast. Hladina hormonu se u něho dostala na normální
úroveň, zhoustly mu vousy, zvýraznil se jeho tělesný pach a libido si
nemůže vynachválit. "Po mentální i fyzické stránce si člověk začne
připadat starší, pokud nemůže dělat věci, na které byl zvyklý", říká.
"Já jsem teď po sexuální stránce naprosto uvolněný." Stěžuje si pouze
na jediné: po náplastech mu zůstávají na těle kolečka lepidla, která
se velmi obtížně smývají.
Tomu, aby na testosteronové náplasti přešli všichni muži blížící se
padesátce, brání ovšem hned několik faktorů: například v USA dávka
náplastí, které vydrží obvykle 24 hodin - vyjde v průměru na sto
dolarů a předpis na ně musí vystavit lékař. Populárnější je proto nyní
hormon dehydroepiandrosteron (DHEA), jehož měsíční dávka vyjde na pět
až deset dolarů. DHEA produkují žlázy nadledvinek jak u mužů, tak v
menším množství i u žen. Stejně jako u pohlavních hormonů však jeho
hladina s přibývajícím věkem klesá. A protože tento hormon pomáhá
podporovat produkci pohlavních hormonů - zvláště pak testosteronu -
může mít DHEA podobný, byť o něco slabší efekt. Jeho vyznavači tvrdí,
že zlepšuje náladu, paměť, energii i libido; současně udržuje tělo
štíhlé a potlačuje účinek stresových hormonů.
K jeho uživatelům patří například kalifornský podnikatel Terry
Patten, Který vždy usiloval o to, aby zůstal dokonale zdravý. Správně
jí, cvičí, dokonce praktikuje i meditace a jógu. Když ale před
několika lety oslavil 43. narozeniny, pocítil, že mu energie ubývá.
"Jakobych náhle vyčerpal veškeré zásobárny, říká. "Jakmile jsem pak
začel užívat DHEA, začal jsem mít náhle pocit, že mi to myslí
bystřeji a zlepšuje se mi i nálada," říká. Nové výzkumy to potvrzují.
Tento hormon může chránit a posílit imunitní systém (kontrolou
produkce stresových hormonů), předcházet cukrovce (normalizací
vylučování inzulínu), zlepšit paměť a schopnost se učit (m.j.
stimulováním vývoje mozkových buněk) a pomoci kontrolovat obezitu
(blokováním tukových formací). Jsou už ale známy i negativní vedlejší
účinky: u žen to může být při příliš vysokých dávkách například akné a
růst chloupků na obličeji. Vliv dlouhodobého užívání znám dosud není.
Že hormony nejsou samospasitelné, platí dvojnásob o lidském
růstovém hormonu, jimiž se již od 60. let léčí nanismus (trpasličí
vzrůst) u dětí a který se donedávna získával z hypofýzy (podvěsku
mozkového) zemřelých osob (v Británii tak bylo několik dětí infikováno
Creutzfeldt-Jacobovou chorobou). Od konce 80. let se však už vyrábí
synteticky a počátkem 90. let začali vědci zkoumat jeho účinky na
omlazování. Experimenty, při nichž byl hormon podáván menším skupinám
starších lidí, přinesly předpokládané zlepšení: nárůst svalové tkáně a
úbytek tkáne tukové, pocit zvýšené energie. I kdybychom ale odhlédli
od vysoké ceny - v USA vyjde roční dávka na 10 - 15000 dolarů (1996) -
může způsobit zadržování tekutin v těle (a tím i selhání srdce), vést
k bytnění orgánů a kostí a zhoršit cukrovku. Řešením přitom nejsou
nízké dávky, protože v těch se zase neprojevují výraznější blahodárné
účinky. Farmaceutické firmy se proto nyní pokoušejí vyvinout
preparáty, které by stimulovaly vlastní produkci růstového hormonu v
organismu.
Ani sebelepší omlazovací preparáty však potenciálním Dorianům
Grayům, kteří se těší na to, jak si v osmdesáti zalyžují v Alpách,
nevyřeší jeden problém: klesající potenci. Tou dnes ve větší či menší
míře trpí 25 milionů Američanů - a je tím posledním, co by
farmaceutické firmy chtěly pomíjet.
Firma Upjohn se stala výrobcem první běžně prodávané injekci
vyvolávající erekci - která se do té doby dala vzbuzovat jedině
vakuovou pumpičkou nebo implantovanou pružinovou vložkou. Pomyšlení na
injekci do penisu nahání sice mnoha mužům husí kůži, její vpíchnutí
však není bolestivé ani nemá vedlejší účinky. Injikované chemické
látky - buď prostaglandin nebo papaverin a fentolamin - prostě otevřou
vnitřní komory v penisu, do nichž se nahrne krev, takže orgán
symbolizující mužství se po chvilce ztopoří zcela spontánně. Podle
odborníků také muži nemusí trpět žádnými traumaty: "Penis je prostě
válec, u nějž je nutno zabránit zborcení, když vnikne do vagíny.
"Funguje to jako každá jiná hydraulika," vysvětluje celý mechanismus
doktor Irwin Goldstein z urologické kliniky v Bostonu. "Z celé
procedury se dá udělat součást milostné předehry. V určitém okamžiku
se prostě partnerce dá říci: Zlato, je čas na injekci. Zpočátku sice
může vadit, že to není to co dřív, ale je to lepší než nic." Injekce
pomáhá také v případech, kdy jsou již cévy značně ucpány.
Ne každý muž ovšem dokáže tento pocit překonat. Farmaceutický
gigant Pfizer například zkouší pilulku, kterou muž může spolknout
hodinu před milostným aktem. Pilulka zvyšuje přívod krve do penisu i
reakci muže na milostné podněty. Při klinických testech pomohla 90
procentům pacientů a podle vlastního vyjádření by ji neodmítl ani
Steve.
Stejné výsledky jako pilulky může ovšem přinést i zaručeně
neškodná, staletími osvědčená metoda: dostatek pohybu, a správná
životospráva. cvičením lze jak zpomalit úbytek kostní tkáně, tak
posílit svaly, odbourat tuk a zlepšit náladu, spánek a libido - a
navíc ještě podpořit produkci hormonů spojovaných s mládím. Smutnou
pravdou zůstává, že k udržení mládí nestačí peníze: vždy je za tím
tvrdá práce."
(doslovně podle Newsveek, New York, in 100 + 1, 26/96)
2)
Afrodisiaka
"Faraón Tutanchamón pojídal lékořicový kořen. Proslulý svůdce
Giacomo Casanova přísahal na ustřice a čokoládu, aztécký vládce
Montezuma zase na kakaové boby. Markýz de Sade zpopularizoval výtažek
ze španělských mušek, který údajně posiloval a prodlužoval jeho
sexuální výkon (ve skutečnosti španělské mušky vyvolávají svědění,
záněty a při předávkování i smrt - bolest by ovšem byla zřejmě tím
posledním, co by zrovna tohoto markýze při hledání rozkoše odradilo).
(Kantharidin - účinnou látku španělských mušek obsahuje i řada jiných
hmyzích druhů, např. i slunéčko sedmitečné.) Herec Errol Flynn, který
se honosil 13000 milenkami, si prý do penisu vpichoval kokain. Staří
Řekové jedli pórek. Aristofánes zase doporučoval česnek, Kámasútra
granátová jablka. Renesanční Italové si míchali madeiru, žloutky
a kuřecí vývar (Žloutky obsahují cholesterol, což je prekuzor
steroidních hormonů, dále např. koenzym Q 10, který je nazýván zdrojem
buněčné energie.), severoameričtí indiáni sázeli na místní odrůdu
ženšenu a hadí maso. První američtí kolonisté jedli pampelišky.
Nyní se v Evropě, Africe a v poslední době i v Americe připisují
účinky posilující sexuální zdatnost johimbinu, látce extrahované
z kůry tropické rostliny Coryanthe yohimbe. Italové přičítají stejné
účinky paprice, úzkostliví Němci upřednostňují celer. V Pákistánu se
pojídá Pala, druh zlaté rybky vyskytující se v řece Indu, která plave
zásadně vertikálně (a o tuto polohu u sexu u mužů přece jde). Různé
další kultury zase propagovaly býčí, králičí, kozlí či beraní varlata.
A přes dlouhou řadu staletí dodnes neztratil v Číně popularitu prášek
z nosorožčího klu, pytláci v Indii a jihovýchodní Asii zase nabízejí
penisy tygrů vyvařené v polévce či víně." (Tamtéž)
3)
Antikoncepce:
Je pět druhů antikoncepčních metod neboli metod plánovaného
rodičovství - dejme tomu - jak neotěhotnět.
Na prvním místě je hormonální antikoncepce, která je ve světě
nejvíce rozšířená, lze předpokládat, že v roce 1997 užívá tuto
antikoncepci 60 - 70 milionů žen na celém světě.
Na druhém místě jsou nitroděložní tělíska.
Třetím způsobem jsou bariérové metody - tzn.: nějaká bariéra,
přehrada se postaví tomu, aby se nesetkala spermie s vajíčkem, to jsou
kondomy. U nás málo používané jsou tzv. diafraagmy nebo přepážky,
které si žena vloží do pochvy, nebo tzv. pesary a také vaginální
kontracepce, tzn. že se vkládají houbičky nasáklé hormonální látkou.
Čtvrtá metoda, která se někdy do antikoncepčních metod také
počítá, je sterilizace jak ženy, tak muže. Sterilizace je však
nevratná.
Poslední užívanou metodou je periodická abstinence: využívání
plodných a neplodných dní u ženy. Zdokonalením této metody je využití
fází měsíce podle slovenské metody E. Jonáše.
Nejmodernější a nejčastěji užívanou je hormonální antikoncepce.
Funguje tak, že pilulka obsahující určitou kombinaci estrogenů
a gestagenů (hormony žlutého tělíska) zabraňuje ovulaci, což znamená,
že na vaječníku nevzniká vajíčko. Lapidárně řečeno - v organizmu jsou
určité řídící systémy. Když žena užije tabletu, řídící systémy jakoby
zjistí, že v těle je dostatek hormonů a přestanou stimulovat vaječníky
k funkci. Na vaječnících pak nemůže vzniknout vajíčko.
Samozřejmě, když německá firma Schering před třiceti čtyřiceti
lety uvedla tyto preparáty do prodeje, jednalo se o úplně jiné hormony
než dnes, a co je především důležité, obsahovaly trojnásobně vyšší
dávky estrogenů než dnes. Z toho se potom také odvozovaly vedlejší
negativní účinky: na cévy, na žíly, čas od času se vyskytl u žen,
které antikoncepci užívaly infarkt, mrtvička.
Vývoj usiloval o to, aby se používané hormony co nejvíce
přiblížily přirozeným ženským hormonům. A tím, že dnes je to úplně
přirozený ženský hormon, stačí jeho minimální dávka na to, aby
potlačila ovulaci.
Vývoj šel dál a zjistilo se, že k estrogenům je třeba přidávat
gestagen. U estrogenů se snižovaly dávky a u gestagenů, které upravují
působení estrogenů, se vymýšlely už od šedesátých let nové a nové
formy, které působí blahodárněji na cévní systém, na srážlivost a na
hladiny tuků.
V poslední době byl vyvynut zcela nový druh estrogenu
i gestagenu, jejichž účinek bude mít ještě menší vedlejší následky
a jejichž dávky mohou být ještě nižší.
U žen s rodinnou dispozicí pro vznik křečových žil a hlubokých
zánětů žil může postačit antikoncepce s použitím malých dávek
gestagenů. (podle Vitalita 7/97)
4)
Chemie lásky
v první fázi lásky působí budivé aminy, produkované v dřeni
nadledvinek: phenylamfetamín, dopamin, norepinefrin - základ prožitku
výšin lásky. Oxytocin - polypeptidický hormon hypofýzy, který je
vylučován zadním lalokem podvěsku mozkového /královna žláz/stimuluje
mnoho pozitívních pocitů - zesílení požitku z mazlení. Pocit bezpečí a
zralého vztahu - endorfiny
5)
Fytohormony (poznámka)
"Pokud jde o hormony rostlinné, které podle vědecké medicíny nemohou
nahradit hormony živočišné, mohu odpovědně prohlásit, že je nahradí
dokonaleji než hormony vyrobené uměle. (Možná to dělají medicíně na
zlost.) Jsou to především lékořice lysá - kořen (hlavně u žen), jeřáb
ptačí - květ i plod (taktéž hlavně u žen), kaštan koňský - plod,
estragon - nať, fazol obecný - přesušené lusky a další." (J. Janča,
Regenerace 10/96)
Viz B:studie/adaptoge.txt N:cesty-m/pohlavní aktivita snížená,
impotence, andropauza, menstruace, přechod, N:stavy/impotence,
neplodnost, přechod B:pupalka, lékořice, jeřáb, jestřabina, chmel,
estragon, citronovník
Viz L:hormony/melatonin, B:studie/adaptogeny
6)
V roce 1927 badate Loewe připravil ze žitných klíčků hormonální
látku fyziologicky velmi podobnou vaječníkovému hormonu oestrinu.
7)
Homeopatická tinktura ze syrových brambor působí podle Janči jako
"zdroj ženských hormonů"
8)
Čaj z květů hluchavky harmonizuje menstruaci, tlumí menstruační
potíže a brání nadměrnému menstruačnímu krvácení, ovlivňuje hormonální
funkce u žen. nejmenovanému německému farmaceutickému koncernu se
údajně nedávno podařilo vyvinout preparát pro ženy v menopauze.
Funguje nejen jako prevence osteoporózy, jež může mít za následek mj.
nepříjemné a dokonce život ohrožující zlomeniny krčku stehenní kosti,
ale také výrazně podporuje sexuální apetyt, který jinak po padesátce
výrazně slábne. Ženy při pravidelném užívání léku obsahujícího přesně
vyvážené dávky hormonů - estrogenů a androgenů - zůstanou tělesně
i duševně fit až do pokročilého věku.
9)
Některé hormony, jejich prekurzory nebo látky hormony ovlivňující
(a rostliny a léčiva je obsahující) jsou někdy řazeny do skupiny tzv.
mozkových nutrientů neboli chytrých drog, čili látek zlepšujících
kvalitu života. Jsou to zejména: Tribulus Terrestris (Kotvičník
pozemní), některé steroidní saponiny (furostanol, furostenedion,
protodioscin), dále melatonin, tryptofan, squalin, rostlina dioscorea,
DHEA, DL-PA (fenylalanin), pregnenolon, bromokriptin aj. Do této
skupiny však patří i řada látek bez účinku na hormonální soustavu.
Viz L:latky/nutrienty
10) Lékaři v Ottawě našli způsob, jak pomoci ženám po přechodu, aby
netloustly. Podle nové studie doktora Adriana Dobse stačí, když se
ženám po menopauze bude podávat mužský hormon testosteron
11)
WHO: Léčba hormony chrání starší muže před zdravotními obtížemi
PRAHA - Hormonální léčba se nejčastěji předepisuje ženám trpícím neduhy
vyššího věku. Lékaři ale upozorňují, že muži mají často stejné problémy.
Účastníky nedávného druhého světového kongresu o stárnoucích mužích v Ženevě
informovali o nejnovějších poznatcích zástupci Světové zdravotnická
organizace (WHO). Podle nich je péče o zdraví starších mužů stále opomíjenou
oblastí. Řekl to Roman Gross z firmy, která na kongresu hormony pro muže
představila lékařům. "Nejčastějším důvodem úmrtí starších mužů jsou nemoci
srdce a cév a mozková mrtvice: ročně na ně na světě zemře 52 milionů mužů.
Každý třetí muž ve vyšším věku bývá postižen sexuálními problémy: až pět
procent čtyřicátníků a 15 procent sedmdesátiletých mužů není schopno
dosáhnout erekce. Stárnoucí muži také mohou trpět řídnutím kostí, úbytkem
svalstva i zhoršováním psychických schopností," připomněl. Hormonální
substituční terapie, má podle Grosse význam nejen u žen, kdy se běžně užívá
v přechodu, ale i u mužů. Je určena těm mužům, u nichž s přibývajícím věkem
klesá hladina volného pohlavního hormonu testosteronu v krvi. Hormon
testosteron podávaný formou tablet či injekčně má příznivý dopad na
psychické a fyzické zdraví mužů. Léčba také brání ztrátě kostní hmoty,
zvyšuje podíl svalstva a redukuje podíl tělesného tuku.
12) Východoněmecké sportovkyně, které braly neznámé hormony (zřejmě
anabolika) trpěly celou řadou problém: měly poškozená játra, jejich
fyzioognomie začala připomínat více fyziognomii mužskou, trpěly častěji
rakovinou, rodily postižené děti (např s křivými nožičkami) aj.
13) Hormon oxytocin zvyšuje přívod krve do očí, mozku a svalů. Můžete jasněji vidět a myslet, můžete se zbavit špatných nálad a bolestí hlavy v důsledku nedokrvení mozku. Používá se např. u bolesti vaziva, svalů (neurčité bolesti, jako při chřipce, pocit '=unavy svalů, pálivá bolest svalů jako u Fibromyalgie)