Nechci zde spekulovat o tom, co je to bioenergie. Její
hlavní složka připomíná spíše nějakou strukturálně-informačni rezonanci, (konkrétně biorezonanci) způsobenou jakýmsi nepolapitelným, téměř nemateriálním polem ("formálním" polem, polem "tvarové" energie, "morfickým" polem), než něco, co by připomínalo proud (tečení) energetického potenciálu nebo materiálně-vlnové šíření nějaké energie. Tato úvaha bude jen výčtem některých důležitých případů, kdy je PRAKTICKÉ uvažovat o bioenergii jako o energii, bez ohledu na to, o co ve skutečnosti jde.
Léčitelé často používají představy bioenergie jako nějakého paprsku částic nebo "nanášení" či tečení jejího potenciálu v podobě zářivé mlhy či tekutiny a používají například termíny "rozrušit" něco pomocí bioenergie, "dodat", "nanést" bioenergii, "stáhnout" energii nemoci nebo "očistit se" od "opotřebované" bioenergie apod. a tvrdí, že
"opotřebovaná" se nachází zejména v moči (pomocí které "odchází" z těla), na povrchu těla, v oblasti nohou, očí atd. Bioenergie se "opotřebovává" běžnými metabolickými procesy a zejména procesy patologickými, tedy v důsledku nemoci a na místě traumatizovaném nebo nemocí postiženém. Jednou si ji představujeme jako tekutinu, která do sebe pohlcuje špatné vlivy, jindy jako palivo, které organismus využije a "spálí" na jakýsi odpadní produkt. Její "odpadní", "opotřebovaná" forma vzniká podle těchto představ zejména tam, kde je intenzívně "spalována" v rámci
procesů, které souvisejí jak s metabolismem, tak s psychotronickou
stránkou běžných i mimořádných jevů. Mozková činnost, činnost srdce, jater, ledvin, ale třeba i očí je proto činnost "bioenergeticky" náročná. Na druhou stranu mnohé orgány, jsou-li v dobré kondici, dokáží tělu bioenergie "dodávat" více než "spotřebují" nebo pro její "vznik" vytvořit podmínky. Představování si "nanášení", "odebírání" bioenergie a další představy lze použít nejen k chápání a modelování určitých stránek daného jevu, ale i jako psychotechnické pomůcky pro zefektivnění bioenergetické léčby.
Někteří léčitelé varují před neopatrnou léčbou lidskou močí (urinoterapie), protože ta sice obsahuje řadu cenných živin, vysoce účinných látek a množství bioenergie, ale bioenergii "opotřebovanou" a navíc množství látek odpadních, které někdy přispívají k léčebnému efektu, jindy jej brzdí a organizmus zatěžují. Bioenergie (energoinformace) moči, přestože je "poškozená", si zachovává některé významné funkce které mohou přispět k léčebnému efekti urinoterapie.
Veškeré smyslové a emocionální projevy/počitky jsou doprovázeny "spalováním" bioenergie. Zajímavé, že při vypjatých duševních výkonech, jakým je například dirigování náročného koncertu, dochází současně i ke spálení značného množství kalorií/tukových zásob, aniž by se to dalo vysvětlit fyzickou spotřebou bežného metabolismu a práce svalů při daném úkolu.
Také lidské vidění má některé velmi zvláštní aspekty a lidské oko je výkonným "vysílačem" a "spalovačem" bioenergie a potřebuje při biotronické hygieně potřebnou péči. Lidské oko, aby člověk mohl opravdu nejen fyziologicky, ale i duševně (uvedoměle, individualizovaně) vidět, jakoby vysílalo zpět do (bio-energo-kosmo-psychoprostoru) jakási
formálně-obsahová schémata viděneho. "Energie" vysílaná z oka (pole
formální energie, formální pole podle D.N., morfické pole, morfogenetické pole podle R.S.), resp. určitá její složka, vytváří fyzikálně měřitelný TLAK. Jectěžko říci, zda je to jakýmsi vedlejším produktem individuálního vidění nebo jde o proces, ktery je imanentní součástí funkce VIDĚNÍ (viděno v multiprostoru zahrnujícím v podobě dalších rozměrů i parametry/dimenze bioenergetické) a zrakovou funkci svým způsobem podmiňuje.
Protože obyčejná voda a vodní roztoky a emulze mohou pohlcovat bioenergii a např. podle homeopatů i (bio)energoinformaci přenášet, naučme se nejprve chápat bioenergetický význam vody a vlhkosti.
1) Voda odnímá "opotřebovanou" (bio)energii
Z léčitelské praxe je známé, že například vodní obklady oka působí léčivě nejen skrze chladivý efekt, ale že je zde neznámý faktor, který působí JAKOBY mokrý obklad (voda) z oka odnímal opotřebovanou
bioenergii, která se v jeho okolí hromadí. Nevěřili bychom, kolik
problémů oka se dá léčit pouhým přikládáním obkladů tu z chladné, tu z vlažné převařené vody nebo vkapáváním čisté vody do oka. Ti méně stateční si do vody přidají malé množství soli, přesně tolik, aby vznikl tzv. fyziologický roztok, který v oku skoro nepálí. Hygienická rada číslo jedna tedy zní:
1a) Při mytí si oblast očí (oči jsou zavřené) opláchneme nejméně 7x
vodou.
Nebo oči ponoříme na minutu do vody (nebo oční lázně; dá se koupit v lékárně). Pri tom samozřejmě "smyjeme" i odpadní bioenergii z tváře, co prispívá naší kráse a zdraví pleti a osvěžuje oblast hlavy. Zdá se, že ušmudlaná tvář nebyla vždy v minulosti hlavním důvodem mytí tváře.I dnes si např. jeste muslimové a hinduisté uvědomují duchovní a duševně-očistný aspekt myti. Rozhodně nejde vždy jen o pověru.
Samozřejmě, pokud do očních obkladů dáme místo vody výluh z čínského
čaje, dubové kůry, světlíku nebo emulzi TTO, učinek se zvýší.
1b) Při masáži a "léčení rukama" starých a nemocných lidí si
ruce (nejméně každých 15 minut) až skoro po lokty asi minutu oplachujeme vodou.
Naše ruce "zachycují" "odpadní energii" masírovaného místa a mohlo by dojít k jejímu "vstřebání" do těla a aury léčitele
1c) KAŽDÝ DEN (zejména, jsme-li nemocní) bereme vodní lázeň - nohy na 15 minut ponoříme do vody teplé 20 až 35 stupňů C.
Velmi záhy po této lázni se budeme cítit svěžejší a zdravější. Význam
této procedury pro zdraví zdůrazňovala i jasnovidka Vanga. V časech,
kdy lidé chodili často neobuti, "odpadní" bioenergie "odchazela" do země a
orosené trávy (a různé pozitivní impulsy a "energie" zase proudily zpět).
1d) Chození v raní rose má dnes velmi blahodárný preventivní a terapeutický účinek. Chození naboso (např. v písku, v malých oblázcích) má i účinek reflekto-terapeutický aj.
1e) Osprchování se nebo krátká koupel zbaví "odpadní" bioenergie povrchové
vrstvy těla, kde se "hromadi".
1f) Nikdy ve vaně nepobýváme více než 15 minut.
Jednak nám voda začne "brát energii" z podstaty; zejména horká voda také oslabuje srdce a podle Cayceho se odplavuje nadměrné množství stopových živin, co je nebezpečné zejména v oblasti páteřního kanálu. Některé biologické typy (pravděpodobně jde spíše o bioenergetické typy JIN) nesnášejí v jistém aspektu také pobyt u moře a mohou tam přijít o rozhodující množství energie "z podstaty". Při samotném plavání člověk nepřijde o tolik energie jako např. při dlouhém ležení ve vaně. Svalová činnost asi deficit doplňuje.
1g) Pozor na "mokré" procedury
Lázně, ve kterých od rána do večera (nemocí/operací oslabené) pacienty máčejí v koupelích a nadměrně je balí do vlhkých zábalů (např. léčivé bláto) mají v konečném důsledku víc mrtvých než uzdravených. Dvě 15-20 minutové každodenní "vlhké" procedury jsou u horní hranice užitečnosti.
1h) Stejně škodlivě působí pobyt v místnosti s nadměrně vlhkým vzduchem jako
v mistnosti se vzduchem přesušeným.
Vlhkost odebírá bioenergii, zvyšuje výskyt a uvolňování alergenů a ztěžuje hojivé procesy. Suchý vzduch škodí sliznicím a přispívá podstatně k zánětům horních cest dýchacích, přínosních dutin aj.
Dát v nemocnici pacientům (zejména s nemocemi horních cest dýchacích) na radiátory zvlhčovače (nebo aspoň mokrý ručník) není "nadstandardním" opatřením, jak se personál nemocnic mnohde domnívá, ale opatřením zcela základním.
1i) Lékaři také zjistili, že popáleniny se hojí lépe na vzduchu než ve vlhku
pod obvazy.
Ti nejprogresivnější dokonce ofukují popáleniny teplým
vzduchem z fénu (vzdušná lázeň, aeroterapie, termoterapie) nebo je posílají k moři, kde proudící (mírně vysušující) vzduch obsahuje navíc i
léčivé ionty (talassoterapie, klimatická léčba). Obvazy (např. jako ochrana před infekcí nebo s obsahem desinfekčních a léčivých látek) přikládáme na kratší dobu a vlhnoucí častěji měníme. Nadměrná vlhkost pod obvazy pohlcuje poslední zbytky bioenergie nemocné tkáně a přispívá k nekonečnému mokvání. Přesoušení spálené tkáně, zejména tam, kde se mohou tvořit rozsáhlé či kosmeticky obtížné jizvy (na tváři, na rukou) však není také vždy vhodné. Kratkodobé zvlhčení můze být proto užitečné. Z energetického hlediska také spláchne hromádicí se "opotřebovanou" energii. Moderní medicína skutečně také kombinaci vlhčení/fénování u spálenin začíná používat. Vlhčení ovšem musí být krátkodobé a voda by možná měla obsahovat i reparační látky (pleťové mléko), aby se neprojevil rozkladný a v konečném důsledku vysušující účinek vody na buňky pleťi.
Ve Vietnamu se vojáci s popáleninami a popálenými plicemi cítili
nejlépe pod vrtulí helikoptéry. Když je odnesli do nemocnice, přitížilo
se jim. Tlakové rázy vytvářejí zřejmě na plicích podobný efekt na uvolňování vlhkosti jako proud vzduchu na povrchu těla.
Pozor ovšem na průvan, který může u citlivých osob vyvolat onemocnění, zejména zasahuje-li ledviny nebo tzv. body větru na tváři a kolem uší.
1j) Také led může ránu nejen ochladit, ale, nemá-li vhodnou teplotu (příliš nízká) a je-li požit nesprávně, spálit (zmrazením) další vrstvy buněk.
2) Samozřejmě, že podobnou očistnou lázeň nám (v rozumné míře) může
poskytnout i oheň, slunce, UV-záření a jiné metody, které nás zbaví
"použité" bioenergie stejně rychle jako voda.
Některé přírodní australské kmeny si čistí pleť drsnějším kamenem (peeling); kámen zřejmě současně "pohluje" "odpadní" bioenergii a možná léčí pleť i svou vlastní energionformací (léčba kameny). Tito domorodci mají pleť velmi zdravou.
3) Vanga doporučovala nechat děti v létě co nejvíce se bosé a nahé "popelit" na trávě či písku, aby načerpaly "energii" pro ostatní části roku, kdy se země nedotýkáme.
4) Lidé nepohyblivi, nemocni a bez sleziny jsou na snížení bioenergie /narušení energetické složky aury citlivejsi.
Přestože všechny orgány a svaly zásobují tělo bioenergií, slezina a játra zřejmě krvi "odevzdávají" větší množství. Slezina krvinky doslova masíruje. Lidé bez sleziny proto potřebují více pohybu. Osoby s narušenou činností jater také suplementaci hepatoprotektivních látek a antioxidantů. Velmi rušive pusobi take nektere jizvy a (zejmena kovove) implantáty (endoprotéza). Také narušení rovnováhy energie v "energetických drahách" může človeka vystavit celkovému energetickému deficitu nebo naopak "přeplnění" určité drahy (energetická nerovnováha, disbalance). O energii nás většinou značně obírají poruchy v oblasti čaker (důležitých energetických center/bodů) - kostrč, žaludek, močovopohlavní oblast, čelo, temeno, srdce aj. a vůbec různé poruchy srdce, žaludku, jater, sleziny, plic (vstup energie "vzduchu"), žláz s vnitřní sekrecí, nervové soustavy, neurózy, psychózy, ale třeba i drobná zranění konečků prstů, (např. záděry) nebo nedostatek některých živin (prvků, vitamínů aj.).
5) Chceme-li mít dostatek bioenergie, nezapomínáme na psychickou kondici a dostatek pohybu a tělesné námahy (fyzická kondice). Léčíme-li někoho bioenergií, nezapomínáme si před tím i potom zacvičit.
Léčitel Prouza před výkonem oběhl chalupu s pytlem cementu, což ovšem dnešním léčitelum se slabou a "počítačovou" či "atomobilovou" páteří doporučovat nelze. Mistři v léčení bioenergií a dalšími metodami energoinformační léčby ovšem někdy mohou mít k dispozici zdroje, které jsou nám ostatním uzavřeny a na jejich fyzické kondici nejsou závislé. Rozumný léčitel ovšem svou kondici nezanedbáva.
Pokud jsme se právě neovládli a předvedli jsme ukázku neasertivního "zuření", nebudeme následně nikoho léčit, nebudeme ten den raději ani brát do náručí své děti a blíže komunikovat s rodinou. MOhli bychom na ně "přenést" bioenergii (energoinformaci), která by u nich mohla vyvolat dráždění stejných částí mozku. Děti dlouhodobě nevyrovnaných rodičů (podrážděnost, kverulantství, deprese, paranoidní jednání atd.) na sebe negeneticky přenášejí dispozice k takové nevyrovnanosti. A rodiče tyto své děti pak často trestají za své vlastní nedostatky. Zejména matky by se měly naučit udržovat svou mysl vyrovnanou a pozitivně laděnou, vyvarovat se hněvu, vzdoru, upadání do depresí, hysterie, melancholie apod. Učíme se rychle se udobřovat a odpouštět. Když potřebujeme vybít napětí, jdeme na procházku, nebo v ustraní tlučeme do polštáře či se krátce "vybrečíme" (stále polykat hněv či lítost také není zdravé).
6) Pozor na slunce!
Celodenní pobyt na slunci jen v plavkách nám zase bere "z
podstaty". Neriskujme! Nejde jen o následky úžehů, Slunce ovlivňuje náš bioelektrický a bioenergetický obal (auru a elektrostatické pole, které jsou navzájem propojenými systémy) a možná zasahuje i systém citlivý na elektromagnetické změny. Sluňme se až po 15. hodině, jezme vitamíny (A, B-komplex, betakaroten), natírejme se krémem s ochranným faktorem (včetně krku, tváře a uší) a nezapomeňme, že první den u moře stačí bohatě patnáct až třicet minut na plném slunci, pokud jsme doma "netrénovali". Vážně onemocnět můžeme onemocnět ještě jeden rok po velké ztrátě bioenergie a ještě sedm let po slunečním úpalu a jeho následkům na kůži. Osoby s nedostatkem pigmentu ať se raději vůbec neopalují. Zjistěte si u dermatologa svůj fototyp (citlivost na světlo). V malém množství nás sluneční záření bioenergeticky očišťuje a přispívá k tvorbě užitečných látek v těle, ve velkém nám mnoha cestami škodí.
7) Velmi rušivě působí na naši auru a tím na naši základní bioenergii
oblečení s obsahem elektrizujících plastů (punčocháče, ponožky, podprsenky, pradlo vůbec, ale i vnější vrstvy oblečení - šaty, bundy atd.).
Stačí jedno procento umělého vlákna a oblečení může působit škodlivě. Zejmena lide se slabou bioenergii jsou zranitelni, ale narušení elektostatického pole těla a jeho prostřednictvím i dráždění nervové sousrtavy a narušení bioenergie/aury) škodí mnohdy i těm, kteří elektrické a bioenergetcké změny nevnímají, necítí. Jde nejčastěji o pocity "kousání" látky, mravenčení, nepříjemné pocity kolem srdce, pocení s rozkladem potu apod. Narušení vnějšího bioelektrického a bioenergetického pole našeho těla působí rušivě přímo a také brání příjmu těch spravných energo-informačních signálů z vnějšku (informace z morfogenetického pole aj.). Buňky nemohou správně regenerovat, zhoršuje se imunita, projevují se neurózy atd.
Všechno oblečení je třeba kupovat jen z čisté bavlny, hedvábí a lnu.
Pozor, někdy i jen ušití oděvu "umělou" nití nebo použití "umělé" podšívky
může výsledek pokazit. Stačí jediná vrstva oblečení s umělým vláknem
(zejména na vrchní polovině těla, ale citlivá jsou i chodidla, pohlavní orgány a u někoho i vlasova pokožka) a účinek ostatních přírodních materiálů je narušen. Podšívku můžeme udělat z několika vrstev hedvábí nebo flanelu. Zejména v těhotenství nenosíme umělé punčocháče. A při riziku rakoviny prsu ani umělé podprsenky. Nejde o dogma, citlivým lidem je v umělém oblečení špatně fyzicky i psychicky, a to i v případě, že snaživí nebo věci nezbalí obchodníci přišijí na toto oblečení či ponožky označení 100% bavlna, takže dotyčný zákazní zjistí složení materiálu až NÁSLEDNĚ (slepý pokus) po tom, co zjistí, že mu oblečení nesvědčí. Také pot se rozkládá na těle v umělém oblečení jinak a zapáchá. Tyto informace nezávisle na sobě potvrdili např. páter Ferda a jasnovidka Vanga.
Dodávám, že ani vlna není vhodným materiálem, protože elektrizuje a
"kouše" stejně jako umělé materiály. Dá se požít jako náplň do přikrývek, na ledvinové pásy, na přehozy, deky apod. Nejvetším boháčem v
textilním průmyslu bude člověk, který začne vyrábět vlákna z
neelektrizujícího plastu. Viděl jsem takové materiály použité při výrobě sáčků na komponenty výpočetní techniky nebo antistatických podlahových krytin. Možná jednou někoho napadne něco podobného použít i při výrobě oděvů. Jistě by se umělá vlákna chovala jinak, kdyby měla vodivou bázi (např. z uhlíkového nebo kovového vlákna) či vodivý film.
Někdy nemusí jít o schopnost vnímat narušení biopole, ale o prostou neurózu. Citlivý člověk vnímá změnu běžného elektrického (elektrostatického) pole na povrchu těla a to u neurotických osob vyvolá řetěz reakcí vedoucí k různým nepříjemným pocitům a stavům od pocitu "kousání" látky a pocení se až po poruchy srdeční činnosti, vyrážku či další somatizace. Italští výzkumníci zjistili, že lektrostatické dráždění specifických bodů může vyvolávat velmi specifické a nečekané reakce, od patologických efektů (vyrážka) až po jevy léčebně využitelné. Dříve se dokonce vyráběli přístroje pro "masáž" elektrostatickými výboji (faradizace), ale v tehdejší době poznání neumožňovalo optimální využití.
Ne každá elektrostatická elektřina je tedy škodlivá. V ovzduší totiž
potřebujeme záporné ionty. Proto pozor na klimatizaci a vzduchové filtry
bez ionizátoru, na budovy s kovovým skeletem (Faradayova klec), na budovy v kterých nelze ani otevřít okno (protože by se snížila účinnost klimatizace).
Proslavené "zabijácké" mobily a vůbec elektromagnetický smog také
škodí zejména tak, že narušují bioenergetické (a vůbec
bioenergoinformační) pole člověka, tedy zejména energoinformační výměnu
mezi tzv. morfogenetickým polem (lidstva, rodu, jedince, orgánu, buňky, typu biochem. děje) a člověkem a jeho orgány a buňkami. Proto je důležitá nejen intenzita působení, ale i jeho délka. V poslední době vědci odhalili, že při pobytu ve vesmíru degeneruje reprodukční schopnost živočichů. Zatím se domnívají, že na vině je jen gravitace. Jde ale i o částečnou izolaci od energoinformačního pole Země.
8) Jezte živé potraviny!
Nejzdravější ovoce a zelenina jsou právě v tuto hodinu sklizené,
fyzikálně a chemicky neupravované (nemražene, nevařené, nemixované
atd.), a to i proto, že mají nejvyšší bioenergetickou hodnotu. Sklizené ovoce krátce omyjeme vodou. (Dlouhodobé máčeni ve
vodě "pohlcuje" bioenergii. Jen pomeranče, grepy a citróny máčíme na 10 minut do octové vody a chemicky ošetřovaná jablka omýváme kartáčkem a mýdlem.) Nejzdravější mléko (pokud na něj nejsme alergičtí nebo pokud v něm nejsou pomnoženy škodlivé bakterie, toxiny ze silaze apod.) je mléko právě nadojené a nepřevařené. I na pečený chléb nebo vařené brambory ("mrtvé") se snažíme si dát čerstvou nať cibulky nebo petržele, pažitku, řeřichu, mladou pšeničnou trávu atd. ŽIVOU a zdravou potravinou jsou i různé klíčky, zejména umíme-li je naklíčit tak, aby neobsahovaly plísňové toxiny. Hodně bioenergie obsahují čerstvé květy. Jedlými květy lichořeřišnice (slov. kapucínky) můžeme ozdobit bramborový salát i šunkové chlebíčky. Mají jemnou křenovou chuť. Listy i květy kapucínky jsou nejen jedlé, ale také desinfikují močové cesty a při tom nedráždí žaludek jako křen.
Maso si velkou čast živin a bioenergie uchovává i po uvařeni. Aspoň jej
tedy zbytečně nezmrazujme.
9) Lékaři, pozor na umrtvování krve!
Mnohdy až nevysvětlitelná degradace krve při jejím mimotělním oběhu (např. přes okysličovací zařízení při operacích srdce) nad kritickou dobu (která je
u každého člověka a zařízení různá) je způsobena mj. i "úbytkem"
bioenergie, která je zařízením "pohlcena". Přestože ve skutečnosti nejde jen o "pohlcení", ale o to, že se krevní tkáň dostává mimo dosah
morfogenetických a biofyziologických udržujících vlivů, je zřejmé, že
některé materiály "pohlcují" bioenergii krve více a jiné méně.
Konstruktéři těchto zařízení, aniž pro to mají vždy racionální
vysvětlení, na základě zkušenosti také nekteré materiály používají raději.
Velmi nebezpečná je i umělá ledvina, protože zde krev přichází do styku
s "mrtvou" (abiogenní) KAPALINOU, která "pohltí" velké množství
bioenergie. Nevysvětlitelná úmrtí po léčbě umělou ledvinou, ke kterým
každoročně v celém světě dochází, mají zřejmě většinou právě toto vysvětlení. Stačí, aby se sečetlo více negativních faktorů, které potencionálně snižují bioenergii v těle (erupce na slunci, kašovitá, málo hutná strava s velkým obsahem vody, elektrizující/izolující oblečení, podložka, pasivní poloha bez práce svalů, nevhodné materiály, přes které krev prochází, oslabení organizmu infekcí, stresem atd.) a použití umělé ledviny má smrtící účinek.
Také různé infuze vpravují do těla "mrtvou vodu". Snad by šlo infuze
"nabíjet" pomoci laseru, magnetu, včelích úlů nebo zdravých lidi.
Jestliže jsou tyto formy aktivace úspešné např. v zemědělství, proč je
nepoužít i ve prospěch lidského zdraví.
1O) Žijme v harmonii s lidmi a přírodou
Zejména starší lidé jsou často nesnesitelní, přesto se snažíme zejména se svými rodiči a blízkými dobře vycházet a "žehlit" konflikty, když oni sami to nedokáží. Naši blízcí jsou nám totiž často silným zdrojem energie, podvědomé inspirace a životních impulzů. "Cti otce svého a matku svou", to je nadčasové přikázání. Nebráníme se ani co nejčastějších tělesných kontaktů se svými dětmi, rodiči a blízkými. Máme z toho užite my i oni. Všimněme si jak dlouho i "obyčejné" opice nosí na rukou své mládě. Jemná masáž bříška je účinným prostředkem při různých bolestech a problémech v této oblasti. Masáž (spíše jen hlazení) hrudníku a zad může dětem výrazně pomoci překonat zánět průdušek nebo astmatický záchvat. Výsledek takové jemné masáže starších osob se u mnoha zdravotních problémů rovná skoro zázraku. Jesliže jednou týdně pomasírujeme svého otce nebo matku, možná dávámě něco ze sve bioenergie, ale zároveň nabíjíme baterku své duše! Někdy můžeme zvolit jako vhodnější tzv. bezkontaktni masáž, kdy provádíme léčebné tahy v určité vzdálenosti od těla. Bez tělesných kontaktů opice stejně jako lidé strádají. Zdaleka při tom nemusí jít jen o kontakty sexuální. Laskavé pohlazení, přátelské poplácání po zádech, polibek na přivítanou, tanec v páru či těsném kruhu, různé kontaktní hry, jemná masáž, to jsou mocné nástroje zlepšení tělesného, duševního a sociálního zdraví. Nepovyšujme se nad to, co je tělesné a lidské nebo naše tělesnost a lidství bude trpět a přivoláme prokletí i na naše potomky. Zejména u dětí a starších a duševně nemocných či neurotických osob by "konejšivá" jemná relaxační masáž měla patřit k základním klinickým doplňkovým terapiím, a ne k "nadstandardní" péči.
Nezapomínáme také, že jsme se jako lidstvo vyvíjeli v těsném kontaktu s přírodou a snažíme se prostřednictvím různých tradic, turistiky, práce na zahradě, na louce a v lese či meditace v přírodě nevypadnout z kontaktu s ní a jejími rytmy, dary a nároky. Jen ten život je skutečný a potřebný, který je žit tváří v tvář přírodě. Příroda, která je od našeho domova vzdálena 10 minut cesty je již dosti vzdálená příroda. Přírodu přiveďme mezi svá obydlí, jak to můžeme pozorovat například ve finské architektuře. Místo zahrádek rozdělených zdmi se snažme vytvořit souvislá pásma. Vedle pásu užitkové a okrasné produkce udržujme i souvislý pás okrasně-ekologické zeleně, ve kterém dáme šanci místním rostlinným a živočišným druhům.
S bylinami i dřevinami na zahradě i doma vnitřně komunikujeme, můžeme si s nimi i vnitřně či nahlas povídat (Za to se nestyděla ani moudrá Vanga.) Pokud žijeme s nějakou rostlinou doma či před domem v intenzivním kontaktu, snažíme se ji zachovat. Oblíbený strom neporážíme a květ, který máme neustále ve své pracovně vedle sebe nikomu nedarujeme. A chování domácích mazlíčků má zejména pro osamělé a nemocné doslova léčebný účinek. Bioenergetický a psychologický účinek se tu vhodně doplňují. Při chovu koní a psů se přidává i pohyb na zdravém vzduchu a tréning sociálního chování (majitele i zvířete).
Přestože od své zahrádky neočekáváme finanční zisk, můžeme se úspěšně snažit popřít pravidlo, že práce na pozemku menším než 10 hektarů musí být ztrátová. Snažíme se všestranně využít výhody spolupráce se sousedy a sdružování v různých spolcích (výměna informací, společné nákupy sadby, společné vlastnictví techniky, sdružování ploch pro stejnou kulturu apod.) a vybírat druhy plodin, které nejsou náročné na čas a spotřebu nástrojů a chemikálií. Arónie, rybíz, třešeň, odolné odrůdy jabloní, hrušní, meruněk a vinné révy (velmi ranné odrůdy do chladnějších oblastí), jedlé kaštany, rebarbora, maliny, ostružiny, měsíční jahody, jedlé kaštany, četné trvalky vhodné jako koření, léčivky nebo do čerstvých a suchých vazeb, to je jen několik příkladů ekonomicky schůdnější cesty. Mnohdy i zdánlivě drobné rady týkající se technologie či výběru odrůdy mohou podstatně zvýšit výnosnost.