Audiovize a tisk v regionech (VUSC)
----------------------------------------------------------
    Dokumenty
Úvodní stránka
Zpravodajské linky
Politické linky
Kontakt pro příspěvky
Prague journalist
Syndikát novinářů
Diskuse o tisku a PRESSKARTEL



------------
Dokument č. 1 Ministerstva kultury:

Odbor hromadných sdělovacích prostředků

plní úkoly ministerstva jako ústředního orgánu státní správy v oblasti filmu, videa, televize, rozhlasu a periodického tisku. Jmenovitě:

* soustavně vyhodnocuje efektivitu právních norem v této oblasti a podílí se na jejich průběžné novelizaci

* působí při sjednávání a realizaci mezinárodních smluv ve zmíněných oborech

* podílí se na činnosti mezinárodních organizací zabývajících se problematikou audiovize a médií

* zpracovává stanoviska vztahující se k odborné problematice hromadných sdělovacích prostředků a audiovize

* podílí se na přípravě a organizaci akcí reprezentujících naši audiovizuální kulturu v zahraničí

* je gesčním útvarem ministerstva ve vztahu k Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, Radě Českého rozhlasu, Radě České televize, Radě České tiskové kanceláře a Stálé komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro sdělovací prostředky

* monitoruje situaci v oblasti domácích médií a audiovize

* vytváří a koordinuje programy na podporu domácích nekomerčních aktivit v oblasti audiovize

* zabývá se agendou spojenou s dokončováním privatizace subjektů působících v audiovizuálním oboru

* eviduje výrobce a distributory audiovizuálních děl podle zákona č. 273/1993 Sb.

* dohlíží na dodržování tohoto zákona ve sféře označování audiovizuálních děl a dodržování věkových limitů přístupnosti

* eviduje vydavatele periodického tisku podle zákona č. 46/2000 Sb.

* vede archiv povinných výtisků registrovaných periodik

-------------------------
Dokument č. 2:

Zpráva o české kinematografii v roce 1998

Zpráva o české kinematografii v roce 1999

Výsledky grantového řízení v oblasti audiovize a masmédií za rok 2000 (viz dale)

Přímo řízené organizace spadající pod působnost odboru:
Národní filmový archiv

Zastoupení v mezinárodních organizacích:

Eureka audiovisuel a Evropská audiovizuální observatoř
národní koordinátor PhDr. Hana Váchalová
Tel. 57085310
Fax 24322558

Eurimages
národní koordinátor Helena Uldrichová
Tel. 57085311
Fax 24322558

--------
Dokument č. 3:
PŘEHLED DOTACÍ PRO PROJEKTY Z OBLASTI AUDIOVIZE A MASMÉDIÍ V ROCE 2000

Grantová komise při odboru hromadných sdělovacích prostředků letos posuzovala celkem 68 projektů. Za předsednictví Evy Pavlíkové z Národního filmového archivu se po tříkolovém jednání (29.2., 6.4. a 25.4.) doporučila 28 z nich dotace v celkové výši 5,600.000 korun. Karlovarský MFF a MFFDaM Zlín byly letos dotovány z jiných zdrojů.

Žadatel / Projekt / Částka
Asociace českých filmových klubů / Nákup a distribuce umělecky hodnotných filmů
1,200.000 Kč
/ Semináře
200.000 Kč
Asociace Film & Sociologie / Mezinárodní festival Enter multimediale 2000
250.000 Kč
Auviex / MFF Ekofilm Český Krumlov 2000
70.000 Kč
Česká filmová a televizní akademie / Český kandidát na Oscara 2000
100.000 Kč
Český filmový a televizní svaz FITES / Přehlídka české dokumentárních a animované tvorby

150.000 Kč Člověk v tísni – společnost při ČT / MFF Jeden svět 2000
200.000 Kč
Dům kultury Ostrov / Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana 2000
110.000 Kč
Filmcentrum Hradec Králové / Techfilm 2000
50.000 Kč
Filmová a televizní fakulta AMU / Festival FAMU 2000
138.000 Kč
Finále Plzeň / Festival českých filmů Finále Plzeň 2000
350.000 Kč
Jihlavský spolek amatérských filmařů / MF dokumentárních filmů Jihlava 2000
200.000 Kč
Kabelová televize Kopřivnice / Filmová a televizní přehlídka Kafka 2000
30.000 Kč
Klub Domino – Dětská filmová agentura / Přehlídka rozhlasových pořadů Dominiáda
200.000 Kč
Klub kultury Třinec / Těrlické filmové léto 2000
70.000 Kč
Město Teplice nad Metují / MF horolezeckých filmů 2000
70.000 Kč
Městská kina Uherské Hradiště / Projekt 100 – 2000
300.000 Kč
Městská kina Uherské Hradiště / Letní filmová škola Uherské Hradiště 2000
300.000 Kč
Městský klub Nové Město nad Metují / Český festival filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu 2000
120.000 Kč
Městský úřad v Přelouči / Cena Františka Filipovského za dabing
50.000 Kč
Radek Uhlíř / MFF plzeňských dětí a mládeže Filmák 2000
100.000 Kč
Radio Classic / Komplet audiokazet Klasika před školou
550.000 Kč*
RKR / Cyklus koncertů Děti dětem
50.000 Kč**
Sdružení pro rozhlasovou tvorbu / Přehlídka literárně dramatických pořadů Bilance
30.000 Kč
/ Přehlídka rozhlasové tvorby Report 2000
40.000 Kč
/ Seminář při Prix Bohemia Radio Poděbrady 2000
12.000 Kč
Sdružení přátel odborného filmového tisku / vydávání časopisu Film a doba
600.000 Kč
Soukromá vyšší škola filmová Písek / MF studentských filmů Písek 2000
70.000 Kč
Univerzita Palackého v Olomouci / Academia film Olomouc 2000
90.000 Kč
* dotace je vázána na provozování rozhlasové stanice Radio Classic FM i po přestěhování
** dotace byla zatím stornována, protože Radio Classic nemá kde pořádat koncerty
-----------
Dokument c. 4: ve Zline se studuje audiovize jako obor

Přijímací zkoušky
Bakalářský studijní program (3letý):  8206R Výtvarná umění
Forma studia - pouze prezenční, na přihlášce nutno uvádět i specializaci
obor: Reklamní tvorba
 - specializace:
animovaná tvorba
    audiovize 
       grafický design
    prostorová prezentace
    průmyslový design
    reklamní fotografie
-------------------------  
  Dokument č. 5:

Z internetoveho a skutecneho casopisu Ministerstva vnitra: Verejna zprava:

Institucionální struktura pro audiovizi

Ministr kultury Pavel Dostál byl předkladatelem Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl. Novelizovaný zákon by měl vytvořit takovou institucionální strukturu, která by zabezpečila součinnost všech subjektů, účastnících se na tvorbě filmů, jejich distribuci, propagaci v tuzemsku i v zahraničí, účast v mezinárodních organizacích a efektivní využívání zdrojů pro výrobu filmů.Proto se navrhuje zřídit Centrum jako příspěvkovou organizaci; zřizovatelem bude ministerstvo, které má oblast audiovize ve své působnosti. Úprava Centra jako příspěvkové organizace zákonem vytvoří nezbytný předpoklad pro spolupráci s Evropskou unií a jednotlivými členskými státy, jakož i s ostatními evropskými státy v oblasti audiovize.
------------
kultura a audiovize - tak se primo jmenuje kapitola (oblast) jednani pro vstup do EU
-----------
Dokument č 6:

http://www.vlada.cz/1250/tiskove/dokumenty/vstupeu2/obsah.il2.htm

kaptola (c. 5) audiovize se nachazi ve vladnim Narodnim program pro pripravu na clenstvi v EU, ve treti hlavni kapitole: SCHOPNOST ZAJISTIT ZAVAZKY VYPLYVAJICI ZE CLENSTVI, bod c. 3. INOVACE:

AUDIOVIZE

3.3.5 Audiovize

3.3.5.1 Současná situace

     V této oblasti se v rámci přípravy na členství v EU nepředpokládají žádné problémy s výjimkou aplikace čl. 4 a 5 směrnice 89/552/EHS ve znění směrnice 97/36/ES (TV bez hranic), kde ČR požádala o přechodné období do 1. 1. 2005 pro placené a kabelové televize.

     V legislativě ČR je oblast upravena pouze částečně kompatibilním zákonem č. 468/1991 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání a dalšími právními předpisy.

     Ministerstvo kultury vypracovalo časový harmonogram, který počítá s novelami některých zákonů přijetím nových zákonů regulujících danou oblast tak, aby ve střednědobém horizontu byla právní úprava ČR kompatibilní s právem ES. Pro zavedení kvót evropských děl a děl nezávislých producentů se počítá s přijetím takové legislativy, která umožní postupnou plnou implementaci čl. 4 a 5 směrnice 89/552/EHS ve znění 97/36/ES.

     Pracovní návrh nejvýznamnějšího zákona z hlediska kompatibility, tj. nového zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání byl připraven a konzultován s Evropskou komisí. V současné době pracuje Ministerstvo kultury na jeho zpřesnění.

     Vstup do programů Media II (rozhodnutí Rady 95/563/ES) a Media II Training (rozhodnutí Rady 95/564/ES), je podmíněn dosažením dostatečného stupně harmonizace v legislativní oblasti. ČR o účast v těchto programech zatím nepožádala.

     30. listopadu 1998 schválila vláda ČR návrh na podpis Konvence Rady Evropy o přeshraničním televizním vysílání ve znění Protokolu s tím, že k ratifikaci dojde až poté, co bude přijata nová , resp. upravená legislativa. ČR v současné době čeká na vyzvání Rady Evropy k podpisu Konvence a Protokolu.

3.3.5.2 Krátkodobé priority

     Časový harmonogram přípravy legislativy ČR:

     nový tiskový zákon:

     Návrh zákona byl projednán vládou ČR v březnu 1999 a vrácen k přepracování s termínem nového předložení v červnu 1999. Předpokládaný termín nabytí účinnosti je v období od 1. 9. 1999 do 1. 1. 2000.

     nový zákon o provozování rozhlasového televizního vysílání:

     Návrh zákona bude předložen vládě ve 3. čtvrtletí 1999, předpokládaný termín nabytí účinnosti je červenec 2000.

     nový zákon o audiovizi:

     Návrh věcného záměru zákona bude předložen vládě v červnu 1999, návrh zákona ve 4. čtvrtletí 1999, předpokládaný termín nabytí účinnosti je červen 2000.

3.3.5.3 Střednědobé priority

     Pokračování v plnění legislativních úkolů dle přijatého harmonogramu.

     Zajištění účasti ČR v komunitárních programech v oblasti audiovize i s ohledem na data ukončení stávajících programů půjde spíše o programy, které budou v ES přijaty v r. 2000 a dále.

3.3.5.4 Institucionální potřeby

     Harmonizace legislativy nevyžaduje vytvoření nových institucionálních struktur. Odpovědným místem je Ministerstvo kultury a Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání.

3.3.5.5 Finanční potřeby

     Náklady na odborné expertizy případně stáže expertů při přípravě legislativních úprav.

     Oblast audiovizuálních služeb

     Na oblast audiovize navazují audiovizuální služby (vazba na kapitolu Volný pohyb služeb), které jsou upraveny čl. 52 a 59 Smlouvy o založení ES, v sekundárním právu směrnicemi 63/607/EHS, 68/369/EHS, 65/263/EHS a 70/451/EHS.

     Oblast audiovizuálních služeb se dotýká zejména připravovaného audiovizuálního zákona, u nějž se předpokládá vstup v platnost v 6/2000, dále pak zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, distribuce a archivování audiovizuálních děl, zákona č. 241/1992 Sb., o Státním fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, zákona č. 588/1992 Sb., o daních z přidané hodnoty, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Ve střednědobém horizontu bude legislativa ČR v této oblasti kompatibilní s legislativou ES.

     Z hlediska institucionálního se předpokládá vytvoření českého audiovizuálního centra v rámci Národního filmového archivu jako příspěvkové organizace Ministerstva kultury.

------------- Dokument č. 7: Zpráva

VÝBOR PRO EVROPSKOU INTEGRACI SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY
------------------------------------------------------------------------

     Proces vstupu České republiky do EU je pro naši zem v současné době prioritou číslo jedna. Pokud chceme do EU vstoupit v termínu, který jsme si stanovili, tj. kolem roku 2002, případně 2003, je třeba věnovatpřípravě veškeré úsilí. Poslanecká sněmovna na tuto skutečnost reagovala po červnových volbách ustavením Výboru pro evropskou integraci. Aby mohl v tomto procesu plně zastávat svou ústavní roli i Senát, rozhodli senátoři po pravidelných volbách do Senátu o ustavení výboru stejného zaměření.

     Pro ustavení výboru hovoří i skutečnost, že parlamenty ostatních zemí, které usilují o vstup do Evropské unie, výbory, které se zabývají evropskou integrací, mají. Tyto výbory najdeme dokonce i v parlamentech zemí, které již členy jsou; nejedná se tedy pouze o řešení záležitostí souvisejících se vstupem, ale o mnohem trvalejší záležitost, o podílení se na řešení vztahů ve společné Evropě.

     Senátní výbor si klade za úkol zabývat se vnitropolitickými i zahraničněpolitickými aspekty integrace České republiky do EU. Z pohledu vnitropolitického se jedná především o zkoumání již existujících i nových právních předpisů z hlediska souladu českého práva s právem Evropské unie, o sledování připravenosti vládních resortů, orgánů státní správy a místní samosprávy na vstup do EU. Velmi důležitá je podpora informovanosti občanů a veřejné diskuse o EU a o podmínkách našeho členství v této organizaci. V neposlední řadě jde i o formulaci podnětů pro změny Ústavy v souvislosti se vstupem České republiky do EU.

     Z hlediska zahraničněpolitických aspektů je cílem výboru sledování průběhu a stavu jednání mezi Českou republikou a Evropskou unií o podmínkách vstupu (akcesní jednání), sledování stavu vyjednávání dalších kandidátských zemí o vstupu do EU, navazování kontaktů s výbory, podvýbory a komisemi partnerských parlamentů členských zemí EU i kandidátských zemí. Pro zajištění kontinuity celého procesu je nutné nepřetržité sledování institucionálních a strukturálních změn uvnitř Evropské unie a vývoje jejího právního systému (aquis communautaire).

     Senát se tak účinněji zapojuje do parlamentní kontroly fungování exekutivy - tzn. kontroly, zda naše republika dokáže dostát závazkům, učiněným v rámci vyjednávání, včas a v dostatečné míře.

     A nyní o dosavadní činnosti výboru. Ustavit výbor a vypracovat jeho správný pracovní rytmus bylo nutno provést co nejrychleji. Proto výbor zasedá téměř každý týden s výjimkou senátorských týdnů. Znovu byly projednány kapitoly, které již prošly tzv. screeningem - porovnáváním legislativy ES, včetně práva, souvisejícího se soudnictvím a působností vnitra (tzv. 2. a 3. pilíř) s českou legislativou. Výbor zkoumá, zda je ČR schopna v momentu vstupu do EU převzít veškeré závazky z členství vyplývající. Projednány byly kapitoly kultura a audiovize, věda a výzkum, telekomunikace a informační technologie, školství, odborné vzdělávání a mládež, průmyslová politika, malé a střední podniky, rybolov, právo obchodních společností, statistika. Cílem těchto jednání je evidovat problémy, osvojit si závazky, které byly v průběhu jednání z naší strany přijaty, a seznámit se s žádostmi o zavedení přechodných období v těch oblastech, kde nebudeme schopni předpisům EU vyhovět v okamžiku vstupu. Těmito otázkami se zabýval též Podvýbor pro evropskou integraci, který fungoval již v předchozím funkčním období. Nové projednávání mělo za úkol seznámení nových senátorů s problematikou a zjištění aktuálního stavu. V současné době výbor připravuje projednání kapitol dalších, a to volný pohyb zboží, celní unie, ochrana spotřebitele a zdraví, soutěžní politika a vnější vztahy. Informace, které členové výboru při jednání získávají, jsou nezbytné při projednávání jednotlivých zákonů i pro jednání se zástupci členských zemí a Evropské komise.

     To, že se jedná o jeden z pracovně i komunikačně nejzatíženějších výborů Senátu, jistě nemusím zdůrazňovat. Objem zákonů, které je třeba do vstupu zpracovat, čítá na 10 000 stran. Aby výbor dokázal svoji úlohu plnit, musí si najít efektivní pracovní metody. Nejen v samotné práci výboru. To, že výbor svými zjištěními a naopak potřebou včasných informací o připravovaných zásazích do zákonů zasahuje i do činnosti ostatních výborů, vyžaduje i efektivní způsob komunikace s ostatními výbory a odbornými pracovišti ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy. Podaří-li se výboru získat i informace a názory místních samospráv v městech a obcích, bude to výrazné obohacení jeho působnosti.

     Existenci nového výboru překvapivě rychle zaregistrovali diplomatičtí reprezentanti Evropské unie, akreditovaní v České republice. Totéž platí o zástupcích zemí, které již členy Evropské unie jsou. Velmi rychle došlo k prvním jednáním, která byla velmi přímá a otevřená. Kromě informací o zaměření a způsobu práce výboru naše partnery zajímá současný stav harmonizace práva i to, zda si jako nejvyšší ústavní orgány uvědomujeme pomalé tempo přípravy na vstup. Do konce června 1999 má být hotova první fáze pravidelného hodnocení příprav ČR na vstup ze strany Evropské komise. Čeho si velmi cením, je ze všech stran nabízená pomoc a předávání zkušeností.

     Pro práci výboru bude velmi cenná též výměna zkušeností se zástupci zemí, které se, stejně jako my, na vstup teprve připravují. Ještě v tomto pololetí připravujeme schůzky s partnerskými výbory v polském i maďarském parlamentu.