| --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- CT-protest - neoficiální stránky |
|||
| Úvodní stránka Clanky Kontakty Portal ZVONU Politické linky Zpravodajské linky PRESSKARTEL AUDIOVIZE |
Sopečné vření na Kavčích horách má politické pozadí 20.12.2000 Haló noviny Rada České televize odvolala minulé úterý generálního ředitele Dušana Chmelíčka. Jako hlavní důvod uvedla nedostatečnou komunikaci pana generálního s radou. Skutečné důvody jsou však zřejmě spíše politického rázu. Stejně rychle byl odvolán před necelým rokem i předchozí ředitel ČT Puchalský. Veřejnoprávní ČT je totiž jedinou televizí, na kterou mohou politici vykonávat zřetelný nátlak a přitom být schováni za rozhodnutí Rady. U soukromých televizí to už tak jednoduché není. Kdo rozhoduje o České televizi? Největší vliv na fungování veřejnoprávní televize mají poslanci Parlamentu ČR. Jednotlivé politické strany nominují své zástupce do tzv. "mediální komise" - Stálé parlamentní komise pro sdělovací prostředky. V současné době je předsedou mediální komise místopředseda sněmovny za ODS Ivan Langer a místopředsedkyní je Petra Buzková z ČSSD. Členy komise jsou zástupci jednotlivých politických stran v počtu podle klíče míst ve sněmovně. Této mediální komisi se zodpovídají všechny jednotlivé rady - včetně Rady České televize. Současná Rada České televize Rada České televize má nyní devět členů, z toho 3 členové byli nominováni za ODS, tři za ČSSD, jeden za KDU-ČSL a jeden za US. KSČM jako jediná parlamentní strana nemá v této komisi zastoupení, a to díky domluvě nejen mezi pravicovými stranami, ale také díky ČSSD, která je vázána s ODS opoziční smlouvou. Za ODS v komisi pracuje František Mikš, šéfredaktor politické a kulturní revue Proglas a ředitel nakladatelství Barrister a Principal, dále Miroslav Mareš, odborný asistent katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a konečně pak zakládající členka ODS, podnikatelka Jana Dědečková. Za ČSSD jsou v komisi Petr Hájek, vedoucí hvězdárny ve Vyškově, Václav Erben, spisovatel, redaktor a dramaturg, bývalý tiskový mluvčí ČSSD, Marcella Marboe-Hrabincová, vysokoškolská pedagožka, spisovatelka a členka PEN klubu, Jiří Kratochvíl, režisér a bývalý šéf kanceláře ředitele Ústavu pro státní informační systém. Unie svobody má v komisi Miloše Rejchrta, duchovního, člena správní rady Česko-německého fondu budoucnosti a KDU-ČSL pak Pavla Kabzana, redaktora křesťanského Rádia Proglas. Politické zásahy do programů České televize Poslancům ODS se nelíbily diskusní pořady ČT a hodnotili je jako nevyvážené a neobjektivní. Kritizovali i Radu České televize pro nečinnost v této věci. Bylo to v listopadu 1999. V květnu 2000 si stěžoval mluvčí vlády Rouček písemně u šéfredaktora zpravodajství, že ČT nedostatečně popularizovala zahraniční cesty premiéra Zemana. Proti tomu tvrzení se veřejnoprávní ČT i Rada ČT ohradila. V červnu 2000 byl odvolán z funkce moderátora pořadu V pravé poledne Roman Prorok. Navenek bylo sice prezentováno, že pořad není správně koncipován, avšak nespokojené byly hlavně ODS a ČSSD, protože podezřívaly Proroka z neobjektivnosti ve prospěch čtyřkoalice. Tiskem proběhly i zprávy o přímé intervenci předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause. Pořad V pravé poledne byl posléze zrušen, nahrazen večerním pořadem moderátora Šímy Naostro. ČT - věc veřejná Většina umělců i různých kulturních institucí je nespokojena se situací, která se vyvinula kolem ČT. Vznikla iniciativa ČT - věc veřejná, která vypracovala petici proti odvolání ředitele ČT. Zdůrazňuje "naprostou neudržitelnost současného způsobu volby Rady České televize". V petici se dále zdůrazňuje, že "Rada ČT svým nekompetentním a za stávající situace neodpovědným rozhodnutím uvrhla Českou televizi na okraj chaosu". Petici podepsalo mnoho známých herců, jako např. Jiřina Bohdalová, Jiří Bartoška a další. Jenom mediální spekulace? Předseda ODS Václav Klaus označil dění kolem České televize za mediální spekulace o působení ODS na situaci v ČT a novináře upozornil, že ODS nikdy na zasedání svého grémia neprojednávala problematiku personálního obsazení televizního vedení. Tvrdošíjně opakoval, že ODS nikdy neformulovala požadavek na odvolání generálního ředitele, ani prý nenavrhovala jeho případného nástupce. "Samozřejmě, že jako každý sledujeme aktivitu Rady ČT a zásadně odmítáme jakýkoli vliv na její rozhodování a ovlivňování jejích členů. My doufáme, že současné kroky provedené Radou ČT byly důkladně zváženy, a že nepovedou k destabilizaci ČT. Slovům svého šéfa přizvukoval místopředseda ODS Ivan Langer. Ten sice prozradil, že telefonoval předsedovi Rady ČT Miroslavu Marešovi, zda rada celou situaci zvážila, ale vzápětí na to prohlásil, že Česká televize nepatří ani politikům, ani umělcům. Odborná veřejnost nespokojena Neúspěchem včera skončilo odpolední setkání členů Rady České televize se zástupci části odborné veřejnosti, která je nespokojena s postupem radních při odvolání televizního ředitele Dušana Chmelíčka a vybíráním jeho nástupce. "Jsem z toho hluboce otřesen," řekl po setkání mluvčí Sdružení ČT - věc veřejná Břetislav Rychlík. Ihned po setkání začali odpůrci rady podepisovat výzvu "Ať Rada ČT nevolí a odstoupí". Na shromáždění na Kavčích horách ji zatím podepsalo zhruba 60 lidí, například režiséři Jiří Krejčík, Karel Smyczek a Milan Maryška, publicista Jan Lukeš a předseda FITES Martin Skyba. Shromáždění předcházela demonstrace několika stovek lidí před sídlem ČT na Kavčích horách. Předseda televizních odborů Antonín Dekoj podobně jako další řekl, že o ČT s pětimiliardovým rozpočtem rozhoduje skupinka lidí, kteří televizi nerozumějí. Účastníci shromáždění vyslovovali opakovaně obavy z překotné volby nového ředitele a výhrady k současnému zákonu o Radě ČT. Časté střídání ředitelů škodí televizi, poukazovali někteří. Rada ČT ani včera neschválila vedením televize navržený rozpočet na rok 2001. Osmnáct zájemců o ředitelský post Půl hodiny před koncem termínu pro odevzdání přihlášek do výběrového řízení na místo nového ředitele České televize jich televizní rada obdržela již 18. Ještě v pondělí večer přitom žádnou řádnou přihlášku neměla. Termín pro podání přihlášky do konkurzu, který vyhlásila rada před týdnem po odvolání ředitele Dušana Chmelíčka, vypršel včera ve 13.00. Jména zájemců rada zatím sdělit nechce. Přihlášky do sekretariátu přicházejí i přesto, že odpůrci postupu rady z řad různých profesních sdružení i televizních odborů vyzvali případné zájemce o ředitelské místo, aby se řízení neúčastnili. Kritici radě vytýkají rychlost, s jakou chce nového ředitele jmenovat, a varují před nebezpečím unáhlenosti nebo podlehnutí politickým vlivům. (haš, jšd, ng) ČTK/STANISLAV PEŠKA Tisíce lidí protestovaly proti Radě ČT Václav Klaus chce Českou televizi privatizovat I první ombudsman Otakar Motejl podpořil požadavky protestujících zaměstnanců České televize a občanských iniciativ, požadujících odchod nového generálního ředitele České televize Jiřího Hodače. PRAHA - Vzrušená atmosféra v České televizi se včera z Kavčích hor přenesla i na náměstí velkých českých měst. Na demonstraci na pražském Václavském náměstí se sešlo pět set lidí. Zaměstanci ČT a jejich sympatizanti tu vysvětlovali, co jim vadí na volbě nového generálního ředitele Jiřího Hodače a proč požadují odchod Rady ČT. Podobná shromáždění se konala i v Brně a Ostravě. Petici pracovníků televize za odchod Hodače i členů rady podepsalo během dne deset tisíc lidí. Podporu vyjadřují i desítky známých osobností: například ombudsman Otakar Motejl, herečky Eva Holubová a Ivana Chýlková, herci Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak či Boris Rösner. Na stranu iniciátorů protestu se postavily i desítky organizací. Mezi nimi například Asociace zaměstnavatelů nebo Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Protestující zaměstnanci vyzvali nového ředitele Hodače k demisi osobně na včerejší dopolední schůzce. Tu televizi prodáme! Do neklidné situace kolem veřejnoprávní televize včera razantně vstoupila ODS. Představitelé Klausovy strany již delší dobu veřejně hovoří o tom, že by bylo nejlepší Českou televizi prodat do soukromých rukou, a zbavit se tak starostí. Včera k tomu vyzval přímo předseda strany a sněmovny Václav Klaus. Podle něj se ukazuje, že "hybrid zvaný veřejnoprávní instituce nefunguje". "Proto je čas zahájit přípravu privatizace této instituce," prohlásil Klaus. Reprezentanti ostatních stran Klausův návrh ihned odmítli. "Velmi hluboce s tím nesouhlasím," reagoval místopředseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podobný názor mají i představitelé čtyřkoalice. "Privatizace veřejnoprávní televize by zemi neprospěla. ČT plní řadu důležitých funkcí a komerční provozovatelé jí v této roli nemohou zastoupit," míní šéf Unie svobody Karel Kühnl. Čeští poslanci již jednou prodej druhého kanálu ČT navrhovali. V roce 1992 rozhodli, že druhý vysílací okruh dají České televizi na tři roky do dočasné správy, a pak ho pronajmou soukromým provozovatelům. V roce 1995 si to rozmysleli a přidělili ho ČT natrvalo. Čtěte téma na straně 3 Lucie Tvarůžková, Jana Ciglerová Nesvádějte to na zákon ÚHEL POHLEDU Zákon o České televizi výslovně uvádí, že člen televizní rady "nesmí prosazovat zájmy žádné politické strany či hnutí" a Poslanecké sněmovně ukládá volit radu tak, "aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy". Záměrem zákona je tedy chránit nezávislost členů rady na politických stranách a zajistit v Radě ČT názorovou pluralitu (nikoli stranickou poměrnost). Poslanecká sněmovna však od jisté doby při volbě členů mediálních rad postupuje způsobem, který duchu zákona zřetelně odporuje. Nejdříve se stranické kluby dohodnou, kolik židlí v té které radě té které partaji náleží - jako kdyby Česká televize byla pobočkou parlamentu, a ne institucí zřízenou zvláštním zákonem. A na ty židle pak usazují "své" kandidáty, obdobně jako při handlu o pozice v parlamentních výborech. Není pak divu, že zvláště v krizových situacích se členové Rady České televize (potažmo všech mediálních rad), kteří byli tímto způsobem zvoleni, cítí povinováni loajalitou nikoli vůči Poslanecké sněmovně, ale vůči straně, která je do židle usadila. Někteří poslanci si na tuto vlastně nezákonnou praxi tak zvykli, že se jí dovolávají jako zákona. Nevidí pak nic špatného na tom, že přes mobil si s těmi "svými" členy rady přátelsky poklábosí o tom, co že se to v té radě vlastně děje a kdo že by byl ten správný ředitel České televize. Za to, že pupeční šňůra mezi politickými stranami a členy Rady České televize není plně dostřižena, nemůže špatný zákon. Za to mohou špatní poslanci. Jděme jim po jménech a uložme je do své voličské paměti. Miloš Rejchrt Lidé z ČT: Hodači, odejdi! Česká televize se vzbouřila proti novému řediteli Vyšli do ulic. Zaměstnanci ČT včera protestovali na náměstích českých imoravských metropolí. Tisíce lidí jim vyjadřovalo svoji solidaritu. PRAHA, BRNO, OSTRAVA - Tisíce lidí během včerejška podpořily zaměstnance České televize v jejich boji proti nově jmenovanému řediteli ČT Jiřímu Hodačovi. V Praze, Brně i Ostravě přišli občané demonstrovat a podepisovat protestní petici. Tu sepsal ve středu sestavený krizový výbor ČT spolu se členy ze sdružení ČT - Věc veřejná. Zástupci výboru apelovali na Hodače, aby své jmenování odmítl. "Vyzýváme nově zvoleného ředitele, aby nepřijímal funkci. Způsob, jakým byl zvolen, ohrožuje v důsledcích nezávislost veřejnoprávní televize, včetně nezávislosti jeho," prohlašovaly na Václavském náměstí v Praze známé tváře z obrazovky. Byli mezi nimi například moderátoři Iveta Toušlová, Jolana Voldánová, Daniela Drtinová, Bohumil Klepetko či Jiří Janeček. Dramatická atmosféra včera panovala i v centru Brna Na Zeleném rynku. Mluvčí iniciativy ČT - Věc veřejná Břetislav Rychlík spolu s dalšími brněnskými tvůrci předčítali prohlášení, k němuž se už během prvních několika minut shromáždily desítky podpisů. Stejně jako v Praze a Ostravě vytvářeli znepokojení občané hloučky, v nichž náruživě diskutovali a rozmlouvali spředstaviteli protestu. Brněnská ČT však není v odporu proti radě jednotná - asi čtyřicet ze zhruba tří set pracovníků podpořilo jednání členů rady i nového ředitele Hodače. I jindy nepříliš angažované ostravské studio vyjádřilo naprostou podporu svým kolegům z Prahy. Lidé začali chodit na vrátnici televizní budovy už od dvanácti hodin. Diskutovali s pracovníky televize, jejíž vedení, na rozdíl od Brna, stojí na jedné straně s ostatními zaměstnanci ČT i televizními profesionály. Největší nápor zaznamenaly petiční výbory hned v poledne, zájem lidí po první hodině mírně opadl. Dva v jednom: ČT měla 24 hodin dva ředitele Rada ČT svým rychlým jmenováním Hodače způsobila to, že "Kavčím horám" po celý den ředitelovali dva lidé. Odvolanému Dušanu Chmelíčkovi totiž zároveň nedoručila výpověď, čímž fakticky neukončila jeho funkci. Hodač v Českém rozhlase připustil, že vlastně zatím ředitelem není. Stav dvojvládí ukončila rada až odpoledne. Hodačovo jmenování a bouřlivé protesty zaměstnanců České televize vyvolaly kromě spontánních reakcí občanů i prohlášení politiků. Za Hodače i rozhodnutí rady se postavila ODS i ČSSD. Předseda sněmovny Václav Klaus dokonce začal otevřeně hovořit o tom, o čem se do té doby jen spekulovalo. Že "poprask" kolem veřejnoprávní televize je účelově vyvolaný skupinami, které mají zájem na privatizaci České televize. "Ukazuje se, že hybrid zvaný veřejnoprávní instituce nefunguje. Proto je čas zahájit přípravu privatizace této instituce," potvrdil Klaus. Proti radě i jejímu favoritovi se jednotně postavila čtyřkoalice, když její kroky odmítli představitelé všech čtyř stran. ona, tva, kch, mk NAHORU AKTUÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Předseda rady: Hodače neodvolám Výhodou Hodače je, že nezná české prostředí, tvrdí předseda Rady ČT Miroslav Mareš. LN: Jako jeden z důvodů pro výběr pana Hodače jste uvedl, že nepatří k žádné vlivové skupině. To znamená, že ostatní patří? Ne, já jsem neřekl, že ostatní podléhají nějakým vlivům. Ostatní ale pocházejí z českého prostředí. Pan Hodač má velkou výhodu v tom, že nemá vazby na žádné vlivové skupiny, které se pohybují kolem televize a jejího rozpočtu. LN: Vy si myslíte, že bude Hodač schopen řídit Českou televizi s třemi tisíci zaměstnanci, když zatím vedl jen několikačlennou redakci? Bude toho schopen, přivede si takové manažery, kteří to zvládnou. Je velmi cílevědomý a houževnatý. LN: Jeden z jeho předchůdců, Jakub Puchalský, také přišel z BBC. A víme, jak skončil. Pan Puchalský ztrácel podporu v radě. Pan Hodač bude mít silnou podporu rady k realizaci změn. LN: Nevadí vám, že ČT je kvůli rozhodnutí rady vzhůru nohama? Stojím si za vším, co rada dělá. My to děláme v zájmu koncesionářů a v zájmu hospodárného využívání prostředků televize. LN: Jenže Hodač nemá podporu lidí v České televizi. A ti jsou přeci nejdůležitější. Samozřejmě, že se nyní mohou bouřit. Ale do budoucna jsem přesvědčen, že si pan Hodač najde takové lidi, se kterými bude moci v ČT spolupracovat. LN: Ale on přeci nemůže vyměnit celou redakci zpravodajství, která se proti němu postavila. Já hovořím o horizontu šesti let. Během kterých jistě dokáže vybudovat nezávislou instituci, která bude normálně fungovat. LN: Co by nyní radu donutilo k odvolání Hodače? Myslím, že asi nic. LN: Nebojíte se, že vás poslanci odvolají za tuto destabilizaci? Pokud budu odvolán, budu to považovat za nesprávné. tva, ona NAHORU AKTUÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Boj o televizi se přenesl na "Václavák" Stovky lidí se včera sešly v Praze na Václavském náměstí, aby vyjádřily podporu protestujícím zaměstnancům České televize. PRAHA - Umělci, reportéři, filmoví profesionálové i politici se včera ve čtyři hodiny odpoledne sešli na Václavském náměstí v Praze. Spolu se zhruba třemi stovkami občanů protestovali v předvánoční atmosféře u sochy sv. Václava. Nezávislost veřejnoprávní televize byla hlavním mottem protestu. Moderátor a herec Jan Kraus se ujal vedení diskuse s veřejností a představoval jednotlivé vystupující, kteří vyjadřovali svůj nesouhlas s překotnou volbou nového ředitele ČT. Radou zvolený Jiří Hodač se pro všechny z nich stal symbolem politizace veřejnoprávního média. "Tohle už je fakt průšvih, takhle teda ne," komentovala názory aktivistů postarší paní. Potleskem povzbuzovala své okolí poté, co mrznoucí přítomné rozesmíval Kraus svými poznámkami. "Vždyť můžeme mít taky třetí program, který vyhradíme jenom politikům. Tam si můžou být od rána do večera," prohlašoval s vážnou tváří Kraus. "Ať nám předvedou, co umějí, my se pak rádi připojíme," dodal za posměšného ohlasu. Umí hrát Hybner na saxofon? I přes mrazivé počasí a předvánoční shon přijali lidé výzvu pracovníků České televize, která opakovaně běžela na obrazovkách, a pod sochou svatého Václava podepisovali petice sdružení ČT - věc veřejná. S podpisovými archy obcházel občany i mim Boris Hybner. "Za mnou už nechoďte, já už vám to podepsal, pane Stivín," usmál se spiklenecky asi šedesátiletý pán na mima v manšestrové čepici. Na pódiu se mezi tím střídal režisér filmu Pelíšky Jan Hřebejk, jeho kolega Igor Chaun, Ladislav Smoljak či Fero Fenič, protestující podpořily i herečky Eva Holubová, Táňa Fischerová či Ivana Chýlková. Z politiků se objevil senátor Jan Ruml či ombudsman Otakar Motejl. Shromáždění bylo rozpuštěno asi po hodině. Petiční archy na Václavském náměstí budou k dispozici idnes po celý den. Do včerejšího data uzávěrky se podle informací ČT shromáždilo téměř deset tisíc podpisů. ona, tva NAHORU AKTUÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Poslanci budou Radu ČT ovládat i v budoucnu Poznámka Současná situace kolem České televize má jednoho viníka: osm členů Rady České televize. Podle zákona by to měl být jakýsi "sbor moudrých", "hlídači nezávislosti veřejnoprávní televize". Místo toho se stále častěji mluví o tom, že členové rady jsou v područí politiků, kteří jejich prostřednictvím ovládají Českou televizi. Není se čemu divit. Z minulosti členové rady dobře vědí, že stačí jedno "šlápnutí vedle" a poslanci je bez milosti odvolají. K "odstřihnutí" politiků od televize by stačilo jediné. V zákoně o České televizi změnit způsob volby Rady ČT. K tomu se ale nikdo nemá. Dnes radu volí poslanci. Ti do ní většinou místo odborníků vysílají loajální straníky. Současná sestava je toho příkladem: z osmi členů rady jich je pět zároveň členem strany, která je do rady vyslala. Na ministerstvu kultury se pracuje na nové podobě zákona o ČT. Ministr kultury Pavel Dostál se do něj zpočátku snažil prosadit, aby se napříště na volbě rady podíleli společně s poslanci i senátoři a prezident. Svůj požadavek ale stáhl. "Nenašel jsem pro něj podporu napříč politickým spektrem," vysvětluje. Některým politikům, především z ODS, možná současné zmatky kolem veřejnoprávní televize vyhovují. Delší dobu (naposledy předseda sněmovny Václav Klaus) navrhují zbavit se "zátěže" a ČT privatizovat. Na evropské poměry by to byl odvážný experiment. Lucie Tvarůžková NAHORU AKTUÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Kdo jsou členové Rady České televize Jana Dědečková (49) byla do Rady České televize nominována ODS, jíž je členkou. Vystudovala střední elektrotechnickou školu. Před rokem 1989 pracovala jako elektrikářka, nyní vlastní s manželem penzion v Krkonoších. Média jsou prý jejím největším koníčkem: ve volném čase vypracovává mediální analýzy pro ODS. Přímo v médiích ale nikdy nepracovala. Politolog a právník Miroslav Mareš (26) byl do rady vyslán ODS. V současné době pracuje jako odborný asistent na katedře politologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřuje se na výzkum extremismu. Je členem Mladých konzervativců. František Mikš (34) byl do rady navržen ODS. Je šéfredaktorem revue pro politiku a kulturu Proglas a ředitelem nakladatelství Barrister & Principal. Před rokem 1989 pracoval jako topič a správce kulturního domu. Není členem žádné politické strany. Lidovce Pavla Kabzana (55) navrhla do rady jeho strana. Nyní pracuje jako regionální redaktor Radia Proglas v Ostravě. Předtím hrál dlouhá léta loutkové divadlo a pracoval v ostravském Českém rozhlase. Nejdříve jako hlasatel, později jako programový náměstek a dramaturg. Od roku 1997 byl členem předchozí Rady ČT. Doktor přírodních věd a člen ČSSD Petr Hájek (43) byl do rady vyslán sociálními demokraty. V současné době pracuje jako vedoucí hvězdárny ve Vyškově-Marchanicích. Publicista Václav Erben (70) byl do rady nominován ČSSD, jíž je členem. Byl i v předchozí radě. Je autorem několika knih. Za komunismu pracoval v médiích. Přes dvacet let působil ve Filmovém studiu Barrandov. Dva roky byl mluvčím ČSSD, za kterou v roce 1996 neúspěšně kandidoval do Senátu. Byl i tiskovým mluvčím ministra financí Iva Svobody. Sociálního demokrata Jiřího Kratochvíla (57) poslala do rady ČSSD. Do letošního roku působil jako vedoucí kanceláře Úřadu pro státní informační systém. Ve Filmovém studiu Barrandov a Československé, později České televizi pracoval jako režisér a vedoucí realizačních pracovníků. Marcellu Marboe-Hrabincovou (54) vyslala do rady ČSSD. Je vedoucí katedry tělesné výchovy a sportu na pardubické univerzitě. V této oblasti také spolupracuje sČeskou televizí a Českým rozhlasem. Věnuje se literární tvorbě. Není členkou politické strany. tva in www.lidovky.cz Pravidelně aktualizované sněhové zpravodajství najdete ZDE. 22.12.2000 22:52 &ndash Svobodná Evropa komentuje Strany nemají na televizi nárok TISKNI ČLÁNEK POŠLI E-MAILEM OBSAH RUBRIKY ODKAZY DO WEBU Ondřej Konrád komentuje: Kdo chtěl v otázce šéfa veřejnoprávní televize zůstat pokud možno střízlivě nestranný, mohl si od minulého týdne říkat, že členové Rady České televize snad věděli proč odvolali zatím nenápadného a ve funkci se spíš zvolna usazujícího ředitele Chmelíčka. ------------------------------------------------------------------------ I když překvapivé bylo, že nikdo z Rady, ani předseda Mareš nedokázal tyto důvody zformulovat a vyjádřit. Radě prý vadila hlavně nedostatečná komunikace s ředitelem (kterou však veřejnosti těžko demonstrovat) a měla dojem, že ředitel neplní to, co písemně předložil, když se o post u rady ucházel. Ale ani to předseda a ostatní členové Rady nijak nedoložili. Pak ovšem nemohlo odvolání působit v žádném případě přesvědčivě. Protože Rada dokonce ani veřejně nepoukázala na to, co jí údajně mělo - aspoň podle některých zdrojů vadit nejvíce - totiž chystané hospodaření ČT na příští rok s čerpáním finančních přebytků vzniklých v minulých letech. A rychlé tempo, v němž se Rada rozhodla vybrat nového šéfa také nevypadalo už na první pohled rozumně. Vše přece mluvilo naopak pro to, aby si nyní dala na čas, oslovila co nejširší okruh schopných osobností a uvážlivě přemítala o tom, co je vlastně třeba pro to, aby se situace v televizi zklidnila a aby byla svěřena do rukou někomu, kdo bude schopen podnik řídit delší dobu a s pevnou představou o jejích cílech. Mimochodem,. odvolaný ředitel Chmelíček možná také představě mohl vyhovovat, ale to už se nedozvíme - než stačil něco učinit, Rada jej funkce předčasně zbavila. Překotné a dostatečně nevysvětlené počínání Rady zbudilo vlnu odporu jak u podstatné části televizních zaměstnanců, tak u veřejně známých osobností, s televizí nějak spojených ale i stojících zcela mimo. Nevstřícnost členů Rady vůči těmto hlasům, nepřímo i přímo podporovaná těmi politickými stranami, které prostřednictvím poslanecké sněmovny do rady jmenovaly své kandidáty, jen přilévala oleje do ohně, jenž pak v úterý vzplál v emotivně vypjatých jednáních. Televizní odbory a zástupci několika iniciativ požadovaly aby televizní Rada nejen nejmenovala urychleně žádného Chmelíčkova nástupce, ale nadto sama odstoupila. To se členům Rady samozřejmě nelíbilo a u vědomí, že za nimi stojí drtivá sněmovní většina ODS a ČSSD, naopak briskně vybrali nového ředitele, kterým by se měl stát Jiří Hodač, někdejší vedoucí redaktor českého vysílání rádia BBC a během Chmelíčkovy éry několik měsíců také ředitel zpravodajské redakce ČT. Z tohoto postu však Hodač počátkem letošního léta odešel, když s ním jeho podřízení nenašli společnou řeč. Už to samo o něčem vypovídá - Hodač podle všeho nemá lidské předpoklady řídit takovou instituci, ale Rada, zaseknutá a odhodlaná jej přece jen vybrala jako člověka ze všech nejvhodnějšího. A tak nyní kroutí hlavami i ti, kterým je jinak post ředitele veřejnoprávní televize vcelku ukradený, neboť by to měl být nenápadný, ale výborný organizátor, se kterým přijdou do vedení podobně výkonní profesionálové. Konec konců, nikde není psáno, že ředitel veřejnoprávní televize nesmí být politicky organizován. Ve chvíli, kdy ale ODS a ČSSD ani příliš nezastírají, že výběr ředitele ČT je jejich bezmála svatým právem, neboť mají většinu v poslanecké sněmovně, je volba muže který se k nějaké straně hlásí, přinejmenším málo šťastná. Veřejnost musí mít pocit, že se instituce financované z koncesionářských poplatků prostě politikové hodlají dva roky před volební kampaní do značné míry zmocnit, ačkoliv na ní žádný nárok ve skutečnosti nemají. I kdyby se strany opoziční smlouvy - a ODS obzvlášt - ve skutečnosti o ČT nijak nezajímaly, pachuť kterou za sebou nyní nechávají hned tak nevyvane. Ono to bude vůbec asi dost složité - Hodač už jednou v ČT prakticky shořel, řada zaměstnanců jej už teď zcela jistě předem odmítá a hněv se obrátí ještě ve větší míře vůči Radě ČT a potažmo i vůči politickým stranám. Pokud se nestane nějaký zázrak a Hodač nezíská rychle na svou stranu "vnitřek televize", tedy její zaměstnance, bude jen dalším ředitelem na pár měsíců a po jeho pádu bude následovat i zasloužený skon Rady. Ale na jejích členech špičkám ODS a ČSSD jistě nesejde. V Radě sedí pro ně nepodstatné figury, ke kterým ani Klaus s Langerem, ani Zeman se Špidlou nemají pražádný vztah a pocit závazku. Radní, snaživí, ale své počínání neschopní vysvětlovat, s ostudou zmizí a nikdo po nich ani nevzdechne. Ale ČT, která už třetí rok bude ve zmatcích, se jednou stejně musí nějak stabilizovat a pořádně se nadechnout k dalšímu fungování, jehož smyslem je poskytovat veřejnosti nestranné informace, široký kulturní servis, prostor pro zájmy různých skupin obyvatelstva, vzdělávání, vkusnou zábavu a mnoho dalších věcí a to pokud možno ve stále vyšší kvalitě. Zatím se však televize stává mocenskou hračkou, o které rozhodují lidé bez zkušeností s takovou institucí a jejichž jedinou kvalifikací je kandidátka politických stran. Pokud tomu tak není, pak musí právě ODS a ČSSD, které disponují v televizní radě drtivou většinou svých lidí, právě tuto Radu odvolat a prostřednictvím sněmovny - jak praví zákon - do ní jmenovat nezávislé a respektu hodné osobnosti, kterým konečně půjde o to, aby ČT byla skutečně veřejnoprávní. ČRo 6 / RSE 20. prosince 2000 rse@cro.cz Ondřej Konrád | top | 22.12.2000 16:06&ndash Zaměstnanci ČT: Protest o Vánocích neuhasne Rada stíhá ČT za objektivitu vysílání více fotografií ------------------------------------------------------------------------ Demonstrace proti radě ČT na Václavském nám, 21.prosince 2000. Autor: MAFA - DAVID NEFF ------------------------------------------------------------------------ TISKNI ČLÁNEK POŠLI E-MAILEM OBSAH RUBRIKY TÉMA - DALŠÍ ČLÁNKY ODKAZY DO WEBU Vzpoura proti způsobu, jakým Rada ČT dosadila nového ředitele televize Jiřího Hodače, bude mít právní dohru. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se rozhodla zahájit s Českou televizí správní řízení. Příčinou je vstup do televiziního vysílání, v němž po dvě minuty vzbouřenci vysílali text svého prohlášení, a způsob, jakým o svých protestech informovali. Rada může uložit pokutu až dva miliony korun. ------------------------------------------------------------------------ AUDIO» O možném stíhání ČT za přerušení vysílání FOTOGALERIE» CHAT» Co říkáte na přerušení vysílání České televize při Událostech 20. prosince a prezentaci prohlášení krizového výboru zaměstnanců ČT? Poškozuje Rada ČT veřejnoprávní televizi? Je ČT pod vlivem politiků? Informuje ČT o situaci objektivně? Zaměstnanci ČT se brání trestu za neposlušnost Vzbouřenci chtějí zabránit tomu, aby nové vedení postihovalo její zaměstnance za účast v protestech proti postupu Rady ČT tím, že založili Pakt solidarity. "Pokud nové vedení České televize přistoupí k výkonu funkce, nebo dokonce postihu zaměstnanců, budou signatáři paktu solidarity společně reagovat," stojí v textu prohlášení paktu. Na dotaz, co znamená, že signatáři paktu budou reagovat společně, odpověděl jeden z mluvčích Krizového výboru vzbouřenců redaktor Jiří František Potužník: "Zvažujeme veškeré možnosti případného nátlaku ze strany nového, námi neuznávaného vedení ČT, a odpovídající reakce". Protesty vzbouřenců z televize budou pokračovat i o Vánocích. Je to jediný závěr, ke kterému dospělo shromáždění necelé tisícovky zaměstnanců veřejnoprávní televize, které se konalo v jejích garážích. Podzemí televize bylo zaplněno tak jako v roce 1989. Ředitel Hodač se svými podřízenými pobyl jen deset minut. Shromáždění opustil, aniž by cokoli řekl. Do garáží přišla také členka Rady ČT Jana Dědečková. Auditorium ji však při projevu vypískalo. "My jsme se jen pohybovali v mezích zákona," hájila se radní Dědečková. "Rada odstoupí pouze v případě, že se ukáže, že Hodač byla špatná volba," dodala. Hodačovi odpůrci nadále trvají na anulování jeho zvolení a odstoupení Rady ČT. Své usilí soustředí nyní do sbírání podpisů pod petici za dosažení těchto cílů. "Nám nejde ani tak o osobu pana Hodače jako spíš o způsob, jakým byl do funkce dosazen," shrnul výhrady vzbouřenců jeden z jejich mluvčích Adam Komers. Po hodině se shromáždění rozešlo. Hodač odvolává, lidé podepisují Sotva se ráno nový ředitel České televize Jiří Hodač ujal funkce, vyhodil mluvčího ČT Jiřího Trávu. "Jsem prý příliš spjat s osobou předchozího ředitele Dušana Chmelíčka," řekl Tráva. Nahradí ho dosavadní vedoucí oddělení public relations ČT Jaroslava Sedláčková. Byla pověřena vykonávat funkci mluvčí do doby, než bude jmenován nový. Dosavadní funkce, ve které byla vlastně Trávovou nadřízenou, jí zůstává. Výzvu ke zrušení výběrového řízení, při němž Rada ČT zvolila Hodače ředitelem televize, a výzvu k odstoupení rady Petici proti Radě ČT podepsalo podle jejích organizátorů už deset tisíc lidí. Hodače zvolila Rada ČT ředitelem ve středu, pouhý týden po odvolání Dušana Chmelíčka. Řada zaměstnanců na to reagovala protesty a ustavením krizového výboru. Na podporu svých požadavků organizují v Praze, Brně a Ostravě podpisové akce. ids, čtk Hodač začal čistit Televizi |
||