--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- CT-protest - neoficiální stránky
	Úvodní stránka Clanky Kontakty Portal ZVONU Politické linky Zpravodajské linky PRESSKARTEL AUDIOVIZE		Prohlášení studentŰ brněnských vysokých škol My, studenti brněnských vysokých škol tímto prohlášením podporujeme petici občanské iniciativy Česka televize - vűc vefiejná a prohlášení 2000 slov v roce 2000. Vyjadfiujeme tímto solidaritu a podporu stávkujícím pracovníkŰm České televize v Praze i ve studiích v Brně a Ostravě. Česká televize je podle na?eho názoru nezastupitelným médiem, které garantuje svobodu slova a právo na objektivní informace. Existenci média vefiejné sluĎby izolovaného od politických a komerčních zájmŰ povaĎujeme za základní podmínku, bez níĎ nemŰĎe demokratická společnost fungovat. Jsme pfiesvűdčeni, Ďe Česká televize a její svobodné fungování je dnes váĎnű ohroĎena. A to pfiedevším: A/ Radou ?T sloĎenou podle stranického klí?e, z neosobností a odbornű nekompetentních jedincŰ, B/ stranicky diskreditovaným generálním fieditelem ?T Hodačem, C/ prorŰstáním politické a ekonomické moci do jejího vrcholového managementu, D/ snahou některých politikŰ ODS o její privatizaci. Proto: 1. PoĎadujeme okamĎitýodchod generálního fieditele ?T Hoda?e a jím jmenovaného nového vedení, 2. poĎadujeme okamĎité odstoupení Rady ?T nebo její odvolání Poslaneckou snűmovnou P?R 3. odmítáme snahy o odvolání stávkujících zaműstnancŰ ?T, a to pod záminkou jakéhosi ú?elového politického kompromisu, 4. jednozna?nű se stavíme proti snahám privatizovat ?eskou televizi, 5. protestujeme proti ú?elovému zkreslování kauzy ?T soukromou televizní stanicí NOVA. ?ádáme Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby pro?etfiila tuto dezinforma?ní kampaŔ a zváĎila moĎnost odebrání vysílací licence této televizní stanici. 6. na základű prokázaných nedostatkŰ pfii fiízení ?T Brno Ďádáme okamĎité odstoupení fieditele televizního studia Brno ZdeŔka Draho?e. Za Studentské koordina?ní centrum Brno Vít Klepárník Lubo? Rosí Ladislav Hanu? Petr Vysko?il Petr Si? Adresa: Kozí 8, Brno E-mail: protestbrno@centrum.cz Mobil: 0603 35 10 55 ---------------------------------------------------------- Satira? O.K. Ale jaka? Katerina Sparlingova spa@email.cz Jsem radova divacka, ale presto bych se rada pokusila vyjadrit sve pocity z jisteho satirickeho televizniho poradu. Dokazi si predstavit, ze vytvaret satiru, a to navic politickou, neni vubec lehke. Za cloveka, ktery je schopen neco takoveho zvladnout, jsem dosud povazovala i Jana Krause, jenz to, dle meho nazoru, nejen v poradu "Dalsi, prosim", prokazal. Tento porad jsem pokladala a jeste pokladam za dobrou satiru. Ceska televize obeznamila medialni verejnost se vznikajicim satirickym mesicnikem, ktery mel rovnez moderovat Jan Kraus. Ocekavala a tesila jsem se na vznik originalniho poradu, jehoz kvalitu mela umocnit navic osoba pana Krause. Od prvnich okamziku vysilani poradu O.K.- Obcan Kraus me prastila do oci podobnost s poradem "Dalsi, prosim". V prubehu dalsich vysilani tento muj dojem nemizel, ale naopak se utvrzoval a menil v presvedceni. Rikala jsem si, ze prece neni mozne, aby z dilny CT vznikl plagiat, ktery je vystaven nejen na stejnych zanrovych a dramaturgickych zakladech, ale i ze stejneho materialu jako porad TV Prima! A navic mi nejrutnejsi „slehy" v poradu pripadaly spise trapne nez satiricke. Nevim, zda je mozne soudit a odsuzovat jiz ted. Je mozne, ze postupem casu si tento porad ziska na originalite s rostoucim sebevedomim ditete, ktere ma za sebou prvni kroky a uz se tak neboji. Stale vsak nechapu, jak mohlo neco takoveho vzniknout a navic se tvarit jako cosi, co se ma u divaku setkat s oblibou. Vzbudilo to u me pocit a myslim, ze nejenom u me, ze Ceska televize neni schopna vyprodukovat satiricky porad, ktery by nebyl kopiravan, navic v tomto pripade s absurdni presnosti. Co dodat na zaver? Nemyslim, ze v nasem malem staatecku nemame silne, napaduplne tvurce, schopne se podilet na tvorbe poradu Ceske televize. Proc se nekdo stale boji dat sanci novym a neotrelym? A proc se tito novi a neotreli tak snadno o svou tvurci autenticitu nechaji pripravit? Asi je opravdu neco shnileho v tom televiznim "state ve state". Pro herce je jiste dulezite, aby mu scenarista a reziser dokazali vytvorit aspon takovy ramec, aby se nemusel (spolu s divakem) citit trapne. Anebo si proste s osobitym typem humoru Jana Krause nerozumeji? Nebo si Kraus - spoluscenarista nerozumi s Krausem - moderatorem? A nebo snad Krausuv satiricky skepticismus vycerpal sve moznosti? -------------------------- (Dopis z oficialnich stranek krizoveho vyboru ze dne 31.1.2001) Vážení spoluobčané, jsme pobouřeni. Krize v České televizi trvá už měsíc. Rozděluje společnost a otřásá důvěrou ve schopnost politických stran nacházet zodpovědná a státnická řešení. Měsíc od vzniku tohoto sporu je situace v České televizi podstatně horší než na začátku. I po odvolání nekompetentní Rady a rezignaci ředitele Hodače Českou televizi dále ovládají jím najmenovaní nedůvěryhodní lidé. Nikdo nezrušil desítky výpovědí, které zaměstnancům rozdali. Hospodářské ztráty každým dnem nebezpečně narůstají. Řízení veřejnoprávní televize je paralyzováno. Jsme v situaci, kdy tři zkompromitovaní a osamocení lidé drží deset milionů občanů této země jako rukojmí. Nestačilo, že muže, který je přivedl, vyzval k odchodu prezident republiky, obě komory parlamentu, vláda i statisíce občanů. Nestačilo a nestačí porušení důvěryhodnosti České republiky v zahraničí. Dokud Jindřich Beznoska, Jana Bobošíková a Věra Valterová neodejdou, bude sebeobranná stávka zaměstnanců oprávněná. Lidé, kteří v rozporu s mezinárodními úmluvami i s českými zákony jednali o násilném ukončení stávky, kteří přivedli na obrazovku cenzuru a politický diktát a jejichž manažerské zkušenosti vzbuzují zděšení i u politiků, nejsou a nikdy nebudou důvěryhodní. Vyzýváme Jindřicha Beznosku, Janu Bobošíkovou a Věru Valterovou, aby okamžitě rezignovali, a vytvořili tak prostor pro zodpovědné a systémové řešení všech otázek. Vyzýváme Poslaneckou sněmovnu České republiky, aby ze sebe sňala podezření, že tuto krizi záměrně vyvolala či zneužívá, a aby co nejrychleji jmenovala kompetentního prozatímního ředitele a aby zajistila, že v nové zákonné úpravě bude jednou provždy znemožněno politické ovlivňování obsahu vysílání a řízení veřejnoprávních sdělovacích prostředků. To, spolu s neustálou veřejnou pozorností a kontrolou, bude nejlepší odpovědí vážnému znepokojení našich spoluobčanů a mnoha mezinárodních institucí, včetně Rady Evropy. Jenom rychlé ukončení této krize obnoví důvěru v nenarušitelnost svobody slova. Vaši Michal Caban, Marek Eben, Táňa Fischerová, Jiří Grygar, Ivan Hlas, Eva Holubová, Václav Hudeček, Svatopluk Karásek, Ivan Klíma, Marta Kubišová, Petr Oslzlý, Pavel Pafko, Jan Potměšil, Jiří Reinsberg, Jaroslav Róna, Boris R?sner, Karol Sidon, Ladislav Smoljak, Jiří Stránský, Jan Svěrák, Zdeněk Svěrák, Doubravka Svobodová, Jiří Suchý, Jan Urban, Ludvík Vaculík, Michal Viewegh, Olbram Zoubek. ----------------------------- (Následuje pár sentencí ze stránek M. Macka http://www.viditelnymacek.cz ) P?ÍťINY A DŰSLEDKY SOUťASNÉHO POLITICKÉHO D?NÍ Pro p?ehlednost si dovolím rozdďlit p?íŹiny souŹasného politického dďní na p?íŹiny dlouhodobé, st?ednďdobé a momentální. 1) P?íŹiny dlouhodobé a) Stav spoleŹnosti po padesáti letech totalitního života Dlouhá diskontinuita demokracie, svobody a trhu zpĚsobila na jedné stranď ohromné expektance ve?ejnosti po pádu totality (za pár let a pokud možno bez toho, že bychom osobnď museli zmďnit svoje návyky a zpĚsob života, oŹekáváme veškerá pozitiva západoevropského zpĚsobu života, samoz?ejmď pokud možno bez jeho negativ), na stranď druhé zanechala spoleŹnost zcela nep?ipravenou na st?et se západními instrumenty, zvyklostmi a zpĚsobem života a to jak mentálnď, tak lidským potenciálem (neexistovali kontinuálnď vzdďlávaní, svďdomití a zkušení politici, banké?i, soudci, státní zástupci, ústavní právníci, manažé?i, obchodníci, ?emeslníci, noviná?i, odborá?i, atd.). b) Chronický souboj o charakter státu Velká Źást polistopadových "revoluŹních" politikĚ pat?ila k disentu, jehož velká Źást byla tvo?ena bývalými komunisty, zbavenými v roce 1968 moci a vlivu. Snaha o navázání myšlenek, idejí a cílĚ "pražského jara 1968" na listopad 1989 (by? s jinými hesly) byla více než z?ejmá (Vznik tandemu Havel - DubŹek, angažovanost Zde?ka Mlyná?e, Obrody a mnoha dalších osmašedesátníkĚ v polistopadové politice na stranď jedné a snaha o eliminaci V. Klause a dalších na stranď druhé - staŹí jen prolistovat dobový tisk a p?ipomenout si tehdejší televizní a rozhlasové projevy). RozŹarování až vztek tďchto lidí po zvolení V. Klause p?edsedou OF (p?evzetí OF Klausem tomu ?íkali) trvá dodnes a od té doby se také datuje trvalá snaha vystrnadit Klause (zvláštď a na prvním místď Klause, nikoliv ODS) z politické scény. c) Restituce, privatizace a rychle se rozevírající majetkové a sociální nĚžky P?esuny ohromného množství majetku, navíc bez možnosti uplatnďní srovnatelných zkušeností ze svďta, p?inesly na jedné stranď p?irozené množství chyb, které mohly být a také byly a jsou dokonale využívány v politickém boji, na stranď druhé p?inesly nep?irozenď rychlé rozev?ení majetkových a sociálních nĚžek a z toho plynoucí napďtí ve spoleŹnosti, neustále politicky p?iživované. d) Nerovnováha vlivu volených a nevolených elit P?evzetím demokratických volebních principĚ vznikly záhy po listopadu volené elity, které se sice prĚbďžnď obmď?ují, avšak vďtšina hlavních lídrĚ zĚstává. Oproti tomu si nevolené elity musely svĚj vliv ve spoleŹnosti vydobýt postupnď (což se vcelku rychle poda?ilo nap?. advokátĚm Źi notá?Ěm, poŹetnď silným umďleckým elitám však již ménď). e) Vliv "Hradu" Na rozdíl od prezidenta, voleného parlamentem a s malými pravomocemi ze zákona (historicky je však vliv prezidenta vďtší, zvláštď v rovinď morální autority), se prezident V. Havel s takovou rolí nespokojil a vybudoval si kolem sebe "dvĚr" s vlastními ambicemi a vlivy. Osobnď se též velmi politicky angažuje. Nechu? k opuštďní prezidentského ú?adu bez toho, že by vybral "svého" nástupce a zĚstal tak nep?ímo u moci, hraje a hlavnď ještď sehraje svoji roli. f) Vliv medií Media hrají ve vytvá?ení virtuální reality Źeské spoleŹnosti let devadesátých a poŹátku nového tisíciletí velkou roli. Náhlá svoboda slova po padesáti letech totality zákonitď vede (stejnď jako u svobody podnikání) k nevyváženosti rychle nabyté svobody a dlouhodobď získané profesionality a zodpovďdnosti, což nutnď vedlo k "bulvarizaci" medií a k sekundárnímu p?ispívání k "blbé náladď". g) Vliv zájmových skupin Padesátiletá diskontinuita vývoje a porevoluŹní vakuum napomohly k rychlému etablování neformálních zájmových skupin, které mají (prost?ednictvím public relations agentur i jinak) vďtší vliv na spoleŹnost, než by mďly p?i nep?erušeném vývoji spoleŹnosti. h) Vliv zahraniŹí P?irozené ekonomické a politické zájmy velmocí a sousedĚ ovliv?ují Źeskou politiku a to jak p?ímo (Rakousko a Temelín, USA a naše angažmá v Bosnď, trvalé ovliv?ování Źaské politiky ú?edníky EU), tak nep?ímo (investice, agenturní angažovanost). 2. P?íŹiny st?ednďdobé a) Sarajevský syndrom P?etrvávající nedĚvďra a animozita mezi politiky, kte?í zĚstali v ODS a politiky, kte?í z ní odešli a založili US. b) OpoziŹní smlouva Zcela neŹekané ?ešení povolební situace roku 1998, které vyšachovalo KDU-ťSL a US z pro nď tak povolenď výhodného postavení, zpĚsobilo mezi politiky tďchto stran velké rozŹarování, které se zákonitď obrátilo proti signatá?Ěm této smlouvy. c) Nestabilita ťSSD Dlouho dop?edu avizovaný odchod Miloše Zemana z Źela ťSSD, spolu s tragickými volebními výsledky sociální demokracie ve volbách roku 2000 a dále ne?ešené vztahy volených a nevolených funkcioná?Ě (poradci) ťSSD zpĚsobují logickou vnit?ní nespokojenost se statem quo, nervozitu a z toho pramenící nejednotnost názorĚ a postojĚ jak Źlenské základny, tak poslancĚ a ŹlenĚ vlády ťSSD. d) Senátní volební úspďch Źty?koalice Získání faktické vďtšiny (spolu s "nezávislými" senátory) v senátu zákonitď urychluje v Źty?koalici touhu po vládnutí. Možnost efektivnď blokovat vše, co nebylo na pĚdď poslanecké snďmovny projednáno mezi ťSSD a Źty?koalicí nutnď vyvolá pot?ebu trvalé komunikace a sbližování tďchto politických uskupení. 3. P?íŹina momentální televizní stávka Volba poslední televizní rady, která pranic nezohled?ovala nároky nevolených elit, a vycházela vst?íc spíše osobním než stranickým zájmĚm vlivných poslancĚ ťSSD a ODS, spolu s následnou volbou Ji?ího HodaŹe generálním ?editelem ťT, se stala p?íhodnou rozbuškou pro souŹasný a budoucí vývoj, jehož hybateli jsou však výše popsané dlouhodobé a st?ednďdobé vlivy. 4. StruŹný závďr 1. Doba do p?íštích voleb bude vyplnďna p?ípravou na další st?et o charakter tohoto státu, se silnďjším akcentem personálním na úkor akcentu ideového. V p?íštích volbách obŹané rozhodnou, zda jim bude vládnout vláda levost?edová (Źty?koalice se silnďjším vlivem Hradu + "nezemanovská" ťSSD) nebo pravost?edová (Źty?koalice + ODS). Menšinové vlády ťSSD nebo ODS s novou variantou opoziŹní smlouvy je sice možná, ale velmi nepravdďpodobná. 2. P?íznivci varianty Źty?koalice + ťSSD využijí všech prost?edkĚ k eliminaci odpĚrcĚ této koalice a dále k atakĚm na ODS, nebo? p?íznivý volební výsledek ODS by mohl silnď ztížit nebo dokonce znemožnit povolební vznik vďtšinové vlády Źty?koalice s ťSSD. V jejich zájmu také není setrvalý odliv voliŹĚ ťSSD ke komunistĚm a po odchodu Zemana z funkce p?edsedy ťSSD Źty?koalice zákonitď zaŹne rozlišovat "vládní" a "nevládní" ťSSD a podporovat ťSSD "nevládní" coby možného koaliŹního partnera. 3. P?íznivci varianty povolebního uspo?ádání ODS + Źty?koalice zase využijí všech prost?edkĚ k propagaci takové koalice a rozkližování jejích odpĚrcĚ. 4. Konec atakĚ na ODS ze strany Źty?koalice však nelze oŹekávat ani p?i posílení p?íznivcĚ této koalice ve Źty?koalici, nebo? ODS a Źty?koalice oslovují p?i volbách obdobné množiny voliŹĚ a musí se tedy profilovat vĚŹi sobď. V mediích se samoz?ejmď dostane vďtší podpory variantď Źty?koalice - ťSSD. 5. Sociální demokracii nezbývá než pokusit se prodávat hospodá?ské výsledky a zahraniŹní investice, sypat další prost?edky (zvýšení zadlužení) do populisticky využitelných programĚ a za každou cenu mít v tďsnď p?edvolebním období nďjaký mediálnď zajímavý p?íklad akce "ťisté ruce", by? by si ho mďla vycucat z prstu. Setrvání odlivu ťSSD ke komunistĚm by totiž mohlo velmi zkomplikovat možnost povolební koalice Źty?koalice a ťSSD. PootoŹení kormidla politiky ťSSD doleva, které by mohlo vrátit ťSSD Źást ke KSťM p?ebďhlých voliŹĚ, však z pochopitelných dĚvodĚ znesnad?uje vznik povolební koalice se Źty?koalicí. 6. OpoziŹní smlouva musí logicky "vyšumďt" bďhem letošního roku, Źasné vyšumďní nahrává pochopitelnď více sbližování ťSSD se Źty?koalicí bďhem zbytku volebního období. Velkou urychlovací roli mohou samoz?ejmď sehrát výsledky dubnového sjezdu ťSSD. 7. ODS nezbývá než "prodávat" svĚj vynikající výsledek krajských voleb silnou angažovanosti krajských politikĚ (a to hlavnď hejtmanĚ) ve volební kampani 2002 a p?esvďdŹovat voliŹe o neférovosti "republiky kamarádĚ". Volební program musí nabídnout vizi dalšího smďrování státu s akcentací hájení národních zájmĚ. ťTVRTEťNÍ GLOSY (18.1.2001) Je velkým pokrytectvím, když Richard Falbr, Karel Kühnl, Jan Kasal a další odsuzují "převzetí" České televize vzbou?enci s Ladislavem Paluskou v čele. Nebýt totiž jejich halasné podpory vzbou?encĚ v minulých dnech a týdnech, k niŹemu takovému by nemohlo dojít a taky by nedošlo. MĚj otec sice již pďt let nežije, vím však zcela jistď jak by znďla jeho rada k ?ešení situace v ťeské televizi, nebo? byl sice Źlovďkem bez akademického vzdďlání, avšak s moudrostí Źlovďka, který se musel rvát se životem za Rakouska, První republiky, protektorátu i komunismu. Jeho rada by znďla: vypráskejte je všechny. Znám Jana Bubeníka více než deset let a Ivana Pilipa jen o dobu trošku kratší. Nikdy bych si je netroufnul nazvat americkými agenty, avšak p?i znalosti jejich povah bych si také nikdy netroufnul nazvat je bojovníky za lidská práva a svobodu z p?esvďdŹení.