--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- CT-protest - neoficiální stránky
	Úvodní stránka Clanky Kontakty Portal ZVONU Politické linky Zpravodajské linky PRESSKARTEL AUDIOVIZE		Politické tlaky existují Rozhovor se Zdenkem Plachým Zdenek Plachý je divadelní a televizní režisér, hudební skladatel. Před rokem, v době tzv. televizní krize, byl externím spolupracovníkem České televize Brno. Dnes s ČT Brno nespolupracuje na protest proti setrvávání Zdeňka Drahoše ve funkci ředitele televize. Je mluvčím brněnské sekce občanské iniciativy Česká televize - věc veřejná a vedoucím občanského sdružení Brno 20/21. Nedávno jste řekl, že "boj za zachování elementárních svobod a nezávislosti televize ještě neskončil". Jak chápete nezávislost televize? Kdo nebo co ji podle vás dnes ohrožuje? Jsem hluboce přesvědčen o tom, a mám i konkrétní indicie, že celou kauzu krize České televize vyvolali politici svými neorganickými zásahy do chodu tohoto veřejnoprávního média. Myslím si, že byla a je evidentní snaha některých politiků televizí manipulovat ve svůj prospěch. To je to, proti čemu jsme v prosinci a lednu protestovali. Dnes se ale nestačím divit tomu, že přesto, že je situace v ČT svým způsobem ještě horší než tehdy, tak se jakoby uklidnila. Veřejnoprávní televize je přitom typickým lakmusovým papírkem demokracie. Nezávislost médií je jedním z indikátorů úrovně demokracie v zemi. A vzhledem k tomu, že byl ředitelem zvolen Jiří Balvín, že Milan Knížák má v Radě ČT tak velké slovo atd., se obávám, že ČT směřuje k celkovému úpadku a to až do té míry, kdy nakonec nezbude než říci: ".vidíte, jsme v koncích. Nezbývá nic jiného než Českou televizi privatizovat." Tento plán zatím ODS vychází. Úzce s tím souvisí fakt, že český mediální svět víceméně ovládá Železný, jeho lobby a tzv. velká rada (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání - pozn. red.) - zpolitizovaný orgán, jehož postup v kauze TV Nova nás bude stát splácení 20 miliard odškodného. Myslíte si, že v ČT vládnou politické tlaky? Bývalý televizní radní František Mikš například považuje často citovaná tvrzení, že je rada pod politickým tlakem, za neuvěřitelně stupidní řeči. Nejsou to stupidní řeči. Právě František Mikš je klasickým příkladem člověka, který se nechal ovlivnit politickými tlaky. Máme pro to důkazy. Zástupci iniciativy Brno na přelomu století se s ním sešli hned na začátku jeho fungování v Radě ČT. Předali mu nejrůznější podklady, které indikovaly korupční prostředí v ČT Brno. Mikš se ze začátku tvářil korektně, ale během týdne čtrnácti dní naprosto otočil. Těch podivných kauz, ve kterých figurovalo Drahošovo vedení, se tam začínalo objevovat čím dál tím víc - byly tam úzké vazby na ODS, mnozí redaktoři ČT Brno dosvědčili, že bylo na pokyn Drahoše manipulováno zpravodajstvím ve prospěch tajného sponzora ODS - Železničního stavitelství atd. Mikš o těchto věcech věděl. Ze začátku říkal, že pokud se v ČT Brno potvrdí u šéfa ekonomiky Vaňka rozsáhlé střety zájmů, tak to je pro něho zcela nepřijatelné a bude to na Radě ČT rázně řešit. Posléze se však podnikovou kontrolou vše potvrdilo, a to v mnohem větším měřítku, než jsme si dokázali představit. Na to už Mikš reagoval asi takto: "Víte, ono v každým podniku je něco. ". Projevil se prostě jako přesně ten typ antiosobnosti, které by v mediálních radách neměly být. Místo erudovaných, silných a respektovaných lidí si tak ODS na tyto posty často dosazuje pouze poslušné figurky. Často se mluví o tom, že boj o nezávislost ČT je jen zástěrkou. Do jaké míry podle Vás hrálo v loňských událostech roli to, že kritikům Jiřího Hodače a Rady ČT šlo o čistě osobní zájmy, výhodné smlouvy apod.? Iniciativu Česká televize - věc veřejná podepsalo přes 200 000 lidí. Ti samozřejmě nemají s parciálními zájmy nic společného. Jinak parciální zájmy v takovém mediálním kolosu, jakým je ČT, samozřejmě jsou, ale v této kauze zcela jistě nejsou tím nejpodstatnějším. To jenom ODS opět pojmenovala situaci, jak se jí hodilo, anebo spíše - jak uměla. Proti Hodačovi se nevzbouřily ani tak lobbistické skupiny, jako spíše lidé ze zpravodajství, kteří se už déle nemohli dívat na to, jak neorganicky oposmluvní politici zasahují do chodu televize. Ta vzpoura byla podle Vás vedena v duchu určitých ideálů? Ano. Náš vztah k ideálům se jistě v průběhu 20. století proměnil. Jsme obezřetnější a skeptičtější. Přesto bychom se neměli svých ideálů vzdát. Všichni víme, že nemůžeme dosáhnout úplného vítězství např. "pravdy a lásky nad lží a nenávistí". Ale co jiného nám zbývá, než se o to alespoň stále znovu pokoušet a zasazovat? O tom to je: o cestě.. Já jsem průběh televizní krize vnímal jako střet arogance některých politiků s ideály demokratické občanské společnosti. Byla to, a vlastně to dodnes je, velmi povzbuzující zkušenost. Během letošního roku se udála v ČT řada změn, byly to pouze změny k horšímu? Měla televizní krize i nějaké pozitivní dopady? Pozitivní dopady na českou společnost jako takovou nepochybně měla. Myslím si, že si lidé v Čechách i na Moravě uvědomili spoustu věcí. ODS se ukázala v mnohem jasnějším světle. Řada lidí jistě pochopila, že je to strana, na kterou je třeba si dát pozor. Řada věcí se pročistila a vyjevila - jak v mediální sféře, tak v politice. Hlavně aby si lidé něco z toho zapamatovali až do voleb. Dá se považovat nástup Jiřího Balvína do funkce generálního ředitele za pozitivní změnu? Ne. Balvín mluvil o uklidňování situace a ono se mu to skutečně jaksi podivně podařilo. Nastal čas plíživé "normalizace". Tam se ubrala pravomoc slušnému tvůrčímu člověku, tu se zase nenápadně neodvysílal nepohodlný příspěvek. A postupuje to dál. Navíc celý způsob, jak byl zvolen Jiří Balvín generálním ředitelem - to jsou přece velmi alarmující signály o současné Radě ČT! Jeden den v tzv. cvičném hlasování si rada odhlasovala, jak zhruba vidí jednotlivé kandidáty: vyhrál Jan Štern se 13 hlasy, druhý byl tuším Vít Novotný s 11 hlasy. Milan Knížák si takto omrkl a otestoval situaci a pak už tvrdě zapracovaly sekretariáty. V dalších dnech udělali narychlo hlasování naostro a dopadlo to, jak známo. Knížák mezitím stihl účelově zdiskreditovat ředitele výroby ČT - Víta Novotného. Prostě řekl, že má doklady o jakýchsi jeho ekonomických machinacích, ale dosud nepředložil ani jediný důkaz. A Rada ČT mu to toleruje. Jak se Vám jeví současná Rada ČT? Jsou tam samozřejmě čestní lidé, ale domnívám se, že rada - jako celek - vyvolává u veřejnosti spíše rozpaky. Příkladem je její alibistický přístup ke kauze ČT Brno nebo volba generálního ředitele. Proti lidem, jako je Milan Knížák a Zdeněk Forman, je třeba vystupovat s mnohem větší razancí. Knížáka nezajímají fakta nebo argumenty, ale prosazení Klausových plánů na privatizaci České televize. Doufají, že to se zprivatizovanou televizí "skoulí", jako to udělali s Železným. No a kam až může servilnost televizního média k politické straně dojít, vidíme na zpravodajství televize Nova, které funguje spíše jako public relations Václava Klause a jeho lidí. Myslíte si, že právě volba Jiřího Balvína ředitelem ČT souvisela nějak s opoziční smlouvou? Ano. Považuji ho za ředitele, prosazeného především oposmlouvou. Někteří radní dlouhou dobu tvrdili, že je pro ně naprosto nepřijatelný, neboť měl v ČT problémy s hospodařením: předminulá rada ho kvůli tomu sesadila z vysokého producentského místa (na popud Ivo Mathého). Proč to současná rada vůbec nevzala v potaz? Jedni zástupci, kteří v radě zastupují veřejnost, rozhodnou takto, jiní naprosto opačně. Co si má veřejnost o takovýchto svých zástupcích v Radě ČT myslet? Po volbě odstoupivší Svatopluk Karásek napsal, že se členové rady nechali většinou politicky ovlivnit a že je mu z toho smutno. Ukazuje se, že pouze skutečné osobnosti, mimořádní intelektuálové, apod. jsou schopni odolat těmto tlakům. Těch 15 současných radních vybral dnešní opozičněsmluvní parlament, takže se vlastně ani není moc čemu divit. Měly podle Vás loňské prosincové události vliv na kvalitu zpravodajství? Ano. Ve zpravodajství ČT jsou velmi kvalitní lidé. Vážným problémem však jsou některé zásahy vedení ČT do práce zpravodajství. Nedávno např. Jiří Balvín zakázal odvysílání reportáže o auditu v ČT Brno. Zajímalo by mne, proč si Balvín přidělává tím neustálým a neudržitelným krytím Drahošových podivných praktik problémy. Musí tam být ohromný politický tlak. Kauza ČT Brno však je jako sud prachu. A ukáže se to především při volbách. Divím se, že to poslancům Petru Plevovi a Miloslavu Kučerovi stále nedochází. Vyvíjí se současná situace v Brně pozitivním směrem? Před rokem učinila iniciativa Brno na přelomu století podání směrem k tehdejší radě a tehdejšímu generálnímu řediteli na podezření z korupčního prostředí v brněnském studiu. V drtivé většině se věci obsažené v tom podání potvrdily. Dosáhli jsme toho, že po deseti letech feudálního Drahošova nevolnického systému byl konečně v Brně vypsán konkurz na místo ředitele. Je však vypsán tak, že si ředitele brněnského studia vybere na doporučení tříčlenné komise generální ředitel sám. Nijak by mě tudíž nepřekvapilo, kdyby byl nakonec vybrán zase Drahoš nebo někdo z jeho lidí - např. ing. Jiří Florian, organizátor brněnské petice na podporu Jiřího Hodače, kterému mimochodem Drahoš, pakliže uspěje jako Hodačův ředitel programu, nabídl funkci ředitele TS Brno. Podle mě je ale nepředstavitelná drzost už jenom to, že se tento člověk vůbec do konkurzu přihlásil. Pozitivní je i to, že myslící části národa je dnes jasné, kdo je to Drahoš a jeho lidé na předních postech v brněnské televizi. Myslím si, že občanská iniciativa Brno na přelomu století dotáhla tuto kauzu velmi důsledně, což v Brně, které prohrává jednu kauzu za druhou (viz poslední ránu v podobě monstra - Velkého Špalíčku), rozhodně není obvyklé. Iniciativa velmi profesionálně a pronikavě analyzovala situaci v ČT Brno. Závěry jsme předali orgánům činným v trestním řízení, Radě ČT, generálnímu řediteli a veřejnosti, ať s tím již tato společnost naloží, jak umí. Zrovna dnes (29. listopadu 2001) přinesly všechny deníky zprávu, že odboráři v ČT nesouhlasí s novým rozpočtem, který navrhl ředitel Balvín. Jsou podle Vás v současné situaci odbory tou silou, která má potenciál se ve věci nezávislosti ČT angažovat a získávat pro ni podporu veřejnosti? Myslím si, že odbory sehrály doposud v období krize v ČT velmi významnou roli. Naprosto pozitivní, pro mě osobně až nečekaně. Dekoj, Dub - ti lidé prokázali, že jsou skutečnými autoritami. Doufám, že televizní odbory budou tou silou, která se může reálně postavit proti snahám o privatizaci ČT. Připravil Martin Ander. -----------------