--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- CT-protest - neoficiální stránky
	Úvodní stránka Clanky Kontakty Portal ZVONU Politické linky Zpravodajské linky PRESSKARTEL AUDIOVIZE		K dění okolo České televize: Jiří Domlátil, 3.1.2001 (in zpravodaj KAN 63, www.kan/zpravodaj/zpravodaj63.rtf ) Za sebe chci jen dodat, že dosavadní výkony publicistiky ČT mne vůbec nenadchly. Naopak, čím dál víc mne přesvědčovaly o vědomé či "bezvědomé" manipulaci s míněním diváků. Místo objektivního informování o zásadních aktuálních problémech a místo odhalování jejich skutečných příčin publicisté ČT mlátili do omrzení např. (od počátku prázdnou) bambergskou slámu a popularizovali politiky populární napadáním protivníků, ochotné předvádět se v kterékoliv televizi a "přiblížit se voličům z lidu" nějakou vulgaritou, třeba i v soutěži o to, kdo dál dozvrací. Platící divák málokdy spatřil moudrého vzdělance v diskusním nebo ve zpravodajském pořadu. Začal jsem věřit zvěstem o úplatcích řídicím pracovníkům televize. Velkobankéřské mafie mezitím kradly a kradou po desítkách miliard a upevňují politický vliv mj. k zajištění naprosté nedotknutelnosti. V České televizi jsem postrádal investigativní zpravodajství kupříkladu o manažerech IPB, kteří rozkradli Investiční a poštovní banku a za ("navždy vypůjčené") peníze si banku koupili. Pro zakrytí svých machinací si jako zastírací štít zaplatili nesolidní bankovní společnost Nomura, jež formálně vystupovala jako vlastník, aby jejím jménem např. zašmelili i naše národní zlato - Prazdroj Plzeň. Pozornost televize a pranýřování si už dlouho zaslouží podnikatelské způsoby a aktivity doktora Ivana Langera, jimiž tento popularizovaný poslanec na Moravě hromadí majetek pod jménem své matky. Českou televizi též dosud nezajímala pravda o takzvané privatizaci třeboňských lázní. Odborné problémy (rozvoj energetiky) redaktoři předkládali veřejnosti jakoby bez porady s expertem, když mnohonásobně větší váhu přikládali povrchním náladám a názorům zjevných laiků. Personální změny v ČT mohly vyvolat naději na pozitivní změnu, na změnu k větší solidnosti a odbornosti. Ale změny, ke kterým má být použit pan Jiří Hodač a které se postupně rýsují i nestrannému televiznímu divákovi, mají být zřejmě změnami k ještě horšímu, k vytouženému ovládnutí národní televize nejvlivnější partajní mafií, aby ta nás vodila za nos na věčné časy. Je přirozené, že se ke vzpouře za svobodné zpravodajství aktivně připojili i špatní redaktoři podílející se na úpadku televizní kultury. Nepřekvapuje, že na sledované akci televizních pracovníků se přiživuje právě Unie svobody. Tím se její vedení dále diagnostikuje. Hlavní význam a přínos riskantního odporu televizních zaměstnanců vidím v příkladu jiným kolektivům i občanům vůbec, že drží-li spolu lidé, mohou účinně čelit a třeba porazit svinstvo nastolené formálně demokratickými a zákonnými prostředky. Domnívám se podobně jako (před několika lety) Ústavní soud ČR, že slušnost a morálka stojí nad zákonem, byť ústavním. Protestující televizní pracovníci se opírají o Listinu základních práv a svobod. Jejich akce a pravděpodobný úspěch může být příkladným nástrojem nápravy pro nás ovládané a podvedené, protože česká společnost dospěla podle mého názoru do stavu, odkud je asi volná jen cesta občanské neposlušnosti. Na zemi mne však drží zkušenost, že stejné chyby se zase budou opakovat a stejní lidé včas přestoupí a vyšplhají se do "svých" pozic. _________________________________________________________________ Krize v České televizi Simona Jasinková, 6.1.2001 Krize v České televizi je, bezesporu, krizí svobody slova. Je to ale také zrcadlo nastavené české společnosti. Nepochybuji o tom, že zprávy odvysílané Českou televizí v uplynulých letech nebyly vždy zcela objektivní a o některých událostech nebylo referováno vůbec. Nicméně i tak ti, kteří cítili potřebu profesionálních informací sledovali zpravodajství a publicistiku převážně České televize. Odvolání generálního ředitele těsně před vánočními svátky snad nikoho nemůže nechat na pochybách o vhodnosti načasování takového podstatného kroku. Překotná volba ředitele nového v okamžiku, kdy od vyhlášení konkursu uběhlo sotva několik hodin, byla vskutku udivující. Události následujících dní rozdělily společnost, zaskočenou vyhrocenou situací, na dva tábory. Sympatizanty se "vzbouřenci" a "ochránce" zákona. Osobně ve výroku pana prezidenta nevidím nic, co by člověka zákonů dbalého mělo urážet. Nestranickost a nestrannost je ve své podstatě samostatnou filosofií. Filosofií, kterou členové ODS neuznávají, ale jejíž smysl se začíná naplňovat a zdá se, že je nejen více chápán ale i více obecně přijímán. Vývoj však mohl jít jiným směrem. Volba generálního ředitele proběhla legitimně, pan Hodač se mohl ujmout svého úřadu, redaktoři by začali být plíživě obměňováni a koncesionář by sotva postřehl, že si připlácí na autorizované vysílání ODS. Postoj vzbouřenců se stal protestem proti nemorálnímu jednání našich čelních představitelů, stal se jedinou možností, jak veřejnost informovat o snaze zpolitizovat veřejnoprávní instituci. Ač jsem v minulém režimu prožila jen šestnáct let svého života, velmi dobře si pamatuji každodenní vztek z toho, co bylo presentováno jako zprávy. A tento vztek mně popadá pokaždé když vidím dnešní zpravodajství vyprodukované novým vedením Čt. Lživé, zmanipulované a zcela jednostranné informace, které nahlíží na diváka jako na idiotského prosťáčka. Shlédla jsem přímý přenos jednání Poslanecké sněmovny v pátek 5. ledna 2001 a jen jsem nevěřícně pozorovala, co námi zvolení zákonodárci dokáží vypustit ze svých úst omámeni skutečností, že jejich názory jdou éterem v reálném čase. Dojde-li k odvolání generálního ředitele, k odvolání Rady Čt a k urychlenému přijetí zákona o České televizi, pak to bude tak trochu Pyrrhovo vítězství. Obětí bude právě vzniklý zákon, který úměrně rychlosti s jakou byl přijat bude také nedotažený a plný mezer. Lidé, kteří se zúčastnili demonstrace na Václavském náměstí a ti, kteří se scházejí před budovou České televize přišli podpořit své právo na profesionální a objektivní informace, které jsou většině z nás odpírány. Rada Čt nyní rozhodne o tom, jak dlouhý bude pobyt "vzbouřenců" v nelidských podmínkách a jak dlouho mne bude urážet totální cenzura nového vedení. I kdyby Poslanecká sněmovna schválila zákon v nejkratší možné době, stejně tak rychle by jej projednal Senát a podepsal pan prezident, pak za předpokladu, že pan Hodač nebude odvolán a sám neodstoupí, agónie Čt může trvat dostatečně dlouhou dobu na to, aby denně rychle rostoucí finanční ztráty vrhly Českou televizi zpátky o mnoho let a zmrazily tak většinu jejích projektů. Přiznávám, že se na zpravodajství Čt vyprodukované týmem nového ředitele nemohu dívat. Natolik své emoce neovládám. Kdykoli se mi podaří zachytit část vysílání "vzbouřenců", vpreparované do normálního vysílání, mám radost jako malé dítě. Bohužel toto nadšení obvykle nemá dlouhého trvání, cenzura zasáhne vždy a neomylně včas. Řešení naplňující rčení "aby se vlk nažral a koza zůstala celá", tedy aby zákonu bylo učiněno zadost a svoboda slova nebyla pošlapána, nezná asi přesně nikdo. Budeme-li poslouchat přednášku samozvaných spasitelů českého národa z řad naklonovaných předsedů nejsilnější pravicové politické strany o privatizaci Čt, uvědomme si především důležitost druhého kanálu České televize, protože pořady, které sledují diváci na Čt2 jsou specifické s minimální sledovaností, ale pro určité skupiny velmi podstatné. A právě vysílání pro menšiny, ať jde o dokumentární pořady, náboženské či informující o nových lékařských postupech, je cílem veřejnoprávní televize. Nezbývá než doufat v rychlé a co nejméně bolestivé řešení a z celé situace si odnést aspoň vzpomínku na postoje politických stran, jednotlivých poslanců, senátorů, ale také postoje redaktorů České televize, Českého rozhlasu a novinářů našich deníků. __________________________________________________________________________________ Odstraňme jednu z příčin (jen televizní?) krize! RNDr. Petr Los, CSc, 25. prosince 2000 Podtržené části textu redakce vypustila Neříkám, že kampaň rozpoutaná klem České televize otrávila mnoha lidem nejkrásnější svátky v roce, na to jsme snad už dost, zásluhou podobných operetních aférek, otrlí. Přece jenom však nějakou tu kapku pelyňku do vánočních číší nakapala, zvláště když tzv. krizový štáb dosti nebezpečně připomíná někdejší akční výbory Národní fronty. Všechno zlé je však k něčemu dobré a jako nevyléčitelný optimista se odvážím tvrdit, že i současné vánoční drama může mít racionální dopad a pozitivní výsledek. Pokusím se jej nabídnout nevyznavačům a odpůrcům blbé nálady, kterých je snad ještě dost. Snad nás napadne, že působení medií v našem světě i ve chvílích nekrizových, není to pravé ořechové a zkusme si stanovit vizi, jak by mohlo být lepší. Kdo sleduje obraz politické scény nabízený jednomu každému z nás tiskem, rozhlasem a televizí, bude snad se mnou souhlasit, že málokterý politik, a vlastně žádný politik, nemá příležitost vystoupit v televizi či rozhlase se zásadním projevem, který by nebyl moderován - tedy řízen, krocen, ovládán, jak praví latinsko-český slovník - příslušným redaktorem či redaktorkou. Pamatuje někdo z nás, že by kterýkoliv ústavní činitel vystoupil na obrazovce s vyjádřením k jakémukoliv politickému problému, aniž by jeho slova nevybíral mládenec či dívka, s titulem X Y, televize Z? Že taková úprava může někdy zcela překroutit smysl vysloveného, je nabíledni. Výjimku z toho nepříliš povzbudivého obrazu tvoří novoroční projev prezidenta republiky a snad jen tzv. Rudolfínský projev téhož. Jinými slovy, není v této zemi politika, který by nebyl vydán na milost a nemilost mladým mužům či ženám, kteří mají možnost na základě svého rozhodnutí skákat mu do řeči, z jeho vyjádření dle libosti vybrat tu či onu větu, její část, několik slovíček, málokdy víc. Bývá zvykem, že kolem takto vybraných slůvek se následně rozpoutá klán podobné tomu, jaké popisuje pan Olbracht, když píše o dění v synagogách na Podkarpatské Rusi. To pak přispívá k přikrmování fenoménu, pro který se vžil pojem blbá nálada. V takové situaci není divu, že nesmírně záleží na tom, jaké zaměření, někdy ale také náladu, tito vpravdě mocní moderátoři - upravovatelé, krotitelé - v daném okamžiku mají, či komu se chtějí zavděčit, čí chleba jedí, čí píseň zpívají. Pak je samozřejmě důležité a rozhodující obsazení medií, neboť nikoliv politikové, ale lidé v nich to jsou, kdo formují názory občanů a nepřímo tak ovlivňují veškeré dění v zemi. Dovolím si nabídnout model poněkud jiný. Máme-li tzv. veřejnoprávní, tedy svým způsobem státní, z peněz daňových poplatníků financovanou televizi, nechť tato instituce má zákonem, předpisem či gentlemanskou dohodou upravenou povinnost: kdykoliv je toho zapotřebí dát slovo ústavnímu činiteli a toto slovo v necenzurované podobě předat občanům. Ponechat těmto ústavním činitelům odpovědnost sami za samých za sebe, tj., nezbavovat je rizika, že budou-li tlachat a mlátit prázdnou slámu, národ to nepozná. Národ to pozná, zapamatuje si to a zařídí se podle toho v nejbližších volbách, stejně jako pozná, kdy politik mluví k věci, v zájmu národa, v zájmu současných i budoucích obyvatel této země. Čeští lidé nejsou primitivové, jsou vzdělaní a nepotřebují moderátory. Občané mají právo slyšet zástupce, které si právoplatně zvolili bez prostřednictví kohokoliv. Přiznám se, že jako člen neparlamentního politického seskupení, bych velmi uvítal, kdyby i představitelé neparlamentních, leč státem registrovaných subjektů, měli občas příležitost vystoupit ve státních sdělovacích prostředcích. Věřím, že plastičnost politické scény by to prospělo a demokracii v zemi by nebylo na škodu. Podtrhuji ovšem, že na tom netrvám, pouze to navrhuji ke zvážení. Předkládám tuto vizi veřejnosti v naději, že trapné scény s mašličkami a štafáží vážených, méně vážených a zcela nevážených osob za televizními hlasateli, se mohou také obrátit k dobrému. Podaří-li se vytvořit takový model - a nevidím důvod, proč by tomu tak nemohlo být - pak bude o něco méně záležet na tom, bude-li ředitelem ten nebo onen, důležité je, aby, krom jiných špatných vlastností, neměl sklon ke zlodějství. Ale to se snad dá uhlídat. Pelyněk nakapaný do našich vánočních pohárů by se tak stal lékem. _____________________________----------------- Stanovisko politické strany PB k situaci v ČT J. Votoček, P. Cibulka Ačkoliv politická strana Pravý Blok ani zdaleka nepovažovala vysílání zpravodajství CT za plně vyvážené, natož pak dávající prostor názorům celého širokého politického spektra, naopak, aktivně se účastníci mediální bariery vůči mimoparlamentním stranám, bez ohledu k výhradám vůči osobě odvolaného gen. ředitele Chmelíčka, staví se v současném sporu Pravý Blok plně na stranu revoltujících redaktorů a iniciativy Česká televize - věc veřejná. Ze situace, kdy generální ředitel navrhl odvolání vedoucího televizního studia v Brně Z. Drahoše pro velmi vážné podezřeni z hospodářských deliktů a místo toho byl obratem radou ČT sám odvolán, po zcela formálním a evidentně zmanipulovaném konkursu trvajícím méně než 24 hodin, nově jmenovaný ředitel uvažuje o tom, že zmíněného vedoucího brněnské redakce učiní mužem č. 2 v ČT, vane mráz jako z Kremlu. Princip objektivního a více zdrojového informovaní je velice vážně ohrožen a tím i svoboda slova a nakonec i demokracie v teto zemi. K licoměrným tvrzením místopředsedy ODS Ivana Langra, neúspěšného kandidáta ODS do Senátu Petra Štěpánka a dalších členů Rady ČT, že generální ředitel Hodač byl jmenován v souladu se zákonem a ze je třeba ctít zákony, je nutno podotknout, že - Adolf Hitler se v roce 1933 dostal k moci v souladu s platnými zákony a na zaklade demokratické volby nedopustil aby se situace mohla v budoucnu vyvinout jinak. V krátké době zrušil zákony a rozehnal parlament. - I Gottwaldova KSC se v únoru 1948 dostala k moci podle platných zákonů, obratem si je vsak změnili tak, že po dalších 40 let byly volby v této zemi jen fraškou. - Za přílišného lpěni na špatných zákonech bychom ještě dnes měli v ústavě vedoucí úlohu strany a jmenovali se Československa socialistická republika. - Z vyššího principu mravního mají občané právo vzepřít se tyranům, stejně tak jako zákonům odporujícím principům demokracie. - Právě ODS a ČSSD se jako výsledek své opoziční smlouvy snaží svou momentální převahou v Poslanecké sněmovně pomocí novel volebních zákonů potlačit práva politických menšin a všech svobodných občanů této země. Pomocí finančních bariér (volebních kaucí), finančních trestů za drzost (tyto kauce se vrací jen úspěšným), 5% omezující hranice a poskytnutím práva kandidovat jen členům politických stran se právě strana panu Langra a Štěpánka snaží znovu zajistit si svou vedoucí úlohu ve státě na věčné časy a nikdy jinak. Protože členů všech politických stran je odhadem dohromady jen 150-200 tisíc, znamená to vyřazeni 99% občanů této země z možností rozhodovat o jejich osudech, tedy i o osudech svých. Nejvíce se dodržování zákonů dovolávají představitelé ODS, tedy strany, pro kterou zákony této země (zákon o financovaní politických stran, zákony o účetnictví, stavební zákon aj.) byly dosud jen cárem papíru. Politická strana Pravý Blok stojí na straně svobody a plně podporuje revoltující složky v České televizi. Nejde totiž jen o revoltu, či o žvanec, jak se nám snaží někteří podsouvat. Jde, o svobodu slova, o lidská práva, o demokracii, o svobodu či nesvobodu nás všech! _______________________________________________________________ Trestní oznámení Jan Šula, předseda ČSNS Česká strana národně sociální podává jménem svým a jménem svých členů, kteří jsou současně koncesionáři České televize, trestní oznámení na jí dosud neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestných činů zpronevěry finančních prostředků poskytnutých koncesionáři České televize formou smluvního poplatku ve výši 75 Kč měsíčně. Zaviněním dosud neznámého pachatele Česká televize neplní svůj smluvní závazek ke koncesionáři tím, že přerušila vysílání plánovaného programu na úhradě jehož pořízení a vysílání se koncesionáři svými penězi podílí. S ohledem na skutečnost, že dle českého denního tisku 80% z cca 2 milionů koncesionářů ČT, tedy cca 1 600 000 koncesionářů nedostává svou placenou službu od ČT, lze se důvodně domnívat, že poměrná část koncesionářských poplatků v pravděpodobné výši 4 miliony Kč denně je využívána Českou televizí k jiným účelům než koncesionářská smlouva předpokládá a zákon o České televizi provozovateli ČT ukládá. Koncesionáři ČT jsou tak poškozováni ve svých právech zneužíváním prostředků svěřených České televizi k zajišťování služby dle koncesionářské smlouvy. Koncesionářům je tak způsobována škoda značného rozsahu. V souladu s výše uvedeným žádáme městské státní zastupitelství v Praze, aby zahájilo šetření, zda a kdo se dopustil protiprávního jednání zakládajícího podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry a aby se zabývalo dalšími trestněprávními aspekty jednání dosud neznámého pachatele, které mohou taktéž zakládat podezření ze spáchání trestných činů porušování cizích práv, porušování povinností při správě cizího majetku či cizích prostředků. V neposlední řadě žádáme, aby se Městské státní zastupitelství zabývalo možnou trestnou činností spočívající v neodvysílání placených reklam v reklamním čase České televize. V Praze dne 28.12.2000 JUDr. Jan Šula předseda ČSNS