Koření zlepšuje nejen chuť, ale často zlepšuje i stravitelnost pokrmů, což je
potřebné zejména u syrové zeleniny, ale někdy i u syrového ovoce nebo mléčných
pokrmů. Koření také obsahuje řadu faktorů a účinných látek důležitých v prevenci
a léčbě mnoha chorob nebo harmonizujících (stimulujících a tonizujících, nebo
naopak uvolňujících a uklidňujících) organizmus a jeho systémy.


- adžika, jinak také arménský šašlik - směs koření zakavkazské a gruzínské
kuchyně - Existuje mnoho typů této směsi koření, jak práškovitých, tak
ve formě pasty. Má příjemnou, jemně pikantní chuť. Složení např.: paprika
sladká, paprika pálivá, česnek, sumach, koriandr a sůl, někdy také kopr
a chmeli suněli - používá se v arménské, gruzinské, zakavkazské
a perské kuchyni, převážně na rožněná (grilovaná), pečená a dušená masa
včetně mas mletých (šašlik, kebab, sekaná, karbanátky), vhodná je i do omáček,
zeleninových pokrmů, leča a letních zeleninových salátů, na kořenění pokrmů
z lilku, fazolí, čočky. Plody sumachu
dávají pokrmu lehce nakyslou příchuť a zlepšují stravitelnost tučných
jídel. Je to velmi příjemné koření, nepříliš ostré, které používáme dle
chuti na 1 kg masa 1-2 kávové lžičky. Posolené porce kuřete můžeme
marinovat (nejméně 4 hodiny) pastou z koření adžika a oleje. Pak porce
položíme do zapékací misky, podlijeme trochou vody a dočervena
upečeme. Podle chuti přidáme kousek másla nebo slaniny.
- amčur - je to kyselý prášek ze sušeného nezralého manga, bohatý
na vitamín C. Jídlu dodává kyselou chuť. Do pokrmů se přidává
bezprostředně po jejich dovaření. Je výborný k dochucení různých
luštěninových jídel - tzv. dálů, masitých jídel, speciálních polévek
a omáček.
- angula - je to pikantní jemné koření, které se používá jako základ
pro bramborový, sojový i klasický guláš. Je rovněž velmi vhodný
pro přípravu fazolových polévek či různých masitých pokrmů.
Specifickou chuť dodává zejména kombinace sušené cibule a papriky.
Složení: červená jemná paprika, sušená cibule, kmín, pepř, muškátový
květ, nové koření, mouka
- anýz - Pimpinella anisum - příjemně vonné plody anýzu jsou
botanicky příbuzné s plody fenyklu. V Evropě se používá především do
pečiva a sušenek, v Indii do polévek, dušených pokrmů i do chleba.
Výborný je do zeleninových marinád (čatní) a kompotů. Anýzové čatní
se vyrábí rozdrcením anýzu (nejlépe je-li čerstvý, zelený) a rozmělněním
s vodou. Osvěžuje mozek, chrání před zácpou a posiluje žaludek. Čerstvá
nebo sušená semena anýzu se používají při výrobě různých druhů čatní,
do tykvovité zeleniny, indických sladkostí, nápojů a při nakládání červené
řepy a červeného zelí, dále do pečiva i do hruškových a jablečných kompotů.
Vyrábějí se z něj likéry a je součástí mnoha směsí koření a bylinných čajů.
Odstraňuje z jídla nepříjemné pachy a je silně povzbuzující. Má i léčivé účinky:
usnadňuje vykašlávání a blahodárně působí na trávicí trakt. V Indii je anýz
od pradávna ingrediencí používanou k odstraňování nežádoucího zápachu
z úst. Ájurvéda jej považuje za látku sladké, hořké a řízné chuti, lehké,
olejnaté a ostré vlastnosti, silně pálivou a následně sladkou. Anýz má
povzbuzující účinky, zvyšuje tvorbu mléka u žen, podporuje chuť k jídlu
a má příznivý účinek na rány a vředy, horečku, bolestivost očí a oční
choroby a potíže se slezinou. Lze jej použít na tlumení bolesti, žízně,
zvracení a též při střevní úplavici. Anýz vyluhovaný ve vodě je oblíbeným
lékem užívaným proti zvracení při horečce, ale také při žaludečních potížích
a křečových bolestech břicha. Ájurvéda doporučuje anýz na povzbuzení trávení,
odstranění zápachu z úst, pro zlepšení tvorby mléka u žen, zmírnění horečky,
odstranění pálení očí a nevolnosti, při potížích se slezinou, k utlumení bolesti
i žízně, na hojení ran a vředů. Doporučuje se, aby měla každá domácnost v
zásobě anýz pro jeho nesčetná užití (jak je zmíněno v "domácích léčivech").
- asafoetida - podporuje trávení a chuť k jídlu, stimuluje, je baktericidní,
posilující, dobrá na srdce, napomáhá odbourávání jedů, působí proti vystřelujícím
bolestem a nadýmání. Odstraňuje žaludeční obtíže a zahlenění, choroby žaludku,
ztrátu vědomí a mdloby, epilepsii, kašel. Tekutá klovatina působí proti obstrukcím
v těle a stimuluje především trávicí funkce. Posiluje nervy a plíce, působí povzbudivě
na krevní oběh a sekreci. Při dlouhodobém užívání, třeba i v malých dávkách,
vyvolává štiplavé podráždění v krku, podobně jako cibule, plynatost, průjem a pálení
při močení. Těkavý olej však nezůstává v těle dlouho, je rychle vyloučen močí a potem,
kde může být snadno zjištěn. Asafoetida je také považována za látku vypuzující hlen,
podporující močení a menstruaci. Zabraňuje nadýmání a také vzniku chorob sleziny a
močového měchýře, je prospěšnou pro ochrnuté pacienty. Je velmi oceňována při léčbě
kašle a dýchacích potíží. Základní dávka asafoetidy je 1 g. Při nervových chorobách, jako
je obrna lícního nervu, částečné ochrnutí a křeče, je asafoetida velice účinná. Rovněž i při
léčbě malárie. Další oblastí, kde asafoetida provádí zázraky, je hysterie - psychoneurotická
choroba, při níž se potlačené komplexy odštěpí od osobnosti a dají vznik hypnotickým
stavům (na příklad náměsíčnosti či ztrátě paměti) -, která se projevuje mnoha tělesnými
symptomy, jako jsou tiky, ochrnutí, slepota a hluchota. Pacient je nesmírně citově labilní
a afektovaný. Asafoetida odstraňuje mnoho z těchto symptomů. Stejně zázračný vliv má
také na černý kašel a na velmi bolestivé srdeční potíže či anginu pectoris a na křeče, které
někdy následují po neobyčejně sužujících, vystřelujících bolestech. U takzvané Globovy
hysterie se objeví na břiše kulatá boule, roste a pohybuje se směrem k hrudníku. Asafoetida
je i v tomto případě velmi účinná. Asafoetida je podle ájurvédy hořká a mastná, řízná, ostrá,
silně pálivá a následně hořká pryskyřice. Poznámka: Při chorobách plic je nejlepší podávat
asafoetidu syrovou, neboť je silnější a účinnější. Při chorobách břicha může asafoetida
působit dráždivě, proto je lépe ji přijímat smaženou. Nesmažená asafoetida způsobuje zvracení.
- badyán má jemnou vůni a kořenitě nasládlou chuť.Používají se především hvězdicové
plody badyánu, a to do sladkých jídel, kompotů, povidel, do perníku, speciálních sušenek,
do různých směsí koření a k přípravě bylinných čajů. Badyán podporuje trávení a celkově
zklidňuje. Ve východní kuchyni se používá k přípravě specialit z různých druhů masa.
- bazalka - Ocimum basilicum - intenzivně vonící rostlina z rodiny pyskokvětých
- v kuchyni a k léčení se používá jak sušená, tak čerstvá nať a květy. Kořením jsou
nejčastěji sušené drhnuté listy i když stále častěji je ve světě používána čerstvá nať.
Původem z jihovýchodní Asie, dnes se jí daří především v zemích středomoří.
Dodává jídlům nasládlou příchuť a vůni podobnou mátě. Bazalkou vylepšíte
a zjemníte: rajčatové pokrmy italské kuchyně (podobně jako dobromysl a rozmarýn),
rajskou omáčku, zelnou polévku, jídla s fazolemi, fazolové a zelené saláty, vařené ryby,
pečenou husu a kachnu, špenát, pikantní omáčky. Bazalka se přidává také do kečupů,
salátů, těstovin, do pizzy, nakládaných okurek, bylinných octů, zeleniny, mletého masa,
k rybám a do směsí koření, i do dresinku, smetanových sýrů a pomazánek.
Hodí se rovněž do pečiva a místo bylinkového másla na obložené chleby.
Rozmačkaná a přepasírovaná čerstvá bazalka se dává i do i mraženého šerbetu
z limetkové šťávy, dužiny, kůry a cukru. Bazalka podporuje chuť k jídlu,
působí proti nadýmání, křečím žaludku, poruchám trávení způsobeným
dlouhodobým používáním léků, proti nevolnostem a při nervovém podráždění.
Je to výborné laxativum. Inhalování éterického oleje vyrobeného z bazalky
zahání duševní únavu. Koupel s přidáním bazalkového octa je velmi osvěžující
a navíc má antiseptické účinky. Šťáva z rozmačkaných listů odpuzuje komáry
a hmyz.
- bobkový list - vavřín - Laurus nobilis - listy vavřínu mají specifické aroma
a nahořklou chuť. Bobkem se koření sekaná, hovězí ragú, luštěníny (fazole, čočka).
Používá se do pokrmů připravených z brambor, do polévek, omáček (koprová),
rajčatových pokrmů, smetanových jídel, marinád, k nakládání zeleniny,
hub, okurek i masa a k rožnění. Přidávají se k vařené rýži, aby ji provoněly.
Bobkové listy však nevaříme dlouho, aby jídlo nezhořklo. Bobkový list je dobré
antiseptikum. Podporuje chuť k jídlu, odstraňuje problémy s trávením tuků a je
prospěšný zejména diabetikům.
- brutnák - okurkový, rajčatový, bramborový salát, ragů ze zeleniny
a masa, majonéza, studené omáčky, tvarohové pomazánky, grilování, ryby,
bylinové máslo, kořenění tvarohu a brynzy, pro svou okurkovou chuť se
s koprem používá jako salátové koření, salátové studené majonézové
omáčky a marinády. Bylináři jej doporučují proti kašli.
- bylinky do másla (bylinkové máslo) - estragon, pažitka, kerblík, petržel
- bylinný pepř viz pepř bylinný
- carom seed - malinká semínka, která vůní připomínají oregáno.
Pomáhají pročišťovat krev. V kombinaci s tukem má oteplující účinky.
Přidává se do těsta, ze kterého se dělají purí a slané pečivo.
- celer (nať sušená nebo čerstvá) - zapékaná zelenina, nádivky, polévky,
nadívané maso zeleninou, grilování. Celá rostlina je potenciálně silný alergen.
Čerstvou natí můžeme sypat těstoviny s omáčkami z rajčat, přílohy (rýži,
brambory, zeleninové saláty) k masům a pod.
- cibule - patří mezi základní koření a tvoří součást mnoha směsí. Sušená
cibule je vhodná do polévek, omáček a k vaření na cestách. Pokud ji smícháte
s jogurtem a kořením, můžete ji přidat i do salátu, neboť se tak připraví výborný
dresink. Cibule má na člověka slabý toxický a výrazný dráždivý účinek. Řada
osob je na ni přecitlivělá a u mnoha lidí vyvolává nadýnání a potíže s nadýmáním
a drážděním trávicích cest spojené. Navíc je cibule po generace nadužívaná
a procento přecitlivělých osob na cibuli stále roste. Je proto lépe ji někdy nahradit
česnekem, pažitkou nebo pórkem. Do salátů (zejména u citlivých osob) je vhodné
pokrájenou cibuli nechat nejprve chvíli postát ve studené vodě nebo menší cibulky
vcelku blanšírovat, aby se část dráždivých látek odstranila. Také zpěněním
či osmahnutím na oleji dráždivý účinek oslabíme. Cibule má silné dezinfekční účinky,
ovlivňuje vylučování trávicích šťáv, podporuje zlepšení srdeční činnosti, uklidňuje
nervy a je močopudná. Žlutá a fialová cibule obshuje ochranné a léčivé bioflavonoidy.
Je výborná do tvarohových obkladů a při bodnutí hmyzem. Nastrouhanou cibulí
přeléčíme místa silných úderů a teprve pak podáváme masti pro odstranění hematomu.
Čerstvá šťáva z cibule působí jako antibiotikum, diuretikum a antispasmotikum,
takže pomáhá léčit kašel, nachlazení, zánět průdušek i hrtanu. Snižuje rovněž
krevní tlak a pomáhá také obnovit sexuální potenci sníženou nemocí nebo vlivem
duševního stresu. Podrobně viz CIBULE V MEDICINE
- citronóvá kůra - koláče (do těsta nebo tvarohové náplní tvarohových, makových,
ořechových), dorty, sušenky, nákypy, pudinky, krémy, omáčky (i na špagety),
saláty, horké nápoje, octy, kompoty, marmelády,
ryby, drůbež (např. některá "čína"), dušená masa, např. hovězí maso
(např. perský "zelený chorešt"), pečené vepřové maso (např. "medová pečeně")
často se kombinuje s citrónovou šťávou. Do masových jídel se dávají spíše limetky,
může se dát sušená limetková kůra nebo celé sušené limetky i s dužninou vcelku nebo
sekané. Medová pečeně: 600 g vepřového masa k pečení, nejlépe krkovice, 1 cibule,
1 lžička drceného kmínu, černý mletý pepř, sůl, 1 jablko, 1 lžíce medu, 1 lžíce sójové
omáčky, 1 lžička citrónové kůry. Maso omyjeme, osolíme, opepříme a posypeme
drceným kmínem. Dáme do pekáče, poklademe na kolečka nakrájenou cibulí a podlijeme
hrnkem vařící vody. V troubě pečeme asi 30 minut. Smícháme med, sójovou omáčku
a citrónovou kůru. Do pekáče přidáme na plátky nakrájené jablko a maso potřeme z obou
stran medovou směsí. Pečeme, až je maso měkké a krásně zlaté. Vypečenou šťávu
přecedíme. Podáváme s vařenými brambory.
- čát masála - složení: asafoetida, hřebíček, černá sůl, pipl,
amčur-mangový prášek, džíra-indický kmín, chilli, máta, zázvor,
koriandr atd. Použití: k dochucení slaných jídel, jogurtů, syrových
zeleninových i ovocných salátů, polévek, smažených hranolků, chipsů,
sušenek, ovocných i zeleninových šťáv, naklíčených obilnin, obilovin
a luštěnin, topinek, sendvičů a chlebíčků. Ochutnejte chléb s máslem
a čát masálou. Lze je použít i k ochucení brambor a bramborové kaše.
Podle ajurvédy mají jednotlivé složky následující účinky: proti
nadýmání a bolestem břicha, při střevních potížích - černá sůl;
k léčbě bronchitídy, při nemocech sleziny - pipl;
usnadňuje trávení - asafoetida, hřebíček, pipl, zázvor;
pomáhá odbourávat jedy a hleny - asafoetida, džíra;
baktericidní, žaludeční potíže, posiluje činnost srdce - asafoetida;
vypuzuje plyny, prevence plynatosti - hřebíček, džíra;
diuretikum - hřebíček, koriandr;
prevence koliky - hřebíček;
afrodiziakum - koriandr;
projímací účinky - černá sůl;
regulace teploty - máta, zázvor, hřebíček;
kašel a astma - černý pepř, hřebíček, černá sůl;
hepatoprotektivní účinek - černý pepř;
dovozce DÁTÁ. Ochutnejte v restauraci a čajovně Santóš, Žitná 46, Praha 2
- černá sůl - kálá nanak - používá se do slaných nápojů, ovocných
šťáv a do luštěnin, hodí se též do omáček, čatní, pickles, do sosů
a jiných pikantních pochutin. Má speciální aroma, obsahuje mnoho
druhů minerálů a proto je součástí mnoha ájurvédských léků. Používá
se zejména při střevních potížích a bolestech břicha. Má projímavé účinky.
- česnek - sušený česnek má stejné účinky jako čerstvý - používá se
na mnoho druhů pomazánky, výrobu česnekového másla, na topinky,
nakládané okurky, čatní, masové pokrmy (guláš, vepřové na pepři
a česneku, drůbež - např. kuře na rožni ), rybí pokrmy, pokrmy
z brambor (zapékané brambory, bramboráky), luštěninová jídla, rajčatová
italská jídla k těstovinám, ochucené červené rýže (kečup s česnekem),
do speciálních sosů, je součástí koření na hranolky, gulášového
koření, koření adžika. Čerstvý česnek je také vhodný k nakládání
a přípravě olejů a octů. Pro odstranění nepříjemného zápachu z úst se
žvýkají kardamomové lusky. Česnek je méně cítit, pokud se nemačká,
ale krájí se ostrým nožem. Léčebně působí při zánětu průdušek, nachlazení,
TBC, zánětu mozkových blan, mykózách, mykobakteriálních infekcích
(včetně oportunních infekcí AIDS a krevní mykóze). Česnek podporuje
tvorbu trávicích šťáv a žluči, má protikřečové účinky na svalstvo střev,
podporuje srdeční činnost, reguluje množství bakterií v tlustém střevě, léčí
průjmy, úplavici, tuberkulózu, černý kašel, tyfová onemocnění a hepatitidu,
má vliv na houbovitá onemocnění. Zjistilo se, že také snižuje hladinu cukru
v krvi. Česnek je dobrý proti bolestem zubů a uší, proti kašli a nachlazení.
Zlepšuje dýchání, upravuje krevní tlak, je silně oteplující, antibakteriální
a povzbuzující. Zevně můžeme česnek použít na bodnutí hmyzem, na
popáleniny a na nepopraskané omrzliny. Obsahuje 7 druhů antioxidantů,
je rostlinným antioxidantem. Intenzivní léčba česnekem
vyžaduje konzumovat 3x denně 3 středně velké stroužky česneku.
Podrobně viz CESNEK V MEDICINE
- čínská směs (pikantní) - chilli, zázvor, badyán, citrónová kůra, glutaman, kari -
minutky, rožněné kuře, králík, sójové maso, guláš, pokrmy ze zeleniny
a brambor, ostré saláty ze zelí
- čubrice - je směs koření užívaná především na Balkáně ke kořenění
salátů, rožnění masa a jiných specialit z různých druhů masa, luštěninových
polévek a zeleninových jídel. Lze ji přidat do pomazánek, sýrů a másla.
Je vhodná k dochucení různých pokrmů, ale i k přímému použití na chléb
s máslem a uzeninou. Složení: pražená kukuřičná mouka, pískavice, jedlá sůl,
saturejka a mleté čili papričky.
- dobromysl (oregano; slov. pamajorán) - sušené listy až 50 cm vysoké rostliny z rodiny pyskokvětých, které se
daří ve všech zemích Středomoří. Oregano je vhodné na úpravu zeleniny, sýrů a ryb. Přidává se rovněž do zahuštěných
polévek, omáček a masitých pokrmů. Je základním kořením pro přípravu pizzy a špaget. (fa Mikado)
Oregánem zlepšíte a zjemníte: pizzu, rajské omáčky, omáčky na špagety, grilované kotlety, masové špízy,
ovčí sýr, řecký selsky salát, bramborovou polévku, můžeme s ním ochucovat luštěniny (fa Johann Kotányi, GMBH;
doplněno). Abatyše Hildegarda varovala před přílišným užíváním dobromysli.
- divoké koření - tymián, celý pepř, jalovec, bobkový list, nové koření
- dřín - Plody zvané dřínky jsou červené nakyslé
peckovice, dozrávající, přestože dřín kvete tak brzy z jara, až pozdě na podzim.
Plody jsou nápadně protáhlé a ukrývají v sobě pecku, která klíčí až druhým rokem
po vysetí. Dřínky vytrvávají na keři dlouho do zimy, a když je přejde první mráz,
zesládnou. V kuchyni je používáme čerstvé i sušené a kořeníme jimi jinak fádní
jablkové a hruškové kompoty, ale také omáčky ke zvěřině. Na Balkánském
poloostrově se z nich připravuje destilát." (Jan Kybal)
Z jejich šťávy, vody a ledu se v Íránu tradičně vyrábí osvěžující nápoj šerbet. Sběr
nelze mechanizovat, proto je jeho využití v potravinářství malé. Na Slovensku se
z dřínek ojediněle připravuje marmeláda.
- džíra - viz kmín římský
- estragon - je víceletá, až 1,5 m (v přírodě obvykle 0,6 až 1,2 m) vysoká rostlina, pocházející z jihovýchodní Evropy
a Ázie. U nás místy zplaněl. Jeho domovinu pravděpodobně ohraničuje areál břehů středoruských řek přes Sibiř až
po Ochotské moře a v Severní Americe od Aljašky až po Texas. Velmi aromatické druhy se dnes pěstují zejména
ve Francii. Dnes se pěstuje především ve Francii. Rostlina je hojne využívaná v konzervárenském a potravinářském
průmyslu. Jako koření se používají jemně článkované listy, které dodávají pokrmům pikantní, kořenitě natrpklou příchuť.
Průmyslově se používá zejména k výrobě estragonového octa a hořčice (co je i jeho tradiční využití zejména na území
Ruska) a jako složka kořeninových extraktů. Průmyslově i v domácnostech se používá též ke kořenění nakládaných
okurek a k výrobě estragonového octa a dalších aromatizovaných octů a olejů. Estragonem vylepšíte a zjemníte: Saláty,
zvěřinu, ryby, smetanové omáčky, polévky, bylinkové máslo (kromě pažitky, kerblíku a petržele). Zvláštní chuť dodá
také jehněčímu masu. Na potraviny má díky přítomnosti silice i konzervační účinek. Před použitím rozemneme estragon
na dlani. Podporuje chuť k jídlu a zvyšuje sekreci žluče. Estragon je tonizující rostlinou a obsahuje jód. Když Kristus
na kříži žíznil, voják mu podal houbu namočenou v estragonovém octu.
- fenykl - původem ze Sýrie a malé Asie, byl hojně používán ke zvěřině a do rybích
polévek. U nás je obvykle používán jen do zeleninových marinád, v poslední době také
k ochucení pečiva, chleba a hub, tedy tam, kde se jindy používá kmín. V některých
zemích je fenyklový chléb stejně tradiční jako kmínový. Máte-li chuť vařit trochu jinak,
vyzkoušejte jej např. do játrové omáčky, ledvinek, dušeného zelí a jiných zeleninových
pokrmů nebo sýrových a tvarohových pomazánek. Francouzská a italská kuchyně se bez
tohoto koření neobejde. Fenyklem lze kořenit i některé druhy ryb a dokonce i kuře.
Ve směsi s hořčičným semínkem a kmínem je součástí vegetariánského a dietního koření
Mahá, které slouží ke kořenění různých zeleninových jídel.
"Již ve starém Římě používali bojovníci fenykl pro zdraví a sílu, ženy jako prevenci proti
obezitě. Dnes je fenykl oblíbeným prostředkem při léčbě trávicího traktu, nadýmání a katarů
dýchacích cest. Uvolňuje křeče hladkého svalstva i hleny, pomáhá při zácpě, snižuje toxické
působení alkoholu. Rozžvýkaná semena slouží k aromatizaci dechu i k zahnání pocitu hladu.
Odvar se používá na protizánětlivé oční obklady." (k; Spirit 27/2004). Fenykl je nezbytnou
součástí mnoha denních (rodinných), lečivých i dětských bylinných čajů, detoxikuje
a podporuje tvorbu mléka. Je to jedinečná bylina pro seniory. Detoxikační, mlékotvorný
a rodinný čaj firmy Sonnentor obsahuje podobně působící drogy: fenykl, kmín, anýz.
- garam masala - velice ostrá, vonná a pikantní směs černého pepře,
skořice, hřebíčku, muškátového květu, kardamomu, koriandru a bobkového
listu používaná v Indii, Indonésii a Afghánistánu do jednoduchých nebo
chuťově fádních jídel
- gulášové koření - mletý pepř, kmín, česnek, majoránka, cibule, mletá
paprika, někdy hořčice, do mexického guláše chilli. Některé druhy gulášového koření
neobsahují pálivou papriku, chilli ani pepř a tím jsou relativně dietní: např.: sladká paprika,
kmín, česnek, majoránka (cibuli dáváme většinou čerstvou, zpěněnou na tuku). Takové
koření se hodí i na kuře na paprice. Opravdu dietní koření (např. v čase očistné kůry) by ale
nemělo obsahovat ani sladkou papriku, jak nám doporučoval páter Ferda.
- gyros - řecká směs koření velmi příjemné chuti; má mnohostranné použití: na nakládání
masa, na rožnění spolu s olejem, na skopové, na ryby, do leča a jiných zeleninových pokrmů.
Je dobrý do mletých mas, na kuře, králíka, skopové pečeně i na minutky. Lze jej také využít
ke kořenění různých salátů z čerstvé zeleniny, také na špagety, pizzu aj. Složení: (Sušená) cibule,
rozmarýn, sušená petržel list, tymián, bazalka, dextróza, sušená kapie červená drcená, (sušený)
česnek, sůl, chilli (10%), resp i glutamát. (Složení a popis firmy Avokádo; vynecháním chilli
získáme stále vynikající, ale přitom již značně dietní koření). Jiné složení: česnek, paprika,
cibule, oregano, černý pepř, rozmarýn, sůl (31%), cukr, glutamát (firma Kotányi)
Vepřové maso GYROS: 500 g vepřové kýty, 1 lžíce koření Gyros, 2 lžíce oleje, 1 velká cibule,
1 zelená a 1 červená paprika, sůl. Maso nakrájíme přes vlákna na tenké plátky, posypeme kořenící
směsí, přidáme olej, mírně osolíme, dobře promícháme a necháme min. 30 minut odležet. Pak na
pánvi prudce opečeme na proužky nakrájenou cibuli (resp. také plátky česneku, pokud používáme
čerstvý), přidáme okořeněné maso a na nudličky nakrájené papriky a za stálého míchání opečeme.
(Maso lze také rožnitž na jehle.) Podáváme s bílým pečivem, chlebem nebo rýží a salátem.
- hřebíček - sladké pokrmy, pečivo, maso, rýže, jemné rybí marinády,
likéry, svařené vína, kuře, perník, zvěřina, hovězí jazyk, směs se
zázvorem, kardamomem, skočicí do kávy a čaje
- channa masála - vyvážená směs koření namíchaná pro přípravu různých druhů
luštěnin, do polévek, pomazánek i zeleninových jídel. Napomáhá trávení luštěnin
a odstraňuje jejich nežádoucí účinky (nadýmání, plynatost). Zároveň luštěninám
dodává výraznou a výjimečnou chuť. Složení: džíra, koriandr, skořice, hřebíček, chilli,
kurkuma, zázvor, černý pepř, pipal, amčur, anýz, muškátový oříšek, asafoetida.
- kari - směs asi desatera koření indického původu, aromatické vůně,
poněkud nasládlé chutě. Používá se v nepatrných dávkách ke kořenění
omáček, marinád, mas, kuřat, rýžových pokrmů a pod. Můžeme si
připravit žlutou kari-rýži a kombinovat ji s rýží bílou a dalšími barvami
(viz česnek). Příklady jídla s kari:

Vepřové kotlety s kari a žampiony (cibule, žampiony, bílé víno, hladká mouka, sůl, olej).
Kuře v kari-omáčce: Osolené a kari okořeněné kuře osmažíme po obou stranách na másle
a dusíme, ze šťávy pomocí pomocí másla, smetany ke šlehání, mouky a kari připravíme
omáčku. Kuře Kung Pao: kuřecí maso, buráky, olej, vejce, solamyl, bílý vermut, sójová
omáčka, feferónky, špetka cukru, glutaman, sůl. (Lze přidat i hrášek nebo kari.) Přílohou
je rýže. Kuře sto chutí: kuřecí maso, buráky, olej, máslo, solamyl, červené víno,
sójová omáčka, kapie, kari, žampióny, cibule, citrónová šťáva, citrónová kůra,
hladká mouka, zazvor, špetka cukru, glutaman, sůl. Před podáváním zjemníme
máslem a doplníme brusinkovým kompotem. Přílohou jsou bramborové hranolky a rýže.
Kari s telecím (vepřovým, jehněčím, drůbežím): 800 g masa, dvě střední cibule, lžíce másla
2 lžíce oleje, pokrájené jablko, jeden rozmačkaný banán, lžíce strouhaného kokosu, lžička
mouky a lžička škrobu na zahuštění, 4 lžíce smetany.
Rýžový salát: 2 šálky vařené rýže, cibule, 2 lžíce oleje, lžička koření kari, špetka mletého
koriandru, sůl, lžička sojové omáčky, 1/2 šálku sekanýxh ořechů nebo mandlí, lžíce
máčených rozinek. Na oleji osmahneme cibuli a ořechy, přidáme koření, opečeme
a smícháme s rýží, rozinkami a sojovou omáčkou a podle chuti osolíme. Necháme chvíli
v chladu. Podáváme samotné nebo jako přílohu k pokrmům indické kuchyně.

Kari se někdy skládá až z 36 přísad. Nejčastěji - kmín, kurkuma,
anýz, zázvor, pepř, chilli, kardamom, fenikl, červená paprika, muškátový
oříšek, koriandr, hřebíček, hořčice a mák.
Nejjednodušší kari: koriandr, kurkuma, pepř, chilli, kmín a fenikl.
Kari firmy Vitana: Kurkuma, koriandr, kmín římský, pískavice, kmín,
pepř, zázvor, hřebíček, chillies, muškátový květ, jedlá sůl (4%), kardamom,
směs koření nespec., látka protihrudkující.
Kari firmy Pěkný - Unimex: Koriandr, kurkuma, fenykl, kmín, zázvor, muškátový ořech,
chilli, paprika pálivá, hřebíček, kardamom, pepř černý, majoránka, směs sušené kořenové
zeleniny
Kari firmy Kotányi: kurkuma, kmín, koriandr, zázvor, sůl, směs luštěnin v prášku, chilli
Kari firmy Nadir: koriandr, kurkuma, fenykl, kmín, pepř bílý, zázvor, muškátový květ,
chilli, pálivá paprika, hřebíček, kardamom, pepř černý, kyselina citrónová
Kari dietní (nepálivé): Kurkuma, koriandr, zázvor, sůl, směs luštěnin v prášku, sušený list
a semeno pískavice, hřebíček, římský kmín, muškátový květ, směs kořeninové sušené zeleniny,
majoránky, fenikl, kardamom, hořčice, sladká paprika.
Koření kari je léčivé a nepálivá verze navíc nedráždí citlivé osoby a neobsahuje chilli, pálivou
papriku ani pepř, které mohou za určitých okolností stimulovat vznik rakoviny. U přísných diet
je někdy lépe vynechat i papriku nepálivou. Semeno pískavice má tendenci žluknout a zmenšuje
trvanlivost kořenících směsí (např. kari), ve kterých je obsaženo.
- kerblík - jako koření se používají mladé lístky kerblíku setého do doby kvetení. Kerblík se
dá použít všude tam, kde petrželka - do salátů, majonéz, k sýrům, do bylinkového másla,
k míchaným vajíčkům, do polévek a omáček, na chlebíčky spolu s estragonem nebo pažitkou.
Sušené mleté listy kerblíku se používají jako přísada do směsí kořeni ke grilování, do mletého
masa apod. Čerstvé lístky příjemně voní trochu po anýzu a mají nasládlou chuť. Kerblík obsa-
huje aromatické silice, z minerálních látek hlavně hořčík a železo, z vitaminů především provi-
tamín A. Je to nedráždivé jemné koření, podporuje trávení. (k; Spirit 25/2004)
- kmín - je jedním z nejstarších v Evropě známých koření. Má trpkou, kořeněnou
a aromatickou chuť. Použití má při pečení chleba, pečiva, sýrových tyčinek a tyčinek
z lístkového těsta, přípravě polévek, pomazánek (např. brynzové), salátů, sýrů, karí,
brambor, vepřového a jehněčího masa (např. vepřové a jehněčí pečeně), kysaného zelí,
hub, ke konzervaci, při výrobě likérů a pro mnoho dalších pokrmů a produktů. Působí proti
nadýmání, průjmu, zvracení, uklidňuje trávicí soustavu a pomáhá detoxikovat organizmus.
Snižuje jedovatost solaninu z brambor. Je výhodné jej, podobně jako anýz, fenikl nebo
kmín římský, přidávat do bylinných čajů, např. dětských, čistících, ledvinových,
detoxikačních, proti kašli a na odhlenění, proti nadýmání, a na zlepšení trávení či mikroflory
střev. Kmín povzbuzuje sexuální apetenci. Viz koření do sýrových tyčinek.
- kmín římský - džíra - je nejlepší karminativum. Ájurvéda džíru považuje
za nejvhodnější prostředek k odstraňování plynů a hlenu. Džíra je suchá, snadno
stravitelná, adstringentní, podporuje chuť k jídlu, posiluje, je dobrá pro oči a funguje
také jako afrodiziakum. Používá se při poruchách trávení, úplavici, zvětšené slezině,
nadýmání a zvracení. Semínka kumínu se hojně přidávají jako přísada do karí koření,
do polévek a pickles. Účinnost džíry se zvyšuje jemným pražením. Džíra obsahuje
velké množství oleje, jehož hlavní složkou je "aldehyd kmínu", který je snadno
přeměnitelný na tymol. Kmínový olej se používá také jako koření, zejména v karí
a v orientálních jídlech. Tymol v menším množství najdeme i v jiných aromatických
bylinách, jako na příklad v tulsí, oregánu a dalších.
- kopr - kořením je mladá zelená nať, odkvetlé stonky a semena
z jednoleté byliny kopru vonného. Pochází z východního Středomoří, ale
rozšířen je po celé Evropě, Asii a Americe. Obsahuje vitamín C, silici,
kumariny, flavonoidy, třisloviny a slizy, které podporují trávení.
Pomáhá při nechutenství, žaludečních obtížích a má účinky močopudné
a uklidňující. Svěže voní a má lehce nasládlou chuť. Nať se dává do brambor,
salátů (např. okurkového), polévek a vývarů, smetanové omáčky, do pomazánek,
majonéz, tvarohů, měkkých sýrů a do jídel z ryb (např. do světlých omáček k rybám)
a drůbeže a do dresinků pro vaječné, rybí a masové saláty Odkvetlý kopr (okoličnaté
soukvětí) nebo nať se přidávají do nakládaných okurek a jiné zeleniny a k aromatizaci
octů a marinád.
- koriandr - chuť koriandru je mírná, sladká a lehce pálivá, s jasným náznakem pomerančové
kůry. Proto se používá do slaných i sladkých pokrmů. Je základní složkou směsi kari a
dalších směsí používaných v Sýrii, Indii, Mexiku, Egyptě a jinde. Silice dává správnou
příchuť čokoládě, likérům a jiným nápojům. Má i léčivé účinky a používá se i ve farmacii.
- koření do čaje - různé směsi např z hřebíčku, kousků skořice, kardamomu, zázvoru,
citronové kůty apod. Čaj s takovým kořením lze použít i jako lék při nachlazení, revmatismu
apod.
- koření do bylinkového másla - viz bylinky do másla
- koření do mléka:
- na vylepšení chuti - muškátový ořech
- na zlepšení stravitelnosti - kurkuma
- do kysaných nápojů - máta, sůl a strouhaná okurka
- na zmenšení mírně toxických účinků kysaných nápojů (zejména tam, kde
nejde o řízené kysání s čistými kulturami, např. při malé hygieně dojení, při špatné
technologim zpracování /opožděné chlazení/ a při zkysnutí
pasterizovaného mléka) - anýz, fenykl
- na posílení léčivého účinku mléka: med, žloutek, kurkuma, fenykl, anýz
- koření do perníku - viz perníkové koření
- koření do rybí polévky s brambory a rajským protlakem: 1 hvězdička
badyánu, 1/4 lž. šafránu, 1/2 lž tymiánu, feniklu, šalvěje, chilli, 2
cibule, 1 česnek, 5 zrnek nového koření, 3 bobkové listy
- koření do sýrových tyčinek – stejní díl muškátového květu nebo oříšku,
mletého nebo celého kmínu a sladké papriky; sůl dle potřeby
- koření do sýrových tyčinek – kari
- koření do sýrových tyčinek a sušenek a tyčinek z lístkového těsta – kmín
- koření do svíčkové - osmahnutá zelenina (mrkev, celer, petržel), sůl, pepř, nové koření, zázvor, bobkový list, tymián a cibule nebo pórek.
- koření grilovací - na kuřata, 50% soli, sladká paprika, česnek, hořčice, cibule,
glutaman, oregano, šalvěj, celer, kmín, chilli, kořenová zelenina. Levanduli používáme
samostatně i do směsí. Nebo: Gyros. Nebo:
- koření grilovací - viz také adžika, Gyros, koření do marinády, čubrice
- koření gulášové - viz gulášové koření
- koření na brambory - zapékaná kolečka brambor se směsí oleje, česneku a soli
- koření na brambory - do smažených bramborových placek přidáváme majoránku,
můžeme na 2 kg syrových brambor přidat 1 sáček kořeněné obalové hmoty Hraška.
- koření na brambory - Směs na pečené, vařené brambory, bramborovou kaši, krokety,
škubánky - 60% soli, sladká a pálivá paprika, cibule granulovaná, česnek
- koření na brambory - viz muškátový oříšek
- koření na guláš - viz gulášové koření
- koření na jehněčí - šafrán, chilli, koriandr; viz též Gyros, čubrice
- koření na králíka - Králík na divoko: hřeníček, tymián, bobkový list, zázvor, pepř,
nové koření, pastinák, karotka, petržel, celer, pórek, sůl. Použití: králičí maso naporcujeme,
osolíme, posypeme kořením a vydusíme na tuk. Zahustíme moukou (můžeme přidat i zaky-
sanou smetanu, brusinky, aj.). Podává se s bramborovým nebo houskovým knedlíkem.
Koření je vhodné také na drůbeží a zvěřinové maso. do jídel s pórkem, některých bílých
polévek a omáček Viz také: Čínská směs
- koření na kuře pečené - petrželka nebo lístek máty /kuře na másle), pepř (kuře na slanině
a másle), cibule, pepř, nové koření, slanina (kuře na způsob bažanta), česnek, pepř (kuře Tabako),
pepř (kuře pečené s rajčaty), víno, petžel, cibule (kuře na víně obložené kořenovou zeleninou),
viz také: Gyros, kari, koření grilovací, hořčice, Wu-fen, Čínská směs, česnek, petrželka, kari,
paprika, koření na marinádu na kuře
- koření na kuře dušené - cibule a osmažená paprika nebo
- koření na marinádu - obecně: marinujeme 1 až 12 hodin. Přítomnost alkoholu a soli
marinování urychluje. Pokud maso nemarinujeme, je třeba jej pro pečení alespoň nasolit
(2 až 12 hodin). Maso je lépe i při marinování nejprve osolit a nechat hodinu v chladničce
sůl působit, pak použijeme marinádu a necháme v ní maso přes noc v chladničce v uzavřené
nádobě nebo plastovém sáčku. Pokud marinujeme krátkou dobu (1–2 hodiny), je lépe
maso do chladničky nevkládat a marinádu provést při pokojové teplotě.
- koření na marinádu (Vitana) - sůl (50%), chilli (25%), paprika sladká (10%), pepř
černý (10%), nové koření, kořen pastiňáku, kmín, sušený hřib smrkový, šalvěj, hřebíček
- koření na marinádu na steaky - 1 šálek olivového oleje, 1 lžíce citrónové šťávy,
2 stroužky česneku, 4 kapky Tabasca, 1 lžička majoránky (marinujeme min. 2 hodiny)
(D. Čížková)
- koření na marinádu na maso - 1 lžíce kořenící směsi na maso (yzop,
saturejka, pažitka, kopr, estragon, tymián, šalvěj), dvě lžíce sojové omáčky, 2 lžíce bílého
vína (můžeme nahradit olejem), 4 prolisované stroužky česneku. Maso potřeme a necháme
2 až 12 hodin odležet. (Jarmila Abrlová - fy Pollau; dietní koření; vhodné na přípravu masa
vepřového, králičího, sojového)
- koření na marinádu na maso na jehle - 1/4 lžíce oleje, 2 lžíce citronové šťávy,
1 drobně pokrájená cibule, 2 utřené stroužky česneku, 1 lžička směsi drobně krájených
bylinek (estragon, bazalka, rozmarýna). Marinujeme 12 hodin (často obracíme): Na začátku
grilování potřeme maso olejem, na konci marinádou. (D. Čížková)
- koření na marinádu na kuře (marináda s vínem) - 1 šálek červeného vína nebo
suchého bílého vína, 1/4 šálku citrónové šťávy, 2 lžíce vinného octa, 2 stroužky česneku,
1 lžička soli, 1 lžička sušeného estragonu nebo rozmarýny, 2 lžíce rozpuštěného másla.
Česnek rozetřeme, v rendlíku vše smísíme a na mírném ohni přivedeme krátce k varu.
Odstavíme, přikryjeme a ponecháme v klidhu asi 1 hodinu. Marinádou zalijeme půlky nebo
čtvrtky kuřete a necháme 1-4 hodiny marinovat. Zbytkem marinády kuře poléváme během
grilování. (D. Čížková)
- koření na marinádu na různá masa: rozmarýn, tymián, saturejka, bazalka, estragon
(neboli provensálské koření), trochu soli, hořčice, č. víno, sójová omáčku, cibule, ocet, olej, kmín
– koření na maso (dietní směs): yzop, saturejka, pažitka, kopr, estragon, tymián, šalvěj.
použití: na přípravu masa vepřového, králičího, sojového
marináda: dvě lžíce sojové omáčky, 2 lžíce bílého vína, 2 lžíce oleje (víno nebo olej můžeme
vynechat), 4 stroužky česneku, 1 velká lžíce směsi bylinek. Maso potřeme a necháme odležet.
(Firma Pollau – Jarmila Abrlová; viz též pepř bylinný)
– koření na perník - viz perníkové koření
– koření na pizzu - dobromysl (oregáno), rozmarýn, saturejka, majoránka, cibule,
česnek, pepř, bazalka, šalvěj, provensálské k.,
- koření na pizzu - směs (Kotánii): dobromysl (oregano), rozmarýn, cibule,
česnek, pepř, bazalka, šalvěj, rostlinný olej; vhodné i na jehněčí pečeni, šašlik,
rybí polévku
saturejka, majoránka, yzop, bazalka, tymián, kmín
- koření na pizzu - směs (Kotánii): dobromysl, cibule, česnek, pepř, bazalka, rozmarýn, šalvěj
- koření na pizzu - dietní - saturejka, dobromysl. majoránka, cibule, česnek, yzop, bazalka,
tymián, kmín
- koření na ryby - víno, citrónová šťáva nebo citrónová šťáva nebo mletá paprika, česnek, kari
nebo majoránka, bobkový list, tymián, pepř, petrželka, citrónová šťáva (kapr dušený v rajčatech)
Masová nádivka do kapra: 150 g dušeného nebo vařeného vepřového masa, 50 g šunky nebo
vařeného uzeného masa, 30 g másla, 1 malá cibule, 1 vejce, petrželka, strouhanka, sůl, muškátový
květ (máslo rozehřáté). Žemlová nádivka se zeleninou: Kostičky oloupané žemle zvlhčené mlékem
s rozšlehanými vejci, hrášek, žampiony pokrájené na kostky a osmažené na másle, spařená oloupaná
a pokrájená rajčata, strouhaný muškátový oříšek, sůl.viz Gyros,
- koření na salát italský (listové saláty včetně čekanky): cukr, sůl (22%), sušené tomaty
(7,5%), glutaman, česnek, olivy (3,5%), modif. škrob, cibule, bazalka, pažitka, petržel,
oregano, kopr, rostlinný olej, kvasnicový prášek, aroma, pískavice, sója (dehydrovaný
výrobek firmy Kotányi; přidáme 7 polévkových lžic vody, 1 až 2 lžíce octa, 3 lžíce oleje,
dobře promíchejte. V italské kuchyni je zálivka bez vody a sálát se sype parmazánem.
Připravovaný listový salát můžeme vylepšit přidáním rajčat, oliv a kaparů.)
Koření na salát okurkový: Pepř, oregano, dobromysl, bazalka, kari, yzop, kopr, hořčice,
koriandr, cibule, nové koření, kurkuma, libeček aj.
- koření (zálivka) na salát základní - 3 lžíce oleje, 1 až 3 lžíce octa, 1 lžíce sojové
omáčky, cukr, sůl. Saláty ze syrové zeleniny je třeba kořenit, protože syrová zelenina je
vesměs špatně stravitelná. Nebojíme se používat i koření na saláty obvykle nepoužívané.
- koření na sekanou - pepř (jemně mletý), majoránka, nové koření, zázvor,
muškátový oříšek, česnek (hovězí maso, vepřové maso, vejce, strouhanka, sůl, resp.
rychlosůl; nakonec špíček; šišky uhladit - odstranit póry). (Mir. Rychtář, Protivín)
- koření na sekanou II - cibule (mletá), sůl, na povrch šišek položit bobkový list
- koření na sýrové tyčinky - muškátový oříšek (nebo květ), sladká paprika, kmín
(nebo římský kmín), sůl
- koření na špagety – oregano nebo bazalka nebo saturejka nebo rozmarýn vždy kombinovat
s česnekem a cibulí. Směs: karotka sušená, sůl (30%), česnek, cibule, tymián, bazalka, pepř černý
(pepř možno vynechat), citrónová kůra sušená, fenykl, majoránka, oregano, rozmarýn, saturejka.
(směs podle firmy Avokádo)
- koření na vepřové maso – česnek a pepř nebo chilli a osmahnutá cibule (vhodné i na Luncheon
Meat) nebo bylinný pepř nebo yzop, saturejka, pažitka, kopr, estragon, tymián, šalvěj nebo gyros
nebo provensálské koření
- koření na zvěřinu - viz koření na králíka
- koření paštikové - viz paštikové koření
- koření se sušenou zeleninou (Vegeta, Podravka aj.)
sůl (max 58%), sušená zelenina (15%; mrkev, pastiňák, rajčata,
brambory,
cibule, celer, petrželová nať), látky zvýrazňující chuť
(glutaman sodný, inositan sodný), koření 9% (oregano, bazalka, nať
nebo semeno
ostropestřce, koriandr, majoránka, bobkový list,
rozmarýn, pepř černý) cukr. K ochucování polévek, omáček, rýže,
zeleniny, salátů aj. dávkování: malá lžička (3 g) na 1/4 litru potraviny
(jedna porce)

- kuklík městský - Geum urbanum - jako koření se používá kořen. Roste na celém území Ruska.
Je vhodný na přípravu likérů a ochucování (aromatizaci) alkoholických nápojů.
- kurkuma - jsou to žluté oddenky nebo žlutý prášek s charakteristickou vůní a nahořkle kořennou chutí,
která není příliš ostrá. Koření je získáváno ze zázvorovité kurkumy - Curcuma longa. Obsahuje intenzivně
barvící žluté barvivo kurkumin, rozpustné v tucích a alkoholu. Kurkuma e součástí směsí koření kari.
Je domovem v jižní Asii, největším producentem na světě je Indie. Kurkuma obsahuje asi 5% éterického
oleje, jehož hlavní složku tvoří felandren a sabinen. Kurkuma se díky kurkuminu používá nejen jako koření,
ale i jako přirozené barvivo; v kuchyni má podobné použití jako zázvor. Mletou kurkumou se koření
zejména v asijských státech a v Americe, a to míchaná vejce, vaječné a rýžové pokrmy, omáčky k pečenému
kuřeti, pečenému masu, majonézy, rybí saláty apod. Je také důležitou složkou koření kari, worcestrové
a sojové omáčky atd. Z kurkumových oddenků se vyrábí také škrobová moučka, která se na trh dodává
pod názvem Arrowrot a používá se jí, kromě jiného, k zahušťování rybích a želvích polévek.
V potravinářském průmyslu se kurkuminem barví margarín, máslo, sýry, šťávy, likéry a jiné produkty.
Protože kurkuma nepálí a nemá výraznou chuť, mohou se s ní barvit i sladká nebo chuťově nevýrazná
jídla jako např. marcipán, mléko nebo rýže. Pokud jídlo ochutíme kari-kořením, rovněž se nám zabarví
obsaženým kurkuminem.Také v barvírnách a ve voňavkářství je kurkuma důležitou surovinou.
Podporuje chuť k jídlu a povzbuzuje k činnosti žlučník a ledviny. Kurkuma (a tedy i kari–koření, která
ji obsahují) jsou důležitou prevencí rakoviny, zejména střev a konečníku. "Nejnovější studie ukazují, že
kurkumin je mocným prostředkem zabraňujícím vývoji melanomu i dalších nádorových onemocnění
(např. tlustého střeva a prostaty). Činí tak blokádou jaderného faktoru kapa B, který běžně podporuje
zánětlivou reakci, vedoucí často k artritidě či rakovině. Kurkumin blokuje aktivitu EGFR (Epidermal
Growth Factor Receptor), který umoźňuje množení rakovinných buněk, i aktivitu VEGF (Vascular
Endothelial Growth Factor), který je faktorem novotvorby cév, což je důležitý proces při růstu nádoru.
To, že koření kari je účinné proti nádorovým onemocněním, dokazuje i výzkum provedený v Indii, kde
výskyt čtyř běžných druhů rakoviny (tlustého střeva, prsu, prostaty a plic) je desetkrát nižší než například
v USA." (21. století. 1/2006; www.21stoleti.cz ) Indická kuchyně obsahuje také větší procento zeleniny,
tedy i naťové zeleniny, a listů bylin, které obsahují řadu důležitách faktorů a látek s protirakovinným účinkem.
Kurkuma a kari patří mezi koření, kterými je možné zvýšit stravitelnost různých pokrmů, např. ze syrové
zeleniny; kurkumou se např. zvyšuje stravitelnost mléka..(Viz také kari.)
- levandule - V dřívějších dobách si před dotykem s potravinami natírali kuchaři ruce
levandulovou mastí. V kuchyni francouzské, španělské, italské či anglické se levandule
dává na skopové, do pokrmů z ryb, do polévek, omáček, bylinkového másla, její
lístečky nebo větvičky se házejí do ohně při opékání na rožni, aby pečeně získala
originální vůni. Suché větvičky příjemně navoní kouř při grilování a zároveň odeženou
komáry. Proutkem levandule potíráme opékané maso.Čerstvé lístečky se dávají také
na jaře do salátů, které jsou pak nejen chutné, ale také čistí organismus
- libeček lékařský ("magyovka") - Levisticum officinale - je vytrvalá rostlina, kterou rádi
pěstujeme na zahrádkách pro oblíbenou vůni a chuť. Jak v domácnostech, tak i v lékařství se
stává stále oblíbenějším. Je silně aromatický a chutí připomíná celer. Dosahuje výšky až 200 cm.
Pochází z jižní a jihovýchodní Evropy, kde se běžně vyskytuje jako planá rostlina. Odtud se rozšířil
do celé Evropy. Hlavní obsahovou látkou je terpineol, dále vitamíny C a A, hořčiny, pryskyřice,
cukry, organické kyseliny a další látky. Kořeny i nať jsou léčivé. Již staré lékopisy
uváděly u libečku charakteristiku jako močopudná, podporující chuť, prokrvující. U žen byl
oblíbený ve středověku, kdy byl používán jako přípravek upravující menstruační cyklus.
Například ve Švýcarsku se užíval jako kloktadlo proti bolesti v krku, ve Francii byl kromě
diuretických účinků dobrým pomocníkem při nadýmání. Libeček se však pro své velké množství
silice, která může dráždit játra, užívá jen v malých dávkách. Aplikuje se společně s odvodňujícími
bylinami, jako je jehlice, komonice, blizny kukuřice, jalovec, při otocích, redukčních dietách,
revmatismu. Libeček se ve směsi využívá i v případech, kdy dochází k velkému vyčerpání
organizmu, nadměrnému pocení nebo při zahlenění dýchacích cest. Užívá se jako diuretický
prostředek při zánětu dolních cest močových a močového měchýře, při otocích ke zvýšení
vylučování tekutin a pro povzbuzení vylučování žluče.
Můžeme jej v kuchyni použít všude, kde používáme celerovou nebo petrželovou nať, většinou
jej používáme jen čerstvý. Vzhledem k velké produkci natě není problém ve vegetačním období
problém získat potřebné množství čerstvého koření. Přidává se do polévek, omáček, luštěnin,
bylinkových másel, zlepšuje chuť masa a vařených brambor. Celé stonky s listy vkládáme
do celých ryb určených k pečení či přípravě v páře. Silné stonky nevyhazujeme, ale můžeme je
nechat vyvařit v polévce či ve vodě, ve které se vaří oloupané brambory.
V Krkonoších se libeček pěstoval skoro v každé chalupě a říkalo se mu vopich. Býval oblíbeným
lékem při žaludečních a středbích bolestech. Listy se rozemnuly a několik kapek silice se dalo
na půl kostky cukru a požilo. (jd; Spirit 25/04, 45/93; doplněno; sestavil D.N.)
lichorerisnice
- lžičník lékařský - Cochlearia officinalis - je dvouletá i víceletá bylina, 30 až 40 cm vysoká.
Plod (šešulka) je kulatý a obsahuje semena se zrnitým povrchem. Domovem je v severní Evropě,
hlavně v Norsku. Roste tam planě ve velkém množství na mořském pobřeží. U nás se vyskytuje
při slaných pramenech, hlavně v horských oblastech. Dříve se pěstoval i v domácích zahrádkách.
Lístky obsahují něco málo éterického oleje, dále pak hořčiny, třísloviny a jiné látky. Jsou rovněž
bohatým zdrojem vitamínu C, postrádají však zvláštní vůni a mají ostrou, slabě slanou chuť.
Čerstvé lístky se používají v kuchyni, a to jemně sekané, podobně jako lístky petržele, k okořenění
rajčatového, okurkového, hlávkového salátu, ke kořenění polévek, nádivek, vařených brambor,
tvarohu. Z lístků se může připravit bylinné máslo a výborný osvěžující salát jako příloha k minutkám
z hovězího masa pečením. (Spirit 47/93)
- lžičník arktický - Cochlearia arctica - je koření rostoucí v subarktické oblasti, použití je stejné
jako u lžičníku lékařského (tamtéž)
- majoránka - jsou sušené listy až 50 cm vysoké jedno - až dvouleté byliny původem
ze severní Afriky a jižní Evropy, kde se také nejvíce pěstuje. Majoránka dává pokrmům
intenzivní aromatickou chuť. Používá se ve všech evropských kuchyních, ale nechybí
ani v amerických a afrických jídlech. V Česku je značně oblíbená. Používá se čerstvá i sušená.
Do tepelně upravovaných jídel ji přidáváme až před koncem přípravy a nádobu s jídlem zakryjeme
pokličkou, aby vůně nevyprchala. Majoránkou vylepšíte a zjemníte polévky (hrachovou,
fazolovou, bramborovou, zelnou, kroupovou, zabíjačkovou, dršťkovou), omáčky, saláty, zadělávaná a dušená masa
a pečeně, karbanátky, drůbež, nádivky, paštiky. Koření se s ní guláše, smažené bramborové
placky (bramboráky), goja (pečené bramborové klobásy - střívka plněná bramborovou kaší se slaninou, uzeninou nebo samotnou)
a houbové pokrmy. Pro její intenzivní aroma ji používejte v kombinaci s jiným kořením pouze
v malém množství. Víte, že v antickém Řecku byla majoránka považována více za léčivou rostlinu
a kdysi se z ní připravoval i nápoj lásky. Majoránku přidáváme do léčivých i celoročních bylinných
čajů. Když nám dojde čaj, může nám posloužit i samotná.
Babiččina bramboračka: 2 lžíce oleje, 1 malá cibule, 2 lžíce hladké mouky, hrst malých krupek,
tři větší brambory, kousel celeru, menší petržel, mrkev, sušené nebo čersvé houby, česnek, 1 až 2 
lžičky majoránky, sůl, petrželka. (Recept podle fy Avokádo)
- marináda - viz koření na marinádu
- máta - kořeníme s ní jogurtové nápoje (perský dug)
Do pečených kuřat můžeme vložit kousek másle s petželovou natí nebo lístkem máty.
- meduňka citrónová - používá se jí k vaření čaje, k přípravě vonných olejů a vod, v kuchyni
také jako přísady ke špenátu a salátu, do mléčných jídel, ovocných polévek, na nakládání
okurek, do pečiva a podobně. Musí se ve stínu rychle usušit, protože při pomalém sušení
by listy zčernaly. Obklady z listů meduňky působí dobře na pleť.
- muškátový ořech - je vhodný do sladkých i slaných pokrmů - špenátu, květáku,
růžičkové kapusty, omáček (včetně bílých), polévek (z fazolových lusků, pórkové
a jiných bílých polévek, zabíjačkové), ragú, rybích pokrmů, sýrových pokrmů,
uzenářských výrobků, nádivek a paštik, ke kuřecímu, telecímu i mletému masu,
do sladkých sušenek, sýrových tyčinek (s kmínem a sladkou paprikou), kynutých těst,
piškotů, nádivek, džemů aj.. Už velmi malé množství vylepšuje chuť punče, mléka,
vařené čokolády a likérů. Potřebné množství muškátového oříšku si vždy před použitím
čerstvě nastrouháme. Brambory s tuňákem: 1 kg brambor vařených ve slupce,
2 konzervy tuňáka v oleji (po 180 g), 2 malé cibule, 1 lžička sladké papriky, pepř,
muškátový oříšek, sůl, 4 vejce, 4 lžíce mléka nebo smetany (může být i sójové mléko),
petrželka na zlobení
Cibuli nakrájíme na kolečka a osmahneme ji na oleji z tuňáka. Potom přidáme oloupane
a na kolečka nakrájené brambory a zprudka opékáme asi 5 minut. Oheň zmírníme
a opékáme dalších 10 minut dozlatova. Nahrubo rozmačkaného tuňáka přidáme
k bramborám, ochutíme sladkou paprikou a pepřem. Vejce rozšleháme s mlékem nebo
smetanou, osolíme a okořeníme muškátovým oříškem. Vaječnou směsí brambory zalijeme
a necháme ztuhnout. Před podáváním posypeme nasekanou čerstvou petrželkou.
- muškátový květ - Je to koření vysoké kuchyně. Hodí se do sladkých i slaných
pokrmů, polévek (bílá houbová, bílá pórková), ragú, omáček, těstovin, bramborových
kaší, ke kuřecímu masu, telecímu i mletému masu, do sladkých sušenek, piškotů, nádivek,
džemů. Používá se v likérnictví, uzenářství, ale i v parfumerii. (Firma Avokado)
- ocet čtyř zlodějů - z dob velkého moru ve francouzském Toulouse
v roku 1630 se traduje příběh o prohnaných zlodějích, kteří okrádali
nejen nakažené morem, ale i mrtvoly na ulicích ve městě, a přitom se
neobávyli nákazy. Když je chytili a hrozila jim poprava, otcové města
jim slíbili svobodu, když prozradí, jak se před nákazou chránili.
Zloději se přiznali, že si tělo natírali octem s vyluhovanou šalvějí,
levandulí, tymiánem a rozmarýnem (což patrně odpudilo morové blechy).
O sto let později je napodobovali i zločinci z Marseille, kteří do
antiseptického a hmyz odpuzujícího octu přidali i česnek. Od těch dob
se ve Francii traduje "ocet čtyř zlodějů", který údajně účinkuje proti
všem nákazám, včetně chřipkových epidemií. Ve francouzských kuchyních
je tento ocet vzácnou delikatesou. Připravuje se z vinného octa, ve
kterém se 10 dní maceruje vedle uvedených bylinek i máta peprná, routa,
kořen anděliky, skořice, muškátový ořech, plody jalovce a citronová
kůra.
- oregáno - viz dobromysl
- paprika - Paprika pochází původně z Jižní a Střední Ameriky.
V Evropě, kam ji přivezl Kryštof Kolumbus, se pěstuje hlavně ve Španělsku
a v Maďarsku. Papriku dělíme na sladkou a pálivou, ale některé sladké druhy
jsou pikantnější.

Je jedním z nejoblíbenějších koření do polévek, omáček, k přípravě masa, ryb,
salátů, na grilované/rožněné kuře, na výrobu sýrů, uzenin, do různých směsí
a především do guláše a drůbeže na paprice. Možné kombinace: s kmínem, česnekem,
pepřem, majoránkou, cibulí.

Paprika obsahuje mimo jiné kapsicin, vyšší množství vitamínu C, vitamíny řady B
a silice. Má pozitivní vliv při léčbě srdečních chorob a působí proti kornatění cév.
Pálivá paprika podobně jako chilli působí proti zácpě.

I když obsahuje vitamín C a nepálí, nejde ani u sladké papriky o zcela dietní koření
a v případě různých očistných a léčebných diet vynecháváme většinou i sladkou papriku.
Čerstvá paprika obsahuje zase často v nadměrné míře chemická rezidua z postřiků
a například těhotné ženy by se jí měly vzdát, pokud nemají přístup k paprice z bioprodukce.
Čerstvá paprika může být zdrojem paprikového viru, který se množí i
v lidském zažívacím ústrojí a může poškozovat buňky lidského těla. Proto je
vhodné používat např. i na chleba nebo do salátu jen papriku sterilizovanou (např.
zavařenou, osmaženou, podušenou nebo povařenou v páře).
- paštikové koření - k okořenění paštik, galantin, mletých mas apod.
Připravuje se z těchto druhů koření: skořice, tymián, zázvor, bobkový
list, muškátový oříšek, nové koření a pepř. K okořenění zvěřinové
paštiky přidáváme ještě k uvedenému koření hřebíček, šalvěj a bazalku
- pepř – masové pokrmy, okurkový salát – různé směsi koření do guláše, na bramborové
pokrmy, kari aj. Pepř může dráždit žlučník a žaludek, proto u některých onemocnění není
vhodný (např. při nadměrné tvorbě žaludeční kyseliny). Pepř používáme buď jako extrakt
nebo velmi jemně mletý a přesývaný přes jemné sítko, protože větší kousky pepře mohou
ulpět na střevní sliznici, kde působí dráždivě. Vhodné je také vkládat kuličky pepře
do plastového uzavíratelného sítka a po dokončení jídla sítko vyjmout. Pepř obsahuje i látky,
které působí\\ léčivě a regeneračně na játra.
- pepř bylinný (dietní) - saturejka, majoránka, yzop, bazalka, tymián, kmín
použití: k dochucování pokrmů (masa, polévky, saláty, omáčky, špagety), na rožnění a pečení
masa. Pálavské plátky: Maso z kotlety nebo kýty naklepeme, osolíme, posypeme bylinným
pepřem, potřeme olejem a necháme v chladnu 1 až 12 hodin odležet. Grilované podáváme
se zeleninou, bramborami či chlebem. (Firma Pollau - Jarmila Abrlová)
- perníkové koření - 1 lžička anýzu, 1 lžička koriandru, 1 lžička
skořice, 5 kuliček nového koření. Nebo: 1 lžička fenyklu, 1 lžička
koriandru, 1 lžička skořice, 4 hřebíčky a nastrouhaná citrónová nebo
pomerančová kůra. Nebo: 1 lžička anýzu, půl lžičky badiánu, 1 lžička
skořice, 5 kuliček nového koření, 5 hřebíčků, nastrouhaná citrónová
kůra, 1 lžička kardamomu (Pěkný-Unimex, s.r.o.)
- petržel - lístky petřele používáme do salátů, majonéz, k sýrům, do bylinkového másla,
k míchaným vajíčkům, do polévek a omáček, na chlebíčky spolu s estragonem nebo pažitkou.
Do pečených kuřat můžeme vložit kousek másle s petželovou natí nebo lístkem máty.
Obsahuje vonnou silici a je zdrojem vitamínu C a provitamínu A. Je močopudná a pomáhá léčit
některé problémy ledvin a močových cest.
- pipal - přestože je též nazýván dlouhý pepř, získává se z rostliny od pepře odlišné. Sklízejí se nezralé plody tvaru
papriček 15 až 30 mm dlouhých a 3 až 5 mm silných. Usušením dostávají šedou barvu, vnitřní část je černá. Sklizní
nezralého plodu získáme ohnivé koření s jemnou vůní a ostrou chutí. Obsahuje pálivou zelenou pryskyřici a esenciální
olej. Pipal je v ájurvédě vysoce ceněnou drogou a je základní ingrediencí v kvalitních směsích karí a v masálách.
Dodává chuť k jídlu. Je prospěšný při bronchitidě, bolestech břicha, při chorobách a zvětšení sleziny, nádorech a také při
ascitu (vodnatelnosti břicha). Pipal je součástí mnoha dráždivých šňupavých tabáků. Povařený se zázvorem, hořčičným
olejem, kravským mlékem a tvarohem tvoří účinný liniment (tekutou mast) velmi užitečný při ischiasu a ochrnutí.
Při chronické bronchitidě a kašli je rozšířeno používání odvaru z nezralých plodů a kořene pipalu. Tím se dosáhne úlevy -
pomalu, ale jistě. Pipal má různé užití, je-li podáván spolu s dalšími různými drogami. Často se kombinuje s medem při
kašli, dechových obtížích a horečce; takto také posiluje intelekt, potenci a trávicí schopnosti. Spolu s palmovým cukrem
pomáhá při horečce, chorobách srdce, špatném trávení, nechutenství. Prášek z pipalu a suchého zázvoru je podáván spolu
s palmovým cukrem k odvrácení vystřelujících bolestí břicha, otoků a trávicích obtíží. Šťáva z pipalu povařená se šťávou
z nímového listu účinně působí ve formě nosních kapek při epilepsii. Užívání prášku s medem léčí sklon k záchvatům.
Kořen pipalu povzbuzuje trávení, je pálivý, lehce suchý, zvyšuje kyselost žaludku, odstraňuje hlen, avšak zhoršuje
žaludeční potíže. Je léčebným prostředkem proti tuberkulóze a má účinek při chorobách sleziny a infekci způsobené
střevními parazity. Pipal je stejně jako černý pepř určen zejména pro léčbu trávicích potíží, ale léčí i nemoci plic a dělohy.
Starý pipal je v Indii považován za léčebně účinnější nežli čerstvý. Pipal je znamenitý při postižení plic. Úspěšně se
používá při kašli a také pro vypuzení hlenu při plicní tuberkulóze a mnoha dalších respiračních chorobách. V kombinaci
s medem je hojně používán při trávicích potížích, dále k vyvolání zvracení a k navození procesu omlazení organismu. Jeho
nadměrná konzumace však způsobuje překyselení žaludku. ( www.omcentrum.cz )
- pískavice - řecké seno, Trigonella foenum graecum - semeno nebo nať -
na hovězí maso (zelený chorešt ), drůbež, ryby; bezmasým pokrmům dává
plnější chuť (polévky, omáčky), je součástí koření Vegeta; používá se proti
kašli (odvar). Semeno meleme nejdéle na měsíc do zásoby (tuk v semenu
žlukne a tím hořkne a stává se škodlivým). Mladé rostliny pískavice lze používat
jako zeleninu (v lidské stravě je nedostatek naťové a listové zeleniny).
Semeno pískavice je lépe umlít před použitím, protože má tendenci ke žluknutí.
Omezuje také trvanlivost směsí (např kari), ve kterých je obsaženo.
- provensálské koření - olej, česnek, cibule, mletá paprika, bazalka,
bobkový list, petržel, kapary, estragon, tymián, muškátový květ
nebo: saturejka, rozmarýn, thymián, oregáno (dobromysl), majoránka
nebo: rozmarýn, tymián, saturejka, bazalka, estragon (Kotányi)
- na pečená, vařená, dušená, zapékaná masa, ryby, pizzu, těstoviny
- můžeme použít i na marinádu (např. k poslední směsi přidáme: sůl,
hořčici, víno, sójovou omáčku, cibuli, ocet, olej, kmín)
Protože provensálské koření většinou neobsahuje pálivé koření, jde
o mimořádně vhodné koření pro osoby s citlivým trávicím systémem.
- rozmarýn (rozmarýna) - je stále zelený dřevitý keř, jehož jehličky
a větvičky se používají jako koření . Je to také ozdobná květina a léčivá rostlina.
Původem ze zemí Středomoří, dnes se této rostlině daří také
v Anglii, USA a Mexiku. Toto koření vůní podobné kadidlu dodává pokrmům
trpce kořeněnou chuť. Rozmarýnem zlepšíte a zjemníte: skopovou pečeni,
telecí maso, vařené a pečené ryby (koření zejména na mořské ryby), jehněčí
pečeni, kuřecí maso, rajské omáčky, rajčatové pokrmy italské kuchyně (např.
omáčky k těstovinám). Možné kombinace: s česnekem, černým pepřem,
saturejkou a šalvějí. Nejčastěji se množí řízky a pěstuje v květináčích. Daří
se mu v živné půdě. V létě vysazujeme na polostinném záhoně, na zimu musí
být přenesen do světlé místnosti, kde nemrzne. (Zdroj: Kotányi aj.)
- římský kmín - viz kmín římský
- saturejka zahradni, saturejka letní (Satureja hortensis) - jednoletá keříkovitá
rostlina z čeledi pyskokvětých. Existují však odrůdy víceleté až polotrvalé.
Ke kořenění se používají listy a stonek. Saturejka dodává pokrmům pepři
podobnou, trpkou příchuť. "je nesmírně lahodné koření, které bylo oblíbeno
už ve Starověku. Je možné je užívat do všech slaných jídel - hlavně zeleninových.
a) Upravuje trávení a zabraňuje tvorbě plynů, nadýmání, vzbuzuje chuť k jídlu
b) Působí protizánětlivě a proti některým parazitům
c) působí uklidňujícím vlivem na nervovou soustavu a močopudně
- jako koření přidáváme do polévek, omáček, k přípravě zelí, luštěnin,
zeleninových salátů, těstovin apod" (Drahomíra a Karel Červení)
Používá se i při pečení masa, k výrobě uzenin, na kořenění ryb aj.
Saturejkou vylepšíte a zjemníte: polévky, zelí, včetně kysaného, houby, všechny
luštěniny, skopová a ostatní ragů. Tip: Saturejku nevařte, jinak pokrm ztrpkne.
- sumach (sumah) - Rhus coriaria, škumpa ocetná - místo citronu na
okyselení masitých pokrmů, na posypání smažených a pečených mletých
mas kebab, šašlik, karbenátek), na obalení v těstíčku obalených
(i bez těstíčka) sójových a zeleninových karbenátků, na okyselení polévek,
omáček, salátů
- šalvěj - lidově též babské ucho - jako koření se používají sušené listy této
až 70 cm vysoké rostliny z čeledi pyskokvětých. Šalvěji se daří v zemích
Středomoří, ale můžeme ji poměrně úspěšně pěstovat na zahradě i u nás.
Svou intenzivní aromatickou jemně nahořklou chutí se trochu podobá rozmarýnu.
Použití: telecí a vepřová pečeně, ryby, drůbež (hlavně kachna akuře), jehněčí
a skopové maso, smažená játra, paštiky, nádivky, vařené pokrmy, italská,
španělská, řecká kuchyně. Možné kombinace: s česnekem, zeleným pepřem.
(Zdroj: Kotányi)
- Vegeta - viz koření se sušenou zeleninou
- Wu-fen, čínské koření - drůbež ("čína"), "přislazené" masité pokrmy, ryby,
rajská omáčka, omáčky, rýže, jemné rybí marinády, paštiky, mletá
masa, kuře, zvěřina, hovězí jazyk)
- zázvor mletý - Zingiber officinalis - jedno z nejdražších koření středověku. Obchodníci,
kteří pro něj cestovali až do tajuplné Číny a Indie, vyprávěli hrůzostrašné příběhy, které
doprovázely jeho získání. V té době byl nepostradatelným doplňkem kuchyně italských
šlechticů a mnichů pro přípravu likérů a léčivých nápojů. Cukráři jej používají do
perníkového koření, bonbónů a zavařenin. Používá se i při přípravě pikantních chutney
(čatni), cpolu s chilli, Vegetou, cibulí, česnekem aj. Časem se rozšířilo jeho používání i k
přípravě masa, které při tepelné úpravě změkčuje. Ale pozor, dodává masu příchuť, na kterou
nemusí být vaše návštěva zvyklá. Zentrich nazývá zázvor "vepřovým mezi kořením"
a doporučuje s ním šetřit. Zázvorem můžeme kořenit i sekanou. Zázvor se používá i v medicíně,
např. na zázvorové teplé obklady páteře, jako přísada do čaje při nachlazení, zapitý vodou proti
migréně apod.

Sestavil Darius Nosreti

Zdroje:
Popisky na sáčcích firmy Johann Kotányi GMBH (Rakousko),
firmy Avokádo, Mikado aj.
kniha Vůně koření
Jan Kybal: Naše a cizí koření; Státní zemědělské nakladatekství, Praha 1988

http://www.omcentrum.cz/cesky/obchod/koreni/00_druhy_koreni.htm
DALŠÍ DRUHY KOŘENÍ ZDE
http://www.omcentrum.cz/cesky/obchod/koreni/00_druhy_koreni.htm
HERBAR DREVIN- využití dřevin a dřevnatých bylin