xxx
Zahraničí
Začal zvláštní summit OAS o ekonomických a sociálních otázkách
| 02:53
MONTERREY (Mexiko) 13. ledna (ČTK) - Aktuálními problémy společenského vývoje, zejména ve zdravotnictví a školství,
rozvojem demokracie a zajištěním vyrovnaného hospodářského růstu se budou zabývat účastníci zvláštního summitu
Organizace amerických států (OAS), který začal v pondělí večer středoevropského času v severomexickém Monterrey.
Dvoudenní schůzky se zúčastní vedoucí představitelé 34 zemí amerického kontinentu s výjimkou Kuby. Jednání je přítomen
šéf hostitelského státu Vicente Fox, americký prezident George Bush, prezident Brazílie Luiz da Silva, Argentiny Nestor
Kirchner a Venezuely Hugo Chávez.
Na programu jednání je i vytvoření zóny volného obchodu, která má vstoupit v platnost v roce 2005 a vytvořit trh pro 800
milionů obyvatel.
V Monterey se před zahájením summitu konaly demonstrace mexických civilních organizací, které protestují proti globalizaci
a zejména proti USA.
Na závěru summitu má být v úterý večer vydána deklarace. Mexický tisk tvrdí, že je již prakticky hotova, ale některé otázky
nejsou ještě dořešeny. Patří k nim i požadavek USA, aby v dokumentu bylo uvedeno, že Severoamerická zóna volného
obchodu bude rozšířena na celý kontinent nejpozději 12. ledna 2005. To ale řada amerických zemí odmítá. Téměř všechny
latinskoamerické státy jsou proti tomu, aby v deklaraci byla pasáž o boji proti korupci navrhovaná Spojenými státy, protože
podle jejich názoru by tyto formulace mohly posloužit k politickému nátlaku na jednotlivé země.
ko
www.lidovky.cz
-------------------
Proč je vražda populárního pastora stále tabu, ptá se kniha Státní akce HN.IHNED.CZ 7. 1. 2004 00:00
Advokát: Za smrtí Kinga stála CIA
Berlín/Londýn, 7. 1. 2004
Advokát: Za smrtí Kinga stála CIA
/od našeho spolupracovníka/
Kazatel Martin Luther King, charismatický vůdce amerického černošského hnutí 60. let, upadl už téměř v zapomnění. Bývá
zmiňován jen při kulatých výročích.
Kingovo jméno se ale začalo znovu častěji objevovat na sklonku loňského roku, kdy ve Velké Británii vyšla kniha Státní akce.
Její autor, advokát a Kingův blízký přítel William F. Pepper, v ní tvrdí, že za atentátem na populárního pastora stála CIA.
Kingova smrt byla v roce 1968 doslova ve státním zájmu.
Měl jsem sen...
Historie připomíná Kinga zejména jako autora výroku "I had a dream". Začal jím svůj slavný projev v roce 1963 před čtvrt
miliónem demonstrantů, kteří se shromáždili ve Washingtonu. Touto větou vtiskl hnutí za rasovou rovnoprávnost nenásilný,
jednoznačně pacifistický směr.
O čtyři roky později vřela "černá" Amerika znovu - vojenské angažmá prezidenta Johnsona ve Vietnamu expandovalo
do závratných rozměrů. Do války v Indočíně byl povoláván nadprůměrně vysoký počet Afroameričanů a schodky státního
rozpočtu USA se vyrovnávaly především omezováním sociálních podpor nejnižších vrstev. V roce 1967 vedl King masy
znovu - postavil se do čela tažení proti chudobě (Poor People's Campaign).
Přiznání bez soudu
V památném roce 1968 nabraly společenské nepokoje na intenzitě. King se tehdy nejen angažoval ve zmíněném hnutí proti
chudobě, do něhož se mu podařilo zapojit i bílé a latinské Američany. Současně se začal spojovat i s protestním hnutím
studentů a intelektuálů proti vietnamské válce.
Vrcholem Poor People's Campaign měla být mobilizace půl miliónu chudých z celé Ameriky a zřízení stanového města ve
vládní čtvrti ve Washingtonu.
Počátkem dubna 1968 se Martin Luther King chystal promluvit na velké demonstraci podporující stávku dělníků v Memphisu.
Odpoledne 4. dubna byl však na balkóně tamního motelu Lorraine zastřelen.
Údajný vrah, kriminálník James Earl Ray, který nedávno předtím uprchl z vězení, byl několik týdnů poté zatčen. Jeho případ
nepřišel před soud, protože se 10. března 1969 k vraždě přiznal.
Byl bez procesu odsouzen na 99 let odnětí svobody. Tři dny po nástupu trestu napsal soudu dopis, v němž přiznání odvolal
a podal žádost o soudní proces.
Důmyslný státní komplot
William F. Pepper strávil rešeršemi k Lutherově vraždě více než dvacet let. V objemné knize Státní akce dospěl k závěru, že
atentát nebyl vraždou, ale důkladně připravovanou popravou, na jejíž organizaci se podíleli agenti vlády, armády, FBI a CIA.
Pochybnosti, jež v Pepperovi klíčily od ledna 1979, tedy od okamžiku, kdy byla publikována závěrečná zpráva výboru pro
vyšetření atentátu, jej vedly k mnohahodinovým rozhovorům s odsouzeným, marně čekajícím na proces. Pepper je
přesvědčen, že domnělý pachatel vraždy se obratnou manipulací s fakty i falešnými svědeckými výpověďmi stal obětí státního
komplotu. Ovšem ani množství nových důkazů svědčících o Rayově nevině nevedlo k otevření soudního procesu.
Televizní soud bez diváků
Pepperova kniha krok za krokem dokumentuje dimenze obrovského, dokonale organizovaného spiknutí. Martina L. Kinga se
podařilo vlákat do léčky.
Jeho pokoj v motelu Lorraine byl předem opatřen odposlouchávacími mikrofony. Několik hodin před vraždou byla odvolána
jednotka policistů určená k jeho ochraně. Korunní svědek proti Earl Rayovi, který jej viděl s puškou, se v kritické době
nacházel v podnapilém stavu. Zbraň, z níž měl Ray střílet, nefungovala. Nesrovnalostí a absurdit je v celém případu nespočet.
Když ani po 20 letech nebylo Rayovi soudní řízení povoleno, rozhodl se Pepper, který mezitím přesídlil do Anglie,
zorganizovat v Memphisu tzv. televizní proces s dvanácti nezávislými porotci. Po předložení nových indicií došla tato instituce
k závěru, že Ray je nevinen a že se Martin L. King stal obětí spiknutí. Tohoto procesu se Ray už nedožil. Zemřel ve vězení
v roce 1998.
Ani po jeho smrti se nic nezměnilo. Pepperova akce byla přenášena jen lokální televizní stanicí a zúčastnil se jí pouze jediný
reportér. Ten dostal nedlouho poté bez udání důvodu výpověď. Výsledkům TV-soudu nevěnovaly sdělovací prostředky
žádnou pozornost, pouze stanice CBS uvedla krátkou zprávu. Bojkot je dodnes takřka stoprocentní.
Nepřítel číslo jedna
Jak je to možné v kolébce nejliberálnějšího tisku na světě, v zemi, kde právě novináři po rozpoutání aféry Watergate donutili
prezidenta Nixona k rezignaci a kde je Kennedyho atentát dodnes předmětem neustálých spekulací, zůstává vražda M. L.
Kinga společenským tabu? Pepper nabízí přesvědčivá vysvětlení. Kennedy neohrožoval vládní systém a přes své liberální
názory byl v podstatě otevřen požadavkům vojensko-průmyslového komplexu.
Avšak černošský pastor, milovaný desítkami miliónů, byl permanentním ohrožením statutu quo. Těsně před atentátem hrozilo
akutní nebezpečí, že spojí statisíce protivníků vietnamské války s milióny chudých Američanů.
Pepperovo resumé zní: Martin Luther King byl pro velké koncerny nepřítelem číslo jedna. Jeho charisma i prostředky
nenásilného odporu připomínaly Gándhího. Musel být odstraněn.
Autor je publicistou, žije v Německu
Autor/ři: Čestmír Lang
www.iHNed.cz
----------------------
Zahraničí
Bývalý ministr vystoupil proti Bushovi
Bush prý připravoval svržení Saddáma již před 11. září 2001
WASHINGTON 12. ledna 2004 | 09:01
Bývalý americký ministr financí O'Neill tvrdí, že prezident Bush využil otázku iráckých zbraní hromadného ničení pouze jako
záminku k invazi. Za dva roky působení ve vládě Paul O'Neill žádný důkaz o existenci zakázaných zbraní v rukou Iráčanů
neviděl.
"Poznám rozdíl mezi důkazem a tvrzením a iluzemi nebo narážkami a závěry, které je možné odvodit ze série předpokladů,"
řekl O'Neill týdeníku Time. "Nikdy jsem neviděl ve zpravodajských materiálech nic, co by se dalo označit jako skutečný
důkaz," uvedl v souvislosti s údajnými iráckými zbraněmi hromadného ničení, které byly hlavním veřejně proklamovaným
důvodem Bushovy vlády k invazi do Iráku. O jejich existenci nebyly dosud nalezeny žádné důkazy.
Ministr financí prý nedostával tajné informace
O'Neill v rozhovoru se CBS řekl, že Bush se připravoval na svržení iráckého prezidenta Saddáma Husajna od samého nástupu
do Bílého domu ještě před teroristickými útoky z 11. září 2001.
Nejmenovaný představitel Bushovy vlády řekl týdeníku Time, že O'Neill nebyl v takovém postavení, aby dostával
zpravodajské informace o zbraních hromadného ničení.
O'Neill, který na sebe během svého působení ve funkci upozornil i často nediplomatickým a otevřeným vyjadřováním, dal
najevo také pochyby nad doktrínou preventivních úderů prosazovanou Bushovou vládou. "Pro mě je pojem preventivního
úderu, tedy že Spojené státy mají jednostranné právo udělat cokoli, k čemu se rozhodnou, opravdu velikou změnou," řekl
bývalý ministr CBS. Jeho televizní rozhovor byl jedním ze série vystoupení věnovaných nové knize Rona Suskinda The Price
of Loyalty (Cena loajality), pro níž byl O'Neill hlavním zdrojem.
Podle O'Neilla byl Bush také proti jeho agresivnějším plánům na boj s hospodářskou kriminalitou, který prosazoval po sérii
korupčních skandálů ve velkých amerických společnostech. Bush údajně poukazoval na odpor "lidí z velkých firem", kteří
jsou významnou skupinou podporující republikány.
Na deficitech nezáleží
O'Neill se také údajně snažil varovat viceprezidenta Cheneyho před hrozbou rostoucího rozpočtového deficitu, který by měl
jen letos činit 500 miliard dolarů. Cheney ho však přerušil. "Víš Paule, (bývalý prezident Ronald) Reagan prokázal, že
na deficitech nezáleží," řekl údajně viceprezident.
O měsíc později Cheney oznámil O'Neillovi, že přišel o místo. Podle agentury AP Bush potřeboval člověka, který by důrazněji
prosazoval v Kongresu nové daňové škrty.
V interview se CBS také O'Neill kritizoval Bushův způsob komunikace se svými spolupracovníky a přirovnal ho na
zasedáních vlády ke "slepému v místnosti plné hluchých". Další demokratický kandidát Richard Gephardt v neděli CBS řekl,
že měl z Bushe podobný dojem. "Je to příjemný člověk. A je chytrý. Ale nemá zkušenost. Nemá znalosti. A není vůbec
zvědavý."
Rána do zad
Republikánský poslanec Sněmovny reprezentantů Mark Foley obvinil O'Neilla z toho, že "přistupuje shakespearovsky
k podpoře své kariéry a prodejnosti svých knih". "Od dob Julia Caesara jsem neviděl takové bodnutí do zad. I ty, Paule
O'Neille?" prohlásil.
Podle autora knihy Rona Suskinda volal ministr obrany Donald Rumsfeld O'Neillovi a vyzýval ho, aby na jeho knize
nespolupracoval. Myslím, že to bylo ze strany Bílého domu znepokojení, ne varování nebo hrozba, řekl Suskind CBS.
čtk, ap
Zahraničí
Začal zvláštní summit OAS o ekonomických a sociálních otázkách
| 02:53
MONTERREY (Mexiko) 13. ledna (ČTK) - Aktuálními problémy společenského vývoje, zejména ve zdravotnictví a školství,
rozvojem demokracie a zajištěním vyrovnaného hospodářského růstu se budou zabývat účastníci zvláštního summitu
Organizace amerických států (OAS), který začal v pondělí večer středoevropského času v severomexickém Monterrey.
Dvoudenní schůzky se zúčastní vedoucí představitelé 34 zemí amerického kontinentu s výjimkou Kuby. Jednání je přítomen
šéf hostitelského státu Vicente Fox, americký prezident George Bush, prezident Brazílie Luiz da Silva, Argentiny Nestor
Kirchner a Venezuely Hugo Chávez.
Na programu jednání je i vytvoření zóny volného obchodu, která má vstoupit v platnost v roce 2005 a vytvořit trh pro 800
milionů obyvatel.
V Monterey se před zahájením summitu konaly demonstrace mexických civilních organizací, které protestují proti globalizaci
a zejména proti USA.
Na závěru summitu má být v úterý večer vydána deklarace. Mexický tisk tvrdí, že je již prakticky hotova, ale některé otázky
nejsou ještě dořešeny. Patří k nim i požadavek USA, aby v dokumentu bylo uvedeno, že Severoamerická zóna volného
obchodu bude rozšířena na celý kontinent nejpozději 12. ledna 2005. To ale řada amerických zemí odmítá. Téměř všechny
latinskoamerické státy jsou proti tomu, aby v deklaraci byla pasáž o boji proti korupci navrhovaná Spojenými státy, protože
podle jejich názoru by tyto formulace mohly posloužit k politickému nátlaku na jednotlivé země.
ko
www.lidovky.cz
-------------------
Proč je vražda populárního pastora stále tabu, ptá se kniha Státní akce HN.IHNED.CZ 7. 1. 2004 00:00
Advokát: Za smrtí Kinga stála CIA
Berlín/Londýn, 7. 1. 2004
Advokát: Za smrtí Kinga stála CIA
/od našeho spolupracovníka/
Kazatel Martin Luther King, charismatický vůdce amerického černošského hnutí 60. let, upadl už téměř v zapomnění. Bývá
zmiňován jen při kulatých výročích.
Kingovo jméno se ale začalo znovu častěji objevovat na sklonku loňského roku, kdy ve Velké Británii vyšla kniha Státní akce.
Její autor, advokát a Kingův blízký přítel William F. Pepper, v ní tvrdí, že za atentátem na populárního pastora stála CIA.
Kingova smrt byla v roce 1968 doslova ve státním zájmu.
Měl jsem sen...
Historie připomíná Kinga zejména jako autora výroku "I had a dream". Začal jím svůj slavný projev v roce 1963 před čtvrt
miliónem demonstrantů, kteří se shromáždili ve Washingtonu. Touto větou vtiskl hnutí za rasovou rovnoprávnost nenásilný,
jednoznačně pacifistický směr.
O čtyři roky později vřela "černá" Amerika znovu - vojenské angažmá prezidenta Johnsona ve Vietnamu expandovalo
do závratných rozměrů. Do války v Indočíně byl povoláván nadprůměrně vysoký počet Afroameričanů a schodky státního
rozpočtu USA se vyrovnávaly především omezováním sociálních podpor nejnižších vrstev. V roce 1967 vedl King masy
znovu - postavil se do čela tažení proti chudobě (Poor People's Campaign).
Přiznání bez soudu
V památném roce 1968 nabraly společenské nepokoje na intenzitě. King se tehdy nejen angažoval ve zmíněném hnutí proti
chudobě, do něhož se mu podařilo zapojit i bílé a latinské Američany. Současně se začal spojovat i s protestním hnutím
studentů a intelektuálů proti vietnamské válce.
Vrcholem Poor People's Campaign měla být mobilizace půl miliónu chudých z celé Ameriky a zřízení stanového města ve
vládní čtvrti ve Washingtonu.
Počátkem dubna 1968 se Martin Luther King chystal promluvit na velké demonstraci podporující stávku dělníků v Memphisu.
Odpoledne 4. dubna byl však na balkóně tamního motelu Lorraine zastřelen.
Údajný vrah, kriminálník James Earl Ray, který nedávno předtím uprchl z vězení, byl několik týdnů poté zatčen. Jeho případ
nepřišel před soud, protože se 10. března 1969 k vraždě přiznal.
Byl bez procesu odsouzen na 99 let odnětí svobody. Tři dny po nástupu trestu napsal soudu dopis, v němž přiznání odvolal
a podal žádost o soudní proces.
Důmyslný státní komplot
William F. Pepper strávil rešeršemi k Lutherově vraždě více než dvacet let. V objemné knize Státní akce dospěl k závěru, že
atentát nebyl vraždou, ale důkladně připravovanou popravou, na jejíž organizaci se podíleli agenti vlády, armády, FBI a CIA.
Pochybnosti, jež v Pepperovi klíčily od ledna 1979, tedy od okamžiku, kdy byla publikována závěrečná zpráva výboru pro
vyšetření atentátu, jej vedly k mnohahodinovým rozhovorům s odsouzeným, marně čekajícím na proces. Pepper je
přesvědčen, že domnělý pachatel vraždy se obratnou manipulací s fakty i falešnými svědeckými výpověďmi stal obětí státního
komplotu. Ovšem ani množství nových důkazů svědčících o Rayově nevině nevedlo k otevření soudního procesu.
Televizní soud bez diváků
Pepperova kniha krok za krokem dokumentuje dimenze obrovského, dokonale organizovaného spiknutí. Martina L. Kinga se
podařilo vlákat do léčky.
Jeho pokoj v motelu Lorraine byl předem opatřen odposlouchávacími mikrofony. Několik hodin před vraždou byla odvolána
jednotka policistů určená k jeho ochraně. Korunní svědek proti Earl Rayovi, který jej viděl s puškou, se v kritické době
nacházel v podnapilém stavu. Zbraň, z níž měl Ray střílet, nefungovala. Nesrovnalostí a absurdit je v celém případu nespočet.
Když ani po 20 letech nebylo Rayovi soudní řízení povoleno, rozhodl se Pepper, který mezitím přesídlil do Anglie,
zorganizovat v Memphisu tzv. televizní proces s dvanácti nezávislými porotci. Po předložení nových indicií došla tato instituce
k závěru, že Ray je nevinen a že se Martin L. King stal obětí spiknutí. Tohoto procesu se Ray už nedožil. Zemřel ve vězení
v roce 1998.
Ani po jeho smrti se nic nezměnilo. Pepperova akce byla přenášena jen lokální televizní stanicí a zúčastnil se jí pouze jediný
reportér. Ten dostal nedlouho poté bez udání důvodu výpověď. Výsledkům TV-soudu nevěnovaly sdělovací prostředky
žádnou pozornost, pouze stanice CBS uvedla krátkou zprávu. Bojkot je dodnes takřka stoprocentní.
Nepřítel číslo jedna
Jak je to možné v kolébce nejliberálnějšího tisku na světě, v zemi, kde právě novináři po rozpoutání aféry Watergate donutili
prezidenta Nixona k rezignaci a kde je Kennedyho atentát dodnes předmětem neustálých spekulací, zůstává vražda M. L.
Kinga společenským tabu? Pepper nabízí přesvědčivá vysvětlení. Kennedy neohrožoval vládní systém a přes své liberální
názory byl v podstatě otevřen požadavkům vojensko-průmyslového komplexu.
Avšak černošský pastor, milovaný desítkami miliónů, byl permanentním ohrožením statutu quo. Těsně před atentátem hrozilo
akutní nebezpečí, že spojí statisíce protivníků vietnamské války s milióny chudých Američanů.
Pepperovo resumé zní: Martin Luther King byl pro velké koncerny nepřítelem číslo jedna. Jeho charisma i prostředky
nenásilného odporu připomínaly Gándhího. Musel být odstraněn.
Autor je publicistou, žije v Německu
Autor/ři: Čestmír Lang
www.iHNed.cz
----------------------
Zahraničí
Bývalý ministr vystoupil proti Bushovi
Bush prý připravoval svržení Saddáma již před 11. září 2001
WASHINGTON 12. ledna 2004 | 09:01
Bývalý americký ministr financí O'Neill tvrdí, že prezident Bush využil otázku iráckých zbraní hromadného ničení pouze jako
záminku k invazi. Za dva roky působení ve vládě Paul O'Neill žádný důkaz o existenci zakázaných zbraní v rukou Iráčanů
neviděl.
"Poznám rozdíl mezi důkazem a tvrzením a iluzemi nebo narážkami a závěry, které je možné odvodit ze série předpokladů,"
řekl O'Neill týdeníku Time. "Nikdy jsem neviděl ve zpravodajských materiálech nic, co by se dalo označit jako skutečný
důkaz," uvedl v souvislosti s údajnými iráckými zbraněmi hromadného ničení, které byly hlavním veřejně proklamovaným
důvodem Bushovy vlády k invazi do Iráku. O jejich existenci nebyly dosud nalezeny žádné důkazy.
Ministr financí prý nedostával tajné informace
O'Neill v rozhovoru se CBS řekl, že Bush se připravoval na svržení iráckého prezidenta Saddáma Husajna od samého nástupu
do Bílého domu ještě před teroristickými útoky z 11. září 2001.
Nejmenovaný představitel Bushovy vlády řekl týdeníku Time, že O'Neill nebyl v takovém postavení, aby dostával
zpravodajské informace o zbraních hromadného ničení.
O'Neill, který na sebe během svého působení ve funkci upozornil i často nediplomatickým a otevřeným vyjadřováním, dal
najevo také pochyby nad doktrínou preventivních úderů prosazovanou Bushovou vládou. "Pro mě je pojem preventivního
úderu, tedy že Spojené státy mají jednostranné právo udělat cokoli, k čemu se rozhodnou, opravdu velikou změnou," řekl
bývalý ministr CBS. Jeho televizní rozhovor byl jedním ze série vystoupení věnovaných nové knize Rona Suskinda The Price
of Loyalty (Cena loajality), pro níž byl O'Neill hlavním zdrojem.
Podle O'Neilla byl Bush také proti jeho agresivnějším plánům na boj s hospodářskou kriminalitou, který prosazoval po sérii
korupčních skandálů ve velkých amerických společnostech. Bush údajně poukazoval na odpor "lidí z velkých firem", kteří
jsou významnou skupinou podporující republikány.
Na deficitech nezáleží
O'Neill se také údajně snažil varovat viceprezidenta Cheneyho před hrozbou rostoucího rozpočtového deficitu, který by měl
jen letos činit 500 miliard dolarů. Cheney ho však přerušil. "Víš Paule, (bývalý prezident Ronald) Reagan prokázal, že
na deficitech nezáleží," řekl údajně viceprezident.
O měsíc později Cheney oznámil O'Neillovi, že přišel o místo. Podle agentury AP Bush potřeboval člověka, který by důrazněji
prosazoval v Kongresu nové daňové škrty.
V interview se CBS také O'Neill kritizoval Bushův způsob komunikace se svými spolupracovníky a přirovnal ho na
zasedáních vlády ke "slepému v místnosti plné hluchých". Další demokratický kandidát Richard Gephardt v neděli CBS řekl,
že měl z Bushe podobný dojem. "Je to příjemný člověk. A je chytrý. Ale nemá zkušenost. Nemá znalosti. A není vůbec
zvědavý."
Rána do zad
Republikánský poslanec Sněmovny reprezentantů Mark Foley obvinil O'Neilla z toho, že "přistupuje shakespearovsky
k podpoře své kariéry a prodejnosti svých knih". "Od dob Julia Caesara jsem neviděl takové bodnutí do zad. I ty, Paule
O'Neille?" prohlásil.
Podle autora knihy Rona Suskinda volal ministr obrany Donald Rumsfeld O'Neillovi a vyzýval ho, aby na jeho knize
nespolupracoval. Myslím, že to bylo ze strany Bílého domu znepokojení, ne varování nebo hrozba, řekl Suskind CBS.
čtk, ap
ČESKO-AMERICKÉ LINKY |
||
| czechoffice.org
xxx |
SPUSA
Spolecnost pratel USA |
czech.cz
xxx |
| YMCA
YMCA v USA |
YMCA
YMCA v CR |
Y-klub
Y' s Men's International |
| NASA
xxx |
HISTORIE LETECTVA
xxx |
OBCANSKA VALKA
xxx |
| CIA
xxx |
FBI
xxx |
VYHLEDAVACE
HLEDÁNÍ LINEK A LIDÍ |
| unforgettableczech.com
xxx |
eurorailways.com
xxx |
ceska media
xxx |
| czech.org
xxx |
czech.com
xxx |
prague.indymedia.org
xxx |
| czechbrowser.com
xxx |
czechrepublicseek.com
xxx |
czech-tourism.com
TURISTIKA V CR |
| ctg.cz
Czech Travel Guide |
czecham.com
Czech AM-Morning News Digest |
cas.cz
Academy of Sciences of the CR |
| ncsml.org
National Czech + Slovak Museum + Library - Cedar Rapids, Iowa USA |
czechcenter.com
Czech Center New York |
fsv.cvut.cz
Czech Orienteering Federation |
| dictionaries Cz/A
xxx |
dictionaries A/Cz
xxx |
hotelsczech.com
xxx |
| czechphilharmonic.cz
xxx |
iarelative.com
xxx |
romanticczechtours.com
xxx |
| czechheritage.org
Czech Heritage Society of Texas |
cgu.cz
Cesky geologicky ustav |
texasczechs.homestead.com
xxx |
| cgsi.org
Czechoslovak Genealogical Society Int'l |
rootsweb.com | csagsi.org
xxx |
| E-MAILY: Jan Sammer (Czech Coordinating Office) |
E-MAILY: Petr Bisek (Americke Listy) |
E-MAILY: (Spolek pro vedy a um., Washington) |
HOME |
||
| SUPERHOME
DARIUS.CZ |
HOME AGENTURA
E-ZIN AGENTURA NIKOLA |
HOME ZVON
HNUTI ZVON |
HOME |
||
| HOME USA
AMERIKA NA KŘIŽOVATCE |
HOME AGENTURA
E-ZIN AGENTURA NIKOLA |
HOME ZVON
HNUTI ZVON |
