Dopis 66

Ludvík VACULÍK
--------------------
Ne, ne, ne, já, mě ani tato otázka vůbec tak nezajímala, že, podívejte se, mně záleží na ...

Jan POKORNÝ
--------------------
Na začátku jste říkal, že jste s těmi otázkami souhlasil, když vám je ...

Ludvík VACULÍK
--------------------
Ano, protože byli lidé, kteří to nevěděli, připojuji se k jejich otázce. Já o tom stejně nejsem informovaný, ale toto by k tomu, na to bych tak důraz nedával. Mně se zdá důležitější ta otázka druhá, včetně vaší odpovědi. Já vám řeknu, že já si celkem cením toho, že to zase odmítáte, trváte tvrdošíjně na svém, že nebudete a nechcete se z toho zpovídat, na tom, to má ctnost toho, že kašlete na to, co vám to udělá před voliči, že. Já jsem to vzal na vědomí, tuto vaši odpověď. Považoval jste za správné lidsky se ho ujmout a tak dále. Já mám otázku jinou. Co chtěl pan Železný, co od vás žádal, o pomoc, o radu, co jste mu poskytl, zda jste ho přijal jako mě, kdybych já měl nějakou potíž, já takový případ jsem jednou měl, že, jenže jsem se takto neobrátil a byl bych ve vás doufal, že. Takže já mám otázku tuto: Bereme na vědomí, měl jste právo ho přijmout. To je jako fér. Ale co on chtěl? A nedivte se, že to lidi zajímá. My jsme měli pěvecký kroužek včera v PENklubu, když tuto odpověď jsem dostal a já jsem jim tam přečetl, a to nejsou členové PENklubu, to jsou zpěváci, všichni se tomu smáli, nikdo tomu nevěří. Pane předsedo, a ta nedůvěra, oprávněná, nebo neoprávněná, víte, ona existuje, a to je prostě politický fakt hmotné váhy, hmotné váhy. A já bych si přál, aby můj předseda, kterého míním sehnat, kterého možná budu volit, já jsem si sem přišel také pro nějaký kloudný důvod, proč tu vaši stranu volit, aby jednal důstojně, aby nejednal jako pronásledovanec. Vy i tady jste odpovídala jako člověk, který považuje novináře a všechny za nepřátele. Mně se ta kampaň nelíbí. My o tom často mluvíme, takové to štvaní a osočování se mi nelíbí, ale vy jste se za toho nepřítele, jako kdyby jste tu úlohu přijal a vy reagujete jako člověk postižený, nešťastný, podezíravý a způsobem, který se mně nezdá vůbec jako důstojný. Proč ...

Jan POKORNÝ
--------------------
Dovolte, pane Vaculíku, ...

Václav KLAUS
--------------------
Mně se hrozně líbí, s jakou vášní ...

Ludvík VACULÍK
--------------------
Já jsem přijal tuto debatu proto, abych s vámi jednou mohl jako s člověkem, abych vám mohl říci, co bych, k čemu bych se jinak neodvážil. Podívejte se, vy říkáte ...

Václav KLAUS
--------------------
Počkejte, tak se mě něco ptáte, tak mě nechejte odpovědět.

Jan POKORNÝ
--------------------
Tak ať pan Klaus odpoví. Ta otázka, která vlastně, ta v textu obsažená, byla: "Domníváte se, že je správné, aby předseda Poslanecké sněmovny, třetí nejvyšší ústavní činitel této země, demonstroval veřejně podporu člověku, jehož činnost je předmětem tolika různých vyšetřování, soudních i arbitrážních řízení?" S tou odpovědí jste spokojen? Pan Vaculík ji rozšiřuje, co chtěl Vladimír Železný.

Václav KLAUS -
-------------------
Já na to říkám, že jsem, že bych napsal něco podrážděného, uraženého, nervózního, nebo jak jste to říkal, já jsem napsal větu: "Považuji za správné a lidsky férové, že jsem přijal Vladimíra Železného, a to zcela veřejně." Za A, považoval bych za nefér, abych ho přijal neveřejně. To udělala celá řada dalších politiků, vy o tom nemluvíte, protože se potkali kdo ví kde, kdo ví jak, a to je pod mou důstojnost. To je věc číslo jedna. Druhá věc je, jestli umím s nějakým člověkem a já nemám sebemenší důvod o Vladimíru Železném říkat něco negativního, ale na druhé straně jsme spolu mluvívali, viděli se třikrát za rok, nebo, řekněme, četnost tohoto typu. Jestli se umím setkat s Vladimírem Železným před tím, než se dostal do soudního vyšetřování nebo do sféry policejního zadržení, tak já bych se musel fackovat studem, že bych nenašel možnost, abych se s ním potkal i poté a strašně se divím, že vy byste spíše toto neocenil. Já vám prozrazuji, že vím a samozřejmě jsem věděl ten den, že to může některé lidi popudit, že mi to asi volebních hlasů nepřidá, ale já bych se musel stydět ...

Ludvík VACULÍK
--------------------
Ano, to je dobré.

Václav KLAUS
--------------------
... zoufalým způsobem, kdybych s tím člověkem uměl mluvit čtrnáct dní před tím, a pak bych s ním neuměl mluvit. Jestli toto necítí každý, že to čiší z mé odpovědi, že jsem toto doslova stejnými slovy odpovídal na jedné televizní debatě.

Ludvík VACULÍK
--------------------
Ale co on chtěl?

Václav KLAUS
--------------------
Takže to je první půlka. Co on chtěl? Tak za prvé nemá ...

Ludvík VACULÍK
--------------------
Jako člověk přišel za blízkým? Nebo přišel za předsedou?

Václav KLAUS
--------------------
Vy přidáváte silná slova. Ano, já jsem měl elementární pocit, že člověku, který se objevil ve velké štvanici, mám vyjádřit svou elementární, lidskou podporu, ve smyslu, byť slovo podpora znamená něco jiného, tím, že ...

Jan POKORNÝ
--------------------
Abychom se dobrali odpovědi, a tu on chtěl? Kvůli tomu přišel?

Václav KLAUS
--------------------
Ale jak to, že on chtěl. Já myslím, že to bylo setkání, které vyplynulo, jestli myslíte, že 10:1 nebo 9:1 v zájmu jednoho nebo druhého člověka.

Ludvík VACULÍK
--------------------
Co chtěl?

Václav KLAUS
--------------------
Já tedy teď, jestli vám mohu doplnit nebo rozvinout tuto odpověď, i když mě fascinuje, že by to někdo chtěl vědět.

Ludvík VACULÍK
--------------------
Ano, já, já.

Václav KLAUS
--------------------
Být investigativním detektivem.

Ludvík VACULÍK
--------------------
... vaše právo, říkám, ten Klaus: "Ano, to je fér, to je v pořádku," mě zajímá, co chtěl.


Václav KLAUS
--------------------
Ano, já vám rozumím. Ale já říkám, co jsem chtěl já. Já jsem prostě chtěl demonstrovat to, že se nenechám zatlačit a uštvat těmito věcmi a já jsem řekl větu, že pokud Vladimír Železný se se mnou chce setkat, tak já jsem kdykoliv v této souvislosti k dispozici a znova na tomto trvám jako na elementárním přístupu, který si nenechám od žádných panů Hřebejků a Vieweghů ze svého života ubrat. A vůbec otázka, co chtěl, já bych moc prosil, abyste uměl odlišit slovíčko chtěl s velkým CH a chtěl s malým CH. Já myslím, že toto elementární setkání považuji za tu podstatnou věc.
Jestli si myslíte, že žijeme ještě v komunismu a že má nějaký významný politik šanci ovlivnit soudy, policii nebo něco takového, to naštěstí už prostě nežijeme a myšlenka, že bych mohl nějakým, jakýmkoliv způsobem mu pomáhat ...

Ludvík VACULÍK
--------------------
Patřím k těm, co si to o vás nemyslí.

Václav KLAUS
--------------------
Mě se dnes zeptaly nějaké jiné noviny, zítra to bude v rozhovoru v Mladé frontě DNES, jestli jsem se vyptával vyšetřovatelů a policie na tuto kauzu. Já jsem se strašlivě rozzlobil a řekl jsem: "Ani vteřinu." Co jsem v politice, 12 let a dva měsíce, v žádné z mých rolí předsedy vlády či předsedy parlamentu jsem nevyjednával s žádným policistou, s žádným vyšetřovatelem, s žádným soudcem o žádné věci. Netroufl bych si to, v životě by mě to nenapadlo. A vůbec to, že mě za to někteří páni Svěrákové a podobně vůbec podezírají, je pro mě takovou lidskou a osobní urážkou, že prostě, nezlobte se, já musím reagovat tak, jak reaguji.

Jan POKORNÝ
--------------------
Tak, já bych teď poprosil stručně pana Vaculíka, dozvěděl jste se, co chtěl?

Ludvík VACULÍK
--------------------
Nedozvěděl jsem se, co chtěl, no, dobře, ale vy jste tady hned řekl v třetí větě: "Lidové soudy a jejich rozsudky patří minulosti." Okamžitě za normální klidné politické odpovědi přecházíte, jak máme tuto větu brát? To znamená, že nás, že nás přirovnáváte, nebo že od nás očekáváte takovéto tendence, to se mi na tom nelíbí. Když jsem tázán, co říkám vaší odpovědi. Věcně na to nemám, co říci. Za druhé jste řekl, že jste neslyšel o panu Železném nic špatného, pak jste tedy jediný v republice.

Václav KLAUS
--------------------
Kdy jsem řekl, že jsem neslyšel nic špatného?

Ludvík VACULÍK,
--------------------
Před chvilkou. Že jste neslyšel o něm, že nevíte o něm nic špatného, jste před chvilkou řekl.

Václav KLAUS
--------------------
Nezlobte se, to mě tedy pusťte zpátky.

Jan POKORNÝ
--------------------
To musíme napřed dokončit debatu, a potom ...

Václav KLAUS
--------------------
Myslím, že jsem řekl, že jsem ... Ale zejména to je věta, kterou nevidím sebemenší důvod, jestli jsem ji náhodou řekl, jako že jsem přesvědčen že ne, tak to mi musel uklouznout jazyk.

Ludvík VACULÍK
--------------------
To jste jediný v republice, pane předsedo.

Václav KLAUS
--------------------
Neříkejte to vítězným tónem.

Ludvík VACULÍK
--------------------
Nebudu, já jsem rád ...

Václav KLAUS
--------------------
Neřekl jsem nic takového, ale hlavně jde o jinou věc. Jde o to, jestli máme nezávislou justici, která má spravedlivě posoudit vinu, či nevinu člověka, nebo jestli máme dělat petice podepsané 66 lidmi, kteří implicitně vyjadřují o vině svůj názor. Nezlobte se, já to i v těch vašich slovech i z toho, jak se chováte a teď tváříte, já tuto větu cítím, a to považuji za obdivuhodné a tedy to je na zprávu o stavu demokracie u nás. Možná kontrazpráva, ano.

Jan POKORNÝ
--------------------
Promiňte, možná bude zajímavé vyslechnout, jaké otázky k tomuto tématu, k tomu vašemu dialogu, klade šest telefonujících posluchačů. Je to takové pravidlo, pane Vaculíku.

Ludvík VACULÍK
--------------------
Já jsem neřekl všechno a vyhrazuji si potom ještě právo něco říci.

Jan POKORNÝ
--------------------
Samozřejmě předem splněno.
Český rozhlas 1 Radiožurnál. Následuje telefonická část.

redaktor
--------------------
Živé telefonáty, které teď budeme vysílat, nejsou redigovány a vyjadřují osobní názory posluchačů.

Jan POKORNÝ
--------------------
V dnešním Radiofóru diskutují spisovatel Ludvík Vaculík a předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus. Telefony 0221552155 a 0221552255. Jelikož Václav Klaus spěchá na jednání s ministrem zahraničí a předsedy ostatních parlamentních stran, poprosím o stručné otázky, abychom se dobrali také stručných odpovědí na všech šest dotazů.
Dobrý večer.

osoba
--------------------

Dobrý večer, já volám z Brna. Já bych se jenom, prosím vás, chtěla zeptat pana Vaculíka, kde bere tolik drzosti a tvrdí, že prostě pan Klaus je jediný v republice, který tvrdí o tom, že pan Železný je nevinný. Že je jediný, který prostě, já nevím, něco, že nechce říci, co mluvil s panem Železným. Vždyť by to byl necharakterní člověk, prosím vás. Jestliže za mnou přijde někdo, já budu předsedou Poslanecké sněmovny a přijde za mnou někdo, ať s dotazem, s prosbou, s pomocí, tak by ode mě bylo tedy úplně nefér, kdybych já prostě to rozšiřovala do světa a vykládala, co prostě tedy jsem s kým projednávala.

Jan POKORNÝ
--------------------
Dobře, máme zaznamenáno.

osoba
--------------------
A ještě bych chtěla říci ...

Jan POKORNÝ
--------------------
Počkejte, prosím dalšího posluchače.

osoba
--------------------

Kubíková. Dobrý večer. Praha.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Dobrý večer, paní Kubíková.

osoba
--------------------
Totéž mám, tentýž dotaz nebo připomínku. Prosím vás, vždyť jsme ve svobodné, demokratické zemi. Kdokoliv z nás se může stýkat s kýmkoliv. Jak je možné, že tato garnitura spisovatelů, kteří kdysi poukazovali na nedostatky v těchto věcech, teď se tomuto takto brání a brání nám, abychom se mohli s někým stýkat.

Jan POKORNÝ
--------------------
Dobře, děkujeme za otázku. Říkáte totéž, co první posluchačka. Třetí dotaz. Vítejte.

osoba
--------------------
Dobrý večer. Tady Moštěk, Budějovice.

Jan POKORNÝ
--------------------
Vítejte, pane Moštěku.

osoba
--------------------
Chtěl bych, souhlasil bych s panem Klausem, i když nejsem příznivcem ODS, ale nesouhlasil bych s ním v té věci, kdy mluví o nezávislých soudech, poněvadž my máme nejvíc zkorumpované soudy v celé střední Evropě, poněvadž to soudí ty soudci, kteří se dopouštěli zločinů za komunismu. To by si měli tito představitelé státu a vlády uvědomit.

Jan POKORNÝ
--------------------
Dobře, děkujeme za názor.

osoba
--------------------
Byl bych rád, kdyby mi na tuto otázku odpověděl.

Jan POKORNÝ
--------------------
Máme zaznamenáno. Čtvrtý dotaz. Haló?

osoba
--------------------
Dobrý večer.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Dobrý večer.

osoba
--------------------
Tady posluchač z Prahy. Já bych měl dva dotazy, jestli mohu velmi krátce.

Jan POKORNÝ
--------------------
Prosím jeden.

osoba
--------------------
Dobře, protože je pan Železný představitelem podnikové sféry. Já jsem podnikatel, platím daně, nepřevádím majetek, proč pan profesor někdy nevezme mě jako podnikatele podnikové sféry na takovýto rozhovor.

Jan POKORNÝ
--------------------
Podnikatelské myslíte, dobře. Zkusil jste zažádat o takový rozhovor? Tak už je tam další dotaz. Prosím, dobrý večer.

osoba
--------------------
Slyšíte mě?

Jan POKORNÝ -
-------------------
Ano, slyšíme.

osoba
--------------------
Pane Pokorný, vyřiďte těm pánům, kteří jsou na tom podepsaní ...

Jan POKORNÝ
--------------------
Oni vás slyší.

osoba
--------------------
Vyřiďte jim laskavě, že si myslím, že to jsou jen falešní podvodníci, kteří rozdělávají nesváry v tomto státě. Vyjde jim to, ale vám také. Vy to také podkopáváte.

Jan POKORNÝ
--------------------
Na slyšenou. A závěrečný dotaz. Dobrý večer.

osoba
--------------------
Dobrý večer. Tady je František Drozd z Ostravy. Já jsem měl jenom na pana Klause dotaz, ono být politikem není úplně bez nějaké daně. Pokud se s někým setkám a jsem politikem, tak bych k tomu asi měl zaujmout nějaký postoj a zpravit o tom veřejnost. Pokud bych byl nějakým Ondrou Opečákem z Opavy, tak se k tomu vyjadřovat nemusím, ale pokud jsem politik a chci někoho, aby mě za to volil, nebo chci se za své jednání zodpovídat, tak musím zaujmout nějaký postoj a říci k tomu něco. Je to opravdu ...

Jan POKORNÝ,
--------------------
Děkujeme za váš postřeh, hezký večer.

osoba
--------------------
Na shledanou.

Jan POKORNÝ
--------------------
Omlouváme se za trochu stručnější telefonickou část. Pojďme se věnovat odpovědím. Pane Vaculíku.

Ludvík VACULÍK
--------------------
Tázán jsem já. Samozřejmě se může každý občan stýkat s kýmkoliv, ale ze styku kohokoliv s kýmkoliv nevyplývá pro ty ostatní nebo pro celý stát nebo pro celou společnost ještě nic. Tady ty otázky a to celé bylo způsobeno tím, že z jednání, chování a podnikání pana Železného vyplývají dluhy ve výši přes dvacet miliard a tazatelé byli vedeni obavou, co teď a pan předseda tady v té odpovědi také mluví, jako kdyby my bychom si přáli, abychom dopadli, prohráli ty spory, ale oni už jsou prohrané. Obě ty, pane předsedo, obě ty arbitráže už dopadly proti nám, takže otázka, kdo to zaplatí, byla na místě.

Jan POKORNÝ
--------------------
Tak teď už jste to posunul, pane Vaculíku, o kousek dál. Já bych se podržel u těch prvních dvou a závěrečného telefonátu, tedy setkání Václava Klause s Vladimírem Železným. Vy jste odpověděl na ty první dvě otázky posluchačkám. V závěru telefonické části upozorňuje posluchač na to, že je politikem, pan Klaus, a že tam už to není setkání kohokoliv s kýmkoliv.

Václav KLAUS
--------------------
Tak já bych za prvé chtěl říci, že tady tři z těch šesti vyjádřili velký nesouhlas ...

Ludvík VACULÍK
--------------------
Se mnou.

Václav KLAUS
--------------------
... s panem Vaculíkem a pan Vaculík to s galantností a šarmem sobě vlastním přešel, protože to jsou prostě házení hrachu na zeď.

Jan POKORNÝ
--------------------
Není to sociologický vzorek, jsou to náhodně volající posluchači.

Václav KLAUS
--------------------
Já bych panu Muštěkovi řekl, že bych si neodvážil říci soud jako někdo, kdo neměl sebemenší šanci kontrolovat, vidět při práci soudy, že máme nejzkorumpovanější soudce v Evropě. To jsou prostě odvážné věty, které nevím, jak on může vědět, já si myslím, že naši soudci jsou dobří, či špatní stejně jako kdokoliv jiný v naší společnosti, jako tisíce lidských profesí a myslet si, že to je nějaká výjimka, výchylka, která vyčnívá z naší společnosti a vyčnívá z Evropy a vyčnívá ze střední Evropy, to bych si netroufl říci a ať je to, jak je to, tak pořád ještě nejlepší jsou soudy jako nezávislé instituce a ne diktáty politiků nebo davu nebo něco takového. To je první věc. Druhá věc, proč si vybírám pana Železného jako představitele podnikatelského prostředí. Já tazateli musím sdělit, že jsem prodělal stovky, desítky, tisíce setkání s podnikateli nejrůznějšího typu, v nejrůznějších místech, městech České republiky, navštěvoval jsem jejich továrny, firmy, takže rád se setkám i s tímto pánem. A třetí věc, já jsem si vědom, že politik platí určitou daň, že samozřejmě zaujímá určitý postoj a za ten platí. Já jsem na začátku řekl, že jsem tuto věc zvolil veřejně, neschovával jsem se. Já nijak nesnižuji tento svůj čin. Já vím, že já jsem řekl, že vím, že nějakou daň za to prostě jsem zaplatil, ale mně elementární můj cit velel, že mám tuto věc udělat.

Jan POKORNÝ
--------------------
Zvažoval jste, promiňte, a teď už jenom stručně k tomu setkání, jestli to, že se setkáváte na půdě Poslanecké sněmovny, může vyvolat také třeba rozmrzení u někoho?

Václav KLAUS
--------------------
Tak ale, co si ode mě přejete? Přejete si ...

Jan POKORNÝ
--------------------
Odpověď, nic víc.

Václav KLAUS
--------------------
Já vím, přejete si implicitně, přejete si to, abych se setkal někde ve čtyři hodiny ráno v docích pražské Libně nebo něco takového, aby nás nikdo neviděl, nebo… já myslím, že to je přec naprosto férové a já mám pocit, že tady někteří lidé odsuzují toho či onoho člověka prostě bez těch soudů, a to snad nedělejme, to už je konec světa, pane Vaculíku ...

Ludvík VACULÍK, spisovatel
--------------------
To je pořád dokola, pane předsedo.


Jan POKORNÝ
--------------------

Máme tři minuty do konce. Pan Vaculík má slovo.

Ludvík VACULÍK
--------------------
Já se pohnu dál, já to pohnu dál. Teď se jedná o to, jestli pan Železný, jestli mu bude prodloužena licence, nebo ne. Jako občan řekněte, jestli to je osoba, po tom všem, důvěryhodná, aby mu byla prodloužena licence. To nás rozčiluje, to nám vadí. Odpovězte jako občan, ani ne jako předseda.

Václav KLAUS
--------------------
Tak, podívejte, já za prvé soudy o tom, co kdo provedl, neprovedl, jak provedl, to nechávám opravdu na někom jiném. Jestli vy si osobujete ...

Ludvík VACULÍK
--------------------
Na arbitráži. Arbitráž rozhodla, že dluží ...

Václav KLAUS
--------------------
Rozhodly dvě arbitráže, pane Vaculíku, není to tak. Neodsoudily, nerozhodly dvě záporně. Jedna rozhodla kladně, druhá záporně, jestli to nevíte, prosím, nastudujte si tyto případy. To čtete špatně v novinách, to vám prostě předložím noviny jiné, nebo čtěte jiné noviny. Jedna rozhodla tak, druhá rozhodla jinak. Žádná z nich nerozhodla o žádném dluhu dvaceti miliard, o kterých vy jste tady mystifikoval veřejnost tím, že rozhodla, že je dluh dvacet milionů korun, není žádný dluh dvacet milionů korun. Ale nejsem vykladač toho, já si to neosobuji vykládat, ale vy se tváříte, jako byste tím vykladačem byl. Takže ...

Ludvík VACULÍK
--------------------
Ne, já jsem postižený občan.

Václav KLAUS
--------------------
A o tom, jestli někdo dostává, nebo nedostává licenci, naštěstí zase nerozhoduje žádný Klaus. V žádném případě o tom nerozhoduje Klaus. Rozhoduje o tom demokraticky zvolená rada, protože už každá rada, ve které nejste vy sám nebo vaši kamarádi, už ji považujete apriorně za špatnou. Ta rada byla zvolena demokratickým způsobem, funguje, ona rozhoduje o licenci. Naštěstí o tom nerozhodujete ani vy, ani já.

Ludvík VACULÍK
--------------------
Já se připojuji k vaší důvěře.

Václav KLAUS
--------------------
Naštěstí oba dva. Já mám důvěru k tomu, jako ke kterékoliv jiné instituci.

Jan POKORNÝ
--------------------
Pardon, vstupuji do toho, protože zbývá posledních pár vteřin vaší společné debaty. Pane Vaculíku, podle prvního pocitu, který máte ze setkání s Václavem Klausem, bylo to celé k něčemu?

Ludvík VACULÍK
--------------------
Mně to moc k ničemu nebylo. Já jsem se těšil na takový důkladnější rozhovor, který by nebyl zatížený pocitem nepřátelství. Já mám, sakra, já to radši panu předsedovi řeknu zvlášť. Prostě já jsem sem šel proto, abych se posílil v důvěře v tu stranu, kterou jsem volil, já jsem se v ní neposílil.

Jan POKORNÝ
--------------------
Tak. Václav Klaus říká, že to všechno cítil jako ohrožení svobody své a svobody v celé naší zemi. Je to až tak?

Václav KLAUS
--------------------
Já myslím, že když někdo mě chce peskovat za toto setkání, tak to já považuji za ohrožení svobody.

Jan POKORNÝ
--------------------
Hosty dnešního Radiofóra byli Ludvík Vaculík, spisovatel, Václav Klaus, předseda ODS a Poslanecké sněmovny. Díky za váš čas. Hezký zbytek večera. Na shledanou.

Václav KLAUS
--------------------
Na shledanou.

Ludvík VACULÍK
--------------------
Dobrou noc.

ČRo 1 - Radiožurnál, "Radiofórum", 15. 1. 2001



Televizní komedie: Epizoda II.

Petr Žantovský
Taky se tento sloupek mohl jmenovat "Válka světů - epizoda II", ale to už tu jednak bylo, jednak na to mají v Hollywoodu jistě copyright, jednak takovou komedii neumí vymyslet ani tam.
Oč jde? Kulturní pracovníci položili otevřeným dopisem Václavu Klausovi tři otázky:
1) Proč nezveřejnil obsah mimosoudního vyrovnání se společností CET 21, která o něm před více než dvěma lety odvysílala nepravdivé informace ("vila v Davosu").
2) Proč se sešel s Vladimírem Železným, kolem něhož jsou vedena různá vesměs majetkoprávní vyšetřování.
3) Zda Klausem vedená ODS slíbí voličům, že z jejich prostředků nebudou hrazeny případné pohledávky stockholmské arbitráže.
Otázky pokládá opět starý známý tým loňských bojovníků za svobodu (Hřebejk, Svěrák a spol.). Zda očekává odpovědi, zatím neuvedl. Pokud ano, pak se ponesou patrně v následujícím stylu: Otázky nelze dost dobře zodpovědět, protože:
1) Do obsahu jakéhokoli právního aktu jakýchkoli dvou občanů této země nikomu nic není. To nejspíše řekne Klaus. Já si nad rámec této věty dovolím dodat: jestliže reportér nějakého média uvede nesprávné informace a toto médium najde způsob, jak se dotčenému omluvit, měli bychom spíše hovořit o vzácném okamžiku odpovědnosti a kultury chování, než se pohoršovat. Milovníci svobody slova však spíše milují média typu Respekt, která beze studu napíší o ministrech, že jsou zkorumpovaní, aniž se to sebeméně pokusí doložit, a ještě se pohoršují nad tím, že si to neprávem obvinění nechtějí nechat líbit.
2) Předseda parlamentu má právo se sejít s kýmkoli, kdo o to požádá a má relevantní důvod. Je-li tímto "kýmkoli" ředitel významného média a je-li tématem obsah a stav jeho vyšetřování, pak je opět vše v pořádku. Pokud je mi známo, nejen že se Železný potkává s řadou jiných politiků, ale též Klaus se setkává s představiteli nekonečné řady jiných médií, před Vánocemi pro ně dokonce pořádá každoroční přípitek v prostorách Sněmovny. To asi vzejde z odpovědi Václava Klause. Já navíc připojím podivení, proč se bojovníci za svobodu slova vzpamatovali déle než měsíc po předmětném setkání. Je to tak, že po celý ten měsíc situaci vyhodnocovali z hlediska možného ohrožení svobody slova, nebo je spíše někdo v těchto dnech aktuálně ponoukl k akci? A je náhodou, že se tak děje právě ve chvíli, kdy ten, kdo bývá nejčastěji podezírán z podobného ponoukání, tedy Václav Havel, dlí právě stovky kilometrů daleko, na zasloužené dovolené na Kanárských ostrovech? Vzpomeňme: Impuls 99 z presidentovy rodiny podepsala pouze jeho choť Dagmar, a to dosti dlouho po prvních signatářích. Dějiny se opět opakují?
3) ODS z principu nemůže voličům slibovat nic za český stát, proti němuž je arbitráž vedena. ODS nerovná se český stát, nikdy se nerovnala. Byla-li při vládě, pak vždy v koalici, nikoli sama. To za prvé. Za druhé: ODS ani vteřinou svého činění nezpůsobila stockholmskou arbitráž a nemá na její průběh ani výsledek sebemenší vliv. U kořene arbitráže stojí spor amerického a českého podnikatele, který se přetavil ve spor bahamské společnosti s Českou republikou, posuzovaný podle nizozemského práva ve Švédsku. Mám za to, že si ODS, stejně jako socialistická vláda a stejně jako většina normálních občanů nepřeje (za sebe dodávám: možná na rozdíl od bojovníků za svobodu slova), aby ČR zaplatila v této věci jediný dolar. To vše možná Klaus napíše či řekne. Nevím, zda dodá, že ti, kdo soustavně poškozují renomé republiky v zahraničí, jsou právě ti, kdo si hrají na bojovníky za svobodu slova a každý prostředek je jim k dosažení jejich elementárních politických cílů dobrý, neboť je po jezuitsku posvěcený.
Jedná se tu nesporně o politickou aktivitu. Spolek bojovníků za svobodu slova rozjíždí další předvolební akci, na jejímž konci má být plný Václavák a 51% vítězství Havlových stran (zejména US) ve volbách. A co už opravdu, ale opravdu nikdo z nich nepřizná: po takovém drtivém vítězství to budou oni, kdo dosáhnou plnými hrstmi do koryt a pašalíků, oni budou rozhodovat o pravdě, lásce a pašalících. Má k tomu nyní posloužit průhledná manipulace s voličskou základnou, které je povětšinou lhostejné, kdo s kým se sešel, jaké uzavřel vyrovnání a jaký nesmysl mu kdo je či není schopen pár dnů před volbami slíbit. Volič se rozhoduje podle zkušenosti. A ta jistě nemluví ve prospěch oněch rychlokvašných bojovníků.
Pokud však tito bojovníci kladou své otázky, měli by být schopni odpovídat na otázky jiných. Zde jich několik nabízím k obecnému užití:
1) Kolik milionů stála daňové poplatníky (koncesionáře ČT, z jejíhož rozpočtu tyto prostředky šly) filmová díla Jana Hřebejka (Musíme si pomáhat či Pelíšky), Saši Gedeona (Indiánské léto či Návrat idiota) či Jana Svěráka (Obecná škola, Kolja či Tmavomodrý svět) - a ovšem mnohých dalších.
2) Jaké tantiémy vyplácí ČT (opět z veřejných prostředků) za nekonečnou řadu scénářů například Zdeňku Svěrákovi, dlouholetému členu KSČ a výrobci normalizovaných takykomedií typu Marečku, podejte mi pero či Jáchyme, hoď ho do stroje (Svěrák je ostatně připodepsán i pod vpravdě budovatelským filmem Kdo hledá zlaté dno, jejž si můžete právě tento týden oživit shlédnutím na TV obrazovkách).
3) Jaké jsou náklady, a to včetně honorářových, které vynakládá ČT z veřejných prostředků (nepřímých daní) na příjemné živobytí dalších bojovníků typu Jana Krause či Michala Prokopa.
Mnoho otázek tohoto typu vás jistě rovněž napadne. Je tu však ještě jedna skupina otázek dosud nezodpovězených. Například:
1) Kdo si objednal a případně zaplatil šňůru reklam pro soukromé i politické subjekty (od televizních odborů přes režiséry typu Hřebejka či Svěráka po senátory Rumla a M.Žantovského) loni na přelomu roku.
2) Kdo stejné skupině zaplatil politicko - hudební exhibici na Václavském náměstí?
3) Kdo uhradil či nechal vyrobit letáky, transparenty, petiční archy, suché WC a další propriety loňské televizní komedie - epizody I.
I zde lze vygenerovat řadu dalších otázek. A už vůbec se lze ptát, kdo a jakým způsobem motivuje novinářské řady k průběžným píárovým dehonestacím lidí z okolí nenáviděného Václava Klause. Příkladů si najdete rovněž dostatek. Stačí otevřít denní tisk
Vraťme se k titulku. Ony "Star wars" by i měly svoji logiku. Jde o souboj dvou skupin, dvou různých světů. Jeden představuje demokratická volební soutěž osobností a programů, druhý - nemaje osobnosti ani program - spoléhá na nepotistický, silový lobbing. Není divu, že tyto dva světy stojí proti sobě v přímém protikladu bez nejmenšího průniku. O tom budou letošní volby. A o tom mluvil i v novoročním projevu president. Jenže oběma světům dal ve své mysli opačná znaménka, jak nám až příliš čitelně nyní osvětlují bojovníci za svobodu. Čeho? Slova. Ale jen a výhradně toho jejich.
Petr Žantovský, 13.ledna 2002