BŘÍZA
|
|||||||
|
Bříza v zahradě a medicíně
Mimořádně nenáročným stromem je bříza bradavičnatá (ale i další druhy a odrůdy bříz) která dává přednost velmi kyselým a kyselým půdám (pH 3,5 až 6), starším uleželým navážkám, příležitostně osidluje písky a křemičité horniny a bez problému vyroste i na kamení či skále; všechny druhy bříz jsou otužilé a nenáročné na půdní a ekologické podmínky a ideální k rekultivaci krajiny. Břízy patří mezi náletové dřeviny, takže s jejich využitím při rekultivaci vytěžených hald a odvalů si nemusíme většinou dělat starosti. Na písčitém či křemičitém podloží so dožívá vyššího věku a jsou známy obrovské břízy, které tvoří významnou a příjemnou dominantu některých zahrad a obcí. Zatímco na haldách vystupuje bříza jako průkopník nové vegetace, na rovině a v údolích dokáží zejména břízy s výrazně bílou kůrou vytvořit krásné velmi romanticky až nostalgicky působící háje. Její štíhlý kmen svítí do dálky a i jediná bříza v zahradě může vytvořit působivý kontrast s tmavými jehličnany nebo kmeny listnáčů a dotvořit atmosféru skalky či zídky. Přestože bříza roste dobře i v polostínu, větší zastínění nesnáší. Stromy ve skupinách proto nevysazujeme hustě. Uvnitř vzrostlého lesa jsou zastíněné břízy často nemocné a živoří napadené různými houbami. Břízu na zahradě příliš v koruně neprořezáváme, protože ji tak můžeme snadno infikovat nebo zničit vystavením horní části kmene intenzivnímu působení slunce, větru a deště. Bříza bradavičnatá obyčejně dorůstá do výšky 20 m. Kůra mladších jedinců a na mladších částech starších stromů je sněhobílá, odlupuje se prstencovitě, v tenkých příčných jakoby papírových pásech, jinak je černá nebo tmavě šedá, rozpukaná.Její kmen snadno podléhá houbám a vyhnívá. Dřevo má tvrdé, dá se velmi těžce štípat, proto se používalo na výrobu různých drobných předmětů v hospodářství a zejména v kolářství. Na trvalejší věci není vhodná neboť rychle práchniví. Je výborným palivem. V severských zemích, kde je často jediným větším stromem, se využívá velmi všestranně. Listy jsou potravou pro dobytek i léčivem pro člověka, odvar z nich léčí revmatizmus a nemoci ledvin, nadledvinek a močových cest. Březový tér a olej se odedávna používají jako lék na dezinfekci ran, proti revmatu, chorobám močových cest a při menstruaci. Mladé listy obsahují vitamín C a lze je přidávat ke stravě. Březová šťáva se používá do přípravků na vlasy, po vykvašení poskytuje šumivý nápoj. Z tenkých, ohebných větviček se dělají silnější košťata. Jistá sibiřská varieta břízy má extrémně tvrdé dřevo. Bříza má zjara lístky lepkavé, svěže zelené a právě ty jsou nejvhodnější ke sběru. Rozkvétá droboučkými kvítky, směstnanými do válečkovitých jehněd. Bříza je překrásný strom a není divu, že se o ní zpívá v písničkách. Bříza poskytuje všestranný užitek - z větví se dříve vyráběly obruče a košťata, ze dřeva pak kolářské a soustružnické výrobky. Je to výborné palivové dřevo, protože hoří i mokré. Březová kůra může sloužit jako zápalný prostředek a lze na ni také psát. Z břízy se zejména v severských zemích vyrábí v milířích dřevěné uhlí, které se používá i pro léčebné účely. Z milířů se např. ve Finsku v lidovém léčitelství získává dehtovitá tekutina pro léčebné účely (např. na kožní nemoci). Březový dehet se používá k léčení buď čistý nebo v masťovém základu nebo se povaří s trochou vody a bylinami. Sibiřští šamani věštívali stojíce ve větvích břízy. "Bříza jako rychle rostoucí a na půdu nenáročný strom s výborným řezbářským dřevem je důvěrně známá i včelařům. Kvete brzy zjara, když včely nutně potřebují přísun nektaru i pelu, stupňuje se tím jejich pracovní tempo a matka se ,rozesnáší'". (J. Kresánek) Bříza působí hojivě nejen na duši jako okrasný strom, ale i na ledviny a cesty močové a český čaj Betulan s vysokým obsahem březového listí byl jedním z nejúčinnějších čajů na léčbu problémů ledvin, nadledvinek a močových cest. Pro léčebné účela sbíráme mladé lepkavé isty a listové pupeny v období duben - červen. Listy břízy mají mnoho léčivých látek: silice, saponiny, glykosidy, pryskyřice, třísloviny, vitamín C a jejich účinek není jen dráždivý, močopudný, jako u jiných tzv. ledvinovývh bylin, ale komplexně léčebný. Užití: Při vodnatelnosti, revmatismu, ledvinových onemocněních a chorobách močového měchýře. (Jiří Sehnal) Ve Finsku se navrtávají stromy břízy z jara asi metr od země a pak z nich hojně vytéká březovice, která se používá proti lišeji, vyrážkám, močovým a ledvinovým kaménkům, dně, zlaté žíle a strupech na hlavě (vtírání šťávy). Nálev z mladých březových listů se používá jako čaj při revmatismu, dně, vodnatelnosti, vyrážce, nepravidelné menstruaci a při zánětu močových cest 3x denně šálek (P. Váňa). Čaj protirevmatický: bříza 3, kopřiva 2, vřes 1 (1 litr denně, teplý, po doušcích). Doporučuje se kombinovat s koupelí: 2-3x týdně koupel v ovesné slámě (300 g na jednu koupel) po dobu 15 minut + vegetariánská strava. Poznámka: U některých forem těžkého revmatismu byl zjištěn autoimunitní proces a je tedy nutné nasadit např. léky na snížení imunity používané u transplantací nebo imunitní systém jinak tlumit. U některých případů (např. kloubového) revmatismu tedy s fytoterapií nevystačíme. "Z léčebného hlediska můžeme používat všechny odrůdy a formy břízy bradavičnaté. Bříza patří do palety prastarých lidových léčebných prostředků, který velmi brzy ocenila a prověřila oficiální medicína. První vědecky podložené užívání sahá do r. 1897, kdy byl experimentálně potvrzen a dokázán silný močopudný účinek odvaru. Jako spíše severská vegetace zůstala starověku vcelku neznámá, i když jsou v mnoha písemnostech zmíněny "hrozné úřední metly" na vyplácení (zejména u Plínia, který ji jinak vychvaluje jako ozdobu krajiny pro její bělostnou kůru a vhodný materiál na pletení košíků). Slovo betula je odvozováno od keltského betu nebo staroindického bhurja, což jsou výrazy pro břízu. Na kmenech starších bříz se ve velkém množství často vyskytuje houba choroš rezavec šikmý známá jako čaga, jíž je nově připisován protirakovinný účinek. (J. Kresánek.) Dříve byla čaga nesprávně pokládaná za Polyporus robustus Karst. Až roku 1938 američtí mykológové Campbell a Davidson ukázali, že je to sterilní stádium rezavce šikmého, jehož americká forma je označována ako Poria obliqua, zatímco evropská a azijská forma je známá pod názvem Inonotus obliquus. (Viz HOUBY ) Z navrtaného kmene břízy na jaře vytéké před nasazením listů sladká březová šťáva, která je lidovým prostředkem na ošetřování vlasů (a dnes je součástí různých kondicionérů a šamponů; DN). U nás nesmí být získávána, protože tím dochází k těžkému poškození stromů. Na severu je šťáva konzumována jako občerstvující nápoj a kvašení jako "březové víno" nebo "šampaňské". Zavařená s vínem je prostředkem proti žaludečním a střevním kolikám.". (J. Kresánek) ASTROMEDICÍNA: Čaj Betulan (hmotnostní poměry drog) Indikace: diuretikum, antirevmatikum, pomocná léčba při chorobách močových cest pro děti až od 3 let, s vynecháním šalvěje a jalovce |
|
||||||||||