ARCHEUS-LEKY-PRVKY

Hořčík (magnesium, Mg)
Rozsahem svého vlivu na lidský organizmus je to "zázračný prvek". Přestože nepatří k mikroprvkům, ani esenciálním živinám, trpí dnes většina našich obyvatel jeho nedostatkem a hovoříme o něm často jako o prvku života. Jeho osvěžující účinek na unavené srdce je přirovnáván k účinku vody na zvadlé květiny. Hořčík je velmi důležitý kofaktor řady enzymových systémů, včetně těch, které zajišťují tvorbu ATP. Mg2+ výrazně moduluje nervosvalovou aktivitu vápníku, takže se hovoří o přirozeném antagonistovi kalcia. Mg2+ je především intracelulární kationt. Z tohoto důvodu plasmatická
koncentrace hořčíku jen velmi hrubě odráží jeho skutečné množství v organizmu.

Hořčík zabraňuje tvorbě ložisek vápníku, včetně usazování v cévách při ateroskleróze. Je nezbytný pro vnitřní metabolickou rovnováhu (homeostázi) a iontovou výměnu (metabolizmus) vápníku, sodíku, draslíku a fosforu, právě tak jako i pro metabolizmus vitamínu C, bez něj člověk nemůže být zdravý. Má svou nezastupitelnou úlohu prakticky ve všech procesech probíhajících v organizmu, působí jako činitel anti- stresový, antitoxický, protialergický, protizánětlivý, chránící před ionizujícím zářením, regulující teplotu, povzbuzující fagocytózu a působící při tvorbě antitělísek a ochranných látek.

Hořčík dále utišuje nervový systém, a to jak sympatický, tak i parasympatický, reguluje svalovou a nervovou rovnováhu (nerovnováhu), je nezbytný pro účinnou funkci nervů a svalů, vrací vnitřní vyrov- nanost, aktivuje enzymy (např. enzymy přisvojující bílkoviny), hraje velkou úlohu v procesu srážení krve, při vzniku estrogenů, v činnosti střev, žlučníku a močového měchýře. Iont hořčíku řídí hladinu cholesterolu. Je proto velice potřebný při srdečních chorobách. Zpevňuje kostní tkáň (také zuby), omezuje ztrátu vápníku močí, podporuje aktivitu vitamínu D. Hořčík je důležitý zejména u pacientů
ležících, stresovaných nebo užívajících mnohé chemické léky

Hlavní vliv hořčíku se soustřeďuje na regulaci růstu, na látkovou přeměnu a na činnost buněk. V buňkách pomáhá štěpit glukózu, a tak uvolňovat energii. Zúčastňuje se všech enzymatických činností v těle, je nutný pro přenos nervových podnětů do svalů. Hořčík má vliv i na naše emoce. Zabraňuje pocitům úzkosti a snižuje vliv stresových situací. Patří mezi silné antidepresívní prostředky. Hořčík nestačí pouze dodávat, organizmus jej musí také přijímat - přisvojovat si jej. A to záleží na střevních placích (střevní flóře), na žlázách s vnitřní sekrecí (např. na štítné žláze, na příštitných tělískách,
na slinivce - poruchu využití hořčíku může způsobit i cukrovka).

Některé projevy nedostatku hořčíku (magnesia):
- ranní únavy, i po hodinách spánku
- nespavost, divoké sny, noční pocení
- bušení srdce, arytmie, často spojená s bol. hrudníku
- náhlé závratě, ztráta rovnováhy
- třes víček, zvláště levého víčka
- svalové záškuby, třes, křeče
- noční pomočování, časté močení
- snížená krevní srážlivost (vedle jiných příčin)
- ochablé svaly
- úbytek svalové hmoty - myopatie (vedle jiných příčin)
- zvětšení prostaty (často i z nedostatku zinku)
- mlha, kmitání bodů před očima
- padání vlasů, lámavé nehty a vlasy, práchnivění zubů
(Lámání vlasů a nehtů svědčí o nedostatku různých mikro a makroprvků, resp. i jiných živin, nejčastěji však hořčíku a křemíku)

Další projevy nedostatku hořčíku (magnesia):
- vznik ledvinových kamenů (Magnesium dávkované spolu s vitamínem B6 může ochránit před tvorbou kalciumoxalátových kamenů v ledvinách)
- mrtvení končetin, „mravenci v nohách", křeče
- rychlá únava, časté bolesti hlavy, potíže v koncentraci, nedostatečný sexuální zájem
- citlivost na změny počasí, na zimu a vlhkost, často až bolesti, např. zubů, dásní, kloubů
- psychiatrické projevy: delirium, agitace, zmatenost, zhoršení psychózy, projevy nesnášenlivosti, hlasitosti, agresivity, neurózy, citlivost na hluk, pseudoepileptické stavy a křeče, až změny osobnosti a poruchy myšlení
- sklon k vrhnutí, průjmům
- zhoršená funkce nadledvinek (protistresový hormon). Tato porucha funkce nadledvin je pravě charakteristickým projevem spasmofilie - křečovitosti z nedostatku hořčíku (křeče lýtek při ranním vstávání,
při protahování se, cukání víčka aj.)
- nasycené mastné kyseliny (tuky) zvyšují potřebu hořčíku až 16x. Nedostatek hořčíku je tak i proto nejčastější příčinou předčasné arteriosklerózy a otylosti
- často zhoršuje průběh onemocnění jater, ledvin a žlučníku nebo působí při jejich vzniku.

- jestliže střední nedostatek hořčíku přináší srdeční potíže, větší nedostatek vzniklý např. konzumací výlučně měkké vody nebo při nedostatku hořčíku v potravě, přináší infarkty srdce a mrtvice
- skleróza je častým důsledkem nedostatku hořčíku - jednak ukládáním vápniku v cévách, jednak zvýšením hladiny cholesterolu.
- deficit hořčíku působí poškození arterií, ztluštění stěny cévní, ztenčení a fragmentaci elastických membrán, kalcifikaci a kumulaci kolagenu a vznik vaskulárních lésí s kalcifikacemi.
- Deficit zvyšuje propustnost buněčných membrán a na druhé straně hromadění vápníku v buňkách

- Deficit hořčíku zvyšuje výskyt chorob kostí a abnormalit ve vývoji kostí, výskyt chorob ledvin, chorob plic (astma, alergie, plicní hypertenze)
- působí zvýšený výskyt vrozených vad srdce, arytmie, lése v ledvinách, hypertenzi, zvyšuje pravděpodobnost náhlého úmrtí novorozeňat, zpomaluje růst plodu (až potrat), působí poškození placenty a poškozuje i matku.
- Nedostatek hořčíku je jednou z příčin hyperaktivity dětí (vedle skrytých zánětů, potravinové aj. alergie, otravy olovem a nervově-psychických příčin).
- Větší deficit působí křeče (tetanický syndrom, nepravou padoucnici, a zhoršuje průběh padoucnice).
- Větší deficit může vést i k chudokrevnosti - anémii.

- Deficit hořčíku (ale také chromu a zinku) snižuje inzulínovou odpověď, a přispívá ke zhoršení diabetu.
- Nedostatek způsobuje slabé vyplavování kyseliny šťavelové a potraviny s jejím obsahem působí až toxicky
- Nedostatek způsobuje lámání nehtů a vlasů.
- Jste v depresi, vidíte všechno černě? Nemusí jít o psychickou příčinu. Možná vám chybí v potravě hořčík, který má rozhodující význam pro naši existenci (často jde také o deficit něktěrých vitamínů B-komplexu či špatnou funkci některých orgánů - jater, ledvin, žaludku, sleziny, žlučníku nebo srdce, cévní nedostatečnost, syndrom spánového nedýchání aj.)

- Neurózy, které mohou vést až k pokusům o sebevraždu, vznikají také při nedostatku hořčíku v těle, nebo když jsou vyšší nároky na jeho množství.
- Během kojení, které zvyšuje potřebu hořčíku, může nedostatek tohoto prvku vést spolu s jinými příčinami (hormonální, negativní vlivy prostředí) k zvýšení agresivity matky, třeba i vůči vlastnímu dítěti.
- Hořčík ovlivňuje dopravu živin do buněk, ale i odstranění odpadu z nich. Nedostatek hořčíku snižuje metabolizmus, snižuje schopnost organizmu využít některé potřebné látky a zvyšuje koncentraci odpadních produktů, čímž zhoršuje obraz a průběh některých onemocnění.

- Nedostatek hořčíku vyvolává typické stařecké poruchy. Trvalé obavy, strach, extrémní podrážděnost, deprese, což způsobuje, že se život stává břemenem.
- Protože alkohol zvyšuje vylučování hořčíku, má svůj podíl na typické podrážděnosti chronických alkoholiků i nedostatek tohoto prvku (potřebují hořčík a vitamíny B)
- Čím je v určitém kraji voda měkčí (čím méně mj. i Mg obsahuje), tím je tam úmrtnost na zhoubné nádory vyšší Také pokusy na zvířatech jednoznačně prokázaly souvislost nedostatku Mg se vznikem zhoubných nádorů a cévních onemocnění.
- Hořčík (ale také např. zinek, selen, mangan a germanium) má vliv na imunitu.

Co hořčík léčí:
Nemocný se srdeční chorobou, který dostane denně 500 mg hořčíku navíc, pocítí ihned zlepšení a hladina cholesterolu se do měsíce upraví na normu.
Hořčík obecně brání vzniku ledvinových kamenů a také hemeroidů. Již vzniklé ledvinové kameny lze léčit hořčíkem, ale léčba trvá 4,5 až 6 let (u šťavelanů). Obecně pomáhá magnesium udržovat kalcium v rozpustném stavu. Nedostatek hořčíku zhoršuje průběh různých onemocnění žlučníku, jater a ledvin nebo je přímo vyvolává; jeho suplementace pak často pomáhá vzniklé potíže léčit.

"Trvale nám chybí některé prvky, například hořčík a zinek, jejichž nedostatek způsobuje onemocnění důležitých orgánů, jako je žlučník, játra a ledviny. Vše se pak odráží na zcela nečekaných místech. Neuznávám proto třeba kožní choroby. To je prostě často odraz nesprávné funkce jater. Vhodnou dietou a reflexní terapií společně s podáváním přírodních léků můžeme tyto zdánlivě nevyléčitelné choroby zlikvidovat." (J. Janča)

Je to právě magnesium, a ne vápník, co pomáhá udržovat tvrdou zubní sklovinu a odolnost proti kazivosti zubů (tu je prevencí i suplementace jódu). Mg pomáhá při zadržování moči a léčí noční pomočování.

Hořčík reguluje hladinu cholesterolu a chrání před vznikem cholesterolových kamenů (bláta) v žlučníku.
Vápník a magnesium patří mezi ty minerální látky (makroelementy), které jsou pro organizmus nezbytné. Obě tyto minerální látky jsou nutné pro dostatečně kvalitní vývoj zubů a kostí, k pravidelné srdeční činnosti
a krevnímu oběhu, k účinné činnosti nervů a svalů.
Pomáhá srdci a krevnímu oběhu, chrání před infarktem. Brzdí stárnutí a chorobné změny, předchází ucpání cév, snižuje, resp. upravuje na normální hodnotu hladinu cholesterolu. Hořčík ovlivňuje nervosvalovou dráždivost a svalovou kontrakci. Brání křečím včetně křečovitých stahů srdce.

"Hořčík je důležitý vasodilatátor (roztahuje cévy). Je důležitý pro agregaci krevních destiček, ale prodlužuje koagulační čas krve. Působí preventivně proti ateromům, trombolytickým komplikacím a ovlivňuje kontrakci tepen. Arterie a arterioly mají největší kontrakci při nízké hladině hořčíku. Hořčík snižuje výskyt infarktu myokardu, ischemické choroby srdeční a zlepšuje činnost srdce. Má důležitou úlohu v regulaci a strukturní a funkční integritě kardiovaskulárního systému, působí na monovalentní kationty sodíku a draslíku (Na, K-kanál v buňce) a potlačuje škodlivost
nadbytku Na (soli) a vápníku (včetně vlivu na oběhový systém). Ovlivňuje metabolismus tuků a snižuje transport cholesterolu pomocí HDL." (P. Stratil)

Hořčík pomáhá u lidí postižených srdečním infarktem.
U osob, které vedle klasické protisrážlivé léčby dostávaly navíc preparát s hořčíkem, byla zjištěna nižší úmrtnost na toto onemocnění. Zvýšením hořčíku v krevní plasmě se totiž snižuje napětí tepének a zvyšuje se prokrvení srdečního svalu. Klesne cévní odpor v obvodových tkáních, což umožňuje zvýšení srdečního výdeje. Hořčík také brání srážení krve, působí proti vzniku srdeční arytmie, brzdí shlukování srdečních destiček. Rozšířením drobných tepének se snižují nároky srdečního svalu na kyslík a dochází k redukci infarktového ložiska. Při nedostatku hořčíku dochází k vzestupu
vnitrobuněčného obsahu vápníku a k následné poruše srdečního rytmu.

Hořčík uvolňuje napětí a navozuje hluboký spánek a přímo i nepřímo působí relaxačně i na oběhový systém.
Podle některých badatelů se doplňováním hořčíku zvyšuje odolnost organizmu proti infekcím.
Hořčík pomáhá při zkaženém žaludku a žal. potížích.
Udržuje zuby ve zdravém stavu (Podle Cayce by hořčík neměl být suplemetován tam, kde člověk zvýšeně přijímá zejména anorganické sloučeniny fluoru, síry, železa a arzénu – tehdy může zubům i škodit
Spolu s vápníkem působí jako přirozený uklidňující prostředek, pomáhá přemoci depresi, má výborný protistresový účinek. Pomáhá zvládnout depresi, společně s vápníkem působí jako přirozený trankvilizér.

Hořčík s vápníkem a vitamíny řady B pomáhají léčit některé neurózy a deprese, i u nezdařených sebevražd. U nervózních osob může působit jako mírné sedativum, před spaním (zejména s vápníkem a vitamíny B-komplexu) jako hypnotikum (zlepšující spánek a usínání)
Hořčík lepšuje duševní činnost, u starých lidí zlepšuje paměť, úsudek a myšlení. Zlepšuje stav Alzheimerovy choroby. Je nezbytný (spolu s vápníkem) při léčení roztroušené sklerózy. Přispívá (jako i zinek) ke správné funkci prostaty.

Potlačuje škodlivost olova (spolu se selenem a vápníkem) a některých radioizotopů, pomáhá vyrovnat se s následky ozáření ionizačním zářením.

Při hubnutí bychom měli mít dostatek pohybu. A protože snížený příjem potravy při hubnutí znamená i snížený příjem hořčíku a pohyb jeho zvýšený výdej, měli bychom jej při hubnutí užívat.

Kdy a jak užíváme hořčík
Ke zjištění nedostatku hořčíku stačí někdy i jeden nebo dva příznaky, např. křeče lýtka při ranním vstávání nebo cukání víčka.
Hořčík účinkuje v mnoha směrech lépe, je–li v organizmu současně s vápníkem, avšak není nejvhodnější užívat tyto prvky současně, neboť mohou v určitých fázích čászečně blokovat svou asimilaci. Užíváme tedy např. vápník ráno a hořčík večer. Účinnost hořčíku v organizmu zvyšuje také např. vitamín A a fosforem. Většinou je vhodné jej podávat také s vitamínem B2, B6, C a E. Magnesium pomáhá tělu využívat vitamíny C a E a vápník. Také potřeba fosforu je vázána na množství vápníku a hořčíku v potravě.
Poměr přijímaného magnesia a vápníku by měl být asi 1:2.

Jestliže má někdo příliš mnoho kyselin (nadprodukce žaludečních šťáv), pak je velmi účinné použít Mg v nějaké formě jako antacidum (Magnesium, Dologran, Rennie, Biomin-H atd.) na lačný žaludek nebo s jídly obsahujícími škrob (chléb, rýže, knedlíky apod.)
Osoby s onemocněním srdce, které berou léky s obsahem magnesia musí rozhodně projednat se svým lékařem dávkování doplňkových přípravků s obsahem magnesia.
Magnesium je nutné pro normální rovnováhu vápníku, sodíku, draslíku, fosforu a k výměně ionů a k využití vitamínu C.

Hořčík (spolu s jódem, zinkem a vápníkem) potřebují zejména děti a mládež, kojící a těhotné ženy, lidé těžce pracující, sportovci a lidé užívající některé léky.
Ideální poměr CA a Mg je 2:1.
Vstřebávání hořčíku musí být plynulé, přebytek bílkovin a velký přebytek vápníku toto vstřebávání velice zhoršuje.
Nedoporučuje se přívod příliš velkého množství magnezia po delší dobu.
Trávení (zejména masitých jídel) může být neuspokojující, jestliže bereme přípravek s obsahem magnézia během jídla nebo těsně po něm (váže kyselinu solnou v žaludku)

I když příčinou nedostatku hořčíku je většinou jeho nedostatečný příjem potravou, může být i mnoho jiných příčin. Nejvýznamnější z nich jsou: velký podíl rafino- vaných potravin ve stravě (cukru, tuku, bílé mouky), mnoho bílkovin (masa a mléčných výrobků), velký podíl vařené zeleniny a málo syrové zeleniny. V zájmu dostatečného zásobování hořčíkem bychom neměli jíst tučná jídla - tuk totiž váže ve střevech hořčík a tím brání jeho vstřebání do krve. Vyhýbáme se také pokrmům obsahujícím příliš mnoho bílkovin, protože spotřeba hořčíku roste úměrně se spotřebou bílkovin.

Nadbytečný příjem vápníku, tuku a alkoholu snižuje vstřebávání hořčíku a zvyšuje jeho vylučování. Zvýšený příjem alkoholu snižuje vstřebávání a působí zvýšené vylučování. Při zvýšeném příjmu citrátů (např. při velkém konzumu citrusových plodů) se tvoří s hořčíkem a vápníkem rozpustné soli a zvyšuje se jejich vylučování. Mléko z běžné distribuce obsahuje jen zlomek hořčíku, kolik by obsahovat mělo a některé mléčné výrobky díky obsahu tuku a vápníku člověka o hořčík spíše připravují. Nadměrnou konzumaci mléčných výrobků i z tohoto důvodu nelze doporučit. Obecně
je dostupnější hořčík a vápník z mléka surového než z pasterizovaného. Nízkotučné mléčné výrobky umožňují hořík a vápník lépe využít než výrobky tučné (raději tvaroh a syrečky než tučné sýry, raději nízkotučný jogurt než plnotučný).

Diabetes je spojen s větší ztrátou hořčíku močí; diabetická retinopatie a jiné komplikace korelují s hypomagnesemií. Stav diabetiků často zlepšuje zejména příjem hořčíku, zinku a chromu.

Stres (fyzického i psychického původu) působí přesun hořčíku z buněk do séra a zvyšuje vylučování hořčíku. V pokusu u krys bylo zvýšeno vylučování hořčíku močí při stresu až 20x a současně se snižuje jeho vstřebávání. Deficit hořčíku zvyšuje vylučování hormonů nadledvinek adrenalinu a noradrenalinu (stresové hormony). Stres působí snížení množství hořčíku v buňkách a zvýšení vápníku v mimobuněčných tekutinách. Organizmus s tímto posunem hořčíku a vápníku má zvýšenou reakci na stres.

Na deficitu hořčíku se podílejí i různé patologické stavy. Např. snížení funkce příštitných tělísek, snížení zpětného vstřebávání v ledvinových tubulech, dlouhá léčba diuretiky, zánět slinivky břišní, střevní choroby, operace žaludku nebo střev, infekce, léčba chem. léky zvyšujícími vyplavování hořčíku z těla nebo blokujícími jeho využití. Také energeticky nedostatečná strava (podvýživa, hladovění) vytváří deficit hořčíku.
1000 mg hořčíku denně (spolu s vápníkem) je nezbytné množství při léčbě infarktu, Alzheimerovy nemoci, roztroušené sklerózy a vysokého krevního tlaku. Vysoké dávky hořčíku (500-750 mg) užíváme i při léčbě ledvinových kamenů.

Nadměrné ztráty hořčíku mohou být způsobeny zvracením, průjmy, nefropatiemi, zápaly kůže a nadměrným pocením. Doporučuje se zvýšit přívod magnesia u těhotných a kojících matek a těch žen, které berou antikoncepci a estrogen. Více magnesia vyžaduje organizmus lidí, kteří často konzumjí alkoholické nápoje.
Protože magnesium má důležitou úlohu při transformaci krevního cukru v energii, je nezbytné pro sportovce. Nedoporučuje se přívod příliš velkého množství magnesia po delší dobu

Člověku, který konzumuje velké množství zeleniny, olejnatých semen, nevymleté mouky a celých zrnek obilí a obilných klíčků denně, a který má tedy dostatek hořčíku, stačí denně preventivně 40 - 60 mg hořčíku jako potravinový doplněk.
Ostatní zdraví lidé potřebují obecně denně (při předpokladu, že většina z nás dnes trpí lehkým nedostatkem hořčíku): muži 350 (250 - 500) mg, ženy 300 (250 - 350), těhotné a kojící ženy 450 mg. (Většinou tedy užíváme asi 5 mg hořčíku na 1 kg hmotnosti těla.)
Při příznacích nedostatku se obvykle užívají dávky: muži 200 - 500 mg, ženy 150 – 400 mg (doporučená denní dávka je nejčastěji uváděna 250 mg/den), těhotné a kojící ženy 300 – 650 mg. Je dobré užívat hořčík i vápník, ale ne současně. Raději je bereme obden - jeden den hořčík, druhý den vápník; nebo ráno vápník, večer hořčík. Tyto prvky sice navzájem svůj účinek v organizmu posilují, ale svou asimilaci mohou navzájem trochu brzdit.

V čem je obsažen ve zvýšené míře hořčík:
minerální vody Magnesia, Zaječická, kostival, kakao, čokoláda, mák, mandle, sušené fíky, datle, švestky, banány, sezamové a slunečnicové semeno, med, obilí (celá zrna), ovesné vločky, listová zelenina (zelí, špenát, brokolice), zelené části rostlin (hořčík je součástí chlorofilu), boby, fazolové lusky, sója (i tofu) a méně i ostatní luštěniny - hrách, čočka aj., lískové ořechy, „burské" ořechy, kakaový prášek, neloupaná rýže, tmavá - celozrnná mouka a výrobky z ní, obilné klíčky, mladá obilná tráva (do 12 cm), vejce (žloutek), žlutá kukuřice, kvasnice,
domácí jablka a zelenina pěstovaná na půdě s vyšším obsahem Mg

Úpravou se hodně hořčíku ztrácí (např se vyvaří do vody nebo se převede na méně využitelnou formu. Jedná se o tepelnou úpravu, čištění, rafinaci, konzervování aj., kdy se ztrácí 40-60% Mg). Potraviny připravujeme raději v páře než ve vodě, raději zabalené ve fólii než nechráněné, raději v slupce než oloupané, raději v tlakovém hrnci a dalšími zrychlenými způsoby úpravy. Do polévek dáváme vyvařit i zelené části rostlin (mrkve, kedlubny), vývary ze zeleniny nevyléváme a použijeme je při přípravě jídel, snažíme se více využít listy a natě bylin a zelenin. V USA připravují řadu jídel z mladých kedlubnových listů (obsahují mimo hořčíku i mnoho vitamínu A).

sestavil Darius Nosreti

HORCIK podrobně

HOŘČÍK

Magnesium