VÁPNÍK

Calcium, Ca



Databáze ARCHEUS: LEKY/PRVKY



VÁPNÍK
(verze č. 3)

V našem organizmu máme 1 - 2,2 kg vápníku a asi 650 g
fosforu. V těle průměrně vážícího člověka (70 kg) je asi kilogram
vápníku, jde o nejrozšířenější minerál v lidském těle.
Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je
také důležitou složkou všech svalů. Celých 99% vápníku a 70 až
75% fosforu je v kostech, jen 1% vápníku je v krvi - tento podíl je
stálý. Toto jedno procento je velmi důležité a narušení hladiny vápníku
v krvi může o závažných problémech svědčit nebo je vyvolat. Tento
tělu stále dostupný vápník je důležitý pro naši chemickou a biochemickou
rovnováhu v těle, normalizuje nervové a svalové funkce, reguluje srdeční
rytmus a ovlivňuje i činnost dalších orgánů , je nezbytný pro správnou
srážlivost krve, kontroluje rovnováhu kyselin, vyvolává spánek a přispívá
ke zdravé kůži.

Vápník je uložen nejen v kostech a zubech, ale i v důležitých orgánech,
jako je srdce, játra, mozek, plíce, slezina a svaly. Ani v kostech není
vápník uložený trvale. Jeho zachycení v kostech se mění podle zatížení
kostí a celkového zdravotního stavu. Pro různé biochemické reakce je
používán částečně i vápník, který se uvolní z kostí, a do nich se zase
ukládá vápník z přijaté potravy. Pokud pokud přijímáme potravou málo
vápníku nebo jej organizmus z různých důvodů špatně asimiluje, uvolňuje
se z kostí vápníku někdy takové množství, že přispívá k vápenatění cév
a vůbec se může ukládat, kde nemá. Podobná situace může nastat, pokud
se ládujeme vápníkem z různých suplementů a přehlížíme další faktory
důležité pro jeho asimilaci a využití v organizmu (pohyb na zdravém vzduchu
a denním světle – nemusí jít právě o přímé sluneční světlo, stačí rozptýlené
světlo oblohy; příjem hořčíku, různých vitamínů aj.) nebo pokud má naše tělo
patologickou tendenci vápník ukládat na nepravých místech.

Dospělí potřebují denně od 0,8 do 1,2 g, děti od 1 do 12 let 1
g, dospívající chlapci - 1,4 gramu, dospívající dívky 1 - 1,3
gramu, ženy 0,8 g, těhotné ženy 1,5 g a kojící matky 2 g. Je třeba si
všimnout zejména zvýšené potřeby u těhotných žen a kojících
matek.

K ČEMU VÁPNÍK POTŘEBUJEME
Vápník a magnézium patří mezi ty minerální látky, které jsou
pro organizmus nezbytné. Obě tyto minerální látky jsou nutné pro
dostatečně kvalitní rozvoj kostí a zubů (působí na jejich tvorbu a udržování),
k pravidelné srdeční činnosti a krevnímu oběhu, k činnosti nervů a svalů.
Působí na předávání nervových impulzů a reguluje srdeční rytmus
Vápník podporuje vstřebávání železa, zmenšuje nespavost,
buduje silné kosti a zuby, zlepšuje činnost nervového systému.
Vápník, hořčík, fluor a jód zlepšují odolnost vůči zubnímu kazu.
Vápník také neutralizuje přebytky kyseliny mléčné, která se tvoří v těle
po fyzickém napětí nebo mentálním stresu. Fyzický pohyb na jednu stranu
vápník spotřebovává, na druhou stranu působí příznivě na řadu faktorů,
které zlepšují asimilaci a využitelnost vápníku. Paradoxně má tedy větší
ztráty vápníku člověk nehybný (např. trvale uputaný na lůžko) než sportovec.
Vápník pomáhá udržovat pěkný vzhled, redukuje škodlivé účinky olova,
kadmia a dalších toxických látek, snižuje resorbci těžkých kovů a pomáhá
je vytěsňovat z těla. napomáhá srážlivosti krve

CO ZPŮSOBUJE NEDOSTATEK VÁPNÍKU
Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je tak důležitou složkou všech svalů. Nedostatek může způsobit
měknutí a řídnutí kostí, u dětí křivici s typickými příznaky křivých nohou, vbočenosti kolen a takzvané ptačí hrudi, které
jsou způsobené měknutím kostí. U dospělých vyvolává nedostatek vápníku osteomalacii, pro niž jsou příznačné bolesti
kostí, svalové křeče a poškozená páteř. Při nedostatku dochází k odebírání vápníku z kostí, nejdříve z čelistí, pak ze žeber,
obratlů a kostí končetin. Také parodontóza, zubní kazy, uvolňování zubů a další podobná onemocnění zubů mohou být
důsledkem nedostatku vápníku. Rovněž ovlivňuje nervovou, svalovou a srdeční činnost. Nedostatek se projevuje
řídnutím kostí a jejich měknutím, poruchami nervových vzruchů, srdečními a jinými poruchami. Přehnaná citlivost
ke stresu, alergie, zvýšená náchylnost k zánětům a křečím některých svalových skupin poukazují také na nedostatek
vápníku (nebo hořčíku).

Vápník a železo jsou minerální látky, které v jídelníčku žen
chybí nejvíce. Toto se projeví bohužel až pozdě, kdy již není
velká šance na nápravu, především po porodu a ve stáří.
Jestliže máme malý příjem vápníku, tělo ho odebírá z kostí.
Avšak protože se uvolňuje do krve, zvyšuje riziko kornatění cév
(ateroskleróza, arterioskleróza), ke kterému dochází zejména ve stáří.
Nedostatek vápníku způsobuje také nervové a psychické poruchy
- úzkostné stavy, neurózu, únavu, napětí, nespavost.

Menší množství vápníku v krvi vyvolává bušení srdce, bolesti a křeče
ve svalech (podobné příznaky má i nedostatek hořčíku).

JAK POZNÁME NEDOSTATEK VÁPNÍKU
Může se projevovat lámavými kostmi, větším sklonem k zlomeninám,
kažením zubů, křivicí, nervozitou, svalovými bolestmi, křečí, bušením srdce,
záchvaty úzkosti, dýchacími potížemi, skřípáním zubů, puchýři v ústech,
nadměrným menstruačním krvácením, poruchami kůže, jako je ztráta pigmentu,
opary; u dětí zpomaleným růstem


CO MŮŽE SUPLEMENTACE VÁPNÍKU LÉČIT A JAKÝM NEMOCEM PŘEDCHÁZET
Vápník může zmírnit potíže těch, kteří trpí bolestmi zad a
kůže. Často pomáhá i při menstruačních křečích. Mnohdy mladí
lidé, trpící "bolestmi růstu" (např. kolen, kostí) potřebují
pouze více vápníku (resp. vápníku a hořčíku). V případě nedostatku
se vápník uvolňuje z kostí, tím se dostává do krve a usazuje
na stěnách cév, co vede ke kornatění . Je-li příjem vápníku
stravou nedostatečný, snadněji se vstřebává olovo, ale
i některé osteotropní radionuklidy a ukládají se v kostech a zubech.
Zvýšený příjem vápníku proto může být ochranou před těmito formami zátěže.

Také uvolňování zubů (paradentóza) a další podobné onemocnění
zubů mohou být důsledkem nedostatku vápníku. Pro odstranění je
potřebná dávka asi 800 - 1000 mg vápníku denně.

Přípravky vápníku (nejlépe současně s hořčíkem) se používají k léčbě
svalových křečí a nemocí zad a kostí spojených se stárnutím, jako je například
artritida, revmatismus a osteoporóza.

Vápník v řadě případů pomáhá léčit nespavost (vedle kozlíku, třezalky, hlávkového salátu,
melatoninu, vitamínů B-komplexu, hořčíku aj.).

Vápník snižuje nervozitu, a to zejména u stavů vedoucích ke ztrátě vápníku (stres, alergie,
astma, dlouhodobé bolesti, zánětlivé stavy, revma, dlouhodobé užívání sedativ, analgetik apod.)
Jestliže je podán před spaním, usnadňuje překonání emocionálních krizí během menopauzy.

Je prokázáno, že užíváním vápnikových doplňků, které dostaneme koupit v různých podobách,
pomáhá udržovat hustotu kostí a snižovat riziko zlomenin u starších lidí.

Suplementací vápníku nebo jeho dostatečným příjmem potravou během života je hlavním
faktorem v boji proti osteoporóze, nepříjemnému onemocnění, které vede k řídnutí kostí
a riziku zlomenin kyčle a obratlů i k deformaci páteře. Již mírné zvýšení příjmu vápníku
snižuje výskyt rakoviny tlustého střeva (doporučuje se také vláknina, antioxidanty a kapusta).

FORMY UŽÍVÁNÍ, DÁVKOVÁNÍ
Při podávání v tabletách je nejlepší si vybrat buď šumivé tablety s ionizovaným
vápníkem, nebo ve formě Calcium gluconatum, Calcium lacticum
apod. Vhodné jsou také formy, které vedle vápníku obsahují také
hořčík. Děti většinou rády přijímají sladké vápenato-hořečnaté
granulky přípravku Dologran, která je upraveným přírodním
dolomitickým vápencem. Jedna forma přípravku obsahuje i cenný jód.
Formou suplementace se nedoporučuje brát větší dávka než 2000 mg denně.

Doporučuje se dávkovat vápník v několika menších dávkách
během dne, protože je takto účinnější.

Vápník a hořčík bereme buď s jídlem nebo mezi jídly. V prvním případě nehrozí případná,
avšak vzácná nevolnost, která je pravděpodobnější, pokud vápník bereme samostatně,
ve druhém případě neutralizujeme kyselé prostředí žaludku potřebné zejména k trávení masa
a bílkovin (škrobovité potraviny jsou nejúčinněji natráveny naopak v zásaditém prostředí
a kyselé prostředí žaludka účinek některých trávicích enzymů slin přerušuje). Při pálení žáhy
nám suplementace vápníku a hořčíku může pomoci i s tímto problémem.

Větší využitelnost, vstřebatelnost (asimilaci) a účinnost má
pro člověka:
Vápník ionizovaný než vázaný
Vápník živý (aktivizovaný bioenergií zdroje vápníku - rostlin a
živočichů) než vápník "mrtvý"
Vápník doprovázený dalšími živinami potřebnými pro jeho využití,
než vápník izolovaný
Vápník dodatečně aktivizovaný bioenergií (včel, lidských rukou,
úst při delším žvýkání aj.), než vápník mrtvý
Vápník v rozpustné (nebo na rozpustnou převoditelné) než nerozpustné formě
Vápník živého původu než chemický
Vápník v čerstvých rostlinných produktech než v produktech skladovaných,
konzervovaných nebo tepelně upravených
Vápník v organických sloučeninich než neorganických (např. laktát je
výhodnější než chlorid)
Vápník v roztocích fyzikálně aktivizovaných (laserem, magnetem,
stejnosměrným proudem, slunečním světlem) než neaktivizovaných
(Z hlediska oficiální vědy není toto působení uspokojivě vysvětleno.)
Vápník v těle je udržován a aktivizován zejména v souvislosti s fyzickou aktivitou organizmu. Zejména nedostatek
pohybu má za následek, že organizmus často víc vápníku ztrácí než získává, a ani jeho suplementace nepomáhá.
Zvlášť kritická je situace u ležících pacientů. Pro děti je nesrovnatelně důležitější každodenní dostatek pohybu
a vitamínů než zvýšený příjem vápníku, zejména, má-li mít formu přemíry mléčných výrobků. Protože však dnešní děti
trpí většinou nedostatkem vitamínů i pohybu, nabývá suplementace vápníku a hořčíku (pokud možno však ne formou
kravského mléka a výrobků z něj) jako i snaha o jejich větší zapojení do různých sportovních a jiných pohybových
aktivit většího významu. Suplementace vápníku a hořčíku je důležitá jak u dětí od 2 do 10 let, tak
od 10. do 15. roku lidského života, kdy u chlapců přidáváme navíc i zinek. Můžeme tak předejít řadě problémům
v dospělosti a stáří, vedle problémů pohybověopěrného aparátu např. i vzniku roztroušené sklerózy. Velký význam
má pro metabolismus vápníku i cvičení těhotných a kojících žen.

Přisvojitelnost vápníku v těle je vázána na přítomnost hořčíku a vitamínu D v dostatečném množtví, a má se za to, že je
obranným činitelem při vzniku roztroušené sklerózy. Základem vzniku roztroušené sklerózy je věk mezi 10. a 15. rokem
života. V tomto věku se potřebuje denně 2000 a 3000 m.j. vitamínu D, obvyklých 400 m.j. tedy naprosto nestačí. Zde je
ovšem třeba připomenout skutečnost, že pokud je organizmus v optimálním stavu, "vystačí" i s malým množstvím.
Také, pokud je vitamín D obsažen v naší stravě, klesá množství, které je nutno suplementovat. Je chybou užívat vysoké
dávky vápníku a vitamínu D současně, může dojít až k nežádoucí kalcinaci organismu. Organizmus s nízkou hladinou
vitamínu D však vápník příliš využít nedokáže. Vápník s hořčíkem působí synergicky, ale je lépe je užívat samostatně
(například vápník dopoledne, hořčík odpoledne. Při současném podání si mohou částečně překážet při asimilaci.

Pro správnou absorpci vápníku a jeho aktivitu potřebujeme také žaludeční kyselinu hydrochlorovou, fosfor, bílkoviny,
vitamíny A a C.

Jestliže některá složka (faktor) důležitá pro využití vápníku chybí. nebo je v nevhodném poměru, vzniká porucha
při stavbě kostí. Onemocnění má různý charakter podle věku postiženého.

U dětí, které jsou podvyživené a mají nedostatek světla, vzniká křivice (rachitis). Obdobné změny se mohou vyskytovat
u dětí, které sice mají dostatek mléčných výrobků či jiného zdroje vápníku a pobývají často na zdravén vzduchu,
ale mají nedostatek zeleniny a ovoce, takže jim chybí potřebné minerální látky. Musíme si uvědomít, že naši biologičtí
předchůdci – šimpanzi a mezičlánky mezi opicemi a lidmi konzumovali denně velké množství ovoce i zelených
částí rostlin, různých výhonků, listů a natí. Dnešní člověk by měl sníst denně minimálně 1 kg ovoce a zeleniny,
přičemž by měl zvýšit podí zelených částí rostlin. V orientu se častěji vaří ,zelená' jídla (s větším podílem natí)
a obecně se zde konzumuje větší obsah natí, což je významné nejen z hlediska příjmu vápníku, ale i mnoha dalších
významných či nedostatkových živin (hořčík, betakaroten, protirakovinné látky, kyselina listová, železo, vitamín
C, antioxidanty, bioflavonoidy aj.). Např. v Íránu je oblíbené jídlo zelený chorešt (chorešt sabzi) a čerstvou bazalku
zde sypou do mnoha jídel, salátů a pomazánek nebo ji prostě přikusují ke chlebu. Koncem 20. století se i v západní
kuchyni začalo používat větší množství čarstvých natí. Sušené natě v podobě koření (kopr, dobromysl, majoránka,
celer) užívají tradičně u mnoha evropských národů. Důležitým zdrojem vápníku může být i tzv. zelenina z přírody –
listy česneku medvědího, mladé kopřivy aj.

Zvýšenou spotřebu mají lidé bydlící u cest, v průmyslových
aglomeracích, které prožívají stresy, pijí měkkou vodu, jsou
často rentgenováni, a těhotné a kojící ženy. Těm je nutno dodávat
vápník, hořčík, vitamín E, C, B-komplex. Ve stáří dochází
k zvápenatění žil. Je to způsobeno zejména tím, že vápník v těle
není aktivizován přítomností hořčíku, vitamínu D a hormonu
kalcitriolu (kalcitoninu) (který se vytváří právě v důsledku
vstřebávání vitamínu D). Také nadbytečný příjem vápníku
nadměrnou konzumací mléčných výrobků brzdí vytváření
kalcitriolu, což paradoxně vytváří opět nedostatek aktivního
vápníku v těle, odvápňování kostí na straně jedné a vápenatění
oběhového systému na straně druhé .

CO SPOLUPŮSOBÍ

Vápník, podobně jako ostatní člověku potřebné mikro a makroprvky není
ničím nahraditelný. Pokud jej však potrava obsahuje, můžeme zvýšením
příjmu jiných látek zvýšit i účinek, využitelnost a asimilaci vápníku.

Vitamín D, fosfor, magnézium v potřebném množství stupňuje
vstřebávání (asimilaci) vápníku. S vitamínem D však zacházíme opatrně,
zejména spolu s vápníkem a zejména u dětí se snadno předávkuje.
Proto je někdy lépe užívat vitamín D v jiném období než vápník. U dětí
se také vyvarujeme podávání jednorázových megadávek vitamínu D
nebo vůbec předávkování, které v minulosti mnoha dětem poškodilo
zejména ledviny. Malé dávky kombinovaného vápníku s vitamínem D
v běžných multivitamínech uškodit nemohou.

Poruchy růstu a vývoje kostí a kloubů může mimo nedostatku uvedených
látek způsobit také nedostatek kyseliny listové (acidum folicum, foláty,
vitamín B9), křemíku, vitamínu A, C, B12, kyseliny pantotenové (Pantenol,
B15), riboflavinu (B2), chromu (Dia-stabil), kolagen (např. v drůbeží, žraločí,
vepřové, hovězí chrupavce, v želatině živočišného původu), porucha tvorby
inzulínu či růstového hormonu. Tyto látky buď zlepšují asimilaci vápníku nebo
zlepšují podmínky růstu, regenerace, léčby a stabilizace stavu kostí a kloubů.
Tvorbu růstového hormonu podporují L-lyzin, L-arginin, L-ornitin a vitamín C.
Léčba poruchy růstu a podpora růstu - růstový hormon, inzulín a jiné HST, jód,
selen, křemík, chróm, vitamíny A, C, riboflavin, kyselina listová, pantotenová,
L-lyzin, L-arginin, L-ornitin, mumio.

Pro udržení a osvojení vápníku v těle může být důležité sluneční záření (zejména
ultrafialová část jeho spektra), pomocí kterého se provitamín D mění na vitamín.
Většinou stačí množství slunečního světla, které nám dopadá na ruce, krk a tvář.
Ultrafialové záření proniká i přes mraky. Smog, sklo a přípravky na opalování
snižují účinek UV-paprsků. Při opalování však i přes použití ochranných
přípravků vždy pronikne dostatek UV-záření potřebného na tvorbu vitamínu D,
zatímco jeho škodlivý účinek je přípravky zmírněn.

Pro udržení a lepší osvojení vápníku je potřebné mít také dostatek pohybu a celkově
zdravou životosprávu – např. pravidelný spánek (nejpozději chodíme spát v 9.30),
vyhýbání se vyššímu užívání léků, drog a návykových látek, pokud se vyhýbáme
mléčným zdrojům vápníku, nezapomeneme je nahradit jinými vydatnými přír. zdroji,
případně suplementací..

NEPŘÁTELÉ VÁPNÍKU
Nepřáteli vápníku jsou tuky, kyselina šťavelová (obsažena např. v čokoládě,
rebarboře, kopřivách, špenátu) a kyselina fytová (obsahuje ji obilí).

Zvířecí mléko, zejména kravské, není z různých důvodů nejvhodnějším zdrojem vápníku.

Určité látky obsahující vázanou síru využití vápníku blokují, paradoxně takové látky
obsahuje např. kravské mléko.

Nadbytečný příjem vápníku nadměrnou konzumací mléčných výrobků brzdí vytváření
kalcitriolu, což paradoxně vytváří opět nedostatek aktivního vápníku v těle, odvápňování
kostí na straně jedné a vápenatění oběhového systému na straně druhé.

Mléčný tuk spolupůsobí pří kornatění cév. Zhoršený metabolismus zoůsobený špatným
krevním oběhem pak zvyšuje odvápnění kostí.

Mléko také z různých důvodů obashuje stále více hořčíku, který je pro využitelnost vápníku
důležitý.

Nadměrná konzumace mléka a mléčných výrobků znamená také nadměrnou konzumaci
bílkovin a zpětný vliv na potřebu vápníku a hořčíku.

Mléko zahleňuje a zvyšuje u mnoha lidí náchylnost k alergiím a zánětům. Tyto stavy pak
také zvyšují nároky na vápník a hořčík.

Nepřevařené, nepasterizované mléko obsahuje faktory, které mají podstatný vliv na dobré
využití vápníku, resp. snížení některých negativních účinků mléka tepelně upraveného.
Mléko, které chceme konzumovat bez tepelné úpravy musíme odebírat od zdravých krav,
a to za přísných hygienických podmínek. Dále je nutné je ihned v celém objemu schladit,
pokud je nemíníme do 30 minut po nadojení konzumovat (aby nedošlo k pomnožení
koliformních a jiných nežádoucích bakterií). Mléko schladíme například tak, že je nalijeme
do max. dvoulitrových plastových lahví, vložíme je na půl hodiny do mrazáku (-14 st. C),
a teprve pak do chladničky (+ 4 st. C). Tepelně neupravené mléko konzumujeme do 24 hodin
po nadojení .

V USA, kde je nejvyšší spotřeba mléka a mléčných výrobků na obyvatele je také nejvyšší
výskyt onemocnění na osteoporózu. Je to paradoxní, ale pochopitelné.

(Blíže o mléku viz MLEKO )

Ve stáří
dochází k zvápenatění žil. Je to způsobeno zejména tím, že vápník
v těle není aktivizován přítomností hořčíku, vitamínu D a hormonu
kalcitriolu (který se vytváří právě v důsledku vstřebávání vitamínu
D).

Také nadbytečný příjem špatně využitelného vápníku nadměrnou
konzumací mléčných výrobků brzdí vytváření kalcitriolu, což paradoxně
vytváří opět nedostatek aktivního vápníku v těle, odvápňování kostí na
straně jedné a vápenatění oběhového systému na straně druhé.

Nedostatek hodnotných bílkovin zejména u dětí brzdí využití vápníku,
ale nadměrná konzumace bílkovin (proteinů) zvyšuje vylučování vápníku
z těla. Skutečná potřeba bílkovin je 30 g pro muže o váze 90 kg. Světová
zdravotnická organizace uvádí 40 g, protože pamatuje na vyjímky, na
osoby, které mají zvýšenou potřebu bílkovin (osoby nemocné,
s odlišnými stravovacími návyky, geneticky odlišné apod.). V roce
1995 zkonzumoval průměrný Američan denně 100 g bílkovin. Přebytečné
proteiny se především štěpí na aminokyseliny, z nichž jedny se
metabolizují v játrech a jiné odcházejí močí, čímž zatěžují játra
a ledviny. S nimi pak odchází značné množství minerálů, mezi nimi
vápník

Vylučování vápníku zvyšují nejrůznější nemoci, stres a mnohé
chemické léky (analgetika, sedativa, některá antacida aj.)

NEPŘÁTELÉ VÁPNÍKU (podle knihy manželů H. a M. Diamondových: Fit pro život II)

- TABÁK - není to nijak překvapující, když si uvědomíme, že tabák
ovlivňuje negativně všechny možné aspekty života. Proč by to v případě
osteoporózy mělo být jinak? Jednou z funkcí vápníku je udržování
acidobazické rovnováhy v těle. Minerály včetně vápníku jsou nezbytné k
neutralizování přebytečných kyselin. Kouření vede k extrémní tvorbě
kyselin. Pro tělo je životně důležité, aby se tato kyselina
zneutralizovala, proto si pomáhá odebíráním vápníku z kostí a zubů.
Kouření také zvyšuje vylučování vápníku z těla a zvyšuje přeměnu
biologicky aktivního vápníku na abiogenní, který se ukládá např. v
cévách ve formě různých solí. Kouření je velmi rizikovým faktorem při
vzniku a rozvoji arteriosklerózy. Kouření většího množství cigaret
snižuje vitalitu a tvorbu bioenergie, což je hlavní příčinou zvýšené
tvorby abiogenního vápníku a neschopnosti přeměnit abiogenní vápník na
biologicky aktivní.
- ALKOHOL - vážně narušuje proces absorpce vápníku tím, že snižuje
jaterní schopnost aktivace vitaminu D. Vitamin D hraje v metabolismu
vápníku důležitou roli. Čím více pijete alkohol, tím více ničíte
schopnost těla vytvářet a udržovat zdravé kosti.
- KOFEIN - tato droga obsažená v kávě, čaji, limonádách i čokoládě
zoůsobuje dvojnásobné vylučování vápníku z těla.
- LIMONÁDY - škodlivou složkou je zde kyselina fosforová přidávaná
do nápojů proto, aby z nich nevyprchaly bublinky. Vyrábí se reakcí
fosforu a kyseliny sírové.
Je důležité pochopit, že vápník v těle neúčinkuje sám o sobě. Tělo
vápník využívá v součinnosti s ostatními minerály. V této souhře hraje
důležitou roli fosfor. Mezi vápníkem a fosforem by měl být zachován
hmotnostní poměr dvě ku jedné. Strava s vysokým obsahem fosforu
způsobuje velké zvýšení jeho obsahu v krvi. Tělo ve snaze o rovnováhu
odebírá vápník z kostí a uvolňuje ho do krve. Nepřevýší-li množství
vápníku v krvi množství fosforu, vzniklá kyselost krve může ohrozit
život Kromě limonád jsou ještě dvě skupiny potravinových výrobků s
vysokým obsahem fosforu - maso a mléčné výrobky. (Maso obsahuje
dvacetkrát více fosforu než vápníku.) Nedostatek fosforu ovšem rovněž
brání vstřebávání vápníku. Nepřáteli vápníku jsou tuky, kyselina
šťavelová (nachází se např. v čokoládě, rebarboře, špenátu) a kyselina
fytová (obsahuje ji obilí). Těhotné ženy by neměly pít příliš mnoho
čaje a kávy a jíst hodně pšeničných otrub a soli neboť tyto látky
zabraňují vstřebávání vápníku nebo podporují jeho vylučování.
- SŮL - je kyslotvornou substancí a často podstatnou složkou
živočišných výrobků, nemluvě o tom, kolik si ji sypeme do jídel. V
jednom časopisu jsem četl skvělou větu: "Rovnice je jednoduchá - čím
více soli pozřete, tím více vápníku vyloučíte."
- ANTACIDA - některá antacida obsahují hliník, který způsobuje
zvýšené vylučování vípníku. Ti, kteří doporučují antacida jako úlevný
prostředek, by si měli uvědomit, že jejich požíváním vzniká vápníkový
deficit. Kyselina chlorovodíková pomáhá absorbovat vápník v žaludku a
antacida ji neutralizují. Další důvod ke vhodné kombinaci stravy.
- NEDOSTATEK CVIČENÍ - mnoha studiemi bylo jasně prokázáno, že
cvičení napomáhá tvorbě kostní hmoty, zatímco nedostatek cvičení vede
k jejímu úbytku. Cvičením lze dokonce dosáhnout regenerace kostí již
zasažených ztrátou vápníku. Kosti jsou živé a reagují na cvičení
stejně jako svaly - posilují se jím. Cvičení a pohyb vyvolávají tlak
na kostru, která reaguje obnovou kostí.
- NEDOSTATEK SLUNCE - vitamín D hraje v metabolismu kostí velmi
důležitou roli. Nejlepším zdrojem vitamínu D je sluneční záření, takže
není obtížné si spočítat, že trocha opalování denně je jedním z
dobrých způsobů prevence osteoporózy.
- NEDOSTATEK HOŘČÍKU, který je důležitý pro využití vápníku.
Kravské mléko z píce pěstované na plochách s vyčerpanou zásobou
hořčíku v půdě má velmi málo hořčíku. To stejné platí pro zeleninu,
pokud není produkována v přirozených podmínkách nebo pokud není hořčík
do půdy dodán uměle.

KDE VÁPNÍK NALEZNEME
Nejvíce vápníku je v mléce a mléčných výrobcích, v
olejnatých jádrech (mák, sezamová semínka, ořechy, mandle atd.), v soji
a zelenině. Semena ořechů jíme málo, přitom mléko nedokáže
70 - 80% lidí dokonale ztrávit v důsledku nedostatku nutných
enzymů, nebo díky alergii na bílkovinné složky mléka, a proto jsou
lidé nuceni vápník doplňovat jiným způsobem (suplementovat).
Organický vápník ve velké míře obsahuje (sestupně):

sušené mléko, mák, zelené fazolové lusky, tvarůžky, sýry pařené,
šproty, sýry tvrdé sušší (do 20% tuku v sušině), tvaroh suchý
(do 20% tuku v sušině), tvaroh tučný, sýry tvrdé tučnější,
slunečnicová semena, sojová mouka, tučné sýry tavené, sardinky,
kostival, žloutky, pažitka, mandle, lískové oříšky, burské oříšky,
zelený hrášek, nať petržele, mladá pšeničná tráva, vojtěška, zelí,
řeřicha, pampeliškový list, jogurt, mléko a kefír, tvarohové
sýry, sója (boby i sójová mouka), melasa, celer, listová zelenina,
celá vejce, špenát, fenykl, brokolice, mangold, chléb,
ovesné vločky (vápník ovesných vloček vyrobených nebo upravených
tepelně je podle Janči hůře využitelny), krevety, pórek, tvaroh,
celerová nať, bazalka, dobromysl, listy česneku medvědího, černé koření,
sojové klíčky, vodnice, hovězí vývar, vývary z kostí


Z bylinek se doporučuje vojtěška (alfa-alfa), pampeliška, květ řepíku,
květ sedmikrásky, petrželová nať, pažitka, mladá pšeničná nebo ovesná tráva,
mangold, pórek

Vápník v miligramech:
mák 1400 - 1961
zelené fazolové lusky 1026
sýr pařený (10% tuku v s.) 900
sezamová semena 878
sýr tvrdý (50% tuku v s.) 780 (eidam, gouda)
slunečnicová semena 700
tavený sýr (20% tuku v s.) 600
ovčí sýr (50% tuku v s.) 500
sýr měkký 400 - 440 (Brie, camembert, Bavaria blue, Kloster)
měkké sýry (průměrně) 400
sardinky v oleji 330
pažitka 132 - 325
hrášek (čerstvý zelený) 117 - 310
lískové oříšky 57 - 220 - 290
petrželová nať 203 - 244
zelí (dušené) 212
řeřicha 211
bazalka 211
pampeliškové listy 170 - 187
jogurt 143 - 180
špenátové listy (čerstvé) 125
vojtěška, 1 g sušiny obsahuje 210 mg Ca a 108 mg Mg
fenykl (zelenina) 109
brokolice 105,
mangold 103
ovesné vločky 100
sýr (20% tuku v s.) 95
tvaroh (40% tuku) 95
sýr (nízkotučný) 92
krevety 92
pórek 87
tvaroh (20 % tuku) 85
celerová nať 80
ibišek 80
celer 70
černý kořen 53
sójové klíčky 50
vodnice (vařená) 42



Velmi vhodným zdrojem vápníku jsou např. kosti, které obsahují i další pro využití vápníku důležité látky.
Situaci ovšem za určitých podmínek může komplikovat skutečnost, že v kostech se ukládají těžké kovy, arzén
a osteotropní radionuklidy, z nichž některé (např. plutonium) mají velmi dlouhý poločas rozpadu. Dobrým
zdrojem vápníku jsou i vaječné skořápky. Drcené suché skořápky mohou sloužit nejen člověku, ale i na
doplnění vápníku drůbeži (zejména nosnicím) a dalším domácím zvířatům.

Také některé horniny jsou vynikajícím zdrojem vápníku, hořčíku a dalších prvků, takže mohou sloužit jako
hnojivo pro výživu rostlin nebo jako suplement pro domácí zvířata a člověka. Příkladem jsou dolomitické
vápence, ze ktzerých se vyrábí např. přípravek Dologran.Také horniny mohou obsahovat nežádoucí prvky
a výrobci by měli jejich koncentraci v surovině a léku zjišťovat Příjem dostatečného množství vápníku a jódu
v případě ohrožení radionuklidy chrání před zvýšenou asimilací radioaktivních látek a před osteotropními
radionuklidy.


NEMOCI A VÁPNÍK

PŘÍZNAKY
Nedostatek vápníku se může projevovat svalovou ochablostí, bolestí zad, bolestmi kostí, měkkými a křehkými
kostmi, zlomeninami, osteoporózou, kazivostí zubů, citlivostí ke stresům, podrážděností, sklonem některých
svalů ke křečím aj.

ZÁPAL PLIC
Jestliže dojde k zápalu plic z malé ventilace plic a nedostatku pohybu při pobytu na lůžku, doporučuje se dodávat
kombinace vápník a fluór resp. po čtrnácti dnech střídat s kombinací vápník a hořčík (fluór nepodáváme spolu
s hořčíkem). Jako zdroj fluóru se používá monofluorofosfát. Pozorujeme ústup bolesti za 3 - 6 týdnů, roční
přírůstek 3-5 procent kostní hmoty. Ideální je suplementaci po zlepšení zánětu doplnit o cvičení. Z dalších živin
ovlivňuje výrazně zápal plic vitamín A, zinek, bioflavonoidy (pomerančové kůry – hesperidin, pohanky – rutin,
malin, ostružin, barevných odrůd vína, růžových šípků, vinných a grepových jadérek) v kombinaci s vitamínem C,
vitamín B–komplex, křemík, léčivé obklady (tvarohovo česnekový, křenová placka atd.)

OSTEOPORÓZA
(V článku OSTEOPOROZA ve větvi NEMOCI, oddílu NEMOCI-P (pohybově opěrného aparátu) – naleznete další
důležité informace týkající se vápníku)

HYPERTENZE
Než zakazovat lidem s vysokým tlakem konzumovat sůl, by bylo vhodnější, aby zvýšili spotřebu potravin s minerály.
Nejčastějšími rysy stravovacích zvyklostí lidí trpících hypertenzí je nedostatečný příjem hořčíku a vápníku, např.
vápníku z mléčných výrobků, různých semen, sardinek a opomíjení ovoce a zeleniny a konzumace potravin
s nízkým nebo technologicky sníženým množstvím minerálů (bílá mouka místo celozrnné, rafinovaný cukr aj.) a pití
měkké vody. Vysoký tlak ohrožuje stále více lidí v průmyslově vysp ělých zemích, kde se nejvíc změnily stravovací
návyky.

V posledních desetiletích mnozí lidé například mléčné výrobky a ovoce nahradili sladkými nápoji a sušenkami. Tyto
změny přispívaj ke zvýšenému tlaku mnohem více než sůl, kter byla vždy součástí
lidské potravy. Lékem na hypertenzi, který u největší části pacientů zabere (pokud nejsou známy nějaké konkrétní
příčiny tohoto stavu) je proto také suplementace vápníku a hořčíku (léčebná dávka min. 250 mg hořčíku a 500 mg
vápníku) (prosinec 1998 USA David McCarron, Portland)

ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA
Existuje podezření, že roztroušená mozkomíšní skleróza může byt způsobena mj. nedostatkem vápníku v mladém
věku (.mezi 10. a 15. rokem života).

PŘÍPRAVKY
Anorganický vápník organického původu obsahuje kvalitní český přípravek Dologran, jehož podstatu tvoří
dolomitický vápenec s obsahem vápníku, hořčíku a stopových prvků, dále kvalitní český přípravek Biomin H
z mletých kostí, obsahující mj. i fosfor a přípravky Calcium, Calcium-magnesium a Calcium-magnesium-zinek
firmy Natures Bounty, Walmark nebo California fitness

Vápenaté preparáty lze vyrábět i ze skořápek slepičích vajec (léčitelé doporučují bílá vejce), z mušlí, lastur a ulit
měkýšů, z kostí savců a ryb, dolomitického vápence a jiných druhů vápenatých hornin. Také kaolín a některé
druhy jílu obsahují vápník.

Z čajů obsahuje vápník Vital Rooibos.

Z ostatních přípravků přírodního původu například mumio, melasa.

Pokud dětem nemůžeme podávat kravské mléko a nemáme možnost je nahradit mlékem kozím, ovčím nebo
kobylím, doporučuje páter Ferda nahradit vápník pitím záparu z květů řepíku a sedmikrásky. (Údajně účinkuje
již v množství jednoho květu řepíku a dvou květů sedmikrásky na půl šálku záparu.) Jde však zřejmě spíše
o aktivaci vápníku přijímaného v těle než pouhou suplementaci.

Léčitel Prouza doporučuje jako zdroj vápníku jemně mleté skořápky slepičích domácích vajec nekrmených
průmyslovými směskami. Tento prášek se smíchá s kakaovým práškem, který obsahuje zase hořčík a další
důležité látky.

Také prášek z rybích kostí a kostí jiných živočichů obsahuje
nejen vápník, ale i další minerály. (Někteří rybáři mixují rybí kosti
a ploutve a zmrazené minerální kostky používají na přípravu polévek
apod.) Z kostí se vyrábý účinný přípravek Biomin-H, ale i jiné
potravinové doplňky s vápníkem. Kosti mohou obsahovat zvýšené
množství těžkých kovů a osteotropních radionuklidů a jejich množství
je třeba v surovině kontrolovat.



VEDLEJŠÍ ÚČINKY
- Obecně je možné říci, že vápník nemá vedlejší účinky, protože se jeho nadbytek nevstřebává do těla. Paradoxně škodí
zvýšením hladiny v krvi zejména při nedostatku, kdy se z kostí uvolňuje do krevního řečiště. Dostatek vápníku je tedy
určitou prevencí rozvoje aterosklerózy.

- Při přípravě produktů z nekvalitních surovin mohou být preparáty zatíženy např. těžkými kovy nebo osteotropními radionuklidy

- Nadměrný příjem vápníku může za určitých podmínek způsobit zhoršení stavu hemoroidů, křečových žil, kornatění cév a vůbec
usazování vápniku na nežádoucích místech. Všeobecně je ale možno říci, že nadměrný příjem vápníku automaticky nezpůsobuje
současné nadměrné ukládání tohoto prvku, resp. jeho solí do stěny cév a tedy vznik aterómových plátů.

- Vápník se vylučuje ledvinami, takže nadměrný příjem vápníku potravou by mohl vést zejména ke tvorbě močových a ledvinových
kamenů. Schopnost ledvin vylučovat i ve stáří množství vápníku přijímaného potravou je obdivuhodn vysoké, co je možné doložit
příklady lidí, kteří z nejrůznějších příčin dlouhodobě denně přijímali větší množství vápníku než jsou doporučené dávky. Skutečné
kalciové konkrementy se v jejich ledvinách vyskytly jen zřídkakdy. Kdysi doporučovaný litr mléka denně obsahoval fyziologickou
denní dávku kalcia, které dnes mléko sotva dosahuje. Takže ani pití mléka neohrožuje člověka nadbytkem kalcia (k tvorbě usazenin
v cévách přispívá tedy spíše mléčný tuk a ne vápník). U některých mléčných výrobků (nap . tvrdých sýrů) je obsah mléčné sušiny
a kalcia mnohem vyšší, ale ani tady se předávkování kalciem nemusíme zvlášť obávat.


INTERAKCE
- Vápník zejména u dětí nepodáváme současně s vitamínem D, resp. s vysokými dávkami tohoto vitamínu. Mohlo by dojít k příliš
silnému účinku. Spíše se snažíme využít synergický účinek současného podávání vápníku, hořčíku a křemíku.
- Bereme-li některé srdeční léky, konzultujeme suplementaci kalcia s lékařem.

VETERINA

- Pampeliškové listy přidáváme do stravy leguánům, kteří mají vyšší nároky na příjem vápníku a často trpí jeho nedostatkem.


Zdroje:
Použité materiály a přílohy:
- Jídlo jako jed, jídlo jako lék
- Ing. Jiří Janča: Co nám chybí
- RNDr. Ing. Pavel Stratil: ABC zdravé výživy, 1. díl
- Earl Mindell: Vitamínová bible
- Karel Červený, Drahomíra Červená: Vegetariánská kuchařka
- Dr. Michael Sharon: Komplexní výživa
- Radomír Hrdina a kol.: Farmakologický slovník, Maxdorf, Praha 1997
- Vilém Palisa: Velká neznámá aneb jde o život
- RP 1997 (SJ)
- Spirit 7/2005, 14/2005 (res) a 20/2005 (MUDr. Hana Havlíková)
- MUDr. Josef Jonáš: Odolnost vůči nemocem
- STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV, Šrobárova 48, Praha 10, 100 42: F. Kožíšek: ZDRAVOTNÍ VÝZNAM "TVRDOSTI" PITNÉ VODY, prosinec 2000, upravená verze, 7.3.2001, podrobně viz dokumenty www.szu.cz )
- H. a M. Diamondovi: Fit pro život II
- tisková agenturaUSA, David McCarron, Portland
- Prouza
- Osvětové a příbalové letáky letáky

     

HOME ARCHEUS HOME LEKY HOME NEMOCI

OSTEOPOROZA

xxx

MLEKO 1

xxx

MLEKO 2

xxx


ARTRITIDA REVMA DNA

BOLESTI ZADA A SIJE xxx

RUST-VYVOJ KOSTI-KLOUBY HORCIK 1


(Viz též RUST v oddilu NEMOCI/STAV
a KOSTI v oddilu NEMOCI/SYSTEM-P
a OSTEOPOROZA v oddilu NEMOCI/SYSTEM-P
a CEVY, TLAK, SRDCE ve větvi SYSTEM-O
a VAPNIK, HORCIK, JOD a KREMIK v oddílu LÉKY/PRVKY
a MLEKO v oddílu ŽIVOTOSPRÁVA/POTRAVINY
a npř. BIOMIN-H, DOLOGRAN, KALCIUM, MAGNESIUM v oddilu LEKY/FIREMNI NAZVY
a ZDRAVI DETI, ZDRAVI ZEN, ZDRAVI SENIORU a ZDRAVI REPRODUKCNI v oddilu NEMOCI/STUDIE nebo ZIVOTOSPRAVA/STUDIE )