Rozhovor v Britskych listech ON LINE (3O. 10. 2001)
Lumír Hájek: ...Nejak mi nestimuji ta osmedesata leta, rok vaseho narozeni a ten osmnactilety student, ale budiz, to je nakonec fuk. Kazdopadne mate pravdu, ze od doby kdy vam bylo 18 se toho udalo docela dost, spousta lidi pozaviranych, par i mrtvych (treba Wonka), zadratovane hranice, a nic z toho neprimelo myslitele Kellera k tomu, aby mu docvaklo, ze KSC je fuj. Kolik vam bylo v 89 a kdy jste v sobe nahle objevil vlohy k analyzovani spolecenskych deju a pranyrovani zla, kdyz predtim tak dlouho nic ? :-)
Jan Keller: Odpovím Vám na otázku, až se ji pokusíte formulovat bez hrubých pravopisných chyb. S morálkou je to někdy ošidné, k něčemu však vzdělání však skutečně zavazuje (včetně toho elementárního.)..."
Hájek: Můj komentář - odpověď hodná komunisty !
Jan Keller: Už je to lepší, pane Hájek. Když píšete pouhá zvolání, je tam chyb méně.
Štěpán Kotrba: Anonymovi SP: Na to, že pracujete v Akademii věd, máte pozoruhodně málo znalostí z matematiky... :)))
sp: Vzdycky mne fascinovaly sociologicke vedecke postupy predstavovane kellerovsku metodou "konzervativci jsou takovi..., moje tchyne byla hrozne konzervativni". Slusny vedec by mel sve teorie podporit nejakymi experimenty. Od profesora sociologie bych alespon uvital nejake citace ci vyzkumy podporujici jeho tezi o "flexibilite spolecnosti". Tedy znovu opakovana otazka (to neni jako s tim opakovanym vtipem pane profesore:-)): mate nektere sve vlastni vyzkumy, ktere opravnuji vase tvrzeni o mnohych komunistech, co se stali podporovateli ODS, nebo o flexibilnich konzervativcich?
Jan Keller: O komunistech, kteří se stali přes noc podporovateli ODS, Vám doporučuji přečíst si znamenitou empirickou studii Pavla Machonina z konce prvé poloviny 90.let. Máte to tam i v procentech.
O vyhlídkách kozervativců ve flexibilní společnosti doporučuji například: Richard Sennett "The Corosion of Character" z roku 1998.
Dobrý je také třídílný Manuel Castells, který je nejdostupnější ve francouzském překladu "La société en réseaux".
Leccos najdete i v knize Ulricha Becka, která je z roku 1998, ale zrovna vyšla v Mnichově ve druhém vydání : Was ist Globalisierung? Irrtumer des Globalismus - Antworten auf GLobalisierung.
V současné fázi je třeba důkladně studovat práce ze zemí, které jsou do globalizace zapojeny více, než jsme zatím my. Dělat výzkum o globalizaci v zěmi, které se zatím ještě tento proces ve větší míře nedotkl, by byl možná dobrý grant v Akademii věd, ale špatný typ pro badatele, kterému musí jít vždy jen o potvrzení , či vyvrácení argumentů.
nekomous: Koukam, ze pan Rab se mezitim ozval a podivil sam.
Jeste k tomu peklu, co tak katastroficky prorokujete nasim detem: Ono nebude tak zle, pane zly proroku. Nestraste nas peklem, staci, ze jste nam ho tady cela leta v KSC aktivne spoluvytvarel...
Jan Keller: Uvidíme, pane Nekomouš, nechte se překvapit. Zatím si o tom něco přečtěte.
sp: Dobra taktika je odpovidat na neco, na co se vas nikdo neptal. To ze zkrachovaly nektere pojistovny v dusledku nedbani globalnich klimatickych zmen je sice zajimave, vypovida to vsak pouze o jejich blbych propoctech. Netahejte lidi za nos, jestli pojistovna spatne odhadne moznost zaplav na Morave, neni to zadne potvrzeni vasi teze o globalnich zmenach, ale je to velka voda. (Mimo jine to dusledek toho, ze komunisti blbe staveli:-). Mam znovu zopakovat sve dotazy, nebo tentokrat zodpovite? Nezucastnil jsem se sice zadnych ekologickych seminaru, ale z fyziky vim, ze se zemska osa naklani. Co myslite, muze to mit vliv na klimaticke zmeny vetsi nez, chybejici Bushuv podpis na stodevadesati osmitisicich vydani Kjotskych protokolu? Schvalne, kolik je 85-55?:-)
Jan Keller: Také je hloupé, reagovat na něco, co druhý neřekl. Mluvil jsem o londýnských pojišťovnách. Žádná naše pojišťovna nezkrachovala v důsledku záplav na Moravě, i když byste z toho měl zřejmě, na rozdíl od pojištěnců, ukrutnou radost, protože by to dokazovalo Vaši teorii o špatných komunistických propočtech. Početní hádanka, kterou mne neustále obtěžujete, zní zcela jinak: Kolik je 73 - 55 ?
Lada: Neda mi to nezareagovat. Jiste, nema cenu snit o idealnim stavu sveta, pokud pro to nic neudelam, ale proc jsou tedy mnoha ekologicka hnuti a jejich cile - kolikrat jiste chvalyhodne - vetsinou spolecnosti odmitane? Je to chyba PR nebo snad "otupele konzumni spolecnosti"?
Jan Keller: Moderní společnost_nastavila koleje vývoje určitým směrem. Byla přitom vedena jistě těmi nejušlechtilejšími motivy. My jsme dnes po těch kolejích dojeli na vrcholek kopce, ze kterého je vidět, kam ty koleje vlastně vedou. Někteří raději zavírají oči, aby to neviděli, jiní se dívají do zpětného zrcátka, jiní si chtějí ještě užít v jídelním voze. Ekologická hnutí jsou nepohodlná, protože jim ten pohled dopředu neunikl. Možná dokáží těm ostatním přesvědčivě vylíčit, co tam vpředu zahlédli, možná budou vykázáni ze soupravy, aby neohrožovali plynulou jízdu. Obojí se už brzy dovíme.
nina hrubá: Děkuji za odpověď,ale na toto jste neodpověděl:Co říkáte odvetě USA proti terorismu?A když se Vám nelíbí nastiňte Vaše řešení.
Jan Keller: Odveta je něco, co by se lidem nemělo přece líbit. Je třeba předcházet vyhrocování napětí. To se ale nedělá tak, že si teroristy napřed najmeme, dodáme jim zbraně a instruktory, a pak se divíme, jaké zvířeckosti tropí. Je třeba preventivně brzdit rozšiřování nůžek mezi Severem a Jihem. Bohužel se děje pravý opak. Pokud to bude pokračovat, bojím se, že budeme žít ve světě, kde namísto odborníků na mezinárodní vztahy nastoupí experti na odvetu.
Štěpán Kotrba: K sítím ještě jednou:
Vaše odpověď vyznívá (bohužel) demagogicky. To je ale jako kdybyste obviňoval kolo na obrněném transportéru, že vás veze do války...
Nepopírám, že každou technologii lze POUŽÍT, VYUŽÍT a ZNEUŽÍT...
Jsou technologie predestinované ke zneužití - technologie destrukční a technologie omezující, jsou technologie predestinované k použití a využití - ekologické. A pak je spektrum technologií neutrálních, které je možno použít vždy tak, jak káže morálka společnosti. Dobrá nebo zlá - tyto kategorie nejsou ve vazbě na technologie.
Sítě peer-to-peer umožňují rozvíjet a obohacovat demokracii, zatímco sítě client-server dávají strategickou výhodu serveru (respektive jeho administrátorovi či vlastníkovi). A v tom je rozdíl.
Protože emancipace a modernizace společenského uspořádání je možná podle mého pouze rozvíjením komunikace (pohybu informací, znalostí, zboží, lidí i kapitálu) prostřednictvím sítí peer-to-peer. Zatímco budování jakýchkoliv tyranií je nemyslitelné bez výstavby centrální infrastruktury - komunikace s multiplikací pro centrum. Protože centrum je centrem moci.
Současný bouřlivý rozvoj sektoru komunikací a inforamtiky lze přirovnat ke Gutenbergovu vynálezu knihtisku, který umožnil konec středověku - pád feudálních vrstev a rozšíření myšlenek renesance a reformace katolické církve. Rozpad feudálního řádu byl svým obsahem pokrokový - i když royalisté budou tvrdit opak :)))
Nelze využít spíše předností - společensky emancipačních možností - sítí než se jim "zuby nehty" bránit? není ono "bránit" oním historicky překonaným rozbíjením strojů?
Jan Keller: Mluvíme o dvou různých aspektech sítí. Něco jiného je technická stránka přenosu a něco jiného mocenské vztahy, které jsou přenosem reprodukovány. Váš pohled je ale naprosto legitimní a budu se snažit nějak ho dostat do svých dalších úvah o světě sítí.
Jindřich Horský: Mohu být dnes konzistentním konzervativcem? Myslím při soustavném ataku revolucionářů?
Jan Keller: Konzervatismus rozhodně není ohrožen atakem revolucionářů. Konzervatismus je diskreditován samotnými konzervativci, kteří se podezřele rychle smířili s hlavním proudem společnosti založené na zásadě "užij si a odhoď". Ve společnosti flexibility je této zásadě podřízeno naprosto všechno a flexibilní konzervativec se v takové společnosti stává velice zábavnou postavičkou. To ho ohrožuje.
nekomous: Pane Kellere, mozna by nebylo uplne spatne, odpovidat na dotazy v poradi, v jakem byly zadavany. Chudak pan Rab vam dotaz polozil uz 27.10. a porad marne ceka.
Zdena: Dnes je uvedeno v MFDnes v rozhovoru s p. primátorem, že je podle zákona(!) správné, že lidé nebudou motivováni za snížení množství odpadů a za jejich třídění, ale že podle téhož zákona na tom bude město Brno dobře, protože bude moci lépe postihovat neplatiče (za odvoz a likvidaci odpadků).Co říkáte na tento názor?
Jan Keller: Z logiky pana primátora vyplývá, že nejlépe by na tom bylo město Brno, pokud by byly odstraněny všechny popelnice a kontejnéry a lidé byli na místě pokutováni za to, že nesypou odpady do popelnic. Je to hezké potvrzení hesla, podle něhož platí, že co je ekologické, není ekonomické a naopak.
Miloš Ráb: Pane Kellere, je nějaký důvod, proč neodpovídáte na otázky v pořadí, v jakém byly zadávány? Platí snad Donutilovské "Ptejte se na co chcete, já na co chci odpovím?" S ohledem na Vaši zmínku o gramatice vás upozorňuji, že 5. pádem oslovujeme a voláme "Pane Pecino!" a nikoli "Pane Pecina!".
Jan Keller: Omlouvám se, ale musím to brát po řadě, abych se v tom neztratil. My v okolí Ostravy voláme zásadně "Pane Pecina!" Je to taková krajová zvláštnost.
Lada: Kdyz tak obcas procitam Vase clanky, napada mne stale jedna (dle meho skromneho nazoru zasadni) otazka: jaky je podle Vas tedy idealni stav/princip (ekologicke) spolecnosti? Tim nemyslim invektivu typu "vsichni zpatky na stromy". O formulaci principu takove spolecnosti zalozene na ekonomickem modelu se jak znamo snazili uz Marx s Engelsem. Podobne snahy lze nalezt v krestanstvi, islamu a v podstate ve vsech svetovych nabozenstvich. Existuji takove snahy mezi ekology? (Samozrejme existuji, rad bych se ale dozvedel nejake podrobnosti) Muzete strucne charakterizovat nejaky zakladni princip ekologu (jako napr. v krestanstvi tzv. "zlate pravidlo" - miluj sveho blizniho jako sam sebe)?
Jan Keller: Mám jeden takový princip: Nemá cenu snít o dokonalé společnosti, ve které bude všechno vyřešeno. Je třeba snažit se řešit konkrétní případy (obchvat, spalovna na nesprávném místě, jedna malá ohrožená rezervace, likvidovaná zahrádkářská kolonie). Osobně si myslím, že situace se už zachránit nedá, ale je třeba to přes to všechno dělat a nechat si přitom třeba i nadávat. Pokud všechnu půjde dobře, umřu krátce po roce 2020, ale moje děti to peklo ještě zažijí. Je třeba, aby to přišlo co nejpozději.
Petr Paleta: Vyjadřoval jste se zde ke Kjótskému protokolu. Proto jistě budete mít o globálním oteplování určité znalosti, i když nejste ekolog. Takže má otázka: Oficiální ideologií mnoha ekologistických hnutí je, že se země výrazně otepluje díky činnosti člověka a dochází ke skleníkovému efektu. A data skutečně potvrzují oteplování Země cca od roku 1800, kdy začala průmyslová revoluce. Ovšem matematická analýza těchto dat ukazuje, že k oteplování dochází, sice s velkými výkyvy, ale s lineárním trendem od roku 1800, zatímco produkce skleníkových plynů rostla od roku 1800 zhruba exponenciálně (asi do roku 1960, pak již méně). Je to dobře vidět, když si uděláte graf obou veličin. Z matematické analýzy jasně vyplývá, že globální oteplování je jev, který nemá žádnou měřitelnou korelaci s vypouštěním skleníkových plynů. Proto se ptám: proč používáte nesmyslné argumenty, že globální oteplování způsobil člověk? Vždyť vás to naprosto deklasuje u té části populace, která má trochu vyšší IQ a ověřuje si fakta!
Jan Keller: Ta část populace, která má skutečně vyšší IQ, se pozná podle toho, že se tím nechlubí, pane Paleta. A Vaši otázku si dovolím obrátit. Mohl byste lidem s nižším IQ vysvětlit, proč 4000 odborníků na klimatologii stále naléhavěji varují před klimatickými změnami? A mohl byste vysvětlit, proč přinejmenším všechny státy Evropy se zavazují mírnit emise skleníkových plynů, jestliže (jak víte Vy) vůbec o nic nejde?
Jan Bím: Dobrý den, pane Kellere. Jste znám svými levicovými názory na mnoho aspektů našeho života. Zajímalo by mě, když jste sociolog, mohl byste mít k tomu navíc profesně blízko, jak se díváte na názory pana prof.E.Koháka, který tvrdí, že by se měla naše společnost "povinně" v mnoha aspektech svého běžného každodenního života uskromnit např. každý by měl omezit individuální automobilovou dopravu, neměl by mít každy zájemce o koupi parcely nárok např.na individuální bydlení atd. Souhlasíte s tímto názorem? Pakliže ano, jak byste to provedl? Dělali by se pořadníky na "přidělování" vozů a stavebních parcel podle "potřebnosti" žadatele, zasedaly by kvůli tomu nějaké posudkové komise? Kam podle Vás mohou sahat individuální lidské svobody, řekněmě oproti těm vyšším "kolektivistickým"?? Jste pro zavedení "daně z luxusu"?? Děkuji za odpovědi.
Jan Keller: Základní teze liberalismu říká, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Souhlasím. Co ale dělat, když svoboda automobilistů ruší moji svobodu moci žít v prostředí, kde nebudu každý den trnout, zda se mým dětem opět podařilo přejít rušnou komunikaci, na které svobodní řidiči zmrzačili již děti od sousedů? Proč ti, kteří mají plná ústa liberálních svobod, nerespektují moje přání? Napsal jsem o tom knížku "Naše cesta do prvohor". Napsal jsem ji proto, aby si lidé uvědomili, kam automobilismus vede. Knížka je rozebrána. Myslíte, že mé děti přecházejí ulici bezpečněji?
Jirka: Vadí Vám různé velké sofistikované stavby, jako Temelín, letiště, nebo budovy WTC? Jinak ta poslední byla tím nejekologištějším způsobem, jak shromáždit, vytápět zásobovat atd. kancelářskou plochu. Nebo snad myslíte, že kanceláře německého typu s vyasfaltovanou plochou pro dvacet automobilů jsou ekologičtější, než WTC, které bylo postaveno přímo nad stanicí metra?
Jan Keller: To je velký a obtížně řešitelný problém. Ve Spojených státech se o to přou například stoupenci M.Bookchina a členové hnutí Earth First. Jedni preferují vyšší hustotu populace soustředěné na malé ploše, aby tak byla dána šance zbytkům volné, ba i divoké přírody reprodukovat se. Nevýhodou je, konstatuje Bookchin, že velké soustředění osob obvykle podporuje technokratický přístup a zvyšuje distanci lidí od přírody. Jezdí pak do ní v nárazových výletních nájezdech, místo aby v ní rozumně a trvale hospodařili. Opačné riziko představuje rozptýlení populace na velké ploše, kde zbylý prostor je vyplněn jízdními pruhy pro automobily. Příroda může zaniknout také přeměnou v rozparcelovanou zahrádku. Oba přístupy mají své klady i zápory a špatné je, že právě takovýmto problémům důležitím ro přežití, je v záplavě jiných priorit věnována pozornost zcela nedostatečná.
I. Laengsfeld : K nahlosti zmen klimatu: On se totiz ten klimat jiz nekolikrat za poslednich par (desitek) tisic let zmenil, i v prubehu stoleti, podstatne rychleji nez ted. Neni jistejsi prohlasit konzervatismus za hodnotu samu o sobe nez se poustet na tenky led pseudo"vedeckych" teorii (napriklad tech, ktere "predikuji" jakesi "celkove dusledky" globalniho otepleni) ? A proc se "zeleni" nevyjadri zcela jasne, jak je to obecne s jejich vztahem k techologickemu pokroku ? Povazuji jej spis za sanci nebo spis za hrozbu? Pokud plati to prvni - proc se nesoustredi spis na konstruktivni propagaci novych pokrokovych technologii, nez na destruktivni apriorni odpor proti nim ?
Jan Keller: Před několika lety vyšla kniha Faktor 4, ve které je popisováno 50 vynálezů, jež by pronikavě snížily spotřebu neobnovitelných zdrojů. Žádný z nich se nedostal na trh, protože je ziskovější vyrábět spotřebiče apod. s vyšší spotřebou. Takže odpověď na otázku po vztahu ekologů k technice. Je třeba rozvíjet techniku která šetří neobnovitelné zdroje, nikoliv techniku, která umožňuje těžit, rozvážet a spotřebovávat je hluboko pod cenou, která by měla být dána také započtením výše negativních externalit, jež tato produkce a spotřeba plodí. Zatím se tak, bohužel, neděje.
nekomous: Omlouvam se, ze moje elementarni nevzdelanost urazila vzdelance vaseho zrna To vite, nejsem sociolog. S dovolenim tedy zopakuji otazku jeste jednou, snad tam tech "hrubek" tentokrat bude o neco mene :-)
Kolik Vam bylo v roce 89 a kdy jste v sobe nahle objevil vlohy k analyzovani spolecenskych deju a pranyrovani zla, kdyz predtim tak dlouho nic ?
Jan Keller: Přečtětše si moje skripta, která začala vycházet hned, jak jsem se z místa závozníka a pomocného dělníka dostal přes další zaměstnání až na vysokou školu. Dokud jsem jako člen KSČ, byť s doktorátem, vozil pivo a pracoval jako pomocný dělník v textilce, nemohl jsem psát o sociologii. To snad pochopíte. Vše, co jsem před listopadem 89 napsal, je volně dostupné ve vědecké knihovně univerzity v Brně. Za nic z toho se nestydím, dá se z toho učit i dnes. Takové informace V8ás však jistě nezajímají.
sp: Co myslite s tim, ze s moralkou je to nekdy osidne? Je to vase standardni vymluva a relativizovani?
Prosim, v pripade ze jsem se dopustil hrubky, opravte ji, nestydte se a nebo ji primo muzete ignorovat.
Jan Keller: Rozhlédněte se kolem sebe a možná si všimnete, jak jsem to myslel. Vy jistě všechno svedete na komunisty. To je bezva finta, která i Vám umožňuje, cítit se pod svou šifrou v zásadě jako slušný člověk.
nina hrubá: Jsem mladší než vy. Ale v době kdy jste byl v KSČ jsem už měla tolik rozumu,že jsem věděla co jsou ti komunisti za sebranku. Jsem pro ochranu přírody,ale Vaše ekonázory jsou mi trochu podezřelé a dávám si na ně pozor o to víc, že komunisty (i bývalé) považuji za bezcharakterní lidi a nevěřím jim ani nos mezi očima, ať už omlouvají a vysvětlují svůj vstup jakkoli. Vím,že se za své stranictví nestydíte,ba naopak ho všemožně omlouváte . ŠKODA, ŽE ZELENÁ SE TAK RÁDA SNOUBÍ S RUDOU.Diskredituje to celé ekologické hnutí. A to je smutné. Chcete k tomu něco říct? Co říkáte odvetě USA proti terorismu?A když se Vám nelíbí nastiňte Vaše řešení. Možná opakuji otázky, ještě jsem je nečetla.
Jan Keller: Jak mne můžete zároveň obviňovat z toho, že se za své členství v KSČ nestydím, a zároveň z toho, že ho omlouvám. Buď se přece za něco nestydím, anebo se za něco omlouvám. Víte, mi na ekologickém hnutí vadí to, co jste předvedla právě Vy: je tam hodně citu a málo uvažování. To je, myslím si, mnohem větší hrozba, než to, že ho bývalí komunisté zmanipulují, aby tu slušnou část lidstva, která má už i tak kvůli globálním problémům namále, stihli ještě na poslední chvíli trochu poškodit. Ale můžete se dát klidně k ekologům. Nehrozí, že bych se cpal někdy do jakéhokoliv zeleného předsednictva.
Jirka+: Pane Kellere, nevyloucil jste moznost sveho opetovneho vstupu do komunisticke strany. Mohl byste vysvetlit, (1) o jake teoreticke zaklady byste se opiral a (2) k jakym cilum [konkretnim cilum] byste chtel smerovat? (Urcite vam nemuze jit o vitezstvi delnicke tridy, protoze delniku uz je i v CR mensina - delnicka trida tedy uz nikdy nezvitezi a nestane se "vedouci silou" spolecnosti. Stejne tak neni mozne pouzit Marxovu teorii hodnoty zalozenou na praci - i kdyz [zatim] neexistuje zadna teorie hodnoty zalozena na znalostech, cim dal vetsi pocet lidi ziskava takovou kvalifikaci, ze jejich vztah se zamestnavatelem odrazi specifickou roli znalosti [coz jejich pozici zvyhodnuje].)
Jan Keller: Nejen komunisté, ale celá levice je dnes z hlediska teorie v obrovské defenzívě. Svět se změnil a velká část dřívějších teorií a hlavně praktik byla dokonale zdiskreditována. To je dobrá výchozí pozice k tomu, vymýšlet něco nového a poučenějšího. Je možné, že času je málo, ale za pokus by to stálo. Netvrdím, že se chystám ke vstupu do KSČM. Chtěl jsem jen naznačit, že lidé, kterým jde o koryta, už v této straně nejsou. Promiňte, že tyto lidi nebudu jmenovat, zahltil bych server.
Karel Voština: Pane Kellere, považujete automobilismus za nemorální?
Jan Keller: Současný způsob rozvoje automobilismu považuji přinejmenším za kontraproduktivní. Rozvíjí se přesně podle hesla FUR FREIE BURGER FREIER STAU.
Lucie: Co může mladá, vzdělaná žena udělat pro to, aby se dokázala prosadit v typicky "mužských" společnostech/firmách a nepůsobila při tom v očích ostatních (bez rozdílu pohlaví) jako - omlouvám se za ta slova (nejsou z mé hlavy) - "emancipovaná kráva" nebo "pitomá feministka"?
Jan Keller: Vzdělaná žena by se měla chovat tak, aby její vzdělání neprovokovalo. Jinak bude dostávat sprosté anonymní vzkazy typu "pitomá kráva". Jsou ubožáci, kteří nic jiného neumějí.
sp: Pane Kellere, vy jste takovy vyznamny vedec, profesor, mohl byste mi zodpovedet dalsi dotazy, kdyz uz jste na ty predchozi neodpovedel? Mate nejake fyzikalni vzdelani? Otepluje se zemekoule na jiznim i na severnim polu stejne? Jaky je vas nazor na vznik doby ledove a jeji konec. proc k tomu doslo? Kolik je 85-55?
Jan Keller: Zúčastnil jsem se řady přírodovědných seminářů, které se těmto otázkám věnovaly, a domnívám se, že jsem z nich leccos pochopil. Pochopil jsem například, že je vhodnější mluvit o globálních klimatických změnách než jednoduše o oteplování. Narůstají nerovnováhy, které se mohou projevovat v některých oblastech zdánlivě paradoxne docela dobře i přechodným či trvalejším ochlazením. Prudký nárůst těchto nerovnovážných vztahů zaznamenali nejen akademičtí badatelé, ale také pojišťovny, z nichž některé stačily již v důsledku prudkého nárůstu pojistných událostí spojovaných s klimatickými změnami dokonce zkrachovat. Nedomnívám se, že zbankrotovaly proto, aby daly za pravdu ekologům.
Lucie: Jaké si myslíte, že je postavení ženy v České republice?
Jan Keller: Ženy jsou pokutovány nižším příjmem a menšími možnostmi uplatnění za to, že se věnují vedle práce také domácnosti a výchově dětí. Podíl nezaměstnaných žen je mnohem větší než u mužů, stejně tak podíl žen, které jsou nuceny přijmout z důvodů existennčích zaměstnání na sekundárním trhu práce( špatně placené, s okamžitou možností výpovědi apod.).
Tomáš Pecina: Jaké názory jste vyjadřoval v době televizní krize? Změnily se nějak od té doby? Kdo by byl podle vás vhodným kandidátem na ředitele ČT?
Jan Keller: V době televizní krize krize jsem sympatizoval s demonstranty na Václavském náměstí. Dodnes jsem se nedozvěděl, o co tehdy vlastně šlo. A to žijeme v informační společnosti.
Kandidáta na ředitele nemám.
Tomáš Pecina: Jak hodnotíte politické působení Václava Havla? Jsou lidé, kteří mu okázale vyjadřují úctu a obdiv (T. Halík, P. Pithart, J. Šiklová - vlastně vaše profesní kolegyně, J. Patočka), skutečnou elitou národa, nebo jde o oportunisty, kteří používají Havla jako nástroj k vlastní cestě do médií a za popularitou?
Jan Keller: Teorie racionálního chování říká, že lidé nehledají v kupce sena nejostřejší jehlu, ale vždy se spokojí s takovou, se kterou se dá ještě vůbec šít. Nehledají optimální řešení, ale řešení uspokojivé. V osobě Václava Havla jsme nalezli řešení, nikoli neuspokojivé. Snad mu tento můj hold neublíží a nebude dostávat více anonymů než dosud...
nekomous: Nejak mi nestimuji ta osmedesata leta, rok vaseho narozeni a ten osmnactilety student, ale budiz, to je nakonec fuk. Kazdopadne mate pravdu, ze od doby kdy vam bylo 18 se toho udalo docela dost, spousta lidi pozaviranych, par i mrtvych (treba Wonka), zadratovane hranice, a nic z toho neprimelo myslitele Kellera k tomu, aby mu docvaklo, ze KSC je fuj. Kolik vam bylo v 89 a kdy jste v sobe nahle objevil vlohy k analyzovani spolecenskych deju a pranyrovani zla, kdyz predtim tak dlouho nic ? :-)
Jan Keller: Odpovím Vám na otázku, až se ji pokusíte formulovat bez hrubých pravopisných chyb. S morálkou je to někdy ošidné, k něčemu však vzdělání však skutečně zavazuje (včetně toho elementárního.)
Štěpán Kotrba: Tvrdíte, že sítě "slouží pouze mocným" a politika se sama ocitla "lapena v síti".
Realita je ale - domnívám se - jiná. Nejsem sám, kdo tvrdí, že networking (mimo to, že je odvozen od slova working :))) je ve své podstatě "beztřídním" uspořádáním virtuálního světa - za předpokladu, že sítě jsou odtatečně propustné, počet uzlů je stejný či blížící se počtu "připojených" (peer-to-peer), protokoly a prostředky pro práci či komunikaci všeobecně dostupné (open source), počet připojených dostatečně velký a dostatečně sociologicky reprezentativní pro danou společnost, informační bohatost přesahující násobně možnosti jedince.
Samozřejmě - sítě dávají možnosti oběma stranám - ale oběma stranám stejně demokraticky. I vy můžete stát u zrodu globálního impéria, navíc na nekomerčním základě - viz NAPSTER či INDYMEDIA.
Nedemokratické urbánní uspořádání reálného světa s fyzickými vzdálenostmi periferií od centra, omezením dopravních cest geopoliticky, možností ovládat a kontrolovat cesty i hranice států, zdaňovat komunikaci zboží i lidí, řídit a usměrňovat toky vnucenými pravidly - to je NEDEMOKRATICKÉ.
Proč omezujete úlohu networkingu pouze na negativní roli - prostředku spekulativního přelévání kapitálu a upevňování postavení korporací?
Jan Keller: Obávám se, že zaměňujeme dva významy fungování sítí. Samozřejmě, že také např. organizace Greenpeace využívá technologických možnosít, které dávají sítě. něco jiného jsou však cesty informací, které jsou mocensky do znační míry neutrální, a něco jiného je obsah této komunikace. Ten může mít podobu vydírání finančně silného partnera, které je adresováno všem, kdo jsou ochotni ve vzájemné konkurenci přebírat jeho externality. Obávám se (a se mnou několik desítek sociologů v různých zemích světa, s nimiž jsem mimo jiné v kontaktu díky sítím), že právě tato nerovnost přenášená sítěmi patří k základům současného procesu globalizace. Jak řekl vloni kdosi z antiglobalizačního hnutí: Počítače jsou důležité i pro chudé země. Umožňují jim velice přesně registrovat prohlubování svých dluhů.