---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
http://www.darius.cz/jankeller

Rozhovor v Britskych listech ON LINE (dokončení)

I. Laengsfeld: Nemyslite si, ze mnohe akce ekologickych skupin jsou v konecnem dusledku kontraproduktivni pro "ekologii", jak je jimi chapana? Zdrave zivotni prostredi pro cloveka, radost z nemennosti hodnot, (ktere se ale nekdy uz prezily) apod. Nevadi Vam caste nepouzivani logiky temi lidmi tzn.hajeni vzajemne odporujicich si stanovisek ? (Volani po omezeni produkce sklenikovych plynu versus boj proti atomove energetice, fundamentalisticky pristup k problemu napr. sjezdovek na Pradedu versus podpora zabetonovani zbytku nasich vodnich toku "ekologickymi" malymi vodnimi elektrarnami apod.)

Jan Keller: Máte naprostou pravdu. Na druhé straně je u nás pořád ještě více ekologickýich problémů než ekologických aktivistů. Běhají od jedné kauzy ke druhé, to často ve svém volném čase a prakticky zadarmo. Proti nim sedí v různých řízeních profesionálové, kteří dokáží využít jakékoliv slabosti ekologů a jsou za to docela slušně placeni. Pokud by se podařilo tento poměr sil zvrátit, byl by to první krok ke skutečné udržitelnosti. Znám velice dobře obě strany, a proto jsem dost skeptický.

Jirka: Kdy jste z komunistické strany vystoupil a proč?

Jan Keller: Z komunistické strany jsem nevystoupil, členství podle stanov skončilo po určité době neplacení známek. Všichni kolegové ze stranické organizace koncem listopdadu 89 naplnili průkazy plastikový pytek a hrdě ho odeslali na ÚV. Mnozí pak začali aktivně podporovat ODS a později Unii svobody. Můj průkaz v tom pytli není. Stačí Vám tato odpověď?

Tomáš Pecina: Na prezentaci vaší knihy jsem si povšiml, že máte sklon k eklektickému vyjadřování: téměř na každou otázku jste odpovídal citátem (několikrát např. Luca Boltanského). Máte i své vlastní myšlenky? Proč je tedy neprezentujete?

Jan Keller: Kniha, o které mluvíte, je původní v tom, že propojuje analýzy, které byly učiněny jinde a jinými, čímž dospívá k relativně novým závěrům. V tom je prezentován můj přínos. Nedomnívám se, že by mým přínosem bylo, pokud bych jen jinými slovy opakoval to, na co přišli a co dostatečně pregnantně formulovali už jiní. Znalost současné světové literatury, která již byla k problému napsána, mi nemůžete vyčítat jako nedostatek.

Tomáš Pecina: Máte mnoho obdivovatelů - skoro by se dalo říct, že jste Karlem Gottem společenských věd. Historická zkušenost ukazuje, že lidé nejvíc tleskají demagogům. Považujete se za demagoga?

Jan Keller: Pokud odpovím , že ne, budete to považovat za zvláště rafinovanou formu demagogie. Pokud bych odpověděl ano, označíte mne za cynika, který se odvažuje dělat zcela otevřeně to, co slušní lidé dělají zásadně skrytě. Poraďte, pane Pecina.

Tomáš Pecina: Jakě byly vaše představy o světě, když jste v 80. letech vstupoval do komunistické strany?

Jan Keller: Byly na úrovni osmnáctiletého gymnazisty z Frýdku-Místku. Od té doby se přihodilo hodně věcí a já jsem rozhodně nebyl rok od roku spokojenější. Listopad nebyl z tohoto hlediska tak velkým historickým předělem. I když platí, že pokud by sovětští komunisté nezměnili po domluvě se Západem sféry vlivu, stěží bychom se dnes bavili na internetu o mých knihách.

Jirka: Otepluje se zeměkoule v důsledku imperialistické politiky USA? Prosím o prostou a jednoduchou odpověď - ano, ne, nevím.

Jan Keller: Neochota Spojených států připojit se k ratifikaci protokolu z Kjóta výrazně přispívá ke zhoršování tohoto dnes zřejmě nejzávažnějšího globálního problému. V tomto smyslu (a jedině v tomto smyslu) lze odpověděd na Vaši otázku - ano.

Tomáš Pecina: Domníváte se, že propolicejní mediální hysterie vyvolaná teroristickými útoky na USA bude mít trvalé důsledky? Tj. budeme na 90. léta vzpomínat jako na zlatou éru demokracie a svobody?

Jan Keller: Není to vyloučeno. Ovšem už v průběhu 80. let vycházely články sociologů (např. R.Dahrendorfa, či U.Becka), které předpovídaly, že 21. století bude stoletím nástupu autoritativních režimů, pokud se nepodaří zabrzdit ekologické ale i jiné problémy. Tyto problémy se, bohužel, neustále prohlubují. Politická rizika, která z toho plynou, jsou velice vážná, a obávám se, že politická elita je reflektuje (i přes dnešní nárazová policejní opatření) v celkém jejich rozměru jen velice nedostatečně.

Tomáš Pecina: Co si myslíte o trestním stíhání pachatelů "schvalování" útoku na WTC a Pentagon?

Jan Keller: To je opravdu těžká otázka. Ne z mého osobního hlediska, protože já tyto útoky od počátku považuji za nelidské a zbabělé (nemluvíme-li již o jejich kontraproduktivitě). Ale stíhat někoho za jeho názor, to může být špatný precedens, jehož možné důsledky dost možná ani neuvážili ti, kteří trestní stáhání pachatelů těchto neetických názorů prosazují.

sp: Podle svych slov jste se kdysi zachoval "pravicove" a vstoupil jste do KSC. Ja bych rekl, ze jste se zachoval vycurane a dnes se snazite to okecat. S vasi logikou by se dalo rici, ze KSC a dnes CSSD by byly plne potencionalnich pravicaku:-)Je to pravda, nebo mate nejakou jinou vymluvu?

Myslite si, ze je dnes oteplovani vyznamnejsi nez na konci doby ledove?

Jan Keller: Pokud definujeme pravicovost jako dávání přednosti osobním zájmům před zájmy kolektivními, pak nepochybně vstup do KSČ v dobách normalizace lze chápat jako pravicovou strategii. I když na druhé straně chápu, že Vás to rozrušuje. Ani jistá míra toho, čemu říkáte lidově vyčůranost, není s pravicovostí neslučitelná. Je Vaše chyba, že to berete jako výmluvu. Pokud bych v budoucnu opět vstoupil do komunistické strany (což nemohu pochopitelně nikdy vyloučit), nebylo by to již v dnešních podnínkách možno klasifikovat jako vyčůranost. Tak daleko však zatím nejsme, i když všechny možnosti zůstávají otevřeny.

Ke druhé části otázky: Podle posledního vyjádření mezinárodního panelu sdružujícího 4000 předních klimatologů je prognózu oteplování nutno formulovat ještě pesimističěji. Namísto dosavadních dvou až tří procent do konce 21. století se již otevřeně mluví o hodnotách blížícím se šesti procentům. Změny klimatu v minulosti byly výrazné, docházelo k nim však v nesrovnatelně delších časových obdobích. Nikoli tedy pouhý rozdíl teplot, nýbrž náhlost změny klimatu dnes ohrožuje reprodukci ekosystémů a s ní přežití lidstva.

Štěpán Kotrba: Pane Kellere, ve své nové knize Politika s ručením omezeným kladete mnoho neodbytných otázek, odpovídáte na ně ale mnohdy opět dalšími otázkami. Znepokojení, které kniha naznačuje má hluboké kořeny v samých základech současné - zajisté nikoliv dokonalé společnosti. Odpověď na jednu otázku jsem ale nenašel:

Je vůbec ještě nějaká šance, aby občan korigoval účinně i ve věku korporací chod věcí veřejných? Za jakých podmínek?

Jan Keller: V knížce Politika s ručením omezeným, která vyšla minulý týden, se snažím ve stručnosti shrnout, nakoli se obvyklé představy o možnostech politiky dostávají do střetu s novými procesy, jako je globalizace, nástup sítí, tzv.postmoderní mentalita, riziková společnost apod. Mnoho sociologů dnes hovoří o tom, že v důsledku toho všeho z politiky na úrovni státu dnes odchází moc. V 60. a 70. letech vládl optimismus ohledně možností občanů ovlivňovat politiku formou sociálních hnutí. Ta však prošla během 80.let vážnou krizí, kerá dosud přetrvává. Vzniká "nejistá společnost" a já se v knížce snažím naznačit, komu to vyhovuje a kdo na to doplácí. Je jasné, že přemíra jistot zavádí stagnací, příliš mnoho společnosti však společnost rozbíjí. V současné době je obtížné najít nějakého aktéra, který by byl schopen rozkladným tendencím čelit. Knížka je to dost smutná, i když je psána jako by vesele.

František: Pane Kellere, nebyl byste ochoten založit dospělou politickou stranu? Byla by to nesporně oběť, ale je potřeba mladé, kteří jsou schopni vyprodukovat myšlenku a přitom nebudou myslet jen a jen na sebe.

Jan Keller: Myslím si, že v naší zemi už nenní místo pro novou politickou stranu. Dnas s výjimkou strany nacionalistické, jejíž roli ovšem může poměrně snadno suplovat ODS, neboť ODS může poměrně snadno suplovat téměr jakoukoliv roli. Jediná cesta je, aby se postupně kultivovaly strany existující. Myslím si, že v situaci, kdy už není co rozkrádat a tunelovat, jim ani nic jiného nezbude.

Zdeněk Markus: 1. proč jste vlastně odešel (či byl "odejit"?) z brněnské univerzity? 2. dlouho jste nebyl vidět na obrazovce, třeba před rokem ve dnech zasedání MMF a SB bych očekával nějakou odbornou TV diskuzi na téma ekonomická globalizace, ve které bych viděl rád vás nebo vašeho kolegu - sociologa - václava bělohradského (jaký vůbec na něho máte názor, řekl bych, že určitá témata máte společná, přitom jsem si nikdy ale nevšiml, že by on nebo vy jeho ve svých textech zmiňoval či citoval)? 3. nemyslíte, že by neškodilo, kdyby v TV debatách bylo přítomno více nepolitiků - odborníků různých společenských věd, kteří dokázali prověřit kvality politiků lépe, než jen zase jiní politici (přijde mi, jako by tu byly témata, která jsou pro všechny politiky tabu)? v čem to podle vás spočívá, že v médiích v hlavním vysílacím čase vystupuje minimum nepolitiků?

Jan Keller: Z Brna jsem odešel především kvůli zdraví. Po 18 letech dojíždění a přespávání na zemi v kanceláři to už bylo nutné. zdravotně mi pomohlo, že jsem se vzdal prakticky dvou třetin dřívějšího učitelského úvazku. Peněz je sice málo, ale to je úděl tří čtvrtin společnosti. Nestěžuji si. Navíc se dobře bavím, když mi po těch létech štrapáce někdo nadává do komunistických prominentů.

V televizi jsem méně, protože je pro mne čím dál obtížnější kvůli hodinové besedě jet jeden den do Prahy a druhý den zase zpět. Aspoň je tam více místa pro ty, kteří bydlí blíže Kavčích hor.

Václav Bělohradský je mi sympatický a mrzí mne, že má načteno více literatury než já. Snažím se to dohánět, ale ta laťka je vysoká a peněz na knížky je čím dál méně. Je to takový zvláštní způsob budování vzdělanostní společnosti.

Rampo: Předem díky za Vaše články a knížky, jen víc, chtěl bych se zeptat - 1. popisujete stav, či už z hlediska sociologie, nebo ekologie, ( nebo jako sumu předšlých znalostí ) - ale zkuste naznačit východisko 2. mohlo by být řešením omezení velikosti lidstva ( počet lidí ) na tu úroveň aby je planéta dokázala slušně uživit ? - kto by vybíral ( to je celkem v kapitalizmu jasné - bohatí a bílí - s převahou technologie ) 3. mohlo by být řešením vytvoření nadčlověka ( bez reminiscencí na fašizmus ) - sofistikovaně genetikou bez násilí - za peníze lepší dítě - stačilo by jenom zvýšit dobu dožití a o zbytek se nestarat ) stejně nám je jedno co seděje v Africe - myslím že si tam potichu vymírají sami ( s naší pomocí ) 4. je nějaké řešení ( s plným domýšlení - které by nás nezavedlo k rasizmu, genocidě, a bylo by humánní ) Ještě jednou díky

Jan Keller: Je těžké, najít východisko, když ho nikdo nezná. Současná koncepce usžitelného rozvojeje jen mlhavým příslibem, že pokud se budeme všichni hodně snažit, situae se bude zhoršovat o něco pomaleji. PLaneta není dimenzována na šest miliard lidí s konzumem na úrovni průměrného Kanaďana či Američana. Ví se jen to, že Američan ani Kanaďan vze své životní úrovně nesleví a že ti ostatní je budou chtít dohnat. Nemohu si omoci, ale "peklo" je skutečně nejvýstižnější symbol pro situaci, která pak nastane. I když se to nějakému anonymovi před chvíli nelíbilo.

Hromadko Josef: Muze Hnuti za primou demokracii prispet k reseni krize pravo-leve dimenze politiky, k rozvoji obcanske spolecnosti, ke konci stranicko-politickych elit usilujicich ve stranickem parlamentarismu k ovladnuti statu. Dle Weitzeckra je ucelem stran zmocnit se a koristit ze statu. Ma, podle Vas, sanci zvitezit ve volbach organizace nestraniku.

Jan Keller: Zatím by snad stačilo, pokud by byl lidem povolen přístup k referendu. Nechápu strany, které mluví o zájmech národa a bojí se toho, že se národ vyjádří ke svým problémům sám. Minulý víkend poslanci zase odmítli nároky homosexuálů. Proč nenechají lidi, aby se v referendu k této otázce vyjádřili? Jsem si jistý, že by rozhodli moudřeji než poslanci, protože jsou ve své většině tolerantnější.

Hanák: Pane Kellere, byl jste velice proti bombardování vojenských a průmyslových cílů v Jugoslavii. Jak se stavíte k současnému bombardování talibánských cílů?

Jan Keller: Nepovšimnul jsem si, že by někdo bombardoval talibánské cíle. Každý den však na francouzské televizi TF 1 a Antenne 2 vidím mistrovské zásahy. jednou mešita, podruhé sedm snídajících dětí, jindy zase sklady Červeného kříže a celé části vesnic, jejichž obyvatelé se už nikdy nedozvědí, že došlo k atentátům v USA. S bombardováním těchto "talibánských cílů" z celé duše nesouhlasím. Za to souhlasím s výrokem předsedy zahraničního výboru Senátu demokrata Josepha Bidena, který prohlásil, že USA zatím vypadají jako "zbabělec, který si myslí, že ze vzduchu udělá, co chce".

Blažena: Jak vnímáte odstoupení pana Františka Schilbergera z Rady pro televizní a rozhlasové vysílání? Dostali jsme se skutečně do doby, kdy lidé, kteří mají větší zájem o své svědomí, svůj kredit než o svou peněženku odcházejí a veškeré důležité instituce obsadí páni Mackové a jejich příbuzní?

Jan Keller: Dostal jsem návrh kandidovat do televizní rady a odmítl jsem poté, co jsem si promluvil s několika lidmi, kteří ji poznali v minulosti zblízka. Nová rada ale zatím vypadá docela sympaticky, srovnáme-li ji s tou minulou Marešovou.

Mirek: Pane Kellere, Jake jste mel v detstvi konicky a zajmy, kdo vas nejvice ovlivnil, mel jste (mate) nejake moralni vzory. Koho a ceho si vazite, hlasite se k nejake vire? Dekuji za odpoved (a nemusite byt strucny).

Jan Keller: V osmé třídě jsem napsal do jakéhosi dotazníku, že mým životním vzorem je Athos, protože neměl rád pivo a ženy. Četli si to potom ve sborovně. Athos je stále mým vzorem, i když manželka a pivo značky Radegast některé mé názory na život korigovaly. Co se týče víry: Nevěřím takové koncepci boha, která tlačí lidi do pozice laboratorních myší, na nichž stvořitel testuje své hypotézy o poměru dobra a zla v lidské duši.

I. Laengsfeld: 1) Temelin, zda se, konecne bezi bez vetsich poruch. Muzete v kostce- ale zcela konkretne - shrnout Vas soucasny postoj k otazce nasich energetickych zdroju ? 2) Ktera z ekologickych nevladnich organizaci je nejblize Vasim postojum, jak hodnotite cinnost soucasneho ministerstva zivotniho prostredi, jake jsou Vase vztahy k panu Patockovi ? Citite se spise socilologem nez "ekologem" ? 3) Znate dobre Francii. V cem bychom si meli vzit z Francie, podle Vas, priklad (krome jaderne energetiky :-) a v cem nikoliv ?

Jan Keller: 1. Po rozjetí Temelína budeme vyrábět o mnoho desítek procent více energie, než kolik spotřebujeme. S vývozem mohou nastat problémy. I kdyby nenastaly, zavíráme si cestu k jednomu z hlavních ekologických systémových opatření, k připjetí daňové reformy, která by zdražila nehospodárnost. Bude naopak tlak na to, aby se energií nešetřilo. Přitom v energetické náročnosti výroby na jednotku produkce je na tom v Evropě hůře než my pouze Rumunsko.

2. Sympatizuji se všemi ekologickými nevládními organizacemi, těžko bych mohl vyzdvihnout jen některou z nich. Zároveň je mi jich líto, protože jim mnozí nadávají a zároveň po nich chtějí nemožné. Těch pár stovek lidí v republice nemůže napravit ani zlomek toho, co provádějí s přírodou ti ostatní.

3. Francie je tolerantní v rasovém a národnostním ohledu, má velice vyspělý systém sociální péče, odbourala bariéry pro studium na vysoké škole, které se my chystáme zavést. S hrůzou zjišťuji, že mi na ní nevadí vlastně vůbec nic. Snad ty pokoje v hotelích by mohly být lacinější, aby byly cenově dostupné i pro univerzitní profesory z Česka.

Jiří: Pane Kellere, jste populární a máte jistě mnoho příznivců, ale také odpůrců. Jeden z tazatelů Vás nepřímo vyzývá, abyste přestal učit. 1. Nemáte obavy, že posedlost vyrovnávatelů s minulostí může vést k tomu, že Vám třeba bude zakázáno přednášet? 2. Kde se bere v mnohých lidech tolik nenávisti a touhy se chovat nyní stejně jako se dříve chovali mnozí z těch, kteří byli označováni jako "oni"? Nekopírovala dřívější velká statostrana složení společnosti v podílu slušných a zlých nebo pracovitých a líných lidí?

Jan Keller: Sprosté dopisy a anonymy dostává každý, kdo kritizuje něco na současném stavu. Bez ohledu na to, zda byl předtím v KSČ, anebo seděl třeba ve vězení. Lidé, kteří píší anonymy, rozhodně za minuklého režimu žádnými hrdiny nebyli. Kompenzují si to touto formou. Jsou to typy lidí, kteří bili Němce po jejich kapitulaci. Hlas těchto lidí před listopadem i po listopadu je stejně silný, mění se jen artikulace nadávek. je mi líto, že jsem s nimi musel dneska strávit tolik času, který jsem mohl věnovat zevrubnějším odpovědím na otázky, které mají smysl a které budou čím dál aktuálnější, protože zůstávají vesměs neřešeny.

Marek Housa: Pred lety me hodne oslovila vase vase kniha Abeceda prosperity. Obsahem i formou. Prave encyklopedicka forma te knihy a strucnost hesel je ale pro vas publicicisticky styl nezvykla. Jak se ta kniha vlastne rodila?

Jan Keller: Byl to odpad, který se mi nepodařilo zabudovat do žádné z knížek, na kterých jsem zrovna pracoval. To je ekologicky povzbudivé, když člověk zjistí, že odpad může mít vyšší cenu, než finální výrobek. Autorsky již to tak povzbudivé není.

nekomous: Skvele je, kdyz (ex)komunista Keller, kteremu se sveho casu "prizen despoticke rezimu (komunistickeho) jevila jako vyhodna" a "veden ucelovosti ho vydaval za svobodny", kaze o informovanosti a otevrenosti a strasi "budovanim kasarenskeho rezimu" (uryvky z jednoho z jeho poslednich clanku).

Toz otazka: Proc jste vstupoval do zlocinne organizace jmenem KSC, drzici sve vlastni obcany (i vasim jmenem) jako zver za ostnatym dratem ? Hlavne prosim vas zase neopovidejte, ze to tenkrat tak bylo zvykem. U vas komousu mozna jo...

Jan Keller: Máte pravdu, asi jsem měl vstoupit do nějaké levicovější organizace. Snad ještě není všem dnům konec.

Miloš Ráb: Pane Kellere, domníváte se, že se naše společnost vyrovnala se svou komunistickou minulostí, nebo sdílíte názor, že morální stav naší společnosti přímo souvisí s neochotou vyrovnat se s komunistickou minulostí? Domníváte se, že bývalý komunista má morální kredit vykonávat pedagogickou činnost a psát články a publikace o morálce a politice? Co soudíte o Cibulkových seznamech?

Jan Keller: Ano, domnívám se, že bývalý komunista má morální kredit vykonávat pedagogickou činnost. Jinak bych to nedělal a věnoval bych se zaměstnání, kde mi dají více peněz. Anebo bych šel zase vozit pivo, jak jsem to dělal počátkem 80.let s červenou knížkou a doktorátem v kapse. V Cibulkových seznamech jsem se nenašel. A co Vy?

oldrich hruska: pred ctyrmi dny obsadili izraelci dalsich nekolik palestinskych vesnic(mest).prislo o zivot az 14 palestincu.na rozdil od zahranicniho tisku,kde tato zprava byla na tit.stankach cesky tisk temer neinformuje a ostatni media take ne.myslite,ze je na ne vyvijen politicky tlak nebo tlak ze strany majitelu techto medii? z jedne tv stanice(nepamatuji se ktere)jen v zastrcenem koutku jsem se dozvedel, ze zahynulo 5 lidi a to nejmenovali zda slo o palestince ci zidy.jaky je vas nazor? nezda se vam ze jsme nebezpecne prozidovsti a proamericti?" verejne mineni tomu nasvedcuje".pred casem jsem se dovedel od panu novacka a novotneho, ze verejne mineni je mineni lidi, kteri je mohou prezentovat jak pisemne tak slovne v mediich.nezda se vam to byt neprijatelne? diky za odpovedi. oldrich hruska poznanska 438 praha 8 tel.02/855 83 38 mobil 0608/312 674

Jan Keller: Ten problém je obecnější. Demokracie předpokládá objektivní a vyváženou informovanost. Když se válčí, nemlčí jenom múzy, ale také objektivita a vyváženost. To, co se děje v Palestině, je velká tragédie pro všechny zúčastněné strany. A domnívám se, že je to takový malý vzorek toho, co nás čeká, pokud se dosavadní neblahé trendy nezvrátí. Je to bitva o prostor, o zdroje (dokonce i pitné vody) a přehlídka stoprocentní nesnášenlivosti. Je to předzvěst toho, jak může nakonec vypadat celé 21. století. Média jsou dost proamerická, já ale nejsem protiamerický. Demonstranti v Seattlu byli také Američané.

(KONEC)

  ZACATEK ROZHOVORU


Komentáře k přednášce Privatizace veřejného sektoru útokem na střední třídu

Dobrý den,
Jan Keller sice v poslední době píše poměrně dost nesmyslů, ale splácat jich tolik ekonomických, historických, právních... v jednom článku by profesor vysoké školy snad přeci jen nedokázal:-) Nicméně bych čtenářům, kteří takovým ptákovinám věří, doporučil, aby zvážili přestup do strany, která jejich smýšlení vyhovuje lépe. Myslím, že jich je v ČR celkem dost na výběr...

S pozdravem, Petr Fiala
Ledeč nad Sázavou

On Tue, 14 Oct 2008 23:41:36 +0200 (CEST), Ondřej Hudec (napsal Tomáši Mrázovi, který článek doporučil k přečtení kolegům ze Strany zelených)

Myslím, že vím, co by udělal každý člověk "s otevřenou myslí" s plátkem
Haló novin, ale nechci být sprostý. Je mi líto k čemu se pan Keller
poslední dobou snižuje (populistická rétorika ála Rath, absolutní
negace všech kroků vlády bez jasné argumentace); ovšem že se sníží až k
k rétorice komunistické a svůj text začne zvoláním "soudružky
a soudruzi" bych opravdu nečekal.. Každopádně nejvíce mne mrazí z toho,
že mu na to skočí lidé jako Vy...

--
Ondřej Hudec
Praha 6

-----Original Message-----
From: darius [mailto:info(zavináč)darius.cz]
Sent: Wednesday, October 15, 2008 8:50 AM
Subject: FW: Přednáška pana Kellera

Je to taková špatně utajovaná Kellerova levicová úchylka, že své myšlenky jednou za rok prezentuje na komunistickém semináři ve Vratimově, ale (kromě úvodního "soudruzi a soudružky" :-) ) se komunistům nějak nepodbízí, prezentuje svá osvědčená sociální, ekologická a ekonomická témata. Dá se říct, že kdo si občas od Kellera něco nepřečte, není v obraze. Keller si pravidelně dělá srandu ze všeho, co nefunguje, je však poněkud malověrný na to, aby se důrazně postavil za věci, které by fungovat mohly a měly. Možná je to však i důsledek životní i vědecké moudrosti, která ví vždy přemnoho důvodů pro to, proč se něco nemůže povést nebo vynalézt, než aby tam zbylo místo pro potřebný kus víry, že například vůbec ještě na tomto světě bude něco někdy fungovat, něco významného se objeví a něco nového se uchytí. Takže nemám strach ani naději, že by z něj byl na stará kolena revolucionář. Nicméně i bourání starého a svědomitý Kellerův přehled o všem, co se právě ve světě i doma v širokém záběru jeho pohledu děje, může přis pět k výstavbě lepších zítřků.

Darius

   VRATIT SE