Využití technického konopí (Cannabis sativa
a využití jiných než omamných látek Cannabis indica)
Marihuana, cannabis, konopí –
Cannabis indica
Cannabis sativa
Cannabis ruderalis
Jde o tři druhy; podle jiné klasifikace má rod Cannabis čeledi Cannabaceae jen jeden velmi variabilní druh - C. sativa L., s dvěma poddruhy, sativa a indica. První je spíše severní a dává víc vláken a oleje, obsah psychoaktivně působících látek je velmi nízký nebo se vůbec nevyskytují. Druhá je spíše jižní a dává více omamných pryskyřic - často je obsah psychoaktivně působících látek velmi vysoký (Cannabis sativa L. var indica Lam). Rostliny prvého poddruhu (resp. druhu) jsou velmi vysoké (až 4 m), mají silný, vláknovitý stonek, jsou jen velmi málo rozdvojeny a mají řidší listoví. Rostliny druhého poddruhu (druhu) jsou nízké (do 1,2 m) a velmi husté, stonek není tolik vláknitý, jsou silně rozdvojeny a mají velmi husté listí.
Cannabis ruderalis JANISCHEWSKY 1924 - rostliny jsou velmi malé (60 cm), mají tenký, slabě vláknovitý stonek, nejsou téměř vůbec rozdvojeny a listoví není příliš husté, oproti tomu listy jsou poměrně velmi velké. Obsah působících látek není ani nízký ani vysoký.
SCHULTES (1975) uznává také křížení X Cannabis intersita SOJAK 1960 mezi Cannabis sativa a Cannabis ruderalis.
Všechny druhy konopí jsou dvoudomé, t.z. vytváří samičí a samčí rostliny. Samčí rostliny jsou zpravidla menší a méně rozdvojené nežli samičí. Dochází ovšem také k obojakým útvarům. Z hlediska kulturního jsou samičí rostliny mnohem důležitější. Vytvářejí pevnější vlákna a více psychoaktivních látek, stejně jako výživných semen.
Původně bylo konopí přiřazováno do řádu Urticaceae (kopřivovité). Konopí ale patří podle novějších výzkumů do řádu Cannabaceae (konopovité), čeledi Moraceae (morušovité). Nejbližším příbuzným je chmel Humulus lupulus, který přináleží ke stejné rodině jako Cannabaceae. Další příbuzní ještě nebyli popsáni. Konopí pochází pravděpodobně z centrální Asie. Odsud se lidským přičiněním rozšířilo do celého světa. Je možné, že se ony tři druhy konopí vyvinuly na základě pěstění a selekce člověka. V dějinách konopí rozlišuje SCHULTES (1975) tři fáze: divokou formu, kulturní formu a zdivočelou formu. Další příbuzní ještě doposud nebyli popsáni.
Botanické a taxonomické dějiny konopné rostliny jsou podobným způsobem zmatené jako stav zákonnosti. Byly-li již u arabských lékařů, otců botaniky a zakladatelů moderní binominální taxonomie, známy různé druhy konopí, dnešní moderní botanika udržuje až do současnosti pojetí, že existuje pouze jeden druh konopí s mnoha lokálními variacemi (SMALL 1978). Často se činí rozdíl mezi vláknovým, technickým konopím a indickým konopím. Z toho byly vyvozeny i právnické důsledky. Pěstování vláknového konopí bylo povoleno, zatímco "omamné" indické konopí bylo zakázáno a zákonem pronásledováno.
V průběhu dějin botaniky byla publikována následující označení jednotlivých druhů nebo variant konopné rostliny:
Cannabis sativa LINNÉ 1737
Cannabis Lupulus SCOPOLI 1772
Cannabis indica LAMARCK 1783
Cannabis foetens GILIBERT 1792
Cannabis erratica SIEVERS ex PALLAS 1796
Cannabis macrosperma STOKES 1812
Cannabis generalis KRAUSE 1905
Cannabis americana HOUGHTON et HAMILTON 1908
Cannabis gigantea CREVOST 1917
Cannabis ruderalis JANISCHEWSKY 1924
Cannabis pedemontana CAMP 1936
X Cannabis intersita SOJAK 1960
V současné době se hovoří o konopí jako o rostlině 21. století a vrací se zpět, kam patří, na viditelný vrchol ledovce využívaných rostlinných druhů. Kromě medicíny má tato rostlina nespočet dalších racionálních využití, např. i technické, ekologické, potravinářské, v kosmetice, chovatelství a živočišné výrobě.
Pěstování konopí má v Evropě významnou tradici. Například v Německu bylo pěstování povoleno v roce 1996 a dnes tam nalezneme na 21000 ha polí. V rámci Evropské unie nalezneme další plochy také v Rakousku, Nizozemsku, Velké Británii a v neposlední řadě také v jižních státech nebo v Polsku a Maďarsku.
Konopí znají lidé více než pět tisíc let. Konopě setá pochází ze Střední Asie a odtud se rozšířila prakticky po celém světě. Ve staré Číně a Indii se konopí pěstovalo také pro jeho léčebné účinky. Bohatým zdrojem informací o psychotropních vlastnostech této rostliny jsou indické kultury. Konopí bylo nezaměnitelnou součástí posvátných nektarů védské indie používaných při náboženských obřadech. Také v Evropě jsou archeologické nálezy konopí velmi ranného data. "Nejstarší doposud poznaný nález konopí pochází z doby ještě předgermánské (z Eisenbergu v Thuringen). Archeologické nálezy ovšem existují i pro dobu rané doby germánské. V popelu pohřební urny z Wilmersdorfu v Brandenbursku byla nalezena semena Cannabis sativa. Tento nález je datován do 5. století př. n. l. (Reininger 1968, in Ch. Ratsch: Konopí...) V jihoněmeckých hrobech ze stejného časového období byla nalezena semena semena konopí, konopná vlákna a celá květenství (Kessler 1985, tamtéž)." Z toho Ch. Ratsch usuzuje, že "konopí bylo již v prehistorické době užíváno u jihogermánských kmenů rituálně, právě jako pohřební předmět."
V Evropě bylo konopí původně rostlinou léčivou, potom teprve přadnou a olejnou. Semenec byl potravinou, ještě ve středověku dosti ceněnou. Uvádí se i vliv na zlepšování půdy a vlastnosti, škodný hmyz a fytopatogenní plísně zahánějící.
Konopí je vynikající potravinářskou plodinou. V semenech s konopným olejem nalezneme veškeré esenciální aminokyseliny (včetně těch, které si lidský organizmus nedokáže vyrobit) a nenasycené mastné kyseliny srovnatelné se sójou. Konopné bílkoviny jsou v rostlině obsaženy v podobných proporcích jako v lidské plazmě. Jediná hrst semen dokáže pokrýt denní dávku proteinů a mastných kyselin pro dospělého člověka a můžepředstavovat ochranu obavatelstva v době hladomoru. Díky vynikající chuti lze ze semene připravovat spousty teplých a studených nápojů jako třeba čaj, pivo, víno, a dokonce i destiláty. V kuchyni se pak dále v různých zemích využívá ve stovkách starých tradičních receptů. V dnešní době využívají výrobci konopí k výrobě nesčetného množství potravin. Konopné mléko představuje vedle např. mléka sójového a mandlového významnou preventivní ochranu dětí a mládeže před trasou alergie a dalších onemocnění vyvolaných nadměrnou konzumací kravského mléka.
Čeští vědci se zabývali látkami z konopného semene - semence: "Prozatím jde o látky extrahované vodou, respektive solnými roztoky a horkým mlékem, tedy hlavně o edestin, snad i cholin a trigonelin, něco málo i lipidy. První je dokonalou bílkovinou, v rostlinné říši výjimečnou, neboť dodává všechny důležité aminokyseliny, a to zvláště tryptofan, provitamin to niacinamidu, pak i lysin, arginin a methionin, důležité pro léčení tbc, pro růst a poslední zvláště významný pro játra, jako je i výše zmíněný cholin (vitamin J) a konečně snad i trigonelin, patřící do skupiny vitaminu PP a strukturně poněkud příbuzný s INH. V dietotherapii, zdá se, budou tyto látky velmi významné, hlavně u tbc, především dětské
Třetí a poslední skupina látek, lipidy, prozatím zkoušena nebyla, ač podle starých indikací a lidového užití i zde možno očekávat léčivé složky. Snad již mezi neutrálními tuky, kde jsou, podle charakteristiky konopného oleje soudě, mnohé důležité dvojné vazby, a tedy i vitagen F, případně další kyseliny mastné, snad se specifickým účinkem. Vzpomeňme chalmoogry u lepry. Dále význam mohou míti i lecithiny a hlavně fytosteroly, resp. nezmýdelnitelná frakce lipidů, od kterých možno očekávat, na základě starých zkušeností, i účinky hormonální s vlivem na žlázy prsní a nadledvinky." (Prof. Dr. J. Kabelík. 1955 - ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS - TOM. VI., in www.konopa.cz)
"Kultura konopí je velmi výhodná, potřebuje sice dobré hnojení, ale ne mnoho pletí, nejvýše na počátku, naopak samo plevel vyhubí, jakmile povyroste a lze ho právě k odplevelení polí použít. Zlepšuje kvalitu půdy, hlavně odpadovými, dobře tlejícími listy a skleníkovým mikroklimatem mezi jeho vysokými stonky vznikajícím, je velmi odolné proti škůdcům (antibiotika) a na semeno je velmi vhodné pěstit je jako meziplodinu, hlavně mezi zelím a kapustou, odpuzuje bělásky. Je výbornou předkulturou pro velmi náročné plodiny. Tvrdí se, že brání účinku fytopathogenním plísním bramborů, je-li mezi nimi vyseto.
Konopí má dlouhé kůlové kořeny a může čerpat vodu i z velké hloubky, stačí mu již 250 - 300 mm vodních srážek ročně. …
Ze 725 q stonků lze získat 100kg konopných vláken. při pěstění na semeno připadá z celé rostliny na semeno kol 10 %, něco více na kořen, stonek činí nejvíce, kol 60 %, listy kol 20 %.
Zvláště dobře se hodí kultura konopí pro odvodněné půdy rašelinné, udržuje dobře vhodnou strukturu půdy.
Vlákno konopné vyniká velkou pevností, potřebné pro provazy a lana, též však pro pevné plachty, pytle a pod. a jemnější vlákna čistá či míchaná se lnem či bavlnou též pro dobrá plátna. Moderní kotonisační metody velmi rozšiřují jeho použití. Dnes možno z konopných vláken vyráběti i zboží soukenné. Konopná koudel je důležitá jako těsnění potrubí, též na čištění strojů, lokomotiv a pod. Z konopného pazdeří lze vyrábět isolační tabule, stavební hmoty, lze jím topit (má ca 3 670 kalorií), lze je velmi snadno zcukernit, dává 60 % cukru a 20 % pentosanů. Konečně i pektinové hmoty mezi vlákny by snad šlo při jiných methodách získávání vlákna, než močením (máčením), využít. Lze využít pazdeří i na výrobu papíru a umělého hedvábí. blíže o tom všem poučí kniha: M. Peliščuk a A. Hadinec: Len a konopí. (knižnice textilního a oděvního průmyslu, Praha 1952). Dříve se vyrábělo ze zbytků stonků a pařízků i uhlí, které prý bylo zvláště dobré pro střelný prach. …
Listí, které činí až 20 % sklizně, lze využít co mrvy s 5 - 6 % N, hlavně proto, že se dobře v půdě rozkládá. Kořen sloužil kdysi co léčivá droga.
Semenec byl, jak řečeno, oblíbenou potravou. Úlehlová-Tilschová ve své České stravě lidové uvádí konopné polévky (polévka semenečná) i kaše a j. jídla. Léčivé využití uvádíme dále. Semeno obsahuje 25 - 34 % tuků a 22 - 25 % stravitelných bílkovin. Olej, podobně jako lněný, je rychle vysychající, jodové číslo 143, příjemně nasládlé chuti, připomínající olej olivový. Hodí se do rybích konzerv, pro cukrářství i na výrobu margarinu, ale též na výrobu fermeže a tedy i laků a linolea. Semenec dnes je znám lidem většinou jako kanárčí zob, ale má, jak níže uvedeme, význam i jako výživa lidská. V semenci je též cholin a trigonelin, pak fytin, který u tbc a chudokrevnosti býval zkoušen. O dalších látkách, jmenovitě o bohatství fermentů v semenci, pojednáno níže. Zajímavé mohou být i fytosteroly, snad s vlastností sexuálních hormonů a vůbec vlastnosti látek v nezmýdelnitelné frakci oleje, kde sexuálně hormonální účin můžeme nejspíš hledat.
Po vytlačení oleje zbývající pokrutiny mají ještě kol 5 - 7 % tuků a 25 - 30 % bílkovin a jsou velmi cenným krmivem.
Read B. E. Chinese medical plants from the Pen Tsao Kang Mu A. D. 1596 (1936) v semenu uvádí 19 % bílkovin, 31 % tuku, 5 % popele a pak: cholin, lecithin, fytosterol, edestin, fytin, trigonelin, inosit, linolenovou a glukuronovou kys. a vitamin E. V listu 0,2 % karotinu, hořčinu, Ca-malát, silici. V květných vrcholech kannabinol, pryskyřice, tuk, vosk, cholin, silici a 15 % popelu. …"
(Výzkumný ústav léčivých rostlin, Velké Losiny 1955 - ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS - TOM. VI. , in www.konopa.cz)
FYTONCIDY VE STOMATOLOGII
Ze zubního oddělení OÚNZ v Šumperku, předn. prim. dr. Jaromír Soldán
MUDr. Jaromír Soldán, přednosta
Převzato z: Čs. Stomat. 53, 23, 1953
Předběžné sdělení
Předpokládalo se již delší dobu, že by velkým zdrojem antibiotik mohly být vyšší rostliny. Byl to první B.P. Tolkin v r. 1928, který na tyto látky poukázal a označil je jménem fytoncidy. Výzkum antibakteriálních látek zaměstnával značně velké kádry lékař. vědeckých pracovníků a přitom se badatelé anglosasští soustředili hlavně na nižší organismy (houby a plísně), kdežto sovětská věda se věnuje průzkumu antibiotik ve vyšších rostlinách. Fytoncidy chrání tyto rostliny snad před nakažlivými chorobami a pozoruje se, že rostliny na fytoncidy bohaté trpí velmi málo hromadnými nákazami.
Zdá se, že fytoncidy jsou v rostlinné říši značně rozšířeny, dokonce i u kulturních rostlin. Výzkumem se zabývá kolektiv hygienicko-mikrobiologického odd.
Jiné použití této drogy je nepatrné. Pro nepříjemné vedlejší účinky se považuje za obsolentní drogu, z nového čes. lékopisu vypuštěnou. Nikde ovšem není zmínky o jejím účinku na pathogenní mikroorganismy. Jedině u některých jihoafrických černošských kmenů (Fingo, Xosa) z již. Rhodesie se konopí používá výhradně antibioticky proti anthraxu, úplavici a sepsi.
Bylo použito variety Cannabis indica, vypěstované prof. Dr. Kabelíkem ve Výzkumném ústavu pro léčivé rostliny ve Vel. Losínech. Tato orientální rostlina byla pěstována již druhý rok v našem podnebí. Tím si vysvětlíme její malou jedovatost a minimální účin narkotický a omamný.
Antibiotický účin drogy je v souvislosti s obsahem pryskyřičnatých látek. As. Dr. Krejčí prováděl obtížnou extrakci a bakteriologické testy účinné látky. K extrakci použil 96% a 70% ethylalkoholu.
Bakteriologické testy prováděl na pevných půdách na kmeny gramposit. i gramnegat., dodané ze sbírky kultur SZÚ v Praze. Bylo zkoušeno na staphylococcus pyogenes aureus, varietu na penicilin citlivou i proti penicilinu resistentní: účinek positivní byl u obou. Positivní účin byl zjištěn u následujících kmenů:
pneumococcus,
streptococcus beta haemolyticus,
streptococcus viridans alfa,
sarcina lutea,
corynebact. diphteriea,
bac. antrhracis.
Test na Escherichia coli byl negat.
Dále byla dokázána velká thermostbilita účinné látky: její účin se snížil pouze po 30 min. vaření v autoklavu při 120°.
Surový extrakt zabíjí stafylokok. kulturu in vitro ve zředění 11/2 promile.
Na mikroorganismy působí baktrericidně, ve vyšších zředěních bakteriostaticky.
Nízká jedovatost zjištěna pokusy na krysách váhy 200 g: vstříknutí 10 ccm extraktu podkožně a intraperitoneálně bez účinku. Přepočteno na člověka váhy 70 kg, by to činilo množství asi 3,5 litru. Dokonce u zvířat nebyly pozorovány ani známky omámení.
Ve stomatologii použili jsme extraktu z konopí ve stomatochirurgii v zevní aplikaci v lanolinovém vehikulu (extr. cannabis 0,5- lanolini ad 10,0), poněvadž toto je organismem vstřebatelné.
Proti penicilinu v místním použití je tu podstatná přednost v tom, že není třeba použít žádných omezujících kautel jako u penicilinu, není třeba preparát uschovávat v ledničce, nemusíme se vyhýbat styku s kovem. Aplikace je nad jiné jednoduchá, prostě se nanese látka sterilní kovovou lopatkou přímo na ránu. Proti penicilinu v zevním použití je zde ještě další přednost náhodně objevená. Při laboratorní extrakci praskla laborantce baňka s tekutinou, která jí vystříkla na ruku. Asi po 5 min. nastala povrchová anestesie, která trvala asi 1 hodinu.Tentýž účin byl ověřen při zevní aplikaci masti. Ve stomatochirurgii jsme masti s konopím použili na infik. extr. ránu, kde po 5min. byla remise bolestí a velmi brzy zahojení.
Dále bylo použito masti při ošetření hlubokých bolest. a secerinujících chobotů paradentálních, které byly otevřeny klínovitou excisí a aplikován cannabis. Remise bolestí během 1/2 hodiny, do druhého dne dehyperaemisovaná sliznice.
S úspěchem použito cannabis i při gingiválních kapucích u jednoduchých molimin dol. zubů moudrosti, dry socket, gener. ulcer, gingivitid i solitárních aft (zhojení do 24 hodin).
Při herpes labialis bylo též cannabis použito. Herpes je podle Trýba způsoben symbiosou neznámého virusu s některými ubikvitárními formami kokovými. Nevíme dosud, co podmiňuje zvrat tohoto agens ze stavu latence do pathogenity. Je jisto, že erupce vesikulek na okraji červeně rtů, jejich rychlá transformace v pustulky a pak v nažloutlé krusty je spojena s řadou bolestivých a nepříjemných pocitů, při větším rozsahu erupce i se zvýšenou teplotou a bolestmi hlavy. Při aplikaci cannabisu v erythematosním stadiu zmizela bolestivost za 30 minut a za 6 hodin nastalo zblednutí tkáně. Ve stadiu pustulosním a krustosním bylo dosaženo bezbolestnosti za stejnou dobu jako v předešlém případě a do 2 dnů úplného zhojení.
Příznivé výsledky byly zaznamenány i u použití při herpes corneae. Taktéž ulcerace v nasofaryngu byly za 1 den zahojeny po aplikaci sprayi s extr. cannabis.
V chirurgickém sektoru bylo preparátů použito ve více než 500 nejrůznějších případech v zevní aplikaci a nikdy nezklamal. Používáme ho od května 1952 a pro tuto krátkou dobu má moje zpráva cenu předběžného sdělení právě tak, jako sdělení o použití tohoto přípravku v oboru stomatologie záchovné.
Především bylo použito ve více než 100 případech surového extraktu k desinfekci dna kazivé dutiny při hlubokém nekomplikovaném kazu. Byl do kavity vložen tamponek napojený extraktem, překryt terčíkem steril. celofánu a pak provis. výplní. Výsledky nevykazují neúspěchů. I v případech podráždění pulpy (hyperemie) citlivost během 1-2 vložek aplikovaných do 2 dnů vymizela.
Dále bylo této látky používáno pro podložky pod výplně. V tomto případě bylo použito 10 g pulverisovaného dentinu horkovzdušně sterilisovaného z lidských zubů, který byl napojen 0,5 extr. cannabis. Vznikl mastný, žlutý prášek. Tento byl pak rozdělán těsně před použitím roztokem arab. gumy v teplém fysiologickém rotoku v hustou pastu. Při preparaci hlub. kazů jedn. hlavně u případů, kde kazivá dutina zasahuje do těsné blízkosti dřeně, takže nebyla vyloučena při normální preparaci ani mikroperforace cavi pulpae, dále u případů hlubších kavit, hlavně na předních zubech, překrýváme dno vypreparované kavity vrstvou již zmíněné pasty. Poté provedeme vložení defin. výplně. U případů bolestivé preparace se velmi brzy možná citlivost po vložení této podložky do kavity utlumí.Též v případech hyperemie pulpy takto zaplněných citlivost vymizela do druhého dne.
Takto bylo ošetřeno 283 zubů v době od počátku května t.r. Nebyly dosud pozorovány vůbec žádné příznaky podráždění pulpy nebo bolestivost zubu.
Cekem u 24 případů bylo použito stejné methody při ošetření pulpy náhodně otevřené na přímé překrytí nebo v případech vitálních amputací. Tyto případy byly ošetřeny za maxim. dosažitel. kautel sterility. Otevřená pulpa nebo její pahýl při amputaci byly překryty pastou z cannabisovaného dentinu, na tento přiložen terčík ze steril. celofánu a provis. výplň. Poněvadž se nevyskytly příznaky, byla po 1-3 týdnech provis. výplň nahrazena trvalou.
Jsme si jasně vědomi, že se toto naše předběžné sdělení týká případů příliš čerstvých pro definitivní konkluse a že tato methoda ošetřovací postrádá dosud prověření, hlavně po stránce histologické, se značným časovým odstupem. Přesto je tato methoda velmi slibná a budeme i nadále sledovat její výsledky a o nich po delším časovém odstupu referovat.
* Theoretické partie zpracovány podle prací kolektivu hygienicko-mikrobiologického ústavu PU v Olomouci, přednosta prof. Dr. J. Kabelík.
Na českém trhu je k dostání speciální
kosmetika z technického konopí
, která dokazuje, že zdaleka ne všechny léčivé účinky konopí jsou vázány na omamné látky indického konopí. Tyto silně regenerační rostlinné přípravky s vysokým obsahem vitagenů svým specifickým složením intenzivně působí na suchou, citlivou či jinak narušenou kůži. Obsahuje látky s antibakteriálním a antiseptickým účinkem, neobsahují omamné látky a nemají návykové účinky. Jsou vyrobeny podle originální české receptury, 100% přírodní, vhodné ke každému použití.
Cannaderm – atopos
Krém má značné revitalizující účinky i u osob trpících atopickými ekzémy a psoriázou – lupénkou. Působí velice příznivě na suchou, svědivou, drsnou a olupující se kůži, včetně kůže na končetinách.
Cannaderm – regenerace
Působí blahodárně na suchou a citlivou pokožku zejména při lišejích, vyrážkách a jiných kožních afekcích. Vyznačuje se sametovým účinkem.
Cannaderm – robátko
Výrazně působí na drsné, červené, svědivé a suché kožní projevy, urovnává mezibuněčné konflikty, eliminuje vznik a šíření nežádoucích kožních afekcí, hojí opruzeniny. Určeno pro dětskou pokožku, kterou zklidňuje a regeneruje.
Cannadent
proti oparům a aftám
Základem je speciálně upravený olej ze sepen technického konopí. Společně s hřebíčkovou silicí, arnikovým extraktem a tea tree olejem je nejúčinnějším přípravkem proti oparům, aftám, paradentóze, otlacích od zubních protéz, , ulevuje od bolesti při otevřeném zubním kazu i obnažených zubních krčcích. Nemá žádné vedlejší účinky.
Konopí - surovina budoucnosti
Konopí je vhodnou plodinou pro obnovu odlesněných, vyčerpaných a kontaminovaných pozemků. Neklade žádné zvláštní nároky na půdu
a nevyžaduje tolik hnojení jako jiné plodiny. Jako plevel roste téměř všude, daří se mu v mírném klimatu (13-22 °C), snese ale i větší nebo nižší
teploty. Díky dobré toleranci bylo pěstováno dvacet let na jednom místě bez známek vyčerpáni pudy. Proti tomu například len není takto tolerantní,
může být pěstován na stejném místě až za 5 - 7 let znovu. Také bavlna není vhodná a pro dobrou sklizeň je zapotřebí velké množství pesticidů. (Přes
polovinu všech spotřebovaných pesticidů dnes skončí právě na polích s bavlnou.) Konopí navíc nemá v podstatě žádné nepřátele z řádu plevelu ani
hmyzu. Rostlina rychle vzrůstá (během sto dnů až na čtyři metry) a má nahoře husté listoví, které vrhá stín a zajišťuje tak vlhké klima. To má
pozitivní účinky na půdní flóru. Půda nevysychá a konopí svými hlubokými a jemnými kořeny zlepšuje kvalitu půdy a zbavují ji také těžkých kovů.
Za normálních okolností nevyžadují konopné rostlinky po výsevu žádnou zvláštní péči. Plevel se v těsném porostu udusí. Výzkum ukázal, že konopí
má na hektar za rok nejmenší nároky na práci. (Náročnost bavlny je asi dvakrát tak vysoká.) Kořeny konopí také dokáží zabránit jevům vznikajícím
po odlesnění (erozím půdy, zanášení koryt řek, apod.).
ZDROJ PALIVA A ENERGIE
Stonky konopí stejně jako kukuřice, cukrová třtina a stromy, obsahují dřevitou část - rostlinnou buničinu, vhodnou po výrobu biomasových paliv, benzinu, dřevěného uhlí, rnethanolu i elektřiny. Samotné stonky se dají například svázat nebo slisovat a přímo použit k vytápění nebo k pohonu elektrických generátorů. Konopí má zhruba stejnou výhřevnost jako bukové dřevo a na rozdíl od něj roste dvanáctkrát rychleji. Celulózu a hemicelulózu ve dřeni lze přeměnit na alkoholová paliva (dále i na metanol, etanol a plynný metan). Také olej ze semen lze zpracovat na motorové palivo (k vytápění, na vaření, páleni v lampách, k pohonu motoru). Tato paliva mají téměř nulový obsah síry a znečisťujících látek, které jsou jinak běžné v ropě a při jejich spalování není poškozováno životní prostředí.
TEXTILIE
Konopí bylo přirozenou a oblíbenou textilií po celá staletí. Lze z něj utkat jak na hrubé a drsné vlákno (pytlovina, batožina), tak i na jemnou košilovinu (spodní prádlo, kapesníky). Jeho až 4,5 metrů dlouhá a pružná vlákna (bavlněná jen 2 cm) jsou údajně až osminásobně pevnější v tahu a čtyřnásobně trvanlivější ve srovnání s bavlnou. Mají přirozený lesk a jsou teplejší a více vstřebávající. Jsou tak vhodné pro výrobu ručníků, plen a oblečení pro kojence. Dobře se také barví. Z konopných tkanin se vyrábí i obuv a vlákno je přidáváno do směsí s dalšími tkaninami (s bavlnou, hedvábím , lnem...) Vznikají i průmyslové textilie a oděvy, které lze bez problémů prát v automatických pračkách a sušit v sušičkách. Velkým kladem tohoto oblečení je fakt, že oproti jiným materiálům ( 40 - 60 %) zadržují z 95 - 100 % UV záření.
PAPÍR
Konopí je alternativním zdrojem papíroviny - v minulosti se vyráběl pouze papír z hadrů a ročních plodin (papyrus, konopí), stromy jsou k výrobě papíru používány teprve od poloviny devatenáctého století. Jeden hektar konopí poskytuje čtyřikrát více vlákniny než jeden hektar lesa. Zatímco stromy rostou desetiletí, konopí by množství vlákniny na papír vydalo každý rok. Orientace na výrobu papíru z tohoto zdroje by zamezila hrozivému kácení lesů a následnému poškozování životního prostředí. Z konopí lze vyrábět různé druhy papíru a kartonu, které disponují lepšími vlastnostmi než papíry dřevité. Vynikají hlavně svou trvanlivostí a odolností. Papír je přirozeně pružný a částečně odolný vůči vlhku. K jeho výrobě nejsou zapotřebí agresivní výrobní metody, které hrubě poškozují kvalitu odpadních vod.
STAVEBNÍ A PRÚMYSLOVÉ MATERIÁLY
Z konopných stonků se dají vyrábět četné stavební materiály a řada průmyslových produktů. Stavební materiály jsou stejně pevné jako beton, avšak mnohem lehčí. Jejich využívání by mohlo snížit škody způsobené povrchovou těžbou vápence a masivním kácením lesů. Konopné lýko je v kombinaci s pryskyřičnými pojidly výjimečně pevné, vyrábí se z něj řada průmyslových materiálu o velké hustotě (karoserie u dopravních prostředků, předměty denní spotřeby, stavební desky, nábytek...). Rostlina je vynikající alternativou dřeva pro stavební materiály (od stavebního řeziva po překližku a dřevotřísku), které navíc dřevo svými vlastnostmi v lecčem předčí. Z konopného vlákna jdou zhotovit desky "sendvičového typu, které jsou několikrát pružnější a pevnější než jejich dřevěné protějšky. Vlákno se používá také jako složka izolačních materiálu izoluje jak tepelně tak zvukové.
POTRAVINY
Konopný olej obsahuje aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny v množství porovnatelném se sójou. Semeno je zdrojem všech osmi esenciálních aminokyselin, které si tělo člověka nedokáže vyrobit a které jsou důležité pro jeho imunitní systém. Hrst konopných semen dokáže pokrýt potřebu proteinů a mastných kyselin dospělého člověka na jeden den. Z konopných semínek se dnes vyrábí mnoho potravin jako například mouka, pečivo, neživočišné (rostlinné) mléko, sýry a pomazánky, müsli-tyčinky, těstoviny, ingredience do salátů, stejně jako jedlý olej a margarín. Semena, nazývaní také "semenec" nebo "ptačí zob" slouží také jako krmivo pro zvířata, nejčastějí pro exotické ptáky a drůbež. "Ptáci krmení touto pochutinou se údajně dožívají vyššího věku a těší se lepší fyzické koncici. Slepice, kterým byla semena přidávána do jídla, kladly větší a na živiny bohatší vejce." (M. Migros) Z listu a květu lze připravovat nápoje (čaj, pivo, víno i destiláty) a jídla na stovky způsobů.
VÝROBKY OSOBNÍ HYGIENY A KOSMETIKA
Olej z konopí je vynikajícím změkčovadlem na pokožku a vlasy, vyrábí se z něj řada kosmetických produktů (masážní oleje, šampony, krémy, masti a balzámy, číslici pleťové vody a krémy, parfémy, tělová mýdla...) a vyznačuje se výbornou roztíratelností. Na pokožku má stejně příznivé účinky jako oleje z avokáda, mandlí nebo jojoby a dokonce zvyšuje příznivé účinky jiných látek. Přípravky osobní hygieny, obsahující olej z konopných semen, pomáhají udržovat lidskou pleť vláčnou a hladkou, vlasy pak lesklé a pevné. Přítomná kyselina gamalinolenová napomáhá při léčbě lupénky, ekzému, lupů a dalších kožních onemocnění.
BARVY A LAKY
Konopný olej se přidával do nátěru k urychleni schnutí, lakovalo se jím dřevo. Používal se i k přípravě tiskařských barev , a i dnes se z něj netoxická barviva vyrábějí. Ve třicátých letech se tisklo převážné barvami ze sóji a konopí na kvalitní konopný papír.
PODESTÝLKA PRO ZVÍŘATA
Jako podestýlka se konopí i v Evropě používá několik staletí. Vysoký obsah celulózy způsobuje, že je vysoce savé.
Díky této vlastnosti je chovateli ceněné a hojně využívané hlavně ve stájích pro koně, ale i pro další zemědělská zvířata.
PLASTY
Vše co můžeme vyrábět z uhlovodíků, které obsahuje ropa je možné vyrobit z uhlovodíků obsažených v zemědělských plodinách. Konopná vlákna dokáží nahradit umělé hmoty používané k výrobě nádobí, člunů, automobilů a například snowboardu. Recyklovatelné plasty na bázi konopí jsou v přírodě snadno rozložitelné.
Krátká vlákna můžeme zpracovat na celofánový obalový materiál nebo z nich vyrábět jednorázové nádobí na jedno použití, které nahradí polystyrén a v přírodě se volně rozloží. Mimořádnou kvality a slibnou budoucnost mají
mnohé kompozitní materiály používané zejména ve stavebnictví. Konopí je vhodnou surovinou pro jejich výrobu.
zdroj a další informace: Internet:
http://www.konopa.cz
http://www.darius.cz/archeus/B_konopi.html
Časopis Moje zdraví 12/2005 (Michal Mirgos: Další přínos konopí nejen v potravinářství a v kosmetice; v tomto článku však již byly použity některé citace z těchto stránek, rep. společných zdrojů)
KONOPI V MEDICINE
|