| Projekty pro Českou televizi |
|||
| Úvodní stránka Clanky Kontakty Portal ZVONU Politické linky Zpravodajské linky PRESSKARTEL AUDIOVIZE ZACATEK PROJEKTU |
------------------------------------------------------------------------ Projekt Jakuba Puchalského POKRACOVANI 8. Původní dramatická tvorba Česká televize zůstává největším a až na výjimky téměř monopolním výrobcem původního televizního dramatu, což ji i do budoucnosti zajišťuje zájem diváků. Pokud však chce tento zájem udržet a přitom naplňovat své veřejnoprávní poslání, měla by její dramatická produkce být, stručně řečeno, nápaditější a mnohem více současná. Téměř chybějí seriózní dramatické projekty, které by byly politickou, ekonomickou a zejména morální reflexí "klausovské" éry. Pokud se tak přesto stane, jako např. v případě restituční ságy "Života na zámku", děje se tak často v nepravděpodobně vykonstruovaných zápletkách a se zbytečným patosem. V podstatě neexistuje "sociální" drama, které by bez reminiscencí "dietlovského socialistického realismu", byt' s Dietlovým řemeslným umem, pojednávalo o sociálním klimatu ve společnosti a bylo vnímavé například vůči odlišné kvalitě života jednotlivých regionů. Místo toho se televizní tvůrci často obracejí k historickým či pohádkovým námětům, které jakkoliv mají své důležité místo na obrazovce veřejnoprávní televize, se životem současného člověka "v blbé náladě" nemají příliš společného. Jednou z výjimek může být připravovaný Křižanův seriál o případech ze soudní síně. Česká televize by v budoucnosti měla nabízet kromě náročnějších dramatických projektů (např. několikadílných inscenací či seriálů) také delší série "soap operas" a "situačních komedií" ze současnosti, které budou více respektovat českou tradici. (Tedy nikoliv "český Dallas", ale s nižším rozpočtem a svižnějším scenáristickým rukopisem vyrobený "Život na zámku".) Veřejnoprávní televize by měla také dávat prostor nový scenáristů, kteří by se mohli například podílet na výrobě "nízkorozpočtových" studiových inscenací. Cyklus těchto inscenací by byl vysílán v pravidelném čase a pod jednotným názvem. Důležitým a je třeba zdůraznit, že v kontextu české kultury mimořádně přínosným posláním České televize, je podpora českého filmu, který by bez finanční a producentské účasti ČT v nynější podobě pravděpodobně přestal existovat. Tato podpora by jednoznačně měla trvat i nadále, byt' v budoucnosti by měla více směřovat k projektům, které zvýrazní veřejnoprávní charakter České televize a zaměří se zejména na současné drama. 9. Komediální žánr a zábavní pořady Komediální a zábavný žánr České televize má poměrně velké rozpětí a nabízí příklady jak vynikající, tak spíše průměrné televizní zábavy. Do první kategorie lze jistě zařadit mj. "Manéže" B. Polívky či "Šikmé plochy" M. Markoviče. Odvážným a úspěšným pokusem o "ostřejší" satiru se stala nyní téměř kultovní "Česká soda". ČT by rozhodně měla ve vysílání všech těchto pořadů pokračovat, popřípadě jejich frekvenci ještě zvýšit. Pokud jde o nekonvenční humor "České sody", existuje jistě prostor (např. ČT 2) pro více pořadů tohoto typu. Nedostatečná je nabídka politické satiry pro většinového diváka. Kromě zmíněných a osvědčených pořadů Markovičových a Polívkových nabízejí tento druh zábavy pouze Z. Bubílková s M. Šimkem ve své show "S politiky netančím". Trojici těchto titulů by měly rozšířit pořady, které budou "pracovat" s ostřejší politickou satirou a budou určeny méně konzervativnímu publiku. Tyto pořady by měly být prostorem pro nové televizní tváře. Značný a zatím nevyužitý prostor nabízí komediální žánr. Jak je naznačeno v kapitole o původní dramatické tvorbě, vedle klasických televizních komedií a satirických magazínů (typu "České sody" či "Kombajnu") by se Česká televize měla pokusit také o "situační komedie", které v zahraničí patří k nejsledovanějším programovým titulům. ČT by přitom mohla využít praktické zkušenosti konkurenční TV Nova, která se v českých poměrech stala průkopníkem tohoto žánru. Jak dokazuje trvající popularita řady osobností a pořadů, které byly symbolem televizní zábavy před rokem 1989, český divák je spíše konzervativní a nerad si zvyká na přílišné novinky. Ačkoliv tuto skutečnost nemůže ignorovat ani současný komediální a satirický žánr, veřejnoprávní televize by se neměla vzdávat méně tradičního, provokativnějšího a novými tvářemi prezentovaného humoru, který by divácká očekávání spojená s televizní zábavou pomohl vymanit z předlistopadových návyků. V této souvislosti je třeba zmínit také práci s archívem televizní zábavy: spíše než mechanicky zařazovaným, "osvědčeným" titulům (Televarieté, Bakaláři apod.) by budoucnost měla patřit např. kuriózním či dosud nevysílaným záznamům. Příkladem velmi populární televizní zábavy je střihový pořad ostravského studia ČT "Neváhej a toč". Nabízí se však otázka, zda - li je správné, aby veřejnoprávní televize spojovala úspěch a kvalitu své zábavy právě s tímto pořadem, který není původním projektem České televize a který se již dávno ukázal být úspěšným po celém světě. Ačkoliv jde o velmi sledovaný pořad, divácká úspěšnost neznamená, že jde o pořad úměrně kvalitní. 10. Televizní soutěže Vynikajícím reprezentantem soutěží, prezentovaných veřejnoprávní televizí, je cyklus "O poklad Anežky České", který vtipně spojuje prvky zábavy, soutěživosti a vzdělávání. Právě tato kombinace s minimální finanční či jinou materiální motivací by měla být obecným modelem pro všechny soutěže ve vysílání ČT. Na obrazovce veřejnoprávní televize by v žádném případě neměly mít prostor soutěže, jejichž smyslem je výhradně boj o velké peněžní či jiné ceny a které bývají v českých podmínkách často spojeny se sponzorováním soukromými subjekty. (Problematice reklamy a sponzorování je věnována později samostatná kapitola.) Zvláště dětské kvízy by měly být více vzdělávacího charakteru. Soutěžní pořady obecně by měly být dynamičtější a kontaktnější a měly by být snímány v mnohem moderněji upravených studiích, jejichž současný design nezřídka připomíná dobu dávno minulou. 11. Hudební pořady Česká televize naplňuje své veřejné poslání v oblasti hudebních pořadů velmi dobře, když zprostředkovává všechny hudební žánry a vedle hudby vážné, jazzu a country nezapomíná ani na hudbu rockovou či alternativní hudební směry (jak ji mapují např. pořady "60" či "Paskvil"). Jednou z možností, jak tuto nabídku v budoucnosti doplnit, by mohla být televizní hitparáda, vysílaná na prvním programu, která by se zaměřovala výhradně na českou popovou a rockovou scénu. Hitparáda by byla kombinací videoklipů a "živého" hraní ve studiu za přítomnosti diváků a byla by určena především mladšímu publiku, které právě v této oblasti logicky upřednostňuje komerční televizní stanice. Pořad by byl zároveň významnou pomocí domácímu hudebnímu průmyslu, jehož možnosti jsou pod tlakem zahraniční konkurence velmi omezené. 12. Sportovní pořady Také v oblasti sportu je Česká televize věrna svému veřejnoprávnímu charakteru, když kromě významných domácích a zahraničních sportovních událostí zprostředkovává divákům i okrajová sportovní odvětví. V budoucnosti však bude její pozici obtížnější, neboť s rozvojem kabelové a satelitní televizní sítě nelze vyloučit prodej vysílacích práv pro některé sportovní soutěže soukromým subjektům a zavedením "předplatného" (pay-to-view TV). Veřejnoprávní televize by v takovém případě měla být schopna hájit a zdůvodnit svou povinnost zprostředkovávat významné, především mezinárodní sportovní události co nejširší divácké obci, a zabránit tak její redukci na omezenou skupinu "předplatitelů". Pokud jde o úroveň sportovních pořadů ČT, je zřetelně vyšší než v případě konkurenčních stanic. Nicméně je třeba poznamenat, že způsob komentování sportovních přenosů je často zbytečně okázalý a patetický a naopak v něm scházejí spontánnost, ironie a dramatičnost. (Jakoby stále zcela neminula doba, kdy sportovní fandové v případě živě vysílaných sportovních utkání nejraději sledovali televizní obraz a poslouchali rozhlasový komentář!) Otevřen zůstává také prostor pro získávání bývalých vrcholových sportovců ke komentátorské spolupráci, a to na pravidelnější a širší bázi než dosud. 13. Uvádění programů Je-li jakýmsi leitmotivem tohoto projektu snaha o definitivní rozchod s pozůstatky předlistopadové televizní reality, pak symbolickým počátkem nové éry veřejnoprávní televize by mělo být odstranění hlasatelek , resp. hlasatelů z televizní obrazovky. Nejenže mnozí z nich jsou hlasateli dokonce předlistopadovými, ale obecně tento způsob uvádění programů již dávno zastaral. Ve většině zemí zmizeli televizní hlasatelé z obrazovky před více než 20-ti lety! Spojovacími články ve vysílání ČT by se proto co nejdříve měly stát krátké a výstižné zvukové komentáře či obrazové předěly, využívající např. loga ČT. Argument, že odchodem populárních hlasatelských tváří Česká televize riskuje vlnu divácké kritiky, by neměl obstát. Vždyť sledovanější TV Nova hlasatele také nemá! Česká televize by se po vzoru komerčních stanic měla naučit lépe využívat přestávek mezi programy k informování o svých pořadech. "Upoutávkové šoty" či krátké "mini dokumenty" o stěžejních programových titulech jsou nezbytným předpokladem k zaujetí a získání diváka. Především obrazová a grafická montáž těchto šotů by měla být mnohem dynamičtější a zajímavější než dosud. 14. Komunikace s divákem Česká televize by měla být více než dosud otevřena kritice odborné i laické veřejnosti a svých konkurentů. Je v rozporu s veřejnoprávním charakterem ČT, aby pořad "Setkání s obrazovkou" byl proudem sebeoslavné rétoriky a aby se moderátorka) tohoto pořadu programově vyhýbala tématům, která pro ČT nemusejí být zrovna příjemná. Mimochodem více humoru a ironie by tomuto pořadu jenom prospělo! Ačkoliv téma koexistence veřejnoprávní ČT a soukromé TV Nova by jistě vydalo na samostatnou teoretickou práci a není ani smyslem tohoto textu zabývat se vývojem vzájemné mediální "války" obou televizí, pokládám za nepřípustné, aby veřejnoprávní televize využívala k vedení této války jakékoliv vlastní pořady, nejméně potom zpravodajství. Obsahem zpráv mají být celospolečensky relevantní informace, a nikoliv účelově vyrobená vlastní obhajoba či naopak skrytá kritika konkurenta. Jak kdysi prohlásil Oscar Wilde: "Je pouze jedna věc horší, než když se o vás mluví. A to když se o vás nemluví." Wildeův výrok by si Česká televize měla vzít za svůj! 15. Zahraniční programy Česká televize - v souladu se svým veřejným posláním - zařazuje do svého vysílání široké spektrum zahraničních programů, od dokumentárních a komediálních seriálů až po kvalitní filmovou produkci pro náročného diváka. Tato programová oblast má tradičně vysokou úroveň a proto nevyžaduje zásadnější komentář. Je snad možné ji vytknout pouze poněkud roztříštěné a nepřehledné vysílací schéma, které divákům znesnadňuje orientaci v nabídce těchto pořadů. 16. Obecné programové poznámky Závěrem této kapitoly je možné konstatovat, že celková struktura programu ČT nemá výraznější slabiny a že Česká televize víceméně zdárně naplňuje své veřejné poslání. Kromě výše specifikovaných nedostatků u jednotlivých programů by Česká televize v obecné rovině měla usilovat o: Š posílení dramaturgické koncepce v intelektuální i zábavné rovině Š zlepšení vizuální kvality programů (nevyhovující jsou zejména dekorace televizních studií a využívání současných možností počítačové grafiky) DOPLŇUJÍCÍ POZNÁMKY K POSÍLENÍ VEŘEJNOPRÁVNÍHO CHARAKTERU ČESKÉ TELEVIZE Existence dvou odlišných programů (ČT 1 a ČT 2) Zájmem veřejnoprávní České televize by mělo být zachování dvou programových okruhů, které představují svébytné a přitom se vzájemně doplňující útvary. Odbornou veřejností je vysoce hodnocen zejména 2. program ČT, jehož profil odpovídá intelektuálnímu zájmu a potřebám náročnějších diváků. Určitý prostor k dalšímu zvýšení kvality programu a případně k získání nového diváka se skrývá v promyšlenější dramaturgii a celkovém zjednodušení vysílacícho schématu ČT 2. Pozice prvního programu je, zdá se, poněkud složitější a ne vždy je patrné, že uvnitř ČT existuje jasná představa o jeho filozofii a koncepci. Jak již bylo zmíněno v předcházející kapitole, řada konkrétních pořadů pro většinového diváka na l. programu navíc není na potřebné profesionální a intelektuální úrovni, což dále znehodnocuje veřejnoprávní charakter ČT. Navrhuji proto, aby první i druhý program České televize měly svého "programového ředitele", který bude schopen přesněji definovat a průběžně ovlivňovat zaměření daného programového okruhu. Tato změna by měla přinést jasnější profil ČT1 i ČT2 a znamenala by tak posílení veřejnoprávního charakteru České televize. Regionální struktura České televize Povinností veřejnoprávní televize je zachovávat jistý a předem definovaný poměr mezi produkcí centra a regionálních studií. Jinými slovy, účast mimopražských televizních studií na tvorbě původních programů, a to regionálního i celoplošného dosahu, by měla zabránit "pragocentrismu" České televize. V tuto chvíli však tento poměr není jasně zdůvodněn a činnost regionálních televizních studií vyžaduje logičtější koncepci. Regionální studia (Ostrava, Brno) by se měla nadále soustřeďovat na regionální zpravodajství a publicistiku. Jejich pořady by měly mapovat politiku na komunální a regionální úrovni a měly by se obecně zajímat o společenské, kulturní a případně sportovní události, vztahující se k regionu. Až potud je role mimopražských studií jasná. Otazníky však zůstávají nad jejich dramatickou tvorbou. Teoreticky by v regionech měly vznikat dramatické pořady jak regionálního charakteru, tedy určené především regionálnímu publiku, tak celoplošného dosahu. V prvním případě by realizace dramatických pořadů měla být co nejvíce v kompetenci daného studia. Současně je žádoucí, aby regionální studia nabízela hodnotné dramatické projekty "celostátnímu" divákovi. V tomto případě by měla být co nejvíce zefektivněna spolupráce s Prahou: plýtváním peněz koncesionářů je nepochybně současná praxe, kdy z centra do regionů za natáčením konkrétního pořadu cestují početné výrobní štáby, anebo naopak kdy regionální tvůrčí skupina realizuje svůj dlouhodobý projekt v Praze. Námětem k debatě může být také případná specializace existujících regionálních studií. Může být například v budoucnosti výhodné přemístit výrobu jednoho typu pořadů (např. pro děti a mládež) do některého z regionů, budou - li v tomto místě dostatečný tvůrčí potenciál a nadšení? Podobný krok v současnosti by byl pochopitelně nesmyslný, avšak vznik plnohodnotných tvůrčích podmínek mimo Prahu by mohl mj. znamenat, že regionální studia budou schopna si udržet talentované lidi, kteří dříve či později uvažují o odchodu do Prahy. Možností, kterou je třeba zmínit, ačkoliv závisí na budoucích finančních možnostech České televize, je také rozšíření sítě regionálních studií ( např. v jihočeském či severočeském regionu). Vznik nových studií, která by po vzoru TS Ostrava a TS Brno např. zajišťovala regionální zpravodajství a publicistiku a lépe tak mapovala život daného regionu, je jistě spojen s obrovskými investicemi. Spolupráce se soukromými výrobci audiovizuálních pořadů a nezávislými tvůrčími skupinami, odborně vedenými pracovníky ČT, by však mohla přinést České televizi v počáteční fázi značné úspory. Tréninkový program na půdě České televize Jak již bylo zmíněno v úvodu tohoto projektu, navzdory podstatným změnám, k nimž v České, resp. Československé televizi od roku 1989 došlo, nedosahuje stále profesionální zázemí ČT úrovně běžné ve vyspělém mediálním světě. Proto je velmi žádoucí, aby vedení České televize soustavně zvyšovalo kvalifikaci a odbornost svých zaměstnanců, a to formou doplňkového vzdělávání a tréninku. Navrhuji proto, aby poměrně značné finanční prostředky (které alespoň v počátku vzniknou úsporami v jiných oblastech) byly investovány do vzniku intenzivního "tréninkového programu", jehož koordinací bude pověřeno zvláštní a počtem zaměstnanců nevelké oddělení. Náplní programu by měly být krátkodobé či střednědobé odborné kursy, přednášky, "kulaté stoly" či prakticky orientované semináře, které by vedly domácí i zahraniční špičkoví odborníci (novináři, režiséři, producenti, dramaturgové, manažeři, odborníci v oblasti veřejných služeb atd.). Tréninkový program by měl nejen odborně - vzdělávací efekt, ale mohl by se stát také užitečným zdrojem nápadů a mnoha lidem by nabídl perspektivu profesionálního růstu uvnitř České televize. Navíc by se stal argumentem proti těm hlasům, které poukazují na nehospodárné využívání veřejných prostředků: soustavné vzdělávání pracovníků ČT je přece investicí do celé mediální oblasti a v širším slova smyslu do české kultury vůbec. Etický rozměr veřejnoprávního vysílání České televize Etické principy, jimiž se Česká televize ve své práci i v komunikaci s okolím řídí, jsou ve své podstatě odrazem etických norem přítomných v české společnosti, a nemá proto velký smysl poukazovat na případnou nedostatečnost těchto principů. Obecně by však mělo platit, že veřejnoprávní televize by měla být normotvornou institucí, která bude dodržovat nejpřísnější etické zásady a jejíž normy chování k veřejnosti i profesionálním partnerům budou všeobecně uznávané. To se týká nejen žurnalistické práce (viz poznámka o zneužívání zpravodajství v boji s konkurencí), ale také vyjednání s externími tvůrci, které by mělo být vedeno korektně, a nikoliv z pozice síly a monopolního postavení ČT. Podle zkušenosti mnohých vlak zaměstnanci České televize právě této skutečnosti zneužívají. Běžnou praxí by mělo být např. vypisování konkursních řízení na všechna významnější pracovní místa, které je dnes nahrazováno neprůhledným "dosazováním na místa". K posílení etického povědomí zaměstnanců ČT by mohl být vypracován nový interní kodex etických norem, jejichž aplikace by byla vyžadována v praxi. Současný kodex je v tomto směru nevyhovující. Přínosná by mohla být rovněž těsnější spolupráce mezi vedením a Radou ČT. Česká televize a nezávislé produkční skupiny Vztah České televize k nezávislým produkčním skupinám je poněkud deformován obecně přijímaným názorem uvnitř ČT, že práce těchto skupin nedosahuje potřebné kvality a efektivity. Opak se v mnoha případech zdá být pravdou, neboť myšlenkový a tvůrčí potenciál externích skupin je často vyšší než u samotné ČT. Také jejich reálné výrobní náklady by byly srovnatelné s interně produkovanými pořady, pokud by rozpočtová kalkulace u interních tvůrců zohledňovala provozní náklady. Také s kritikou na adresu kvality pořadů, vyráběných externě, nelze vždy souhlasit. Potvrzuje to Zpráva Rady ČT za rok 1996, která poněkud překvapivě a ne zcela oprávněně napadá nestejnou kvalitu některých pořadů společnosti "Febio", vysílaných v rámci jednoho z dlouhodobějších projektů. Produkce společnosti Febio patří jistě k tomu nejhodnotnějšímu, co veřejnoprávní ČT v oblasti televizního dokumentu nabízí, a objektivně řečeno, "fébiovské" cykly jsou schopny kvalitou převýšit vlastní produkci České televize. Navíc je třeba poznamenat, že pokud by i kritika Rady ČT na adresu společnosti "Febio" byla pravdivou, svědčí to o nedostatečném "dohledu" České televize nad realizací zmíněného projektu. Tento dohled by přitom měl být samozřejmou součástí spolupráce a smluvního vztahu obou stran. Jiným, byt' odlišným příkladem nedostatečného dozoru ČT nad produkcí nezávislých skupin, může být činnost společnosti Vachler Art Company. Tato společnost vyrábí nejen filmový měsíčník "Kinobox", vysílaný na 2. programu ČT, ale také pořad velmi podobného zaměření a formátu pro soukromou televizi Prima. Česká televize by měla také usilovat o to, aby současných 5% programu, které jsou vyráběny nezávislými skupinami, se v budoucnosti podstatně zvýšilo, a to například na 25%. Právě tento objem pořadů totiž pochází od nezávislých tvůrčích subjektů např. ve vysílání BBC. Ačkoliv jde o poměrně razantní a ne zrovna snadno proveditelnou změnu, její realizace by otevřela nezávislým tvůrcům prostor pro řadu nových projektů a v důsledku by byla přínosem pro celý domácí televizní a filmový průmysl. Reklama a sponzoring v České televizi Otázka, proč veřejnoprávní Česká televize má mít právo nejen vybírat koncesionářské poplatky, ale také využívat, byt' omezených příjmů z reklamy, bude vždy aktuální a vedení ČT musí být připraveno tuto otázku zodpovídat. Souběh koncesionářských poplatků a reklamy se v tuto chvíli zdá být nepostradatelným ekonomickým nástrojem pro zachování veřejnoprávní televize, která v relativně omezeném ekonomickém prostoru provozuje dva vysílací okruhy a která v nejbližší době zřejmě nemůže očekávat podstatné zvýšení koncese. Vedení ČT přesto musí pokračovat v přesvědčování veřejnosti a parlamentu, že další zvýšení poplatku je v budoucnosti nutností, pokud má Česká televize bez komerčních tlaků úspěšně naplňovat své veřejné poslání. V této souvislosti je třeba poznamenat, že snahu České televize o zachování "duálního" systému financování paradoxně podporuje nevídaný komerční úspěch TV Nova, která by v případě zákazu reklamy na ČT zcela ovládla televizní reklamní trh a stala se nepřiměřeně mocnou mediální institucí. V budoucnosti však nelze vyloučit pohyby v tzv. "reklamním koláči", vyvolané např. vstupem nových subjektů na trh, a v takovém případě musí být ČT opět připravena zdůvodnit zachování "duálního" systému či razantní zvýšení koncesionářského poplatku. Přísnější pravidla, odpovídající veřejnoprávnímu charakteru, by měla být každopádně přijata v oblasti nepřímé reklamy, jakou je sponzorování vybraných pořadů ČT. Zvláště je nepřípustné: Š aby součástí programů byla jakákoliv prezentace konkrétních výrobků či komerčních aktivit soukromých společností Š aby po většinu doby snímání některých pořadů byly v záběru reklamní poutače sponzorů Š aby sponzorování bylo běžnou praxí u dětských pořadů (magazín Oáza). Vedení ČT by mělo více než dosud zjišťovat, zda sponzorování vybraných pořadů není spojeno s finančními či materiálními výhodami individuálních zaměstnanců ČT. Zabránit této spojitosti by měla jasná pravidla sponzoringu, která v tuto chvíli neexistují. B) ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY HOSPODAŘENÍ ČESKÉ TELEVIZE Prvořadá otázka, jejíž zodpovězení musí předcházet vzniku každého pořadu veřejnoprávní televize, se týká vztahu výrobních nákladů a kvality pořadu. Jinými slovy, kde a jakým způsobem je možné dosáhnout maximálních finančních úspor, aby to nikterak neovlivnilo kvalitu pořadu a nezkreslilo jeho zamýšlené poselství. Tento imperativ by měl být přítomen v uvažování všech tvůrců a producentů ČT. Pracovníci České televize i její externí spolupracovníci jsou vesměs zaplaceni méně, než je průměrná mzda ve zbytku mediálního sektoru. Tento nepoměr je třeba vyrovnat, pokud veřejnoprávní televize má být po všech stránkách atraktivním pracovním prostředím pro schopné a kvalitní lidi. Zvýšit průměrný výdělek zejména tvůrčích pracovníků ČT je možné po nalezení úspor v jiných oblastech či naopak zvýšením příjmů. Nové vedení ČT by mělo usilovat o obojí. Vypracování konkrétních úsporných opatření a celkové zvýšení efektivity hospodaření, jakkoliv jsou důležité již v tuto chvíli, však budou možné až po důkladném posouzení celkové ekonomické situace České televize. A tuto příležitost bude mít až její příští vedení, které by mělo ve spolupráci s externími a interními konzultanty vypracovat podrobné zprávy o hospodaření jednotlivých redakcí a oddělení. V následujících poznámkách se přesto pokouším alespoň v obecné rovině naznačit oblasti, kde jsou možné úspory, kde je naopak zapotřebí více peněz a konečně kde je možné navýšení příjmové stránky. Oblasti, kde jsou možné finanční úspory Š Možností k podstatným úsporám je snížení počtu interních tvůrčích skupin. Tento krok by přitom neměl znamenat ohrožení programu, neboť reorganizované tvůrčí skupiny by zaměstnávaly lépe placené a motivované lidi a větší objem pořadů než dosud by především vyráběly nezávislé tvůrčí skupiny. Š Pokračovat by mělo hledání úspor v oblasti pracovních sil. Kromě snižování počtu neefektivních míst (např. v oblasti administrativy) je další možností politika krátkodobých zaměstnaneckých kontraktů a externích smluv. Š Přehodnoceny z ekonomického hlediska by měly být dodavatelské smlouvy, které Česká televize uzavírá se soukromými subjekty k provedení nejrůznějších činností (pronájem vysílačů, jednání s reklamními agenturami, zajištění stravování apod.) V případě nevýhodnosti těchto smluv by měly být doporučeny změny. Vedení ČT by v této souvislosti mělo posoudit, kde je Česká televize sama schopna zefektivnit svou činnost, a kde je naopak ekonomicky výhodné přizvat soukromý sektor. Š Zřejmě okamžité úspory se nabízejí v redakci zpravodajství, jejíž štáby např. mívají v terénu zbytečně mnoho pracovníků . Zatímco průměrný zahraniční štáb tvoří dva či tři lidé, v případě ČT to bývají čtyři lidé i více. Technická kvalita reportáží přitom v žádném případě není lepší než u domácí konkurence. Při zajišťování přímých přenosů platí toto tvrzení dvojnásob. Š Finanční úspory by přineslo používání moderní, avšak levnější televizní techniky. V úvahu připadají např. stolní počítačové zařízení ke střihu "Off line", které urychluje práci a znamená menší čas strávený v dražším "On line" studiu. Řada programů reportážního charakteru může být natáčena kvalitními "camcordéry" namísto profesionálních kamer Betacam, aniž by došlo k viditelnému snížení kvality. Š Posouzen by mohl být způsob výběru koncesionářských poplatků, které jsou v současnosti Českou poštou inkasovány v měsíčním intervalu. Tento poplatek je možné vybírat jednou ročně, čímž by mělo dojít k odpovídajícímu snížení administrativních nákladů a také k jednorázovému navýšení finančních prostředků počátkem finančního roku. Významný prostor k úsporám nabízí dramatická tvorba. Natáčení pořadů často nepředchází detailní produkční plánování, což si vynucuje improvizaci při natáčení a výroba pořadů se tak prodražuje. Zejména to platí o používání multikamerových studií, kde pečlivá příprava může znamenat značné úspory času a peněz. Řešením by mohl být např. zvláštní kurs "práce v multikamerovém studiu", který by pro tvůrce ČT i externisty připravilo tréninkové oddělení. Pečlivěji by mělo být zvažováno také používání výrazně dražšího filmového materiálu na úkor levnějšího a v řadě případů i vhodnějšího elektronického řetězce. U těch dramatických projektů, kde použití videokamery nikterak nezkreslí výsledný dojem, je práce s filmovým materiálem zbytečným plýtváním peněz. Tvůrci České televize by měli nedostatek finančních prostředků nahrazovat při výrobě svých pořadů tvůrčí kreativitou. Názorným příkladem této kreativity nabídla nedávno ČT2, která odvysílala seriál britské Thames TV "Poldové". Seriál byl natočen výhradně "ruční" kamerou, tedy kamerou drženou na rameni. Tato technika snímání dodala programu nejen dokumentární naléhavost, ale znamenala také úspory času a pracovních sil. Okamžitou úsporu finančních prostředků by mohlo přinést zrušení celostránkové inzerce v časopisech, jejímž prostřednictvím ČT upozorňuje na blížící se uvedení zajímavých pořadů. Inzerci by měly dostatečně zastoupit vlastní "upoutávkové šoty" v přestávkách vysílání a rovněž tiskové oddělení České televize, pokud pracuje efektivně, by mělo být schopno předávat sdělovacím prostředkům informace, na jejichž zveřejnění má ČT zájem. Oblasti, kde je zapotřebí více peněz Š Jak bylo naznačeno v předcházejících kapitolách, ve snaze o zkvalitnění programu a posílení veřejnoprávního charakteru ČT bude zapotřebí nově vytvořit některé funkce (ředitelé programu ČT 1 a ČT2, ředitel dětských programů, šéf tréninkového programu a menší skupina pracovníků nově zřízeného oddělení). Tato investice by ovšem měla být návratná, neboť prioritním úkolem těchto pracovníků bude mj. hledat úspory. Š Počáteční nemalou investici předpokládá také vznik "tréninkového oddělení". S ohledem na jeho potenciální přínos, přesahující rámec veřejnoprávní televize, by Česká televize mohla k tomuto účelu požádat o jednorázovou dotaci např. z projektu Phare či britského Know How Fund. Š Nutností je zvýšení finanční odměny u těch tvůrčích pracovníků ČT, jejichž plat nedosahuje výše běžné v jiných médiích. Vyšší finanční motivace by měla přinést vyšší produktivitu a kvalitu práce. Systém ohodnocování by měl být individuální a měl by umožnit vedoucím pracovníkům odměňovat na základě výkonu. Š Značné finanční prostředky si vyžádá také kontinuální obměna technického vybavení. Nákup techniky by však měl být vždy spojen s odpovídajícím výcvikem lidí, jež budou tuto techniku obsluhovat a rozumět jí. Měl by být rovněž zvažován ve vztahu k výrobě programů, která by měla být prioritou. Příkladem nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky byla investice do zařízení pro počítačovou grafiku, která nebyla dostatečně profesionálně využívána. Š Jak v tomto projektu několikrát zaznělo, k posílení veřejnoprávního charakteru ČT by měly přispět nové dramatické pořady. Vznik těchto pořadů by však nemusel nutně znamenat vyšší finanční náklady, pokud by výroba všech dramatických projektů byla efektivnější a televizní tvůrci byli schopni kreativitou nahrazovat nedostatek peněz. Oblasti, kde je možný vyšší finanční příjem Š Hlavním zdrojem příjmu by měl zůstat koncesionářský poplatek. Ačkoliv po jeho nedávném 50% zvýšení lze předpokládat, že nynější úroveň zůstane jistou dobu zachována, Česká televize měla vést soustavnou kampaň za navyšování koncesionářských poplatků. Ve srovnání s růstem ostatních cen či s náklady na příjem kabelových televizních programů je výše těchto poplatků stále zanedbatelná. Š Zatímco nákup zahraničních programů představuje z hlediska dramaturgie České televize úspěšnou činnost, prodej vlastní produkce do zahraničí již také úspěšný není. Ačkoliv v roce 1996 vývoz pořadů do zahraničí vzrostl, stále nedostatečná je komplexní marketingová činnost, včetně nabídky titulkovaných pořadů pro zahraniční televizní společnosti. Š Nedostatečně je z obchodního hlediska využívána možnost prodeje videokazet a knih, založených na úspěšných programech České televize. Jen pro ilustraci: kniha "Život na zámku" a videokazeta "Neváhej a toč", jež obě vycházejí z velmi populárních pořadů ČT, vznikly díky iniciativě nezávislých produkčních společností. Česká televize by měla samozřejmě při dodržení všech pravidel svého veřejnoprávního postavení - prozkoumat také možnosti obchodního využití jiných médií (CD Rom, vydávání vlastního programového časopisu apod.). Š Je poněkud zarážející, že při tolika mezinárodních aktivitách nynějšího vedení se Česká televize téměř neúčastní koprodukčních projektů, které obecně představují významné obohacení programové nabídky veřejnoprávních televizí. Výroba koprodukčních pořadů je ekonomicky velmi výhodná a je také dobrou příležitostí k reprezentaci země v zahraničí. Úkolem nového vedení ČT by proto mělo být urychleně prozkoumat vlastní kapacity k této formě spolupráce a zahájit jednání s významnými veřejnoprávními televizemi v zahraničí. ZÁVĚR Nové vedení České televize by mělo objektivně, ale přitom maximálně kriticky posoudit jak vnitřní fungování instituce včetně efektivity nakládání s finančními prostředky, tak programovou filozofii obou vysílacích okruhů. Po intenzívní odborné diskusi uvnitř i vně ČT - za účasti Rady ČT, zaměstnanců i významných partnerů - by poté mělo předložit návrhy změn, které je třeba provést. Východiskem změn by měla být aktualizovaná a současným televizním trendům ve světě i české mediální realitě odpovídající definice veřejné televizní služby. Tato definice by měla mj. více zohledňovat technický vývoj a trendy v audiovizuálním zpracování jednotlivých typů programů, rostoucí televizní konkurenci a měnící se charakter a strukturu domácí divácké obce. V neposlední řadě by Česká televize měla podporovat integraci země do západních politických a ekonomických struktur a viditelněji než dosud by měla bojovat proti nezdravým tendencím k českému provincialismu. Jsem si plně vědom mimořádné náročnosti úkolu, jakým je dokončení vnitřní přeměny České televize v profesionálně zdatnou, veřejností i konkurencí respektovanou a společnosti pozorně a objektivně naslouchající veřejnoprávní televizi 2l. století. Domnívám se však, že lidský a profesionální potenciál České televize a v budoucnosti neslábnoucí potřeba kultivovaného a nápaditého nekomerčního vysílání jsou dobrými předpoklady ke zvládnutí tohoto úkolu. Závěrem bych rád poznamenal, že tento projekt pokládám za významnou příležitost sdělit Radě ČT svou představu o budoucnosti České televize a jsem připraven k podrobné diskusi i svém projektu. ------------------------------------------------------------------------ Spolupráce na tomto projektu: Na tomto projektu spolupracoval pan Gordon Lovitt, který přispěl svou znalostí britské televize a zároveň zkušeností coby nezávislý televizní producent na území České republiky. V případě svého úspěchu ve výběrovém řízení počítám s tím, že bude jedním z mých nejbližších spolupracovníků. Pokud máte nějaké připomínky nebo dotazy, napište nám, prosím. |
||