a) problém zneužívání měkkých drog je spíše symptomem než příčinou - špatné osobní a společenské vyrovnanosti (přizpůsobivosti), i když drogy (ale spíše jen tvrdé) mohou časem osobní stav a společenskou integrovanost zhoršit

b) význam užívání měkkých drog (do značné míry i drog tvrdých) lze chápat jen v souvislosti s osobnostní strukturou a jejím vývojem. Zneužívání drogy přitom může negativně ovlivnit zejména jemnější osobnostní struktury - schopnost věřit v ideály, sílu vůle a schopnost realizovat svá předsevzetí, schopnost sebemotivace, schopnost vytvářet si kvalitní systém hodnot a morální zásady, schopnost hlubších citů, soucítění, empatie a sociálního citu atd. Tyto změny mohou být zejména u měkkých drog z hlediska běžné zdravotní diagnózy nepozorovatelné, avšak mohou významně ovlivnit život a chování uživatele drogy

c) osobnostní struktura a vývoj, které mohou někoho predisponovat pro zneužívání drog jsou do značné míry závislé i na obecných společenských poměrech a problém narkomanie není možné vidět a řešit jen jako problém individuální predispozice, zejména ne u drog typu marihuany. Jinými slovy: marihuana pro zdravě fungující společnost nepředstavuje žádné nebezpečí. Ani v soudobé "nemocné" západní společnosti nepředstavuje velké riziko.

V historii jsou známy příklady, že ani tzv. tvrdé drogy užívané v rámci hodnotných sociokulturních vztahů (ať již v rámci náboženských a mystických rituálů nebo léčby) nemusely vždy představovat společenské nebezpečí. Pro lidstvo představuje destrukce harmonických, tradičních a přirozených společenských vztahů způsobená industriálním způsobem výroby a unifikací životního stylu mnohem větší nebezpečí než jakékoliv drogy.

Přesto by legalizace přípravků na bázi THC měla být přísně omezena na použití pro léčebné účely a každý pacient by měl - pokud mu to stav dovoluje - usilovat, aby nepřekročil hranici mezi léčbou a zneužíváním a neměl by se vzdávat lékařského dohledu.

Největší překážku ve využití konopí zřejmě vytváří lidská společnost - jednak tím, že účinné preparáty nebyly dosud podrobeny potřebným testům, jednak zakazováním pěstování, distribuce a užívání dané drogy a preparátů pro jakékoliv účely ve většině zemí světa.

Velkou přechážkou pro léčebné využití konopí jsou také hlasy některých odborníků, někdy skutečných, někdy podle všeho jen domnělých, kteří se v celkovém hodnocení marihuany mýlí. Mezi známé odpůrce legalizace konopí v zahraničí patří např. Hamid Ggodse, ředitel Centra pro studium závislosti Londýnské univerzity.
Z českých znalců přírodní medicíny (ale ne již konopí) před zneužitím THC, a dokonce před jakoukoliv legalizací důrazně varuje např. Jiří Cingroš:

"Drogy - návyk na ně je nejčastěji tělesný - zbortí se při něm vnitřní morfinový systém a musíme ho nahradit cizorodými látkami, jako jsou měkké a tvrdé drogy, alkohol a cigarety. Proto by neměla být v žádném případě dopuštěna legalizace drog. ... Nebezpečí tzv. měkké drogy - marihuany - je v tom, že procento psychoaktivní látky THC se u nových výpěstků nebezpečně zvýšilo - z 1 - 2 % na 20 %. Marihuanu už tedy nelze považovat za měkkou drogu. V USA byl v roce 1994 dokonce schválen zákon, který za pěstování marihuany v počtu více než 60 tisíc sazenic postihuje pěstitele nejvyšším trestem - smrtí." Ani tento názor nemůžeme ve všech částech považovat za vědecký. THC se neváže na opiátové receptory a podstatně neovlivňuje tzv. vnitřní morfinový systém. Díky tomu je naopak třeba vážně uvažovat o dalším prověření možnosti léčby marihuanou při léčbě závislosti na opiátech. Navíc zvýšením procentuálního obsahu účinné látky se nemění charakter účinku této látky a ani podstatný charakter rostlinné drogy, v níž je látka obsažena. Z tohoto hlediska tedy nejde o tvrdou drogu. Naopak z opiátů se nestanou měkké drogy, tím, že budou distribuovány v nízkých koncentracích. Je pravda, že zvýšením koncentrace v nových kultivarech může dojít výjimečně např. v cigaretě s marihuanou k extrémní koncentraci drogy, která může u nezkušeného uživatele vyvolat mírné, výjimečně i velmi vážné zdravotní poruchy. Zatím jsem slyšel o jediném takovém případu s vážnými následky. Tento případ však nebyl dostatečně odborně analyzován. Lékaři tvrdí, že u jisté zahraniční pacientky došlo k duševní retardaci (resp. dezintegraci) osobnosti nebo k trvalé regresi následkem ochromení mozku vysokou dávkou drogy. Psychotronici připouští i variantu, že došlo k poškození trvalým vymístěním integrující složky osobnosti (duše) z těla a nahrazením novou individualitou, čímž se pacientka ocitla duševně na úrovni dítěte se značnou amnézií. K takovému efektu však údajně může vyjímečně dojít i spontánně nebo v hluboké hypnóze, pokud je neodborně prováděna a jejím následkem je nevratná posthypnotická regrese nebo (podle psychotroniků) dokonce tzv. vymístění duše. Z hlediska duševědných výzkumů, např. prostřednictvím regresní terapie nebo jasnovidného pozorování činnosti CNS bylo zjištěno, že dlouhodnobé užívání nebo užívání vysokých dávek narušuje nervovou činnost, a to jak směrem k výkonu a koncentraci, tak k vazbě na vyšší duševní kvality (poškození duše). Škodlivý je také vliv na plod a to i prostřednictvím narkomanů - mužů a jejich narušené psychiky a duše (tedy zdaleka ne jen geneticky).

Cestovatel Miroslav Zigmund na otázku, kde je hranice měkkých drog říká, že se před 35 lety setkal v libanonském údolí Bakaa s troskami lidí, jaké z nich udělalo konopí, měkká droga. Říká se jim tam haššášíni. Zásluhou křížáků se prý tento název dostal i do evropských slovníků - assassin - úkladný vrah. Lidé zfetovaní hašišem neznali slitování s nepřítelem, ale ani se sebou." Tento názor však není výsledkem ani vědeckého ani jen vlastního pozorování autora a neshoduje se se současnými poznatky o konopí. Praxe mnoha lékařů ukazuje, že ani u mnohem návykovějších a nebezpečnějších léků, např. na bázi opiátů (morfin) nebo LSD, nemusí dojít při vhodném dávkování a dobrém psychosociálním zázemí pacienta, při dobré psychologii léčby a kvalitní všeobecné péči o pacienta, ke vzniku závislosti a osobnostním změnám.

Můžeme však teoreticky připustit a na praktických příkladech pozorovat, že může dojít ke zmenšení empatie a sociální citlivosti ve stavu intoxikace nebo i trvale u dlouhodobých uživatelů vyšších (ne léčebných) dávek drogy. Obtížně se však vylučuje vliv celkového psychosociálního kontextu e málokdy lze exaktně prokázat, že u podobných psychických a psychosociálních změn hraje větší roli marihuana než např. vliv okolí nebo nějaká individuální predispozice k těmto změnám. Tím, že marihuana pomáhá bořit mnohé psychické bloky a překonávat různé neurotické, úzkostné a jiné nežádoucí nebo patologické duševní stavy, jako i určité problémy v sociální komunikaci, má ( marihuana a tento vedlejší efekt léčby s její pomocí i umírněného "zneužívání") v souhrnu i v této oblasti - na psychické a psychosociální zdraví jednotlivce i společnosti (komunity) - převážně kladný dopad, a to zejména, není-li její konzumace záměrně spojována s nějakou asociální činností a asociálním programem nebo negativním postojem jednotlivce nebo komunity. Zvláštní studii vyžaduje otázka užívání marihuany u osob s psychózami, které jsou v rámci současné tzv. civilizované společnosti častým jevem.

Protože v současnosti probíhá v několika zemích světa testování léčebného využití konopí, je šance, že v budoucnosti budou ozřejměny v širších souvislostech nejen léčebné účinky konopí, ale i skutečná míra společenského nebezpečí hrozícího z částečné legalizace drogy pro léčebné účely.

MARIHUANA, LÉK ČI DROGA
Abych dal prostor i zasvěcenějším kritikům marihuany, uvádím jako přílohu škodlivé účinky marihuany podle knihy dr. Neila Nadleyho PROOF POSITIVE (in PRAMENY 5/2001, vyd. Country Life s.r.o., Praha)

Marihuana (jejíž užití pro zdravotnické účely bylo nedávno legalizováno kanadskou vládou) požívá někdy reputace relativně neškodné drogy. Ve skutečnosti se však jedná o nebezpečnou návykovou drogu.

Kouř z marihuany, podobně jako cigaretový kouř, obsahuje velké množství chemikálií. Dokonce i někteří laici dokáží vyslovit název tetrahydrocanabinol (THC), což je hlavní aktivní složka marihuany. Málo je však takových, kteří si uvědomují, že tato droga je pouze jedním z více než šedesáti canabinoidů (což je třída drog), které se nalézají v marihuaně. Tabákový kouř nesestává jenom z několika chemikálií, podobné platí o kouři z marihuany. (Je pravda, že kouř z marihuany obsahuje různé další látky, které mohou mít různé škodlivé účinky, z hlediska "drogové" účinku jsou však většinou bezvýznamné nebo se nacházejí v malém množství. Marihuanu také nemusíme kouřit, ale lze ji – resp. její účinné látky - užívat perorálně. DN)

Marihuana má, podobně jako nikotin, ničivý vliv na vývoj plodu. Podobně jako i další látky této kategorie, nikotin a alkohol, poškozuje mozek vyvíjejícího se lidského zárodku. Matka, která užívá marihuanu, tak předává dítěti celoživotní dědictví mozkového defektu. (Nikotin a alkohol jsou pro mozek matky i dítěte nesrovnatelně toxičtější než marihuana/THC, a to zejména. jde-li jen o nižší léčebné dávky THC. Vysoké dávky ovšem mohou vyvolat v mozku a duši budoucího dítěte účinek podobný šoku, jehož následky mohou být trvalé. Otisk v duši dítěte podle autorit duševědného výzkumu přitom může nastat již v prvních dnech těhotenství, kdy ještě zárodek neobsahuje mozkové struktury. Při delším užívání v menších dávkách zase oslabuje mozek a nervovou soustavu dítěte, a to zejména ve smyslu jejich spojení se základními duševními silami člověka. Obecně platí, že marihuana je pro gravidní ženy až na naprosté výjimky, např. tam, kde může nahradit více toxické látky, nevhodná. DN)

Pokusy na zvířatech ukázaly, že, podobně jako při vystavení cigaretovému kouři, při kouření marihuany dochází u matky ke snížení zásobování kyslíkem. Za povšimnutí stojí, že snížené dodávky kyslíku pro plod přetrvávají ještě dlouho poté, co odezní účinky požití marihuany na matku. (Jde zejména o účinek kysličníku uhelnatého. Jeho účinek je silnější u žen žijících v aglomeracích průmyslových a velkých měst s hustou atomobilovou dopravou, nebo v bytech zamořených splodinami z nedokonalého spalování. Tyto ženy již mají účinkem CO hladinu kyslíku v těle sníženou. CO se naváže na krevní hemoglobin za vzniku relativně stabilního karbonylhemoglobinu, který již není schopen přenášet kyslík. Průměrný nekuřák, Ostravák nebo Brňan z přelomu tisíciletí, vydýchá hladinu CO na normální úroveň až po čtrnácti dnech pobytu na zdravém vzduchu. D.N.)

Po narození dítěte může marihuana narušit vztah matky k novorozenci a snížit její zájem o něj pečovat (a sociální citlivost vůbec, zejména, je-li bez vyšších motivů zneužívána. Někdy ovšem může naopak marihuana uvolnit psychické bloky bránící nastolení rodinné harmonie. DN)

Marihuana současně snižuje tvorbu mateřského mléka. (Patrně tvoří jakousí clonu snižující intenzitu přirozených pudů a biochemických procesů, což lze ovšem využít v některých případech i léčebně. Např. při nemožnosti zastavit kojení, při laktačních psychózách, při zvýšené agresivitě matky vůči novorozenci apod. Protože se však THC dostává do tukových tkání, je zde riziko přechodu do mateřského mléka. DN)
Největší obavy ale vzbuzuje u marihuany vliv na jejího dlouhodobého uživatele. THC se svým chemickým složením nápadně podobá hormonu kortikosteronu. Současný vědecký výzkum naznačuje, že vzhledem k této podobnosti (s účinkem drog typu kortizonu) působí užívání THC toxické změny v centrální části mozku, zvané hippocampus. Ukázalo se, že jak přirozené stresové hormony lidského těla, tak THC způsobují předčasné stárnutí mozku. V jedné studii se u pokusných krys vystavených marihuaně ukázalo zdvojnásobení rychlosti stárnutí mozku. (První otázka: při jakých dávkách? Druhá: A bude tomu tak i u člověka? Při ekvivalentních dávkách spíše ano, ale ty byly ve vztahu k terapeutickým dávkám zřejmě spíše vysoké než nízké. DN)

Toto vše je velmi důležité. Hippocampus je totiž, co se týče stárnutí, jednou z nejzranitelnějších oblastí mozku. Zvlášť velké poškození této oblasti se projevuje u některých mozkových onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba. Současný výzkum ukazuje, že ti lidé, kteří běžně užívali marihuanu (spíše však zneužívali; DN), se vystavují významně zvýšenému riziku poškození mozku ve stáří. (U mnohých nemocných ovšem rozumně dávkovaná marihuana degerativní procesy mozku zpomaluje nebo zmírňuje jejich účinky. DN)

Marihuana má však též vliv na každodenní duševní výkonnost. Například nedávný výzkum prováděný National Institute on Drug Abuse zjistil, že vysokoškolští studenti, kteří pravidelně užívali marihuanu, měli výpadky pozornosti, paměti a schopnosti učit se, a to dokonce i čtyřiadvacet hodin po jejím posledním užití. Marihuana dokázala měřitelně ovlivnit výkon mozku ještě dlouho poté, co se její uživatel domníval, že její účinky již pominuly. (Nepíše se o jaké dávky šlo a že u některých poruch marihuana výkon mozku zvyšuje; vzorek konzumentů zřejmě také nebyl z hlediska statistického průzkumu reprezentativní. DN)

Marihuana zřejmě rovněž zvyšuje riziko rakoviny. Canabis byl totiž identifikován jako zdroj karcinogenů a bylo zjištěno, že snižuje aktivitu imunitního systému. Nedávný výzkum v této otázce pocházel z University of California v San Franciscu i z dalších středisek. Tyto zprávy ukazují, že kouř z marihuany a tabákový kouř způsobují obdobné změny na plicích – s jedním rozdílem – účinek marihuany je mnohem silnější. Co se týká poškození plic, vyrovná se jedna cigareta marihuany celému balíčku cigaret.
(Konec citace.)
Sestavil: Mgr. Darius Nosreti
Připomínky a doplňky zasílejte na:
film.nikola@iol.cz

Použitá literatura:
Lester Grinspoon a James B. Bakalar: Marihuana, zakázaná medicína, CAD PRESS, Bratislava 1996
Archiv sestavovatele
Adam Gottlieb: Vaříme s konopím, Votobia, Olomouc 1995
(viz též: David Hoye: Cannabis Alchemy - Making High Potency Hash Oil, Twentieh Century Alchemist, Manhattan Beach, California Journal of American Chemistry Society /č. 63, str. 2211/ )
J. Kresánek, J. Krejča: Atlas léčivých rostlin a lesních plodů, Osveta, Martin 1982
John Mann: Jedy, drogy, léky, Academia, Praha 1996
Jiří Cingroš: Sám sobě doktorem, Start, Benešov 1997
Christian Rätsch: Konopí - léčebný prostředek v dějinách lidstva, Datel, 1994
Pharm. Dr. Karel Kováč: Omamné konopí (in Spirit 1999)
Marek Jehlička: Za konopí hrozí nemocné ženě vězení (in LN 9.9.2000)
Michal Kubíček: Marihuana letos dozrává … (tamtéž)
http://www.konopa.cz
http://www.acmed.org/
Odborné práce :
International Pharmacy Journal
V tomto odborném časopise byly mimo jiné publikovány následující články :
1. UK clinical trials to evaluate medicinal use of marijuana, vol.13, no.2, 1999
2. Anon(1999), First clinical trials with cannbis to begin recruiting soon, Pharm. J. 262, 69
3. Anon (1999a) MPs support cannabis trials, Pharm. J. 262, 100
Marijuana and Medicine - Assessing the Science Base
Zpráva Lékařského institutu Národní akademie věd Spojených států amerických
KONOPÍ JAKO LÉK
Hygienický ústav lékařské fakulty Palackého university v Olomouci ve spolupráci s jinými ústavy
ODBORNÝ REDAKTOR: Prof. Dr. Jan Kabelík
Práce a diskuse přednesené 10. prosince 1954 na I. vědecké konferenci vysokých škol v Olomouci
Fytoncidy ve stomatologii
Ze zubního oddělení OÚNZ v Šumperku, předn. prim. dr. Jaromír Soldán
MUDr. Jaromír Soldán, přednosta
In: Čs. Stomat. 53, 23, 1953