DEPRESE II

Deprese se stává masovou nemocí

Deprese sužuje stále větší počet obyvatel.

foto: Archiv Frustrace, zklamání, nedostatek motivace, ztráta sebedůvěry a myšlenky na smrt - to jsou symptomy, které na světě trápí více než 120 miliónů lidí trpících depresí. Světová zdravotnická organizace (WHO) se obává, že deprese by se v roce 2020 mohly stát druhým nejčastějším onemocněním.

16.3. 09:16
HAMBURK - "Svět se stal mnohem složitějším a náročnějším. A lidé jsou nyní této nemoci více vystaveni," vysvětluje profesor Martin Hautzinger z univerzity v německém Tübingenu.
Podle WHO bude v roce 2020 ve světě někdy během života psychickým onemocněním zasažen každý čtvrtý člověk.

SRN: postižení i mladí do 18 let
Například v Německu ve věkové skupině od 15 do 44 let už nyní deprese zaujímají mezi nemocemi druhé místo, konstatoval Franz Resch z německé společnosti pro psychiatrii dětí a mládeže.
Ve věkové skupině od 12. do 18. roku trpí v Německu psychickými krizemi již 20 procent mládeže. Nejčastěji jde o anorexii, depresi a poruchy spojené s agresivitou.
Za jednu z hlavních příčin nárůstu počtu depresí WHO označuje Resch rostoucí věk dožití, neboť staří lidé jsou depresemi obzvláště často zasahováni. Musejí se například mnohem častěji vypořádávat se ztrátami svých blízkých, například životních partnerů.
Právo

Osm z deseti žen trápí po porodu deprese

Nejzávažnější je tzv. pozdní deprese, při které má matka pocit, že se o dítě nedokáže starat

Poporodní blues, pozdní poporodní deprese, laktační psychóza... S některou z těchto poruch se setkala většina žen. Mateřská dovolená prostě nebývá vždy vysněným obdobím radostné péče o potomka.

Narození dítěte je všeobecně považováno za radostnou událost. Přesto na ně část žen vzpomíná jako na traumatický zážitek, dokonce často jako na své první setkání s depresí. Proč se do nepříjemných duševních stavů propadají často i ženy, kterým se narodilo zdravé dítě, v pořádku jsou i ony a rodina funguje? Mají vůbec nárok být neštastné? - ptá se občas okolí.
"Když se Terezka narodila, byla jsem šťastná," svěřila se na serveru Rodina mladá žena. Jenže dobrý pocit zmizel ještě v porodnici: "Terka plakala hlavně v noci. Přes den spala jako andílek, ale to se k nám zase hrnuly návštěvy, takže ze spaní nebylo nic. K tomu mi ještě vštěpovali, že musím kojit po dvou až třech hodinách, takže jsem nedělala nic jiného než chodila do sprchy, nahřívala prsa, kojila, houpala..." popisuje žena.

Já to dítě nechci

Když se po týdnu vracela z porodnice domů, byla totálně vyčerpaná - fyzicky i psychicky. Nedokázala se ubránit návalům pláče, v noci se budila s pocitem, že dítě nechce. V zoufalství dokonce zavolala své matce a nabídla jí dceru k adopci.
"Prostě to nešlo. Nemohla jsem se na malou ani podívat. Kojila jsem a brečela, nemohla být s Terezkou v jedné místnosti. Večer to došlo tak daleko, že jsem přestala komunikovat s kýmkoliv a mé jediné přání bylo utéct a už nikdy se nevrátit."
Nakonec vyděšené okolí zavolalo záchranku a žena skončila na psychiatrické klinice. Podle slov tamních odborníků šlo přitom stav ženy řešit ambulantně.
V situaci, kdy zoufale potřebovala profesionální pomoc, narazila na lidi, kteří její problém bagatelizovali. Dokonce i doktorka na psychiatrické klinice jí naznačila, že se chovala jako špatný rodič, když chtěla ve stresu dítě svěřit své matce.
A dnes? Zmíněná mladá žena své dítě miluje a nedovede si představit, že by se ocitla bez něj. Dokonce už plánuje další miminko...
Poporodní deprese není stavem výjimečným. Podle psychologů jí alespoň v nějaké formě trpí osm žen z deseti, u každé desáté jsou psychické problémy po porodu vážnější.
Nejběžnějším stavem je tzv. poporodní blues. "Když uvidíte na chodbě porodnice ženu, která bez zjevného důvodu pláče, pravděpodobně má na pokoji čtyřdenní miminko," říká psychiatr Tomáš Binder. Právě čtvrtý den po porodu totiž nejdramatičtěji poklesne hladina estrogenů. Většina žen se časem oklepe a na baby blues rychle zapomene, u malé části z nich se však může přirozený smutek transformovat které se žena cítí
do daleko horšího problému. Tím je jedna z nejzávažnějších, naštěstí vzácných poruch, tzv. laktační psychóza. Žena, která jí trpí, často neví, jak se jmenuje, kolikátého je, kde se právě nachází... Bez odborné péče se zkrátka neobejde. Dobrá zpráva podle psychiatra Tomáše Bindera je, že žena s laktační psychózou nemívá sebevražedné tendence ani se nechová agresivně ke svému dítěti.

Stroj na kojení a přebalování

Daleko častější je tzv. pozdní poporodní deprese. Alespoň v mírné formě ji zná většina žen. Svět novopečené matky se ze dne na den smrskne pouze na tanec kolem dítěte a domácnosti. Do divadla, do kina, na kávu s přítelkyní? Nemožné. Jít ven? Samozřejmě s kočárkem do parku. Konverzovat tam může s dalšími matkami vlekoucími kočárky na své každodenní procházce. Téma rozhovoru: dítě a domácnost.
"Nejhorší bylo, že když jsem se výjimečně mezi lidi dostala, najednou jsem nevěděla, jak se s nimi bavit. Zoufale jsem nechtěla mluvit zase jen o dítěti a jak se peče štrůdl, nic jiného jsem v té době prakticky neznala," svěřuje se Dana.
Po nějaké době se začala setkání s přáteli dokonce obávat. Připadala si hloupá, neschopná smysluplného rozhovoru, ošklivá... A především sama. "Muž se vracel z práce pozdě večer, ráno odcházel. Pozdrav prodavačky byla často jediná slova, která jsem za celý den slyšela. Začala jsem si naprosto vyčerpaná a
připadat jako automat na kojení a přebalování."

Pomohla mi práce

Situace se zlepšila až ve chvíli, kdy se Dana rozhodla vrátit se alespoň externě a v malé míře ke své původní profesi. Místo odpočinku sice trávila každou chvíli, kdy dcera spala, u počítače, její sebevědomí však stouplo.
"Jednak jsem dokázala sama sobě, že ještě zvládnu i něco jiného než mixovat polívčičku a utírat nos, a za druhé jsem mohla říci: Tohle jsou moje peníze, ty jsem si vydělala sama. Sice to nebylo moc, ale mému sebevědomí tahle kúra hodně pomohla," vzpomíná Dana.
Pozdní poporodní deprese může být daleko hlubší než poporodní blues. Podle odborníků může nastat až u deseti procent žen. Matka se cítí vyčerpaná, trpí úzkostnými a pesimistickými stavy, připadá si opuštěná. Může mít i pocit, že není schopná se o svoje dítě správně postarat. Odborníci navíc varují: Hrozí riziko sebevražedných tendencí. Binder mluví o jednom pokusu na dvacet až třicet tisíc porodů.
Co má dělat žena, která u sebe pozoruje příznaky? Odborníci se shodují: Mluvit o svých pocitech. Nejprve s někým blízkým, potom s odborníkem. Osmdesát procent případů údajně vyřeší konzultace s psychiatrem nebo psychologem - bez použití antidepresiv. Ostatně, jednu jistotu žena má: Rané dětství trvá velmi krátce a po něm se život alespoň v určité míře vrátí do starých kolejí. *

Lidové noviny, 16. 03. 2004, Martina Šrámková

V roce 2020 bude každý čtvrtý člověk trpět depresí, tvrdí WHO

HAMBURK - Frustrace, zklamání, nedostatek motivace, ztráta sebedůvěry a myšlenky na smrt - to jsou symptomy, které na světě trápí více než 121 milionů lidí trpících depresí. Světová zdravotnická organizace (WHO) se obává, že deprese by se v roce 2020 mohly stát druhým nejčastějším onemocněním. "Svět se stává složitějším. Lidé musí čelit náročnějším problémům, a ne každý jedinec se s tím dokáže vyrovnat," vysvětluje profesor Martin Hautzinger z univerzity v německém Tübingenu. Příčinou depresí mohou být například obtížné sociální situace jako nezaměstnanost či sociální konflikty. Podle WHO bude na světě v roce 2020 zasažen depresí každý čtvrtý člověk.
V Německu už nyní zaujímají deprese ve věkové skupině od 15 do 44 let mezi nemocemi druhé místo. Ve věkové skupině od 12 do 18 let trpí psychickými krizemi podle nedávných údajů až 20 procent mládeže. Nejčastěji jde o anorexii, depresi a poruchy spojené s agresivitou. Za jednu z hlavních příčin nárůstu počtu depresí WHO označuje fakt, že se lidé dožívají vyššího věku. Staří lidé jsou depresemi zasaženi obzvláště často. Musí se totiž vypořádávat nejen se ztrátami svých přátel a životních partnerů, ale i se závislostí na cizí péči. Podle českého psychiatra Cyrila Höschla vyhledávají v Česku odbornou pomoc stále častěji lidé, kteří mají v zaměstnání velkou zodpovědnost a zároveň jen malou možnost ovlivnit běh událostí, za které zodpovídají. Jedná se hlavně o tajemníky manažerů a politiků.

Lidové noviny, 13. 03. 2004, čtk

Polští lékaři varují: Depresemi trpí stále více lidí, jejich věk klesá

POLSKO - Depresemi trpí v Polsku v poslední době stále více lidí. Choroba si navíc své oběti vybírá zejména mezi mladými. Odborníci varují před hroznými následky v případě zanedbání léčby. "Lidé s depresemi páchají dvacetkrát častěji sebevraždy," řekla agentuře PAP psycholožka Ewa Trzebińká.

"Z některých odhadů vyplývá, že k lékařům do ordinací přijde jen 30 procent všech lidí trpících depresemi. Neléčené deprese přitom po určité době odezní, ale zase se vracejí. Postupem času jsou návraty čím dál častější," dodala Trzebińká.
Podle Cyrila Höschla z pražského Psychiatrického centra do českých ordinací přicházejí častěji ti lidé s depresemi, kteří mají velkou zodpovědnost, ale zároveň mají jen malou možnost ovlivnit okolnosti. Nejsou to vrcholoví manažeři, které často stres motivuje k větším výkonům, ale například jejich tajemníci.
Deprese také více postihují nezaměstnané a bezdomovce, kteří se do těžké životní situace nedostali vlastní vinou. Zatímco v Polsku musejí pacienti vyhledat pomoc odborných lékařů, v Česku mohou léky proti depresi předepisovat i běžní praktičtí lékaři. Eva Češková z brněnské psychiatrické kliniky ale vidí problém v tom, že až polovina pacientů antidepresiva přestane užívat, když pocítí určitou úlevu a mají pocit, že nad depresí vládnou. "Pacienti se totiž bojí, že na lécích zůstanou závislí," míní psycholožka. "Někteří mají pocit, že se obejdou bez léků, a mnohdy je od užívání přípravku odrazuje i jejich rodina," dodává psycholožka Eva Češková.

Lidové noviny, 09. 03. 2004, čtk

Mám málo peněz a také chatrné zdraví

Stres způsobený strachem ze změny ekonomické situace může zhoršit nebo způsobit chronická onemocnění

Téměř polovina Čechů se podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění obává vstupu do EU. Nejvíce respondenty výzkumu děsí vidina zdražování, ze stejného důvodu odmítají i vládní daňovou reformu. Do jaké míry mohou ovlivnit starosti o finanční zajištění sebe nebo rodiny lidské zdraví?

Peníze a materiální zabezpečení potřebuje ke svému životu každý. A jak dokazuje výzkum Ústavu zdravotnických informací z roku 1999, nejspokojenější jsou s kvalitou života lidé, kteří mají čistý příjem vyšší než 9000 Kč. Mužů je v této kategorii s kvalitou života spokojených 65 procent, žen potom 67 procent. To ostatně říká i výzkum "Občané a zdraví" Centra pro výzkum veřejného mínění z roku 2002: "Potvrzuje se, že zdravotní stav souvisí především s věkem, ale i s dalšími hledisky, jako je například životní úroveň, vzdělání a pohlaví respondenta. Poněkud horší zdravotní situace je mezi lidmi se špatnou životní úrovní," konstatuje Miluše Rezková, která výzkum zpracovala.
S finanční a ekonomickou situací bohužel souvisí podle výzkumů i to, jak zdravě jíme. Lidé, kteří mají k dispozici více finančních prostředků, si mohou dovolit kupovat dražší a zdravější potraviny. Častěji navštěvují také například fitness centra a mohou si v případě potřeby doplatit na lepší lékařskou péči. A až do extrému bychom zašli, kdybychom se podívali na statistiky hovořící o sebevraždách a jejich důvodech. V roce 2001 si na život sáhli nejvíce ze všech lidé bez pracovního zařazení, z nichž bylo 15,6 procenta bez práce. Hned po důchodcích nejpočetnější skupina.
Jak však uklidňuje přednosta psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice prof. Jiří Raboch, dnes už je zbytečné trápit se a sebeobviňovat z nejrůznějších problémů. "Pomocí moderních léčebných prostředků, ať již léků nebo specializovaných psychoterapeutických postupů, nyní lékaři dokáží během několika týdnů pomoci většině pacientů s poruchami nálady," konstatuje.

K lékaři, nebo do cvokhausu?

Kde ale najít toho pravého odborníka, který by s námi měl probrat naši situaci a pomoci nalézt řešení? Kdy zajít za psychologem, a kdy už je třeba navštívit psychiatra? "Psychiatr nabídne spíše farmakoterapii, klinický psycholog psychoterapii. V dřívějších dobách se tyto přístupy často považovaly za protikladné, s nynějším stupněm poznání se však většina odborníků domnívá, že nejlepší je jejich vzájemná kombinace," vysvětluje pražský psycholog PhDr. Petr Goldmann. Jenomže jak se zdá, stále ještě jsme si nezvykli hovořit o návštěvách těchto odborníků na duševní zdraví tak lehce a bezostyšně, jako například o návštěvách praktického lékaře. "Toto bezpochyby souvisí s naší tradicí,"
míní sociolog práce a pedagog FSV UK PhDr. Pavel Kuchař. "Část zejména starších lidí pořád ještě ztotožňuje návštěvu psychologa, neřkuli psychiatra, spíše za návštěvu cvokhausu než lékaře. Většina lidí se přiklání k názoru, že stejně jako si sami opraví kapající vodovodní kohoutek, tak se sami vypořádají se svými traumaty. Nicméně lidí, kteří by se za návštěvu psychologa nestyděli, již podle mě přibývá," dodává Pavel Kuchař. I on, stejně jako všichni další oslovení odborníci, míní, že za negativní pocity ohledně finanční situace mohou do jisté míry média a jejich moc prezentovat názory nejrůznějších politiků. "Čím více pohrdá autor pochmurných vizí blízké budoucnosti rozumem, tím více toho slibuje. Těmto vizím ale především věří ti,
kteří tento rozum postrádají. Naopak inteligentní politici a inteligentní média spíše sázejí na schopnost lidí učinit si vlastní názor," myslí si.

Smutná nálada má vliv i na další neduhy

Smutek ze stresu kvůli špatným finančním vyhlídkám může ovlivnit celé naše tělo. A tak i některé nemoci, o nichž si myslíme, že mají kořeny zcela jinde, souvisejí mnohdy právě s depresí. Již v 17. století si objevitel krevního oběhu William Harvey zapsal: "Každé hnutí mysli, které je doprovázeno bolestí nebo radostí, nadějí nebo strachem, způsobí vzrušení, které vždy zasáhne srdce." A jak potvrzuje profesor Raboch, v současné době je prokázané, že výskyt infarktu myokardu je pravděpodobnější u lidí trpících depresí. A naopak - po prodělané srdeční příhodě se chorobně smutná nálada vyskytuje častěji. "Tuto depresi považují laici i někteří lékaři chybně za pochopitelný důsledek vážné nemoci. Je to však omyl. Tato porucha nálady, jež je sama o sobě trýznivá, je i nepříznivým faktorem průběhu dalších tělesných obtíží. Délka života osob s kombinací srdečního a psychického onemocnění je o dost kratší než u pacientů s normální náladou," uzavírá Raboch.

Deprese je nemoc, při které dochází v našem těle, především v mozku, k celé řadě závažných změn. Již ve 4. století před naším letopočtem se známý řecký lékař Hippokrates domníval, že melancholie je způsobena zaplavením mozku jendou ze čtyř základních tělesných šťáv - černou žlučí. Dnes již víme, že při chorobně smutné náladě dochází v mozku ke snížení přenosu vzruchů zprostředkovaného tzv. neurotransmitery, jako jsou látky serotonin, noradrenalin nebo dopamin.
Naopak jiná část mozku, hypothalamus, produkuje více působků, které ovlivňují činnost žlázy s vnitřní sekrecí, nadledvinek, kde začne vznikat větší množství hormonů. Ty pak přispívají například k tomu, že naše srdce tepe rychleji a hůře reaguje na měnící se fyzickou zátěž, naše krev se stává více srážlivou, zhoršuje se naše obranná schopnost před infekcemi. Pakliže je tento stav intenzivní a trvá delší dobu, působky pocházející z nadledvinek mohou toxicky působit na jiné části mozku, například hippokampus, a vést zde k poškození buněk, tedy k atrofii. Zdá se dokonce, že opakované deprese mohou přispívat k rozvoji Alzheimerovy choroby v pozdějším věku.

Pramen: Prof. Jiří Raboch, psychiatr

Lidové noviny, 17. 02. 2004, Hana Slívová

Zajímavosti
Sex léčí tělo a mozek

Příjemné i užitečné: nové výzkumy ukazují, že milostný život výrazně ovlivňuje lidský organismus

Zdroj: Koláž LNKdo by nechtěl udělat něco pro své zdraví. Polykat vitamíny, jíst nízkotučné jogurty a třikrát týdně běhat nám ale často není moc po chuti. A přitom máme každý ve své domácí lékárničce skvělý lék, který nic nestojí, u kterého není stanovena maximální denní dávka a ještě se dobře konzumuje. Sex má podle řady vědeckých výzkumů blahodárný vliv na naše zdraví - pomáhá srdci, imunitnímu systému, tlumí bolest, přispívá k dlouhověkosti... Ostatně už ve čtyřicátých letech minulého století tvrdil rakouský psychoanalytik Wilhelm Reich: "Jeden orgasmus denně člověka udrží ve formě."

Šedesát let po výroku Wilhelma Reicha vědci dokazují, že měl absolutní pravdu. Pokoušejí se prozkoumat vliv pohlavního styku na každou část lidského těla a první výsledky už byly publikovány. Například výzkum univerzity v britském Bristolu, kde bylo po deset let sledováno 1000 mužů ve věku 45 až 59 let, kteří užívali léky na nejrůznější nemoci. U těch, kteří vedli bohatý sexuální život, lékařské testy ukázaly jednoznačné pozitivní výsledky. Zároveň za tu dobu 150 ze sledovaných mužů zemřelo a ti, kteří se hodně milovali, byli mezi nimi zastoupeni v malé míře. Zdroj: Foto LNI kdyby ničím jiným, tak už jen tím, že je to vcelku namáhavá aerobní aktivita, prospívá sex lidskému zdraví. Během pohlavního styku člověk spálí asi 880 kilo-joulů, což odpovídá třiceti minutám intenzivního běhu. Během orgasmu se až zdvojnásobí náš tep a krevní tlak. Podle sexuologické studie z osmdesátých let provedené ve Walesu prodělali muži, kteří se sexu věnovali dvakrát týdně nebo častěji,
během deseti let svého života o polovinu méně infarktů než muži, kteří se k milování dostali méně než jednou za měsíc. To samé prokázala nedávná studie univerzity v irském Belfastu.
Navíc teplo uvolněné při pohlavním styku rozšiřuje cévy a zvyšuje průtok krve. Srdce bije intenzivněji, takže odpadní látky se rychleji odstraňují. Nedávný průzkum švédských sexuologů zase prokázal, že navzdory rozšířeným představám o riziku pohlavního styku pro kardiaky, dostalo podle lékařských záznamů infarkt krátce po sexu jen 1,3% mužů. Přesto se vědci zatím zdráhají dát mezi sport a sex absolutní rovnítko. "Je pohlavní styk to samé, jako bychom šli nebo jeli míli na kole? Zatím to nevíme," citoval americký časopis Time ve svém lednovém čísle biologa Roberta Friara z americké Ferris State University.

Jako opium

Pozitivní vliv má milování i na imunitní systém. Time informuje o pokusu, kterému se podrobila v roce 1999 stovka vysokoškolských studentů. Vyšlo při něm najevo, že lidem, kteří mají alespoň jednou týdně pohlavní styk, se zvyšuje hladina imuno-globulinu až o 30% oproti těm, kteří drží celibát (tato látka hraje významnou roli v boji proti infekcím). Pozoruhodné je, že ti, kteří se milovali častěji než dvakrát za týden, dopadli stejně jako skupina, která se sexu zřekla. Sex dává - alespoň dočasně - také zapomenout na bolest.
ODKUD SE BERE SEXUÁLNÍ TOUHA
Střední mozek
dopamin
Dopamin je pravděpodobně nejdůležitější ze všech neuropřenašečů, které se podílejí na pocitu touhy. Neurony produkující dopamin v centrální části mozku "zabarvují" lidské vnímání vnějšího světa, a vytvářejí tak to, co jsme zvyklí nazývat chuti na sex neboli libido.
serotonin
Tento neuropřenašeč pomáhá člověku dosahovat uspokojení včetně toho, které lidé pociťují po orgasmu. Serotonin umí umocňovat touhu nejlépe ve vzájemné spolupráci s dopaminem. Léky, které tělu dodávají serotonin, např. Prozac, však paradoxně mohou schopnost dosahování orgasmu snižovat.
Hypofýza
oxytocin
Hormon, produkovaný především hypofýzou, méně vaječníky a minimálně varlaty pomáhá aktivovat produkci mléka, děložní stahy během porodu a stahy dělohy a vagíny při orgasmu.Také přispívá k pocitům, které poutají rodiče k jejich dětem.
Srdce a krev
oxid dusnatý
Když jsme vzrušení, uvolňují buňky v oblasti genitálií tuto chemikálii, která rozšiřuje cévy, a znásobuje tak průtok krve. Léky jako Viagra podněcují právě uvolňování oxidu dusnatého.
Potní žlázy
feromony
Vědci věří, že tyto chemikálie, které se tvoří v potních žlázách a kolem pohlavních orgánů, jsou nositeli sexuálně podněcujících signálů, které mohou - nevědomě - zachytit jedinci opačného pohlaví.Tato funkce feremonů byla zatím prokázána u hmyzu.
Útroby
vazoaktivní polypeptid
Tento protein obsažený v lidských útrobách a mozku pracuje podobně jako oxid dusnatý: rozšiřuje cévy, zvětšuje průtok krve, a tím zlepšuje erekci a podněcuje libido.
Nadledviny
adrenalin/ noradrenalin
Tyto neuropřenašeče se nacházejí v nadled-vinách a v neuronech mozku a míchy a hrají důležitou roli v usnadnění vzrušení a orgasmu. Povzbuzují tělo dávkami přirozeného adrenalinu, urychlují bušení srdce a zvyšují krevní tlak.
Pohlavní orgány
estrogeny
Hormony tvořené ve vaječnících regulují ovulaci (uvolňování zralého vajíčka). Podílí se také na podněcování pocitů touhy u žen (i mužů).
testosteron
Malé množství testosteronu se tvoří v mozku,ale většinu produkují varlata a nadledviny (u žen se však rychle mění v estrogen). Pro muže je testosteron klíčovým hormonem touhy, pocitů pozitivní energie a pohody. Je-li ho málo, tak jak muži, tak ženy zakoušejí nižší libido.Během orgasmu se podle výzkumů sexuoložky Beverly Whippleové z Rutgerské univerzity aktivuje centrum ve středním mozku, které má za úkol potlačovat bolest. Tato část mozku vyšle signály, které uvolní endorfiny a kortikosteroidy, které na několik minut znecitliví nervová zakončení, jež mozku podávají informace o bolesti způsobené např. menstruací, artrózou nebo migrénou. Endorfiny uvolněné během sexu mají podle vědců podobný účinek jako opium. Jsou třikrát účinnější proti bolestem hlavy než běžné léky. Alchymisté zkoumali ty nejroztodivnější látky, aby nalezli elixír života, a přitom ho měli na dosah ruky.
Je známou skutečností, že ženatí muži a vdané ženy žijí déle a méně trpí depresemi než lidé bez partnerů. Samozřejmě je ve hře otázka o slepici a vejci. Je to proto, že si zadaní lidé více užijí lásky a sexu nebo prostě hrají roli určité pozitivní rysy osobnosti (jako třeba fyzické zdraví), které způsobují atraktivitu daného jedince a zároveň přispívají k jeho delšímu životu? Každopádně například studie, citovaná časopisem Time, které se podrobilo tisíc skotských mužů ukázala na spojitost mezi pravidelným pohlavním stykem a delším životem.
Starší muži, kteří masturbují, zase podle vědců méně trpí depresemi než jejich vrstevníci, kteří to nedělají. Důvod? Po orgasmu totiž tři až pětinásobně vzroste hladina hormonu DHEA, který produkují nadledvinky. Tento hormon působí proti stárnutí, arterioskleróze, řídnutí kostí u žen, posiluje imunitu a zvyšuje výkonnost. Kosti posiluje i růstový hormon somatotropin, kterého tělo při sexu produkuje velké množství. Tento hormon povzbuzuje i nárůst svalové hmoty, pomáhá pálit tuk a zlepšuje krevní oběh. A zdaleka nejde jen o kosti.
Bohatý pohlavní život snižuje riziko rakoviny prsu u žen a prostaty u mužů. Zřejmě je to díky reakci hormonu oxytocinu (jeho hladina stoupá během sexu) a pohlavních hormonů estrogenu a testosteronu, které mají vliv na dělení buněk. Sex prospívá i dýchacím cestám, protože rychlejší a hlubší dýchání obohacuje krev kyslíkem. To má příznivý vliv na všechny orgány a buňky v těle. Funguje také proti prostatě: Každá ejakulace snižuje počet patogenních zárodků v močové trubici, proto odborníci radí ejakulovat alespoň jednou, dvakrát týdně.
Známý je i příznivý účinek pravidelného milování při těhotenství. Snižuje riziko komplikací, třeba předčasného porodu. Dopamin, který se také vylučuje během milování, má zase antistresové účinky. Pokud pohlavní styk trval alespoň dvacet minut, měla by tato látka v těle fungovat přibližně dvě hodiny proti stresu. A konečně: již zmiňovaný "milostný" hormon oxytocin, funguje jako přírodní uspávadlo, i když to zrovna nemusí některé ženy shledávat jako velkou výhodu. Podle časopisu Men's Health muži díky oxytocinu usínají v průměru již několik minut po aktu, zatímco ženy vydrží vzhůru ještě 20 - 30 minut

Lakmusový papírek zdraví

Na celou otázku se můžeme podívat i z druhého konce. Když máme problémy v sexuálním životě, obvykle to značí na jiné psychické či fyzické potíže - především u mužů. Problém s erekcí může být prvním signálem nějakého tělesného onemocnění. "Když k nám přicházejí muži, zvláště ve vyšším a středním věku, s poruchami ztopoření a my je pošleme na další vyšetření, pak u nich velmi často zjišťujeme, že trpí cukrovkou, neurologickými problémy, ischemickou chorobou srdeční a podobně. Tyto choroby se zatím neprojevily klinicky jinak než právě v oblasti sexuální. Tuto oblast lze proto považovat za velmi citlivý indikátor somatického zdraví," říká přední český sexuolog Petr Weiss.
Souvislost mezi sexuálními dysfunkcemi a jinými tělesnými problémy je přitom u nás stále podceňována, i když se týká značné části populace. "Jak ukázal výzkum agentury Stermark pro firmu Pfizer v roce 2001, více než polovina z 2000 českých mužů ve věku 35 - 65 let trpí erektilními problémy. Z toho 26 % je má tak závažné, že by vyžadovaly odbornou léčbu. Z této postižené skupiny bylo jen 15 %, kteří si byli promluvit s lékařem či psychologem, a jen malá část z nich zahájila léčbu," říká Petr Weiss, který tento výzkum vedl.
Problém mají hlavně cukrovkáři a muži z urologickými problémy. "Asi 65 % pacientů ve věku 35 - 65 let, kteří trpí těmito nemocemi, má zároveň erektilní dysfunkci," konstatuje doktor Weiss. "Ale jen malá část se svým lékařem o tom promluvila. A ti, kteří promluvili, většinou debatu sami iniciovali. Naše lékaře ani nenapadne zeptat se na přidružené příznaky z oblasti sexuální, které mohou velmi výrazně snížit kvalitu života člověka. Podle Weisse jsou přitom dnes sexuologové díky Viagře a podobným lékům schopni mužům pomoci mnohem víc než v minulosti. "Existuje několik léků, které třeba u diabetiků či urologických pacientů pomáhají v 70 - 80 % případů," upozorňuje doktor Weiss.

Spojitě nádoby

Otázka samozřejmě zní, jak zásadní vliv uspokojivý sexuální život na naše zdraví má. Doktor Petr Weiss míní, že "často nejsme schopni říci, co je prvotní, zda platí, že zdravý člověk je sexuálně aktivnější, že má větší potřebu a výkonnost, anebo zda platí přesný opak, že člověk, který je sexuálně aktivní, tak je zdravější. Tělesné i psychické zdraví a sexuální aktivita jsou spojité nádoby."

Markéta ŽÍDKOVÁ

Na depresi pomáhá přístroj podobný kardiostimulátoru

LONDÝN - Elektrická stimulace bloudivého nervu přináší úlevu lidem s depresí, kterým jiná léčba nezabírá. Jak uvádí server www.zdn.cz, tato metoda byla poprvé vyzkoušena a úspěšně aplikována v roce 1988 u léčby epilepsie. Od roku 1999 se tak léčí lidé s epilepsií i v ČR. Poté, co byla u epileptiků zaznamenána zlepšená nálada, začali lékaři podobně postupovat u pacientů s depresivním onemocněním. Nemocnému se k nervu implantuje v krátkodobé celkové anestezii zařízení, které připomíná kardiostimulátor. Tento přístroj může přes kůži programovat speciální jednotka napojená na osobní počítač. Nemocný si může přístroj spustit sám, což je výhodné při léčbě epilepsie, kdy při pocitech aury před záchvatem si pacient přístroj zapne.

Pilotní studie, která sledovala 60 pacientů s těžkou chronickou, léky neovlivnitelnou depresí, ukázala tyto výsledky: po deseti týdnech se u třiceti pacientů snížily příznaky deprese, měřené na speciální škále, minimálně o 50 %. Po roce byl tento výsledek u 46 % respondentů. Stejně jako u léčby epilepsie je zisk z léčby tím vyšší, čím je delší doba léčby. U tří pacientů bylo v průběhu studie zaznamenáno zhoršení příznaků deprese. Na základě těchto výsledků byla metoda stimulace bloudivého nervu schválena v zemích EU a Kanadě k léčbě těžké deprese.
Bloudivý nerv, nervus vagus, je desátý hlavový nerv. Je to jediný hlavový nerv, který vstupuje do hrudníku a břišní dutiny. Kromě jiného snižuje tepovou frekvenci a tlak krve.

Lidové noviny, 27. 01. 2004, lon

Moderní léčba deprese pomůže až 80 procentům lidí

Deprese je závažné onemocnění, jehož výskyt neustále vzrůstá. Alarmující je skutečnost, že u tří čtvrtin nemocných není nemoc odhalena a léčena. Pro 10 až 15 procent lidí je nemoc natolik neúnosná, že ji řeší sebevraždou.

Hlavním příznakem deprese je smutná nálada, která bývá spojena se sklíčeností, pocity beznaděje, ztrátou schopnosti mít z něčeho radost a na něco se těšit. Jde ale o jiný smutek než ten, který postihuje člověka při nějakém neštěstí. Je mnohem hlubší a je subjektivně vnímán jako těžký pesimismus. Člověk, který trpí depresí, se na nic netěší, není schopen se z ničeho radovat. K dalším typickým příznakům patří pocity ztráty energie spojené se sníženou reakcí na vnější podněty, ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku. Lidé trpící depresí začínají být méně aktivní, ztrácejí zájem o své dřívější záliby a začínají se vyhýbat komunikaci s jinými lidmi. Nedostatek kontaktů pak vede k pocitu osamělosti, který zpětně prohlubuje depresivní náladu. Nejkritičtějším obdobím pro rozvoj deprese je věk od 25 do 44 let. Ženy touto nemocí trpí dvakrát až třikrát častěji než muži, především v době šestinedělí nebo klimakteria.
Asi dvě třetiny pacientů s depresí trpí současně úzkostí a někdy bývá těžké tato postižení od sebe přesně odlišit. Velmi typický je společný výskyt deprese spolu s tělesnými příznaky, které mohou být v první fázi vnímány jako projev jiného onemocnění. Častý je v této souvislosti výskyt bolestí hlavy nebo břicha, napětí nebo slabosti ve svalech, pocení, závratí a bušení srdce.
Výsledky studie, kterou uveřejnil odborný časopis American Journal of Psychiatry, ukázaly, že na rozvoji deprese se může podílet kouření marihuany. Studie byla prováděna mezi dospělými kuřáky marihuany a těmi, kteří konzumaci konopí neholdovali. Výsledky výzkumu, který trval patnáct let, ukázaly, že dospělí, kteří na počátku sledování nemocí netrpěli, ale užívali pravidelně větší množství marihuany, měli o 15 let později až čtyřikrát větší výskyt příznaků deprese v porovnání s nekuřáky. "Výzkum prokázal, že u lidí, kteří by za normálních okolností vůbec depresí neonemocněli, působí dlouhodobější užívání marihuany jako její spouštěč," říká vedoucí studie Gregory B. Bowassov.
Hlubokou depresí trpěl například spisovatel Ernest Hemingway. Z nemoci neviděl žádné jiné východisko než ústí své brokovnice. S depresí se nevyrovnal ani největší lyrik ruské poezie Sergej Jesenin, který se oběsil v pouhých třiceti letech v leningradském hotelovém pokoji.

Na světě je nové antidepresivum

Nemocný, který trpí depresí, často sám vysadí léky. "Jako nejčastější důvod pacienti udávají, že se již cítí lépe," říká Prof. MUDr. Eva Češková, CSc. z Psychiatrické kliniky FN Brno. Dodává, že nejvíce vysazují nemocní léky proti depresi během prvního měsíce léčby. K tomu, aby se pacient skutečně z deprese dostal, však pouhý měsíc nestačí. "U léku je důležitá snášenlivost, frekvence dávkování, léková forma a vzhled. Do popředí zájmu se dostávají nové lékové formy," vysvětluje Češková.
Jednou z možností je podle jejích slov rozpustná forma léku, která byla vyvinuta s cílem zvýšit komfort pacienta a zlepšit jeho kvalitu života. Tyto požadavky splňuje nový lék mirtazapin. "Bylo zjištěno, že až 50 procent starších nemocných má potíže s polykáním tablet. Hlavní problém je jejich velikost, povrch a chuť. Mirtazapin se rozpustí do 40 sekund v ústech bez vody. I dávkování je pro pacienty příjemnější - stačí jedna rozpustná tableta denně. Další výhodou je rychlost nástupu účinku," uvádí MUDr. Češková.

Lidové noviny, 20. 01. 2004, oma

Vědci objevili gen, který určuje sklon k depresím

WASHINGTON - Nová studie dokazuje, že pravděpodobnost, že lidé pod vlivem stresu upadnou do deprese, ovlivňuje i jejich genetická výbava. Konkrétně jde o gen nazvaný 5-HTT. Ten se podílí na kontrole produkce serotoninu. Tato látka zajišťuje přenos informací v mozku a ovlivňuje i lidskou náladu. Gen se vyskytuje ve dvou různých verzích, krátké a dlouhé. V krátké verzi chybí některé sekvence, což způsobuje změny v bílkovinách, které gen vyrábějí. Ty jsou pak důvodem snížené schopnosti vyrovnat se se stresem, což může vést k depresi. Obě verze genu mají všichni lidé. Jejich různé kombinace jsou podle vědců vysvětlením toho, proč se každý člověk s krizovými situacemi vyrovnává jinak. Za nejrizikovější přitom lékaři označují kombinaci dvou krátkých verzí genů. Její nositelé jsou podle výzkumu dvakrát náchylnější k depresím než lidé, kteří mají oba geny v "dlouhé formě". Objev, o němž informuje v novém vydání časopis Science, tedy může v budoucnu pomoci zejména těm, kteří sice zatím depresí netrpí, ale mají k ní genetické předpoklady.

Vědci v průběhu studie sledovali od narození skupinu 847 lidí z města Dunedin na Novém Zélandu. Hned na počátku stanovili, jakou verzi genu 5-HTT sledovaní mají. Dále se pak zaměřili zejména na ty, kteří mezi 21. a 25. rokem svého života prošli vícekrát nějakou stresovou situací. Výsledkem jejich pozorování bylo zjištění, že 265 lidí, kteří mají dvě krátké verze tohoto genu, je k depresím mnohem náchylnějších. Celkem u 43 procent těchto jedinců se totiž po stresové životní zkušenosti rozvinula deprese. Oproti tomu u 147 lidí se dvěma dlouhými verzemi genu se v podobné situaci deprese objevila pouze v sedmnácti procentech případů. Jak ale v rozhovoru pro BBC uvedla vedoucí výzkumného týmu Terrie Moffittová, nejde o gen, který nemoc způsobuje. "Věříme však, že gen ovlivňuje to, do jaké míry jsou jednotliví lidé odolní vůči negativním efektům stresových situací, kterým se v životě nevyhne nikdo z nás," říká Moffittová. Do dnešního dne se vědci mohli zabývat depresí, až když její příznaky byly natolik silné, že se pacient rozhodl vyhledat
psychologa. "Bylo by skvělé, kdyby se nám povedlo najít způsob, jak tomu předcházet," dodává Moffittová. Podle ní výsledky této studie otvírají i zcela nové přístupy ke genetickému výzkumu. Do nynějška se vědci zaměřovali zejména na ojedinělé genetické vady způsobující vzácná onemocnění. V budoucnu se budou muset věnovat zejména tomu, jak se geny a okolní prostředí vzájemně ovlivňují. Právě to může být klíčem ke zcela novým způsobům léčby běžných onemocnění. "Je to krásná studie. Předkládá nám nezvratný důkaz toho, jak moc nás ovlivňují naše geny a jak se odrážejí v kvalitě našeho života," uvedl pro BBC doktor Daniel Weinberger, ředitel americké kliniky specializující se na nemoci mozku.

Lidové noviny, 19. 07. 2003, jit

Muži zaměstnaných žen trpí častěji depresemi
KRÁTCE
LONDÝN - Muži středního věku, jejichž manželky tráví mnoho času v zaměstnání, trpí častěji depresemi než jejich vrstevníci s manželkami v domácnosti. Výzkumníci z Queen Mary's School of Medicine v Londýně to zjistili z údajů o deseti tisících zaměstnaných mužů a žen. Zaměstnání jednoho z partnerů ovlivňuje psychickou pohodu druhého partnera. Muži, jejichž manželky jsou doma nebo pracují pouze na částečný úvazek, se vyrovnávají se stresovými situacemi lépe a méně trpí depresemi než muži plně zaměstnaných žen. Podle jedné z autorek studie dr. Vicky Cattellové rozhovory ukázaly, že tito muži mají více kontaktů s přáteli a sousedy, které zpravidla zprostředkovala jejich manželka v domácnosti. Bohužel to vůbec neplatí v opačné situaci, kdy muž zůstane doma a do práce chodí jeho žena. Zdá se, že muži nemají takové sociální dovednosti jako ženy.

Lidové noviny, , 22. 04. 2003, rod

Deprese

Nemoci-N