PRISPEJTE DO BESEDY
From: "Carl Hodek" <chodek@worldnet.att.net> (by way of Vratislav Kuska)
To: NecenzurovaneMNM@onelist.com
Subject: Co ma Havel s Klausem v mozcich, Prof Zeleny ma v malicku.
Date: Sun, 22 Apr 2001 18:02:14 -0400
>Nebyla by to spatna zmena mit v cele vlady opravdoveho profesora a
>opravdoveho ekonoma.
At 11:35 -0500 4/22/1, Carl Hodek wrote:
Re: Komentar dne: Nebyla by to spatna zmena
Pratele,
prijde mi na mysl Prof. Milan Zeleny, ktery vyucuje na Fordhamske
universite v NY jiz
leta. Je to muz s velkou integritou a vi skutecne, jak ekonomika pracuje
jak na Zapade,
tak i na Vychode, coz zahrnuje i dalny Vychod. Bude tez vyucovat casove na
nove zalozene
universite Tomase Bati. Prof. Zeleny by byl ten nejlepsi z celeho floku
politiku se stat
prezidentem CZR. Mimochodem je to tez velky Batovec, coz je tim nejvyssim
plusem. Jsem si
jisty, ze po letech meho pratelstvi s Prof. Zelenym zmena v ekonomice CZR
by byla rychla a
pevna k dobru naroda. Lets do it and promote Prof. Milan Zeleny na
kandidaturu prezidenta.
Mimochodem, co ma Havel s Klausem v jejich mozcich, Prof Zeleny to ma v
jeho malicku. Carl Hodek
>----- Original Message -----
>From: Vratislav Kuska <abcint@fox.nstn.ca>
>To: <NecenzurovaneMNM@onelist.com>
>Sent: Sunday, April 22, 2001 08:54
>Subject: Komentar dne: Nebyla by to spatna zmena
>
>
>Nebyla by to spatna zmena mit v cele vlady opravdoveho profesora a
>opravdoveho ekonoma. I kdyby byl opet jen loutkou, rizenou stejnymi lidmi,
>jako jeho predchudci, mohl by dokazat aspon to, ze ukradene by
>prosperovalo, ne krachovalo a tim by i na "obycejne lidi" zbylo, i kdyz by
>to bylo stale asi malo, ale bylo by to vic, nez soucasne skoro nic.
>
>Vratislav Kuska
>Kuska@abcWC.com
Školství je jako olivový sad
Když jsem o prázdninách cestovala po jednom středomořském ostrově, obdivovala jsem rozsáhlost jeho olivových sadů. Olivy se šplhaly do neuvěřitelných výšek po horských stráních, využito bylo každé vhodné místečko. Mnoho jiných plodin tam totiž neroste. Všude stříbřitě zelené koruny oliv. Průvodkyně nám ukazovala s hrdostí tisícileté olivové stromy s uzlovitými kmeny, na jiných místech byly vysázeny stromečky jako proutky. Olivy ve všech fázích stáří a růstu.
Tehdy jsem si uvědomila, že je to dílo celých generací. Lidé na tomto ostrově po staletí nesázeli jen pro sebe, ale i pro své potomky. Obdělávali v obtížných podmínkách kamenitou půdu, aby pak sklízel někdo jiný.
Se školstvím je to jako s olivovým sadem. Při výuce a výchově se musí myslet na potomky, pečovat o jejich zdárný růst a vývoj, dávat jim dostatečné a správným směrem vedoucí podněty. Musíme při tom myslet na dobu, ve které budou žít oni, nesmíme se nechat omezovat našimi podmínkami a zažitými zvyklostmi. Chce to představivost, odpovědnost a systematičnost. Často i odvahu. Nesmíme hledět na obtíže, na vlastní námahu. Je to nikdy nekončící štafeta generací.
Problémem však je kontinuita. Častá výměna vrchních sadařů školství nesvědčí. Každý začíná znova, někdy se i sám učí, někdy je odborníkem na něco docela jiného. Přitom školství je oborem, kde nejsou výsledky většinou vidět hned, ale až po letech. Čísi špatná rozhodnutí sklízí někdo docela jiný. Sklízí také zanedbané role, bující plevel, odchody dobrých sadařů, chátrající budovy a nářadí.
Mezi tím vším vyrůstají děti. Nové a nové ročníky dětí, jejichž schopnosti by měly být programově rozvíjeny pro celá příští desítiletí jejich života. Měli bychom jim dát takovou výbavu, takové dovednosti a postoje, aby si věděly rady se všemi změnami, které je čekají. Aby se dovedly rychle zorientovat, zařadit a dobře prožít život v otevřenějším a rozsáhlejším prostoru, než byla dosud naše česká kotlina.
Nedávno napsal v Moderním řízení profesor Milan Zelený, světově uznávaný český ekonom působící v USA, že některé vzdělání je dobré tak do kavárny Slávie. Tak zvaná vysoká úroveň vzdělání ještě nezaručuje, že je to vzdělání správné a dobré pro novou dobu. Dnes a ještě spíše zítra je nutné se dívat na znalosti ve smyslu účelové a produktivní aplikace znalostí. Tvrdě napsal, že v ČR je dlouholeté zanedbávání školství násobeno ještě nevhodností a zastaralostí učební látky. Proto jsme se za celou dobu nedokázali v ekonomice přiblížit evropskému průměru.
Vraťme se do olivového háje. Máte pocit, že jsme byli ve školství v uplynulých devíti letech dobrými sadaři? Že jsme mysleli na potomky a ne na sebe? Že jsme netrávili celé měsíce a roky neplodnými spory a starali jsme se, aby námi pěstované rostlinky - osobnosti dětí a mladých lidí - rostly připraveny do nového světa?
Já ten pocit v úplnosti nemám. Jistě je mezi námi dost kolegů, kteří stromečky ve své zahrádce dobře pěstovali. Dá se to však říci o celku? Nemáme náhodou velké dluhy vůči dětem, které nám mezitím vyrostly? Prvňáčkové z roku 1989 již ukončili základní školu. Setkali se tam se vším, co budou pro svůj život v globálním světě potřebovat? Vybavili jsme je dobře? Co myslíte?
Jana Hrubá
From: Darius Nosreti <info@darius.cz>
Date: Mon, 03 Jun 2002 07:21:12 +0400
To: Milan Zeleny <mzeleny@fordham.edu>
Subject: kritika
Vážený pane profesore,
přečetl jsem si důkladně obě Vaše knížky a jsem rád
- jsem především rád, že jste v těchto knihách esejí a komentářů zůstal ekonomem. Že při svých odborných, ale velmi širokých znalostech ekonomie a jejích interdisciplinárních odvětví dokážete demaskovat různé politické nešvary, aniž byste musel politikařit a přebíjet jedna politická hesla jinými. Netušil jsem, že má ekonomie takovou politickou moc
- jsem rád, že jste demaskoval hospodářský fašismus a národní socialismus, který dnes uplatňují ODS a ČSSD. Jsem rád, že jste názorně definoval podstatu levicového a pravicového myšlení, ultralevice a ultrapravice
- jsem rád, že jste zdůraznil nutnost, aby se odborník nestal jen specialistou, ale aby znal své odvětví v celé jeho šířce a řadu oborů poznání sousedicích a dalších, tvořících logickou, metodologickou a systémovou páteř poznání a aplikace těchto oborů
- jsem rád, že přes svou odbornost nikdy nepřestáváte být lidským a uvažujícím v širších společenských souvislostech. V tom spočívá síla, a ne slabost ekonoma, když je schopen si uvědomit, že ekonomické pojmy a teorie jsou nedokonalé a neustále se vyvíjejí a překonávají sama sebe ve stále vyšších rámcích, přibližujících se stále více životu. Vidět za čísly skutečného člověka, třeba i jen toho posledního nezaměstnaného nuzáka a jeho rodinu, to je výsadou jen těch nejlepších ekonomů
- jsem rád, že jste nejen dobrý ekonom, ale i spisovatel. Že umíte "příběh" své eseje vypointovat, ochutit správnou dávkou suchého humoru a místy i, u profesora-ekonoma nečekné, šťavnaté poezie.
- jsem rád, že jste dokázal mluvit o ekonomii poutavě a neotrávit čtenáře nadbytkem tabulek, grafů a čísel.
Jak jste to vůbec dokázal?
Darius Nosreti
From: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Organization: Fordham University
Reply-To: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Date: Tue, 30 Apr 2002 15:39:01 -0400
To: "Darius Nosreti" <info@darius.cz>
Subject: Re: Dekuji
Mily pane Nosreti,
vidim, ze jste regionalni stranu (TEZE M.Z.) pochopil a zaujala Vas.
Takova strana by se mela vytvaret zdola, z lokalit a regionu, ne z centra. Proto i financovani by bylo decentralizovane, regionalni. Teprve v konecne integraci pro zastoupeni v Praze by vznikla potreba financovani, ale do te doby by penize jiz prichazely z regionu.
Primou demokracii, ktera by zvysila zodpovednost politiku a snizila korupci jsem propagovalo jiz v r. 1990 - nazvali mne v novinach fasistou a ze se chci "neprimo" ujmout moci. Souhlasim, ze pro politickou praci zde podminky nejsou a nedelam si o regionalni strane zadne iluze. Ja bych osobne do niceho penize nedaval, dokud nepocitim opravdovou zmenu v mysleni lidi. Zatim jsem nic takoveho nepocitil, spise naopak. Spise jde o sitovani mistnich skupin mladych lidi, kteri by v kazdem regionu zacali primou demokracii a mistni samospravu propsazovat. K tomu zadne penize nepomohou, jen spolecenske site a sitovani.
Vas navrh Strana regionalni spoluprace je SRS (ne SRP) a zni to dobre.
Vsiml jsem si, ze k vyhledavani nepouzivate Google: proc ne?
To je zatim vse, od soboty jiz budu na UTB ve Zline.
S pozdravem,
Milan Zeleny
Mily pane Nosreti,
nikdo nemuze Cechum "koupit" demokracii, obzvlaste ne novou.
Cesi se boji prime demokracie, protoze nechteji prejimat zodpovednost. Nechavaji to konovi, protoze ten ma vetsi hlavu. Prima demokracie je doplnek a protiklad demokracie reprezentativni a je to prave prima demokracie, ktera odpovida ere Internetu a globalni komunikace (ne konskym dostavnikum). Tedy se to netyka CR, kde si lide ani prezidenta nedokazi zvolit sami, ale nechavaji to tem "s vetsi hlavou". Mate to sam dobre srovnane a duvody jste si spravne vycetl. Jedine Tomas Bat'a ve 20. letech ve Zline rozumel prime demokracii a regionalni politice. Kazda politika je mistni a v male zemi je "velka" centralni politika draha, neefektivni a smesna.
Na Slovensku jsem take casto a souhlasim. Na VSE jsem byl u rektora, jako americky profesor, a mluvilo se tam rusky (v loni). Vladne tam veliky smutek a beznadej. Ale nerad se, po klausovsku, porovnavam s temi horsimi, vzdy jen s temi nejlepsimi (na svete). Proti rozbiti narodniho svazku jsem vystupoval velmi aktivne, ale vysmali se mi obe strany.
Vidim, ze jste rozhnevany clovek, ale hnev nikomu, ani Vam, nepomuze. Je treba byt stale nad veci, nenechat se stahnout na urovne svych soku a nepratel. To pak ma za nasledky ty paranoidy o kterych pisete.
Google je odborny vyraz pro vysoke, ale ne nekonecne cislo. Hlavne je to efektivni vyhledavac Internetu.
Za kontakty Vam dekuji, ale nebudu zatim nikoho kontaktovat. Jak jsem jiz psal, necitim vyzrale prostredi ani vyzrale lidi pro sirsi, angazovany aktivismus z me strany. Nemam ani cas, svoji praci na nekolika univerzitach plus podnikove konzultace nemohu "sidit" a omezovat. To bych pak byl jako profesor Klaus.
S pozdravem,
Milan Zeleny
From: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Organization: Fordham University
Reply-To: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Date: Wed, 1 May 2002 16:35:35 -0400
To: "Darius Nosreti" <info@darius.cz>
Subject: Uz to jinak nebude
Mily pane Nosreti,
jsem rad, ze jste se k nekterym vecem tak dobre postavil. Chapu Vas, ale take Vam chci urcite veci sdelit, abyste mohl lepe rozhodovat a ridit svuj zivot.
Hlavne: opravdu, bud'te nad veci, ne ve veci. I kdyz se to zda nekdy tezke, zustante nad veci. Budete efektivnejsi v dosahovani svych cilu a uspesnejsi v neutralizaci hnevu.
A to druhe: muzete lidi vest, muzete jim davat smer, ale nemuzete je menit. Lide, tak jako jablko, nevyzraji jen proto, ze si to prejete a o to usilujete. Lide vyzraji ve svem case a pak je lze vest. I kdyz Kristus "vypraskal vexlaky z chramu", skoncil na krizi.
Prima demokracie je jedina demokracie hodna zodpovednych lidi. Vse ostatni je nahrazka. Kdykoliv volim, aby nekdo rozhodoval za me, jsem nezodpovedny za jeho rozhodnuti. Je to pohodlne a casto i pragmaticke. Ale neni to ani jedine, ani nejlepsi, ani nejvhodnejsi reseni. Tradice jsou krasne, pokud nejsou az prilis archaicke a pohanske; pak brzdi a matou.
Ja nejsem zastancem pasivity, toho jste si vsiml. Ale nejsem ani zastancem aktivity pro aktivitu - sam jsem se poucil a sam jsem si nabehl a sam jsem si nesl dusledky. Lide jsou na pokraji, zacinaji prohledat, jsou nespokojeni a rozcarovani, a potrebuji vudce. To je bez debat. Ale nemyslim, ze budou volit jednu ze stran. Radeji neprijdou volit.
Ja ale budu v te dobe v Pekinu a budu se jen divat. (Dohodu ODS a CSSD jsem v radiu predpovedel rok pred volbami - protoze je znam oba /ty "vudce"/ - ale nikdo mi nechtel verit. Mysleli, ze politice rozumi lepe a tak sli volit. Zvolili. Ted', tedy ted', jim to dochazi. Pak nekoho ved'te.)
Jedinec muze videt a vedet lepe nez masy. Ale masy urcuji chod dejin. Jedinec muze pouze vyjadrit prani a touhy mas. Pak se stava vudcem. Ale jedinec nemuze byt vudcem, jestlize vidi neco jineho nez vidi masy. Muze se pouze uchazet o koryta. I to ma neco do sebe. Masy mu rozumi.
S pozdravem,
Milan Zeleny
Milan Zeleny
From: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Organization: Fordham University
Reply-To: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Date: Thu, 2 May 2002 03:55:46 -0400
To: "Darius Nosreti" <info@darius.cz>
Subject: Re: Fotky/A
Mily pane Nosreti,
dekuji za fotky, necham vyber na Vas.
Ohledne monetarismu nemaji pravdu: proti monetarismu a proti MMF jsem se stavel verejne a radikalne (Mam totiz titul z Univerzity v Rochesteru a Friedmana jsem musel znat nazpamet') v r. 1990-92 - kdy to jeste melo smysl - ale NIKDO me nepodporil. Ani ekologove a antiglobalisti. Vsichni jen placali a tleskali Klausovi. V novinach proti me psali i zastupci MMF, Sachs a hlavne nasi zpolitizovani "vedci" - ze jsem "spadnul z mesice". Mlatit vraty staje kdyz kun uz davno utekl je pateticke.
Monetarismus a MFF jiz davno ve svete ztratily dopad i prestiz, prezivaji jen v politickych skanzenech a la CR - a hlavne v jejich pomaloucku se ucicich a probouzejicich se aktivistech.
Mam ovsem smulu, protoze mych circa 300 novinovych clanku se objevilo dlouho pred prunikem Internetu do CR a nabyly tudiz zaznamenany. Vznikem Internetu jakoby vznikl i novy informacni svet - vetsina informacniho usili predtim byla jakoby vymazana. Zapomenuti je spasnym obvazem bolave kultury.
S pozdravem,
Milan Zeleny
Prof. Milan Zeleny
HSM Executive Editor
GBA 626E, Fordham University @ Lincoln Center
113 West 60th Street, New York, NY 10023.7484
Fax 212.765.5573; mzeleny@fordham.edu
"It is the greatest truth of our age: Information is not knowledge"
From: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Organization: Fordham University
Reply-To: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Date: Mon, 13 May 2002 12:41:58 -0400
To: "Darius Nosreti" <info@darius.cz>
Subject: Re: ruzne
Mily p. Nosreti,
dekuji za vysvetleni toho vseho kolem Cibulky.
Ja to vse chapu a z mych knizek vidite ze jsem si v CR take uzil sve. I s Cibulkou jsem se setkal v r. 1992 osobne. Ale on jako havlovec, chartista a klausovec me tehdy vubec nechapal.
P. Bila muze poskytovat ruzne informace, ale zdroj informaci je take dulezity. Jiste byste nebral informace od estebaka za smerodatne. Kdokoliv se takto slepe odda Havlovi, Klausovi, Cibulkovi, komunismu, fasismu, atp. - ten selhal ve svem soudu a jeho "prohlednuti" a "napravy" jsou pekne, ale neduveryhodne. Vzpomente na Kohouta a podobne, kteri pozdeji "prohledli".
Takze jsme si sve nazory vysvetlili.
Mohu jen rici, ze v teto fazi je efektivni a ucelne "byti lepsim": progresivnejsim, vzdelanejsim, podnikavejsim a aktivnejsim nez jsou "oni". Na ne (na komunisty a postkomunisty) byl cas v r. 1990-92. Nyni jiz jde o frasku a clowniadu. I Pavel Kohout obcas menil nazor. I Calfa, i Mohorita, i Havel. Nazor bud'to clovek ma, anebo nema. Myslim tim svetovy, spolecensko politicky nazor. V tom se odrazi kvalita cloveka. Ja se citim "pozehnany", protoze jsem nikdy v zivote nemusel svuj nazor menit: ani na teorie, ani na praxi, ani na lidi. I v mych knizkach vidite, ze si klidne mohu stat za kazdym svym slovem. Proste. Vztahy mohou byt slozite, ale nazory a charakter musi byt pevny.
Tudiz, ma snaha o nadhled neni zoufala, ale prirozena, permanentni a klidna. Nejde mi o moc, ani necekam na "okno prilezitosti". Chci pouze slouzit tem, kterym slouzit lze. Proste. Mohu splynout pouze z kvalitnimi lidmi - anebo nesplynu s nikym.
Mate-li zajem o biokybernetiku, prectete si me dve knihy anebo radu clanku o Autopoiesis. Je to vse dostupne pres Internet. Autopoiesis byla odpovedi na biokybernetiku jiz pred dvaceti lety.
Nuz tedy, Cina.
S pozdravem,
Milan Zeleny
From: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Organization: Fordham University
Reply-To: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Date: Tue, 14 May 2002 15:25:36 -0400
To: "Darius Nosreti" <info@darius.cz>
Subject: Re: GORBASMUS
Nechapu lidi, kteri kdy mohli "fandit" gorbasmu a Gorbymu, je to otresne - jiz na mitinku v Brne v r. 1991 (ci 2) se tam objevil nejaky dobrak a oznamil, ze Gorby vyhral a odrazil "puc" a vsichni tleskali a ja vedel, ze jsem v "p.....". Jiz pred ro. 1989 jsem se snazil v USA psat clanky a uvodniky proti "Gorbymu", przniteli kapitalismu a demokracie, cloveka, ktery nechape dusi ruskeho naroda, protoze snad ani neni Rus, ale aparatcik.
Odmitam ceskou polomoudrost uceni se "z vlastnich" chyb. Nikdo by se nemel ucit z vlastnich chyb, ale pouze z chyb druhych. Kdo se neumi ucit z chyb druhychy, ale pouze z chyb vlastnich, do politiky nepatri. Gorby nasekal chyb vlastnich tolik, ze jsem to ve svych clancich nazval experimentaci s lidskymi zivoty. Lide nejsou morcata, Gorby Negorby.
Jen muj skromny nazor, nevim uz vubec v cem se vlastne pohybuji ...
M. Z.
P. S. Mimochodem, jeho "navstevy" v Litve a Estonsku byly denne v TV a kazdy mohl videt o co mu jde. Byl jsem zrovna v Tallinu, kdyz se tam pohyboval a skripal zuby - nefandil mu tam (v Tallinu) NIKDO.
Mily pane Nosreti,
on to neni jen Gorbacov, ono je to vecne hledani "vudce" a vecne se shlizeni v symbolech a modlach.
Priznam se Vam, ze jsem mel podobne pocity kdyz prisel po Novotnem Dubcek: cely svet i narod jasal, ale ja videl jen aparatcika, komunistu a snahu o rehabilitaci a zachranu komunismu. Charta 77 mela mezi zakladajicimi cleny vetsinu komunistu a jak se pak ukazalo i estebaku. I zde jsem byl na pochybach, zda se da temto "reformnim" komunistum verit. Atd. Takze to neni o informovanosti: zil jsem v CSR do svych 24 let a uzil jsem si svoje. Je to spise o principech, ktere jedinci umoznuji informace chapat a tridit. myslim, ze tyto zivotni principy a hlubsi presvedceni chybi, ne informace.
S temi masami je to tak, ze se nelze stavit proti jejich zakladnimu "tahu". Vudce musi byt s masami v harmonii. Neni-li, nemuze je vesti a je lepe, kdyz se uplatni jinak. Ale neznamena to, ze zmeni sve nazory, aby se masam prizpusobil: pak by nebyl vudce, ale manipulator, politicky korytar anebo hochstapler. Byti tolerantni neznamena souhlasit.
Ohledne konference: prosel jsem si ji vyznamne v USA a nyni jste me s ni seznamil i zde. Muj zajem je vsak obracen dopredu, k tomu co bude ci by melo byt a jak toho dosahnout, pripadne jakou roli muze jedinec sehrat. Dnes jiz zvitezi ten, kdo ma lepsi myslenky, nosnejsi napady a realizacni schopnosti - od dneska, ne z minulosti. Proto jsem zapojen v takove skale projektu, od bezdratoveho internetu, pres e-city a e-Zlin, rehabilitaci Jana Bati a renezanci soustavy rizeni Tomase Bati, az po rizeni znalosti (ne informaci) na podnicich a tvorbu siti spoluprace malych a strednich podniku. Vyzyvam lidi at si "to" udelaji "sami", "bez nich", bez prazskych aparatciku a byrokratu. Lide vsak spolupracovat nechteji, chteji se spise hadat a prit.
Uz jsem v posledni fazi priprav na Cinu, v sobotu odletam - bude se mi po CR styskat - obzvlaste v tomto "napinavem" volebnim obdobi.
S pozdravem,
Milan Zeleny
P. S. Byl jsem prave okraden ve vlastnim dome o vetsi financni castku, ktere jsem potreboval na cestu. Konecne jsem pochopil na vlastni kuzi co p. Hodek mysli tim CZR.
Mily pane Nosreti,
z Vaseho textu usuzuji - i kdyz to neni snadne - ze se pokusite jednat s SNK bez predsudku, bez predsoudu a s minimalni (potrebnou) davkou duvery. Tim byste mi udelal radost. Ve skautu jsme rikali, ze ohen musime rozdelat i s mokrym drivim a i v CR se to musime naucit. Na ohen se pak prikladaji vetvicky suche, nove i ususene tim rozdelanym ohnem.
Ja mam az paranoidni obavy z paranoidnich mysli. Prosel jsem i celou radu malych stran a vzdy se mi "zborilo srdce", kdyz si mne jeden z cinitelu "vzal stranou" a zacal kydat sva podezreni na druheho cinitele. Pak umrel, tak jako vsichni, kydaje.
Jako American inklinuji k taktice ver, ale po zklamani trestej bez prodleni, jako Cech pak k never, aby ses nezklamal, ale ver az po mnoha letech, kdyz uz je pozde. Proto se v CR tak malo dobreho podari.
V zadnem pripade nechci kadrovat: je docela dobre nosne, v dnesni fazi sametu, posuzovat podle cinu a podle myslenek. Tim se plevy samy vyfoukaji. Mame kazdy jine intuice, ja po dlouhe dobe dobre. Proste jsem z SNK dostal dobry pocit. Spoluprace bude z pocatku tezka, neduverovat budou oni a plnym pravem. Ale mame cas, muzeme rozvijet SRS-SNK prirozene.
Muj syn je v Bratislave, na antibiotikach, ma krev v moci. Pristi weekend pojedu za nim do Brna, kam se vrati svoji staz uzavrit. Mam stale problemy se soustredenim.
M. M.Z.
From: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Organization: Fordham University
Reply-To: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Date: Fri, 12 Jul 2002 17:44:24 -0400
To: "Darius Nosreti" <info@darius.cz>
Subject: Re: duverne
Mily pane Nosreti,
jste vyborny, ze jste KAN kontaktoval a ziskal urcite podpory. Je jasne, ze KAN - SNK spoluprace je realna a vitana. Nyni musime pracovat take na moznostech spoluprace SRS a SNK - kdyz prekoname vyrazne paranoidni cibulkostvi a otevreme se spolupraci, kterou mame ostatne v nazvu SRS.
Pan Pavel Holba se jevi byt rozumnym a zretelne poucenym clovekem. Jsem pripraven s nim diskutovat o spolupraci SRS a KAN (v navaznosti na SNK). Ma vsak pravdu, ze to nelze uspechat, je treba nechat veci vykrystalizovat. Nikdo nepujdeme do neceho, co je predem odsouzeno k neuspechu. Me usili o sjednoceni KAN, SRS a SNK je zatim jen zamer, ale myslim, ze po ideove strance bych mohl vsechny tri programy integrovat a obhajit. Potrebuji vsak duveru a spolupraci.
Zacinaji se nam profilovat nejmene tri strany, ktere stavi na "nestranickosti" - je to znak urciteho vyzrani a ma to celoevropsky vyznam. Jen to nesmi ztroskotat na cibulkovstine. Ja se do vymyceni cibulkovstiny angazovat nebudu a nemohu - ale jsem pripraven se angazovat pro integraci tri nestranickych "stran".
Zatim s pozdravem,
Milan Zeleny
From: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Organization: Fordham University
Reply-To: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Date: Fri, 9 Aug 2002 11:02:25 +0200
To: "Darius Nosreti" <info@darius.cz>
Subject: Re: Pohled z prazdnin
Moc krasne jste to sve mile prostredi popsal!
Byl jsem pres weekend zrovna v Kluckych Chvalovicich (kde mam 85 leteho stryce). To moje rodiste nebylo na automape (ale na podrobnych mapach urcite je). Horni Jeleni neznam, ale zni to take moc hezky, pripomina to zalesnene pahorky.
Ceske nazvy vesnic jsou velmi krasne, existuje na to cela encyklopedie, i s popisem puvodu.
Tam v nasem okoli jsou take Cervene Janovice, Kozohlody, Vlkanec, Golcuv Jenikov, Smrcany, a j.
Chozeni pro mleko: byl jsem "sarkasticky" jiz tehdy. Petileteho me mama posilala pro mleko, abych hokynarce rekl, ze jsme to vsechno "prosustrovali". Ja jsem v plnem kramu s kamennou tvari a vnitrnim uspokojenim sdeloval, ze mama vzkazuje, ze to uz vsechno "prosoustali". Meli me vsichni moc radi.
Moc jsem si pocetl, pisete velmi citlive a s laskou, mam to rad. Pripomina mi to me povidky Jaro proslo nasi ulici ..., Jaro na vesnici, a jaro v Marianskych Laznich. Ani nevim, kde je jim konec. Jaro proslo nasi ulici ... vyslo kdysi v exilovych Listech.
Takze, dekuji. Milan Zeleny
From: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Organization: Fordham University
Reply-To: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Date: Tue, 27 Aug 2002 10:33:26 +0200
To: "Darius Nosreti" <info@darius.cz>
Subject: Re: lide jako zdroj a kapital
Mily pane Nosreti,
mate pravdu: slo mi o to, aby se prestalo s uzkym nahlizenim na lidi jako na (vyrobni) zdroj ci kapital - sam vidite, k cemu to vede. Tim, ze jsem oddelil lidske znalosti od cloveka, snazil jsem se nabidnout jazykovou "cestu ven": lide jsou lide, ale jejich znalosti jsou kapital ci zdroje. I kdyz se Vam zda rozdil nepodstatny, prece jenom lze videt urcity prinos v zachazeni s clovekem jako s clovekem a s jeho znalostmi jako s kapitalem ci vyrobnim zdrojem. Ono to ma i sirsi ekonomicke dopady: my stale nejsme znalostni spolecnost, neinvestujeme do lidi a jejich znalosti, vzdelavani zustava rakousko-uherskeho typu a jeho napln preziva z dob socialismu. Nase uzivani jazyka nas neprobouzi, neburcuje a nevede - v odbornych oblastech je rozplizle a zmatene. (Vubec si nestezuji na oblasti lidskych vztahu, citu a prozitku.)
Ted' vysla v DTO Ostrava kniha prof. Petrikove a kol., Lide - zdroj kvality, znalosti a podnikovych vykonu, ktera se mela puvodne nazyvat Lidske zdroje v rizeni kvality, znalosti a podnikovych vykonu. Prosazeni teto zmeny naznacuje, ze tyhle argumenty nejsou zcela bez dopadu.
Souhlasim, ze me jazykove usili se muze nekdy jevit jako puntickarstvi. Podobne jsem v Modernim Rizeni rozebral rozdil mezi kvalitou a jakosti - podobne zmateni v ceskem jazyce, ktere by v odborne rovine nemelo existovat. I moje mama znala rozdil mezi kvalitou a jakosti. Nemyslim, ze cesky pristup Alenky v risi divu (Slovo muze mit jen ten vyznam, ktery mu ja prisoudim) stezuje spolecenskou komunikaci: lide spolu hovori, a casto ani nevi, ze kazdy mluvi o necem jinem. Ve svem povolani jsem toho az prilis casto svedkem.
Je velmi dobre, ze se nad temito vecmi zamyslite. Mate rad cesky jazyk, stejne jako ja.
Milan Zeleny
P. S. V mem okoli je vse zniceno: Metly, Predmir, Lnare, Blatna, atd. - tezko se s tim vyrovnavam. Po 9/11 v New Yorku jsem se "uklidil" do jiznich Cech, abych si odpocinul od tragedii. Nepodarilo se. Pres dva tydny jsem byl bez telefonu a Internetu.
Jeste jsem si dovolil pripojit svoji nejposlednejsi fotografii - dostal jsem, po 12 letech, obcansky prukaz. Ted' jeste ziskat trvale bydliste - to bude take kalvarie.
----- Original Message -----
From: Darius Nosreti <mailto:info@darius.cz>
To: Milan Zeleny <mailto:mzeleny@fordham.edu>
Sent: Tuesday, August 27, 2002 6:05 AM
Subject: lide jako zdroj a kapital
Milý pane profesore!
Posílám malou poznámku k Vaší jazykové úvaze na konci přílohy.
Jestliže lidské znalosti jsou v přeneseném smyslu slova kapitálem, pak i člověk může být u některého autora v přeneseném smyslu slova kapitálem Jestliže je člověk zdrojem znalostí, rozhodnutí, inovací, úsilí, práce, komunikace, může být v obecném přeneseném smyslu o něm hovořeno jako o zdroji, a nemusi to vzdy pusobit neuctive. Nesmíte brát jazyková eliptická vyjádření do slova. Chyba není ve výrazu, ale v tom, že někteří lidé SKUTECNE zacházejí s ostatními lidmi jako s neživým kapitálem/zdrojem. Jazyk (pokud nejde o nějaký počítačový jazyk, používající 100% jednoznačné pojmy), jak sám nejlépe víte, většinou nepoužívá výrazy, které by se zcela kryly se skutečností, kterou v daném kontextu vyjadřuje. V ústech konkrétních "ekonomů a menažerů", pravdaže, mohou tyto pojmy působit apriorně pejorativně.
Tím ovšem nechci říci, že Vaše úvaha je marná. Spíše to vypadá, že jste podvědomě použil řečnickou figuru, kterou bych nazval "řečnizká záminka". Pod pláštíkem jazykové úvahy jste upozornil na to, že je Vám z některých ekonomů a politiků na blití.
Mě osobně by ale nevadilo, kdyby se na mě někdo díval jako na kapitál v přeneseném smyslu i doslova, horší je, že se v ČR cítím jako dokonale umrtvený kapitál. To je totiž tou nejhorší stránkou kapitalizace lidské komunity - snaha o "výrobní efektivitu" ve skutečnosti umrtvuje a staví mimo hru široké lidské zdoje.
S pozdravem
DN
PRILOHA:
Str. 72 - Prof. Ing. Milan Zelený, M.S., PhD., se zamýšlí nad jazykovými nesprávnostmi v manažerské terminologii:
Nejvíce mu vadí termíny převzaté z angličtiny, jako jsou na příklad: lidský zdroj, lidský kapitál nebo lidský faktor. "lidé nejsou kapitál" tvrdí. "Kusy hovězího dobytka jsou kapitál, stejně jako pytle kukuřice či peněz, pokud je umíme rozmnožit. Lidské znalosti jsou kapitál. Lidé jsou nositelé znalostí, schopností, vědění a umu. Lidé jsou nejcennější částí organizace, protože mají znalosti, umí koordinovat a používat potřebné zdroje. Člověk tedy není zdroj, ale může být zdrojem mnoha věcí: znalostí, rozhodnutí, inovací, úsilí, práce i spolupráce."
(dopis z epicentra povodni)
From: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Organization: Fordham University
Reply-To: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Date: Tue, 27 Aug 2002 17:21:05 +0200
To: "Darius Nosreti" <info@darius.cz>
Subject: Re: lide jako zdroj a kapital
Mily pane Nosreti,
ano, jsem tu uprostred te devastace.
Kazda tragedie a krize je zaroven prilezitosti a vyzvou. CR jako stat i jako narod by mohla zacit zit uplne jinak! Bez zavislosti na prazskych centrech, na centralnich organech a na centralni komunikaci, ale ve povyseni samostatnosti a autonomie obci a lokalit, i regionu. Kazda obec by mela sve povodnove mapy a hlavne protipovodnove bariery, jako meli na Novotneho lavce v Praze. K tomu je jen treba jim nechat prostredky, snizit dane a stimulovat nezavislost, bezdratovou kominikaci, znalostni a Internetem propojene prostredi, nakupovani pres Internet, e-business, e- government a e-demokracii. Doba kabelu a dratu jiz byla. Zahlcovat kvuli kazde blbosti silnice je hloupost, obzvlaste kdyz ma CR nejvyssi silnicni umrtnost na svete a videokonference, web camy a jine kvalitni komunikace jsou bezne k dispozici. Pochopit, ze lidske znalosti jsou prvni a zakladni formou kapitalu by pomohlo CR pretransformovat ze "zlatych rucicek" na "zlate hlavicky". Chtelo by to vsak jednou provzdy skoncit s partajnictvim a partajnim obsazovanim postu (namisto odborniky). Pak by lhari a nezkuseni podvodnici a la Gross nemohli vubec existovat. Cili, prilezitost existuje, rozsahly program premeny spolecnosti muze vypracovat prave SRS - a zkusit ho "prodat" lidem. V tom ovsem zustavam skeptik, Cesi se radi podrizuji centru a ani povodnova tragedie to z nich nevytrese.
To Vase "predvidani" neni zase takovy zazrak. Staci k tomu zdravy selsky rozum. Kdyz jsem videl, jak TV reporteri v Praze hlasi, ze hladina Vltavy klesa, a ze bude lip, a pritom jini reporteri hlasili, ze v Krumlove a v Budejovicich probiha vzedmuta vlna, jenom magor si nedokaze propojit, ze ta vlna musi do Prahy prijit. A Praha je zrejme magoru plna. Vse se dalo predvidat, neni to ani tak prirodni pohroma jako selhani lidske proziravosti, mysleni a rozhodovani. Prirodni pohroma je relativni pojem, definitivni jsou zabednenost, arogance a nepripravenost. Bude tomu tak i nadale, pokud nekdo neotrese politickou scenou.
Chce-li nekdo lpet na materialnich vecech, pak je musi umet ochranit. A samozrejme: neni mozne pokracovat v ceskem honzovstvi a zapecnictvi, ale zacit se stehovat, pohybovat, hledat optimalni distribuci. Uz nekolikrat jsem nechal vse "doma" a sel jinam - je to vec zvyku. Mam rad materialni veci, ale nelpim na nich a hlavne: umim je ochranit.
Slovaky znam, moje zena je Slovenka, a vim, ze jejich fatalismus, nabozkovani a grofovani jsou mnohem labilnejsi nez ceska zabednenost a tvrdohlavost. Oba narody nejsou dostatecne pripraveny pro znalostni eru globalni konkurence. Budou smeteny povodnemi lidskych znalosti, mysleni a rozhodovani. I u Slovaku je to otazka stare rakousko-uherske politiky, i oni doplati na politickou neohebnost a centralismus. Vice nez Cesi.
Takze vyzva pro celkovou ocistu a presmerovani mysleni a ziti v CR existuje. SRS se ji muze ujmout a zformulovat ji. Jenze SRS je par lidi a ja jiz prestavam stacit ohlidat si vsechna sva predsevzeti. Ma produkce se pomalu, ale viditelne zpomaluje, chybi zapal a vasen mladi, zkusenost jiz tlumi a koriguje nadeje a predstavy. Stavam se pragmatikem. Stale cekam na druhy dech, doufam, ze se ho dockam.
Vas,
Milan Zeleny
(v neformalni diskusi na tema, co bylo driv, zda Buh nebo vesmir)
From: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Organization: Fordham University
Reply-To: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Date: Fri, 30 Aug 2002 11:39:57 +0200
To: "Darius Nosreti" <info@darius.cz>
Subject: Re: _V_case_pred_6000_rokmi...
Se svoji troskou do mlyna ...
Buh nestvoril Vesmir, Vesmir je sebeorganizovana forma hmoty, nekonecna a do nekonecna se transformujici a reformujici. Buh vznikl se vznikem cloveka a nemuze byt od vzniku cloveka oddelen. Buh je dusi cloveka a v tom smyslu je tedy i jeho tvurcem. Buh v nas je silou, ktera transformuje zivocicha do lidske, vnimajici a interpretujici formy, a tudiz my zacneme vnimat i sve okoli skrze nasi dusi, tedy nasim Bohem. V tom smyslu Buh stvoril nejen nas, ale i nami vnimany Vesmir.
Nic vic neni treba. Ziti v Bohu znamena ziti v uznani a pochopeni nasi duse, naseho vnimani sama sebe a okolniho sveta jako ucelneho usporadani. Bohu se nesmime klanet, ani u neho skemrat, ani mu nabizet zdravasy. Buh nemuze byt rozmarny, malicherny a modlickarsky - takova je pouze jeho atrapa, jeho modla, zneuzivana k pozemskym ucelum sebezvolenych skupin.
Modlit se k Bohu musi znamenat potvrzeni, oslavu a radost nad uvedomelou existenci lidske duse, Boha v nas. Ti, kdoz veri v Boha v nas, v samotnou podstatu naseho vnimani sebe a okoli jako rad a ucel, ti ziji plny, uvedomely a informovany zivot. Ti, kteri veri v malichernou atrapu, snadno uspokojitelnou nekolika zdravasy, vnimaji Boha mimo nas, tedy i mimo vesmir, a tudiz musi zit zivot plny uzkosti, zklamani, strachu a nejistoty. Jejich Malicherne Dite je rozmarne a muze je svym "kyblickem" vzit po hlave necekane a kdykoliv. Nekdy mu jiz ani pet zdravasu nestaci.
M. Z.
(k besedě o některých televizních pohádkách, jejichž morální poselství je přinejmenším sporné)
From: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Organization: Fordham University
Reply-To: "Prof. Milan Zeleny" <mzeleny@fordham.edu>
Date: Tue, 3 Sep 2002 09:22:34 +0200
To: "Darius Nosreti" <info@darius.cz>
Subject: Pohadky
Neco mi v te "pohadkove" debate chybi.
Pohadky maji detem vypravet rodice. Rodice maji take pohadky konstruovat ze svych zkusenosti a z toho co znaji a citi. Ja jsem vychoval sveho syna totalne na pohadkach, ktere jsem si kazdy vecer vymyslel. Dodnes mi nektere z nich dokaze opakovat, i kdyz ja jsem je zapomel. Ma to tu vyhodu, ze muzete vkladat myslenky site na miru a upravene k dane specificke situaci. Ma to tu nevyhodu, ze kdybych byl zlodej, mohl bych ho naucit krast. Ale zlodeji vetsinou pohadky nevypraveji.
Kulturni izolace a odcizeni nehrozi, i vy budete pouzivat pohadkove archetypy a zakladni struktury. Pouze specificka chovani a rozhodnuti vasich archetypu jsou pod vasi kontrolou - tak jak to ma byt. Je to vase dite a zavaznou soucast jeho vychovy neprenechavejte televizi a jinym masovym institucim. Naucite-li ho rozlisovat - coz je ucelem pohadek "sitych na miru" - rozpozna brzy zrno od plev, van Gogha od Lady, kvalito od smiry a hlavne tatovu pohadku od tech televiznich. Dite (i dospely), ktere se nauci rozlisovat, se jiz pak muze divat na vsechno.
Stezovat si na tendecni pohadky, jejich upravu a vyber pro tendencni spotrebu, je vyrazne neefektivni. Pohadky nejsou vhodne pro individualni spotrebu co svet svetem stoji - pouze pro spotrebu masovou. Opravdove pohadky sije maminka detem na miru, a nekdy i tatinek. Tak jako ve vsem v zivote, v politice a v ekonomice - kdyz se ti to nelibi, jdi bud'to ke konkurenci anebo si "udelej sam".
Pohadky lze psat i pro dospele. Delam to do dnes a davam jim do nich rady a hodnoty, ktere jsem davat schopen. Nemyslim, ze tento vztah jednoho na jednoho v prostredi pohadky muze jakakoliv instituce nahradit.
M. Z.
13.7. 2002 3:48:05 [Kamil Lamac]
Pozna Cech v zahranici skutecnou/lepsi pravici v CR nez domaci pravo-stredne orientovany volic?
Re: Jak jsem dovozoval, nejen podle vysledku voleb v zahranici, domnivam se, ze odpovedi je celkem jasne ano. On vam treba pan Klaus a predaci ODS, at to byl Payne nebo ted Zahradil totiz take nereknou, ze jejich udajna pravicovost byla lidmi, kteri museli, nebo meli odvahu totalite utect, prokouktnuta uz o dost driv, nez k tomu dochazi (i u pravicovych volicu) u nas doma. Mohli bychom si povidat o plno prilezitostech, kdy se treba Klaus vedome vyhybal jakekoliv forme setkani s uprchliky pred komunismem (nespravne emigranty) a kdyz se vyhnout nedalo, nedopadlo to pro nej a jeho image radoby pravicaka, potazmu thatcherity, odbornika na ekonomii a na zaklady uspesnosti zapadni, specificky anglosaske spolecnosti, ale vubec dobre. Jeho zavist a nelaska vuci uprchlikum se traduje do roku 1968, kdy mu utek jeho mladsi sestry Aleny (tehdy 25lete) do Svycar v jeho 29 letech (docasne) prerusil strmou karieru spolehliveho technokrata (a synka komunistu, funkcionaru), kdy normalizacni komise na EU CSAV v roce 1970 konstatovala, ze nemuze jinak pilnemu a vzdy ochotnemu inz. eko. nadale sverovat citlivou agendu studia zapadnich ekonomik, mit pristup k materialum, stazim a vypracovavat pro oddeleni UV KSC zpravy a strategie jak dialekticky nevyhnutelne vitezstvi socialismu nad kapitalismem odborne pripravit. Jeho zavist se tykala byvalych kolegu (skutecni prof. Kyn, Zeleny, atd.), kteri po 68. odesli na Zapad a prosadili se tam. To, ze mohli publikovat, jezzdit na konference bez toho, aby o tom psali (udajne v pripade Klause spolehlive) zpravy na ruzna oddeleni statni bezpecnosti a HLAVNE ty platy, ktere, zvl. v prepoctu na Kcs nebo TK meli, to jim Klaus nemohl "odpustit" a proto je take po listopadu nepustil ke slovu pri formulaci transformace. Za navstev v USA na dotaz "Co pro vam muzeme, pane ministre (MF CSFR) udelat?" opakovane a nalehave odpovidal: "Umlcte (prof.) Zeleneho!" Ten (z Forthamske univerzity, NY, se treba dost dlouho v tisku v CSFR
(z chatu LN k jednomu Klausovu clanku)
Milan Zeleny/zdroje.
Self-organization of living systems: A formal model of autopoiesis.
International Journal of General Systems, 4:13-28, 1977.
http://www.bus.sfu.ca/homes/zhang/gzhang.htm
http://www.anu.edu/psychology/staff/mike/Fuzzy.htm
WWW.SPOLUPRACE.CZ
ARCHIV D.N.
WWW.FAME.UTB.CZ
PRISPEVKY DO BESEDY
ZACATEK CLANKU M.Z.