ŽELEZO
Železo je pro život nepostradatelným (biogenním) prvkem. V organizmu
dospělého člověka je 2-6 g železa. Jeho množství záleží na tělesné váze,
pohlaví a množství červeného barviva (hemoglobinu). Svým zastoupením
v organizmu je železo makroprvkem. Největší část železa se v organizmu
soustřeďuje v krevním barvivu a ve svalové bílkovině (myoglobinu). Je
rovněž součástí několika enzymů. Zbytek železa je uložen v tzv železných
zásobách. Vyprázdnění těchto zásob ukazuje na mírný nedostatek železa.
Tento stav nemá žádné projevy. Příznaky nedostatku se projeví až po
dlouhodobém snížení příjmu železa, který je zároveň doprovázen zvýšenou
potřebou organizmu.
Běžná denní strava obsahuje 10-15 mg železa. Z toho člověk vstřebá
střevy asi 10%, což je u zdravého člověka postačující.

Posiluje odolnost proti chorobám včetně rakoviny, podporuje zdravou
pokožku, pomáhá čelit únavě a chudokrevnosti z nedostatku železa.
Bulharská jasnovidka Vanga předpověděla, že lék proti rakovině bude
jednou obsahovat železo. Pít čaj z kopřiv, šťávu z kopřiv rozmixovaných
s trochou vody, kokos, mouku z řas /obsahuje i měď, důležitou pro
využití železa/. Hodně železa i vitamínu A a C a betakarotenu obsahují
listy kedlubny a mladá pšeničná tráva. V USA připravují stovky pokrmů
z mladých kedlubnových listů, které jsou mnohem hodnotnější než vlastní
kedlubny. Nedostatek železa brání pomnožení některých patogenních
mikroorganismů, u rodiček je nedostatek železa přirozený, chrání rodičku
před infekcemi, podávání železa může poškodit plod. Nadbytek anorg.
železa poškozuje játra. Nedostatek železa v ženském těle způsobuje
neklidný spánek nebo nespavost. Nedostatek má vliv na tvorbu hormonů
dopaminu a noradrenalinu. Bez nich je klidný a zdravý spánek
nemyslitelný. Američtí lékaři doporučují pravidelné krevní testy na
zjištění obsahu železa. Lépe je železo podávat v organické a nezahřáté
formě /rozmixovaná kopřiva a pod./ Nejúčinnějším prostředkem, který dodá
skoro úplný komplex látek potřebných pro krvetvorbu jsou syrová játra.
Varujeme se ovšem jater s vysokým obsahem kadmia, olova a rtuti, které
naopak mohou vyvolat chudokrevnost. Ideální jsou játra mladého kusu
(lépe telecí jak vepřové), chovaného mimo průmyslové aglomerace
a nekrmeného moučkami z kostí a vnitřností. V kupovaných a vůbec
používaných krmivech by měl být znám obsah zejména kadmia. Klimuško
doporučuje mletá játra smíchaná s nastrouhaným křenem. Nadbytek železa
může u mužů způsobit nebo zhoršit srdeční poruchu. Železo obsahuje: čaj
Vital Rooibos, Dologran

LÁTKY, KTERÉ NENÍ VHODNÉ UŽÍVAT SPOLU SE ŽELEZEM
Vitamín E je možno u většiny železnatých preparátů podávat nejdříve 6
hodin po (nebo nejpozději 6 hodin před) podáním železnatého preparátu.

POTRAVINY OBSAHUJÍCÍ VE VÝZNAMNÉM MNOŽSTVÍ ŽELEZO:
Nejvíce obsahuje:
melasa, kokosová moučka, mák, sója, nať pšenice a vojtěšky, telecí
játra, listy a mladá nať kopřivy (užívat jako šťávu nebo čaj), mladé
listy z kedluben (obsahují také velké množství vitamínu A - v USA z nich
připravují desítky jídel), moučka z řas (můžeme přidávat do všeho,
obsahuje také jód, měď a další minerální prvky), fíky
Na dalších místech:
štáva ze švestek, černý chléb, sušené meruňky, červené a železité
víno, ořechy, semena dyní (obsahují také značné množství zinku),
slunečnic, rozinky, pšeničné kličky, otruby, čočka, kmín, listy
pampelišky, ryby, hovězí maso, sušené švestky, petrželová nať, květák,
fazolové lusky (podporují i hormonální systém a slinivku), křen, houby,
rybíz, maliny, pivovarské kvasnice a přípravky z nich (Pangamin), mák
(obsahuje také značné množství vápníku), hovězí a vepřová játra, senega,
banány, brusinky, hrozny, broskve, jahody, meruňky, rybíz, špendlíky,
šípky, trnky, višně, sója (obsahuje ovšem také látky, které snižují
vstřebatelnost železa)
Využitelnost železa ze syrových potravin je většinou větší než
u potravin tepelně upravených.

JINÉ TERAPIE:
Každodenní masáž břišní oblasti olejem, ve kterém se vyluhovaly mleté
nebo jemně nasekané kopřivy a nějaká aromatická rostlina (např.
levandule) nebo do kterého přidáme esence (Thea Tree Oil, eukalyptová,
levandulová, citronová, mátová, přírodní kafr). Lépe než olej je použít
arašídový olej, ricinový olej, sádlo. Pokud nemáme olej s vyluhovanými
kopřivami, masírujeme zatím jen olejem s esencemi.
Krvetvorbu můžeme podpořit také akupresurou, akupunkturou, EA,
reflexní terapií apod.

Mladou nať pšenice (do 10 cm) si můžeme připravit naklíčením zrn
v zavařovací lahvi nebo ploché skleněné misce: Zrna namočíme na 12 h,
vodu slijeme a zrna zakryjeme průhlednou fólií. Zrna umístíme na světlo
a 3x denně je vlhčíme propláchnutím. Vždy je zakryjeme. Mladou pšeničnou
trávu odstřihneme a rozmixujeme s trochou vody.

NEMOCI ZPŮSOBENÉ ŽELEZEM
a) toxickými vlastnotmi železa
- železo a většina jeho solí má víceméně toxické působení na organizmus
je třeba proto při jeho nedostatku volit vhodné dávky a vhodné
sloučeniny, které jsou méně toxické. Nejlepší je používat přirozené
organické zdroje železa - potraviny a byliny, které obsahují také látky,
které zlepšují asimilaci a snižují toxicitu železa. Takovými látkami je
dobré doplnit i železo v tabletách - je to např. kyselina listová
a vitamín C. Železo, jak bylo uvedeno, může působit toxicky např. na
lidský plod.
b) celkovým nadbytkem železa - zejména u mužů (nemají menstruaci) nebo u
starších žen může být nadbytkem železa ohrožen oběhový systém a zvýšeno
riziko trombózy, infarktu či mrtvice. Doporučuje se tradiční středověké
- a v tomto případě odůvodněné - pouštění žilou.
c) hromaděním železa v tkáních (např. u sideropenie)


CHUDOKREVNOST
Na vznik anémie mají vliv různé faktory. Jsou to genetické faktory,
vlivy okolí, stravovací zvyky. I když o používání železa v terapii jsme
se mohli dozvědět již z řecké mytologie, spojitost mezi anémií
a nedostatkem železa byla prokázána až v první polovině 19. století.
Nejčastějším typem chudokrevnosti je ch. z nedostatku železa. Deficit
železa pro organismus je velmi škodlivý. I malý deficit železa může
způsobit snížení fyzické výkonnosti. Je to způsobeno nedostatkem železa
pro enzymy, které provádí oxidativní fosforylaci. To vede ke zvýšení
kyseliny mléčné ve svalech. Při deficitu železa je zhoršena schopnost
udržovat tělesné teploty při chladovém stresu a vznikají neurologické
abnormality. Častými příznaky jsou: Stálá únava, poruchy soustředění,
vyčerpanost, nechutenství, narušená koncentrace, bledá pokožka (anemie),
lámavé nehty, zimnice, náchylnost k infekcím. Zvyšuje se hladina
katecholaminů, které působí neklid a podráždění a podílí se na udržování
tělesné teploty. Větší deficit se projeví snížením počtu červených
krvinek, které jsou menší a obsahují méně hemoglobinu. Hladina železa
klesá při infekcích a některých nádorových onemocněních a nedaří se ji
zvýšit podáváním železa. Ukazuje se, že organizmus využívá omezení
dostupnosti železa mikroorganizmům (bakterie, houby, prvoci) a případně
nádorovým buňkám k potlačení jejich růstu a množení. Také slabá
chudokrevnost u těhotných žen chrání těhotnou ženu a rodičku před
infekcemi a je fyziologická.. U těhotných žen může podávání železa
(zejména v anorganické podobě a chemické organické podobě) způsobit
deformaci plodu nebo snížení inteligence. Proto to s železem u těhotných
žen nepřeháníme, dáváme přednost spíše přírodním zdrojům. Pokud železo
suplementujeme formou chemických sloučenin zvlášť nebo formou
multivitamínů, neužíváme tyto preparáty denně a užíváme multivitamíny
(nebo si sami kombinujeme vitamíny) také bez obsahu železa. Menší
nedostatek železa u žen je fyziologický a multivitamíny pro těhotné ženy
by neměly železo obsahovat (spíše látky na jeho lepší využití).
U vážnějších případů podáváme železo v samostatných tabletách.
Vědecky nebyla do konce 20. stol. toxicita suplementovaného železa
pro plod prokázaná, upozorňují na ni zatím zejména léčitelé, a to i u těch
forem/prepartátů železa, u kterých je toxicita považovaná za nízkou

Někdy uplynou měsíce, než se potíže deficitu objeví, protože tělo
čerpá ze svých zásob, a pokud se objeví, jsou mnohdy přičítány
každodennímu stresu. 30-40% evropských žen má koncem 20. století
má málo železa v krvi. Zvlášť ohroženy jsou dívky v pubertě. Kvůli růstu
a menstruaci potřebují více železa než má tělo k dispozici. Radikální
odtučňovací kůry a některé diety tento problém prohlubují. U dospělých
žen je situace lepší, přestože rovněž menstruují. Rizikovou skupinou
jsou i těhotné ženy a kojící matky, které musejí zásobovat železem i své
dítě. U kojících žen, pokud již nehrozí poporodní infekce, zvláště
je-li prokázán nedostatek železa, můžeme železo bez obav suplemetovat.

Nedostatek železa může být způsoben velkou konzumací mléčných
produktů, které obsahují železa velmi málo.

Druhou hlavní příčinou deficitu železa v potravě bývá velký podíl
tuků, cukru a bílé mouky, které železo prakticky neobsahují. Konzumace
rafinovaných potravin a řepného cukru celkově negativně ovlivňuje
organizmus.
vedle sníženého příjmu železa může být nedostatek vyvolán také
- snížením vstřebávání (asimilace) železa
- zvýšenou potřebou (v těhotenství, při kojení, rychlý růst)
- ztrátou krve (menstruace, krvácení)
- ztrátou hemoglobinu
- další možnou příčinou nedostatku může být přítomnost určitých
látek ve stravě, které vstřebávání železa zabraňují. Takový účinek
mají fytáty, které najdeme ve větším množství v obilninách,
ořechách a luštěninách. Také některé čaje vstřebávání železa
zhoršují (černý, žlutý a zelený čínský čaj)

PŘÍZNAKY NEDOSTATKU ŽELEZA
- bledá pokožka, bledost, anémie, anemičnost
- únava, stálá únava, chronický únavový syndrom
- apatie
- zimnice, zimomřivost, zimničnost
- poruchy soustředění, narušení koncentrace
- nechutenství
- zvýšená frekvence tepu
- snížení psychické a fyzické výkonnosti
- zhoršení kvality vlasů, nehtů
- v případě dětí nedostatečný vývoj
- zvýšená náchylnost k infekcím, zhoršení imunity (např. také opary)


ČAJE A ODVARY:
Příznivý vliv na normalizaci složení krve má kořen a nať čekanky.
Kopřiva, hořec a zeměžluč příznivě ovlivňují poruchy v červeném krevním
obraze. Funkci kostní dřeně pomáhá normalizovat odvar z hrozinek
a šípků, čaj ze žebříčku a minerálky, léky a rostliny obsahující lithium
(mochna stříbrná - mochna husí, okvětní plátky z růží, minerálka Ida)
- Jiný čaj na chudokrevnost založený zejména na účinku hořčin: Mladá
dubová kůra 30 g
Puškvorec 30 g
Hořec 20 g
Andělika 20 g
Po doušcích užívat denně 1/2 až 3/4 l odvaru. Do diety zařadit cibuli
a syrovou petrželovou nať.

ŠŤÁVY:
1)
Bylinná krev" pro podporu léčby krevních chorob
Šťáva z červené řepy 40%
Šťáva z černého rybízu 30%
Šťáva z kořene pampelišky 20%
Šťáva z bezinek (sterilovaná) 10%
Užívat na lačno 3x denně po 50 ml. Pro zesílení účinků je možno v létě
současně podávat po 1 polévkové lžíci šťávy z kopřiv.
2)
Šťáva z mladé nati kopřiv (pokrájíme a rozmixujeme s trochou vody,
přecedíme). Užíváme denně 1 polévkovou lžíci nebo 1x za 14 dní 1 dl.
3)
Breussova šťáva (je možno koupit v lékárně). Obsahuje šťávu z červené
řepy, černé ředkve, karotky, bramboru, celeru
4)
Šťáva z červené řepy.


LÁTKY JEJICHŽ UŽÍVÁNÍ PODPORUJE VYUŽITÍ ŽELEZA A KRVETVORBU
(červené krvinky):
Vitamíny řady B včetně B12, B2 a kyseliny listové (B9), měď, nikl,
kobalt, mangan, kyselina listová, citronová, mléčná (kvašené okurky
a zelenina, kvašené zelí), vitamín C, glukóza (obsažena např. v ovoci
a medu), fruktóza. Vitamín C zvyšuje vstřebatelnost železa až 6x,
konzumace masa a ryb až 4x. Vitamín B2 napomáhá vstřebávání železa
a jeho nedostatek vede k narušení tvorby červených krvinek - až
k anemii, vitamín B12 pomáhá lépe zpracovat železo, jeho nedostatek může
vést k anemii (až zhoubná chudokrevnost), kyselina listová spolu s B12
stimuluje tvorbu červených krvinek (je lépe je podávat současně
(předávkování kyseliny listové může vést k anémii z nedostatku vitamínu
B12). V současné době je na trhu řada přípravků obsahujících železo
a také většinu potřebných doplňkových vytamínů a prvků. U vegetariánů je
vstřebatelnost železa dobrá zejména při dostatku vitamínu C.
Železité preparáty nezapíjíme mlékem, ale pomerančovou nebo
citronovou šťávou nebo bylinným čajem. Také do salátové zálivky
používáme šťávu citrusových plodů (citróny, pomeranče, grepy) - obsahují
organické kyseliny (včetně vitamínu C), které zlepšují asimilaci železa.
Jablko, do kterého napícháme velké hřebíky dokáže přijmout do svého
parenchymu údajně železo údajně ve formě vhodné pro lidský organizmus.
Krevní obraz může příznivě ovlivnit konzumace cibule a česneku.
Jejich nadbytečná konzumace však může přivodit chudokrevnost.
Většinu potřebných látek obsahuje např. nové multivitaminové
parafarmaceutikum Zelený zdroj
Výrobky firmy Enrich International s obsahem železa a využití
železa podporujících látek a výrobky léčící anemii železodeficitní:
Magni Fe (železo, aminokyseliny, proteiny), CLS, CoQ10, Dong Quai,
Iron, MV, Bee Pollen, Alfaalfa, Pau Arco, Red Raspberry. Mnoho
potřebných vitamínů a prvků má také výrobek Menopausal formula, Mama
Vits a New Life.
Pro děti:
Childern s Chewable Multiple Vitamins + Iron
Anemii hypoplastickou:
Cold Plus, Cought Eze

Výrobky firmy CF s železem:
Lion Kids, Full Spectrum, Chlorella Max, Spirulina Max, železo
s vitamínem C

Vůbec nejúčinnějším prostředkem pro léčbu chudokrevnosti a obnovy
rovnováhy organizmu po užívání antibiotik jsou syrová játra. Jednak
obsahují mnoho využitelného železa a většinu látek potřebných pro jeho
využití, jednak obsahují mnohé potřebné živočišné látky, účastnící se
při krvetvorbě, využití, uložení a transportu železa. Játra pomeleme
a smísíme s nastrouhaným křenem. Sníme jednou týdně 20 až 100 gramů.
Komu játra vadí může si je injekční stříkačkou vpravit do velkých
želatinových tobolek. Játra můžeme ochutit solí, česnekem, pepřem apod.
Česnek a křen v nich omezuje množení případných patogenů. Mlétá játra
neskladujeme a ihned je konzumujeme. Játra s křenem jsou z více důvodů
doporučována zejména po léčbě antibiotiky.

Vstřebatelnost železa snižuje čaj a káva, zejména jsou-li užívány po
nebo při jídle. Zejména déle luhovaný čaj odebírá železo z potravy
v trávicím traktu svým vyšším obsahem tříslovin. Podobně mohou působit
syrová vejce, sójové produkty, tanin, fosfátové vápenaté soli, vláknina,
fytáty, antacida a EDTA.

LÁTKY OVLIVŇUJÍCÍ KRVETVORBU PŘI CHUDOKREVNOSTI:
Med, mateří kašička, žen-šen, coenzym Q 10, směsi enzymů (např.
z ananasu, papáje apod.), řebříček (šťáva, čaj), hořčiny
(hořec, vachta, zeměžluč apod.) Tokajské víno sice obsahuje některé
látky podporující krvetvorbu, ale jako produkt upravený plísní (byť
ušlechtilou) může mít účinek na krve tvorbu i zcela opačný. Přestože na
jiné problémy může působit výrazně léčivě, u chudokrevnosti je jeho
údajný vliv spíše pověrou.
Na tvorbu červených krvinek mají vliv též některé žlázy s vnitřní
sekrecí a erztropoetín, který se vytváří zejména v nadledvinách.
100 g medu užívaného denně v třech dávkách v přestávkách mezi jídlem
po dobu jednoho až jednoho a půl měsíce zvyšuje procento hemoglobínu
v krvi. Velký vliv mateří kašičky na krvetvorbu prokázali japonští
vědci koncem 20. století.

Sestavil D.N.

---

Dodatek: Stdie o hypotetických možnostech využití železa při léčbě zhoubných nádorů:

"Jednou lidstvo učiní kolem rakoviny železný kruh"
(Vanga)

Esencí stavu mysli vztaženého k železu je "vytrvalý ve své
práci" (Jan Scholten)

--------------------------------------------
Námět:
Integrace a částečná analýza a syntéza poznatků k tématu:
Využití železa při léčbě rakoviny

Základní myšlenka
Na základě heuristického porovnání a syntézy poznatků na sobě
nezávislých informačních zdrojů (a následné analýzy pomocí různých metod
a poznatků dosažených vědou již dříve) jsem zjistil u železa určitý teoretický
předpoklad pro využití v onkologii jako součásti "trpělivého" a "adresného"
cytostatika málo toxického pro lidský organizmus a na příkladě železnatých preparátů
mimoděk rozvíjím obecnou filosofii "trpělivých" cytostatik

Okolnosti zniku námětu a efekty integrace
Zabývám se vytvářením informačních databází. Při této práci dochází
k porovnání informací z různých pramenů a oborů a různých poznávacích
metod a dochází často k integraci poznatků a na základě toho k získávání
nových kombinací poznatků, které jsou samy objevné nebo mohou k novým
objevům směřovat. Toto porovnání integrovaných poznatků, v daném případě
o léčebném využití železa v onkologii, umožňuje
uskutečnit částečnou logickou a heuristickou, prvkovou a systémovou analýzu
a syntézu možných výzkumných námětů. Může se projevit synergický efekt
integrace a umocnit hodnotu integrovaných poznatků jako potenciálních zdrojů
dalšího výzkumu s použitím již tradičních teoretických, experimentálních
a praktických nástrojů výzkumu. Je třeba si uvědomit, že nejde jen o integraci
medicinskych poznatků ale o mezioborovou (interdisciplinární) integraci, která
obecně může zajistit potřebný odstup a nadhled, využití zobecněných poznatků
jednoho oboru v oboru jiném, pokrok v objevech, které se ze své podstaty nacházejí
na pomezí tradičních oborů, což je významná část současných objevů. Přestože
jde zatím jen o obecné a mlhavé
vytypování cesty a vzhledem k tradičním vědeckým postupům o spekulativní
metodu, mohou odborníkům tyto podklady posloužit jako zdroj informací
a námětů při vytvoření intelektuální báze konkrétního vytypovaného projektu.


Věc: námět výzkumného projektu (intelektuální báze projektu)
Poznámka: V textu jsou označeny teze citované z odborného nebo
populárně vedeckého tisku či literatury a teze považované za prokázané /T:/
a hypotézy, teorie a doměnky dosud jen částečně prokázané či neprokázané /H:/

OBSAH:

Shromážděné informace jsem shromáždil do dvou oddílů, z nichž první má pět hlavních větví:

Oddíl A: Jak železo využít
1.
FERROTOXICITA - Železo a jeho sloučeniny jako látky pro nádor toxické
2.
FERROSTIMULACE a FERROMODULACE - Železo a jeho sloučeniny jako látky podporující
vlastní imunitu
3.
FERROSIGNACE - Železo a jeho sloučeniny jako látky označující nádor
Pro imunitní systém
4.
FERROBLOKACE - Železo a jeho sloučeniny jako látky blokující výživu nádoru chemicky
a biochemicky, ale bez přímé toxicity na nádor
5.
FERROOBSTRUKCE - Železo a jeho sloučeniny jako látky blokující výživu nádoru fyzikálně,
mechanicky

(Předpokládám však, že s velkou pravděpodobností bude výsledný preparát působit více než
jednou cestou.)

Oddíl B: Jak železo dopravit
-----------------------------------

Oddíl A: Jak železo využít

1.
FERROTOXICITA - běžné železnaté sloučeniny jsou v malých koncentracíc málo toxické.
Železnaté sloučeniny jsou toxické v nadměrném množství zejména pro vyvíjející se tkáně,
jsou podezřelé i v malém množství např. z toxicity pro lidský plod a při nadměrné koncentraci
i pro játra a další orgány, pro nádor, jako rostoucí tkáň možná toxičtější než pro většinu tkání těla.
Tento rozdíl není za normálních okolností dostatečný k dosažení léčebného efektu, takže je
třeba získat sloučeniny se specifickými vlasstnostmi (např. s vlastností se vázat na nádor nebo
se hromadit v jeho blízkosti). Většinou jsou pro člověka nejvhodnější anorganické sloučeniny
považovány za toxičtější než pro člověka nejvhodnější anorganické sloučeniny. Železnaté
sloučeniny, které se ve větším množství nacházejí přímo v těle a sloučeniny s nimi identické
nejsou za toxické považovány, resp. jejich toxicita se projevuje až při relativně vysoké koncentraci.
Z běžných železnatých sloučenin mají toxický vliv na nádor /T:/ (i na většinu zdravých tkání)
jen kumulované železnaté látky, které jsou při malé, resp. fyziologické koncentraci téměř
netoxické – což může být podstatnou výhodou železnatých léků ve vztahu ke zdravé tkáni –
– např. ve srovnání s používanými vysoce toxickými cytostatiky. Vyšší toxicitu resp. schopnost
ovlivnit nádor pak mají jen některé teoreticky předpokládané specifické sloučeniny, u kterých
se předpokládá vyšší afinita k nádoru než ke zdravé tkáni. Filozofie železnatého léku tedy
nevychází z hledání nanejvýš toxického léku pro nádor, ale relativně toxického léku pro nádor,
který je nanejvýš šetrný k organizmu pacienta, a jehož účinnost je vysoká zejména jeho
komplexním - vícestranným působením na nádor a proces léčby, resp. možností kombinace
léku s jinými terapiemi - možnou souhrou působení tohoto šetrného léku a dalšími hlavními
a doplňkovými léčebnými prvky celkové, komplexní léčby. Filosofie železnatého léku vychází
z předpokladu, že takový lék nebude podstatně omezovat účinek alternativních a doplňkových
terapií, což u dnešních cytostatik často nelze vůbec říci a doplňkové terapie spíše pomáhají odstranit
následky samotné léčby než by mohly podpořit vlastní léčbu přímo. Železnatý lék filosofii relativně
toxického léku podle shromážděných poznatků může naplnit.

Je dostatečně známo, že velké nakupení vázaných atomů železa působí na tkáně toxicky, zatímco
menší koncentrace v ostatních (zdravých) tkáních, kde ke koncentrování (vlivem kombinace železa
a vhodného nosiče) nedochází, nepůsobí toxicky. Nadbytek železa může oslabit životnost a růstovou
a dělící schopnost buněk nádoru. Železo také může narušit působení nádoru na okolní zdravou tkáň,
čímž je tato tkáň připravena pro "napadení" nádorem (vliv energo-informační, energetický, biochemický).

Upozornění: /T:/ Bylo zjištěno, že zejména u mužů může nadbytek železa v organizmu (patrně zejména
ve formě využitelné pro tvorbu hemoglobinu) významně přispívat ke vzniku některých cévních
a srdečních onemocnění (zejména ke zvýšení rizika infarktu). Proto by mělo být léčení
železnatými preparáty v některých případech korigováno (antioxidanty, antitrombotika, antikoagulancia,
snad i "pouštění žilou", které může být obdobou ženské menstruace, která u žen plní ochranu před
nadbytkem železa, suplementace hořčíku aj., kyselina acetylsalicilová aj.)

1.1.
Redoxní toxicita
- posílení redoxních (oxidačně-redukčních) dějů - nádory nesnášejí intenzivní redoxní děje, které
často kontroluje a vyvolává železo - neboť představují většinou tkáně chudé kyslíkem rostoucí
v prostředí chudém kyslíkem. (Existuje i opačný - s předchozím názorem rozporný poznatek, že nádory,
možná některé nádory, kyslík potřebují. Pokud by to byla pravda, pak se zvyšuje efektivita postupů, který
omezují angiogenezi nebo blokují biochemicky či chemicky příjem kyslíku nádorem) Např. i liv germania
na rakovinu je vysvětlován tak, že germánium má okysličovací vlastnosti, přičemž rakovinové buňky
rostou (některé, někdy) v prostředí bez kyslíku. (Podle knihy Dr. Michaela Sharona:
Komplexní výživa - správná cesta ke zdraví, Pragma, Praha 1994, str. 68, distribuce: NA VÝCHOD OD
PAŘÍŽSKÉ /to je název firmy!/, Vězeňská 3, 110 00 Praha 1.) Železo je také výrazným okysličovacím
prvkem a katalyzátorem redoxních dějů. (Ve vhodné podobě by mohlo přispět i k vytvoření "špatného počasí"
pro virus HIV v krvi, podobně, jako je tomu u zatím nejúspěšnějšího preparátu, jehož složkou je jód
(Armenicum). Virus HIV nesnáší redoxní děje a při kontaktu s kyslíkem, jódem apod. je likvidován.) Za úvahu
také stojí použití redoxního účinku germania nebo jodu, resp kombninace redoxního vlivu železa a germania.

1.2.
Toxický vliv skrze aktivaci nebo dezaktivaci určitých enzymů
Ovlivnění enzymatických procesů souvisejících s růstem nádoru či jeho likvidací např. skrze inhibitory
glykosidázy na bázi dusíkatých cukrů. (Viz oddíl B)

2.
FERROSTIMULACE - Železo a jeho sloučeniny jako látky podporující a modulující vlastní imunitu včetně
odolnosti proti vzniku a (v menším rozsahu) rozvoji rakoviny.
Železo je důležitým prvkem imunity. Snížení jeho hladiny může utlumit některé imunitní reakce.
Teoreticky můžeme předpokládat i modulaci imunity - existenci železnatých preparátů, které by mohly
znásobit imunomodulační schopnost železa a modulovat imunitu tak, že se zvýší její schopnost rozeznat
buňky nádoru od zdravé tkáně.

3.
FERROSIGNACE: Železo a jeho sloučeniny jako látky označující nádor
pro imunitní systém
Upřesnění pojmu:
Ferrosignace je označení nádoru železnatým preparátem mj. pro
jeho lepší diferenciaci imunitním sytémem, resp. k posílení účinku
některých dosavadních léků založených rovněž na principu signace
3.1.
FERROSIGNACE A - použití železnatých preparátů k alopatické léčbě
některých typů rakovinových nádorů založené na principu označení
nádoru železnatou sloučeninou za účelem snazšího rozpoznání
nádorových buněk imunitním systémem.
Toto označení nádoru železem může být velmi efektivní, zejména
proto, že tělo hledá
využitelné sloučeniny železa, jako důležitého biogenního makroprvku
a /H:/ má účinné a velmi jemné imunitně-asimilační funkce na
odlišení vlastních molekul a buněk s obsahem železa od cizorodých,
resp. narušených (opotřebované červené krvinky), jež jsou rozloženy
a asimilovány. ( Vyšší obsah železa v určité buňce nebo molekule sám
o sobě podněcuje mechanizmy organizmu, aby zkoumal, zda lze železo
využít jako zdroj pro tvorbu krevního a svalového barviva.
Organizmus má "hlad" po cizorodých buňkách s obsahem železa a
nádory poznačené železem jsou velmi zranitelné vlastním imunitním a
metabilickým systémem organizmu. Tuto situaci posiluje skutečnost,
že lidé dnes trpí nedostatkem železa.) Toto tvrzení
vyplývá ze známé skutečnosti, že imunitní a asimilační systém
nenapadá erytrocyty vlastního těla ani jiné vlastní buňky obsahující
vazebné železo. Na druhé straně stačí jen relativně malé poškození
- "opotřebování" erytrocytu a imunitní a asimilační systém jej
rozloží jako zdroj železa a jeho železnaté složky deponuje (např.
v játrech). Označení nádoru železem tedy /H:/ zvýší možnosti
organizmu odlišit nádorové buňky od vlastních, neboť lidský
organizmus je (na základě uvedeného) velmi citlivý k buňkám
obsahujícím železo, jež nejsou identické s dokonalou strukturou jeho
vlastních funkčních buněk obsahujících železo. Navíc má tělo účinné
mechanizmy jak tyto nedokonalé buňky (v tomto případě nádoru
- podobně jako při rozkladu poškozených erytrocytů) odlišit od buněk
zdravých, rozložit je, asimilovat a jejich železnaté části případně
deponovat. Pokud chceme léčebně využít samotné hromadění železa v okolí
nádoru, může nám být tělo nápomocno právě tím, že ovládá některé
mechanizmy hromadění (železa), které jinak používá k jeho
deponování např. v játrech.
(Poznámka: Tato teze již byla potvrzena, neboť již údajně existují železnaté
preparáty pro diagnostiku rakoviny. Tím se však přibližuje i den, kdy budou
železnaté preparáty použity i k léčbě neboť jestliže železo umí označit nádor
pro diagnóstické učeli, může je označit i pro léčivé biochemické procesy
pracující na principu likvidace označených buněk. D. N.)
3.1.
FERROSIGNACE B - železnatá látka se naváže na nádor (kumuluje se v jeho objemu nebo se naváže
na jeho povrch) nebo se hromadí v jeho blízkosti a vyvolá lokální zánět nebo vyvolá celotělní zvýšení
prozánětlivé reakce jehož následkem se imunitní systém naučí rozeznat nádor. Je známé, že některá
horečnatá onemocnění, některé alergeny nebo např. použití látek získaných z vajec mohou zvýšit
prozánětlivou reakci organizmu natolik, že v individuálním případě dojde samovolně i k vyléčení
nádoru. Zvyšování prozánětlivé reakce představuje ovšem pro organizmus zátěž. Chronický zánět
může dokonce sám rakovinu vyvolat nebo její vznik podpořit. Je známé, že např. hovězí maso běžně
připravené zvyšuje obecně zánětlivou reakci organizmu více než jiné druhy masa.

4.
FERROBLOKACE - Železo a jeho sloučeniny jako látky blokující výživu a růst nádoru chemicky,
biochemicky, ale bez přímé toxicity na nádor
4.1.
blokování příjmu jednoduchých cukrů.

4.2.
blokování příjmu kyslíku
4.3.
blokování rozvoje cévního systému nádoru (suprese angiogeneze)
Železo má dispozice pro různé formy biochemické blokace nádoru.

5.
FERROOBSTRUKCE - Železo a jeho sloučeniny jako látky blokující
výživu a růst nádoru fyzikálně, mechanicky. Hromaděním železnatých
sloučenin může dojít /H:/ k účinnému
ohraničení a opouzdření nádoru a k trombotizaci cév, které jej
vyživují a k potlačení angiogeneze. Tato domněnka vyplývá z poznání
a) vlastností lidského organizmu železo hromadit v depotní formě b)
vlastností některých železnatých sloučenin vytvářet určité
konglomeráty c) tendencí erytrocytů (a hemoglobinu) účastnit se
trombotizace a krevního srážení (např. při vytváření strupů)
Zanesením nádoru depotním železem se omezí jeho
funkce a zpomalí se jeho biochemické pochody. Existuje i teoretická
možnost trombotizace cév nádoru. V praxi bylo prokázáno,
že zmenšením schopnosti nádoru přijímat výživu (např. pomocí
inhibitorů angiogeneze) klesá i jeho vitalita a zlepšují se další
faktory zvyšující naději na vyléčení či prodloužení života.

5.1.
sklerotizace povrchu nádoru, jeho ohraničení, opouzdření
(např. využití dusíkatých cukrů podobných chytinu)
(Dnes, na základě východisek a závěrů práce kol. Blanky Říhové vidíme, že cestou mohou být i různé
polymery, a tedy, že železnatou/železitou nálož mohou nést i ony.)

5.2.
blokování cév nádoru
5.2.1.
- trombotizace cévního systému nádoru a zanesení jeho buněk a okolí
cizorodou (železnatou) látkou
- mnohé železnaté sloučeniny mají v těle tendenci podporovat vznik trombů nebo se kumulovat v určitých
částech těla. Jde o to tuto trombotizaci nebo toto ukládání orientovat k nádoru. Lidský organizmus sám
ovládá mechanizmy pomocí nichž si ukládá zásobní železo (zejména v játrech) a které mohou podpořit
využití železa při obstrukci nádoru
5.2.2.
- ukládání (depot)
Pokud chceme léčebně využít samotné hromadění železa v okolí
nádoru, může nám být tělo nápomocno právě tím, že ovládá některé
mechanizmy hromadění (železa), které jinak používá k jeho
deponování např. v játrech.
5.3.
blokování rozvoje cévního systému nádoru (viz 4.3.)


Oddíl B: Jak železo dopravit
Pro vyvolání potřebné kumulace železa resp. železnatého preparátu
v blízkosti nádoru, na jeho povrchu nebo v jeho těle navrhuji vyjít
z okruhu těchto vybraných klíčových nosných látek, které buď samy
železo obsahují nebo se mohou stát nosiči, na které bude železo
navázáno
Pro zabudování jednoho nebo více atomů železa do sloučeniny
základu se hodí zejména látky umožňující tranport krví a lymfou,
které mají schopnost se selektivně zabudovat (na principu selektivní
afinity nebo na principu rozdílu selektivní akceptace těchto látek
zdravou a nádorovou tkání) do nádorové buňky nebo jejího okolí nebo
stát se součástí (sami nebo svými částmi) jejího buněčného obsahu.
Jsou to např.:


1.
HEMOGLOBIN /resp jiný DONOR KYSLÍKU/
Tkáň každého nádoru potřebuje ke svému životu kyslík, který je
transportován hemoglobinem. Vztah mezi nádorem a kyslíkem je však
rozporný. Na jedné straně je doloženo, že nádory /T:/představují
většinou tkáně chudé kyslíkem rostoucí v prostředí chudém kyslíkem,
takže /H:/ je možné nádorové buňky považovat do jisté míry za
anaerobní. Na druhé straně existuje předpoklad, že - vzhledem
k tomu, že /T:/ nádor většinou vyvolává angiogenezi - /H:/ potřebuje
ke svému životu nutně různé živiny obsažené v krvi a pravděpodobně
tedy i kyslík. V literatuře existují málo podložená tvrzení, že
potlačením angiogeneze (např. lékem Alkymer ze žraločí chrupavky) se
potlačí i rozvoj nádoru, zejména v jeho růstových fázích. Pokud by
se tento předpoklad ukázal být správným, snad by se mohlo uvažovat
o tom, že nádor potřebuje určité množství kyslíku a že tedy
nevyhnutně musí příjít do styku s hemoglobinem. Potom by se
pozměněný hemoglobin (nebo jiná látka, nazvěme ji donor) mohl stát
nositelem léčebné funkce. Jde o to, že kyslík by se z donoru
neuvolnil a donor by se navázal prostřednictvím kyslíku na buňky
nádoru (nebo na buňky v jeho okolí, nebo by v blízkosti nádoru
vyvolával vznik polymerů, center sklerotizace, snad i trombotizaci
cév nádoru atd.). Pevnější vazbu s kyslíkem by snad vytvořil
hemoglobin, kdyby v hemu obsahoval o jeden nebo více atomů železa
více. Pozměněný donor by mohl obsahovat i další vazebné skupiny
s účinkem na nádor. Tato práce však vychází z předpokladu, že je
třeba využít jako dominantní složku účinku právě železo. Hemoglobin
je i bez modifikace nositelem železa.
Za úvahu možná stojí i zvláštní symetrická struktura hemoglobinu
(která je obdobou struktury chlorofilu u rostlin, kde je místo
centrálního atomu železa centrální atom hořčíku), která by mohla mít
pozitivní účinek pro živý organizmus, který by se dal nejlépe nazvat
"nevědeckým" termínem z biotroniky - biorezonance nebo pojmem R.
Sheldraka - rezonanční sruktura morfogenetického pole. (Všimněme si
rezonančního charakteru řetězců, rotačních tvarů a šroubovnic
některých organických látek s velkým účinkem a DNA.)
Jako jednu z cest vidím využití železa hemoglobinu
(resp. hému). Toto řešení se opírá o poznatek, že nádor spotřebovává
kyslík a přichází s hemoglobinem do nutného kontaktu. Pokusy
s výtažkem ze žraločí chrupavky ukázaly, že zmenšení cévního
systému nádoru jej omezí v růstu a dalších životních funkcích. Jde
o to zkusit napadnout přímo chemický proces "dýchání" nádoru.
Verianty tohoto řešeni:
1. 1.) Pozměněný hemoglobin (resp. hém) se na nádorovou buňku
naváže, zatímco zdravé buňky s ním nevstoupí do interakce
1. 1. 1.) a bude obsahovat složku pro nádor toxickou
1. 1. 1. 1.) a bude přitom využita toxicita železa
1. 1. 1. 2.) a bude využita jiná toxická složka (železo by bylo jen
součástí transportní složky molekuly)
1. 1. 2.) a neumožní získat kyslík vázaný na hemoglobin, resp. hém
(nádor se udusí obklopen okysličeným hemoglobinem). (Tomuto
přístupu však odporuje zveřejněný poznatek, že nádor se (rád) vyvíjí
v prostředí chudém na kyslík a že nadbytek kyslíku je pro něj toxičtější než
jeho nedeostatek. Samotný vznik nádoru je rozhodně často podporován
nedostatečnou výživou - nedostatečným lokálním metabolismem tkání - včetně
lokálního nedostatku kyslíku způsobeného např "izolací" tukovou tkíní nebo
sklerotizujícími pláty.)
1. 1. 3.) a dojde k mechanickému opouzdření nádoru a jeho postupné
autodestrukci
1. 1. 4.) a tím nádor označkuje pro články imunitního systému
1. 1. 4. 1.) v čemž bude hrát hlavní roli železo
1. 1. 4. 2.) v čemž bude hrát roli pozměněná část hemoglobinu.
1. 1. 5.) a bude obsahovat specifickou složku podporující opouzdření
1. 1. 6.) a bude obsahovat specifickou složku podporující
označkování nádoru pro imunitní systém
1. 1. 7.) a bude obsahovat specifickou složku umožňující ovlivnění
nádoru jiným léčivem
1. 1. 8.) a bude obsahovat specifickou složku umožňující
diagnostiku nádoru (např. radioizotop)
1. 1.) Naváže se pouze část hemoglobinu, obsahující železo
1. 2.) Naváže se část hemoglobinu, obsahující železo a složku
umělého pozměnění (toxickou pro nádor)
1. 3.) Naváže se část hemoglobinu neobsahující železo ani toxickou
složku.
1. 4.) Naváže se část hemoglobinu, neobsahující železo, ale
toxickou složku
1. 5.) Naváže se pouze toxická složka
1. 6.) Toxická složka se nenaváže, ale jinak (při rozkladu
transportní molekuly) napadne nádorové buňky

2.
DONOR ŽELEZA (obecně) - v tomto případě by železo vystupovalo ve funkci
vazebného atomu (nebo jako součást vazebné skupiny) látky, jejíž
molekuly chceme zabudovat do povrchu nádoru, do jeho těla, do
buněčného obsahu nebo do látek, vyskytujících se v okolí nádoru.
Předpoklad vychází ze zjištění /T:/, že v krvi nemocného rakovinou
je většinou snížena hladina železa. Může to znamenat i to, že /H:/
železo má afinitu k nádoru, což je možné léčebně využít.
2.
GLUKÓZA (a další jednoduché cukry), která mnohým nádorům
slouží jako zdroj energie
a stavebních prvků. Protože glukózu vstřebává většina nádorů, byl by
nalezen lék na většinu rakovinových onemocnění. Protože glukózu
spotřebovává i mozková tkáň, bude možná nutné využít neprostupnosti mozkové
bariéry pro velké molekuly a učinit pozměněnou glukózu (léčiva)
součástí větší molekuly (zřetězením, spojením s jinou molekulou
aj.), a tak chránit mozek před poškozením. Je však určitá
pravděpodobnost, že již navázáním železa (jako hlavní léčebné
složky) na glukózu se pro ni stane mozková bariéra neprostupná.
Protože řešení "donorem kyslíku" je již v této teoretické fázi
sporné, zdá se, že glukózový nosič by mohl být hlavním východiskem
projektu. Základní léčebná sloučenina vzniklá navázáním železa na
glukózu při zachování rozpustnosti (nazvěme ji železnatý cukr) by
byla levná a snadno získatelná a mohla by sloužit k ověření
základních charakteristik chování železa ve vztahu k nádoru i
lidskému organizmu. Železo by pravděpodobně muselo být navázáno
v cyklickem řetězu glukózy, nikoli externě.
2. 1.) Cukr podobný glukóze nebo fruktóze obsahuje železo
nebo železo a dusík a může sloužit jako substrát pro glykosidázu
(inhibitor glykosidázy)
Vysvětlení:
"V polovině 70. let vydalo několik významných skupin v Belgii, Japonsku, Austrálii a v Anglii v podstatě
současně zprávu o objevu několika zcela nových přírodních látek. Jejich struktura se podobala struktuře
přírodních sacharidů (např. glukóze a fruktóze), avšak v jejich cyklickém řetězci je místo atomu kyslíku
atom dusíku. Tyto látky byly získány z tak rozmanitých druhů, jako je japonská moruše (rod Morus),
rod Swansonia z Austrálie a kozinec (Astragalus) ze západních částí USA.

sestavil D.N.