VÁPNÍKCalcium, Ca
Databáze ARCHEUS: LEKY/PRVKY |
|||||||
|
VÁPNÍK (verze č. 3) V našem organizmu máme 1 - 2,2 kg vápníku a asi 650 g fosforu. V těle průměrně vážícího člověka (70 kg) je asi kilogram vápníku, jde o nejrozšířenější minerál v lidském těle. Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je také důležitou složkou všech svalů. Celých 99% vápníku a 70 až 75% fosforu je v kostech, jen 1% vápníku je v krvi - tento podíl je stálý. Toto jedno procento je velmi důležité a narušení hladiny vápníku v krvi může o závažných problémech svědčit nebo je vyvolat. Tento tělu stále dostupný vápník je důležitý pro naši chemickou a biochemickou rovnováhu v těle, normalizuje nervové a svalové funkce, reguluje srdeční rytmus a ovlivňuje i činnost dalších orgánů , je nezbytný pro správnou srážlivost krve, kontroluje rovnováhu kyselin, vyvolává spánek a přispívá ke zdravé kůži. Vápník je uložen nejen v kostech a zubech, ale i v důležitých orgánech, jako je srdce, játra, mozek, plíce, slezina a svaly. Ani v kostech není vápník uložený trvale. Jeho zachycení v kostech se mění podle zatížení kostí a celkového zdravotního stavu. Pro různé biochemické reakce je používán částečně i vápník, který se uvolní z kostí, a do nich se zase ukládá vápník z přijaté potravy. Pokud pokud přijímáme potravou málo vápníku nebo jej organizmus z různých důvodů špatně asimiluje, uvolňuje se z kostí vápníku někdy takové množství, že přispívá k vápenatění cév a vůbec se může ukládat, kde nemá. Podobná situace může nastat, pokud se ládujeme vápníkem z různých suplementů a přehlížíme další faktory důležité pro jeho asimilaci a využití v organizmu (pohyb na zdravém vzduchu a denním světle – nemusí jít právě o přímé sluneční světlo, stačí rozptýlené světlo oblohy; příjem hořčíku, různých vitamínů aj.) nebo pokud má naše tělo patologickou tendenci vápník ukládat na nepravých místech. Dospělí potřebují denně od 0,8 do 1,2 g, děti od 1 do 12 let 1 g, dospívající chlapci - 1,4 gramu, dospívající dívky 1 - 1,3 gramu, ženy 0,8 g, těhotné ženy 1,5 g a kojící matky 2 g. Je třeba si všimnout zejména zvýšené potřeby u těhotných žen a kojících matek. K ČEMU VÁPNÍK POTŘEBUJEME Vápník a magnézium patří mezi ty minerální látky, které jsou pro organizmus nezbytné. Obě tyto minerální látky jsou nutné pro dostatečně kvalitní rozvoj kostí a zubů (působí na jejich tvorbu a udržování), k pravidelné srdeční činnosti a krevnímu oběhu, k činnosti nervů a svalů. Působí na předávání nervových impulzů a reguluje srdeční rytmus Vápník podporuje vstřebávání železa, zmenšuje nespavost, buduje silné kosti a zuby, zlepšuje činnost nervového systému. Vápník, hořčík, fluor a jód zlepšují odolnost vůči zubnímu kazu. Vápník také neutralizuje přebytky kyseliny mléčné, která se tvoří v těle po fyzickém napětí nebo mentálním stresu. Fyzický pohyb na jednu stranu vápník spotřebovává, na druhou stranu působí příznivě na řadu faktorů, které zlepšují asimilaci a využitelnost vápníku. Paradoxně má tedy větší ztráty vápníku člověk nehybný (např. trvale uputaný na lůžko) než sportovec. Vápník pomáhá udržovat pěkný vzhled, redukuje škodlivé účinky olova, kadmia a dalších toxických látek, snižuje resorbci těžkých kovů a pomáhá je vytěsňovat z těla. napomáhá srážlivosti krve CO ZPŮSOBUJE NEDOSTATEK VÁPNÍKU Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je tak důležitou složkou všech svalů. Nedostatek může způsobit měknutí a řídnutí kostí, u dětí křivici s typickými příznaky křivých nohou, vbočenosti kolen a takzvané ptačí hrudi, které jsou způsobené měknutím kostí. U dospělých vyvolává nedostatek vápníku osteomalacii, pro niž jsou příznačné bolesti kostí, svalové křeče a poškozená páteř. Při nedostatku dochází k odebírání vápníku z kostí, nejdříve z čelistí, pak ze žeber, obratlů a kostí končetin. Také parodontóza, zubní kazy, uvolňování zubů a další podobná onemocnění zubů mohou být důsledkem nedostatku vápníku. Rovněž ovlivňuje nervovou, svalovou a srdeční činnost. Nedostatek se projevuje řídnutím kostí a jejich měknutím, poruchami nervových vzruchů, srdečními a jinými poruchami. Přehnaná citlivost ke stresu, alergie, zvýšená náchylnost k zánětům a křečím některých svalových skupin poukazují také na nedostatek vápníku (nebo hořčíku). Vápník a železo jsou minerální látky, které v jídelníčku žen chybí nejvíce. Toto se projeví bohužel až pozdě, kdy již není velká šance na nápravu, především po porodu a ve stáří. Jestliže máme malý příjem vápníku, tělo ho odebírá z kostí. Avšak protože se uvolňuje do krve, zvyšuje riziko kornatění cév (ateroskleróza, arterioskleróza), ke kterému dochází zejména ve stáří. Nedostatek vápníku způsobuje také nervové a psychické poruchy - úzkostné stavy, neurózu, únavu, napětí, nespavost. Menší množství vápníku v krvi vyvolává bušení srdce, bolesti a křeče ve svalech (podobné příznaky má i nedostatek hořčíku). JAK POZNÁME NEDOSTATEK VÁPNÍKU Může se projevovat lámavými kostmi, větším sklonem k zlomeninám, kažením zubů, křivicí, nervozitou, svalovými bolestmi, křečí, bušením srdce, záchvaty úzkosti, dýchacími potížemi, skřípáním zubů, puchýři v ústech, nadměrným menstruačním krvácením, poruchami kůže, jako je ztráta pigmentu, opary; u dětí zpomaleným růstem CO MŮŽE SUPLEMENTACE VÁPNÍKU LÉČIT A JAKÝM NEMOCEM PŘEDCHÁZET Vápník může zmírnit potíže těch, kteří trpí bolestmi zad a kůže. Často pomáhá i při menstruačních křečích. Mnohdy mladí lidé, trpící "bolestmi růstu" (např. kolen, kostí) potřebují pouze více vápníku (resp. vápníku a hořčíku). V případě nedostatku se vápník uvolňuje z kostí, tím se dostává do krve a usazuje na stěnách cév, co vede ke kornatění . Je-li příjem vápníku stravou nedostatečný, snadněji se vstřebává olovo, ale i některé osteotropní radionuklidy a ukládají se v kostech a zubech. Zvýšený příjem vápníku proto může být ochranou před těmito formami zátěže. Také uvolňování zubů (paradentóza) a další podobné onemocnění zubů mohou být důsledkem nedostatku vápníku. Pro odstranění je potřebná dávka asi 800 - 1000 mg vápníku denně. Přípravky vápníku (nejlépe současně s hořčíkem) se používají k léčbě svalových křečí a nemocí zad a kostí spojených se stárnutím, jako je například artritida, revmatismus a osteoporóza. Vápník v řadě případů pomáhá léčit nespavost (vedle kozlíku, třezalky, hlávkového salátu, melatoninu, vitamínů B-komplexu, hořčíku aj.). Vápník snižuje nervozitu, a to zejména u stavů vedoucích ke ztrátě vápníku (stres, alergie, astma, dlouhodobé bolesti, zánětlivé stavy, revma, dlouhodobé užívání sedativ, analgetik apod.) Jestliže je podán před spaním, usnadňuje překonání emocionálních krizí během menopauzy. Je prokázáno, že užíváním vápnikových doplňků, které dostaneme koupit v různých podobách, pomáhá udržovat hustotu kostí a snižovat riziko zlomenin u starších lidí. Suplementací vápníku nebo jeho dostatečným příjmem potravou během života je hlavním faktorem v boji proti osteoporóze, nepříjemnému onemocnění, které vede k řídnutí kostí a riziku zlomenin kyčle a obratlů i k deformaci páteře. Již mírné zvýšení příjmu vápníku snižuje výskyt rakoviny tlustého střeva (doporučuje se také vláknina, antioxidanty a kapusta). FORMY UŽÍVÁNÍ, DÁVKOVÁNÍ Při podávání v tabletách je nejlepší si vybrat buď šumivé tablety s ionizovaným vápníkem, nebo ve formě Calcium gluconatum, Calcium lacticum apod. Vhodné jsou také formy, které vedle vápníku obsahují také hořčík. Děti většinou rády přijímají sladké vápenato-hořečnaté granulky přípravku Dologran, která je upraveným přírodním dolomitickým vápencem. Jedna forma přípravku obsahuje i cenný jód. Formou suplementace se nedoporučuje brát větší dávka než 2000 mg denně. Doporučuje se dávkovat vápník v několika menších dávkách během dne, protože je takto účinnější. Vápník a hořčík bereme buď s jídlem nebo mezi jídly. V prvním případě nehrozí případná, avšak vzácná nevolnost, která je pravděpodobnější, pokud vápník bereme samostatně, ve druhém případě neutralizujeme kyselé prostředí žaludku potřebné zejména k trávení masa a bílkovin (škrobovité potraviny jsou nejúčinněji natráveny naopak v zásaditém prostředí a kyselé prostředí žaludka účinek některých trávicích enzymů slin přerušuje). Při pálení žáhy nám suplementace vápníku a hořčíku může pomoci i s tímto problémem. Větší využitelnost, vstřebatelnost (asimilaci) a účinnost má pro člověka: Vápník ionizovaný než vázaný Vápník živý (aktivizovaný bioenergií zdroje vápníku - rostlin a živočichů) než vápník "mrtvý" Vápník doprovázený dalšími živinami potřebnými pro jeho využití, než vápník izolovaný Vápník dodatečně aktivizovaný bioenergií (včel, lidských rukou, úst při delším žvýkání aj.), než vápník mrtvý Vápník v rozpustné (nebo na rozpustnou převoditelné) než nerozpustné formě Vápník živého původu než chemický Vápník v čerstvých rostlinných produktech než v produktech skladovaných, konzervovaných nebo tepelně upravených Vápník v organických sloučeninich než neorganických (např. laktát je výhodnější než chlorid) Vápník v roztocích fyzikálně aktivizovaných (laserem, magnetem, stejnosměrným proudem, slunečním světlem) než neaktivizovaných (Z hlediska oficiální vědy není toto působení uspokojivě vysvětleno.) Vápník v těle je udržován a aktivizován zejména v souvislosti s fyzickou aktivitou organizmu. Zejména nedostatek pohybu má za následek, že organizmus často víc vápníku ztrácí než získává, a ani jeho suplementace nepomáhá. Zvlášť kritická je situace u ležících pacientů. Pro děti je nesrovnatelně důležitější každodenní dostatek pohybu a vitamínů než zvýšený příjem vápníku, zejména, má-li mít formu přemíry mléčných výrobků. Protože však dnešní děti trpí většinou nedostatkem vitamínů i pohybu, nabývá suplementace vápníku a hořčíku (pokud možno však ne formou kravského mléka a výrobků z něj) jako i snaha o jejich větší zapojení do různých sportovních a jiných pohybových aktivit většího významu. Suplementace vápníku a hořčíku je důležitá jak u dětí od 2 do 10 let, tak od 10. do 15. roku lidského života, kdy u chlapců přidáváme navíc i zinek. Můžeme tak předejít řadě problémům v dospělosti a stáří, vedle problémů pohybověopěrného aparátu např. i vzniku roztroušené sklerózy. Velký význam má pro metabolismus vápníku i cvičení těhotných a kojících žen. Přisvojitelnost vápníku v těle je vázána na přítomnost hořčíku a vitamínu D v dostatečném množtví, a má se za to, že je obranným činitelem při vzniku roztroušené sklerózy. Základem vzniku roztroušené sklerózy je věk mezi 10. a 15. rokem života. V tomto věku se potřebuje denně 2000 a 3000 m.j. vitamínu D, obvyklých 400 m.j. tedy naprosto nestačí. Zde je ovšem třeba připomenout skutečnost, že pokud je organizmus v optimálním stavu, "vystačí" i s malým množstvím. Také, pokud je vitamín D obsažen v naší stravě, klesá množství, které je nutno suplementovat. Je chybou užívat vysoké dávky vápníku a vitamínu D současně, může dojít až k nežádoucí kalcinaci organismu. Organizmus s nízkou hladinou vitamínu D však vápník příliš využít nedokáže. Vápník s hořčíkem působí synergicky, ale je lépe je užívat samostatně (například vápník dopoledne, hořčík odpoledne. Při současném podání si mohou částečně překážet při asimilaci. Pro správnou absorpci vápníku a jeho aktivitu potřebujeme také žaludeční kyselinu hydrochlorovou, fosfor, bílkoviny, vitamíny A a C. Jestliže některá složka (faktor) důležitá pro využití vápníku chybí. nebo je v nevhodném poměru, vzniká porucha při stavbě kostí. Onemocnění má různý charakter podle věku postiženého. U dětí, které jsou podvyživené a mají nedostatek světla, vzniká křivice (rachitis). Obdobné změny se mohou vyskytovat u dětí, které sice mají dostatek mléčných výrobků či jiného zdroje vápníku a pobývají často na zdravén vzduchu, ale mají nedostatek zeleniny a ovoce, takže jim chybí potřebné minerální látky. Musíme si uvědomít, že naši biologičtí předchůdci – šimpanzi a mezičlánky mezi opicemi a lidmi konzumovali denně velké množství ovoce i zelených částí rostlin, různých výhonků, listů a natí. Dnešní člověk by měl sníst denně minimálně 1 kg ovoce a zeleniny, přičemž by měl zvýšit podí zelených částí rostlin. V orientu se častěji vaří ,zelená' jídla (s větším podílem natí) a obecně se zde konzumuje větší obsah natí, což je významné nejen z hlediska příjmu vápníku, ale i mnoha dalších významných či nedostatkových živin (hořčík, betakaroten, protirakovinné látky, kyselina listová, železo, vitamín C, antioxidanty, bioflavonoidy aj.). Např. v Íránu je oblíbené jídlo zelený chorešt (chorešt sabzi) a čerstvou bazalku zde sypou do mnoha jídel, salátů a pomazánek nebo ji prostě přikusují ke chlebu. Koncem 20. století se i v západní kuchyni začalo používat větší množství čarstvých natí. Sušené natě v podobě koření (kopr, dobromysl, majoránka, celer) užívají tradičně u mnoha evropských národů. Důležitým zdrojem vápníku může být i tzv. zelenina z přírody – listy česneku medvědího, mladé kopřivy aj. Zvýšenou spotřebu mají lidé bydlící u cest, v průmyslových aglomeracích, které prožívají stresy, pijí měkkou vodu, jsou často rentgenováni, a těhotné a kojící ženy. Těm je nutno dodávat vápník, hořčík, vitamín E, C, B-komplex. Ve stáří dochází k zvápenatění žil. Je to způsobeno zejména tím, že vápník v těle není aktivizován přítomností hořčíku, vitamínu D a hormonu kalcitriolu (kalcitoninu) (který se vytváří právě v důsledku vstřebávání vitamínu D). Také nadbytečný příjem vápníku nadměrnou konzumací mléčných výrobků brzdí vytváření kalcitriolu, což paradoxně vytváří opět nedostatek aktivního vápníku v těle, odvápňování kostí na straně jedné a vápenatění oběhového systému na straně druhé . CO SPOLUPŮSOBÍ Vápník, podobně jako ostatní člověku potřebné mikro a makroprvky není ničím nahraditelný. Pokud jej však potrava obsahuje, můžeme zvýšením příjmu jiných látek zvýšit i účinek, využitelnost a asimilaci vápníku. Vitamín D, fosfor, magnézium v potřebném množství stupňuje vstřebávání (asimilaci) vápníku. S vitamínem D však zacházíme opatrně, zejména spolu s vápníkem a zejména u dětí se snadno předávkuje. Proto je někdy lépe užívat vitamín D v jiném období než vápník. U dětí se také vyvarujeme podávání jednorázových megadávek vitamínu D nebo vůbec předávkování, které v minulosti mnoha dětem poškodilo zejména ledviny. Malé dávky kombinovaného vápníku s vitamínem D v běžných multivitamínech uškodit nemohou. Poruchy růstu a vývoje kostí a kloubů může mimo nedostatku uvedených látek způsobit také nedostatek kyseliny listové (acidum folicum, foláty, vitamín B9), křemíku, vitamínu A, C, B12, kyseliny pantotenové (Pantenol, B15), riboflavinu (B2), chromu (Dia-stabil), kolagen (např. v drůbeží, žraločí, vepřové, hovězí chrupavce, v želatině živočišného původu), porucha tvorby inzulínu či růstového hormonu. Tyto látky buď zlepšují asimilaci vápníku nebo zlepšují podmínky růstu, regenerace, léčby a stabilizace stavu kostí a kloubů. Tvorbu růstového hormonu podporují L-lyzin, L-arginin, L-ornitin a vitamín C. Léčba poruchy růstu a podpora růstu - růstový hormon, inzulín a jiné HST, jód, selen, křemík, chróm, vitamíny A, C, riboflavin, kyselina listová, pantotenová, L-lyzin, L-arginin, L-ornitin, mumio. Pro udržení a osvojení vápníku v těle může být důležité sluneční záření (zejména ultrafialová část jeho spektra), pomocí kterého se provitamín D mění na vitamín. Většinou stačí množství slunečního světla, které nám dopadá na ruce, krk a tvář. Ultrafialové záření proniká i přes mraky. Smog, sklo a přípravky na opalování snižují účinek UV-paprsků. Při opalování však i přes použití ochranných přípravků vždy pronikne dostatek UV-záření potřebného na tvorbu vitamínu D, zatímco jeho škodlivý účinek je přípravky zmírněn. Pro udržení a lepší osvojení vápníku je potřebné mít také dostatek pohybu a celkově zdravou životosprávu – např. pravidelný spánek (nejpozději chodíme spát v 9.30), vyhýbání se vyššímu užívání léků, drog a návykových látek, pokud se vyhýbáme mléčným zdrojům vápníku, nezapomeneme je nahradit jinými vydatnými přír. zdroji, případně suplementací.. NEPŘÁTELÉ VÁPNÍKU Nepřáteli vápníku jsou tuky, kyselina šťavelová (obsažena např. v čokoládě, rebarboře, kopřivách, špenátu) a kyselina fytová (obsahuje ji obilí). Zvířecí mléko, zejména kravské, není z různých důvodů nejvhodnějším zdrojem vápníku. Určité látky obsahující vázanou síru využití vápníku blokují, paradoxně takové látky obsahuje např. kravské mléko. Nadbytečný příjem vápníku nadměrnou konzumací mléčných výrobků brzdí vytváření kalcitriolu, což paradoxně vytváří opět nedostatek aktivního vápníku v těle, odvápňování kostí na straně jedné a vápenatění oběhového systému na straně druhé. Mléčný tuk spolupůsobí pří kornatění cév. Zhoršený metabolismus zoůsobený špatným krevním oběhem pak zvyšuje odvápnění kostí. Mléko také z různých důvodů obashuje stále více hořčíku, který je pro využitelnost vápníku důležitý. Nadměrná konzumace mléka a mléčných výrobků znamená také nadměrnou konzumaci bílkovin a zpětný vliv na potřebu vápníku a hořčíku. Mléko zahleňuje a zvyšuje u mnoha lidí náchylnost k alergiím a zánětům. Tyto stavy pak také zvyšují nároky na vápník a hořčík. Nepřevařené, nepasterizované mléko obsahuje faktory, které mají podstatný vliv na dobré využití vápníku, resp. snížení některých negativních účinků mléka tepelně upraveného. Mléko, které chceme konzumovat bez tepelné úpravy musíme odebírat od zdravých krav, a to za přísných hygienických podmínek. Dále je nutné je ihned v celém objemu schladit, pokud je nemíníme do 30 minut po nadojení konzumovat (aby nedošlo k pomnožení koliformních a jiných nežádoucích bakterií). Mléko schladíme například tak, že je nalijeme do max. dvoulitrových plastových lahví, vložíme je na půl hodiny do mrazáku (-14 st. C), a teprve pak do chladničky (+ 4 st. C). Tepelně neupravené mléko konzumujeme do 24 hodin po nadojení . V USA, kde je nejvyšší spotřeba mléka a mléčných výrobků na obyvatele je také nejvyšší výskyt onemocnění na osteoporózu. Je to paradoxní, ale pochopitelné. (Blíže o mléku viz MLEKO ) Ve stáří dochází k zvápenatění žil. Je to způsobeno zejména tím, že vápník v těle není aktivizován přítomností hořčíku, vitamínu D a hormonu kalcitriolu (který se vytváří právě v důsledku vstřebávání vitamínu D). Také nadbytečný příjem špatně využitelného vápníku nadměrnou konzumací mléčných výrobků brzdí vytváření kalcitriolu, což paradoxně vytváří opět nedostatek aktivního vápníku v těle, odvápňování kostí na straně jedné a vápenatění oběhového systému na straně druhé. Nedostatek hodnotných bílkovin zejména u dětí brzdí využití vápníku, ale nadměrná konzumace bílkovin (proteinů) zvyšuje vylučování vápníku z těla. Skutečná potřeba bílkovin je 30 g pro muže o váze 90 kg. Světová zdravotnická organizace uvádí 40 g, protože pamatuje na vyjímky, na osoby, které mají zvýšenou potřebu bílkovin (osoby nemocné, s odlišnými stravovacími návyky, geneticky odlišné apod.). V roce 1995 zkonzumoval průměrný Američan denně 100 g bílkovin. Přebytečné proteiny se především štěpí na aminokyseliny, z nichž jedny se metabolizují v játrech a jiné odcházejí močí, čímž zatěžují játra a ledviny. S nimi pak odchází značné množství minerálů, mezi nimi vápník Vylučování vápníku zvyšují nejrůznější nemoci, stres a mnohé chemické léky (analgetika, sedativa, některá antacida aj.) NEPŘÁTELÉ VÁPNÍKU (podle knihy manželů H. a M. Diamondových: Fit pro život II) - TABÁK - není to nijak překvapující, když si uvědomíme, že tabák ovlivňuje negativně všechny možné aspekty života. Proč by to v případě osteoporózy mělo být jinak? Jednou z funkcí vápníku je udržování acidobazické rovnováhy v těle. Minerály včetně vápníku jsou nezbytné k neutralizování přebytečných kyselin. Kouření vede k extrémní tvorbě kyselin. Pro tělo je životně důležité, aby se tato kyselina zneutralizovala, proto si pomáhá odebíráním vápníku z kostí a zubů. Kouření také zvyšuje vylučování vápníku z těla a zvyšuje přeměnu biologicky aktivního vápníku na abiogenní, který se ukládá např. v cévách ve formě různých solí. Kouření je velmi rizikovým faktorem při vzniku a rozvoji arteriosklerózy. Kouření většího množství cigaret snižuje vitalitu a tvorbu bioenergie, což je hlavní příčinou zvýšené tvorby abiogenního vápníku a neschopnosti přeměnit abiogenní vápník na biologicky aktivní. - ALKOHOL - vážně narušuje proces absorpce vápníku tím, že snižuje jaterní schopnost aktivace vitaminu D. Vitamin D hraje v metabolismu vápníku důležitou roli. Čím více pijete alkohol, tím více ničíte schopnost těla vytvářet a udržovat zdravé kosti. - KOFEIN - tato droga obsažená v kávě, čaji, limonádách i čokoládě zoůsobuje dvojnásobné vylučování vápníku z těla. - LIMONÁDY - škodlivou složkou je zde kyselina fosforová přidávaná do nápojů proto, aby z nich nevyprchaly bublinky. Vyrábí se reakcí fosforu a kyseliny sírové. Je důležité pochopit, že vápník v těle neúčinkuje sám o sobě. Tělo vápník využívá v součinnosti s ostatními minerály. V této souhře hraje důležitou roli fosfor. Mezi vápníkem a fosforem by měl být zachován hmotnostní poměr dvě ku jedné. Strava s vysokým obsahem fosforu způsobuje velké zvýšení jeho obsahu v krvi. Tělo ve snaze o rovnováhu odebírá vápník z kostí a uvolňuje ho do krve. Nepřevýší-li množství vápníku v krvi množství fosforu, vzniklá kyselost krve může ohrozit život Kromě limonád jsou ještě dvě skupiny potravinových výrobků s vysokým obsahem fosforu - maso a mléčné výrobky. (Maso obsahuje dvacetkrát více fosforu než vápníku.) Nedostatek fosforu ovšem rovněž brání vstřebávání vápníku. Nepřáteli vápníku jsou tuky, kyselina šťavelová (nachází se např. v čokoládě, rebarboře, špenátu) a kyselina fytová (obsahuje ji obilí). Těhotné ženy by neměly pít příliš mnoho čaje a kávy a jíst hodně pšeničných otrub a soli neboť tyto látky zabraňují vstřebávání vápníku nebo podporují jeho vylučování. - SŮL - je kyslotvornou substancí a často podstatnou složkou živočišných výrobků, nemluvě o tom, kolik si ji sypeme do jídel. V jednom časopisu jsem četl skvělou větu: "Rovnice je jednoduchá - čím více soli pozřete, tím více vápníku vyloučíte." - ANTACIDA - některá antacida obsahují hliník, který způsobuje zvýšené vylučování vípníku. Ti, kteří doporučují antacida jako úlevný prostředek, by si měli uvědomit, že jejich požíváním vzniká vápníkový deficit. Kyselina chlorovodíková pomáhá absorbovat vápník v žaludku a antacida ji neutralizují. Další důvod ke vhodné kombinaci stravy. - NEDOSTATEK CVIČENÍ - mnoha studiemi bylo jasně prokázáno, že cvičení napomáhá tvorbě kostní hmoty, zatímco nedostatek cvičení vede k jejímu úbytku. Cvičením lze dokonce dosáhnout regenerace kostí již zasažených ztrátou vápníku. Kosti jsou živé a reagují na cvičení stejně jako svaly - posilují se jím. Cvičení a pohyb vyvolávají tlak na kostru, která reaguje obnovou kostí. - NEDOSTATEK SLUNCE - vitamín D hraje v metabolismu kostí velmi důležitou roli. Nejlepším zdrojem vitamínu D je sluneční záření, takže není obtížné si spočítat, že trocha opalování denně je jedním z dobrých způsobů prevence osteoporózy. - NEDOSTATEK HOŘČÍKU, který je důležitý pro využití vápníku. Kravské mléko z píce pěstované na plochách s vyčerpanou zásobou hořčíku v půdě má velmi málo hořčíku. To stejné platí pro zeleninu, pokud není produkována v přirozených podmínkách nebo pokud není hořčík do půdy dodán uměle. KDE VÁPNÍK NALEZNEME Nejvíce vápníku je v mléce a mléčných výrobcích, v olejnatých jádrech (mák, sezamová semínka, ořechy, mandle atd.), v soji a zelenině. Semena ořechů jíme málo, přitom mléko nedokáže 70 - 80% lidí dokonale ztrávit v důsledku nedostatku nutných enzymů, nebo díky alergii na bílkovinné složky mléka, a proto jsou lidé nuceni vápník doplňovat jiným způsobem (suplementovat). Organický vápník ve velké míře obsahuje (sestupně): sušené mléko, mák, zelené fazolové lusky, tvarůžky, sýry pařené, šproty, sýry tvrdé sušší (do 20% tuku v sušině), tvaroh suchý (do 20% tuku v sušině), tvaroh tučný, sýry tvrdé tučnější, slunečnicová semena, sojová mouka, tučné sýry tavené, sardinky, kostival, žloutky, pažitka, mandle, lískové oříšky, burské oříšky, zelený hrášek, nať petržele, mladá pšeničná tráva, vojtěška, zelí, řeřicha, pampeliškový list, jogurt, mléko a kefír, tvarohové sýry, sója (boby i sójová mouka), melasa, celer, listová zelenina, celá vejce, špenát, fenykl, brokolice, mangold, chléb, ovesné vločky (vápník ovesných vloček vyrobených nebo upravených tepelně je podle Janči hůře využitelny), krevety, pórek, tvaroh, celerová nať, bazalka, dobromysl, listy česneku medvědího, černé koření, sojové klíčky, vodnice, hovězí vývar, vývary z kostí
VETERINA - Pampeliškové listy přidáváme do stravy leguánům, kteří mají vyšší nároky na příjem vápníku a často trpí jeho nedostatkem.
|
|
||||||||||||||||||||||