BOLEST
|
|||||||
|
|
| Bolest: Aspirin (kyselinu acetylsalicylovou resp její deriváty; např. Anopyrin) používáme proti bolesti zejména, pokud jsou spojeny s horečkou či zánětem (zánět přínosních dutin, bolest zubů, zánět páteře apod.) Aspirin je vhodnější na léčbu bolesti také u pacientů, předcházejících infarktu myokardu, cévní příhodě mozkové, tvorbě krevních sraženin (např. při dialýze), angině pectoris, léčících si vysoký krevní tlak a těhotných žen. Není vhodný pro pacienty přecitlivělé na aspirin, s vředovou chorobou, krvácivými stavy a většinou také u bronchiálního astmatu. (V těhotenství užíváme jen na doporučení lékaře.) Léky s paracetamolem (např. Paralen, Mexalen) užíváme proti bolesti bez jiných příznaků a také u bolesti spojené s horečkou nebo zánětem. Nejčastěji při bolesti hlavy, zubů, pohybového ústrojí, při chřipkových onemocněních, při bolestivé menstruaci. U pacientů se zažívacími potížemi, malých dětí nebo u pacientů užívajících mnoho léků je možné použít i formu čípku. Paracetamol patří mezi látky, které je výhodné při léčbě bolesti kombinovat např. s opiáty. Opiáty (např. morfin, opium) patří mezi silné léky proti bolesti. Je výhodné je kombinovat např. s paracetamolem. Patří výhradně do rukou lékaře. Codein - kodein je v přípravcích proti bolestivému, dráždivému kašli (tiší dráždění a bolest v krku) THC (např. v podobě marihuany) patří mezi měkké drogy s velkým účinkem na bolesti, příp. i některé doprovodné problémy. Při rozumné léčbě nevzniká závislost, ani jiné vedlejší účinky nejsou zdaleka tak silné jako u opiátů. Měla by být schválena pro lékařské využití. Pokud ji aplikujeme formou cigaret, jsou vedlejší účinky podobné NU při kouření tabákových cigaret. Protože však k léčbě postačuje většinou 0,5 až 3 marihuanové cigarety denně, jsou NU vcelku mizivé. Tyto NU vyloučíme, když užíváme THC v perorálních formách (tablety,tukové emulze aj.). Při migréně a silných bolestech hlavy patří marihuana a přípravky s THC mezi léky první volby. Hořčiny - některé hořké drogy používá alternativní a orientální medicína k léčbě některých typů bolestí hlavy. Např. hořec se používá při tupé bolesti hlavy s pocitem nahromadění tlaku/energie v hlavě. "Zahřívající" drogy – proti některým bolestem pomáhají rostliny jako zázvor, hřebíček apod. * Zázvor mletý (půl kávové lžičky) se zapije vodou při migréně * Při zánětu páteře a některých bolestech hlavy a zad pomáhají teplé zázvorové obklady na páteř * při bolestech zubů může pomoci hřebíček nebo TTO * při nachlazení a revmatických bolestech přidáváme do čaje různé směsi s hřebíčkem, zázvorem, kardamomem apod. Mentální terapie: U některých bolestí hlavy pomáhá snaha představit si bolest jako konkrétní objekt: představujeme si její velikost, barvu, hmotnost (tíhu), apod. Reflexní terapie: U některých bolestí hlavy pomáhá masáž (resp. náprava) páteře, obličeje, celé hlavy, akupresurních bodů na hlavě, na ušních lalůčcích či na těle. BOLESTI dle druhu: BOLESTI HLAVY, OČÍ, ZUBŮ, SVALOVÉ, REVMATICKÉ, RŮSTU, KOSTí, KLOUBŮ, ZAD, KŘÍŽE, REVMATICKÉ, NEURALGICKÉ, ZANÍCENÉHO ČELA, ZÁNĚTU STŘEDNÍHO UCHA, NA PRSOU, NÍZKÉ HLADINY VÁPNÍKU, TETANICKÉ, PÁTEŘE, PO ODNĚTÍ SLEZINY, FANTÓMOVÉ, TRAUMATICKÉ, VŘEDOVÉ aj. Oientální medicína pouze u bolesti hlavy rozlišuje 12 základních typů bolesti a pro jejich léčbu používá odlišné prostředky. Můžeme je rozdělit do skupin: BOLESTI DLE LOKALIZACE/ORGÁNU A BOLESTI NEURALGICKÉ: BOLESTI TRAUMATICKÉ A POOPERAČNÍ (řezné, bodné, sečné, popíleniny apod.) BOLESTI DLE ONEMOCNĚNÍ (spojené se zánětem, infekcí, s degenerativním onemocněním apod.) Přírodní, rostlinné, alternativní, doplňkové a orientální prostředky proti bolesti A: = aromaterapie F: = fytoterapie (bylinky) H: = hmeoopatie CF: = přípravky firmy California Fitness PV: = doporučuje bylinář Pavel Váňa MT: = Maria Treben T: = jiné terapie L: = léky BOLEST HLAVY - PV: kopřiva, řebříček, zeměžluč, sporýš černý bez květ, černý bez plod, vrba, tužebník, meduňka, máta, měsíček, měď, vitamín C, paracetamol, aspirin A: heřmánek, levandule, anýz, grapefruit, máta CF: Strong Bones, Night Caps BOLESTI HLAVY A MIGRÉNY - F: hořec, THC (marihuana), opiáty (mléko z makovic, surové opium, opiová tinktura aj. Z: měď, vitamíny: B-komplex T: horká koupel, střídání korké a studené koupele nohou, akupresura, reflexní terapie CF: Vital veggies, L-phenylalanin, Stress B-komplex, L: aspirin (Acyplyrin, Aspyrin, Anopyrin, Superpyrin), paracetamol (Paralen), ibuprofenum (Ibuprofen) KŘEČOVÉ - viz křeče, n:kolika SVALŮ - paracetamol, mobilant, viz aromatherapie - levandule, majoránka, máta, heřmánek TLUMÍ - řebříček, třezalka, propolis L: analgetika, živá voda, nurofen, bioaktiv UCHA A: heřmánková, citrónová MT: švédské hořké BOLESTI V BŘIŠE PV: heřmánek, třezalka , L:Bioaktiv (viz take křeče, křečové bolesti, kolika) BOLESTI V BŘIŠE, křečové viz stavy/křeče, kolika BOLESTI V BŘIŠE, menstruační Z: Ca (mák, sardinky), Mn (ananas), Mg (kakao, naťová, listová zelenina) ZUBŮ - L:paracetamol, lední medvěd, kuklík, propolis, N:zuby A: citrónová, šalvějová - trojklanný nerv - třezalka, bezinkové víno - viz N:usta - bezinkové víno, bezinky, křemenná voda, třezalka A: šalvěj - BOLESTI HLAVY, migréna - konopí indické (marihuana), mumio - BOLESTI KLOUBŮ CF: Lecitin, Alfaalfa, L-phenylalanin, Garlic + cayen, Boswelin cream - BOLESTI RŮSTU: prvky: Ca, Mg, Zn, vitamíny: D, C, A, kyselina listová T:sluneční záření, UV-záření, pohybová terapie, CF: Ca+Mg, Mega minerals, C 1000, Strong bones - BOLESTI REVMATICKÉ - viz systém-P KLOUBŮ - mobilant, kostival, na zánět kloubů kostivalovou mast, propoliso-smrková mast, PÁTEŘE - mobilant, kostivalová mast, kostival, ŠÍJE - třezalka, bez černý, kostival /PV/, ZAD - kombucha, manuální terapie, masáže, černý bez plod ZAD A KŘÍŽE, KOLEN A KOSTÍ u dětí (růstové), MENSTRUAČNÍ - nedostatek VÁPNÍKU (nutno brat s hořčíkem, dostatek pohybu a slunce, u dětí nedáváme vápník nikdy současně s vyššími dávkami vitamínu D) PÁTEŘE, KOSTÍ, KLOUBŮ, ŠÍJE, ZAD - viz systém-P - N:systém-P UŠÍ - bez KONČETIN - kombucha REVMATICKÉ - hlaváček, bez, viz systém-p /pohybový/ /revmatismus, viz bolesti z prochladnutí Z PROCHLADNUTÍ - viz system-p/pater-2, viz bolesti revmatické, - černý bez květ, acylpirin, olej ze slávky (Lyprinol), brutnákový olej, pupalkový olej, vitamín C, E, zinek (neuralgie viz systém-N/deprese, zánět trojklanného nervu a ZUBŮ, DÁSNÍ, JAZYKA viz nemoci-S, BOLESTI ZUBŮ, PÉČE O ZUBY A ONEMOCNĚNÍ DÁSNÍ (paradentóza - parodontóza; historické předpisy) " Kdo trpí bolestmi zubů, ať vezme stejnou váhu pelyňku a verbeny, uvaří je včistém dobrém víně, procedí je přes plátýnko, přidá trochu cukru a odvar vypije. Ještě teplé uvařené bylinky, jak byly uvedeny, si před spaním přiloží na čelist, tam kde má bolesti zubů, a upevní je tam šátkem. To nechť dělá, než se uzdraví." RECEPT Pelyňková nať 25 g, nať verbeny (sporýše) 25 g, víno 250 ml, surový třtinový cukr . Vrchovatou polévkovou lžíci bylinkové směsi vařit ve 1/4-litru vína, scedit, a do tekutiny přidat dvě čajové lžičky třtinového cukru a vypít. Teplé bylinky přiložit na bolestivé místo a upevnit převázaným šátkem. Trpíte-li právě parodontózou, krvácením z dásní nebo zánětem dásní, dodá vám réva vynikající ústní vodu kpéči o dásně. " Je-li však maso kolem zubů "divoké" a jsouli něčí zuby slabé, ten nechť vloží popel z révy do vína, jako by chtěl udělat louh, apak ať si tím vínem omývá zuby a dáseň, kterou má kolem zubů. A to ať činí často a maso kolem zubů ozdraví a zuby budou pevné. Pokud však jsou jeho zuby zdravé, bude mu takové omývání prospívat a zuby budou krásné." bolesti močových cest a MOČOVO-POHLAVNÍHO systému - viz nemoci-M, OČÍ A UŠÍ viz nemoci-U, Sestavil: D. Nosreti Dodatky: Lidové noviny, rok 2000, rubrika Zdraví, strana 18 Cvičení - jediná šance, jak se zbavit bolesti zad Naprostá většina pacientů trpících bolestí zad se uzdraví stejně rychle bez ohledu na to, zda se léčí, či nikoliv. To je hlavní motto knihy Bolest zad jako životní realita, kterou napsal MUDr . Jan Hnízdil, vedoucí lékař rehabilitačního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Téměř 80 procent lidí se během svého života setkalo s bolestí zad. Přitom s léčbou těchto obtíží se nepříliš úspěšně a s obrovským úsilím potýkají zdravotní systémy všech civilizovaných států. Nemoci pohybového aparátu jsou v příčinách pracovní neschopnosti na druhém místě (14 procent v roce 2000) hned za nemocemi dýchacího ústrojí. Paradoxem přitom podle Hnízdila je, že ačkoli medicína pokročila, počty nemocných i náklady na jejich léčbu neustále rostou. "Povzbuzující naopak je, že naprostá většina pacientů trpících často krutými bolestmi zad se poměrně rychle uzdraví, bez ohledu na to, zda se léčí, či nikoli," dokládá Hnízdil název své knihy. Na té spolupracoval s fyzioterapeutkou Mgr. Blankou Beránkovou. Rituální léčba "Onemocnění zad jsou obvykle banální onemocnění, která by ve většině případů, a to i bez jakékoliv terapie, během několika dnů odezněla," tvrdí ve své knize autoři. Přitom bývají podle něj obvykle léčena způsobem, který sice odpovídá všem lékařským předpisům, ale má mnohem blíže k léčbě, kterou lze označit jako "rituální". To Hnízdil dokládá postupem, který obvykle pacient s bolestí zad absolvuje. První krok: návštěva praktického lékaře, předepsání brufenu či mydocalmu, pracovní neschopnost. Druhý krok: návštěva ortopeda, vyšetření pohybového aparátu, rentgen lebky, páteře, často obstřik nervového kořene či bolestivých bodů. Třetí krok: návštěva neurologa, vyšetření EEG, někdy dokonce počítačová tomografie (CT) či magnetická rezonance. Čtvrtý krok: oddělení rehabilitace. Zde je tradičně diagnostikován funkční kloubní blok páteře, pacient je podroben manipulacím, masážím a různým fyzikálním procedurám, léčbě antirevmatiky proti bolesti (např. ibuprofen) a léky k uvolnění svalů. Tento postup komentuje Hnízdil slovy: "Z víceméně zdravého člověka se stává skutečný pacient, který je vzhledem ke složitosti vyšetřování přesvědčen o tom, že je vážně nemocen. Nesrozumitelné diagnózy jej zneklidňují a neurotizují." První chybu vidí Hnízdil již ve snaze o odstranění svalové křeče (spazmu) v domnění, že se stav rychleji upraví. "Opak je pravdou. Ukazuje se, že většina spazmů je naopak velmi účelných, protože znehybňuje postiženou část páteře, a působí tak jako znehybňující dlaha. Podání léků uvolňujících svalové napětí proto může vést k velmi rychlé devastaci svalového aparátu," vysvětluje Hnízdil. Za šťastné nepovažuje ani paušální předepisování léků proti bolesti (např. ibuprofen, paralen, aspirin). Ty jsou podle Hnízdila určeny pro zcela jiná onemocnění, ačkoli reklama farmaceutických firem mluví o jejich účelnosti právě při léčbě bolestí zad. Svými vedlejšími účinky navíc mohou poškodit trávicí ústrojí (zvláště aspirin), v krajním případě vzniká u pacienta závislost na lécích proti bolesti. Masáže jsou jen krátkodobým řešením Při léčbě nelze podle autorů spoléhat ani na fyzikální a manuální metody, jako jsou například masáže, magnetoterapie či elektroléčba a akupunktura. Všechny tyto argumenty vyznívají pro autora v jednoznačný závěr. "Nejrozumnějším přístupem k bolesti zad je chápat je jako životní realitu a občasnou, byť velmi nepříjemnou součást běžného života. Pokud se totiž vyloučí několik závažných a v podstatě výjimečných případů, je pátrání po určení přesné příčiny bolesti víceméně akademickou záležitostí, a proto ve většině případů zcela zbytečnou," domnívá se Hnízdil. Pacientovi v akutní fázi tedy podle něj lékař nejvíce prospěje tím, že jej přesvědčí, aby se pokusil obtíže raději několik dnů trpělivě snášet. Řešení existuje, ale není snadné Jediné, co může pacient pro to, aby ho nebolela záda, udělat, je podle Hnízdila předcházení nemoci. "Tou je jednoznačně úprava životního stylu. Pokud lékař pacientovi dostatečně nevysvětlí rizika vznikající v souvislosti s nadváhou, nedostatkem pohybu či stresem, dopouští se neodpustitelné chyby," domnívá se Hnízdil. Taková chyba pak pro pacienta znamená nekonečnou řadu zbytečných diagnostických a léčebných úkonů. "Pacient sice stále obíhá doktory, ale efekt je krátkodobý," míní Hnízdil. Jak přiznává, o aktivní přístup k léčbě bolestí zad však nebývá příliš velký zájem ani ze strany pacientů. Přitom klíč k uzdravení je pouze v jejich rukou. Vzhledem k tomu, že pohyb považují autoři za nejdůležitější kapitolu v léčbě bolestí zad, tvoří cviky tři čtvrtiny knihy. Kromě popisu cviků, které mají vést k posílení, protahování svalů, zde naleznete i jejich fotografie. Markéta Grosmanová Jan Hnízdil, Blanka Beránková: Bolesti zad jako životní realita - jejich příčiny, diagnostika, terapie a prevence, Triton 2000. 167 stran, cena neuvedena Fotografie: Stáhněte ramena a lopatky dozadu a dolů, hlavu vytáhněte vzhůru z krční páteře. Hlavou proveďte maximální úklon doleva, pravou ruku zapažte. Levou rukou uchopte pravé zápěstí a vytáhněte pravou paži za zády co nejvíce vlevo. Fotografie: Pravou rukou uchopte levý spánek a ukloňte hlavu vpravo. S nádechem lehce zatlačte hlavou proti pravé ruce. S výdechem uvolněte tlak, rukou dotáhněte hlavu o několik milimetrů níž, levé rameno stáhněte dolů. Fotografie: Hlavu otočte 45 stupňů doprava, pravou dlaň položte v týl a co nejvíce předkloňte hlavu. S nádechem zatlačte hlavou do pravé ruky. S výdechem tlak uvolněte a hlavu dotáhněte do šikmého předklonu. Markéta Grosmanová Zdroj: Lidové noviny ( www.lidovky.cz ) Bolest už dnes není povinná Až 95 procent případů chronické bolesti je dobře zvládnutelných dostupnou farmakologickou léčbou "Bolest je to, co říká pacient a existuje, když to pacient tvrdí." Zdaleka ne všichni lékaři přijali tuto definici. Někteří stále říkají: "Tohle vás přece nemůže bolet." nebo "To určitě nebolí tak strašně, to musíte vydržet." Mnoho lidí se proto zcela zbytečně trápí. Bolest je nenahraditelný signál, že s naším tělem není něco v pořádku. Umožňuje nám včas zareagovat. I proto se s krátkodobou bolestí vyrovnáváme poměrně snadno. Pokud ale trvá dlouho, její původní smysl se vytrácí. O chronické bolesti hovoříme, trvá-li tři měsíce a déle. Někdy se nepodaří vyléčit základní onemocnění, někdy dokonce ani nevíme, co je příčinou bolesti. Člověk pak marně obchází nejrůznější ordinace, v ruce stále tlustší desky s negativními výsledky marných vyšetření. Lékaři si jej zařazují do kolonky "problematický pacient". Jen těžko vysvětluje, jak moc jej bolest ničí, jak moc mu bere sílu, jak moc zasahuje do jeho běžného života. Objevuje se deprese a chronická únava. Chronická bolest ale není povinná... "Kdo od lékaře odchází s bolestí, jako by u lékaře nebyl," říkal už na začátku dvacátého, klasik světové medicíny Vladimír Bechtěrev. U něj lze toto prohlášení brát jako zbožné přání. Dnešní lékaři už ale mají dostatek prostředků k tomu, aby téměř každou bolest buď zcela odstranili, nebo alespoň učinili snesitelnou. "Až devadesát pět procent případů chronické bolesti je dnes velmi dobře zvládnutelných dostupnou farmakologickou léčbou," říká primář Centra pro léčbu a výzkum bolestivých stavů FN v Motole MUDr. Jiří Kozák. Zdaleka ne všichni lékaři ale využívají možností, které jim moderní medicína dává. "Odhaduje se, že až sedmdesát procent těchto pacientů s chronickou bolestí není v České republice léčeno odpovídajícím způsobem," dodává primář Kozák. Hlavní příčinou toho, že se u nás tisíce lidí zbytečně trápí, je nedůvěra k opioidům (dříve opiátům). Tedy lékům, které se svým účinkem podobají alkaloidům z nezralých makovic. "Spotřeba opioidů je určitý parametr, který vypovídá o kvalitě léčby bolesti v dané zemi. V porovnání s Rakouskem je u nás desetinová, o skandinávských zemích ani nemluvě," upozorňuje MUDr. Jan Lejčko z Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Kolem opioidů panuje celá řada mýtů, a to jak mezi lékaři, tak mezi pacienty. Ve veřejnosti je rozšířena představa, že tyto léky jsou vyhrazené jen pro nemocné v konečném stadiu zhoubné nemoci a že už po několika tabletách hrozí vznik závislosti. Ani jedno není pravda. Podmínkou ale je, aby opioidy byly správně naordinované. Center léčby bolesti je v ČR na sedmdesát Co dělat, pokud bolestivé stavy neustupují ani po opakovaných návštěvách praktického lékaře či jiného specialisty? Je třeba vyhledat lékaře, pro kterého není bolest jen vedlejším problémem, ale u kterého stojí přímo ve středu zájmu. V České republice je takových odborníků zhruba dvě stě. Pracovišť specializovaných přímo na léčbu bolesti je na sedmdesát. Kontakt na tato zařízení je možné získat na Lince proti bolesti (tel. číslo 224 435 587), která pracuje při Centru pro léčbu a výzkum bolesti pražské motolské nemocnice. "Naše linka funguje jako jakýsi dispečink. Když nám klient zavolá, velmi podrobně si s ním popovídáme o tom, co jej trápí a jakou léčbu má za sebou. Pokud už má potřebná vyšetření, nasměrujeme jej podle jeho bydliště na ambulanci specializovanou přímo na léčbu bolesti," uvádí pracovnice této linky Irena Kulhánková. Linka je v provozu každý všední den od 14 - 19 hodin. Obvykle tu slouží zdravotní sestry, jen ve středu lékař. Nelze ale počítat s tím, že na doporučeném pracovišti pomohou pacientovi okamžitě. "Říká se, že dobrá ambulance pro léčbu bolesti u čtyřiceti procent nemocných bolest odstraní zcela, u těch ostatních alespoň významně pomůže. Léčba je ale časově náročná. Jen vstupní rozhovor trvá hodinu, hodinu a půl. Je totiž třeba vymyslet postup přímo na míru," říká MUDr. Dagmar Vondráčková z Centra léčby bolesti Fakultní nemocnice Bulovka. Na léčbě se kromě lékařů podílejí i další odborníci - zvláště pak psychologové a rehabilitační pracovníci. "U některých pacientů lze využít i akupunkturu nebo akupresuru. Účinnost těchto metod byla prokázána. Na rozdíl třeba od homeopatie," říká MUDr. Jan Lejčko. Test: Jak moc vás trápí bolest 1. Trpíte denně nebo alespoň 4krát týdně opakující se silnou bolestí? 2. Brání vám bolest v běžných aktivitách nebo omezuje váš kontakt s přáteli? 3. Navštívili jste už kvůli bolesti několik lékařů a nemáte pocit změny? 4. Pomáhají vám předepsané léky proti bolesti jen omezeně? 5. Budíte se bolestí a nemůžete spát? 6. Způsobuje vám bolest psychické potíže? 7. Působí vám bolest potíže v rodině? Pokud odpovíte alespoň na dvě otázky ano, vaše bolest není možná vhodně léčena. Jste tak pravděpodobně jedním ze 70 procent lidí, kteří v ČR trpí bolestí a není jim poskytnuta odpovídající léčba. Kontaktujte některé pracoviště přímo specializované na problematiku bolesti Pramen: www.linkaprotibolesti.cz Lidové noviny, 18. 5. 2003 - Zdraví Migrénou trpí až jedna pětina žen Migréna nejčastěji propuká v období puberty nebo okolo dvacátého roku. Po padesátém roce věku už je pravděpodobnost vzniku této nemoci velmi malá. Až 18 procent ženské populace trpí migrénou. Záchvat této nemoci má u konkrétního člověka vždy velmi podobný průběh. "Proto jej zkušenější migrenik obvykle sám velmi dobře rozpozná," říká MUDr. Petr Dočekal z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Příznaky, které upozorňují na blížící se záchvat migrény (prodromu), se liší pouze v detailech. Mohou trvat několik desítek minut, ale i několik dnů před vlastním záchvatem. Pacient se cítí neklidný, předrážděný. "Migréna mě dovede potrápit asi jednou za měsíc. Asi den před záchvatem jsem strašně nešikovná. Všechno mi padá z rukou, podrážděně reaguji na hlasitý hovor, hudbu nebo cinkání nádobí," popisuje své zkušenosti čtyřicetiletá Monika. Vlastní bolest během migrénového záchvatu hlavy je jednostranná, omezená na pravou, či levou polovinu. Název migréna pochází z latinského Hemicrane (polovina hlavy). Záchvat je doprovázen dalšími příznaky. Mezi nejčastější patří nevolnost, zvracení, přecitlivělost na světlo a na hluk. Nejčastěji jsou vinny hormony Vyvolávací příčinou migrénových záchvatů u žen jsou často hormony. Záchvaty se objevují především v období menstruace nebo těsně před ní. Podle Dočekala se může intenzita či frekvence záchvatů také výrazně zvýšit při nasazení hormonální antikoncepce. Migréna naopak ustupuje či zcela mizí během těhotenství. Bolest může nastoupit i během dlouhých zaoceánských letů. Při dlouhých cestách se doporučuje opatrnost, zvláště pokud jsou spojeny se změnami spánkového a stravovacího režimu. Spouštěcím faktorem záchvatu migrény mohou být některé potraviny či nápoje. K nejznámějším patří obecně alkohol, především červené víno. Rovněž ostré koření nebo glutaman sodný (přidává se do čínských jídel či polévek v sáčku) zvyšují pravděpodobnost záchvatu. Lidé trpící migrénami by měli mít pravidelnou životosprávu. "Poměrně častými vyvolávajícími příčinami migrénového záchvatu jsou přejedení nebo naopak náhlé hladovění," říká Dočekal. Dodává, že velmi často bývá migréna vyvolána psychickým stresem. Léčba migrény zaznamenala v posledních letech významný pokrok. Na trhu jsou dnes léky, které jsou schopny záchvat zastavit. Tyto léky se nazývají triptany. "Vedle počítačového tomografu jsou triptany tím nejdůležitějším objevem a pokrokem v léčbě bolestí hlavy za posledních patnáct let," říká Dočekal. Triptany jsou při léčbě záchvatu mnohem účinnější než běžná analgetika. Působí totiž přímo na podstatu záchvatu, nikoli jen na ztlumení jeho následků. Dříve než je léčba triptany zahájena, je potřeba zjistit, zda jde skutečně o migrénu. U bolestí hlavy jiného druhu není léčba triptany vhodná. Tyto bolesti mají totiž jiný mechanismus účinku. Při léčbě slabších a kratších záchvatů lze použít běžná analgetika. Pokud trpíte nevolností, můžete užít léky ve formě čípků - ty se vstřebají rovnou do krve a nezatěžují trávicí trakt. "Léky ale nelze užívat pravidelně ani příliš často. Mohlo by dojít ke ztrátě účinnosti a vytvoření návyku," upozorňuje Dočekal. Značný význam má při léčbě podle jeho slov dlouhodobá změna životního stylu, životosprávy a pohybových návyků. "Jako prevence migrenózních záchvatů může působit pravidelné cvičení a schopnost relaxovat," říká Dočekal. Druhů aury je více * Asi dvacet procent migreniků má před nástupem samotné migrény tzv. auru. Před záchvatem bolesti totiž může dojít k funkční poruše prokrvení určité části mozku. Je-li porucha prokrvení v oblasti týlního laloku, kde je uložena zraková kůra, objeví se aura zraková. V průběhu takové aury pacient náhle přestává vidět část zorného pole. Místo něj vidí jen černé výseky. Jindy naopak vidí barevná světýlka, jiskry nebo barevné vlnovky. * Dojde-li k poruše prokrvení v oblasti temenního laloku, objeví se aura senzitivní - pocity mravenčení či brnění v polovině těla. Aura může být motorická (je provázena pocitem slabosti v polovině těla) či řečová (neschopnost vybavit si některá slova). Vzácně se vyskytuje aura čichová, kdy pacient cítí pachy či vůně, které ve skutečnosti neexistují. * Průměrné trvání aury je deset až šedesát minut, může se i vracet. Po jejím odeznění přichází vlastní záchvat migrény. Lidové noviny, 13. 05. 2003, Markéta Ostřížková Bolest k životu patří a musí se vydržet To platí jen do určité míry. Pokud bolest trvá delší dobu, ztrácí charakter pouhého příznaku a stává se sama onemocněním, které je možné (a nutné) léčit. Čím je dítě mladší, tím méně cítí bolest To, že dítě nedokáže bolest popsat, ještě neznamená, že ji necítí. Bolest je vnímána už v prenatálním věku. Jak dráhy pro vedení bolesti, tak korová a podkorová centra pro vnímání bolesti jsou dobře vyvinuta i u dětí nedonošených. Na bolest je proto nutno myslet už na novorozeneckých odděleních. Dítě si nepamatuje bolest Děti se zpravidla k prožitku bolesti nevracejí a nevyprávějí o něm. Z toho se někdy vyvozuje, že má bolest u dítěte jen přechodný význam. Pokud se ale dítě dostane do situace obdobné té, v níž již bolest zažilo, reaguje, jako by jej čekalo něco nepříjemného. Snaha vyhnout se bolestivé situaci je popsána už u dětí šestiměsíčních. Ženy snášejí bolest lépe než muži I když určité rozdíly ve snášení bolesti mezi pohlavími existují, nedá se obecně říci, zda se s bolestí vyrovnávají lépe ženy či muži. Záleží na charakteru bolesti. Relevantní výzkum proběhl například u pacientů s osteoartrózou. Zde udávaly vyšší intenzitu bolesti ženy a ty také vykazovaly mnohem vyšší míru bolestivého chování. Opioidy jsou silně návykové léky Opioidy (dříve opiáty) jsou léky, které většinou dokáží utlumit i velmi silnou bolest, při níž jiné medikamenty nezabraly nebo zabraly nedostatečně. Mnoho lidí se je zdráhá přijmout právě z obavy ze vzniku závislosti. Nebezpečí vzniku psychické závislosti je ale při správném dávkování velmi malé. Také není třeba bát se toho, že organismus bude vyžadovat čím dál vyšší dávky. Řada pacientů užívá dlouhodobě stejnou dávku analgetika. Léčbu opioidy je velmi nesnadné přerušit Je pravda, že se organismus na podávání opioidů adaptuje. Léčbu proto není dobré ukončit náhle. Pokud se ale podaří příčinu bolesti odstranit, je možné léčbu těmito léky vysadit během dvou týdnů. Poznámka DN: Tam, kde zabírají mírnější léky, např. paracetamol nebo THC (marihuana), jsou opioidy zbytečné. Léčbu opioidy je vhodné kombinovat s jinými léky a terapiemi. Kombinací např. s paracetamolem je možné dávku opioidů snížit. Lidové noviny, 13. 05. 2003, Archiv LN Regionální zástupci center pro léčbu bolesti (rok 2003) V těchto centrech lze získat informace o nejvhodnějším a nejbližším pracovišti léčby bolesti Praha a střední Čechy * MUDr. Jiří Kozák, Centrum léčby bolesti FN Motol, tel.: 224 435 580 * MUDr. Dana Vondráčková, Centrum léčby bolesti FN na Bulovce, tel.: 266 082 909 * MUDr. Ivan Vrba, Anesteziologicko-resuscitační oddělení Nemocnice Na Homolce, tel.: 257 272 527 Východní Čechy * MUDr. Karel Kulda Klinika anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Hradec Králové, tel.: 495 833 218 Západní Čechy * MUDr. Jan Lejčko, Anesteziologicko-resuscitační klinika FN Plzeň, tel.: 377 104 385 Jižní Čechy * MUDr. Eva Lengalová, Anesteziologicko-resuscitační oddělení Nemocnice České Budějovice, tel.: 387 878 357 Severní Čechy * MUDr. Aleš Prokop, Anesteziologicko-resuscitační klinika Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, tel.: 475 682 202 Střední Morava * doc. MUDr. Jaroslav Opavský, CSc., Centrum pro léčbu bolestivých stavů a pohybových poruch, třída Míru 115, Olomouc, tel.: 585 412 286 Severní Morava * doc. MUDr. Jitka Dostálová, CSc., Anesteziologicko-resuscitační klinika FN Ostrava, tel.: 596 983 152 Bolest mohou děti cítit už od narození I děti mohou postihnout bolesti zad, hlavy či kloubů. Na rozdíl od dospělých ale jen málokdy dokážou děti své pocity přesně popsat. Tu situaci někdy zažil snad každý rodič. Uprostřed noci miminko vytrvale řve. Nechce pít, hračky je nezajímají, sebedůmyslnější natřásání nepomáhá. Něco je trápí, my nevíme co a propadáme pocitu bezmoci. Zvláště když se přidá babička s dobrou radou: "Jen ho dejte do postýlky, do rána to zaspí. Takovýho prcka ještě nic ani bolet nemůže." Dítě se opravdu za čas unaví a usne. Určitě to ale není proto, že by nemohlo cítit bolest. "Bolest děti zcela jistě cítí už od narození. Proto i u těch nejmenších, nedonošených, používáme léky na utlumení, pokud jim chceme provádět nějaký bolestivý zákrok. Operace se pak samozřejmě dělají v narkóze," říká MUDr. Jan Melichar z novorozeneckého resuscitačního oddělení pražské podolské porodnice. Už novorozenci dokážou bolest předvídat A už od narození dokáží děti také bolest předvídat. Lékaři v Torontu srovnali novorozence, kteří prodělali opakované krevní odběry z paty v průběhu první 36 hodin života, s těmi, kteří takto frekventované bolesti čelit nemuseli. Děti, které už zákrok prodělaly, před dalším odběrem při dezinfekci místa vpichu mnohem více plakaly a objevovaly se u nich bolestivé grimasy. Svůj nepříjemný zážitek si pamatovaly. Děti si velmi rychle osvojují způsoby, jak dát okolí najevo, že je něco bolí. Už ve dvaceti měsících používá devadesát procent dětí pro bolest specifický výraz. Ještě dlouho ale trvá, než dítě dokáže bolest přesně popsat (to ostatně dělá problémy i dospělým). Používají se proto nejrůznější metody, které jim mají vyjádření usnadnit. Někdy malují bolestivé oblasti pastelkami do obrázku do panáčka, jindy ukazují intenzitu bolesti na jakémsi papírovém "bolestměru". Ani pro zkušeného odborníka ale není snadné odlišit, do jaké míry dítě trápí bolest a do jaké strach. Asi nejčastěji se se zvládáním dětského strachu a bolesti potýkají dětští zubní lékaři. "A přitom je to zcela zbytečné. Dětská stomatologie je především o prevenci. Pokud rodiče dbají na to, aby si dítě zuby správně čistilo a nenapájejí je zbytečně sladkými nápoji, k nějakým nepříjemným zákrokům většinou není důvod. My pak v ordinaci můžeme jen chválit a rozdávat obrázky," říká MUDr. Ludmila Heřmanová z dětského oddělení Stomatologické kliniky FN Plzeň. "Samozřejmě máme možnost dítě ošetřovat v krátkodobé sedaci nebo dokonce v celkové narkóze, ale vše je pak mnohem složitější," dodává. "I krátkodobá sedace musí probíhat v přítomnosti anesteziologa, proto k ní v běžných ordinacích dochází jen zcela výjimečně," upozorňuje doc. MUDr. Zdeněk Broukal, CSc., z Výzkumného ústavu stomatologického. Jak pomoci dítěti při návštěvě zubaře * Jako i jinde ve výchově i zde hraje velkou roli osobní příklad. Pokud dítě ví, že rodič sám chodí k zubnímu lékaři pravidelně a netváří se u toho nijak mučednicky, bude snáze brát zubní prohlídku jako samozřejmost. * Vezměte dítě k zubaři ještě jako batole, i když žádné potíže nemá. Kromě toho, že i takto časná preventivní prohlídka má svůj význam, dítě si v ideálním případě zafixuje zubního lékaře a jeho sestřičku jako příjemné osoby, se kterými je radost pohovořit. * Nesnažte se dítě uchlácholit tím, že mu zubní lékař stejně nebude nic dělat. To pomůže dítě dostat do zubařského křesla jen jednou. Do budoucna se takový postup vymstí. Ztracená důvěra by se už nemusela obnovit. * Mějte pochopení i pro lékaře. Ošetřování nespolupracujícího dítěte je stresující i pro něj. Proto mnoho zubních lékařů raději děti vůbec neošetřuje. Jak cvičit při bolavých zádech Mezi odborníky na cviky proti bolesti zad patří např.: * Fyzioterapeutka mgr. Tereza Černá ze studia Alipte. * Mistryně Evropy ve sportovním aerobiku Lucie Jiříková. Zdroj: Lidové noviny ( www.lidovky.cz pokračování viz BOLEST II
|
|||||||||||||||||||