KLOUBY, KOSTI, ZLOMENINY, IMPLANTÁTY, TĚLESNÝ RŮST, VÝVOJ
|
Suplementy při tělesném růstu, při léčbě kostí a kloubů
(a v prevenci zubního kazu a osteoporózy) Pro podporu tělesného růstu, pro posílení kostí a při poruchách růstu (resp. vývoje kostí) je důležité přijímat v potravě nebo suplementovat tyto látky: selen, křemík, chróm, jód, fosfor, fluór, mangan, bór (podporuje tvorbu estrogenů), kolagen/želatina, L-lyzin, L-arginin, L-ornitin, betakaroten, vitamíny A, C, B12, kyselina pantotenová, vitamín B2 (riboflavin). K léčbě jsou používány i vícekomponentní přípravky (mumio, Osteostop, dolomitický vápenec např v přípravku Dologran, kostní moučka např. v přípravku Biomin H aj. Překážkou růstu může být i porucha tvorby inzulinu. Tvorbu růstového hormonu podporují: L-lyzin, L-arginin, L-ornitin, vitamín C. Léčba poruchy růstu, podpora růstu - růstový hormon, HST (hormonální substituční terapie - různé hormony a hormonální koktejly), inzulin, jód (řasy, mořské ryby, kovi, Atomidin), selen, křemík, chróm, vitamíny B2, C, A, kyselina listová, kyselina pantotenová, mumio, L-lyzin, L-arginin, L-ornitin. HST může být částečně nahrazena látkami stimulujícími tvorbu estrogenů (bór), příjmem fytoestrogenů potravou nebo bylinnou léčbou (sójové boby, hlávkový salát, čínský čaj, ploštičník, chmel aj.) Želatinový hydrolyzát - kostní bílkovina - představuje zásobník aminokyselin a biogenních peptidů, potřebných pro výstavbu nových bílkovin, zvláště pak kolagenu, který je základním stavebním kamenem pojivové a kostní tkáně. Kromě stavu chrupavek a kostí se při podávání želatinových preparátů výrazně zlepšuje i kvalita vlasů, nehtů a pokožky. Želatinový hydrolyzát významně ovlivňuje a prodlužuje efekt působení kalcitoninu na kostní tkáň. (Kalcitonin specificky působí na kost a tlumí její odbourávání. Hormon kalcitonin je tvořen štítnou žkázou, do jejíž funkce výrazně zasahuje jód. Jód m.j. take zamezuje tvorbě zubního kazu. Fluór zvyšuje novotvorbu kostí, a to drážděním osteoblastů k vyšší sekreci osteoidů. Navíc se po fluoru tvoří větší krystalky kostního minerálu, které lépe odolávají resorpčním vlivům. Fluór ve vhodné formě je třeba vždy podávat v kombinaci s vápníkem. Současně podaný vitamín D napomáhá lepší mineralizaci osteoidů. (Vitamín D však musí být podáván v kombinaci s vápníkem v menších dávkách než samostatně, neboť při současném užívání vápníku hrozí předávkování). Vápník, který se v kostech váže na kolagen, je potřebný pro zdravé kosti a zuby, usnadňuje přenos nervových impulsů a napomáhá udržovat v dobrém zdravotním stavzu i nervový systém. Nedostatek hořčíku znemožňuje zpevňení kostí a narušuje tvorbu kolagenu, způsobuje např. kumulaci a kalcifikaci kolagenu v cévách a kalcifikaci kolagenu v kloubech a jinde, může způsobit i deformace při vývoji nebo regeneraci kostí. Potřeba fosforu je vázána na množství vápníku a hořčíku v potravě. Lámání vlasů a nehtů svědčí o nedostatku stopových prvků a minerálních látek, především hořčíku a křemíku Vápník společně s kyselinou jablečnou redukuje toxické účinky olova a kadmia. Biologická dostupnost vápníku z laktoglukonátu je vysoká. Hořčík je velmi důležitý pro podporu metabolismu vápníku, přispívá k zachování zdravých kostí a skloviny (zpevňuje zuby) a uklidňuje nervový systém. Mangan přispívá k zabezpečení normální struktury kostí. Zinek je důležitý pro imunitu (tedy i prevenci a léčbu artritidy), pro lepší asimilaci hořčíku a pro syntézu bílkovin - tedy i kolagenu. Ořešák královský, smetanka lékařská a přeslička rolní podporují tvorbu kostní tkáně. Kostivalová mast nebo krém s přídavkem jedlové nebo borové silice je ideální pro léčbu podvrtnutého kotníku. Kostival urychluje i léčbu kostí a kloubních poškození (pro vnější použití). Vitamín D pomáhá při vstřebávání vápníku a fosforu, které jsou potřebné pro zdravé kosti a zuby. Vitamín K spolu s vitamínem D umožňuje karboxylaci osteokalcinu, bílkoviny potřebné pro dobrou stavbu kosti. Jedním z hlavních úkolů vitamínu C je účast při novotvorbě kolagenu, bílkoviny zásadní pro správnou tvorbu kostí a pojivové tkáně. Vitamíny C a E chrání organizmus (a tedy i regenerující tkáň kostí a kloubů) před volnými radikály anapomáhají regeneraci . JUWIM je směs přírodních látek (aminokyselin, nukleotidů), s mimořádně vysokou biologickou aktivitou a širokým spektrem regeneračních účinků. Vykazuje mnohostranné harmonizační účinky a tlumí stressové situace, při kterých dochází ke zvyšování potřeby vápníku. STH stimuluje proteosyntézu, hlavně v kosterním svalu, dále v chrupavkách epifýz dlouhých kostí. Protože na asimilaci vápníku se podílí také pohyb, hořčík a vitamín D, je důležité sledovat i příjem těchto látek a zajistit dostatek pohybu a kontaktu pokožky se slunečním světlem (10 minut denně). Vzhledem ke škodlivým účinkům mléka na velkou část populace a k nízké kvalitě v dnešní době produkovaného mléka doporučujeme vápník a hořčík získávat z jiných zdrojů IMPLANTÁTY KOSTÍ, KLOUBŮ A JEJICH ČÁSTÍ (včetně obratlů) A PLOTÉNEK Nejčastěji lékaři implantují klouby. Jde zejména o kyčel, koleno, rameno, loket, zápěstí, klouby prstů a meziobratlové ploténky. Pokusy v této oblasti jsou známy tepve z 19. století. Lékaři nejprve zkoušeli celokovové náhrady, poté klouby z plastických hmot, které se neosvědčily kvůli malé pevnosti a vysokému otěru. Rozmach v tomto oboru nastal tepve v 60. letech 20. století. Podařilo se totiž úspěšně implantovat náhradu kloubu vytvořenou na principu kulových čepů, kde jedna část zapadá do druhé. Kloubní pouzdro je vyrobeno z polyetylénu a umělý kloub je smáčen tělesnou tekutinou, která zajišťuje nízké tření blížící se hodnotám u živého orgánu. Nejrozšířenější jsou náhrady kyčelního kloubu, který není složitý a má pouze jedno centrum pohybu. Náhrady kolenního kloubu, jehož osa pohybu je proměnlivá, vznikly o něco později. Koncem 20. století existovalo již mnoho systémů kloubních náhrad. Zkoušejí se kombinace keramiky a kovu nebo také keramiky a polyetylenu. Ještě novější jsou titanové náhrady, neboť titan je lehký, pevný a organizmus ho dobře snáší. V menší míře ortopedie využívá také umělé klouby hlezenní, nebo kloubní náhrady u vybočených palců. Lékaři mohou rovněž vyměnit klouby ruky, ať už v rameni, v lokti nebo v zápěstí, ale také malé klouby v prstech, které mohou být někdy nahrazeny jen speciální odolnou pryží. Zlomené či roztříštěné kosti se mohou spojit kovovými šrouby. Pokud je nutno část kosti nahradit, mohou lékaři použít štěp z jiné kosti pacienta, případně kost mrtvého dárce. V zahraničí se někdy ve větším měřítku užívají i kosti hovězí. Výjimečně, například v onkologii, lze pacientovi vyjmout celou stehenní kost s kyčelním a kolenním kloubem a vyměnit ji za kovovou náhradu. V takovém případě však už nelze mluvit o umělé kosti. Kov nemá stejné vlastnosti jako kost, přebírá jen její mechanickou úlohu. Páteřní obratel bývá nahrazován titanovou náhradou. Medicína nahrazuje i velmi opotřebené meziobratlové ploténky titanovou náhradou. Koncem 20. století ještě nebyl vyroben odpovídající materiál, jenž by plně zastoupil vazivo, kterým je ploténka tvořena. Po jejím vyjmutí ale nelze nechat sousední obratle na sebe nasednout, protože by byly utlačovány nervové struktury. Ze speciální inertní vlákniny byly ve světě vytvořeny i umělé vazy. Jejich použití se ale příliš nevžilo, lepší výsledky přináší implantace vlastních šlachových štěpů. Alternativní medicína má svůj smysl zejména při prevenci stavů, které si vynucují zavedení implantátů. Pro vážnější operace je třeba organizmus připravit dostatečným příjmem živin, zejména minerálů, vitamínů, antioxidantů. Zátěž organizmu na srdce je možné zmírnít příjmem hořčíku, koenzymu Q10 a vitamínů před a po operaci. Vhodný je také srdeční čaj (např. hloh, srdečník, dobromysl). Je třeba také zlepšit imunitu, vitalitu, kondici a psychickou odolnost. Při rekonvalescenci je možné u případů náročných pro organizmus (např. totální endoprotéza) použít širokou paletu rehabilitačních terapií a balneoterapie. Pro hojení kostí a kloubů užíváme celou řadu živin důležitých pro vývoj a regeneravi kostí (viz N:systém-P), důležitá je rovněž fyzická aktivita - pokud možno si procvičujeme alespoň zdravé končetiny (do jisté míry mohou pohyb nahradit masáže). Ležící a nepohybliví pacienti rychle ztrácejí z těla potřebné minerály a je u nich snížená potřebná hormonální a enzymatická aktivita. Vložené implantáty, cejména kovové podle alternativní medicíny blokují pohyb bioenergie v těle a zmenšují aktivitu čaker (vytvářejí tzv. energetické bloky). To může mít za následech psychické i tělesné problémy, např. ztrátu tělesné síly, duševní a fyzické výkonnosti, únavnost, snížení imunity. Snížená imunita se může projevit zvýšeným rizikem vzniku rakoviny. Zvlášť vážným zásahem do bioenergetického systému je kovová totální endoprotéza. Vzhledem k tomu, že působení bioenergie ovlivňuje i slabé elektrické pole, může kov v lidském těle i po této stránce bioenergii negativně ovlivňovat. Naopak slabé elektrické napětí (0,5 - 1,5 V) při správné orientaci může podstatně urychlit a stimulovat regenerační procesy až do úrovně "dorůstání" chybějících částí těla. K tomu účelu se někdy pro styk s otevřenou tkání používají stříbrné elektrody (např. drátky), které mají antiseptický vliv. (Viz T:elektrotera- pie.) Při rehabilitaci (např. balneoterapii) je třeba, aby pacient nepobýval ve vodě déle než 2x denně 15-30 minut. Při nízké hladině bioenergie by jej další ztráta způsobená dlouhým pobytem ve vodě mohla ohrozit. Při častější koupeli volíme raději polohu v sedě, aby nedocházelo k úniku cenných minerálů z oblasti páteře. Z hlediska fytoterapie je přinejmenším stejně účinné polévání jako celotělová koupel. Důležité je také volit vhodnou teplotu koupele, aby nedošlo ani k prochlazení pacienta ani k oslabení jeho srdce vysokou teplotou (nejvýše se doporučuje teplota 30 st. C) Pro oslabené pacienty (např. s totální endoprotézou) je důležitá bioenergoterapie, která pomáhá oživit bioenergetický systém a brání větším škodám. Musí být však pravidelná. Ještě rok po operaci by měl nemocný absolvovat alespoň jednu procedůru týdně. Vhodná cvičení pro posílení bioenergetického systému jsou tibetské rity ("5 Tibeťanů") a cvičení sestry Mojžíšové, ale i celá řada jógových technik, reiki-autoterapie, častější tělesné cvičení (jde spíše o rozcvičení - nesmí být překročena hranice únavy) apod. Pohyb nejen pomáhá "proudit" bioenergii, ale stimuluje obnovu kosti a její spojení s implantátem a brání odvápňování. Proto dnes ani v nemocnicích nenechávají pacienty ležet a snaží se s nimi cvičit a (pokud je to možné) chodit před operací a co nejdříve i po ní. I napravená zlomenina se hojí rychleji "v pohybu" než "v klidu". Někdy se před endoprotézou noha vyvěšuje, aby došlo k uvolnění svalů a vazů. V místě inplantátu může i více dní po operaci dojít k zánětu či projevu infekce. Proto může být výhodné užívat některé přírodní protizánětlivé preparáty (pupalkový olej, přípravky z slávky se zeleným lemem, vrbovou kůru, tužebník, bioflavonoidy Vinum, vitamín C aj.) Stejnými preparáty (zejména kombinaci vitamín C a Vinum) užívám jako doplněk léčby antibiotiky při zánětu průdušek a zápalu plic, na nějž jsou nehybní a oslabení pacienti náchylní. Bioflavonoidy s vitamínem C (souhrnně označované jako C-komplex) dvojnásobně zvyšují šance na přežití při zápalu plic. Již ke konci léčby antibiotiky začínáme podávat také přípravky s laktobakteriemi na obnovu střevní flóry a po zkončení konzumujeme játra s křenem na obnovu krvetvorby a "oživení" organizmu. Někdy dochází po operaci také k houstnutí krve, se kterým nám může pomoci dostatečný příjem tekutin (2-3 litry denně, nejlépe po lžících, aby měl organizmus možnost tekutinu vstřebat; dobré je také tekutinu chvíli poválet v ústech před polknutím). Také jedno až dvě půldeci tvrdého alkoholu nebo jednou až dvakrát denně dva decilitry vína mohou přispět ke zředění krve. Nejméně 24 hodin před operací a 24 hodin po ní žádný alkohol nesmí pacient konzumovat. V tomto čase může být přítomnost alkoholu v krvi nebezpečná. Doporučuje se také česnek (4 stroužky denně v tvarohové pomazánce, majonéze nebo jogurtu). Ten zároveň působí jako přírodní antibiotikum a antioxidant. Sestavil Darius Nosreti (Zdroje: LN únor 1999, MUDr. Pavel Dungl, přednosta Ortopedické kliniky pražské Fakultní nemocnice Bulovka, archiv sestavovatele) Zdroje: Použité materiály a přílohy: - Jídlo jako jed, jídlo jako lék - Ing. Jiří Janča: Co nám chybí - RNDr. Ing. Pavel Stratil: ABC zdravé výživy, 1. díl - Earl Mindell: Vitamínová bible - Karel Červený, Drahomíra Červená: Vegetariánská kuchařka - Dr. Michael Sharon: Komplexní výživa - Radomír Hrdina a kol.: Farmakologický slovník, Maxdorf, Praha 1997 - Vilém Palisa: Velká neznámá aneb jde o život - RP 1997 (SJ) - MUDr. Josef Jonáš: Odolnost vůči nemocem - STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV, Šrobárova 48, Praha 10, 100 42: F. Kožíšek: ZDRAVOTNÍ VÝZNAM "TVRDOSTI" PITNÉ VODY, prosinec 2000, upravená verze, 7.3.2001, podrobně viz dokumenty www.szu.cz ) - H. a M. Diamondovi: Fit pro život II - tisková agenturaUSA, David McCarron, Portland - Prouza - Osvětové a příbalové letáky letáky |
|