(shromážděné a doplněné publikované materiály jiných autorů)
ABC - magazín generace XXI. století - www.abicko.cz
Adresa: www.abicko.cz/Clanek5379.htm
Kategorie: Kurzy
Naše léčivé byliny V - Brusnice borůvka
Brusnice borůvka [Vaccinium myrtillus L.]
Borůvku svým vzrůstem můžeme přiřadit do skupiny keříků. Dorůstá výšky až 50cm, její kořen je položený, kmínky
jsou plazivé s zelenými ostrohrannými větvemi. Listy jsou střídavé, vějčitě okrouhlé, špičaté a na okraji jemně zubaté.
Jednotlivé květy jsou až 5mm veliké, vyrůstající na 3-5mm dlouhých stopkách. Květy bývají zelené, až narůžovělé.
Plodem jsou tmavě modré, až černé mnohosemenné bobule, které zrají od července do srpna. Květy můžeme spatřit
v květnu a červnu.
Borůvka patří mezi eurosibiřské a suboceánské typy. U nás je rozšířena od nížin, až po subalpinské stupně, ve světlých,
obzvláště jehličnatých lesích, na humózní a nepříliš suché půdě bohaté na ziviny. Ve světě je rozšířena zejména v Evropě,
v severní Asii a v Severní Americe. Původně jde o lesní druh, který se přirozenou cestou dostal do vysokohorských
poloh a do nelesního prostředí. Její výskyt na daném území indikuje určitý stupeň oligotrofnosti (kyselosti) půdního
prostředí.
Užívanou částí je plod a list. Plod se sbírá v době úplné zralosti ručně, nebo hřebeny, ale tím dochází k devastaci vlastních
keříků. Po sběru se musí dokonale usušit na slunci, nebo ve stínu. List se sbírá od června do konce září sdrhováním a po
té se suší ve stínu, nebo na slunci. Hlavní účinnou látkou plodu, je tříslovina, různé organické kyseliny, cukry a barviva.
List obsahuje až 11% tříslovin a látky snižující hladinu cukru v krvi (glukokiny).
Čaj ze sušených listů se používal jako lék při cukrovce, vzhledem k většímu obsahu glukoniů, než u ostatních rostlinných
přípravků. Již dříve byl znám prospěšný účinek borůvek na lidské zdraví, obsah řady cenných živina např. výrazný vliv
borůvek na ostrost vidění. V poslední době (tedy mezi roky 2000 a 2003) zejména americký výzkum potvrdil přední místo
borůvek mezi jinými tzv. zdravými potravinami a prokázal výrazný účinek obsažených antioxidantů a bioflavonoidů na
lidské zdraví. (Plody brusnice borůvky byly zařazeny mezi 10 nejzdravějších potravin.) Následně začaly být v širokém
měřítku užívány výtažky z plodů k výrobě přípravků, jež zpevňují stěny cév, srdce a zlepšují ostrosti zraku. A tak lidové
poznatky o zdraví prospěšném účinku borůvek získané na základě tradice, empírie a intuice byly vědou znovu potvrzeny.
Plody se konzumují buď čerstvé nebo se z nich také vyrábí výborný kompot a sirup se specifickou, nakysle sladkou chutí.
Z borůvek se připravují také džemy, marmelády , mošty a víno. Mají výraznou barvu, která se využívá na přibarvování
jiných ovocných výrobků. Borůvky lze konzervovat i sušením.
Jindra Fiala (29. 5. 2003), doplnil D. N. (28. 8. 2004) Borůvka (brusnice borůvka) (Vaccinium myrtillus)
Listy obsahují glukokininy (myrtilin) a proto se nálev z nich
používá při slabé cukrovce. I klinické pokusy potvrdily, že myrtilin
snižuje hladinu cukru. Tuto vlastnost poznali už v Zakavkazsku, kde
tzv. kutajským čajem ze sušených borůvkových listů léčili cukrovku.
Někteří výzkumníci v této oblasti tvrdí, že, že listy borůvek snižují
hladinu cukru v krvi sice mírněji, ale vytrvaleji než pankreatický
inzulin. Zápar (na čaj, na obklad): Dvě lžičky borůvkového listí zalijeme
250 ml vroucí vody. Necháme 10 minut louhovat a použijeme podle
potřeby
Odvar z listů se v lidovém léčitelství používá jako kloktadlo při
zánětech ústní dutiny a horních cest dýchacích. Obklady z odvaru se
používají na oční záněty, kožní vyrážky, ekzémy a spáleniny. Odvar
léčivě působí při žaludečních katarech spojených s křečemi, zvracením
apod. Má močopudné účinky a používá se při hnisavém zánětu močového
měchýře.
Odvar (na čaj, kloktadlo, obklad): Čtyři lžičky borůvkového listí zalijeme
250 ml studené vody, uvedeme do varu, ztišíme a zakryté necháme
5 minut vařit. Vypnuté necháme ještě 10 minut louhovat.
Listy, které chceme používat jako drogu, se mohou sbírat od června
do srpna. Sčesávají se z větviček, na kterých nejsou již plody. Suší
se přirozeným nebo umělým teplem, ve stínu. Před sušením je třeba
odstranit cizí příměsi. Drogu je třeba sušit rychleji, v tenkých vrstvách
na čistých, vzdušných a stinných místech. Musí mít po sušení přírodní
zelené zbarvení a být bez zápachu. Sbíráme zejména mladší, zcela zdravé
listy.
Hlavní obsahovou látkou listí jsou třísloviny, takže se hodí (podobně jako
sušené plody) na přípravu čaje užívaného vnitřně při průjmových
onemocněních, žaludečních obtížích, ale (na rozdíl od plodů) i při zánětech
močových cest (jako mírné dezinficiens, močopudný a protizánětlivý
prostředek); zevně působí zápar či spíše odvar z borůvkového listí při kožních
onemocněních, například i při lupénce.
Ve srovnání s jiným ovocem mají vysoký obsah tříslovin i plody, ale kupodivu to
nemá vliv na jejich chuť, spíše naopak ji činí zajímavou a výraznou.
Plody borůvek jsou jedním z nejzdravějších druhů ovoce vůbec (nejsilnější účinek
bioflavonoidů mají ovšem ostružiny a nejlepší účinek na imunitu šťáva jeřabiny
a aronie). Jsou velmi významné pro vysoký obsah bioflavonoidů včetně
vitamínu A (v podobě provitamínu - karotenu) a obsah vitamínů C a B a stopových
prvků a makroprvků.:
Karoten je provitamínem vitamínu A, ochraňuje imunitní systém, zlepšuje odolnost
proti bakteriím a volným radikálům, zvyšuje toleranci na sluneční záření, v podobě
vitamínu A: snižuje citlivost (bolestivost) očí na světlo, léčí šeroslepost, zrakovou
slabost, napomáhá tvorbě oční purpury, zvyšuje odolnost vůči nákaze dýchacích
cest, zkracuje trvání nemoci, udržuje zdravou pleť a vnější vrstvu orgánů a tkání,
ale také vlasy, zuby a dásně, napomáhá odstranění stařeckých skvrn, zlepšuje růst
těla, posiluje kosti a odporuje léčbu rozedmy plic a onemocnění štítné žlázy.
Na 100 g: pyridoxin = B6 – 0,091 mg, kyselina listová – 2 mikrogramy,
kyselina pantotenová – 1,12 mg, B1 – 30 resp. 36* mikrogramů,
B2 – 37* resp. 60 mikrogramů, malé množství B3 – 0,02* až 0,05 mikrogramů
(někde uváděná hodnota 0,5 mg je patrně mylná), přítomnost niacinu = vitamínu PP
nezjištěna.
Pro přítomnost P-faktoru (bioflavonoidy s účinkem na cévy) a slušný obsah vitamínu C
– 11,1* mg, resp. 15 mg na 100 g – mají borůvky pozitivní vliv i na oběhový systém .
Mnohostranný význam pro zdraví mají i obsažené bioflavonoidy (včetně některých
tříslovin a karotenoidů) – představují faktor P – ovlivňující cévy a kapiláry; faktor
protizánětlivý a protiinfekční; faktor antioxidační – působící proti volným radikálům,
zánětům, stárnutí, proti toxicitě kyslíku, na podporu metabolismu a jako prevence
rakoviny; faktor podporující účinek vitamínu C.
Plody borůvek
* pomáhají při průjmech a jiných střevních onemocněních,
* zvyšují množství moči, čím napomáhají odvodňování a léčbě některých otoků
a zánětů močových cest
* snižují hladinu cholesterolu a tuků v krvi,
působí preventivně proti infekcím,
* posilují imunitní systém,
* chrání tělesné buňky proti volným radikálům,
* prospívají regeneraci sliznic,
* podporují úsilí o snižování tělesné hmotnost.
* mají i protistresový účinek. Také lesní zvěř vyhledává při silném stresu,
např. v době říje, borůvky bohaté na živiony. Vysoce účinné biolátky borůvek
uklidňují nervy. Protistresový účinek má například zde obsažený vitamín C,
vitamín skupiny B, třísloviny, stopové prvky a makroprvky (např. hořčík) a barviva.
* Borůvky včetně čaje z listí zvyšují odolnost vůči radiaci.
Kromě vody obsahují ovocné cukry (15,3 gramů sacharidů na 100 g).
(Přesto však jsou nepřislazované pokrmy z borůvek vhodné pro diabetiky.
Také obézním borůvky neškodí, protože jednak monosacharidy neútočí
tolik na linii jako di– a některé polysacharidy (např. škroby), jednak
borůvky obsahují také látky zlepšující metabolismus.) Dále obsahují
třísloviny, kyselinu citronovou, jablečnou, v menší míře jantarovou,
chyninovou, mléčnou a další. Z hlediska výživného borůvky obsahují
tuky, sacharidy, značné množství draslíku (89 mg), malé množství sodíku
(1 mg – výhodné např. pro osoby se sníženou funkcí ledvin; D. N.), významné
množství manganu (2,3 – 4,8 mg), vápník (15 mg), hořčík (6 mg), železo (1 mg),
měď (0,11 mg – pro organizmus stále ještě významné množství), nevýznamné
množství zinku (0,1 mg) a chrom (10 mikrogramů na 100 g). Kalorická
hodnota jednoho kilogramu ovoce představuje asi 2400 kJ. Sušené se nakládají
do pravé žitné kořalky. Tato tresť se používá při průjmu. Na polévkovou lžíci
teplé vody asi 20 kapek tresti. Dále při úplavici. Při slabém průjmu postačí
žvýkat suché bobule, nebo několik hrstí čerstvých. Aby byl účinek
vydatnější, mohou se bobule vařit v červeném víně. Borůvka obsahuje
barviva a látky, působící proti rakovině.
Rostlinné barvivo antokyan zbarvuje šťávu borůvkových plodů tmavorudě
až černomodře. Jde o intenzivní barvivo působící obtížně odstranitelné skvrny
na textilu. Lze je využít jako zdravotně neškodné potravinářské barvivo. Borůvkovou
marmeládou nebo džemem obarvíme a ochutíme snadno různé krémy, sladký
tvaroh, jogurt, ovocné a zmrzlinové poháry apod. Samotné barvivo nemá
takovou léčivou sílu jako např. barvivo malin a ostružin, avšak má rovněž
ochranný účinek na rostlinné i živočišné buňky. Barviva borůvek se používá
k barvení cukrovinek, nápojů, vína.
Užívá se též odvar z bobulí při aftech. Čerstvé borůvky jsou dobrou potravinou
při odtučňování, zvláště, když si je sami trháme. (Nejméně kalorií má ovšem citrón,
grapefruit, okurka a meloun.) Sběr borůvek je - kromě houbaření - jednou z mála
příležitostí, jak spojit příjemnou rodinnou vycházku do přírody se sběrem lesních plodů.
Z borůvek se nejčastěji připravují zavařeniny - cukrem slazený
kompot nebo kompot konzervovaný ve vlastní šťávě sterilizací, bez
cukru - vhodný pro diabetiky. Dále se z nich vyrábějí džemy, rosoly,
cukrem slazený protlak, marmelády, kompoty, sirupy, koncentrát, víno, též se
používá i jako přísada do likérů. Čerstvé borůvky jsou přirozeně sladké,
proto se jedí především syrové. Nejzdravější je jejich konzumace bez
jakýchkoliv přísad. Vynikající pochoutkou jsou borůvky s cukrem
a mlékem nebo smetanou (šlehačkou), ale připravuje se z nich také skvělý
borůvkový koláč, vdolky s borůvkami, palačinky, dorty, borůvky
ochucují jogurty a zmrzliny. Nesmíme zapomenout ani na tradiční
borůvkový žahour, který podáváme k tvarohovým knedlíkům.
Můžeme je také zmrazit nebo usušit.
Sušené borůvky se odnepaměti používaly k léčení průjmu a otravy jídlem.
Bobule borůvek se suší i jako čajová surovina, která se osvědčuje jako léčivo
při žaludečních a střevních katarech. Díky obsahu tříslovin, antioxidantů
a bioflavonoidů má borůvkový čaj podobnou kvalitu a léčebný účinek jako
čaj čínský, navíc neobsahuje relativně škodlivý kofein. V plodech borůvek
i v listech jsou zřísloviny hlavní účinnou látkou. Plody jsou díky obsažené
tříslovině používány jako prostředek proti průjmu a mají mírně dezinfekční
účinky (proti zánětům dutiny ústní a hrtanu).
Čerstvé plody a výrobky (např. borůvkové knedlíky) se mohou zmrazovat
jako jiné ovoce a produkty z nich. Užití borůvek je mnohostranné. Proto se
vždy vyplatí sběr těchto lesních plodů.
(zdroje: P. Váňa a Pardubické noviny 29. 8. 1997; K. Oberbeil a Ch. Lentzová:
Léčba ovocem a zeleninou; sestavil a doplnil 28. 8. 2004 a 25. 4. 2005 D. N.,
m.j. o číselné hodnoty z publikace P. Stratila ABC zdravé výživy ) Borůvka pro náš zrak
Místo na špici nejzdravějších potravin podle amerických vědců patří borůvkám, tedy pochutině, kterou můžete sbírat
zdarma v lesích. Nejenom, že je velmi chutná, ale obsahuje většinu antioxidantů, tedy látek neutralizujících volné radikály
a bojujících proti stárnutí buněk.
Jako zaručený prostředek proti průjmu jsou sušené plody této populární rostliny našich lesů známé celá staletí. Kdysi
se plody i listy používaly i při onemocněních z nedostatku vitamínu C, včetně kurdějí, při chorobách močových cest
a při ledvinových kamenech.
Doslova průlom znamenalo za války zjištění pilotů Královského britského letectva, že se jejich noční vidění zlepšilo
od té doby, kdy zyčali snídat borůvkový džen. Podnítilo to intenzivní výzkum této rostliny, který vedl k tomu, že dnes
se používá jejího výtažku při léčení celé řady zrakových a jiných obtíží.
Nenahraditelný je účinek výtažku na sítnici. Léčí šeroslepost i špatné vidění, které vzniká jako reakce na prudké denní
světlo. (Bolestivost očí ze světla zase bývá způsobena nedostatkem vitamínu A.) Výtažek z borůvky posiluje oční
kapilární cévy a usnadňuje přísun okysličené krve do sítnice, což je důležité zejména při cukrovce. V borůvkách
obsažené antioxidanty brzdí degenerativní procesy v oku a pomáhají léčit některé oční nemoci.
Doktor Pratt, lékař pracující v nemocnici v La Jolle v Kalifornii, který se zabývá problematikou zdravé výživy se svými
americkými kolegy zařadil borůvku mezi 14 nejzdravějších potravin, které nejen slouží jako prevence nemocí a podporují
odolnost našeho organizmu, ale podporují i léčbu mnoha nemocí a prodlužují délku života. Doktor Pratt dosáhl
pozitivních výsledků dosažených změnou jídelníčku u pacientů trpících poruchami oční sítnice souvisejícími s pokročilým
věkem a nedostatkem antioxidantů v běžné stravě.
Borůvkový výtažek je vhodný i k léčení křečových žil a pro lidi s nedostatečným krevním oběhem v končetinách.
Borůvky nemají žádné vedlejší účinky.
(lmš; Spirit 49/2004; Doplnil DN o údaje z článku v Blesku z 3. února 2005 autorů píšících pod značkou alf, vtk)
Borůvky jsou typickým ovocem léta. Sbirají se zpravidla v první polovině července, v suchých a teplých letech i koncem
června. V chladnějších a výše položených oblastech najdeme borůvky i během září. Kupované ovoce by mělo být
nepoškozené a pružné. Čerstvé borůvky poznáme podle bělavého ojínění plodů. Mimo sezóny jsou v prodeji borůvky
zmrazené. Pokud bychom nestihli čerstvé borůvky zpracovat, dáme je zmrazit a různé polotovary či konečné produkty
z nich připravíme později. Borůvky musíme nejprve přebrat, pak pečlivě omýt a nechat dobře okapat. Pak je teprve
dále zpracováváme. V chladničce při teplotě 4 stupně C vydrží nepomačkané čerstvé plody asi 7 dní. Pak je můžeme
bez zavařování a konzervace jen krátce povařit s cukrem jako kompot nebo zavařeninu a vydrží zakryté v chladničce
jako polotovar dalších 5 dní. Borůvky z přírody dobře omyjeme. Mohou být infikovány hmyzem, zvířaty či člověkem.
Velkoplodé zahradní borůvky nejsou příliš vhodné pro přímý konzum v čerstvém stavu.
BORŮVKOVÝ RECEPTÁŘ
Borůvkové muffiny
8 lžic másla (12 dkg), hrnek cukru, půl lžíce soli, 2 vejce, 2 hrnky mouky, půl litru mléka, půl hrnku borůvek
Smícháme všechny suché ingredience dohromady (cukr, sůl, mouka). Smícháme všechny mokré ingredience (mléko, vejce, rozpuštěné máslo). Pak vsypeme suché přísady do mokrých a vše tak 15x promícháme (ne víc). Přidáme půl hrnku borůvek (můžeme použít také oříšky nebo směs oříšků a hrozinek nebo oříšků a čokolády).
Borůvkový koláč s drobenkou
150 g tuku na pečení
150 g moučkového cukru, 4 vejce,
250 g hladké mouky, vanilkový cukr,
1/2 balíčku kypřicího prášku,
4 lžíce mléka, 500 g čerstvých borůvek,
tuk na vymazání a hrubá mouka na vysypání plechu
Drobenka: 100 g polohrubé mouky, 80 g másla, 80 g moučkového cukru.
Změklý tuk utřeme s polovinou dávky cukru, postupně přidáváme žloutky, vanilkový cukr a ušleháme v lehkou pěnu. Potom vmícháme mléko a mouku prosátou s kypřicím práškem a tuhý sníh z bílků. Těsto nalijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech, povrch uhladíme, poklademe ovocem, posypeme drobenkou a upečeme ve středně vyhřáté troubě.
Bublanina s borůvkami
100 g tuku na pečení, 150 g moučkového cukru, 150 g hladké mouky, 5 vajec, 1 rovná lžička kypřicího prášku, asi 700 g přebraných borůvek, tuk na vymazání a hrubá mouka na vysypání plechu, moučkový a vanilkový cukr na posypání.
Tuk rozetřeme do pěny, vmícháme polovinu dávky cukru a postupně žloutky a mícháme dále, až je pěna lehká. Z bílků ušleháme sníh, přidáme zbytek cukru a šleháme až je sníh hodně tuhý, vmícháme jej nadvakrát do žloutkové směsi současně s moukou prosátou s kypřicím práškem. Těsto rozetřeme na plech vymazaný tukem a vysypaný moukou, posypeme je borůvkami a upečeme v mírně vyhřáté troubě. Před podáním bublaninu pocukrujeme.
(Ova recepty podle: Libuše Vlachová: Praktická Kuchařka; Avicenum)
Muffiny dietní (makrobiotický recept)
kvásek: 2 líce droždí, 2 lžíce medu, 2 šálky vody, trochu mouky
těsto: 2,5 šálku pšeničné mouky (smíchat celozrnnou a bílou),
2 lžíce karobu, 2 lžíce medu trochu soli a vanilky
trochu ořechů nebo borůvek nebo rozinek do těsta
Zadělat trochu řidší těsto, nechat vykynout, péci 20 minut ve 175°C.
Borůvkový kompot
Právě zralé, čerstvé borůvky.
Nálev: Na 1 litr vody 500 g cukru.
Přebrané, oprané borůvky ocedíme, necháme dobře okapat, naplníme do sklenic, setřeseme, zalijeme horkým nálevem, sklenice uzavřeme a sterilujeme: Nejprve (asi 20 minut) zahříváme na 85 stupňů C a pak provádíme vlastní sterilaci. Půllitrové sklenice 20 minut, 7 – 9 dl sklenice 25 minut (Libuše Vlachová, Praktická kuchařka, Avicenumú
Koláčky plněné borůvkami
400 g hladké mouky, 100 g hrubé mouky, 80 – 100 g tuku (máslo nebo Hera apod.), sůl, 80 – 100 g moučkového cukru, 1 – 2 žloutky, asi 3 dl kravského nebo sojového mléka, 20 g droždí, vanilkový cukr, tuk na potření plechů, hladká mouka na posypání válu, 1/2 vejce na potření, moučkový a vanilkový cukr na posypání. Do náplně 500 g přebraných borůvek.
Drobenka: 60 g másla, 60 g moučkového cukru, 90 g polohrubé mouky.
Příprava kynutého těsta: Droždí rozmícháme se lžící cukru, lžící mouky a s trochou teplého mléka a necháme vykynout. Změklý tuk utřeme s cukrem do pěny, přidáme žloutky, prosátou mouku, sůl, vykynutý kvásek (nebo do prosáté mouky přidáme cukr, žloutky, vykynutý kvásek a rozehřátý tuk) a vlažným mlékem zaděláme středně husté těsto. Dobře je vypracujeme, poprášíme moukou, mísu přikryjeme utěrkou a necháme je vykynout (asi 1 hodinu) na teplém místě. Když se objem těsta asi zdrvojnásobí, tvarujeme koláčky.
Z vykynutého těsta uděláme asi 30 kouliček, položíme je na vymaštěné plechy a necháme vykynout. Dnem pomoučené skleničky nebo prsty namáčenými v mouce kouličky roztlačíme a vyhloubíme v nich střed, okraje potřeme rozšlehaným vejcem smíchaným se lžící mléka, koláče naplníme borůvkami a posypeme drobenkou. Necháme je na plechu opět vykynout a upečeme v předem vyhřáté troubě dozlatova. Koláče cukrujeme až před podáním – stáním by cukr zvlhl.
Tyto koláče se pečou obvykle s náplní tvarohovou, makovou nebo s jablky. Jablka ale před plněním podusíme na másle s přídavkem skořice a trochou cukru.
Příprava drobenky: Prosátou mouku a cukr rozemneme s pokrájeným máslem.
Krájený ovocný koláč
Těsto připravíme jako na plněné koláčky s poněkud vyšší dávkou mléka, aby bylo vláčnější. Po vykynutí z něj uděláme dvě koule, vyválíme je na obdélníky, opatrně přeneseme na dva vymaštěné plechy, rozválíme nebo roztáhneme je až ke krajům plechů a necháme vykynout. Poklademe je očištěným, odpeckovaným nebo pokrájeným ovocem (nejčastěji takto připravujeme švestkové koláče, ale můžeme použít i borůvky nebo kombinaci meruněk a borůvek), posypeme hustě drobenkou (uvedenou dávku zdvojnásobíme) a koláč vložíme do předem vyhřáté trouby. Dále pečeme v mírně vyhřáté troubě. Koláč krájíme až po vychladnutí.
(Tyto dva recepty: Libuše Vlachová: Praktická Kuchařka; Avicenum)
Plněné (kynuté) buchty s borůvkama
725 g hladké mouky, 20 g droždí, 100 g cukru, asi 3 dl a 3 lžíce mléka, 2 střední nebo 1 velké vejce, sůl, 140 g tuku, vanilkový cukr, moučkový a vanilkový cukr na posypání, pískový cukr do borůvek.
Z mouky, droždí, cukru, mléka, vejce, soli a 90 g tuku vypracujeme kynuté těsto (jako u plněných koláčků). Pomocí velké lžíce oddělujeme dávky těsta (vždy vrchovatou lžíci) a klademe je na pomoučený vál. Každý kus těsta šestkrát od krajů natáhneme a přeložíme vzhůru ke středu (postupujeme dokola) a při tom těsto rukou proti válu roztlačujeme do šířky. Vzniklou placku otočíme dnem vzhůru, zformujeme do velikosti podšálku a do středu vymáčkneme důlek. Na placku položíme velkou lžíci borůvek, borůvky posypeme polovinou kávové lžičky cukru a okraje přes náplň spojíme. Buchty skládáme do pekáče vymaštěného tukem a promašťujeme rozehřátým tukem . Necháme je v pekáčku opět vykynout, pak je na povrchu potřeme tukem a upečeme ve středně vyhřáté troubě do červena. Necháme je trochu prochladnout, potom je vyklopíme a (pokud chceme) posypeme cukrem.
(Libuše Vlachová a Kamila Nosreti)
Kynutý koláč s borůvkami
Rozpis: 250 g hladké mouky, 1 vejce, 1 žloutek, 60 g moučkového cukru, 80 g másla, 1 dl mléka, 1/2 l borůvek, cukr na posypání
Kvásek: 2 dl mléka, 15 g droždí, 10 g moučkového cukru, 60 g hladké mouky
Postup: Nejprve si připravíme kvásek a necháme ho vykynout. Prosátou mouku osolíme, přidáme rozšlehané vejce, žloutek, cukr, rozpuštěné máslo, vlažné mléko a vykynutý kvásek. Uhněteme těsto, které necháme na teplém místě vykynout. Vykynuté těsto rozprostřeme do dobře vymazané formy, povrch posypeme borůvkami a cukrem a upečeme ve vyhřáté troubě.
Recepty připravila Blanka Snášelová, (c) 1999-2002 Reader's Digest Výběr, s.r.o.
Borůvkové tiramisu
Ingredience: 2 balíčky dětských piškotů, 2 velké (400 g) bílé jogurty, borůvková marmeláda
Vejce rozšleháme s mlékem a špetkou soli, potom zašleháme mouku a nakonec nahrubo nastrouhaná jablka. Smažíme palačinky, které potřeme borůvkovou marmeládou, přeložíme a ozdobíme šlehačkou. Palačinky můžeme polít čokoládovou polevou.
( www.sweb.cz ; www.iprima.cz ; http://www.sweb.cz/afazole/m-palacinka.htm )
-----------------------------------------------------------
Borůvková marmeláda
Ingredience:
borůvky - 500 g
maliny - 500 g
cukr želírovací - 1 kg
jablečná šťáva - 125 ml (může být i jablečné víno)
Příprava:
Borůvky a maliny omyjeme a necháme okapat.
Obojí ovoce vložíme do hrnce a přidáme polovinu želírovacího cukru. Za stálého míchání uvedeme do varu.
Přimícháme zbývající cukr a vaříme pouze 10 vteřin. Poté sejmeme hrnec z plotny a do tekutiny přilijeme mošt.
Provedeme zkoušku želírování. Pokud kapka na studeném talíři ztuhne, aniž by se rozlila, naplníme marmeládu
až po okraj do připravených sklenic.
Sklenice uzavřeme víčkem a na 15 minut obrátíme.
Poté opět otočíme a uložíme do chladné a temné místnosti.
Připravíme tak 8 sklenic o objemu 250 ml.
Doba přípravy: 10min.
Země původu: Česká republika (borůvková marmeláda je tradiční a oblíbená v některých regionech Rakouska; D. N.)
(Zdroj: www.zena-in.cz )
Borůvková zavařenina
Ingredience:
borůvky – 500 g
želírovací cukr – 500 g
Příprava:
Borůvky pečlivě přebereme, omyjeme a necháme dobře okapat. Pak je rozmačkáme, vmícháme želírovací cukr
a v hrnci povaříme 5 minut. Poté zavařeninu naplníme do sklenic. Zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru, dokud
zavařenina nevychladne.
(Zdroj: Léčba ovocem a zeleninou)
Borůvkový džem s koňakem
Ingredience:
1 kg borůvek, 70 dkg cukru, 150 ml vody, 1 balíček přípravku Gelfix klasik, 6 polévkových lžic koňaku
Příprava:
Borůvky přivedeme za stálého míchání k varu společně s vodou a cukrem. Vaříme asi 10 minut. Přimícháme
gelfix a za stálého míchání opět povaříme. Sejmeme s plotny a přilijeme koňak. Horký džem ihned plníme
po okraj do skleniček a uzavřeme. Obrácené sklenice necháme vychladnout.
(Zdroj: Zdena Kocková, Horní Žďár)
-----------------------------------------------------------
Jablíčka v županu
Ingredience:
listové těsto - 1 balíček
jablka - 10 menších, oloupaných
marmeláda-jakákoliv - podle potřeby
strouhanka - podle potřeby
vejce - 1 ks
cukr moučka - podle potřeby
Návod:
Jablka zbavíme jádřinců a vzniklý prostor zaplníme marmeládou. Těsto rozválíme, rádlem nakrájíme na čtverce velké tak, aby se jablko celé zabalilo. Připravený čtverec posypem trochou strouhanky, doprostřed posadíme jablko a rohy slepíme k sobě. Potřeme rozšlehaným vejcem, upečeme a pocukrujeme.
Lenka Schiftnerová z Olšovce
Recept získal ocenění "nejlepší listový koláč" na soutěži o "Nejlepší Jabkáč" v Olšovci.
Doba přípravy: 70min.
Země původu: Česká republika
(Zdroj: www.zena-in.cz )
Kynuté borůvkové knedlíky / Hefeknödel mit Blaubeeren
Ingredience:
1/2 kg polohrubé mouky
20 g droždí
1/8 l mléka
cukr
špetka soli
2 celá vejce
30 g másla
1/2 l borůvek
Zutaten:
1/2 kg halbgriffiges Mehl
20 g Hefe
1/8 l Milch
1 Prise Zucker
1 Prise Salz
2 Eier
30 g Butter
1/2 l Blaubeeren
Příprava:
Uděláme si kvásek z rozdrobeného droždí, mléka a špetky cukru. Mezitím dáme do mísy prosátou mouku, přidáme špetku soli, 2 celá vejce a rozpuštěné máslo. Přidáme vzešlý kvásek a dobře propracujeme. Hladké těsto necháme v teple 30 minut vykynout.
Z vykynutého těsta nakrájíme stejné čtverce. Ty plníme slazenými borůvkami a pečlivě balíme středně velké knedlíky. Dáme vařit do vroucí vody na 10 minut.
Knedlíky scedíme, upravíme na talíř a sypeme buď strouhaným tvarohem s práškovým cukrem, nebo mletým mákem s cukrem. Polijeme rozpuštěným máslem.
Zubereitung:
Aus zerbröckelter Hefe, Milch und 1 Prise Zucker ein Hefestück ansetzen. Inzwischen das gesiebte Mehl in eine Schüssel geben, 1 Prise Salz, 2 Eier und zerlassene Butter hinzugeben. Das aufgegangene Hefestück hinzugeben und gut verarbeiten. Den glatten Teig 30 Minuten warmstellen und gehenlassen.
Aus dem Hefeteig gleichmäßige Vierecke schneiden, sie mit gesüßten Blaubeeren füllen und sorgfältig zu Klößen formen. In kochendem Wasser 10 Minuten kochen.
Die Klöße herausnehmen, auf einen Teller legen und entweder mit geriebenem Quark und Puderzucker oder mit gemahlenem Mohn und Puderzucker bestreuen und mit zerlassener Butter begießen.
(Zdroj: www.guseppe.cz www.guseppe.com )
Borůvkové knedlíky
Ingredience:
500 g hrubé mouky, 150 g měkkého tvarohu, 1/4 litru mléka, 50 g tuku, 2 žloutky, sůl
na posypání: tvaroh, cukr, rozehřáté máslo
Příprava:
V míse utřeme máslo se žloutky, přidáme tvaroh, osolíme a střídavě přidáváme mléko a mouku, až vznikne vláčné těsto.
Vyválíme váleček, nakrájíme dílky, které zmačkneme na placičky. Na ně klademe lžičkou borůvky a zabalíme do tvaru
knedlíků.Vaříme v osolené vodě asi 8 minut.
(Zdroj: Expres kuchařka – www.recept.cz )
Bramborové lívance - vošouchle
Nastrouháme deset větších syrových brambor, přidáme kvásek, 0,5 l mléka a špetku soli s moukou. Vypracujeme řidší těsto, necháme je vykynout a poté smažíme v lívanečníku po obou stranách. K hotovým lívancům podáváme syrové kysané zelí, nebo je můžeme namazat povidly nebo borůvkovým kompotem.
(Autor: Božena Prášková, Dolní Město)
Borůvkové lívance
Ingredience:
300 g borůvek, 1/2 litru mléka, 2 vejce, 100 g cukru, 300 g polohrubé mouky, sůl, tuk na pečení
Příprava:
Do mléka postupně zakvedláme žloutky, cukr, špetku soli, mouku a tuhý sníh. Na závěr přidáme borůvky a zamícháme.
Pečeme obvyklým způsobem.
(Zdroj: Expres kuchařka – www.recept.cz)
-----------------------------------------------------------
Borůvkový čaj s limonádou a rumem a čajový rosol
Pavel Žaloudek - 29. 4. 2003
Suroviny :
Čaj: Borůvkové listí - čerstvé nebo sušené na vzduchu, nikoli na přímém slunci, limonáda (podle chuti citrónová, pomerančová, jahodová, malinová) a lžička rumu. (Recept je orientační, bez udání přesných dávek, lžička limonády a rumu na jeden šálek čaje.)
Zákusek: 1 a půl důkladně omytého pomeranče, nejlépe chemicky neošetřovaného, 900ml vody, 6 lžic čajových lístků, celá skořice nebo přiměřené množství mleté, 6 hřebíčků, 2 menší kuličky nového koření, 520g želírovacího cukru.
Postup:
Čaj: Vodu zahřejeme a chvíli, ještě před varem, přisypeme borůvkové listí. Povaříme, ihned scedíme a dochutíme svařenou limonádou a rumem. Čaj neskladujeme, vaříme těsně před podáváním. Místo borůvkového listí můžeme použít též jinou směs listí z lesního ovoce nebo nekořeněný přírodní ovocný čaj.
Zákusek: Pomeranče oloupeme tak, aby kůra zůstala pokud možno zcela bez bílé dužiny obalující plod a kůru nakrájíme na kostky. Vložíme do hrnce s vodou, čajem a kořením a zvolna přivedeme k varu. Jakmile se začne voda vařit, stáhneme z tepelného zdroje a necháme asi 10 - 12 minut odpočinout. Přecedíme do jiného hrnce, přisypeme cukr a na mírném ohni zvolna rozpustíme. Potom ještě 5 minut povaříme dohusta. Pokud nebude hmota ještě dostatečně hustá, ještě chvíli povaříme. Nalijeme do horkou vodou spařených zavařovacích sklenic, uzavřeme a uchováváme v chladu. Mažeme jako marmeládu na nasucho opečený bílý toustový chléb, nebo sušenky či vafle a podle chuti ještě ozdobíme kopečkem hustě ušlehané šlehačky.
(Zdroj: Rady ptáka Loskutáka www.radyptakaloskutaka.cz )
-----------------------------------------------------------
Skvrny od ovoce čistíme studenou vodou se saponátem, dočistíme kys.
citrónovou. Nebo citrónem, který potom odstraníme lihem. Borůvky
čistíme kyselým mlékem, které potom lehce vypereme. Skvrny
od borůvek můžeme rovněž bělit peroxidem. Skvrny od ovoce
z vlněných látek odstraníme studenou vodou s mýdlem nebo látku přes
noc namočíme do kyselého mléka, vypereme a dobře vymácháme.
Skvrny od ovoce, zvláště staré, patří k nejobtížněji odstranitelným
skvrnám. Musíme se je proto snažit odstranit ihned po jejich vzniku,
např. čpavkovou vodou, zředěným roztokem sody, roztokem pracího
prostředku nebo i vodou. Staré barevné skvrny musíme nejdříve
rozrušit bělicími prostředky - např. směsí lihu, 3%ního peroxidu
vodíku a čpavkové vody v poměru 1:1:1 nebo teplým lihem. U bílých
textilií je možno použít i postupů s dithioničitanem nebo s peroxidem
vodíku uvedených níže.
Bělení - ke zlepšení bělosti bílých textilií, popř. bílé půdy
stálobarevného prádla jsou vhodné prací prostředky s obsahem
perboritanu sodného (např. Titan). Bělení probíhá při pracím procesu
za vyšší teploty, tj. 90 až 95 st. C. Doporučená koncentrace je 5 až
6 g prostředku na 1 l vody. K odbarvování barevných textilií se
užívají oxidační nebo redukční bělicí prostředky. Úspěch odbarvování
je závislý na druhu barviva, jímž byla textilie obarvena (a proto s
ním nelze s jistotou počítat). Oxidační bělení textilií je možno
dosáhnout s roztokem peroxidu vodíku. Dávkujeme až 300 ml 3%ního
peroxidu vodíku na 1 l bělicí lázně, přidáme několik kapek čpavkové
vody, studenou lázeň postupně zahříváme na 90 st. C a peroxid vodíku
necháme působit až do jejího schladnutí. Potom textilie důkladně
vymácháme.
Za studena je možno textilie bělit kapalným prostředkem Savo
(obsahuje chlor), jehož bělicí roztok se připraví rozmícháním 75
- 100 ml přípravku v 10 l vlažné vody. Doba působení je 1 až 3 h,
u velmi znečištěného prádla 4 - 8 h. Tímto prostředkem lze bělit jen
ty textilie, u nichž je dovoleno chlornanové bělení.
Bělit je možno i redukčním prostředkem, a to roztokem odbarvovače
Duha (chemicky dithioničitan sodný) o koncentraci 3 až 5g odbarvovače
na 1 l vody při teplotě 50 - 60 st. C a době působení 1/2 až 2 h. Pak
musí následovat důkladné vymáchání. Lépe se bělí při teplotách 80 -
100 st. C, pokud nehrozí nebezpečí nadměrného sražení textilie.
Bělení je skončeno za několik minut.
Při všech způsobech chemického bělení se musí používat neporušené
smaltované sklo nebo kameninové nádoby (nebo chemické varné sklo).
Vedle chemického bělení je možné ke zvýšení belosti bavlněných,
polyesterových a vlněných textilií použít prostředek Sluník,
obsahující optické zjasnňovací prostředky. Dávkování prostředku
Sluník je 1 g na 1 l vody. Textilie se po použití Sluníku nesmějí
modřit. K optickému zjasnění nažloutlých textilií lze užít (obdobně
jako kdysi šmolku) ultramarín nebo modrý (stálobarevný) inkoust.
Modřidlo se rozpustí na velmi zředěný roztok ve vodě, textilie se v
něm smočí, nechá se bez ždímání odkapat a volně se usuší. (Ing. V.
Pecha) Viz též Savo, Duha, perboritan, kysličník siřičitý, chlór.
(sestavil D. N. v r. 2004; aktualizace 2005)