Vitamíny, vitageny
a esenciální živiny

Vitamíny, provitamíny, vitageny, esenciální a semiesenciální živiny
– abecední přehled a některé účinky a vzájemné vztahy mezi nimi

A
adermin - pyridoxin - B6
alfa-karoten - jedna z látek odpovídajících provitamínu A,
provitamín A
alfa-tokoferol - jedna z látek odpovídajících vitamínu E, vitamín E
aminokyseliny esenciální – fenylalanin, histidin, isoleucin, leucin, lysin,
methionin, threonin, tryptofan, valin (ostatní aminokyseliny jsou: alanin,
arginin, kyselina asparágová, systein, cystin, glycin, kyselina glutamová,
ornitin, prolin, serin, tyrosin)
amygdalin - laetryl; nejde o vitamín, ale vitagen
a semiesenciální živinu obsaženou např. v hořkých mandlích, nesprávně bývá
označována jako vitamín B17. Mandle ovšem obsahují jakýsi nezámý
faktor důležitý pro lidské zdraví, který patrně přesahuje účinek laetrylu,
a který rovněž bychom mohli zahrnout pod pojem vitamín B17.
(Podle Cayce stačí 3 mandle denně jako prevence některých nádorů
a adaptogenní droga.)
antioxidanty - zabraňují vzniku tzv. volných (většinou kyslíkových)
radikálů a vzniklé blokují, neutralizují či snižují jejich
účinnost. Tím chrání buňky těla před, stárnutím, účinkem mnoha
toxických látek, infekcemi a jejich následky, a odpadních
produktů látkové výměny. Mezi ně patří vitamíny C, E, A (a další
karotenoidy - beta-karoten, glutation, lutein, zeaxantin aj.),
B2, B12, squalin, indoly, koenzym Q 10, selen, měď, mangan a zinek
a některé bioflavonoidy, jako např. kvercetin a lykopen. Mezi tzv.
rostlinné antioxidanty řadíme např. jinan, ostružiny, maliny, česnek aj.
axeroftol - méně používaný název pro retinal - vitamín A1

B
B-vitamíny - viz vitamíny
Bepella - obchodní název vitamín B3 (niacin, vitamín PP)
beta-hydroxy-gama-trimetylamonium butyrát - karnitin
beta-karoten - jedna z látek odpovídajících provitamínu A,
provitamín A, žlutooranžové rostlinné barvivo (flavonoid) mnoha druhů žluté,
oranžové, červené a sytě zelené zeleniny, významný antioxidant, jehož hladina
v krvi by měla být kontrolována. Při velkém přebytku a nedostatku dalších
antioxidantů v těle může naopak nežádoucí redoxní děje podporovat.
beta-kryptoxanthin - jedna z látek odpovídajících provitamínu A,
provitamín A
beta-tokoferol - jedna z látek odpovídajících vitamínu E, vitamín E
beta-tokotrienol - jedna z látek odpovídajících vitamínu E, vitamín E
bioflavonoidy - flavonoidy s výrazným biologickým účinkem. Ty z nich,
které působí synergicky s vitamínem C, jsou zastarale, resp. v USA
(nesprávně) označovány jako vitamín C2 (s vitamínem C tvoří tzv. C-komplex).
Jiné z nich, s účinkem na stěnu cévní (a někdy i jiné látky, strukturou
a účinkem jim příbuzné) – např. rutin – jsou pro změnu označovány (zastarale
a nesprávně) jako vitamín P (údajný účinek na permeabilitu cév, resp. ještě jiné
cévní parametry).
biofrutin (zastaralý název) - látky odpovídající vitamínu P, resp.
bioflavonoidům
biotin - viz vitamín H (ze skupiny vitamínů B)

C
C2 (vitamín C2) - flavonoidy (bioflavonoidy) působící synergicky s vitamínem C
(jde např. o flavonoidy šípku, aceroly, různých druhů citrusů – včetně flavonoidů
slupky, červeného vína, natě pohanky, ostružin, borůvek, květů a plodů bezu,
černého rybízu, aronie aj.)

D
22-dehydroergosterol - vitamín D (D4)
3-dehydroretinol - vitamín A
7-dehydrosigmasterol - vitamín D (D6)
7-dehydrositosterol - vitamín D (D5)
delta-tokoferol - jedna z látek odpovídajících vitamínu E, vitamín E
delta-tokotrienol - jedna z látek odpovídajících vitamínu E, vitamín E
5-deoxyadenosylkobalamin - vitamín B12

E
ergokalciferol - vitamín D (D2)
esenciální mastné kyseliny - viz kyseliny mastné esenciální
esenciální živiny - látky, které jsou v malém množství nezbytné pro
udržení života a významně přispívají k udržení zdraví - např.
esenciální mastné kyseliny, esenciální aminokyseliny, taurin.
Podmíněně esenciální živinou je karnitin (viz též semiesenciální živiny)

F
fenylalanin – esenciální aminokyselina umožňující tvorbu neurotransmiterů;
potlačuje pocit hladu, zvyšuje sexuální touhu, zlepšuje paměť a duševní
svěžest, zmírňuje depresi. D,L-fenylalanin napomáhá tvorbě endorfinů
a působí jako analgetikum při různých bolestech
flavonoidy - skupina rostlinných, většinou
ve vodě rozpustných látek rostlinného původu, většinou charakteru rostlinných barviv a převážně glykosidické povahy, řazených
do skupiny semiesenciálních živin. Dělí se na anthoxantiny (tj.
flavony, flavonoly, flavanony a isoflavony), katechiny
a anthokyaniny, popř. leukoanthokyaniny. K látkám flavonoidního
typu se řadí dále chalkony a dihydrochalkony, kumariny
a kyseliny chlorogenové. Flavonoidy bývají zpravidla doprovázeny
kyselinou askorbovou, se kterou působí často synergicky. Komplex
bioflavonoidů s kyselinou askorbovou (tedy vitamínu C2
s vitamínem C1) bývá někdy (nesprávně) označován jako vitamín C-komplex.
V praxi se někteří zástupci flavonoidů používají jako
hepatoprotektiva (např synadiol, silmarin), nebo jako
venofarmaka (Např. hesperidin, hidrosmin, rutin, troxerutin
a látky jim podobné struktury a účinku, které jsou někdy
nepříliš správně označovány souhrnně jako vitamín P. Jako
vitamín P jsou někdy označovány všechny flavonoidy. Předpokládá
se, že vitamín P má vliv na permeabilitu cévní resp. kapilární
stěny - je faktorem permeability, resp. dalších kvalit
- parametrů cévní stěny.) Někdo tyto látky nepovažuje za
vitamíny, někdo zpochybňuje jejich účinek na cévy a někdo
nesprávně používá termín vitamín P pro všechny bioflavonoidy
Mezi flavonoidy jsou i silné antioxydanty - např. kvercetin
a lykopen nebo látky podporující účinek jiných antioxidantů
a prodlužujících jejich působení - např. vitamínu C. (flavonoidy
- viz L:latky/glykosidy/ flavonoidy). (Bioflavonoidy viz
L:látky/glykosidy/flavonoidy)
Většina flavonoidů má charakter biologicky aktivních látek, a to i při
působení na živé tvory včetně člověka, a proto je označujeme jako
bioflavonoidy, některé z nich méně správně jako vitamín C2, vitamín P
(či zastarale biofrutin)
folát, foláty - viz vitamín B9 (B10)
fosfolipidy - patří do skupiny vitagenů - jsou většinou sloučeniny
vyšších mastných kyselin s glycerolem nebo jiným vyšším alkoholem
(polynolem) a obsahují esterově vázanou kyselinu fosforečnou –
– viz L:látky/vitamíny, L:látky/lipidy, L:Vitalecitin, Palmlecitin,
Z:potraviny/čokoláda, B:sója.
Jde o důležitou esenciální živinu s důležitou fyziologickou funkcí (sója,
celozrnná mouka, obiloviny, semena, nerafinovaný olej)
fosfatidylcholiny (lecitin) - jeden z hlavních fosfolipidů - viz L:
látky/lipidy/fosfolipidy
fytomenadion - vitamín K

G
gama-karoten - jedna z látek odpovídajících provitamínu A,
provitamín A
gama-tokoferol - jedna z látek odpovídajících vitamínu E, vitamín E
gama-tokotrienol - jedna z látek odpovídajících vitamínu E, vitamín E
glutathion - viz L:látky/antioxidanty

H
hexahydrocyklohexan - inositol
hydroxykobalamin - vitamín B12

CH
cholekalciferol (kalciferol) - vitamín D (D3)
cholin, patří mezi vitageny, ale nově je řazen mezi vitamíny řady B
- viz L:látky/vitamíny, L:látky/lipidy/fosfolipidy. Cholin je
příbuzný inositolu a je součástí lecitinu. Je lipotropický (rozpouští tuky),
a má vliv na využití tuků a cholesterolu. Spolu s betainem a metioninem
pomáhá při přepravě tuků do buněk. V těle je přeměňován na acetylcholin
(neurotransmiter). Cholin je tvořen v našem těle t metioninu za přítomnosti
vitamínu B12 q kyseliny listové. (M. Sharon)

I
indoly - viz L:látky/antioxidanty
inositol, je příbuzný cholinu, patří mezi vitageny, ale nově se
řadí mezi vitamíny řady B
izotiokyanáty - chemické látky rostlinného původu, o nichž se
předpokládá, že posilují obranu organizmu proti některým druhům
rakoviny. Vyskytují se v brukvovité zelenině, jako je brokolice,
růžičková kapusta a zelí

K
kalciferol (cholekalciferol) - vitamín D (D3)
kalcitriol (1,25-dihydroxyvitamín D3) - vitamín D (účinnější forma
vitamínu D3, nejúčinnější forma vitamínu D)
karnitin - esenciální živina
karotenoidy - vysoce nenasycené isoprenoidní sloučeniny rostlinného
původu, žluté až červené barvy, rozpustné v tucích.
Pro savce jsou některé provitamínem A (jeho prekurzo-
ry). Alfa-karoten, lykopén, kryptoxantin, lutein,
zeaxantin, beta-karoten jsou vstřebatelné v tenkém
střevě. Gama-karoten
kefalin - viz fosfolipidy, L:látky/lipidy
kobalamin - 5-deoxyadenosylkobalamin - vitamín B12
koenzym A - používaný organizmem v metabolizmu sacharidů a tuků
obsahuje jeden z vitamínů skupiny B - kyselinu pantotenovou
koenzym metylkobalamin - vitamín B12
koenzym Q (Q1 - Q 10) - ubichinony - viz L:latky/enzymy
koenzymy - organické složky spolupracující s enzymy a urychlující
biologické procesy - např. trávení, asimilaci živin, přeměnu
živin na energii. Koenzym může být vitamín nebo jej obsahovat
nebo z něho může být v organizmu vytvořen.
kryptoxanthin - vitamín A (provitamín A)
kvercetin - viz L:látky/glykosidy/flavonoidy, L:látky/antioxidanty
kyanokobalamin - vitamín B12. Je nutný pro růst a dělení buněk a
pro tvorbu červených krvinek. Je rovněž nedílnou součástí tvorby
DNA, RNA a myelinu. Tělo ho může vstřebávat pouze ve vazbě s
glykoproteinem, bez kterého vzniká perniciózní chudokrevnost. Tu
je možné léčit pouze vitamínem B12 v injekcích.
kyselina askorbová (L-askorbová) - vitamín C
kyselina dioxypyrimidin karbonová - kyselina orotová
kyselina lipoová - vitamín B13
kyselina listová, resp. její deriváty - foláty - vitamín B9.
Vitamín je potřebný k buněčnému dělení a tvorbě DNA a RNA.
Nezbytný je také pro syntézu některých bílkovin. Životně
důležitý je pro reprodukci a tvorbu bílkovin obsahujících železo
v hemoglobinu, potřebném k tvorbě červených krvinek. Každá žena,
která má otěhotnět by měla tento vitamín užívat, aby plod měl od prvních
dnů jeho dostatek (chrání plod před poškozením)
kyselina nikotinová (3-pyridin karboxylová) - niacin - vit. B3 (PP)
kyselina orotová
kyselina p-aminobenzoová (paraaminobenzoová, PABA), též zastarale
vitamín L; patří do skupiny vitagenů, někdy se ale řadí do
skupiny vitamínu B, je příbuznou (resp. součástí) kyseliny
listové, používá se k léčbě vitiliga, následků terapie
antibiotiky a je obsažena v kvasnicích
kyselina pangamová, resp. pangamát kalcia - vitamín B15
kyselina pantotenová (patří také do skupiny vitamínů B) - vitamín B5
(Panthenol tablety, Panthenol ve spreji, krém Bepanthen)
kyselina para-aminobenzoová (p-aminobenzoová, laktační faktor) -
vitamín L - vitamín B18
kyselina 3-pyridin karboxylová - kyselina nikotinová vitamín PP -
vitamín B3
kyselina retinová - jedna z látek odpovídajících vitamínu A2
kyseliny mastné esenciální - esenciální živiny - dva typy
polynenasycených mastných kyselin (PNMK), které se v těle
nevytvářejí a musí být dodávány stravou nebo jako suplementy
(rostlinné oleje, semena, zejména olejnatá, olejnatá semena)
základními jsou: kyselina linolová, olejová, alfa- linolenová
Viz: B:pupalka, brutnák, oliva řepka, slunečnice, podzemnice,
len, L:organizmy/ ryby, tuleni, velryby, L:rybí tuk,
Z:potrava/tuky, L:látky/lipidy

L
l-karnitin - viz karnitin
laetryl (amygdalin) - vitamín B17 (není zcela jisté, zda jde o vitamín)
laktoflavin - starší název pro riboflavin - vitamín B2
lecitin (fosfatidylcholiny) - jeden z hlavních fosfolipidů - je
řazen do skupiny vitagenů - viz fosfolipidy
lykopen - alfa-karoten - jeden z provitamínů A, důležitý antioxidant
a flavonoid, obsažen např, v rajčatech
viz L:látky/glykosidy/flavonoidy, L:látky/antioxidanty
lysin – tato esenciální aminokyselina má životní důležitost pro
růst některých bílkovin. Je nevyhnutný pro růst, regeneraci tkání,
hojení a produkci protilátek, hormonů a enzymů, brání výskytu
herpes, podporuje koncentraci, zlepšuje využití tuků

M
menadion, menadiol - syntetické formy vitamínu K
methionin aktivovaný - vitamín U
metyl-methionin-sulfonium chlorid - vitamín U
2-metyl-3-fytyl-1,4-naftochinon - vitamín K
metylester retinolu - vitamín A
metylnaftochinon - vitamín K
minerální látky - jsou tvořeny minerálními prvky - ty dělíme na
makroprvky (makroelementy) a mikroprvky (mikroelementy).
Někdy rozeznáváme také ultrastopové prvky (ultramikroprvky,
ultramikroelementy). Viz L:látky/prvky. Minerální látky formálně
neřadíme mezi živiny ani vitageny.
neo-beta-karoten - jedna z forem vitamínu A
niacin, niacinamid - dvě formy vitamínu B3 (vitamín PP) –
– kyselina nikotinová a její amid
nitrolozid - vitamín B17

P
PABA - viz kyselina paraamininobenzoová, vitamín B-komplex
pangamát kalcia a kyselina pangamová - vitamín B15
Panthenol, pantotenát - viz kyselina pantotenová
polynenasycené mastné kyseliny, esenciální mastné kyseliny - vit. F
princip mandlí - Cayce ve svých výkladech uvedl, že již
3 mandle denně představují při pravidelnějším užívání významný
faktor prevence a léčby některých onemocnění a tento účinný faktor
přesahuje účinek laetrylu v některých semenech
pyridoxin, pyridoxal a pyridoxamin - tři složky, resp. vzájemně
zaměnitelné formy vitamínu B6 (dříve nazývaného také adermin).
Všechny jsou nutné pro štěpení a uvolňování energie z proteinů.
Je důležitý pro funkci nervového a imunitního systému.

R
retinoidy - syntetické analogy vitamínu A, přesněji kyseliny
retinové. Patří k nim např. tretinoin, isotretinoin, etretinát
retinol - vitamín A (A1)
retinol ester - vitamín A
retinyl aldehyd - vitamín A
riboflavin - laktoflavin - vitamín B2. Riboflavin je životně
důležitý pro uvolňování energie z potravy; je také nutný pro
správnou funkci vitamínu B6 a B3.
rutin - jeden z tzv. vitamínů P, bioflavonoid - viz L:látky/glykosidy

S
semiesenciální živiny - živiny, které nejsou nezbytné pro udržení
života, ale které významně přispívají k podpoře zdraví - např.
bioflavonoidy, kyselina orotová, koenzym-Q, melatonin. Viz též vitageny.
sfingomyeliny - jeden typ ze dvou hlavních fosfilipidů
sluneční záření - vitamíny A, B2, C, D a E v těle stabilizuje sluneční záření, co
uklidňuje nervy, sluneční záření též pomáhá vytvářet vitamín D2. Léčivý účinek
s. záření podporuje vnitřní užívání dřevěného uhlí (Cayce) a provitamínů A a D.
Před nadměrným s. zářením je třeba se chránit. Vyšší hladina světla v prostředí
působí preventivně i léčivě proti depresím a špatné náladě.

T
taurin - esenciální živina
thiamin - vitamín B1. Hlavní funkcí thiaminu je přeměna sacharidů,
tuků a alkoholu v energii. Pomáhá také bránit tvorbě vedlejších
toxických produktů tělesného metabolizmu, které by jinak měla
škodlivé účinky na srdce a nervový systém.
tetrametylbenzochinony - koenzym Q (Q1 - Q10) - viz L:látky/enzymy
tokoferol - vitamín E
tokotrienol - vitamín-E
tretinoin - retinoid

Q
Q (koenzym Q, koenzym Q1 - Q10) - ubichinony - viz L:látky/enzymy

U
ubichinony - koenzym Q - viz L:látky/enzymy

V
vitageny - látky potřebné v gramovém množství, mající úlohu
stavebních látek a zdroje energie. Jsou to např. cholin, inositol,
kyselina p-aminobenzoová
vitamín A - retinol - v tucích rozpustný vitamín s velmi důležitými
funkcemi. Funkci vitamínu A má vlastně několik látek.
Tzv. vitamín A1 neboli retinol, dále vitamín A2, což je
3-dehydroretinol, kyselina retinová a retinal.
Prekurzory vitamínu A jsou provitamíny nazývané
karotenoidy. Analogy kyseliny retinové se nazývají
retinoidy.
převod jednotek a ekvivalent provitamínu:
1 RE (retinol ekvivalent) = 1 mikrogram retinolu = 6 mikrogramů
beta-karotenu = 12 mikrogramů směsi ostatních karotenů.
1 IU = 1 m. j. (mezinárodní jednotka) = 0,3 mikrogramů retinolu
= 0,3 RE
1 RE = 3,33 IU
1 mg = 3 300 IU
Vitamín A je skupina látek, které mají podobné chemické
složení a stejný mechanismus působení. Nejdůležitější z nich je
retinol (vitamín A1). Má největší vitamínovou aktivitu a používá
se k vyjádření účinnosti ostatních derivátů. Retinyl aldehyd
(retinal) a metylester retinolu mají účinnost 100%, kyselina
retinová 66%, beta-karoten 50%, 3-dehydroretinol (vitamín A2)
40%, alfa- - karoten 25%, gama-karoten 15%, kryptoxanthin 27%
a neobeta-karoten 19%. Retinol a retinal se mohou oxidací
a redukcí navzájem přeměňovat." (Podle P. Stratila)
Vitamin A existuje v různých stereoisomerních formách (cis,
trans), nachází se pouze v živočišných tkáních. Prekurzory
vitamínu A jsou provitamíny nazývané karotenoidy. Analogy
kyseliny retinové se nazývají retinoidy. Retinal (v konfiguraci
cis) je součástí fotosenzitivních pigmentů sítnice. Vzniká z
retinolu činností alkohol-dehydrogenasy. Vazbou retinalu s
opsinem vzniká rhodopsin. Dále je vitamín A důležitý pro
integritu epiteliálních povrchů celého organizmu, kde reguluje
proliferaci a diferenciaci buněk. Vitamín A je rozpustný v tucích
a ukládá se v lidských i zvířecích játrech.
vitamín B-komplex, vitamíny patřící do komplexu vitamínu B - jsou
to - thiamin (vitamín B1), riboflavin (vitamín B2), kyselina
nikotinová (vitamín B3), pyridoxin a látky mu blízké (vitamín
B6), kyselina pantothenová (vitamín B5), cyanocobalamin (vitamín
B 12), biotin (vitamín H) a kyselina listová (vitamín B9/B10),
k vitamínům B-komplexu se řadí také biotin a nesprávně také
vitagen kyselina paraaminobenzoová (PABA), nitrolozid nebo
laetril (označované shodně jako vitamín B17) aj. V ČR prodávaný
vitamín "B-komplex" obsahuje jen první čtyři. Většina zástupců
vitamínů B musí být v organizmu přeměněna na aktivní formu.
Komplex vitamínu B se nachází jak v rostlinné, tak živočišné
stravě s výjimkou vitamínu B12, který je obsažen v živočišné
stravě a v rostlinné jen výjimečně.
vitamín B - biotin - (prostetická skupina několika enzymů, resp.
koenzym) - zastarale vitamín H - vitamín ze skupiny vitamínů B.
Pomáhá vytvářet mastné kyseliny a je v nepatrných dávkách
nezbytný pro uvolnění energie z potravy a udržení zdravé kůže a
vlasů.
vitamín B1 - thiamin - patří do komplexu vitamínu B. Jeho
nedostatek způsobuje polyneuritidu známou jako beri-beri.
Thiamin nemá, a to ani ve vysokých dávkách, žádné farmakologické
efekty. Fyziologicky aktivní forma thiaminu, thiaminpyrofosfát,
je koenzymem dekarboxylas alfa-ketokyselin. Dále hraje thiamin
roli v utilizaci pentóz. Potřeba vitamínu B1 závisí na spotřebě
sacharidů, měla by být minimálně 1 mg/den. Z GIT se thiamín
vstřebává aktivním transportem - jestliže jeho množství převýší
denní potřebu organizmu, vylučuje se močí i potem, dá se proto
využít i jako repelent proti komárům. Jediným racionálním
využitím thiaminu je jeho deficit, který se může projevovat
rozmanitě, např. alkoholickou neuritidou, v našich podmínkách
asi nejčastější, kardiovaskulárními poruchami, postižením GIT,
aj. (Farmakologický slovník)
vitamín B2 - riboflavin - "je součástí flavinových koenzymů,
flavinmononukleotidu (FMN) a flavinadenindinukleotidu (FAD).
Tyto koenzymy jsou důležité pro funkci řady dýchacích
flavoproteinů. Nedostatek vitamínu B2 se projevuje slizničními a
kožními poruchami - stomatitidou, glossitidou, seboroickou
dermatitidou, později anémií a neuropatií. Denní potřeba
vitamínu B2 se odhaduje na 1,5 mg. Farmakologické účinky vitamín
B2 nemá. Absorpce je aktivní, již ve střevě a dalších tkáních je
vitamín B2 konvertován na FMN. V organizmu je skladován v malém
množství, vylučuje se močí. Vitamín B2 ve stolici pochází zřejmě
ze střevních mikroorganizmů. Jedninou racionální indikací
vitamínu B2 je léčba a prevence jeho nedostatku (Farmakologický
slovník)
vitamín B3 - niacin a niacinamid (vitamín PP), kyselina nikotinová (3-pyridin 
karboxylová) a její amid - nikotinamid (pod obchod. názvy Bepella, Niacin)
Podporuje metabolismus karbohydrátů, tuků a proteinů, tvorbu červených 
krvinek, funkce centrálního a obvodového nervstva, pokožky a sliznic
Vitamín B3 se užívá k tvorbě dvou koenzymů, které se účastní na tvorbě 
energie v buňkách. Je také potřebný k tvorbě neurotransmiterů a pomáhá 
udržovat zdravou pokožku a zažívací systém. V potravě je velmi rozšířen. 
Tělesnou potřebu vitamínu B3 částečně kryje niacin z tryptoftanu - 
aminokyseliny přítomné v mnoha bílkovinách
vitamín B5 - dexpanthoten - pantothenol - kyselina pantotenová a její sůl
(Ca-pantothenát). Vlastním vitamínem je ovšem kyselina pantotenová,
na kterou se její sloučeniny v organizmu štěpí. "Patří do komplexu
vitamínů B. Je to amid tvořený kyselinou panteovou připojenou k beta-alaninu.
Kyselina pantotenová je funkční skupinou koenzymu A (CoA), který plní
důležitou funkci acyltransferázového kofaktoru pro mnoho
enzymových reakcí (přenáší skupiny karbonových kyselin). CoA se
podílí na acetylaci aminů (včetně cholinu), oxidaci pyruvátu a
ketoglutarátu, na beta-oxidaci mastných kyselin, syntéze
mastných kyselin, cholesterolu, sfingosinu, citrátu, cholinu a
acetylcholinu, acetacetátu a porfyrinů. Podílí se také na
aktivitě sedmi mitochondriálních enzymů. Kyselina pantotenová je
hojně obsažena v rostlinných i živočišných potravinách. Ve
tkáních je vázána na CoA, v séru volná." (ABC zdravé výživy)
vitamín B6 - existuje ve třech formách jako pyridoxin, pyridoxal a
pyridoxamin i když pojem vitamín B6 se obvykle vztahuje na první
z nich. Všechny formy vitamínu B6 jsou utilizovány po přeměně na
pyridoxal-5-fosfát, což je vlastní, aktivní forma vitamínu B6,
která je jako koenzym zahrnuta v metabolizmu aminokyselin.
Deficit vitamínu B6 se projevuje na kůži, nervovém systému a
erytropoéze. Průměrná denní potřeba vitamínu B6 je 1,5 - 2 mg.
Ani vysoké dávky vitamínu B6 (desítky až stovky miligramů denně)
nevedou ke zřetelným farmakologickým odpovědím. Všechny formy
vitamínu B6 se dobře absorbují z GIT, do buněk vstupuje
pyridoxal. Terapeuticky se vitamín B6 podává v případech
deficience komplexu vitamínů B. Deficit vitamínu B6 se
předpokládá u alkoholiků. Klinicky významné jsou některé
interakce. Isoniazid vytváří s pyridoxalem hydrazony, které mají
výrazné působení proti vitamínu B6. Obdobně působí cykloserin a
hydralazin. Na druhé straně přítomnost vitamínu B6 zvyšuje
periferní dekarboxylaci L-dopa, a tím snižuje účinnost
antiparkinsonské léčby (Farmakologický slovník)
vitamín B9 (někdy také B10) - kyselina listová
(acidum folicum, folacin) resp. jako
folát - s vitamínem B12 - spolupracuje při tvorbě genetického
materiálu DNA a RNA. Podporuje štěpení a využití bílkovin
a účastní se tvorby červených a bílých krvinek. Podporuje
využití železa. Je důležitý u kojících matek a u těhotných žen
již od prvních dnů těhotenství. Je deficitní při užívání velkých
dávek vitamínu C, antikoncepčních pilulek a antibiotik. Je rozpustný
ve vodě, ale ukládá se v játrech jako vitamín A
vitamín B12 - kyanokobalamin (5-deoxyadenosylkobalamin) - patří do
komplexu vitamínu B, i když není součástí českých přípravků
"B-komplex". Je to zejména proto, že jeho injekční podání je
efektivnější. Jako suplement se objevuje i v tabletách. Vedle
svých hlavních účinků pomáhá také snižovat hladinu cholesterolu.
"Je rovněž označován jako tzv. vnější faktor, zatímco vnitřním
faktorem nezbytným pro vstřebání vitamínu B12 je glykoprotein
produkovaný buňkami žaludeční sliznice. Zdrojem vitamínu B12
jsou výlučně živočišné produkty - mléčné výrobky, vajíčka, maso,
játra apod. Vlastní, účinnou formou vitamínu je jeho
methyl-derivát. Denní potřeba vitamínu B12 je minimální -
přibližně 2 - 3 mikrogramy. Vitamín B12 se vstřebává aktivně, v
plasmě je transportován specifickými proteiny, tzv.
transkobalaminy. Vitamin B12 je skladován v játrech a dalších
orgánech v dostatečném množství - v průměru asi 4 mg. Z
uvedených čísel je zžejmé, že naprostý deficit vitamínu B12 se
projeví s latencí několika roků. U člověka je vitamín B12
nezbytný pro syntézu methioninu z homocysteinu. Zdrojem methylu
je pro tuto reakci kyselina methyltetrahydrofolová. Demethylací
vzniká aktivní kyselina tetrahydrofolová, a naopak methylací,
jak již bylo naznačeno, vzniká vlastní účinná forma vitamínu
B12. V součinnosti jsou jak vitamín B12, tak aktivní kyselina
listová nezbytné pro syntézu DNA a proliferaci buněk. Nedostatek
vitamínu B12 se projeví vznikem megaloblastové anémie a rozvojem
neuropatie. V podstatě jedinou racionální indikací vitamínu B12
je léčba anémie vzniklé z jeho nedostatku. V tomto případě se
vitamín B12 podává i. m., na počátku léčby v několika
nasycovacích dávkách, poté je nezbytná udržovací léčba, u řady
pacientů po celý život. NÚ se prakticky nevyskytují."
(Farmakologický slovník) Je rozpustný ve vodě, ale ukládá se v játrech jako vitamín A
vitamín B13 - kyselina lipoová
vitamín B15 - pangamát kalcia a kyselina pangamová, viz semena,
kvasnice (pivovarské, Pangamin)
vitamín B17 (nesprávný název, navíc používaný pro více různých
látek) - nitrolozid - látka obsažená v obilninách a obilovinách
vitamín B17 (nesprávný název) - laetryl, obsahuje amygdalin,
benzaldehyd a kyanid, je výtažkem z jader pecek meruněk, třešní,
broskví, švestek a z hořkých mandlí. Nejde však o preventivní
protirakovinný princip, který je podle Cayceho obsažen ve sladkých
mandlích. Existují léčitelé, kteří amygdalin považují za natolik
škodlivý, že nedoporučují konzumovat ani švestkové kompoty
zavařené i s peckami.
vitamín B17 - neznámý léčebný faktor mandlí (podle Cayceho)
vitamín B - biotin (viz vitamín H)
vitamín C - kyselina askorbová (L-askorbová) - "je důležitý pro
udržení integrity pojivové tkáně kůže, chrupavek, periostu a
endotelu kapilár. Hraje roli v syntéze kolagenu. Nedostatek
vitamínu C se projevuje kurdějemi (skorbut), kde dochází ke
zduření kloubů, měkkosti dásní, příp. i vypadávání zubů, dále k
anémii. Denní dávka vitamínu C se odhaduje na 60-70 mg. Potřeba
je zvýšená např. v graviditě, při laktaci, zátěži (např. u
sportovců), nachlazení (až 1 g/den), apod. Redukující schopnosti
vitamínu C lze využít při léčbě methemoglobinémie. Tvrzení o
účinnosti vitamínu C v léčbě rakoviny nebylo spolehlivě
prokázáno." (Farmakologický slovník)
vitamín C2 - (bio)flavonoidy.
vitamín C-komplex - bioflavonoidy (vitamín C2) s vitamínem C (C1).
vitamín D - jedná se o řadu sterolových derivátů, které fungují
jako prohormony. Jejich metabolita působí jako skutečné hormony.
- vitamín D1
- vitamín D2 - ergokalciferol (nachází se v rostlinné potravě
a spolu s vitamínem D3 představuje základní formy vitamínu D)
- vitamín D3 - cholekalciferol (kalciferol) (Vzniká z prekurzoru
7-dehydrocholesterolu - provitamínu D3 - UV zářením v kůži.
Z vitamínu D3 vzniká nejúčinnější forma, a to 1,25-dihydroxyvi-
tamín D3 neboli kalcitriol.
- vitamín D4 - 22-dehydroergosterol
- vitamín D5 - 7-dehydrositosterol
- vitamín D6 - 7-dehydrosigmasterol
Pro klinické použití existuje celá řada preparátů vitamínu D,
např. kalciferol, dihydrotachysterol, alfa-kalcidiol,
kalcitriol, tacalcitol aj.
vitamín D3 - kalciferol
vitamín E - tokoferol, alfa-tokoferol, beta-tokoferol,
gama-tokoferol, delta-tokoferol. alfa-tokotrienol, beta-toko-
trienol, gama-tokotrienol, delta-tokotrienol
vitamín F - Nenasycené mastné kyseliny, zejména kyselina linolová
a linolenová, jsou samy o sobě nepostradatelnou součástí potravy,
neboť je jich třeba k syntéze glycerofosfatidů a prostaglandinů.
Proto se někdy označují jako vitamín F.
vitamín H - správně biotin (vitamín skupiny vitamínů B); je rozpustný
ve vodě a pomáhá při využití proteinů, kyseliny listové a vitamínu B12.
Je syntetizován střevním traktem za pomoci střevní mikroflory.
vitamín K - (z něm. koagulation vitamín) metylnaftochinon
(2-metyl-3-fytyl-1,4-naftochinon), fytomenadion (phytomenadionum),
syntetická forma - K3 se nazývá
menadiol (menadiolum). Vitamín K je jedním z vitamínů
rozpustných v tucích. Vitamín K patří k těm, které si naše tělo dokáže
vyrobit samo. Přesněji řečeno pomocí bakterií, které žijí v našich střevech.
vitamín L - viz kyselina para-aminobenzoová (p-aminobenzoová),
patří do skupiny vitagenů a název vitamín není vhodný
vitamín P - (zastarale biofrutin) - některé (bio)flavonoidy (a jim
podobné látky) s předpokládaným účinkem na kapilární/cévní stěnu
(nejznámější z této skupiny je rutin, který sám bývá někdy označován
jako vitamín P). (Viz B: pohanka)
vitamín PP - niacin a niacinamid - kyselina nikotinová a její amid - vitamín B3
vitamín Q - ubichinon, ubichinon-10, koenzym Q10 viz koenzym Q10,
důležitý koenzym a antioxidant
vitamín U - metyl-methionin-sulfonium chlorid, aktivovaný methionin
vitamíny základní - A, D, E, K, C, B1, B2, B6, niacin, kys.
listová, B12, kys. pantotenová, biotin, cholin. Ostatní řadíme
mezi "ostatní vitamíny a vitageny". Podle farmakologického
slovníku představují vitamíny (čaastěji psané jako vitamíny)
"esenciální složku potravy, ovšem takovou, která v organizmu
plní katalytické funkce. Denní potřeba vitamínů, s vyjímkou
vitamínu C) je v rozmezí od několika mikrogramů do několika
miligramů. U většiny vitamínů je známá jejich biochemická
funkce. Vitamíny se zabudovávají do koenzymů či prostetických
skupin enzymů. Funkce vitamínů se projeví obvykle při jejich
nedostatku, tzv. hypovitamínózách. Vitamíny se klasicky člení na
vitamíny rozpustné v tucích (vitamíny A, D, E, K) a na vitamíny
rozpustné ve vodě (vitamíny B-komplexu, vitamín C)

Zdroje a linky:
http://vitamíny.super.cz/
http://www.hardbodynutrition.com/
http://www.biotox.cz/naturstoff/chemie/ch-lipidy.html

Farmakologický slovník, Maxdorf/Jesenius, Praha 1997
Pavel Stratil: ABC zdravé výživy, Brno 1993
Dr. Michael Sharon: Komplexní výživa, Prion 1989, Pragma 1994      

	HOME ARCHEUS HOME LEKY xxx ANTIOXIDANTY1 ANTIOXIDANTY1 ANTIOXIDANTY1