Antioxidanty

-



část 2.


Vitamín A, dehydroretinol, retinol
a karotenoidy s funkcí provitamínu A: karoten (betakaroten), karotin, kryptoxantin

" převod jednotek a ekvivalent provitaminu:
1 RE (retinol ekvivalent) = 1 mikrogram retinolu = 6 mikrogramů
beta-karotenu = 12 mikrogramů směsi ostatních karotenů.
1 IU = 1 m. j. (mezinárodní jednotka) = 0,3 mikrogramů retinolu
= 0,3 RE
1 RE = 3,33 IU
1 mg = 3 300 IU

Vitamín A je skupina látek, které mají podobné chemické
složení a stejný mechanismus působení. Nejdůležitější z nich je
retinol (vitamin A1). Má největší vitamínovou aktivitu a používá
se k vyjádření účinnosti ostatních derivátů. Retinyl aldehyd
(retinal) a metylester retinolu mají účinnost 100%, kyselina
retinová 66%, beta-karoten 50%, 3-dehydroretinol (vitamín A2)
40%, alfa- karoten 25% (jiné údaje uvádí 50 - 54%), gama-karoten
15% (jiné údaje uvádí 42 - 50%), kryptoxanthin 27% (jiné údaje
uvádí 50 - 60%)
a neobeta-karoten 19%. Retinol a retinal se mohou oxidací
a redukcí navzájem přeměňovat." (Podle P. Stratila)
Vitamin A existuje v různých stereoisomerních formách (cis,
trans), nachází se pouze v živočišných tkáních. Prekurzory
vitamínu A jsou provitamíny nazývané karotenoidy. Analogy
kyseliny retinové se nazývají retinoidy. Retinal (v konfiguraci
cis) je součástí fotosenzitivních pigmentů sítnice. Vzniká z
retinolu činností alkohol-dehydrogenasy. Vazbou retinalu s
opsinem vzniká rhodopsin. Dále je vitamín A důležitý pro
integritu epiteliálních povrchů celého organizmu, kde reguluje
proliferaci a diferenciaci buněk.
Dříve nazývaný faktor A se stal vitamínem počátkem století,
když ve dvacátých letech biochemik E. V. McCollum zjistil, že v
tuku rozpustná substance, získaná z tresčích jater nebo obsažená
ve vaječném žloutku nebo másle, má schopnost podporovat růst
laboratorních zvířat. Později se ukázalo, že podobnou substanci
mají některé zeleniny, zelí a špenát. Jednalo se však o
rozdílnou formu. Dnes mimořádný a důležitý vitamín A určuje
biologickou aktivitu skupiny sloučenin: retinolu, retinaldehydu
a kyseliny retinolové.
Vitamín A je rozpustný v tucích. K jeho dokonalému vstřebání
z trávicí trubice jsou nutné tuky a minerály.
V organizmu je uskladnitelný, proto není nutné se starat o
jeho každodenní příjem.
Vyskytuje se ve dvou formách: jednou je aktivní forma, která
se nazývá retinol (nachází se výlučně v potravinách zvířecího
původu), druhou je provitamímn A, který znáte jako karoten (je
obsažen v potravinách jak živočišného, tak rostlinného původu).
Vitamín A se udává v mezinárodních jednotkách (m. j. nebo UI
či IU), nověji v retinolových jednotkách (RE).
1 UI odpovídá 0,3 mikrogramům vitamínu A1 nebo 0,6
mikrogramům karotenu. Je žádoucí, aby se množství vitamínu A
většinou udávalo v RE. (1 RE vitamínu A znamená 1 mikrogram
retinolu nebo 6 mikrogramů beta-karotenu, nebo karoten
proměnitelný na 12 mikrogramů vitamínu A.
Doporučená denní dávka vitamínu A pro dospělé, potřebná pro
prevenci vzniku nedostatku je 1000 RE (= 5000 UI), běžně se
užívá 4000 - 6000 RE (20 000 - 30 000 UI) denně. Doporučená
minimální denní dávka pro ženy je 800 RE (= 4 000 UI), běžně se
však užívá 3 000 - 5 000 RE (15 000 - 25 000 UI). Po dobu
gravidity, pokud je matka zdráva, postačí minimální dávku zvýšit
o 200 RE (= 1000 UI), kojící matky potřebují navíc 400 RE
(=2000 UI). U těhotných a kojících matek u tohoto vitamínu
raději nezvyšujeme příjem nad toto minimální nutné množství.
Dobrou ochranou těhotných žen je také užívat betakaroten místo
retinolu.
U dětí se běžně dávkuje 1 000 - 4 000 RE (5 000 - 20 000 UI)
denně.
Léčebná dávka je od 15 let věku 90 000 UI (90 000 m. j.)
denně a 50 - 70 mg zinku. Tuto dávku je možné brát bez obav
jeden měsíc a po 3-denní pauze vždy znovu měsíc. Pokud máme
český výrobek s obsahem 30 000 UI (30 000 m. j.) v jedné
tobolce, pak užíváme denně 3 tobolky, pokud máme např. výrobek
firmy Natures Bounty s obsahem 8 000 UI (8 000 m. j.) v jedné
tobolce, pak užíváme denně 11 tobolek. Léčebné dávky jsou
indikovány u případů hypovitaminózy, při nemocech zraku,
prostaty, neplodnosti, průdušek a plic, infekcí sliznice a j.
MUDr. Josef Jonáš uvádí následující orientační dávkování
vitamínu A při prevenci a mírném nedostatku:
Dítě ve věku 3 měsíců až 3 let - 0,6 mg/den
Dítě ve věku 7 let - 0,8 mg/den
Dítě ve věku 10 let a dospělý - 0,9 mg/den
Obavy z předávkování jsou oblíbeným strašákem, kterým
lékaři straší pacienty, kteří se rozhodli užívat léčebné dávky
vitamínu A v rámci alternativních léčebných metod. V praxi ovšem
se mohou objevit toxické účinky vitamínu A teprve tehdy, pokud
se po několik měsíců překračuje každodenné dávka 100 000 UI
(podle různých kritérií může být toxická při dlouhodobém užívání
dávka 30 000 - 300 000 denně.) Stačí ovšem jeden - dva dny
vynechat a hladina vitamínu A i jeho zásoba v játrech se rychle
upraví. Při přestávce 72 hodin se normalizuje jakékoliv
předávkování.
Podobné riziko by vzniklo kdybychom několik měsíců pili denně
alespoň litr mrkvové šťávy. Teprve dávku 2 - 3 litry mrkvové
šťávy denně lze opravdu považovat za toxickou. Hypervitamínóze
můžeme předejít také současným braním alfa-tokoferolu (hlavní
forma vitamínu E) a zinku, které urychlují absorbci vitamínu
A v játrech a jeho využívání. Ve spojených státech braly pokusné
osoby po dobu 8 let denně 150 000 UI (150 000 m. j.) a 150 mg
zinku bez jakýchkoli potíží či příznaků typických pro
hypervitaminózu. Nebezpečná je situace pouze u kojenců, kde může
toxické příznaky způsobit už denné dávka vyšší než 200 - 500 UI
(jeden hrneček převařené nastrouhané mrkve obsahuje 15 000 UI
vitamínu A!).
Projevy toxicity - předávkování: vypadávání vlasů, nutkání na
zvracení, zvracení, průjem, olupování kůže, mlhavé vidění, kožní
vyrážky, bolest kostí, nepravidelnost menstruace, únava, bolest
hlavy, zvětšené jater.
Mnohonásobně nenasycené mastné kyseliny spolu s karotenem
pracují proti vitamínu A, pokud nejsou přítomny antioxidanty
(vitamín C, E, selen).
Pokud užíváte denně 400 UI vitamínu E, je vhodné užít nejméně
10 000 UI vitamínu A.
Při užívání antikoncepčních tablet klesá potřeba vitamínu A.
Pokud váš týdenní jídelníček obsahuje více různých druhů
potravin bohatých na vitamín A nebo jejich větší množství, není
třeba tento vitamín doplňovat.
Vitamín A se nesmí užívat zároveň s minerálním olejem. Naopak
přítomnost živočišného oleje či tuku nebo kokosvý olej jeho
vstřebání a využití zvyšují.
Vitamín A působí nejlépe společně s komplexem vitamínů B, C,
D, E, vápníkem, fosforem, zinkem a selenem.
Vitamín A chrání vitamín C před oxidací.
Vstřebávání A-vitamínu ze střeva lidí, užívajících léky proti
vysoké hladině cholesterolu, klesá. Proto by měli vitamín A
doplňovat.
Zejména při léčebných dávkách vitamínu A užívejte doplňky
vždy jen 5 dnů, potom udělejte alespoň 2-denní přestávku. Pokud
Vám léčitel navrhne 3-týdenní kůru, udělejte alespoň 7-denní
pauzu.
Vitamín A neužívejte ve velkých dávkách spolu se
širokospektrálními antibiotiky.
Vitamín A neužívejte spolu s isotretinoidem, lékem proti
akné.
Zinek neužívejte bez vitamínu A.
Neprovádějte těžkou fyzickou práci do 4 hodin po příjmu
vitamínu A, pokud chcete zajistit jeho optimální vstřebání.
Vitamíny A a D nepodávejte pravidelně svému psu nebo kočce
bez doporučení lékaře.
Nedostatek vitamínu A může způsobit ztrátu vitamínu C.
Čím pomáhá organizmu? Zlepšuje šeroslepost a zrakovou
slabost, pomáhá při léčení mnohých očních potíží. Napomáhá
tvorbě oční purpury (retinová červeň, rhodopsin)
Je faktorem růstu a diferenciace tkání - např sekrečního
epitelu. V případech nedostatku se u řasnatých výstelek
dýchacích cest, u slinných žláz, slinivky břišní a prostaty mění
epitel na skeratizované výstelky, tvořící vícevrstvé formy.
Zvyšuje odolnost proti nákaze dýchacích cest.
Zkracuje trvání nemocí.
Udržuje zdravou vnější vrstvu orgánů a tkání. Napomáhá
odstranění stařeckých skvrn.
Urychluje růst, posiluje kosti, udržuje zdravou pleť, vlasy,
zuby a dásně.
Zvětšuje a urychluje růst laboratorních zvířat.
Podporuje reprodukční funkce.
S fosfolipidy a proteiny napomáhá udržet morfologickou a
funkční jednotnost buněčných stěn, pokud se týče udržení
stability lipoproteinového složení stěn buněk a regulace jejich
propustnosti.
Aplikovaný zevně pomáhá při léčbě vrásek, akné, impetiga,
hnisajících vředů, karbunkulů a otevřených vředů. Olej s
vitamínem A,který vymáčkneme z tobolky můžeme použít na masáž
jizev.
Podporuje léčení rozedmy plic a zvýšené činnosti štítné
žlázy.

Nedostatek vitamínu A provází poruchy vstřebání tuku při
žlučníkových a pankreatických onemocněních, malabsorčních
stavech, vzácně při nedostatečném příjmu v potravě.
Nejdůležitější přírodní zdroje vitamínu A a jeho provitamínů:
Rybí tuk a tučné ryby (treska, sleď), slávky, vejce, mléko
(zejména plnotučné a smetana), játra tmavězelené listové a žluté
a oranžové zeleniny. Nejvíce betakarotenu obsahují sladké
brambory (topinambury, židovské brambory), pupalkový olej,
mrkev, kedlubnové listy, karotenový macerát, mladá pšeničná
tráva, sušené meruňky, kapusta, růžičková kapusta, kadeřavá
petržel, špenát a žluté a oranžové dýně a melouny. Menší
množství se nachází v růžových grapefruitech, mangu, meruňkách,
broskvích, petrželové nati, zeleném hlávkovém salátu
a brokolici. Významné množství se nachází také v rajčatech,
churmách (churmy-kaki), mangu, papayi, rynglích, zelí, mandlích,
lískových ořeších, slunečnicových semínkách, červené a žluté
paprice, slunečnicovém oleji, arašídovém oleji, požltovém oleji,
margarínech a másle (bývají o betakaroten obohacované). Čím
tmavější oranžové nebo zelené ovoce či zelenina jsou, tím více
beta karotenu obsahují. V zelené zelenině beta karoten překrývá
a maskuje chlorofyl. Různé množství beta karotenu bylo přítomno
v každém z osmadvaceti běžných druhů ovoce a zeleniny, které
prověřovalo americké ministerstvo zemědělství. Podle pokusů
amerického ministerstva zemědělství se beta karoten neničí
vařením. Podle Janči se betakaroten v mrkvi, pokud ji
nastrouháme a za přítomnosti tuku (např. oleje) osmahneme,
přemění na vitamín A. V každém případě je provitamín A obsažený
v zelenině konzumované s tukem lépe asimilovatelný.
Z kedlubnových listů (zejména mladých) se v USA připravuje celá
řada salátů a dalších jídel.

Vitamín A většinou můžete koupit ve dvou formách. Jedna se
vyrábí z přírodního tuku rybích jater, druhá je forma
dispergovatelná ve vodě. Preparát rozpustný ve vodě obsahuje
retinolacetát nebo retinolpalmitát a doporučuje se těm, kteří
nesnášejí olej.
V České republice je možné vitamín A koupit ve formě tobolek,
olejových kapek a ampulí, případně v tobolkách nebo kapkách
spolu s vitamínem D. Vitamín A obsahují i mnohé polyvitamínové
přípravky dovážené na náš trh.
Hotová jídla - zmrazovaná a opět ohřívaná mají nižší obsah
vitamínu A (i jiných vitamínů)
Vitamín A aktivizuje i ze zásob ve vlastních játrech podávaný
zinek (50 - 70 mg denně pro dospělého člověka) - uvolňuje
vitamín A do krve a urychluje tak procesy hojení ran, popálenin,
kůže, brzdí vývoj šerosleposti. Vit. A reguluje správné dělení
buňek a brání vzniku rakoviny. Ochranný vliv na pokožku,
sliznice, rohovku oka, ochrana proti infekci, podpora
metabolismu, vizuální funkce, stavba pokožky a některých tkání,
zvlášť očních rohovek a spojivek

Následky při nedostatku vitamínu A: náchylnost k infekcím,
poruchy metabolizmu, šeroslepost (xeroftalmie), onemocnění
očních tkaniv, vysychání, lupiny a jiné oční obtíže, náchylnost
k tvorbě nádorů (zvýšení vnímavosti ke karcinogenezi), např.
rakovině plic, zmatnění rohovky, svědění v očích, zarudnutí
víček, vyrážky a puchýřky, suchá sliznice, boláky v ústech,
urogenitální obtíže, zhoršení reprodukčních funkcí, snížení
produkce pohlavních hormonů, zmenšení, splasknutí varlat,
nezájem o sex - páření, rození mrtvých plodů, u plodu v budoucnu
ochudobnění pohlavního zrání - zmenšení "mužskosti"
- "ženskosti" (u chlapců mezi 9 a 15 roky je rovněž - ze
stejných důvodů důležitý přívod vitamínu A a zinku). Prvními
příznaky nedostatku vitamínu A je hyperkeratóza, v těžších
stavech šeroslepost, u dětí je v těžších případech zpomalen
růst s celou řadou dalších projevů. Při neadekvátním (vysokém)
příjmu retinoidů, např. při léčbě kožních poruch, se může
rozvinout hypervitaminóza A. Nejznámějším příznakem
nedostatku vitamínu A je bolest očí při přechodu z šera do světla.
Bolest se objeví i tehdy, když rozdíl v intenzitě osvětlení není zvlášť
výrazný.

Podávání určitých dávek vitamínu A může pomoci dětem
postiženým nemocemi vyplývajícími z přítomnosti viru HIV.
Například pomáhá bojovat proti nemocem zažívacího traktu. (In
časopis Veřejné zdraví, USA 95; studie na kojencích)
"Vitamin A je rozpustný v tucích, je v organismu
uskladnitelný a působí jako antioxidant - zabraňuje oxidaci
mastných sloučenin. V tobolkách je aktivní forma vitamínu
A - Retinol, která se jinak nachází výlučně v potravinách
živočišného původu. K jeho dokonalému vstřebání z trávicí
trubice jsou nutné tuky a minerály.
- pomáhá zlepšovat šeroslepost a zrakovou slabost, je vhodný při
léčení očních potíží
- zvyšuje odolnost proti nákaze cest dýchacích a zkracuje trvání
nemoci
- urychluje růst, posiluje kosti, udržuje zdravou pleť, vlasy,
zuby a dásně
- spolu s vitamínem E chrání plíce před znečištěním ovzduší
- kouření snižuje obsah vitamínu A a C v těle
- retinol brání před infekcí tuberkulózy u lidí i zvířat
- retinol pomáhá organismu ubránit se infekci sliznice,
pokrývající dýchací ústrojí, žaludeční trakt a urogenitální
cesty.
- stres je prostřednictvím brzlíku faktor urychlující spalování
retinolu v těle
- udržuje zdravou vnější vrstvu orgánů a tkání
- napomáhá odstranění stařeckých skvrn
- podporuje léčení rozedmy plic a zvýšené činnosti štítné žlázy
- s vitamínem E chrání proti nádorům, např. proti rakovině plic
Výrobek firmy Walmark obsahuje 6000 I.U. vitamínu A, sójový olej
- 153,4 mg, želatinu - 90 mg (želatina z řas, např. agar asi také
podporuje vstřebání a využití mnoha živin - podle Cayceho),
glycerin 40 mg. Nevhodné pro děti do 3 let. Jako doplněk výřivy
1 tobolku denně)

Vitamín A má zásluhu na pružnosti pleti, vlasům zachovává
lesk a zabraňuje jejich předčasnému šedivění. Rovněž působí
proti nadměrnému vysychání pokožky a omezuje tvorbu vyrážek.
Vitamín A, případně jeho provitamín karoten je bohatě zastoupen
v rajčatech, paprice, špenátu, mrkvi, petrželi, hlávkovém
salátu, mléce, másle a žloutku.
"Vitamin A - retinol - v tucích rozpustný vitamin s velmi
důležitými funkcemi. Funkci vitamínu A má vlastně několik látek.
Tzv. vitamin A1 neboli retinol, dále vitamín A2, což je
3-dehydroretinol, kyselina retinová a retinal. Vitamín
A existuje v různých stereoisomerních formách (cis, trans),
nachází se pouze v živočišných tkáních. Prekurzory vitaminu
A jsou provitaminy nazývané karotenoidy. Analogy kyseliny
retinové se nazývají retinoidy. Retinal (v konfiguraci cis) je
součástí fotosenzitivních pigmentů sítnice. Vzniká z retinolu
činností alkohol dehydrogenasy.Vazbou retinalu s opsinem vzniká
rhodopsin. Dále je vitamin A důležitý pro integritu
epiteliálních povrchů celého organizmu, kde reguluje proliferaci
a diferenciaci buňek. Zdá se, že nedostatek vitaminu A zvyšuje
vnímavost ke karcinogenezi. Nedostatek vitaminu A provází
poruchy vstřebání tuku při žlučníkových a pankreatických
onemocněních, malabsorbčních stavech, vzácně při nedostatečném
příjmu v potravě. Prvními příznaky nedostatku vitaminu A je
hyperkeratóza, v těžších stavech šeroslepost, u dětí je
v těžších případech zpomalen růst s celou řadou dalších projevů.
Při neadekvátním (vysokém) příjmu retinoidů, např. při léčbě
kožních poruch), se může rozvinout hypervitaminóza A. Nejčastěji
k ní dojde u dětí, kdy jim rodiče dávají příliš vysoké dávky
tohoto vitamínu, a to bez současného podání zinku, který
umožňuje jeho využití. Před předávkováním chrání také vitamín C,
který je nejlépe podávat rovněž současně s vitamínem A. Při
podávání provitamínu A (betakarotenu) předávkování vitamínem A
nehrozí. Např. denní konzumace 7,5 mg (25 000 jednotek) retinolu
u dětí vede během jednoho měsíce k toxickým projevům. Příznaky
chronické hypervitaminózy A zahrnují kožní léze (deskvamace
kůže, dermatitida), poruchy růstu vlasů, vypadávání vlasů,
bolesti kostí, anorexii, předrážděnost, hemoragii. Léčba spočívá
ve vysazení retinoidů, většina příznaků mizí během jednoho
týdne. Denní potřeba vitaminu A je 5000 jednotek u můžů a 4000
jednotek u žen. Vitamin A se po podání p.o. absorbuje aktivním
transportem, a to téměř dokonale. Estery retinolu jsou
z cirkulace vychytávány játry, kde je vitamin A skladován
v dostatečném množství. Z jater uvolněný retinol se váže na
globulin v plasmě, a to přibližně z 95%. V cílových tkáních je
retinol oxidován na retinal (sítnice) či kyselinu retinovou.
Terapeuticky se vitamin A podává při jeho skutečném nedostatku
nebo na podporu metabolických a regeneračních procesů, růstu,
imunity a jako antioxidant. Zvýšená potřeba je v těhotenství,
při laktaci a u dětí. Dále mívá vitamin A příznivý efekt
u kožních onemocnění, jako je akné, psoriáza, aj. Použití
vitaminu A, resp. retinoidů, u nádorových onemocnění je ve
stadiu zkoušení." (Podle Farmakologického slovníku)
K nežádoucím účinkům některých retinoidů patří erytrém
a fotosenzitivní reakce.
"Retinoidy - syntetické analogy vitaminu A, přesněji kyseliny
retinové. Patří k nim např.: tretinoin, isotretinoin, etretinát.
I když přesný mechanismus působení retinoidů není znám,
ovlivňují epiteliální diferenciaci, keratinizaci a produkci
mazu. Retinoidy mohou mít závažné NÚ. Nesmějí se podávat u
pacientů s jaterním poškozením, neboť sami mohou funkci jater
nepříznivě ovlivnit. Dochází ke zvýšení triglyceridů v plasmě.
Kvůli teratogenitě se nesmí podávat v těhotenství, ani kojícím
matkám. K indikacím retinoidů patří různá kožní onemocnění,
např. psoriáza, ichtyóza, akné vulgaris, aj. Látky se podávají
p. o. nebo lokálně." (Podle Farmakologického slovníku)

Vitamín A bývá správně kombinován s vitamínem E, aby byly
posíleny některé funkce jeho účinku a aby tolik nepodléhal zkáze.

KAROTENOIDY
se dělí na ty, které slouží jako provitamín vitamínu A a na ty
ostatní.


Provitamíny A:
Vitamín A je v organizmu neskladný a podávání většího
množství je toxické. Je lépe přijímat jeho prekursory -
retinoidy (karoten, karotin, kryptoxantin), což jsou vlastně
provitamíny, z nichž pravděpodobně v játrech vzniká účinkem
enzymu karotenázy vitamín A. Provitamíny, zvláště karoten jsou v
organizmu skladné, nejsou toxické (alespoň ne tím způsobem jako
vysoké dávky vitamínu A) a dokázalo se jejich protirakovinné
působení. (podrobněji viz betakaroten).
Výhodou přírodních zdrojů provitamínů A je zejména, že jsou
v nich kombinovány s jinými antioxidanty a flavonoidy (včetně
různých karotenoidů), které zvyšují jejich stabilitu, asimilaci
organizmem a účinek. Užívat například jen betakaroten může
zejména při předávkování nebo při nízké hladině jiných antioxidantů
v krvi (např. u kuřáků nebo u osob žijících ve znečištěném životním
prostředí) způsobit paradoxní reakci: betakaroten začne oxidovat, zvýší
množství volných radikálů v organismu a tím (až několikanásobně) např.
riziko tvorby rakoviny či infarktu.

Beta-karoten. Je to oranžové barvivo, spojované s prevencí
srdečních infarktů, nepravidelného srdečního rytmu, mrtvice a
rakoviny, zvláště pak rakoviny plic. Nachází se v oranžovém (meruňky),
zeleném (brokolice, kapusta), červeném (mrkev) a žlutém (dýně, melouny)
ovoci a zelenině. Beta-karoten zlepšuje imunitní
funkce a ničí singletové volné kyslíkové radikály. Pacienti s
rakovinou (zvláště s rakovinou plic, žaludku, jícnu, tenkého střeva,
děložního krčku a dělohy) mají často nízkou hladinu beta karotenu v
krvi, což je důsledkem jeho nízkého přísunu ve stravě. Podle jedné
studie byla hladina beta karotenu v krvi u postižených rakovinou plic
ve srvovnání se zdravými jedinci třetinová. Podobně jedna britská
studie z poslední doby zjistila, že u mužů s nejvyšší hladinou beta
karotenu v krvi je oproti mužům s hladinou nejnižší vznik rakoviny,
zejména rakoviny plic, jen šedesátiprocentní. (nesmíme ale zapomínat,
že potraviny obsahující betakaroten, tedy zejména zejména kapusta
a zelí obsahují i další protirakovinné látky, které ovlivnily výsledek
statistického šetření.) Nadměrné užívání betakarotenu, zejména, pokud
nejsou v těle přítomny v určitém množství další antioxidanty může
údajně redoxní děje v organismu posílit, místo aby je brzdilo.
Když se ale podíváme, jak snadno zhnědnou nesířené sušené meruňky,
asi na tom něco bude. Pokud chceme oddálit hnědnutí meruňkového
či rynglového kompotu, můžeme to podomácku udělat jednoduše, když
jako poslední vložíme do sklenice jednu celou (nebo polovinu
u půlených plodů) sušenou sířenou meruňku. O využitelnosti
betakarotenu ve smyslu možností jeho přeměny na vitamín A lidským
organizmem se vedou pře. Nejprve to vypadalo, že stačí ke strouhané
mrkvi přidat trochu oleje (tuku) a betakaroten se snáze asimiluje
a ve větším množství přemění. Systematický výzkum však dospěl
k pesimistickým závěrů. Betakaroten se mění na vitamín velmi neochotně.
Tyto schopnosti asimilovat a přeměňovat betakaroten jsou jednak
individuální, jednak záleží na zdravotním stavu (např. na stavu střevní
sliznice), ale zejména je třeba betakaroten užívat v jeho různých formách,
tedy z různých přírodních zdrojů. Bez přirozeně pestré stravy, která
kombinuje více jeho zdrojů jsou výsledky jeho přeměny většinou chudé
a vitamín A je třeba přijímat přímo buď konzumací příslušných potravin
(např, játra) nebo suplementací. V současné době trpí většina naší
populace nedostatkem vitamínu A.

Hlavní zdroje betakarotenu: Tmavě oranžová, žlutá a tmavě zelená listová
zelenina (brokolice, kapusta, dýně). Žluté a oranžové ovoce a zelenina
- meruňky (velká koncentrace je zejména v sušených meruňkách), mrkev,
žlutý meloun, žluté a oranžové dýně a melouny, sladké brambory, pupalkový
olej, karotenový macerát, mladá pšeničná tráva, kapusta, růžičková kapusta,
petrželová nať (zejména kadeřavá), špenát. Menší množství se nachází v růžových
grapefruitech, mangu, zeleném hlávkovém salátu a brokolici. Čím tmavější
oranžové nebo zelené ovoce či zelenina jsou, tím více beta karotenu obsahují.
V zelené zelenině betakaroten překrývá a maskuje chlorofyl. Různé množství
betakarotenu bylo přítomno v každém z osmadvaceti běžných druhů ovoce
a zeleniny, které prověřovalo americké ministerstvo zemědělství.

Hlavní zdroje beta karotenu: Tmavě oranžová a tmavě zelená
listová zelenina. Nejvíce obsahují sladké brambory, pupalkový
olej, mrkev, karotenový macerát, mladá pšeničná tráva, sušené
meruňky, kapusta, růžičková kapusta, kadeřavá petržel, špenát
a žluté a oranžové dýně a melouny. Významné množství se nachází
také v rajčatech, churmách (churmy-kaki), papayi, mangu, rynglích,
zelí, mandlích, lískových ořeších, slunečnicových semínkách, červené
a žluté paprice, slunečnicovém oleji, arašídovém oleji, požltovém oleji,
margarínech a másle (bývají o betakaroten obohacované). Menší
množství se nachází v růžových grapefruitech, mangu, meruňkách,
broskvích, petrželové nati, zeleném hlávkovém salátu a brokolici. 

Podle pokusů
amerického ministerstva zemědělství se beta karoten neničí vařením.
Betakaroten je provitamínem vitamínu A:
Vitamín A je v organizmu neskladný a podávání většího
množství je toxické. Je lépe přijímat jeho prekursory -
retinoidy (karoten, karotin, kryptoxantin), což jsou vlastně
provitamíny, z nichž pravděpodobně v játrech vzniká účinkem
enzymu karotenázy vitamín A. Provitamíny, zvláště karoten jsou v
organizmu skladné, nejsou toxické a dokázalo se jejich
protirakovinné působení. To znamená, že hrníček čerstvé mrkvové
šťávy denně spolu s dostatkem vitamínu C, E, vlákniny,
flavonoidů, rostlinných bílkovin a rostlinných tuků při omezení
nebo vyloučení živočišných produktů obsahujících tuk (maso,
mléko, vejce) nás pravděpodobně ochrání před vznikem rakoviny.

Obsažen ve výrobku SOMA BRONZ PLUS: Betakaroten, hlavní složka
přípravku je jednak součástí antioxidačního systému, jednak
samotný pomáhá chránit kůži před různým poškozením, zvyšuje její
odolnost. Mimo to snižuje riziko srdečního infarktu, jeho
významný preventivní účinek je také u některých často se
vyskytujících nádorových onemocnění. Obsah - v 100 g ( v kapsli)
karotenový macerát 68,75 g (275 mg), olej z pupalky 10 g (40
mg), betakaroten 2,625 g (10,5 mg), vit. E 2,5 g (10 mg),
bílkovina 14 g, tuk 79 g, sacharidy 1 g

Obsah betakarotenu v mg/100g
Meruňky sušené 17,6
broskve, sušené 9,2
sladké brambory (tompinambury), vařené 8,8
mrkev 7,9
kapusta, sekaná 4,7
špenát, syrový 4,1
meruňky, syrové 3,5
dýně, konzervovaná nebo kaše 3,1
ananasový meloun 3,0
dýně, zimní, kaše 2,4
řepa, vařená 2,2
hlávkový salát, odrůda Romaine 1,9
grapefruit, růžový 1,3
mango 1,3
hlávkový salát, zelené listy 1,2
brokolice, vařená 0,7
růžičková kapusta 0,5

Čím tmavější oranžové nebo zelené ovoce či zelenina jsou, tím
více beta karotenu obsahují. V zelené zelenině beta karoten
překrývá a maskuje chlorofyl. Různé množství beta karotenu bylo
přítomno v každém z osmadvaceti běžných druhů ovoce a zeleniny,
které prověřovalo americké ministerstvo zemědělství. Podle
pokusů amerického ministerstva zemědělství se beta karoten
neničí vařením. Podle Janči se betakaroten v mrkvi, pokud ji
nastrouháme a za přítomnosti tuku (např. oleje) osmahneme,
přemění na vitamín A. V každém případě je provitamín A obsažený
v zelenině konzumované s tukem lépe asimilovatelný.
Beta karoten. Je to oranžové barvivo, spojované s prevencí
srdečních infarktů, nepravidelného srdečního rytmu, mrtvice
a rakoviny, zvláště pak rakoviny plic. Beta karoten zlepšuje
imunitní funkce a ničí singletové volné kyslíkové radikály.
Pacienti s rakovinou (zvláště s rakovinou plic, žaludku, jícnu,
tenkého střeva, děložního krčku a dělohy) mají často nízkou
hladinu beta karotenu v krvi, což je důsledkem jeho nízkého
přísunu ve stravě. Podle jedné studie byla hladina beta karotenu
v krvi u postižených rakovinou plic ve srvovnání se zdravými
jedinci třetinová. Podobně jedna britská studie z poslední doby
zjistila, že u mužů s nejvyšší hladinou beta karotenu v krvi je
oproti mužům s hladinou nejnižší vznik rakoviny, zejména
rakoviny plic, jen šedesátiprocentní.
na 500 g Vitamín A VitamínC Thiamin Riboflavin Niacin
kedluben list 15 500
mladá pšenice 12 000
petržel nať 1 500
acerolatřešně 0 0 12 0,32 2,10
jablko 550 47 0,17 0,14 0,7
meruňky 16 500 75 0,2 0,28 3,6
avokádo 1 650 110 0,55 1 8,3
ryngle 8 000 22 8 0,9 8
banány 1 100 66 0,25 0,32 0,33
hrušky 220 31 0,13 0,28 0,84
boysen 650 32 0,07 0,5 3,8
ostružiny 2 200 140 0,2 0,26 2,5
meloun cantaloup16 500 200 0,26 0,2 3,5
meloun casaba 80 32 0,11 0,08 1,5
cherimoyas 55 66 0,53 0,6 6,9
datle 550 0 0,55 0,7 13,2
jahody 300 283 0,13 0,32 2,9
fíky 600 11 0,39 0,33 2,37
granát. jablka 11 0,08 0,08 0,8
grapefruit 700 1 500 0,28 0,2 1,3
borůvky 460 64 0,23 0,27 2,1
maliny černé 20 110 0,33 0,57 5,4
maliny červené 900 167 0,21 0,58 5,5
meloun medový 130 76 0,14 0,1 2
rybíz černý 1 500 1 100 0,28 0,28 1,1
červený a bílý 1 000 330 0,22 0,28 0,55
třešně 1 100 72 0,33 0,33 2,3
kokos 10 0 0,31 0,24 3,25
dýně 5.600 33 0,15 0,39 2
limetky 55 155 0,11 0,09 0,8
olivy 350 11 0,11 0,1 0,11
pomeranče 1,7 300 0,7 0,35 2,4
papaya 11 000 330 0,33 0,3 1,9
kaki 11 400 46 0,12 0,09 0,44
švestky 1 900 50 0,25 0,24 3,3
broskve 8 250 64 0,15 0,36 6,9
brusinky 1 000 110 0,23 0,13 0,57
rebarbora 220 20 0,07 0,15 0,7
mandarinky 1 600 116 0,22 0,06 0,44
rajčata 5.500 165 0,42 0,33 4,4
meloun červený 4 000 100 0,2 0,22 1,4
hrozny 950 53 0,29 0,22 1,8
citrony 55 177 0,14 0,07 0,44
meloun cukrový 16 500 200 0,26 0,2 3,5

Karotenoidy, které nejsou provitamínem A

lutein,capsanthin, lykopen, zeaxantin

Lykopen. Lykopen je ve stále větší míře oslavován jako látka s
protirakovinnými účinky. Například výzkumníci z Univerzity Johnse
Hopkinse zjistily, že lykopen silně chybí v krvi pacientů s rakovinou
pankreatu. Nizké hladiny lykopenu si povšimli i u postižených
rakovinou konečníku a močového měchýře. Výzkumníci z ilinoiské
univerzity v Chicagu zjistily nedostatek lykopenu u žen s vysokým
rizikem prekarcenózního stavu zvaného intraepiteliální neoplazie
děložního krčku. Někteří vědci považují lykopen za silnější
antioxidant než beta karoten, s kterým je chemicky příbuzný.

Hlavní zdroje lykopenu v potravinách: Nejrozšířenějším zdrojem s
vysokou koncentrací lykopenu jsou rajčata, i když ve váhovém poměru je
na něj vodní meloun bohatší. Rajčata obsahují 3,1 g lykopenu na 100 g,
vodní meloun 4,1 g. Lykopen je látka, která dává těmto rostlinám
červenou barvu. Malé množství lykopenu je přítomno i v meruňkách.
Barva červených bobulí však lykopenem způsobena není.
Vaření nebo konzervace lykopen neničí. Pokusy amerického
ministerstva zemědělství ukazují, že dušená rakčata obsahují stejné
množství lykopenu jako rajčata syrová.
Protože volné radikály vznikající v organizmu během expozice
ionizačním zářením a následně po ní m.j. likvidují v těle potřebné
nenasycené mastné kyseliny, můžeme organizmus podpořit jejich
suplementací.

Indoly. Indoly jsou jednou z nejstarších známých složek potravy s
protirakovinným účinkem - při pokusech se zvířaty jsou při blokování
rakoviny velmi úspěšné. Pracují tak, že detoxikují rakovinotvorné
látky. U lidí je zvláště vysoká pravděpodobnost, že pomohou zabránit
rakovině tlustého střeva a rakovině prsu. U rakoviny prsu indoly
ovlivňují metabolizmus estrogenu.
Hlavní zdroje indolů v potravinách: Čeleď křížatých rostlin, kam
patří brokolice, růžičková kapusta, zelí, květák, řeřicha, křen,
kapusta, kedlubny, hořčice, ředkvička, tuřín a vodnice.
Studie na Manitobské univerzitě zjistily, že vařená křížatá
zelenina zanechává asi polovinu indolů ve vodě.



Kvercetin. Kvercetin je jedním z nejsilnějších biologicky aktivních
členů rodiny flavonoidů, která se nachází v ovoci a zelenině.
Kvercetin je pravděpodobně hlavní příčinou ohromných léčebných účinků
cibule. Podle pokusů doktora Terrance Leightona, profesora biochemie a
molekulární biologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, jsou
některé cibule kvercetinem tak napěchované, že tato sloučenina
dosahuje až 10% jejich suché váhy.
Kvercetin má všestranný potenciál působit proti nemocem. "Kvercetin
je jednou z nejsilnějších protirakovinných látek, která kdy byla
objevena," říká doktor Leighton. Zneškodňuje několik rakovinotvorných
látek, zabraňuje poškození buněčné DNA a působení enzymů, které
podněcují růst nádoru. Kvercetin působí i proti zánětům, bakteriím,
houbovým infekcím a virům. Účinkuje i tak, že pomocí modulace
imunitního systému tlumí alergické reakce (protože potlačuje uvolnění
histaminu z buněk), čímž podle všeho pomáhá bojovat s alergiemi, jako
je například senná rýma. Kvercetin je skutečně chemicky podobný
cromolynu, antialergickému léku, o němž je známo, že blokuje histamin.
Vyhlášený léčebný vliv cibule na astma a alergie je možno přičíst
právě této schopnosti spolu s jeho protizánětlivými účinky. Kvercetin
působí proti trombóze a pomáhá bránit vzniku krevní sraženiny. Jako
antioxidant pohlcuje volné kyslíkové radikály a pomáhá bránit tuku v
oxidaci (peroxidaci lipidů). O kvercetinu je proto známo, že brání
poškození cév volnými kyslíkovými radikály a okysličeným cholesterolem
LDL a pomáhá udržovat cévy čisté a průchodné.
Hlavní zdroje kvercetinu: Žlutá a červená cibule (ne však cibule
bílá), červené hrozny (ne však hrozny bílé), brokolice a italská žlutá
tykev. Česnek, blízký příbuzný cibule, kvercetin kupodivu neobsahuje.
Kvercetin se tepelnou přípravou nebo mrazením neničí.

Koenzym Q 10 (ubichinon, ubichinon-10). Tato málo známá složka
potravy je jedním z nejlepších antioxidantů, které pomáhají
detoxikovat škodlivý cholesterol LDL. Ve vysokých koncentracích se
nachází v částečkách LDL a podle Balze Freie z Harvardu se zdá, že
koenzym Q-10 brání nebezpečné oxidaci cholesterolu LDL ze všech
antioxidantů nejúčinněji, dokonce účinněji než vitamín E. Koenzym Q10
také pomáhá obnovit vitamín E, takže obě látky pracují společně
(synergicky). Koenzym Q10 je možná dalším důvodem, proč jisté tučné
ryby pomáhají odvrátit srdeční choroby.
Hlavní zdroje koenzymu Q10: Sardinky, makrely, arašídy, pistácie,
sójové boby, vlašské ořechy, sezamové semínko, některé druhy masa -
zejména hovězí srdce, vaječný žloutek, klíčky vojtěšky.

Vitamín C. Vitamín C je všestranným a mocným antioxidantem a zdá
se, že nás chrání před astmatem, bronchitidou, zákaly, srdeční
arytmií, anginou pectoris (bolesti na prsou), mužskou neplodností,
některými vrozenými poruchami přenášenými muži a rakovinou všech typů.
Ve zkumavkách vitamín C zastavil dokonce i růst viru HIV. Mnoho
odborníků si myslí, že antioxidační schopnosti vitamínu C pomáhají
zabránit oxidaci cholesterolu LDL a proto je tento vitamín významným
činitelem při boji s ucpanými cévami a nemocemi kardiovaskulárního
systému. Vitamín C a vitamín E se vzájemně posilují a obnovují (působí
synergicky). Hlavní zdroje jsou: Červená a zelená paprika, brokolice,
růžičková kapusta, květák, jahody, špenát, citrusové plody a zelí.
Tepelná příprava v zelenině ničí asi polovinu vitamínu C. Nezáleží
však na tom, jaké množství vody použijete: pokusy ukázaly, že
brokolice vařená ve čtvrt šálku vody ztratí stejné množství vitamínu
jako brokolice vařená v litru vody. Nejlepší řešení je příprava v
mikrovlnné troubě, která v brokolici ničí maximálně 15% vitamínu C.
Nejvydatnější zdroje vitamínu C: mladá pšeničná travička, kiwi,
brokolice, paprika, křen, pažitka, žlutý meloun, grapefruit, kysané
zelí, hlávkový salát, nať petržele, šípky různých růží, rakytník
řešetlákový, černý rybíz, jeřáb obecný, některé druhy citrónů a
pomerančů, jablko Ontario
Některé látky narušují účinek vitamínu C. Jsou to některá sedativa,
hypnotika (barbituráty), acylpyrin a antikoncepční pilulky.
Vitamin E (tokoferol). Díky svým antioxidačním účinkům je vitamín E
označován za jednoho z hlavních ochránců srdce a cév. Lidi s vyšší
hladinou vitamínu E v krvi postihne arytmie, angina pectoris i infarkt
s menší pravděpodobností. Vitamín E je na rozdíl od vitamínu C a beta
karotenu rozpustný v tucích, a může proto pomoci ochránit molekuly
tuků před oxidací, která vede k nemocem. Vitamín E je například mocným
nepřítelem řetězových reakcí volných kyslíkových radikálů, které se
mohou prodrat buňkami a okysličovat jejich membrány. Přítomnost
vitamínu E může tuto katastrofální řetězovou reakci zastavit. "Vitamín
E v buněčné membráně působí jako hasicí přístroj," říká Joe Mc. Cord,
odborník na antioxidanty. z Coloradské univerzity.
Vitamín E je přítomen v cholesterolu LDL, což znamená, že může
pomoci zabránit molekulám tohoto typu cholesterolu v oxidaci nebo
toxicitě a schopnosti vyvolat události, které se projeví ucpáním a
poškozením cév.
Hlavní zdroje vitamínu E: Rostlinné oleje, mandle, sójové boby,
slunečnicová semínka, lískové ořechy, dýňová semínka, obilné klíčky,
řeřicha, rajčata, brokolice, avokádo
Vitamín E působí synergicky se selenem, jejich účinek se vzájemně
posiluje.
Vitamin B 15 - kyselina pangamová (pangaminová) je účinný
antioxidant a pomáhá předcházet tvorbě peroxidů, které se podílejí na
procesu stárnutí.
Squalin je mozkový nutrient typu metabolizérů s antioxidačním
účinkem. Mozkové nutrienty jsou biochemicky aktivní látky, které
vznikají jako produkt mozkových metabolických procesů a umožňují mozku
řídit všechny mentální a tělesné funkce. Mozkovým nutrientem kategorie
metabolizérů je squalin. Prvním, kdo objevil squalin (u žraloků čeledi
Squalidae) a popsal jeho možné účinky, byl profesor Mitsumaro
Tsujimoto z Tokijské univerzity (1897 - 1906), za což byl odměněn
nejvyšším císařským řádem za vědecký objev. U člověka poprvé objevili
squalin švícarští vědci v letech 1931-36 (Karrer, Helfenstein
a Calour), ve všech rostlinách pak američtí vědci v letech 1970 - 80
(Clark, Melrose, Jainsz). Lidský organizmus si vytváří squalin
v játrech a v submikroskopických množstvích též v mozku, slezině,
ledvinách a reprodukčních orgánech.
Squalin je prekurzorem biologicky "zdravého" a potřebného
cholesterolu typu HDL - high density lipoprotein, který rozpoští
usazeniny cholesterolu v krevním oběhu a snižuje jeho hladinu v těle.
Z cholesterolu HDL se rovněž tvoří všechny steroidní hormony. Squalin
okysličuje buňky v celém těle tak, že na sebe navazuje vodu a uvolňuje
kyslík. Nemocné buňky v kterémkoli tělesném orgánu mají zvýšenou
schopnost squalin přijímat. Squalin je chemickou bází všech
nenasycených mastných kyselin omega 3, EPA, DHA vitamínů
D a E a dalších látek.
Pravidelné užívání squalinu:
- je účinnou prevencí vzniku a transportu karcinogenních látek,
zejména likviduje účinky volných radikálů - ma účinky antioxidantu
- zamezuje vzniku zácpy i průjmu (s výjimkou některých infekcí)
- chrání metabolizmus jater a ledvin (dialyzací a antioxidačním
účinkem) - posiluje regeneraci kůže a zlepšuje průběh většiny kožních
onemocnění - zvyšuje pružnost stěn krevních cest a jejich průchodnost
- urychluje hojení všech poranění kůže - zlepšuje proces krvetvorby
a tvorby imunogenů - eliminuje četné vedlejší účinky dlouhodobě
nasazených léčiv - zvyšuje libido - squalin je nejlepší známou
ochranou před negativními účinky chemoterapie a radioterapie při léčbě
rakoviny.
Některé dílčí účinky squalinu se projeví již po několika dnech
užívání. Hlavní, biologicky zvláště významné účinky, se však projeví
až po několika měsících.
Squalin má antioxidační účinky a je bází dalších antioxidantů. Sám
uvolňuje kyslík v potřebné formě a na potřebných místech, přitom
nepřispívá k tvorbě kyslíkových radikálů a jejich vznik naopak
blokuje.
Díky squalinu a jemu podobným látkám je třeba za přírodní
antioxidant považovat i olej ze žraločích jater. Velké množství
squalinu obsahují některé tkáně hlubinného žraloka černého.

SO2 - kysličník siřičitý má dezinfekční, antiseptické účinky, ve
víně působí jako stabilizátor a antioxidant, brání rozkladu chuťových
a aromatických látek a vzniku nebo přemíře látek nevhodných, zejména
vznikajících jako produkt nežádoucích kvasinek (např. octovžch),
bakterií a plísní. Přestože někteří léčitelé předpokládají negativní
vliv některých sloučenin na srdce a lékaří znají negativní reakci na
plíce a alergickou či nesnášenlivou reakci na SO2, není zatím možné
síru nahradit nebo vynechat - víno by většinou ztratilo svou
charakteristickou chuť a vůni. Snad by bylo řešení spojení dvou látek
- látky s baktericidním účinkem a nějakého syntetického antioxidantu,
které se zatím využívají např. jako přídavné látky pro krmení psů
a jejichž silný antioxidační účinek výrazně prodlužuje život laboratorních
zvířat.
PŘEHLED PŮSOBENÍ
Kterým účinkům oxidantů mohou antioxidanty z potravy zabránit:
- Snížení imunity
- Zmenšení negativního účinku odpadních látek metabolizmu
- Zmenšení škodlivého účinky některých běžných i škodlivých látek
životního prostředí
- Přeměně cholesterolu LDL na formu, která může ucpat cévy
- Ukládání této formy v tepnách
- Útokům na genetický materiál buněk a vzniku mutací, jež mohou vést k
rakovině
- Zničení buněk v oku, což vede ke vzniku šedého zákalu a molekulární
degenerace
- Zásahům do normálních procesů, zvýšení krevního tlaku
- Ničení nervových buněk, které vede k poškození nervového systému,
jako je např. Parkinsonova nemoc a Lou Gehrigova choroba
- Podněcování zánětů, tak jako se tomu děje při artritidě a astmatu.
- Poškození spermatu, jež vede k neplodnosti a vrozeným vadám
- Antioxidanty mohou chránit lidský zárodek před poškozením a mutacemi
(např. vitamín E), což je důležité zejména v počátečním období jeho
tvorby
- Zlepšují ochranu proti řadě typů nádorových onemocnění
- Chrání některé enzymy a vitamíny, resp. mají výnam při jejich tvorbě
- Chrání sportovce, staré lidi a těžce pracující před působením
volných radikálů vzniklých a uvolněných vyšší zátěží
- Nemocná játra často zatěžují organizmus volnými radikály a ten
(stejně jako nemocný orgán) potřebuje zvýšenou ochranu pomocí
antioxidantů.
Antioxidanty mohou výrazně podpořit stav jater, které jsou zvláště
při jejich onemocnění zatíženy působením radikálů.
Nemocná játra (např. s cirhózou) mohou být vážným faktorem při
vzniku trombóz a infarktu. Antioxidanty patří mezi důležitá
hepatoprotektiva a mohou nežádoucí jevy zmírnit
- Samotné antioxidanty mohou eliminovat pozdní škody vznikající
následně po ozáření až o 30%. Jde zejména o omezení vzniku volných
radikálů a jejich působení.
- Antioxidanty chrání potraviny - např. betakaroten tuky, SO2 víno
apod.

DIAGNOSTIKA NEDOSTATKU
Nový výzkum antioxidantů je natolik přesvědčivý, že doktor Williams
A. Pryor, vedoucí výzkumu lékařské biologie na Luisianské státní
univerzitě, prosazuje vývoj a masové nasazení krevního testu, který by
stejným způsobem, jakým nyní testy zjišťují hladinu cholesterolu v
krvi zjistil náš "antioxidační status". Tento test by zjišťoval úroveň
škodlivého okysličení ve vašem těle a také to, zda konzumujete
dostatečné množství neutralizujících antioxidantů. Pokud byste trpěli
silným okysličením a měli nízký příjem antioxidantů, byli byste
označeni jako vysoce náchylní k nemocem a poradili by vám příjem
antioxidantů zvýšit.
Pro své zdraví a přežití nemůžete udělat nic důležitějšího než to,
že budete důsledně jíst potraviny plné léčivých antioxidantů.

VÝROBKY
Vedle jednotlivých volně prodejných antioxidantů jsou na trhu i
přípravky vícekomponentní, které nám zajistí zvýšený příjem více
antioxidantů současně.
Český výrobek Spofavit trio a Spofavit trio junior obsahuje
základní trojici antioxidantů: vitamín C, vitamín E a beta-karoten.
Americký fitness-produkt firmy AFP Antioxidants obsahuje navíc
selen. Podobně i Protect 4 Life nebo Anti-oxidants firmy California
Fitness. Coenzyme Q-10 od téže firmy obsahuje vedle klasických
antioxidantů také ubichinon (Q-10).

J. Carperová: Potraviny - zázračné léky
kol: Jídlo jako jed - jídlo jako lék, Reader s Digest Výběr
P. Stratil: ABC zdravé výživy
časopis Sprit
materiály SPOFA, CF



Přípravek Squalin Softgels je možné objednat si prostřednictvím
Spirit centra, Na Stráni 17, 400 21 Ústí nad Labem.
Přípravek se vyrábí z jater tzv. černého hlubinného žraloka, ale
je pravděpodobné, že tuto látku obsahují i ostatní přípravky
obsahující olej ze žraločích jater (Shark oil aj.) antioxidanty -
zabraňují vzniku tzv. volných (většinou kyslíkových)
radikálů. Mezi ně patří vitamíny C, E, A (a další karotenoidy -
beta-karoten, glutation, lutein, zeaxantin aj.), B2, B12,
squalin, glutathion, indoly, koenzym Q 10, selen, měď a zinek
a některé bioflavonoidy, jako např. kvercetin a lykopen

- vitamíny B6, B12 a kyselina listová brání oxidaci cholesterolu
a vytváření škodlivých pěnových buněk



The Times: Nepatrný Červ nositelem tajemství o věčném mládí
Titul: ČTK
Datum: 07.09.2000
Název: The Times: Nepatrný Červ nositelem tajemství o věčném mládí
------------------------------------------------------------------------


LONDÝN 6. září (ČTK/The Times) - Prostředek, který lidem umožní žít déle, se po převratném objevu
britských a amerických vědců stává reálnou možností. Výzkumnému týmu z univerzity v britském
Manchestru a z Buckova institutu v americké Kalifornii se poprvé podařilo podstatně zpomalit proces
stárnutí živoucího organismu, a to napodobením obranné schopnosti těla, napsal britský deník The Times.
Výsledky výzkumné studie, publikované v odborném časopisu Science, ukazují, že léky na podobné bázi
by v budoucnu mohly být použity na prodloužení lidského života. Význam spočívá zejména v možnosti
najít léky pro neléčitelné nemoci jako jsou například Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

Vědci při pokusech podávali mikroskopickým červům hlísta prostředky působící proti volným radikálům,
které bývají spojovány se stárnutím. Většina takto ošetřených červů žila až o polovinu déle než ti, kteří
žádné léky nedostávali. Navíc skupina zmutovaných hlístů, které se jinak nedožívají dospělého věku, žila
po ošetření stejně dlouho jako zdraví jedinci.

"Byli jsme překvapeni tím, co jsme při experimentu postupně viděli pod mikroskopem. Když neošetření
červi umírali, červi, kterým jsme podávali léky, se kolem pohybovali plní života. Pokaždé, když jsme pokus
opakovali, to fungovalo, a my jsme si uvědomili, že jsme na stopě něčemu významnému," Řekl Gordon
Lithgow z manchesterské univerzity.

Je ještě příliš brzy na to, aby mohla věda s jistotou říci, zda bude možné aplikovat výsledky výzkumu také
na člověka. Podle Lithgowa "je zde naděje, že v budoucnu budeme schopni lépe a racionálněji navrhovat léky,
které zabrání nebo odsunou nemoci spojené se stářím".

"Tyto výsledky jsou prvním opravdovým náznakem toho, že stárnutí je stav, který může být ošetřen pomocí
vhodné léčebné terapie," prohlásil Simon Melov z Buckova institutu. Melov nyní hodlá opakovat podobné
pokusy se savci. "Další studie na vyšších organismech v blízké budoucnosti nám umožní odpovědět, zda
máme přehodnotit stárnutí jako nevyhnutelnost," dodal Melov.

Červi byli ošetřováni syntetickými enzymy, umělou verzí dvou přirozených enzymů, které chrání tělesné
buňky proti "oxidačnímu stresu" způsobenému volnými radikály. Léky neutralizují škodlivé látky tím,
že mění radikální peroxidy vodíku a kyslíku na neškodnou vodu a kyslík.

Elizabeth Millsová, ředitelka centra pro výzkumy stárnutí, zdůraznila, že cílem všech výzkumů bude
především předcházení nemocem stáří a ne jen samotné prodlužování života. "Půjde hlavně o to, umožnit,
aby léta, která má člověk k dispozici, prožil tak zdravě, aktivně a nezávisle, jak to jen bude možné," dodala
Millsová.

jvr mik

--------------------------------------
C Praha Publishing, s.r.o./ ČTK


Protirakovinné látky v pivu
Směs látek objevená pouze v chmelu a v hlavním produktu jeho užití – v pivu, získává na významu jako doplňková součást výživy, která by v budoucnu mohla chránit před mnoha typy nádorů.


 


Xanthohumol – látka s protinádorovým účinkem.

Výzkumníci z Oregonské státní university poprvé zjistili vztah těchto flavonoidů k rakovině zhruba před  deseti lety. Látku tehdy nazvali  xanthohumol. Nyní vyšel k této problematice v časopisu Phytochemistry článek,  který shrnuje  poznatky celé řady pracovišť. Zdá se, že  chmelové flavonoidy dokáží částečně chránit od rakoviny prostaty a tlustého střeva, a že mohou sloužit také jako náhrada hormonální terapie u žen v přechodu.


 


Fred Stevens: „Chmelové flavonoidy jsou jako antioxidanty účinnější než vitamín E“.

„Xanthohumol je jedna z významných složek s chemo-preventivním účinkem na rozvoji nádorů jakou jsme  studovali,“ tvrdí Fred Stevens, výzkumný pracovník Ústavu Linuse Paulinga pri Oregonské státní univerzitě. Podle tohoto docenta v oboru lékařské chemie na fakultě farmakologie se nyní můžeme těšit na velký boom  zájmu o protinádorové účinky flavonoidů. Mák tomu pádný důkaz -explozi článků zaměřených  tímto směrem.
V největším zájmu výzkumu je objasnění mechanismu jakým tyto látky působí a jaký je jejich význam v metabolických pochodech. Podle Stevense je „na spadnutí“ doba, kdy se na trhu objeví tyto látky ve formě „výživových doplňků“. Umožní jim to skutečnost, že se jedná o látky, které jsou již dnes součástí výživy a tak nebudou podléhat při uvádění na trh tak přísným ověřovacím zkouškám, jaké se vyžadují při uvádění na trh u nových léků.
Dojem, že pití piva nás ochrání před rakovinou by ale byl mylný. Většina piv má totiž těchto ochranných látek velmi málo. Tělo má navíc omezenou schopnost si xanthohumol ukládat do zásoby. Ale jako reklamní tah to nemá chybu. Jiná situace ale nastane, jakmile budou vyvinuty postupy k uchování těchto látek v účinné formě a v jejich distribuci jako doplňku výživy.

Xanthohumol byl v chmelu objeven již v roce 1913. Jeho molekulu začali výzkumníci studovat již v roce 1950, ale celá desetiletí se jí zabývali jen pivovarníci z pohledu jakou chuť dává pivu. Od roku 1990 se datuje výzkum této látky také z pohledu toxikologického a protinádorového účinku. Zatím byl prokázán jeho účinek proti nádorovým buňkám způsobujícím rakovinu prsu, tlustého střeva, vaječníků, a prostaty.
Xanthohumol působí na nádorové buňky několika způsoby. Jedním z účinků je inhibice skupiny enzymů, které jsou označovány jako cytochromy P450, které mohou aktivovat nádorový proces. Druhé pole působnosti je v účinku vyvolání aktivity „chinon reduktázy“, enzymu účastnícího se detoxikace karcinogenů. Tento účinek  brání rozvoji nádoru v jeho počátečních stádiích.

Poněkud z jiného soudku je estrogenní účinek některých z chmelových flavonoidů. Toto jejich  hormonální působení může být využito v prevenci problémů, které u žen navozuje  menopauza. Xanthohumol a humulon rovněž inhibují proces resorpce vápníku z kostí, působí tak proti vzniku osteoporózy.

 


„Zdravé pivo“ z Německa konzumenta přesvědčuje, že má zvýšený obsah antioxidantů a látek proti rakovině.

Vedle výše uvedených účincích látek přítomných v pivu a ve chmelu, které lze doložit výzkumnými pracemi, se na trhu nyní objevily přípravky, jejichž základem je chmelový extrakt a které slibují ženám zvětšování poprsí. Klinické studie, které by tento efekt potvrzovaly, ale žádný z výrobců těchto přípravků zatím nepředložil. Což je pochopitelné - neexistují.

Poněkud jinou vlaštovkou  je německé  „zdravotní“ pivo se zvýšeným obsahem xanthohumolu. Začátek slova xanthohumol má ostatně již v názvu a honosí se jím i na etiketě. Při výrobě piva s vysokým obsahem xanthohumolu ale nezáleží jen na tom, kolik chmelu do piva přidáme, hodně záleží na technologii výroby. Při klasické výrobě dochází k velkým ztrátám těchto účinných látek, především při chlazení mladiny, kvašení a filtraci piva. Celková ztráta činí 50 až 60 %.

Pivo Xan ale není v tomto směru zase až takovou novinkou. Japonci s protirakovinnými účinky svého piva  Kirin – pilsner přišli již na přelomu loňského roku. Jejich reklama se opírala  o výsledky pokusů Dr Nozavy z Jokohamy, který aby dokázal účinky japonského „zdravotního piva“,  dával do žrádla potkanům chemikáli vyvolávající zhoubné bujení – azoxymethan. Polovině z nich pak dával k pití místo vody pivo. Jeho potkani „chlastometři“ měli o 22% případů rakoviny méně.

Xanthohumol se jeví být mocným antioxidantem, a to dokonce  ještě účinnějším, než jakým je například vitamín E, který někteří z nás berou proto, aby nám bránil oxidaci lipoproteinů (LDL) a  snižoval tak účinek zlého cholesterolu.
Zdá se, že vyznavači pivního moku dostávají k ospravedlnění svých poklesků další, těžko zpochybnitelné argumenty. A protože se jedná o produkty lupulinových žláz chmelových šišek, mohlo by to pomoci i našemu chmelu, protože odrůda Agnus je na zmíněné látky zvláště bohatá.

Řada antioxidantů může pomoci v boji proti s rakovinou. Je ale třeba vědět,

které zesilují účinek léčiv, které tlumí toxický vliv léčiv na organismus, které

snižují účinek léčiv a je třeba je užívat samostatně. Některé antioxidanty
dokáží samy léčit nádory.

"Neuroblastomy reagují nápadně dobře na léčbu hraničními dávkami vitaminů A, E 
a dále selenu a acetylcysteinu. U vitaminu E v dávkách nad 400 I.E. denně byly pozorovány
tzv. srdeční komplikace, proto se před vyššími denními dávkami z tohoto hlediska varuje.
Hraničně vysoké, až několikamiligramové dávky selenu nitrožilně tlumí bolesti a současně 
asi nádor i léčí."

------------------------------------------------------------------------

Poznámka k flavonoidům: Nejdůležitějším z flavonoidů, nacházejících se ve chmelu ve formě prenylflavonoidů, je xanthohumol (bývá označován také jako látka X). Z dalších zástupců se ve chmelu nachází desmethylxanthohumol (DMX), isoxanthohumol (IX) a 8-prenylnaringenin (8-PN). Taxonomicky patří prenylflavonoidy mezi polyfenoly chalkonové řady. Prakticky tvoří přechod mezi chmelovými pryskyřicemi a polyfenoly. Společně s pryskyřicemi a silicemi se tvoří v lupulinových žlázách. Xanthohumol tvoří až 90 % celkových prenylflavonoidů obsažených ve chmelu. V průběhu výroby piva se xanthohumol izomeruje na isoxanthohumol, který je tak nejdůležitějším prenylflavonoidem v pivu. Podobně se desmethylxanthohumol izomeruje na 8-prenylnaringenin a 6-prenylnaringenin (6-PN).


Autor: Josef PazderaDatum:04.12.2005 v 11:56

www.osel.cz

x



NA ZACATEK
POKRACOVANI
     

HOME ARCHEUS HOME LEKY VITAMINY

ANTIOXIDANTY1 MALINY-OSTRUZ. ANTIOXIDANTY3