Aktuální témata


OBSAH

Nová versus Stará ekonomika
* Nová ekonomika vytlačuje starou
* Nová ekonomika, nový kapitalismus a tři nové knížky
* Nové systémy řízení a nová ekonomika
* Ekonomika sítí v americkém Silicon Valley

Zaměstnanecké a manažerské vlastnictví
* Financovaná vnitřní privatizace
* Akciové opce a zaměstnanecké akcie
* Systémy postupného převodu vlastnictví

Druhá vlna reinženýringu
* Co je E-inženýring?
* Integrovaný podnik v USA – jak dál po reinženýringu
* Podnikání na internetu
* Americké dilema, IT-technologie a tvrdá lekce pro Čechy
* Odstranění mezičlánků – disintermediace
* Masová zakázkovost – kustomizace

Zaměřeno na regiony
* Bojíte se globalismu
* Nezaměstnanost je nemocí Evropy
* MM-nezaměstnanost a regiony
* Bez průmyslu a zemědělství?
* Proč jsou sítě malých podniků nutností

CO DĚLAT?
* Strategie záchrany čs. hospodářství
* Kodex podnikového chování
* Budoucnost patří malým podnikům – I v ČR?

7
Nová versus Stará ekonomika



NOVÁ ekonomika vytlačuje STAROU

Existuje reálné nebezpečí, že staré ekonomické myšlení, představitelé a zastánci STARÉ ekonomiky, jakož i praktiky „trasformování" postaru se v ČR v červenci znovu pohodlně usadí, ať již v jakémkoli politickém hávu. Bylo by to pro tuto zemi opravdové neštěstí, ob-zvláště pro mladší generace. Již nyní si lze všimnout starých, až příliš známých tváří, které s obnošenými úsměvy usilují o další dekádu u moci.
Celé desetiletí se ČR soustřeďovala na propagaci a uplatňování vyčerpané, nefunkční, učebnicové Staré ekonomiky, kterou Amerika razantně zavrhla již v roce 1992. Následky se daly předvídat a jsou dnes všeobecně známé: český úpadek, stagnace, přešlapování a bezvý-hlednost. Současné informační a znalostní technologie však přinesly vyspělému světu tzv. Novou ekonomiku (NEW ECONOMY), která razantně vytlačila tu Starou (OLD ECO-NOMY). Nové myšlení, noví lidé a Nová ekonomika dnes tvoří základní kameny hospodář-ského úspěchu vyspělých států.
Naši noví politici budou muset říkat o českém hospodářství pravdu již proto, že prostí lidé pravdu dávno znají či alespoň tuší. Ze starého politika čiší až patologický optimismus a lhaní považuje za svou pracovní náplň. Nový politik říká pravdu.
Ve Staré ekonomice se vyučíte oboru či profesi, Nová ekonomika vyžaduje nepřetržité a celoživotní vzdělávání a učení. Stará ekonomika vychází z jistot, bezpečí a pojištění, zatímco Nová ekonomika odměňuje podnikavost, rizikovost a pružnost.
Nová ekonomika (N.E.) vytváří nové pracovní příležitosti. Stará ekonomika (S.E.) jen chrání a konzervuje pracovní místa stará.
S.E. pracuje s kapitálem a kapitálovým vybavením. N.E: odměňuje znalosti, vědomosti a intelektuální vlastnictví.
N.E. vyžaduje a odměňuje reaktivnost, změnu a rychlost. S.E. prostě jen konzervuje status quo.
S.E. funguje a reguluje shora dolů, z centra do provincií. N.E. vychází zdola, zmocňuje distrikty a lokality, vyměňuje centrální regulaci místním partnerstvím a spoluprací podniků.
N.E. vychází z předpokladu, že obě strany mohou a musí vyhrát, tj. z nenulových hospodářských „součtů". S.E. vychází z „nulového součtu", tj. tvá výhra je a musí být mou ztrátou.
S.E. funguje v makrosféře, tj. tam, kde se utrácí, ale nevytváří žádné bohatství. N.E. vychází z mikrosféry, tj. spoléhá na jedince, podniky a lokality jako jediné zdroje tvorby národ-ního bohatství.
N.E. vytváří systémy, které nedovolují a neodměňují korupci. S.E. postihuje korupci až po činu, tj. pozdě a neefektivně – ponechává zkorumpované systémy beze změny.
S.E. využívá lidí a prostředí ke svým cílům. N.E. vychází z cílů lidí a jejich prostředí.
N.E. nezná v hospodářství ideologii či politiku, zná pouze výkony dobré a špatné. S.E. odmítá i dobré a žádoucí řešení z důvodů ideologie a dogmatu.
Výčet kontrastů N.E. versus S.E. je pravděpodobně bez konce.
Otázka N.E. kontra S.E. není otázkou módy, vkusu, zalíbení, politiky či ideologie. Mnohé aspekty N.E. jsou jistě nepohodlné a znepokojující, jako každá nová cesta. Mnohé aspekty S.E. jsou často pohodlné a obnošené jako stará vesta.
N.E. je faktem a skutečností dohledné budoucnosti vyspělých zemí i vyspělých lidí. S.E. prostě nefunguje a již nikdy fungovat nebude. Konec již byl. Čím dříve to v ČR pocho-píme, tím lépe.
Pochopení ,a přijetí N.E. je v ČR vážně opoždění, ale žádoucí a pro prosperitu země zcela nezbytné. Urychlené zavržení S.E. a zamítnutí jejích arogantních a hlasitých nositelů by bylo osvobozující.

Nová ekonomika, nový kapitalismus - a tři nové knížky

Nová ekonomika (New Economy) - o které se v ČR příliš nehovoří (a ani se nepraktikuje) - v moderních zemích rapidně vytlačuje "ekonomiku starou". Vyčerpaná, nefunkční a učebnicová stará ekonomika dnes na globálních trzích prostě neplatí, i když ji zpátečnická Klausova vláda do ČR očkovala trvale a tvrdohlavě. Nyní budeme na svou naivní tvrdohlavost po dlouhá léta ekonomicky doplácet.
Co vlastně přestavuje Nová ekonomika? Principy tak překvapivé, že v ČR mnohým vyráží dech.
Uvažte: Politici musí říkat pravdu. Profese vyžaduje nepřetržité a celoživotní vzdělávání a učení. Podnikavost, rizikovost a pružnost se cení. Staré práce se eliminují, ale nové pracovní příležitosti se tvoří. Odměňují se znalosti, vědomosti a intelektuální vlastnictví stejně jako reaktivnost, změna a rychlost. Moc se přenáší na regiony a lokality a namísto centrální regulace převládá místní partnerství a spolupráce místních podniků.
Dále: Obě strany mohou a musí vyhrát, výhra jednoho nesmí být ztrátou druhého. Důležití jsou jedinci, podniky a lokality, nikoli makroekonomická byrokracie. Korupci je třeba zamezovat preventivně, nikoli po činu. To už je (sakra) pozdě. Výchozím bodem jsou vždy cíle zákazníka-občana a jejich prostředí, nikdy cíle úřadů a byrokracie. Ideologie a politika se podřizují výkonům a výsledkům, ne naopak.
Proto "oni" mohou a my ne.
Oni se vzdělávají a my ne. Oni spolupracují, my se pereme. My jedeme po staru a oni pros-tě "jedou". My s bráníme všemu novému, oni se o vše nové perou. Oni již dokončili rein-ženýring a restrukturalizaci, my jsme nezačali. Oni pronikají na světové trhy, my plánu-jeme pronikání do Ruska. Oni komunikují na Internetu a World Wide Web, my tlacháme na mobilech.
Ekonomika, podnikání a řízení vyspělého světa se za uplynulých deset let změnily mnohem výrazněji než všechny transformace v postkomunistické Evropě dohromady.
Dobrou úvodní knihou do Nové ekonomiky je Kevin Kelly, Nes Rules for the New Economy (Viking). V "Nových pravidlech pro tuto Novou ekonomiku" Kelly zdůrazňuje síťo-vou formu podnikové organizace: podnik jako síť nezávislých ale spolupracujících ekono-mických aktérů - zaměstnanců a manažerů a jejich týmů. Jejich činnost není řízena příka-zem či plánem, ale vnitropodnikovým trhem. Pochopení sítí je cestou k úspěchu. Hospo-dářství je vlastně komunikace. A informační technologie a Internet jsou srdcem i mozkem komunikace.
Diane Coyle napsala The Weightless World (MIT Press), tedy "Svět v beztížném stavu". Proč beztížnost? Znalosti a vědomosti, Internet a spolupráce, sítě a komunikace, inovace a strategie - ty přece nic neváží (a vlastně ani moc nestojí). To jenom cihly, montážní haly, ocelové traverzy a nesmyslné betonové monstrozity něco váží - a něco stojí.
Co je "beztížná" politika? Ta politika, která decentralizuje administrativu a moc do jednotlivých lokalit, až na úroveň měst. Zatímco síla a moc národního státu rapidně upadá, vliv regionů, lokalit a měst prudce vzrůstá - jak ekonomicky, tak politicky. V Americe se říká: "veškerá politika je lokální". Globalizace a integrace jsou tedy doprovázeny regionalizací a lokalizací moci.
Mocní tohoto světa dnes již nesídlí na hradech, ale v podhradích.
Hospodářská činnost na místní úrovni získává na síle. Celá řada komunit dokonce zavedla místní peníze. Jen v Anglii a Austrálii existuje přes 500 různých systémů místní měny. V USA mnohem více. Typickým příkladem je Ithaca, N.Y. (sídlo Cornel University), kde se místní peníze nazývají "Ithaca Hours". Tyto místní měny umožňují přímou směnu zboží a služeb - bez hotovosti a kapitálu.
Třetí knížku New Rules for a New Economy (Cornel University Press) napsal Stephen A. Herzenberg a kol. Tato "Nová pravidla" se zabývají hospodářskou nejistotou, strachem ze ztráty zaměstnání a problémy překonání ulpívání na statutu quo. Pro stále pohyblivější pra-covní silu, která připomíná spíše řemeslníky, tovaryše a fachmany dřívějších dob, se dopo-ručuje organizace do profesionálních společností, cechů a podobných sdružení. V americké "Sillicon Valley" je pohyb zaměstnanců mezi jednotlivými podniky nejsnadnější a nejply-nulejší - základ pružnosti a hospodářského úspěchu světoznámého regionu.
Dnes v USA nejvíce lidí zaměstnává firma Manpower Inc. (přes 2 miliony lidí v roce 1997), která poskytuje služby dočasných pracovních sil podnikové sféře. Cení se pohyb a pohyblivost, nikoli sezení "za pecí".
Je na čase se vzpamatovat, probudit se z noční můry neúspěšných podniků a podnikání v ČR. Úroveň českého managementu je jistě velmi nízká (asi na 45. místě ve světě), ale hlavně je fixovaná, nedynamická, neučící se. Plané řeči o tom, jak hodně se udělalo a čeho všeho se dosáhlo, nikomu nepomohou. Sebechvála je nejslabší formou motivace.
Je třeba se otevřít novému světu nového kapitalismu spolupráce, týmové práce, inovace a účasti na globálních trzích. Malé podniky Nové ekonomiky by se pro ČR mohly stát cestou k prosperitě jedinců i společnosti. Jinak bude zase pozdě, jako již tolikrát v české historii.
Nové systémy řízení a nová ekonomika

Manažeři a podnikatelé v ČR dnes stojí před tvrdým oříškem: konkurenceschopné systémy podnikového řízení se v posledních dvou letech radikálně změnily. Jak zvýšit úroveň čes-kého managementu, který se za posledních osm let v podstatě "nepohnul"? Progresivní ekonomiky, obzvláště v USA, již v podstatě dokončily rozsáhlý reinženýring svých výrob-ních procesů a věnují se plně novým potřebám globálních trhů. Američané tak určují krok v zavádění nových systémů řízení a ujímají se tak dřívějších iniciativ Japonců.
Nové koncepce podnikové kinetiky, masové kustomizace, disintermediace, hyperkonkurence a síťových organizací dominují novým trendům. Starší problematiky reinženýringu, řízení "právě včas" (JIT) a celkového řízení kvality (TQM) jsou dnes ve světě považovány za "dané", tedy nutné, ale zdaleka ne postačující. V ČR tato nutná fáze ještě zahájena ne-byla.
V MBA kurzech na Fordhamově univerzitě dnes v mé výuce dominují tři koncepce: Networks, Mass Customization a Disintermediation.
Nový americký, a tím i globální management, lze shrnout v několika principech (též Business Week, August 31, 1998), které tvoří základní bloky globálního hospodářského úspěchu:
1. Sítě, sítě, sítě. Nové informační technologie (IT/S) umožňují efektivní a přímé propojování se zákazníky, dodavateli, partnery a zaměstnanci. Sítě přinášejí rychlost, produktivitu a flexibilitu jak mezi podniky-partnery, tak i uvnitř podniku, mezi zaměstnanci a týmy.
2. Zákazník určuje strategii. Nikoli skupinka "stratégů" ve vrcholovém řízení, ale klíčoví zákazníci určují strategii podniku. Zákazníci mají nejvíce znalostí a jsou nejlépe vybaveni, aby vyhodnotili, co chtějí, a o čem by tudíž podniková strategie měla být.
3. Znalosti a schopnosti jsou základním kapitálem. Podniky kupují další podniky, spojují se do sítí a vytvářejí aliance. Nikoli pro finanční výhody, zvýšení podílu na trhu nebo pod-poru růstu, ale hlavně proto, aby získaly čerstvý znalostní kapitál, nové myšlenky a nové produkty.
4. Týmy, týmy, týmy. Týmová práce, aliance s partnery, dodavateli i zákazníky, založená na důvěře a spolehlivosti vztahů, vytváří nové organizační prostředí nutné pro globální hyperkonkurenci. Vytváření vzájemných výhod mezi partnery je základem týmové práce.
5. Sdílení bohatství, ne příjmů. Mzdy a příjmy individuálních zaměstnanců jsou méně dů-ležité než spoluvlastnictví podnikového kapitálu. Moderní podniky užívají celé škály ná-strojů k odměňování a udržování nejlepších zaměstnanců a manažerů pomocí odměňova-cích systémů volby akcií (options), které pomáhají vytvářet ze zaměstnanců a manažerů kapitalisty, neudržují je tedy v pouhém námezdním vztahu.
6. Osobní, neformální vztahy spolupráce. V éře vysokých technologií získává na důležitosti bezpříkazové, neformální prostředí. Manažer je "coach", mentor, poradce a spolupracovník a ne pouhý (v kravatě přiškrcený) "nadřízený".
Od roku 1990 měly české podniky téměř celou dekádu na zvládnutí reinženýringu podnikových procesů (nezaměňovat s politickou "restrukturalizací"), zbourání byrokratických hierarchií příkazového řízení, zavedení bezzásobových (just-in-time) systémů, privatizování (nikoli kupónové zveřejňování) podnikového vlastnictví, zavedení soukromého spoluvlastnictví zaměstnanců a prosazení se v globálních podnikových sítích.
Tím si české podniky mohly připravit aspoň výchozí platformu pro zavádění moderních systémů řízení světové třídy. ČR si tak mohla vytvořit jakousi konkurenční výhodu přinejmenším v Evropě, když ne ve světě. Nestalo se.
Nyní je třeba opět dohánět trendy, které se nám již tolikrát vyhnuly. Jak?
1) Uvědomit si, že jsme součástí globální hyperkonkurence, ať se nám to líbí nebo ne.
2) Neporovnávat se s těmi, kteří jsou na tom hůř než my, ale jen s nejlepšími na světě.
3) Nedomnívat se, že si to můžeme dělat "po svém" nebo že v ČR máme "zvláštní pod-mínky". Taková arogance by měla smysl je tehdy, kdybychom nejlepšími na světě skutečně byli.
4) Učit se a vzdělávat se, dychtit po všem novém a lepším. Nepřetržitě. Je bezpřed-mětné pyšnit se stagnací a úpadkem.
5) Soustředit se na ekonomiku. Produktivita, konkurenceschopnost a růst by vyřešily ce-lou řadu pseudoproblémů, kterými se dnes zabýváme.
6) Je třeba opustit zastaralou disidentskou mentalitu. Spolupráce a důvěra místo podezří-vání, ideologie a sebeokrádání musí být na pořadu dne.



Ekonomika sítí v americkém Silicon Valley

Sítě malých a středních podniků se měly stát základem revitalizace české ekonomiky na přelomu století. Krizová situace tradičního hospodářství by tomu napovídala. I přes vyna-ložené úsilí v podnikové sféře se tak nestalo. Místo v ČR se dnes sítě spolupráce explo-zivně rozvíjejí v USA, a to s nevídanými úspěchy, daleko přesahující evropské výsledky Veneta, Bavorska a Norska.
Silicon Valley (SV), okres Santa Clara, Kalifornie – to není budoucnost, ale přítomnost tzv. Nové ekonomiky čili Ekonomiky sítí (Network Economy). Jádrem úspěchu je Silicon Valley Network Inc., koalice soukromých podniků, regionální samosprávy a občanských organizací „Křemíkového údolí".
Celá Česká republika se mohla stát takovým regionem podnikové spolupráce – a ještě může.
Americká vláda dnes mluví o „Silicon Continent" - rozšíření principů sítí malých podniků na celý severoamerický kontinent. Clinton musel dokonce nedávno italskému D‘Alemovi „přednášet" o výhodách sítí v italském Venetu. Jen okres Santa Clara generoval v roce 1997 přes 62.000 nových pracovních příležitostí a dalších 22.000 loni. Ať dál někdo říká, že informační technologie vedou ke ztrátě pracovních míst!
Průměrný reálný příjem na obyvatele je „v Údolí" přes $50.000 ročně. A to v zemi, kde je benzin levnější než lahvová voda.
Někteří v ČR namítají, že ne všechny SV podniky jsou malé. - Jistě ne, ale ještě před ně-kolika lety byly. Nazýváme je „gazely": malé podniky, které však díky sítím rapidně (bě-hem několika let) rostou do podniků středních a velkých. SV jen v roce 1998 zaznamenalo 92 gazel. Jak je to možné? Využití Internetu jim umožňuje přístup na globální trhy. - Zde máte strategický námět pro ČR: ne zdražování Internetu, ale jeho poskytnutí zdarma všem malým podnikům organizovaným v sítích – to by byl „rachot".
Firma Collaborative Economics (Ekonomika spolupráce) v Palo Alto připravila statistický rozbor produktivity v SV. Jak známo, v Nové ekonomice se produktivita měří podle tzv. přidané hodnoty (value added). V podstatě: Kolik každý pracovník či zaměstnanec „přidá" k celkové (na trhu realizované) hodnotě výrobku či služby.
? V sektoru počítačů a komunikací přidaná hodnota na zaměstnance v SV činí přes $250.000 ročně (USA průměr jen $100.000 ročně).
? V polovodičových zařízeních je přidaná hodnota na zaměstnance $225.000 - průměr USA $110.000.
? Každý zaměstnanec v SV tedy vytváří až $250.000 ročně.
? Ani jedno odvětví v SV není pod $50.000 ročně a všechna přesahují průměry USA.
? Sektor software např. produkuje přes $175.000 na zaměstnance, zatímco průměr USA je kolem $80.000.
V ČR byla odvětví počítačů, telekomunikací, polovodičů, software, inovačních služeb, biotechnologií a profesionálních služeb zcela zanedbána. Také využití nových technologií v sítích podnikové spolupráce nenastalo - z prostého důvodu: nejsou sítě.
Když jsem byl na školení v Santa Clara v rámci Productivity Inc. (partner Středoevropského centra produktivity v Praze) navštívil jsem celou řadu malých podniků, mnohé i s tradičními výrobky (ovšem vyráběnými a prodávanými netradičně), jejichž přidaná hodnota přesahovala české průmyslové „giganty".
Éra průmyslových dinosaurů skončila.

Jak má tedy vypadat správná regionální politika na přelomu století?
1. Celá vládní samospráva musí na Internet, do veřejně dostupného prostoru, průhledná a efektivní, reagující „on-line" na své zákazníky: podniky, podnikatele a občany.
2. Celá legislativní infrastruktura musí na Internet a musí využívat „elektronického podpisu". Zbavena byrokracie a „notářů" slouží všem občanům on-line, v zájmu rozvoje přímé demokracie, tedy pojmu v ČR zcela neznámém.
3. Telekomunikace vyžadují okamžitou a plnou deregulaci, infrastruktur a vybavení širokokapacitními kanály, umožňující přenos dat a informací, ne jen neproduktivní „tlachání" na mobilech.
4. Daně! - Nezdaňuj počítače, telekomunikace, Internet, domácí kanceláře a elektronické obchody. Zdaňuj (a to vysoce) tabák, alkohol a benzín.
Především ale: vytvářej vzájemnostní sítě spolupráce podniků a místní samosprávy, které jsou jediné schopné generovat novou práci, zvyšovat produktivitu, obnovit konkurence-schopnost a přivést tak českou společnost do 21. století.