http://www.quido.cz/redirect.asp?id=9



Ahoj lidi!
Všichni svítíme a topíme, stravujeme se a oblékáme, cestujeme, nakupujeme a svými odpadky
zatěžujeme skládky a spalovny. Přiznejme si už konečně svůj vlastní díl odpovědnosti za nemoc
planety Země, za stav prostředí - kritický pro život zvířat, rostlin i nás.

Dokažme být skromější a k sobě přísnější. Obrňme se proti posměškům ignorantů a zkusme si vzít
za své alespoň některé nápady z Desatera domácí ekologie, které bude postupně zveřejňováno na těchto
stránkách. Naučme se rozlišovat, co je pro nás v životě důležité a co postradatelné.

Zkusme přemýšlet o uvedených námětech a určitě zjistíme, že co je ekologické, co prospívá Zemi,
prospívá i nám. Zjistíme, že to, co je ekologické může být i levnější nejen v budoucnu, ale teď hned
a pro každého z nás . . .

1. voda
2. energie
3. spotřební zboží
4. ovzduší
5. odpadky a druhotné suroviny
6. doprava a pohyb
7. zahrádka
8. strava
9. zdraví
10. člověčenství a úcta k životu

Ministerstvo
životního
prostředí,
Rezekvítek


Při zpracování použito Desatera domácí ekologie Aleše Máchala a Mojmíra Vlašína.
Kresby v celém seriálu: Jan Horký
(jako student Gymnázia Příbram)

-JF-


voda

* Voda je stále vzácnější a dražší, nezřídka platíme 30 Kč/m3. A tak např. voda na jedno vykoupání
nás může přijít až na 6 Kč (plus náklady na ohřev). Proto si plnou vanu dopřejeme jen vyjímečně,
raději se krátce osprchujeme.

* Jednopákovými nebo termostatickými vodovodními bateriemi (Příklad: Páková termostatická dřezová
baterie damixa.) lze ušetřit vodu i energii, neboť umožňují jednoduché a rychlé nastavení potřebného
průtoku vody o požadované teplotě. Vodu můžeme ušetřit i různými nástavci či usměrňovači vody,
které nasávají vzduch a provzdušňují tekoucí vodu, takže pro stejný dojem a účinek při mytí je její
spotřeba menší. Navíc jsou obvykle přepínatelné na sprchu (povytažením), což je vhodné i při
oplachování ovoce a zeleniny. Při čištění zubů, "mokrém" holení či delším mytí rukou nemusí voda
nepřetržitě téci.

* Nádobí myjeme v dřezu s uzavřeným odpadem, mytí pod tekoucí vodou mnohonásobně zvyšuje její
spotřebu. Nádobí oplachujeme ve vlažné vodě. Dřezy (ani umývadla a vany) a odpady nečistíme
louhem, neboť ten kromě jiného naleptává smalt a zdrsňuje tak povrch dřezu, který se pak hůře čistí.
Totéž platí o používání různých "písků" na nádobí, umývadla a vany, které obsahují křemičitou
moučku. Při výběru vhodného saponátu je dobrá rada drahá. Lze však vycházet z výsledků testů
prostředků pro ruční mytí nádobí, keramických obkladů, WC a van, které provedla nadace Rosa.
V nich dopadla nejlépe česká Lena natur, která nabízí náhradní obal a zároveň je v ní užita taková
směs tenzidů, která je relativně snadno odbouratelná. Lena natur získala navíc i známku MŽP ČR
"Ekologicky šetrný výrobek". Celou tabulku s výsledky testů prostředků pro ruční mytí nádobí
lze nalézt na adrese http://www.ecn.cz/ekolist/z970101.htm.

* Automatické pračky mají vysokou spotřebu vody, proto pereme maximální dávky prádla, které
pračka umožňuje (obvykle 5 kg - viz návod výrobce). Pokud si pořizujeme novou, je vhodné si vybrat
pračku s menší spotřebou vody a vyššími otačkami při odstřeďování (prádlo je sušší). Výběr vhodného
prášku na praní není jednoduchý, neboť i když je krabice celá popsaná, kromě přihlouplých reklamních
sloganů tam toho spotřebitel mnoho nenalezne. Lze snad pouze porovnávat obsah fosfátů a dávkování.
Na jednotné označování z hlediska ekologické šetrnosti výrobci zatím nebyli nuceni přistoupit, a tak
jediným kritériem jsou opět výsledky testů. Ty lze najít na adrese http://www.ecn.cz/ekolist/
99012751.htm.

* Vodu lze ušetřit i na WC, neboť jedno spláchnutí přijde na cca 30 haléřů. Ne vždy je nutno splachovat
celou nádrž. Je proto vhodné dokoupit některý ze šetřičů (ne všechny pracují spolehlivě, viz
http://www.ecn.cz/ekolist/z970704.htm), umožňující dávkování vody. Zde je více možností u mís typu
"kombi". Důležitá je také pravidelná údržba (čištění) mechanizmu regulujícího přítok a uzavírání vody
aby záchod "netekl". Do záchodu nesplachujeme zbytky léků ani chemikálií.

* Zimní solení chodníků neškodí jen vodě, ale také zeleni, obuvi a dokonce i některým dlažebním
materiálům či betonu. Pokud je tedy nutné sypat, je vhodnější použít písek nebo piliny.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
energie

* Pamatujme, že nejekologičtější a nejlevnější energií je energie ušetřená. Nejvýraznějších úspor
energie lze dosáhnout při vytápění, ohřevu teplé vody a vaření.

* Úspor při vytápění můžeme dosáhnout ve 3 oblastech: co nejlepším využitím tepelné energie paliva, vhodným tepelným režimem bez zbytečného přetápění a větrání a dobrou tepelnou izolací.

* Pokud přemýšlíme o rekonstrukci ústředního topení, měli bychom uvažovat o plynu. Pokud není
k dispozici, tak o topném oleji. Elektřina je sice velmi vhodná, ale topení vychází poměrně draho.
Pokud nemáme zvláštní důvod používat pevná paliva, raději se jim vyhneme. Výhodou plynných
a tekutých paliv (a samozřejmě i elektřiny) je možnost regulace výkonu kotle ve velikém rozsahu,
a to regulace elektronické. Přednost dáváme kotli s malým obsahem vody, což je pro rychlou regulaci
vhodnější.

* U kotlů na pevná paliva je regulace (pokud tam vůbec je) "mechanická", která nemá vazbu
na okamžité "požadavky" radiátorů. Navíc - jak už bylo zmíněno - nemají tyto kotle velký rozsah
regulace a při menším výkonu je hoření nedokonalé, tj. neekonomické a co se ušetřilo při nákupu
paliva se prodělá během provozu. Zejména, je-li kotel předimenzován (co kdyby byla velká zima?)
a pak topí naplno jeden týden za deset let a zbývajících devět let zamořuje své okolí a doslova vyhazuje
majiteli peníze komínem.

* Vhodný tepelný režim by měl zajišťovat pokojový termostat nebo termostatické (termoregulační)
ventily. Pokojový termostat by měl být regulovatelný nejen pro jednotlivé hodiny během dne ale
i na každý den v týdnu, aby se topení v době nepřítomnosti ztlumilo a před příchodem domů opět
stačilo místnosti vyhřát na požadovanou teplotu. Termostatické ventily umožňují nastavit individuální
teplotu v každé místnosti, kterou pak sami udržují (i v případě působení cizích zdrojí tepla, např.
slunce). Doporučuje se 18°C v ložnici, 20°C v kuchyni 22°C v obývacím pokoji. Tak se nechá uspořit
asi 10% nákladů na topení (zvýšení teploty o 1°C ve všech místnostech znamená zvýšení spotřeby
energie o 6%). Větrat se má krátce a intenzivně (to platí zejména při použití termostatických ventilů,
které se při dlouhém větrání snaží místnost vytopit a otevřou se naplno). Termostatické ventily
se vždy montují vodorovně tím způsobem, aby byly co nejméně ovlivněny teplem radiátorů.

* Naši pradědečkové sice žádné odborné znalosti v oboru tepelných izolací neměli, ale drahocenné teplo
si uchovat uměli: postaralo se o to dříví složené u zdi a seno nebo sláma na půdě. Na to se později při
stavbě nových domů jaksi pozapomělo. A tak jsou mnohé stavby z hlediska tepelné izolace
nevyhovující. Pokud potřebujeme tepelnou izolaci domu zvýšit, jsou v podstatě dvě možnosti: můžeme
izolovat buď vnější nebo vnitřní stranu obvodové zdi. Izolace vnější strany je účinější ale dražší
a neodborná práce firmy (skvrny, trhliny ve spojích)se tu projeví už po první zimě . Vnitřní izolace
sice tak účinná není, je však jednosušší a levnější. U vnitřní izolace můžeme navíc použít i různé
obklady na bázi polystyrénu, a to nejen na zdi ale také na stropy (jejichž plocha bývá větší než
obvodových zdí a také je tam nejvyšší teplota). Více o tepelné izolaci je možno nalézt
na http://www.ecn.cz/ekolist/zdenr.htm.

* Pozornost je třeba věnovat také dveřím a oknům. Jednak proto, že i dveře a okna by měly mít
srovnatelnou izolační schopnost jako stěny (bohužel většinou utíká tepelná energie okny 3 - 5 krát
intenzívněji) a jednak by měly dobře těsnit. Starší dveře a okna je vhodné utěsnit některým
z kvalitních těsnění na bázi silikonu (zasunutého do vyfrézované drážky nebo lepeného), molitanová
těsnění mají krátkou životnost, vrzající kovotěs zavrhneme rovnou. Pokud v noci používáme
na oknech a dveřích závěs, můžeme ušetřit až 3% z celkové spotřeby tepla.

* Vodu na mytí a koupání obvykle ohříváme v bojleru. Zde se při samotném ohřevu ušetřit nedá.
Výhodné je zapínat bojler v noci a to i tehdy, když nemáme noční proud. Je tak totiž zajištěno,
že topná spirála bude zapnuta jen jednou za 24 hodin a ne při každém puštění teplé vody. Časté
a krátkodobé zapínání topné spirály je jednat neekonomické a jednat zkracuje její životnost.
*
* Vodu na čaj, kávu a podobně je nejlevnější a nejrychlejší ohřívat v rychlovarné konvici. Jednak
tu téměř veškeré teplo přejde do ohřívané vody a jednak se konvice sama vypne, takže se bez obav
můžeme věnovat jiné činnosti. Dále je vhodné ohřát vody co nejvíce a připravit např. čaj k snídani
pro celou rodinu najednou. Pokud všichni nesnídají ve stejnou dobu, je možné čaj uchovat několik
hodin v termosce (ve tvaru konvice).

* Vaření přijde o něco levněji a je rovněž rychlejší na plynovém sporáku než na elektrickém.
Nevýhodou je "mastné" nádobí a to, že zplodiny hoření zůstávají v místnosti, což nesvědčí ani
některým květinám. Na druhé straně elektrický sporák má vyšší komfort obsluhy a jednodušší
čištění. U elektrických sporáků dbáme na to, aby hrnce, pánve atd. neměly menší průměr dna než
je plotýnka, jinat dochází ke ztrátě tepelné energie. Ze stejného důvodu musí mít nádobí pro elektrické
sporáky rovné (soustružené) dno. Pánve se zprohýbaným dnem nepoužíváme. Elektrickou troubu
s termostatem můžeme použít i k zavařování. U elektrického sporáku mezapomínáme na tepelnou
setrvačnost a plotýnky i troubu vypínáme několik minut před ukončením vaření. Pokud chceme jídlo
pouze ohřívat, je energeticky i časově výhodné použít mikrovlnnou troubu. Ta je výhodná i v tom,
že jídlo můžeme rovnou připravit na talíř. Rychlejší je i ohřev mléka, bílé kávy atd.

* Chladničku a mrazničku umíťujeme - pokud je to možné - do chladnější místnosti nebo alespoň
k obvodové zdi. Při koupi chladničky či mrazničky bychom měli dát přednost výrobkům, které
používají jako chladicí médium izobutan (R600a), který nepoškozuje ozónovou vrstvu ani nemá jiné
negativní důsledky. Bohužel tyto výrobky bývají dražší než ty tradiční, plněné tzv. měkkým freonem
(R134a), který sice ozón neničí ale patří mezi tzv. skleníkové plyny. Některé chladničky, mrazničky
a kombinace včetně jejich náplní a spotřeby elektrického proudu jsou na adrese http://www.ecn.cz/
ekolist/z970601.htm. Tyto spotřebiče pravidelně odledňujeme, teplotu seřídíme na 7°C (chladnička)
nebo -18°C (mraznička).

* Při žehlení vypínáme žehličku dříve a využíváme tak zbytkového tepla. Rovněž nežehlíme prádlo příliš vlhké.

* Nezanedbatelná část elektrické energie přijde nazbyt u spotřební elektroniky. Tyto přístroje jsou
většinou vyráběny bez síťového vypínače (zvonky, rádia, videa, satelity atd.) nebo umožňují provoz
v tzv. pohotovostním stavu (televizory). V těchto případech jsou přístroje trvale připojeny k síti
a odebírají proud 24 hodin denně. Jejich spotřeba je sice malá (5 - 10 W), ale když zkusíme počítat,
dostaneme např. při 5 přístrojích celkovou hodnotu kolem 40 W, což je tedy stejné, jako kdybychom
trvale svítili středně silnou žárovkou. Platíme tedy 1 kWh denně zbytečně, nehledíce na další
nebezpečí (viz požár televizorů v trvale "pohotovostním" stavu). Tady se už vyplatí zvážit přidání
síťových vypínačů, byť třeba do šňůry.

* Ušetřit se dá i na osvětlení. Preferujeme proto lokální osvětlení před centrálním, podle možnosti
dáme přednost zářivkám před žárovkami. V místnostech, kde svítíme více hodin denně, je vhodné
použít tzv. úsporné zářivky (pokud nás jejich "design" neodradí). Pro běžné použití postačí 12 W,
která se nechá pořídit už za cca 200,- Kč. Jiné než značkové nekupujme, většinou nemají dlouhou životnost. Žárovky, zářivky, televizory a počítače po vypnutí opětně zapínáme po cca 20 minutách,
jinak zkacujeme jejich životnost.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
spotřební zboží

* Pamatujme, že kvalitnější zboží nám většinou poslouží mnohem déle a ušetří se materiál i energie.
W. Churchil řekl, že není tak bohatý, aby si mohl kupovat levné věci. Mnozí se přesvědčili o tom, jak
mohou levné věci přijít draho. Zvažme proto pečlivě, než něco koupíme. "Bezejmenné" ("noname")
výrobky raději zavrhněme hned: jaká asi je kvalita výrobku, na který se firma stydí podepsat?
Podezřelé jsou také levné značkové výrobky, zejména textil. Po prvním vyprání či vyčištění obvykle
zjistíme, že místo "značkového" výrobce by nám lépe posloužil tuzemský. Oči mějme otevřené
i při různých výprodejních akcích, neboť důvody k výprodeji mohou být různé: ty skutečné obvykle
zjistíme až doma, když výrobek chceme použít. Ale ani se značkovými výrobky to není jednoduché.
Žádný výrobce např. elektrické ruční vrtačky nikam nenapíše "naše vrtačka má ozubená kola z umělé
hmoty a proto má malou životnost" ale označí ji jako "HOBBY".

* Při nákupu se snažíme dát přednost přírodním nebo přírodě blízkým materiálům (bavlna, vlna, len,
sklo, dřevo, kůže, keramika atd.).

* U nápojů a ostatních tekutin bychom sice měli dávat přednost těm, které jsou prodávány ve vratných
lahvích, ale po pravdě řečeno, v takovém případě bychom asi museli být alkoholiky, protože dnes se
kromě tvrdého alkoholu, vína a piva téměř nic v klasických lahvích neprodává. Dokonce už i tradiční
minerálky jsou degradovány plastikovými lahvemi. Pravda, některé nápoje jsou prodávány ve vratných
lahvích a většina ostatních je označena jako "recyklovatelný obal". Ale tímto označením celá
"recyklace" končí.

* Baterie do elektrospotřebičů podle možností nahrazujeme síťovým napáječem nebo alespoň
akumulátory, které vydrží několik let. Výhodné jsou solární spotřebiče (kalkulačky). Pokud jsme
nuceni používat baterie, volíme takové, které neobsahují rtuť (mercury) a kadmium (cadmium).

~~~~~~~~~~~~~~~~~~
ovzduší

* Z domácích topenišť unikají díky nižšín teplotám spalování do ovzduší jedovaté sloučeniny.
Nespalujme v nich proto gumu, molitan ani plasty a zbytky chemikálií. Nespalujeme rovněž vlhké listí
na zahradách - i ono je zdrojem škodlivin.

* Co nejvíce omezujeme spotřebu nekvalitního hnědého uhlí. V 2. dílu našeho desatera bylo poukázáno
na to, že ekologicky vhodnějšími palivy - a za použití účinné regulace také finančně srovnatelnými
- jsou koks, zemní plyn a pod. V kotli vhodné konstrukce je také možné spalování různých dřevních
odpadů.

* Veškerá spalovací zařízení necháváme v zájmu bezpečnosti i úsporného provozu seřizovat odbornou firmou v termínech určených výrobcem zařízení.

* Freonové spreje prokazatelně poškozují ozónovou vrstvu. Proto je bezvýhradně odmítáme, a to nejen
v běžných obchodech, ale zejména při různých výprodejních akcích či podomních prodejích, kdy se
výrobci a obchodní firmy snaží takto prodat to, co je jinde prodávat zakázáno. Proto používáme
mechanické rozprašovače nebo spreje označené jako "přátelské k ozónu" - "ozone friendly". Mějme
však na paměti, že často lépe poslouží osobní hygiena a řádné větrání než mnohé deodoranty. Také
s moly si levandule poradí stejně dobře jako chemické preparáty.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
odpady a druhotné suroviny

* Průměrný Čech vyprodukuje ročně asi 300 kg domovního odpadu. Je snazší a také lacinější
omezovat množství vznikajícího odpadu než pak vzniklý odpad využívat a zneškodňovat. A proto
první a nejdůležitější zásadou je snažit se nevytvářet zbytečný odpad. Uvědomme si, proč si určitý
výrobek kupujeme - skutečně ho potřebujeme, nebo nás jenom zlákala reklama? Spíše než reklamou
(bombardující nás nesmyslnými nebo nicneříkajícími slovními spojeními typu "modrá síla" či "běžný
prací prášek") se řiďme seriózním testem a vlastním rozumem. Bude nás to stát méně sil než
nekonečná reklamace a pocit hlupáka, který (opět) naletěl. Pokud se však rozhodneme k nákupu,
zkusme mít na paměti následující náměty:

-choďme na nákupy s vlastní taškou. Klasická nákupní taška vydrží podstatně déle než reklamní igelitka.
- omezujme spotřebu zboží na jedno použití (baterie, zapalovače)
- kupujme jen tolik, kolik stačíme upotřebit - ničím neplýtvejme.
- dávejme přednost výrobkům z recyklovaných materiálů, jako jsou třeba poznámkové bloky, sešity,
obálky a kancelářské papíry .
- můžeme-li si vybrat, vybereme si výrobek opatřený tzv. ekoznačkou, která je určitým kritériem
šetrnosti výrobku nebo obalu k životnímu prostředí. Bližší údaje o těchto značkách lze nalézt na adrese
http://www.ecn.cz/ekolist/z970901.htm. Za ekoznačku mnoho lidí mylně považuje i německou značku
"Zelený bod" (Der grüne Punkt), která se vyskytuje téměř na všech německých (a i některých našich)
obalech na jedno použití. Tato značka se šetrností obalu k životnímu prostředí přímo nesouvisí a u nás
nemá žádný význam. Na tomto místě si znovu připomeňme to, co bylo uvedeno v předchozím bodu
desatera: zavádějící reklamu, kde je výrobek označen jako "recyklovatelný". Tento termín znamená,
že výrobek lze (teoreticky) recyklovat, nikoli, že skutečně existuje systém jeho sběru a recyklace.
Nenechme se tedy plést těmito "recyklovatelnými" výrobky s "recyklovanými" - tedy vyrobenými z
druhotné suroviny.

* Vyloučit vznik odpadu se samozřejmě nepodaří nikdy, ale je možné jeho množství významně zmenšit.
Značnou část odpadu je navíc možno využít jako druhotný zdroj surovin. Aby však bylo možné
suroviny využívat, nesmí dojít k jejich znečištění smícháním v odpadu. Proto si pamatujme druhou
základní zásadu: třídit odpad.

* V první řadě zvážíme, které obaly a který odpad můžeme dále použít. Různé sáčky, igelitky atd.
používáme opakovaně. Použít se dají i různé kelímky, a to buď na šroubky, hřebíky a pod. nebo
na sazenice květin a zeleniny. Pokud máme zahrádku, separujeme zbytky ovoce a zeleniny jako
kompostovatelný odpad. Ti, co zahrádku nemají, mohou zkusit drtič potravinového odpadu,
namontovaný místo sifonu kuchyňského dřezu. Teprve ostatní odpad roztřídíme na odpad pro sběrny
(pro výkup) a pro kontejnery, na odpad určený do popelnic a na nebezpečný odpad.

* Papír se vykupuje ve sběrnách nebo sbírá do kontejnerů. Je dobré předem si zjistit, jaké druhy
tříděného papíru vaše sběrna vykupuje. Do sběru mj. patří: časopisy, noviny, papírové sáčky, lepenka,
kartony, knihy (pokud neuspějeme v antikvariátu) bez vazby, počítačové papíry, sešity. Mimo
smíšeného papíru se vykupuje i papír tříděný - zvlášť černobílé noviny a časopisy, barevné časopisy,
tabelační (počítačový) papír. Výkupní ceny se velmi mění podle situace na trhu druhotných surovin.
Do sběru nepatří: papír mastný, znečištěný potravinami a lepidly, papír povoskovaný, pergamenový,
omyvatelný a tvrzený, dehtovaný a asfaltovaný papír, pauzovací a kopírovací papír, hygienicky
závadný papír, papír kombinovaný s kovovou či plastovou fólií (např. krabičky od nápojů, sáčky
od polévek v prášku), vazby knih.

* Sklo se nejčastěji sbírá do kontejnerů - zvlášť bílé a barevné. Můžeme také zkusit, zda sklo
nevykupuje nejbližší výkupna. Do sběru by se ale neměly dostat zbytky uzávěrů lahví a také zrcadla.

* O kovy je ve výkupnách trvalý zájem. Nejčastějším železným odpadem z domácnosti jsou plechovky
od konzerv. Před odevzdáním bychom je měli zbavit zbytků potravin. Ne všechny výkupny železa
plechovky vykupují, je třeba se předem informovat. Dalším železným odpadem z domácností jsou např.
staré pračky, vařiče, sporáky apod. Neželezné kovy a jejich slitiny vykupuje mnoho výkupen
barevných kovů. Z hliníku mohou být např. příbory nebo plechovky od konzerv a nápojů. Někde
se hliníkové plechovky sbírají i do kontejnerů. Jen málo výkupen však bere nejčastější hliníkový odpad
- hliníkové fólie (alobal - obaly od másla, sýrů, apod.). Některé výkupny přijímají i celé elektromotory,
dynama nebo startéry.

* Textil vykupují jen některé výkupny, ojediněle se sbírá do kontejnerů. Vykupovaný textil musí být
suchý a čistý, zipy a knoflíky je nutno odstranit. Nevykupuje se textil ohořelý, plesnivý, silně
impregnovaný, z čistě syntetických materiálů (kromě punčoch, punčocháčů apod.), znečištěný
od chemikálií, pláštěnky, koberce a koženky.

* Nebezpečný odpad často odebírají Technické služby, někdy je nutno za to platit (!). Patří sem zbytky
barev, lepidel a ředidel, vyjetý olej, zářivky (nelze vyhazovat do kontejnerů se sklem!), televizory
a mrazničky. Lze tu odevzdat i staré akumulátory (pokud je nelze jinde alespoň symbolicky zpeněžit)
a baterie (někdy je lze odevzdat v prodejně). Staré a nepotřebné léky lze odevzdat v lékárně.

* Teprve to, co nebylo ve výše uvedeném výčtu uvedeno, je vhodné vyhodit do popelnice. Neplaťme za odvoz popelnic více než musíme!

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
doprava a pohyb

* Našim rozmazleným tělům prospívá aktivní pohyb - běh, plavání, jízda na kole i na koni, bruslení, lyžování, turistika, ale i svižná chůze parkem.

* Než se tlačit v přeplněné tramvaji nebo autobuse městské hromadné dopravy - nedůstojně a nevkusně opatřenými reklamními slogany - je lepší jít jednu nebo několik zastávek pěšky.

* Po městě a na krátké vzdálenosti autem raději nejezdíme. Pokud nemůžeme pěšky, je vhodnější použít jízdní kolo nebo případně malý motocykl.

* Pokud použijeme osobní automobil, měl by být "vytížen" spolujezdci nebo nákladem. Dobrý technický stav vozidla by měl být samozřejmostí, neboť znamená levnější a bezpečnější provoz a je ohleduplnější vůči životnímu prostředí. Automobily se čtyřtaktními motory jsou k životnímu prostředí ohleduplnější než dvoutakty (Trabant, Wartburg), nízká spotřeba šetří nejem životní prostředí ale i peníze. Jednoduchým výpočtem si lze spočítat, od kolika kilometrů naježděných ročně se vyplatí pohon na plyn. Bohužel krátkozrakosti tvůrců vyhlášky o kontrole emisí ti, kteří jezdí na plyn a šetří životní prostředí, platí za emise dvakrát. . . .

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
zahrádka

* Průmyslová hnojiva omezujeme na nezbytné minimum. Přednost dáváme zelenému hnojení, kompostu
a kvalitnímu hnoji.

* Rovněž pesticidy omezujeme na nezbytnou míru. Přednost dáváme biopřípravkům, které jsou
vyrobeny z potravinářských surovin a neobsahují jedy. Postřiky z nich jsou stejně účinné a přitom
chrání nejen naše zdraví ale šetří i životní prostředí. Manipulace s nimi je velmi jednoduchá, nejsou
nutné rukavice ani ochranný oděv. Nemají ochrannou lhůtu, neškodí včelám, aplikují se podle zásady
"večer postříkám a ráno mohu jíst".

* Podle možnosti zachycujeme dešťovou vodu. Zalévání proteplenou vodou ze sudu je vhodnější
a levnější než studená sprcha z hadice.

* Neplevelné organické zbytky ze zahrádky kompostujeme - trávu, listí, drobnější větvičky. Silnější
větve ze stromů a křoví, případně zbytky z jiných rostlin (mák, vzrostlejší květiny atd.) můžeme
rozdrtit v některém z drtičů zahradního odpadu, neboť cena některých typů je již celkem příznivá.
Kompostovat můžeme i mnohé zbytky z kuchyně, zejména různé zbytky ovoce a zeleniny.
Do kompostu také můžeme dát popel z dříví a dřevených briket (ne z uhlí nebo koksu!)

* Kompost umisťujeme na polozastíněném místě, pamatujeme přitom na přístup vzduchu a vody.
V nevelkých vrstvách střídavě ukládáme organické zbytky, zeminu, trávu a listí. Kompost dvakrát
přehazujeme.

* Využíváme biocidních účinků smíšených kultur: proti běláskům přidáváme do záhonů fazole, celer,
rajčata, proti mšicím fazole nebo šalotku, proti dřepčíkům špenát atd.

* Jarní vypalování trávy je nesmyslný hazard, kterým zbytečně ničíme spoustu "živáčků", riskujeme
požár a obtěžujeme sousedy dýmem. Stařinu raději vyhrabeme a kompostujeme.

* Nebojme se "malé divočiny", ke které patří i záměrně neupravené kouty zahrady a obyčejné stromy a keře.

~~~~~~~~~~~~~~
strava

* Pokusme se změnit své stravovací zlozvyky. Den začínejme vydatnější snídaní, naopak večeře
by měla být jednoduchá. Jezme pokud možno v klidu, nepospíchejme. Nejezme bezprostředně před
manuální prací a před spaním. Také bezprostředně po jídle by se neměla vykonávat namáhavá práce.
Nepřejídejme se. K očistě organizmu je vhodné občas pořádně vyhladovět.

* Snažme se soustavně omezovat spotřebu tzv. pěti bílých zel: soli, rafinovaného cukru, bílé mouky,
mléka a ztužených tuků. Sůl omezujeme na rozumné minimum, případně používáme dietní sůl, která
obsahuje pouze 58 % chloridu sodného (NaCl). Také omezujeme rafinovaný cukr, případně používáme
nečištěný (třtinový) cukr, med, ovoce atd. Cukr omezujeme na doporučené minimum i při zavařování
ovoce i při výrobě marmelád a džemů (např. použijeme-li želírovací prostředek šetřící cukr vystačíme
s poloviční dávkou cukru). Část výrobků z bílé mouky nahradíme výrobky z mouky celozrnné, mléko
částečně nahrazujeme výrobky kvašenými a sýrovými. Místo ztužených tuků používáme rostlinné oleje.

* Také maso nemusíme mít každý den. Uzené maso a uzeniny omezíme co nejvíce, raději konzumujeme
více ryb. Do jídelníčku zařadíme i sojové maso. Pokud máme maso k obědu, nemusí být k večeři.

* Snižujeme spotřebu alkoholu, smažených a fritovaných pokrmů, vajec a kávy.

* Nepijeme příliš sladké limonády. Stejně nám poslouží běžné limonády, minerálky, přírodní džusy
nebo i domácí sirupy. Zdraví neprospívají ani limonády a vody sycené C02 a nápoje bez obsahu
přírodních barviv, která mají ochranný a léčivý účinek na organismus.

* Ve zvýšené míře konzumujeme celozrnné pečivo, ovesné vločky, kroupy, pohanku, luštěniny,
syrovou i vařenou zeleninu, ořechy a ovoce. Dobrou službu nám prokáží také otruby, které lze
v rozumné míře přidávat do mnoha jídel.

* Jezme tehdy, když máme nejen chuť, ale také hlad.

~~~~~~~~~~~~~~~
zdraví

* Našemu zdraví prospívá pohyb, tak jak bylo uvedeno v 6. bodě našeho desatera. Ranní spěch však
prospěšný není. Raději vstaneme o několik minut dříve a v klidu provedeme hygienu, oblékneme se
a najíme. Pokud nám to tělěsná kondice dovolí, krátce si zacvičíme nebo alespoň protáhneme tělo.

* Běžným onemocněním se snažíme předcházet otužováním, saunováním, konzumací ovoce a zeleniny
s bohatým obsahem vitamínů a bylinkovými čaji (šípkový, podběl s diviznou a pod.). Na počínající
chřipku platí syrový česnek, cibule, zelí a mrkev.

* Žádat od kuřáků, aby ve společnosti nekuřáků nekouřili případně je vykazovat do místností k tomu
účelu sloužících, je samozřejmostí - vždyť normální je nekouřit!

* Spáváme v chladnější větrané místnosti (viz bod 2 desatera), suchý vzduch zvlhčujeme odpařovači
vody.

* Přírodní léčení mnohdy vítězí i tam, kde jsou chemicky připravené léky neúčinné. Nespotřebované
léky se snažíme vracet v lékárně. Starší léky ztrácejí účinnost a mohou i škodit (trvanlivost léků je
vyznačena na krabičce).

* "Neznečisťujeme" prostředí zbytečným hlukem, proto hlučné stroje a zařízení (cirkulárka, vrtačka,
sekačka atd.) používáme raději jen do 18. hodiny. U některých výrobků solidních výrobců bývá
uvedeno, v kterou denní dobu se smějí používat.

* Dopřáváme si častější kontakt s přírodou, všemi smysly vnímáme její krásu a mnohotvárnost. Peníze
vynaložené na cestování a pobyt v přírodě jsou mnohdy lepší investicí než zbytečně nakoupené zboží
podle krásné reklamy.

* Duchovní stránku života se snažíme klást ve svém hodnotovém žebříčku výše než konzumní nároky
a pohodlí.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
člověčenství
a úcta k životu

* Uvědomme si svoji závislost na přírodě a přírodních zdrojích, místo pochybné role pánů přírody
se snažme ve všem počínání být vůči přírodě pokornější a ohleduplnější. Rostlinám nepůsobíme
chemické, zvířatům fyzické násilí. Panelákový chov bez újmy snášejí snad jen akvarijní rybky
a andulky.

* Zkusme zredukovat čas strávený u televize, případně si zavést pravidelný "den bez televize".
Zjistíme, že se zcela obejdeme bez nekonečných a přihlouplých seriálů. Zjistíme, že když takto
ušetřený čas věnujeme dětem, přátelům, knize nebo přírodě, budeme mít pocit spokojenosti daleko
větší a silnější.

* Péče o psa nebo o kočku má ve vhodných podmínkách význam pro zušlechťovíní vztahu k přírodě.
Naučme se i to, co je ve světě normální: uklízet po svém psovi na veřejných prostranstvích.

* Zkrášleme si své bydliště, případně i své okolí. Balkóny a okna můžeme snadno zaměnit v truhlíkové
zahrádky plné letniček a popínavých rostlin.

* Ze všech sil se stavme proti lhostejnosti a vandalství, buďme zásadoví proti ničitelům životního
prostředí. Nepodporujme kupčení s přírodninami, ať už jde o motýly, trilobity nebo sněženky z volné
přírody.

* Snažme se být na sebe přísnější v sebevýchově k ekologicky vhodnému způsobu života. Být slušnější
a vlídnější také mezi lidmi navzájem není projevem slabosti - dobré mezilidské vztahy, ohleduplnost
k dětem a starým lidem patří ke zdravému životnímu prostředí i ke kulturní úrovni každého národa.