Vitamín C
ARCHEUS / LÉKY / dle ÚČINKU / VITAMÍNY / VITAMÍN C
|
|
|
|
|
Vitamín C
(kyselina L-askorbová; souhrnný materiál, verze č. 5, aktualizace 2010)
V každém článku o vitamínu C, na balení každého nového léku s touto
účinnou látkou se dozvídáme tu více, tu méně důležitých, občas i jinde
neopakovaných informací. Abychom získali celkový přehled a mohli tyto
informace lépe využívat, shromážďuji tyto informace v tomto textu/souboru
(aktualizace viz http://www.darius.cz/archeus/LU_vitC.html )
Vitamín C je především všestranný a mocný antioxidant, podílející
se na neutralizaci škodlivých vlivů volných radikálů v buňce, tkáních a orgánech,
které zde vznikají jako nežádoucí produkt látkové výměny. Volné radikály přitom
zapřičiňují zvýšené riziko nádorových a cévních onemocnění, poškozují genetický
materiál a urychlují stárnutí. Zdá se, že vitamín C nás
chrání před astmatem, bronchitidou, zákaly, srdeční arytmií, anginou pectoris
(bolesti na prsou), mužskou neplodností, některými vrozenými poruchami
přenášenými muži a rakovinou všech typů. Ve zkumavkách vitamín C zastavil
dokonce i růst viru HIV. Mnoho odborníků si myslí, že antioxidační
schopnosti vitamínu C pomáhají zabránit oxidaci cholesterolu LDL a i proto je
tento vitamín významným činitelem při boji s ucpanými cévami a nemocemi
kardiovaskulárního systému. Jako antioxidant chrání tělo před splodinami
ze svalové práce (významné např. u sportovců a osob fyzicky pracujících), chrání
lidské buňky a DNA před poškozením tzv. volnými kyslíkovými radikály, které
se nacházejí mj. v cigaretovém kouři, výfukových plynech, postřicích používaných
v zemědělství a průmyslových exhalátech, smogu.
Zejména pravidelné užívání vitamínu C aktivizuje buněčný metabolismus, zvyšuje
energii, posiluje imunitu, chrání před nachlazením a infekcemi, redukuje závažnost
a délku různých onemocnění, zbavuje škodlivin. Pomáhá také eliminovat účinek různých,
rakovinotvorných látek nebo brání jejich vzniku. Brání např. tvorbě nitrosaminů
(rakovinotvorné látky) v lidském těle. Samotný, ale zejména v kombinaci
s některými dalšími živinami (např. flavonoidy), znamená vitamín C ochranu
proti kancerogenním látkám a vlivům a rakovině vůbec.
U nemocných rakovinou, zejména je-li podáván ve vyšších dávkách
(2 - 7g, resp. až 12 g denně) - pouze s vědomím lékaře
a nikoliv paralelně s chemoterapií) výrazně prodlužuje dobu přežívání. Podporuje
tvorbu červených krvinek, stavbu pokožky, kostí a zubů, zpevňování cévních stěn.
Napomáhá udržovat dobrý stav zubů, kostí a krevního řečiště, je významný
pro vytváření proteinu kolagenu, působícího podpůrně ve tkáních. Působí při
vstřebání, využití a uložení (asimilaci) železa v těle, a spolu s kyselinou listovou
stimuluje zrání červených krvinek. Pomáhá uvolnit a využít energii z potravy.
Snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Zvyšuje a obnovuje fyzickou výkonnost.
Při zátěži, stresu, onemocnění se zvyšuje jeho spotřeba,
proto by sportovci před výkonnem měli zvýšit jeho příjem (spolu s dalšími
antioxidanty). Podporuje správnou funkci obranných mechanismů. Urychluje
hojení ran, podporuje obnovu vazivové tkáně a celkově zlepšuje regenerační
schopnosti organizmu, účastní se tvorby kostí, kolagenu
a chrupavky (a je stabilizátorem kolagenu) a syntézy nadledvinových hormonů.
Vitamín C zvyšuje pevnost pokožky, činí ji odolnější proti škodlivinám z ovzduší
a (podobně jako některé karotenoidy) oddaluje či zmírňuje
tvorbu vrásek. Podobně jako vitamín A a E, některé karotenoidy a další antioxidanty předchází
vzniku očních chorob spojených se stárnutím. Pozitivně působí na mozkové
funkce. Pomáhá tělu varovnat se s následky stresu. Příznivě ovlivňuje hojení ran.
Napomáhá zachovávat zdravé zuby a dásně.
Jeho zvýšený přísun je potřebný zejména při stavech nedostatku, při nachlazení,
alergiích, v čase chřipkových epidemií, při zánětech močových cest, sliznic, kůže,
bolestivých stavech (chronické a auktní bolesti a další stresové stavy zvyšují
spotřebu vitamínu C, ale i hořčíku a některých vitamínů B-komplexu), popáleninách,
v těhotenství, při onemocněních dásní (krvácivost, kývání se zubů, parodontóza),
v oblastech se špatným životním prostředí (např. i v čase inverze), v pooperační péči aj.
Na jeho nedostatečný přísun reaguje organizmus malátností, nechutenstvím
a sníženou obranyschopností. Vyskytuje se únava, snížená výkonnost,
nesoustředěnost, náchylnost k infekcím, opožděná hojivost ran, záněty
sliznic (dásní, zažívacího traktu), sklony ke krvácení (sliznic, dásní, svalů),
kývání se zubů, sklon k poškození tepen v okolí srdce a následné ateroskleróze a infarktu.
Je nutné zvýšit jeho příjem, jestliže bereme pravidelně antikoncepci, steroidy,
léky proti bolesti, acylpyrin nebo pijeme více alkohol.
Vitamín C také může zmenšit účinek chemoterapie, je-li užíván paralelně. Musíme
si uvědomit, že většina chemických léků hubících rakovinové buňky představuje
výrazné volné radikály, takže antioxidanty chrání před poškozením nejen zdravé,
ale i nemocné buňky. Na druhé straně u nemocných rakovinou často před vznikem onemocnění,
a v jeho průběhu zjiušťujeme nízké hladiny antioxidantů v krvi, takže, kdykoliv
je to možné - např. před zahájením léčby chemoterapií, během léčby některými látkami,
které nejí účinek volných radikálů, v přestávkách léčby a po jejím ukončení se vždy
snažíme tělo pacienta antioxidanty a vitamíny zásobit.
Organizmus potřebuje vysoké dávky vitamínů před a po ozařování a před a po chemoterapii. V případě
doplňkového léčení rakoviny v rámci určitých komplexnějších terapií se podávají
minimálně dva, ale spíše 5 - 12 g. Pokud vitamín C není součástí terapie, užíváme
obecně 1-4 g denně, avšak i tu usilujeme o souhlas lékaře. Střední i vysoké dávky
(1 až 10 g) prokazatelně zvyšují dobu přežití. S vysokými dávkami je nutné
podávat látky, které se s vitamínem C spotřebovávají, minimálně kyselinu listovou,
vitamíny B6, B12, zinek a - jako ochranu před ledvinovými kameny - hořčík.
I tu je pro zvýšení účinku vhodné doplnit i vitamín C2, vápník a vitamín E.)
Některé živiny a antioxidanty je vhodné brát i určitou dobu před
chemoterapií/ozařováním, aby tělo posílilo a hladina vitamínu dosáhla potřebné
úrovně. U vitamínu C se hladina obnoví již po prvním užití. Pacient s rakovinovým
onemocněním, který se léčí chemickými preparáty nebo je ozařován,
nemá obecně užívat vitamín C, proto v den zahájení takové léčby již vitamín
C nepodáváme a před nadměrnými škodami se (s vědomím lékaře) chráníme jinými
antioxidanty a dalšími látkamiu s podobným účinkem, pokud lékař souhlasí.
Vitamín C obsahují zejména - šípky různých druhů a odrůd růží, rakytník
řešetlákový, zelenina (petrželová nať, rajčata, mladá pšeničná travička, brokolice,
paprika, křen, pažitka, růžičková kapusta, brokolice, zelí, kysané zelí, hlávkový
salát), ovoce (kivi, jahody, žlutý meloun, maliny, ostružiny, citrusové plody -
- grepy, pomeranče, citróny, jeřáb obecný, rybíz, některé druhy jablek, např.
Ontário)
Přirozený vitamín C a přípravky s jeho obsahem - se nachází ve formě
polyaskorbátu kyseliny askorbové a jeho vliv je mnohem trvalejší a někdy
i velmi odlišný než v případě jednoduché, syntetické kyseliny askorbové.
Někteří lidé reagují optimálně pouze na přírodní vitamín C nebo na směs
přírodního a syntetického.
Některé bioflavonoidy působí s vitamínem C synergicky a je vhodné je podávat
současně s ním. Označují se zejména na výrobcích z USA termínem vitamín C2,
a spolu s vitamínem C pak jako C-komplex (viz poslední kapitola).
Mimořádně účínná je také kombinace rajčat (nebo rajské šťávy) a vitamínu C.
Tato kobinace má léčivý a preventivní účinek na řadu chorob a mj. chrání pleť před
stárnutím a účinky slunečního záření, a to lépe než samotný betakaroten. Rajčata
nebo rajská šťáva také snižují některé nežádoucí vedlejší účinky (např. žaludeční
nevolnost) běhěm aplikace zejména vysokých dávek vitamínu C.
Také vitamín C a vitamín E se vzájemně posilují a chrání (působí synergicky).
Vitamín E navíc zmírňuje tendenci vitamínu C zvyšovat krevní srážlivost.
(Podobného efektu zábrany zvýšené srážlivosti docílíme i denní konzumací jedné
čtvrtiny tablety acylpyrinu jednou až 4x denně.)
Vítamín C lépe působí také spolu s vápníkem (kalciem) a hořčíkem (magnesiem).
Některé účinky vitamínu C posiluje i kyselina listová (nebo foláty). Zejména
při vysokých dávkách vitamínu C je podávání kyseliny listové a vitamínu B12
nezbytné, protože jsou při asimilaci vitamínu C spotřebovávány. Při vysokých dávkách
nezapomínáme ani na hořčík a vitamín B 6, které brání vzniku ledvinových kamenů.
"Informujte svého lékaře, když užíváte velké množství vitamínu C. Vitamín C
může změnit výsledky močových a krevních testů na cukr, a může vést k nesprávně
negativnímu výsledku při krevní zkoušce vzorku stolice.
Lidé s cukrovkou a oběhovými potížemi by měli konzultovat s lékařem, protože
kvůli vitamínu C bude možná nutné snížit dávkování jejich léků." (E. Mindel 1985)
Vitamín C také bez vědomí lékaře nepodáváme u osob se sklonem k trombóze (infarkt,
mrtvice, stavy po implantaci umělých kloubních náhrad aj.) a je vyloučen při užívání
některých léků snižujících krevní srážlivost.
Užíváme-li více než 500 mg vitamínu C denně, je třeba také zvýšit příjem tekutin,
neboť silně stoupá exkrece moči.
Vedlejší účinky vysokých dávek vitamínu C je údajně možné snížit současnou konzumací
rajčat, resp. rozpuštěním vitamínu C v rajské šťávě. Možná by pomohlo i užívání agaru.
Nedostatek vitamínu A může způsobit nedostatek vitamínu C.
Kysličník uhelnatý (CO) vznikající nedokonalým spalováním ničí vitamín C. Proto
je vhodné, aby obyvatelé velkých měst, hasiči či výrobci dřevěného uhlí zvýšili jeho příjem.
"Vitamín C představuje 80 % celé naší potřeby vitamínů. Vstřebávání tohoto vitamínu je velmi
podobné vstřebávání jednoduchých cukrů. V množství do 200 mg se vstřebá až 90 %, v dávce nad
1500 mg již jen 50 % a při dávce okolo 10 gr /!/ pouze 15 %. Dávky nad 200 mg denně asi
nejsou využity a odcházejí močí. Proto při zvýšené potřebě je výhodné podat vitamín C
v množství okolo 200 mg několikrát denně,případně používat produkty, vyznačující se
prodlouženým vstřebáváním. Např. při epidemiích nachlazení a chřipek je preventivní
dávka 200 mg, ale při náznacích choroby je třeba brát až 1 gram denně, někteří berou
až 3 gramy denně. V každém případě to platí jen pro krátkou dobu probíhající ostré
infekce. Dávka je také závislá na prostředí, ve kterém jedinec žije. Po požití dávky
nad 500 mg asi 1 - 2 hodiny před spaním může vzniknout nespavost. Některé osoby mohou
trpět kožní vyrážkou. K nepředvídatelným reakcím dochází pouze v případě mimořádně
vysokých dávek, nad 2 - 3 gramy denně.
Lepší vstřebávání vitamínu C podporuje vitamín P /rutin, citrin - bioflavonidy vyskytující
se v pohance, v albedu citrusových plodů, rajčatech apod./
Kdo potřebuje více vitamínu C?
Více vitamínu C potřebují především kuřáci, alkoholici, cukrovkáři, lidé užívající
hodně aspirinu, lidé požívající často maso s dusičnany /uzené maso, uzeniny, apod./.
Dále všichni, kteří bydlí u frekventovaných silnic, kteří berou nějaké léky nebo
antikoncepční prostředky. Zvýšená potřeba je při všech vleklých, chronických chorobách,
při stresech, při šocích.
Např. když kuřák vykouří 20 cigaret denně, zvyšuje se jeho potřeba vitamínu C o 25 %.
Kouří-li více, vzroste potřeba až o 40 %. (Kuřáci ovšem musí suplementovat vitamín C
po malých dávkách a ne každý den, aby paradoxně nedošlo k urychlení nástupu rakoviny.)
Podobné to je u osob s velkou spotřebou piva,
vína nebo pálenek. Játra, která produkují enzym usnadňující odsun alkoholu z krve,
jsou zcela závislá na vitamínu C /při této funkci/. Čím méně je vitamínu C, tím déle
trvá otrava.
V průběhu silné emoce, např. silného hněvu, rozčílení apod. dovedeme spálit 2000 až 3000
mg vitamínu C, ba někdy i více. A skladovat se vitamín C prakticky nedá.
Jak se pozná nedostatek?
Nejjednodušeji na spodní části jazyka. Při jeho nedostatku se na tomto místě vykytují
jakési zvláštní žilky. Jsou to zhrublé červené čáry. Dále se objevují malé skvrnky
a skupiny červených skvrnek nebo šupin na ramenech. Pozdějším symptomem je krvácení
z dásní při čištění zubů nebo při ukousnutí něčeho tvrdého.
Nedostatek vitamínu C vyvolává mnoho příznaků stáří, např. svraštěliny, ohnutá záda,
tmavé skvrny na pokožce, vznik podlitin atd. Doplňování vitamínu C může všechny tyto
projevy alespoň pozdržet.
Nemocné srdce potřebuje tolik vitamínu C, že někdy spotřebuje všechen vyskytující se
v organismu a na ostatní tělo se nedostává." (Chybí nám vitamíny? 2009)
Dvojnásobný nositel Nobelovy ceny Dr. Linus Pauling jako první prokázal význam
vitamínu C při udržování zdravého imunitního systému. V roce 1970 doporučoval
pravidelné užívání vitamínu C ve vyšších dávkách než byla oficiálně stanovená
doporučená denní dávka (RDA - Recommended Daily Allowance) za účelem zvýšení
jeho účinku, zejména zlepšení prevence před nachlazením a zkrácení jeho průběhu.
Ačkoliv medicínský establishment mezitím vyvolal velkou opozici vůči této myšlence,
mnoho obyčejných lidí Dr. Paulingovi uvěřilo a začalo užívat doporučenou vyšší
dávku. Mnoho z nich časem zaznamenalo významné snížení frekvence a závažnosti
nemocí z nachlazení.
Idea Dr. Paulinga odstartovala rozsáhlý vědecký výzkum. Bylo zjištěno, že zvýšení
dávky vitamín C nejen významně redukuje výskyt a zkracuje průběh nachlazení,
ale že je i efektivní prevencí před sekundárními virovými a bakteriálními komplikacemi.
Vitamín C pracuje jednak jako stimulátor imunity, jednak jako ochrana proti vlivu volných
radikálů ovlivňujících negativně průběh a následky onemocnění a produkovaných
ve větším množství následkem onemocnění.
Dr. Pauling doporučoval užívat denně 1000 mg a více vitamínu C. Oficiální RDA při tom
činí jen 60 mg/den. (Pro kuřáky 100 mg.*) Česká doporučená denní dávka (DDD) činí 80 mg.
Někteří kanadští a evropští výrobci doporučenou dávku stanovují na 75 mg pro muže a 70
mg pro ženy. Zdá se však, že jde stále jen o jakési úplné minimum chránící organizmus jen
před následky úplného nedostatku. Pomocí tohoto množství se rozhodně nepřiblížíme
nějakému optimálnímu stavu své imunity . V období, kdy překonáváme určitou relativně
krátkodobou zátěž (před sportovním výkonem a v jeho průběhu, ve stresu), kdy jsme vystaveni
vyššímu riziku onemocnění (chřipková epidemie, oslabení organismu, úraz, dlouhodobé
stresující situace aj.) či máme narušenou imunitu, bychom asi měli užívat vyšší dávky, lépe
řečenou, užívat alespoň 50 mg vícekrát (2 - 12x) za den. Vyšší dávky užíváme také,
pokud chceme snížit riziko dlouhodobé civilizační zátěže, např. znečištěného životního prostředí,
nevhodné stravy, stresu, nedostatku pohybu apod., čím snižujeme pravděpodobnost výskytu
mnoha onemocnění, jejichž příčiny mají jak okamžitý tak kumulativní charakter a účinek.
1000 mg/den užíváme v čase, kdy se nedostatek již projeví nebo je zjištěn vyšetřením krve.
Tyto dávky většinou užíváme formou suplementace, pokud si nejsme jisti, že náš příjem
čerstvého ovoce a zeleniny je dostatečný. Vyšší dávky musí užívat např. kuřáci, lidé užívající
často alkohol, těhotné a kojící ženy, lidé po chemoterapii či ozařování, starší osoby, osoby
s narušenou asimilací (např. se špatnou střevní sliznicí), a lidé se zvýšeným množstvím volných
radikálů v těle (a s nízkou hladinou antioxidantů v krvi).
Na 250 až 1000mg/den (v lékařem odůvodněných případech i více) zvyšujeme dávku přinejmenším
v případě předpokládaného nebo zjištěného nedostatku vitamínu C nebo u hrozícího či
projeveného onemocnění, včetně chronických zánětů, chronických bolestí; během užívání
relativně toxických léků a mnoha běžných druhů léků tzv. na spaní, na uklidnění, proti bolesti
a také acylpyrinu či hormonální antikoncepce, nebo předpokládaného nedostatku. Možnost
užívání vitamínu C současně s léky ovšem v případě pochybností konzultujeme s lékařem.
Opět však hovoříme o prevenci cílené a neurčili jsme optimální dávku pro prevenci obecnou,
Rozlišujeme tedy minimální nutnou dávku, doporučenou dávku prevence obecné (DDD)
a doporučenou dávku prevence specifické (cílené). U cílené prevence je řada možných situací,
které nám umožní dokázat opodstatněnost zvýšení DDD na 250 mg až 1000 mg. Jak je to ale
s obdobím mezi různými cílenými preventivními zásahy
a kampaněmi nebo pro člověka žijícího v relativně zdravém prostředí bez stresů, velké fyzické
zátěže bez neustálého ohrožení chřipkovými epidemiemi? Mnoho expertů se posledních 20 let
minulého století snažilo dokázat, že 60 miligramů denně je dávka vzdálená potřebám našeho
optimálního zdraví a ochrany před nemocemi i za běžných podmínek. Tým výzkumníků
z Národního institutu zdraví USA uskutečnil koncem tisíciletí kompletní analýzu popisující
vliv různých dávek vitamínu C užívaných dlouhodobě na zdraví mladého člověka. Odborníci
zjistili, že teprve denní dávka 700 až 1000 mg vitamínu C u osoby hmotnosti do 90 kg,
je schopna plně saturovat krevní plazmu. Závěrem výzkumu bylo doporučení, aby byla RDA
zvýšena na 200 mg/den. Takového množství je možné dosáhnout přirozenou cestou, pokud
denně konzumujeme 5 jídel obsahujících syrové nebo bez větších ztrát živin tepelně upravené
čerstvé ovoce a zeleninu, zhruba tedy v množství minimálně 1 kilogramu u dospívající či
dospělé osoby do 90 kg tělesné hmotnosti. Konzumaci ovocných a zeleninových jídel je
možné do značné míry nahradit pitím čistých ovocných a zeleninových šťáv. Takovou
zdravou dietu si však v USA dopřává nejvýš 15% dětí a dospívajících, u nás ještě méně.
Pokud tedy střízlivě předpokládáme, že vitamín C je dnes v podstatě třeba suplementovat,
měla by suplementace podle ideální RDA obnášet: 200 mg/den, u dětí od 6 do 12 let 120 mg,
u dětí do 5 let 60 mg.
V praxi doporučované současné kanadsko-evropské dávkování nám může sloužit pro orientaci:
"Minimální denní potřeba vitamínu C je u dospělých asi 30 mg a u dětí 5 mg hmotnosti. Toto
množství je normálně obsaženo ve stravě, ale potřeba vitamínu C může být i velice individuální
a čím větší je metabolická aktivita (např. v těhotentství a v období kojení), tím větší je i potřeba
vitamínu C. Větší požadavek je u dospělých, těhotných a kojících žen, při infekčních chorobách,
thyreotoxikose a u pooperačních stavů. Pro profylaktické účely se doporučuje nejméně
dvojnásobek minimálních požadavků, ke krytí zvýšené potřeby se doporučuje 100 až 500 mg,
zatímco v případech známého nedostatku se užívá 500 až 1000 mg. Denní dávka pro muže
je 75 mg, pro ženu 70 mg, v těhotenství se zvyšuje na 100 mg, v období kojení na 150 mg.
Dětěm ve věku 3 až 6 let se podává 100 až 200 mg/den."
(letáček produktu APO C 500 mg; firma Apotex ČR, s.r.o./ Canadas Pharmaceutical Company)
Pokud by se doporučená dávka užívala najednou, byla by skutečně poněkud
vyšší, než je okamžitá potřeba organizmu, ale musíme si uvědomit, že dávka
definovaná pod zkratkou RDA by měla být v optimálním případě rozložena tak,
aby byla v organizmu během 24 hodin zhruba stejná hladina dané živiny.
Vitamín C (kyselina askorbová) navíc patří do skupiny vitamínů rozpustných
ve vodě, a proto se po několika hodinách po příjmu - v případě větší fyzické
námahy nebo tréninku ještě rychleji - vyloučí z těla a již po jedné hodině po dosažení
nejvyšší hladiny (při použití jednoduché lékové formy) se tato hladina v krevní
plasmě začíná prudce snižovat, a po dvou hodinách klesá dokonce pod úroveň před
podáním vitamínu. Vitámín, který není v těle během dvou hodin využit, je vlastně
nadbytečný a je vyloučen močí. Naštěstí ale dnes již existují prostředky průběžného
vstřebávání (timed release - T.R.), což znamená, že vitamín C se uvolňuje průběžně
přítomen v organizmu, jeho hladina je vyrovnanější a většinou se udržuje na potřebné
úrovni po 12 hodin. Říkáme, že takový vitamín C má prodloužený (protrahovaný,
pozdržený, retardovaný) účinek, že je postupně uvolňovaný, jeho uvolňování je
pozdrženo. Léková forma se nazývá retardeta a jde o kapsle nebo tablety s prodlouženým
uvolňováním účinné látky). Jde například o výrobky firem:
Pro Fittness (Vitamín C), California Fitness (Vitamín C), Merck (C 24), SmithKline
Beecham Consumer Healthcare (Cetebe) aj.
Jiným řešením je rozdělení dávky do menších, minimálně tří dávek, které
užíváme v průběhu dne. Optimálně bychom denní dávku měli rozdělit do 12 (tedy dvojhodinových)
dávek, do je ovšem neprktické zejména během spánku pacienta.
U ležících pacientů můžeme vitamín C přidávat do infuzních roztoků, čím se dosáhne
potřebného rozložení dávky v průběhu dne.
Pro lepší orientaci ve strategii dávkování vitamínu C si můžeme uvést ještě některé
výzkumné závěry pro konkrétní onemocnění:
- Dlouhodobé resp. trvalé denní užívání 500 mg vitamínu C snižuje pravděpodobnost
výskytu zhoubného nádoru o 60%; 157 mg o 50%.
- Dlouhodobé denní užívání 750 mg vitamínu C snižuje pravděpodobnost
výskytu srdečních a oběhových onemocnění a zhoubného nádoru o 60%.
- Dlouhodobé, i nepravidelné užívání vitamínů C a E (bez určení jednotné dávky)
snižuje výskyt srdečních a oběhových onemocnění a zhoubného nádoru o 50%.
(Dnes, kdy jsou na trhu spíše silnější přípravky, se toto procento zvyšuje.)
- Byl zjištěn pozitivní účinek také při prevenci a léčbě astmatu, senné rýmy, artritidy,
revmatoidní artritidy a diabetu. U pacientů s revmatoidní artritidou a chronickými
bolestmi je většinou velmi nízká hladina vitamínu C v krevním plasmatu.
- Užívání 1 až 2 g vitamínu C denně výrazně snižuje příznaky astmatu.
- Vitamín C je dobrou prevencí aterosklerózy, zvýšení krevního tlaku a hladiny
cholesterolu.
- Kyselina askorbová napomáhá odbourávání cholesterolu a jeho přeměně na žlučové
kyseliny v játrech. Při jejím nedostatku se jen malé množství cholestrolu přemění
na žlučové kyseliny a tím se nepřímo zvyšuje jeho hladina v krvi. Přidání vitamínu
C k potravě snižuje hladinu cholesterolu a deficit vitamínu E zvyšuje hladinu
cholesterolu v séru. (Stratil 93; Chen, Thacker, 1985)
- Vitamín C - kyselina askorbová snižuje vysoký a zvyšuje nízký krevní tlak. Samozřejmě
není přitom jediným funkčním prvkem. Účinek vitamínu C není rychlý. Vliv na krevní oběh
se projevuje po pěti až šesti měsících pravidelného podávání. Proto je třeba začít
s podáváním včas. (Chybí nám vitamíny? 2009)
- Nedostatek vitamínu C je spojen s nedostatečnou tvorbou karnitinu, který zásobuje svaly
energií - volnými mastnými kyselinami. Proto nedostatek nepřímo způsobí snížení svalového
výkonu.
"Ze srovnání množství vitamínu C, které si vytvářejí zvířata, schopná ho produkovat,
by dospělý člověk potřeboval 1 až 3 g vitamínu C na den, při stresu 5 až 20 g na den.
Ze srovnání příjmu vitamínu C u opic, které se živí přirozenou potravou, by měl mít
člověk příjem 1 až 5 g vitamínu C na den. Při infekcích a stresu dovedou zvířata zvýšit
produkci vitamínu C až 10x." (P. Stratil)
Pokud bychom předpokládali, že obyvatelé ČR konzumují syrové produkty čerstvé,
pak průměčný občan ČR zkonzumuje denně v potravě jen 76 mg přirozeného vitamínu C,
protože však skladováním a přípravou potravin dochází k velkým ztrátám vitamínu C,
je jeho skutečný příjem u nás jen 30 až 40 mg na osobu a den. (podle P. Stratila)
Nesmíme zhapomínat, že naši biologičtí předchůdci - primáti konzumují denně
5 - 8 kilo čerstvé zeleniny (listů, trávy, výhonků aj.), takže, kdo si dá jablko
a salát, nesmí si myslet, že své tělo nějak hýčká a že nemusí suplementovat vitamíny v tabletách!
"Žádný soudný člověk nemůže tvrdit, že zvýšenou potřebu vitamínu C, nad 500 mg, lze dosáhnout
pouze přirozenou stravou - a pokud ano, mohlo by to způsobit zase jiné problémy, např. průjem
a vyšší ztráty tekutin močí a alergie /při velké konzumaci ovocných džusů, některých druhů ovoce
a většího množství množství paprik nebo zelí/. Některé natě obsahují vyšší množství škodlivé kyseliny
šťavelové (např. kopřiva), takže je nelze konzumovat dlouhodobě." (Chybí ná vitamíny? 2009)
Zejména při suplementaci více druhů vitamínů ale existuje určité riziko, že se u organismu
sníží schopnost asimilovat vitamíny z přirozené stravy. Proto se musíme naučit působení
vitamínů rozlišovat a také musíme brát na vědomí, že multivitamín se chová jinak než
vitamíny brané jednotlivě, a to v pozitivním a někdy i negativním smyslu. Tato
skutečnost se projevuje např. u silných kuřáků: Ačkoliv se u nich zvyšují nároky na různé
vitamíny a další živiny a jejich jednotlivé problémy řada živin řeší, dlouhodobé
užívání vyšších dávek různých kombinovaných vitamínů a dalších živin u nich
pravděpodobnost výskytu nádoru nesnižuje, ale zvyšuje. Příčin je celá řada a vyplývá
z toho zejména potřeba řešit své zdravotní problémy zodpovědně a komplexně a nespoléhat
se na to, že vitamíny odčiní naše hříchy na svém zdraví. Přestat kouřit je to základní,
co můžeme pro své zdraví, kulturnost, ale i pro svou rodinu či společnost udělat.
Jedna cigareta zničí značné množství vitamínu C a dalších antioxidantů v těle. Kouření zvyšuje
také spotřebu hořčíku a některých vitamínů B-komplexu. U silných kuřáků nedoporučujeme
užívat každodenně nebo ve vyšších dávkách ani vitamín C, ani beta-karoten, ani B-komplex
- paradoxně by mohli přispět k rychlejšímu vyvolání rakoviny. Vůbec při každé léčbě je
nejprve vhodné přestat kouřit.
Trochu nám to může pomoci pochopit východní medicína se svou naukou o jin a jang substancích.
Prostě si můžeme pomocně představit některé vitamíny jako substance extrémě jin, tedy např.
jako extenzivní, rozpínavé, uvolňující (tkáně, energii), stimulující (zánět, růst). I tak můžeme
alespoň částečně pochopit složitost vazeb a třeba i paradox, že nadměrná dlouhodobá konzumace
jablek nebo hroznového vína (i bez postřiků a plísňových toxinů) zvyšuje pravděpodobnost
výskytu zhoubného nádoru, a to i přes to, že jejich rozumná míra zdraví posiluje. A nadměrná
konzumace banánu a jablek může zase podle některých léčitelů vyvolat leukemii (banány dokonce i u
dětí; neověřeno, ale nevyvráceno); průmyslově vyráběné výrobky z jablek zase zatežují organizmus
plísňovými toxiny. Paprika jako zdroj vitamínu C není pro častou přítomnost zbtyků postřiků
vhodná pro těhotné. Takže i u vitamínů platí: všeho s mírou a rozumně.
Acerola - 500 mg přírodního vitamínu C, získaného ze sušené aceroly -
Malpighie Punicifolie, s příjemnou ovocnou příchutí - výrobek f. Walmark.
(Z letáčku f. Walmark 1996)
Vitamín C představuje 80% lidské potřeby vitamínů. Na rozdíl od jiných vitamínů si
vitamín C člověk není schopen vyrobit sám, a proto je odkázán na potravinové zdroje
a suplementy. Větší potřebu vitamínu C mají především kuřáci,
náruživí alkoholici, staří lidé, těhotné a kojící ženy, cukrovkáři a lidé
žijící ve znečištěných oblastech. Vitamín C hraje důležitou roli v
metabolických procesech a je nezbytný pro udržení dobrého zdravotního
stavu.
- sehrává rozhodující roli při tvorbě kolagénu
- napomáhá léčení a obnově dásní, cév, kostí a zubů
- v organismu umožňuje vstřebání železa
- preventivně a léčebně působí při rýmě
- pomáhá při snižování hladiny krevního cholesterolu
- napomáhá hojení ran, popálenin a jizev
- působí na snížení krvácivosti dásní
- preventivně působí proti vzniku virových a bakteriálních infekcí
- posiluje imunitní systém
- pomáhá eliminovat účinek různých rakovinotvorných látek
- působí proti alergiím a jako přirozené laxativum
- spolu s vitamínem E a hořčíkem snižuje projevy astmatiků a tak zlepšuje
jejich zdravotní stav
- snižuje riziko tvorby krevních sraženin"
Vitamín C je citlivý na světlo, teplo a vlhkost, má za nepříznivých podmínek
sklon k rozpadu. Je také lépe připravovat čaje a potraviny s obsahem vitamínu C
v nádobách, které nejsou železné a tak, aby napřišly do kontaktu se železem,
zejména, nejde-li o kvalitní ocel a nese-li stopy rzi.
Přírodní i (polo)syntetická kyselina askorbová je poměrně dobře snášena
i v dávkách 500 mg, ale mohou se vyskytnout i nežádoucí účinky, které jsou
závislé na užívané dávce. Může se vyskytnout podráždění sliznice žaludku a jícnu,
zvracení, průjmy, bolesti hlavy, celková slabost, nespavost. Může dojít k tvorbě
ledvinových kamenů, oxalátových, urátových a cystinových. E. Mindel doporučuje
lidem užívajícím více než 750 mg/den vitamínu C suplementovat hořčík jako
prevenci ledvinových kamenů. U alergických pacientů se mohou vyskytnout
ekzémy, kopřivka i astmatický záchvat. Na druhou stranu vitamín C zmenšuje
vliv mnoha alergenů na alergiky.
V případě, že se objeví další vedlejší účinky, které nejsou uvedeny výše, nebo
byla zjištěna změna v celkovém zdravotním stavu, je třeba okamžitě kontaktovat lékaře.
Kontraindikace: Na vitamín C, zejména syntetický jsou u některých
jedinců citlivá játra v případě jejich onemocnění. Také nemocná slezina
nesnáší kyseliny. Není však dosud známo, zda se to týká také vitamínu C.
Interakce: Kyselina askorbová může účinek některých léků zesílit nebo oslabit.
Proto je třeba lékaře informovat, pokud vitamín C v nějaké podobě suplementujete.
Vzájemné ovlivnění účinnosti nebo toxicity je možné především při současném
užívání vitamínu C a deferoxaninu, nebo sulfonamidů a dále chinidinu, warfarinu,
barbiturátů, primidonu nebo disulfiramu.
Některé látky narušují účinek vitamínu C. Jsou to některá sedativa,
hypnotika (barbituráty), acylpyrin a antikoncepční pilulky
Vitamín C hraje důležitou roli jako komponent enzymu, zasahujícího do syntézy
kolagenu a karnitinu. Tvorba kolagenu v organizmu má vliv i na stav
mesenchymální tkáně a podílí se na tvorbě mezibuněčné hmoty, a tím je
nezbytný pro tvorbu, regeneraci a funkci všech orgánů a tkání, včetně svalů,
kostí, vazů, šlach, cév, kůže, hojení ran a zlomenin apod.
Porucha tvorby kolagenu a dentinu nastává nejčastěji v důsledku nedostatku
kyseliny askorbové (vitamínu C) a některých flavonoidů. Při zhoršení stavu
mesenchymální tkáně v důsledku hypovitaminózy se mohou objevit také
patologické změny s nespecifickými symptomy jako je vyhublost, bušení srdce,
bolesti hlavy, bolesti v kostech a nizká odolnost k infekcím.
Při nedostatku askorbátu vzniká nestabilita struktury kolagenu, která
vede ke zvýšení jeho odbourávání.
Stěna cévní je tvořena na vnitřní straně jednou vrstvou
endoteliálních buněk, vystýlajících vnitřek cévy a přiléhajících na
bazální membránu, na které pak přiléhají další vrstvy cévy. Bazální
membrána je tvořena dvěma různými vrstvami, a to vnitřní, která je
větší hustoty, vláknitá a tvořená kolagenem a tropokolagenem. Ta na
obě strany přechází ve druhou vrstvu s nízkou hustotou, ve které
jsou přítomny mukopolysacharidy.
Kolagen je vláknitý skleroprotein, který je tvořen z podjednotek
(tropokolagenových), které obsahují velké množství hydroxyprolinu a
hydroxylysinu. Tyto aminokyseliny jsou glykosylovány a vzniklé
glykosylové zbytky příspívají ke stabilitě molekul. Hydroxylace
prolinu a lysinu probíhá při tvorbě bílkovinného řetězce enzymem
hydroxylázou. Tato reakce vyžaduje přítomnost kyslíku, ionty
dvojmocného železa a kyslinu askorbovou. Kyselina askorbové zde
plní dvojí úlohu. Umožňuje funkci hydrolázy a redukuje trojmocné
železo na dvojmocné. Chybí-li kyselina askorbová, netvoří se
hydroxylovaný kolagen ve fibroplatech, a tím je porušena syntéza
glykosaminoglykanů. To vede k narušení soudržnosti (integrity)
stěny cévní a prolínání krve přes ni (vznik hemoragií). Kyselina
askorbová je také nezbytná pro tvorbu 2-sulfátaskorbové kyseliny,
která je důležitá pro sulfátovou esterifikaci mukopolysacharidů.
Při deficitu kyseliny askorbové nebo některých bioflavonoidů se
neobnovuje kolagen kloubů a chrupavek a mění se kvalita bazální
membrány cév, která se stává nepravidelnou, tj. zduřelá místa se
střídají s tenkými, snadno se přeruší už nízkým tlakem, nastává
prolínání krve do okolní cévy a tvorba hemoragií. Vitamín C se tedy
přímo podílí na integritě krevních kapilár. Vliv vitamínu C na kolagen
a kapiláry je jednou z příčin jeho pozitivního vlivu na hezkou pleť.
Vitamín C také působí synergicky s betakarotenem (tedy i lykopenem),
která má rovněž na pleť ochranný vliv (UV-záření, tvorba vrásek aj.).
Vedle kyseliny askorbové byly v cytoplasmatické membráně buněk
alveolárních kapalin a méně v bazální membráně lokalizovány některé
polyfenoly skupiny flavonoidů. Např. katechin je přítomen v
lipidické vrstvě cytoplasmatické membrány a antiskorbutické
flavonoidy jsou lokalizovány ve fosfatidylcholinové frakci (u
jater).
Také u flavonoidů byl pozorován přímý vliv na kolagen.
Vitamín C2 - bioflavonoidy působící synergicky s vitamínem C,
například hesperidin (komplex bioflavonoidů bílé nebo i barevné části
pomerančové kůry), vitamín P (dříve označovaný také jako vitamín J;
různé bioflavonoidy s účinkem na cévy z nichž nejznámější je rutin -
- obsažený např. v nati a semenu pohanky), flavonoidy černého rybízu,
arónie, černého bezu, kůry a dužiny citrusových plodů, barvivo červeného
vína (např. v přípravku Vinum), šípků, malin, ostružin aj. U různých
přípravků může C2 představovat poněkud odlišný komplex bioflavonoidů.
Ze 100 myší, které byly infikované zápalem plic (pneumokoky) a léčeny
vitamínem C přežila 1 čtvrtina. Myši, které navíc dostaly Vitamín C2 (směs
hesperidinu, vinného barviva a rutinu) přežily všechny.
U zápalu plic je současně důležitý příjem mědi a její hladina
v organizmu; může mít význam i příjem zinku, křemíku, betakarotenu, vitamínu A
a dalších živin; aplikace různých obkladů, např. z tvarohu, česneku, křenu, hořčice,
syrového kapřího masa a další prostředky a terapie.
U nemocí z nachlazení je dobré vitamín C kombinovat s bioflavonoidy obsaženými
v květu černého bezu.
RŮŽE
Z hlediska využití plodů (růžových šípků) v kuchyni, potravinářském průmyslu,
léčitelství a faramaceutickém průmyslu je mylné považovat za vhodné jen plody
planých, resp. velkoplodých růží. Také plody všech šlechtěných "květových"
druhů a odrůd jsou všestranně upotřebitelné a obsahem některých cenných látek
včetně vitamínu C mohou dosud využívané druhy a odrůdy někdy i předčít. Takže
pokud někdy nestihneme růže po odkvětu ostříhat, dozrálé šípky můžeme upotřebit.
Minimálně jako cennou surovinu pro přípravu ovocného čaje.
RŮŽE VELKOPLODÉ
Růže dužnoplodá, syn. růže jablíčková (slov. ruža jabĺčková, Rosa villosa L.)
Pochází z jižní části
střední Evropy a Balkánu. U nás byla pěstována jen sporadicky. V Listině
povolených odrůd byla roku 1973 zapsána její odrůda Karpatia. Rozšířená
je na Slovensku na OŠM v Stupave a v Sabinove, ale postupně se dostává
i do zahrad. Není náročná na půdu jako např. Rosa canina nebo Rosa rugosa,
ani klimaticky není náročná a při kvetení snáší pozdní mrazíky a chlad.
Karpatia je okrasný i užitkový typ ovocné rostliny. Kvete koncem května
velkými růžovými květy. Listy má ocelově zelené barvy. Úroda z jednoho
keře v 5. roce je asi 5 kg. V nezměklých čerstvých plodech (šípkách)
se nachází 1000 až 1560 mg% vitamínu C, vitamín A, některé vitamíny
ze skupiny B a další živiny. Plody můžeme sušit, vyrábět z nich ovocné
pasty, marmeládu, šťávy, sirupy a vína. Ze semen se v zahraničí lisuje olej,
který je používán na léčebné účely. Rozmnožuje se vegetativně kořenovými
výmladky. (In: Hričovský, Smatana, Jurčák; obsah vit. C byl
upřesněn; následují polžky velkoplodých růží in: Dolejš, Kott a Šenk)
Růže svraskalá (Rosa rugosa Thunb.)
Vytváří rozložité až poléhavé odnožující keře vysoké asi 1 m, které se svým
menším vzrůstem hodí do zahrádek. Kvete bíle nebo fialově, a to po celou
dobu vegetace (i mezi plody). Šípky mají velmi silnou dužninu
a obsahují asi 900 mg vitamínu C ve 100 g. Růže svraskalá je mrazuvzdorná
a dobře roste i plodí ve vyšších polohách. Odolává i velmi extrémním
podmínkám našeho zhoršujícího se životního prostředí
Růže skořicová (Rosa cinnamomea L.)
Vytváří keře vysoké až 1,5 m s tenkými, metlovitými, hnědočervenými
větvemi. Kvete karmínově červeně. Prospívá ve vlhčím prostředí - v blízkosti
vodních toků. má-li však dostatek vláhy, roste dobře i ve výše položených
oblastech. Plody obsahují přes 1600 mg vitamínu C ve 100 g.
Růže Moyesova (Rosa moyesii Hemsl. et Wils.)
Pochází ze západní Číny a její tmavočervené květy jsou velmi dekorativní.
Šípky obsahují až 1700 mg vitamínu C ve 100 g. Jde o velmi úrodný
a perspektivní druh velkoplodé růže, která se hodí i pro pěstování v klimaticky
méně příznivých oblastech.
Růže Roopova (Rosa roopae L.)
Vytváří mohutné úrodné keře vysoké až 3 m. Šípky obsahují 2700 až 3000 mg
vitamínu C ve 100 g.
Růže převislá, syn. růže alpská (Rosa pendulina L. syn. Rosa alpina L.)
Keře jsou 2 až 3 m vysoké. Jednotlivé květy jsou temně karmínově červené.
Planě se vyskytuje v podhorských a horských oblastech, kde je rozšířena
až k hranici klečového pásma. Šípky obsahují až 2 000 mg vitamínu C ve 100 g
Růže průhonická (Rosa pruhoniciana L.) Vytváří keře 1,5 m vysoké. Šípky
obsahují kolem 1300 mg vitamínu C ve 100 g.
OBSAH VITAMÍNU C VE 100 g v mg do jednoho týdne po sklizni (od
různých autorů; většinou jde o průměrné hodnoty)
Některé produkty obsahují i bioflavonoidy, které
pomáhají využít vitamín C)
Mladá pšenice 12 000 (travička 3 - 12 cm)
Šípková růže 250 až 550 (některé zdroje uvádějí až 747; + flavonoidy) ; sušené 160 až 1440 (některé zdroje uvádějí až 1500)
Růže - různé druhy - šípek 250 až 6 000 (+ bioflavonoidy)
Rakytník řešetlákový - plod 200 až 600 (některé zdroje uvádějí až 1 500)
Grapefruit 40 (nejvýš 700)
Rybíz černý 148 až 258 (některé zdroje uvádí i 1000, resp. 4000; + flavonoidy - chrání i mozkové buňky)
Jeřáb obecný (ptačí) 550
Pomeranče 16 až 51 (jiné zdroje uvádějí až 330, nejvíce 800; + flavonoidy)
Rybíz červený, bílý 35 - 330 (+ flavonoidy)
Papaya 330
Paprika kořeninová 128 - 237
Dřín obecný 200
Jahody 46 - 234 (+ flavonoidy)
Meloun canteloupský 76 - 200 (+ karotenoidy)
Meloun cukrový 76 - 200 (+ karotenoidy)
Mochna husí až 200
Kopřiva 80
Řeřicha 61 - 89
Citróny 20 až 70 (jiné zdroje uvádějí 42,4 nebo 49 nebo 177, nejvýš 700; + flavonoidy; bílá část kůry obsahuje
více vitamínu C i bioflavonoidů než šťáva)
Petržel - nať 171 - 179 (+ karotenoidy)
Paprika zeleninová 128 - 161
Maliny červené, ostružiny, malinoostružiny (bioflavonoidy jsou zde velmi silnými antioxidanty -
- čím je odruda tmavší, tím je účinek silnější) 24 - 167
Rajčata 25 - 165 (významný zdroj flavonoidů - zejména karotenoidu lykopenu)
Limetky 155
Dřišťál obecný 150
Ostružiny 140
Mandarinky 116
Brokolice 114
Křen selský 100 - 136
Avokádo 110
Brusinka 20 - 110
Planá pažitka 100
Kapusta růžičková 79 - 96 (+ karotenoidy a další ochranné látky)
Celer - nať 89
Kapusta kadeřavá 83 (+ karotenoidy a další ochranné látky)
Kopr 81
Meruňka 7 - 75
Třešeň 8 - 72
Kiwi 57 - 71
Kapusta hlávková 70 (+ karotenoidy a další ochranné látky)
Květák 69
Petržel - kořen 34 - 67
Pažitka 56 - 66
Banány 66
Cherimeyas 66
Broskve 8 - 64
Brusnice borůvka 10 - 64 (flavonoidy, zejména resveratol jako červené víno)
Pěstovaná pažitka 60
Kopřiva 60
Šťovík kyselý 60
Jahody 60 (+ flavonoidy; vitamín C je obsažen i v listech)
Arónie (jeřáb černý) 10 - 60 (významný zdroj bioflavonoidů včetně tzv. vitamínu P)
Salát kadeřávek 57
Hrozny 4 - 53
Zelí hlávkové, červené 51 - 52
Špenát 51
Angrešt 50
Maliny žluté 14 - 50
Višeň 6 - 50
Švestky 5 - 50
Jabloň - jablko 7 - 47 (některé druhy i 100 a více, např. Ontário)
Churmy-kaki 46
Černý bez - bezinky 10 - 46 (V zavařeninách jen 2 mg; + bioflavonoidy - ty jsou i v květech)
Kedluben 45 (karotenoidy v listech)
Rybíz bílý 44 (menší obsah flavonoidů než barevné rybízy)
Cibule 43 (žlutá a zejména fialová cibule i flavonoidy)
Meloun červený (vodní) 8 až 40 (+ karotenoidy)
Kaštanovník jedlý 40
Zelí hlávkové, bílé 39
Květák 38
Cibule zelenačka 37 (+ karotenoidy v listech)
Zelí čínské 36
Kapusta hlávková 34 (karotenoidy)
Zelí hlávkové - bílé 33 (karotenoidy)
Dýně, tykev 10 - 33 (karotenoidy)
Meloun casaba 32 (karotenoidy)
Boysen 32
Mandarinky 32
Meruňka 11 - 32 (cenný zdroj beta-karotenu)
Hrušky 4 - 31
Angrešt 30
Klikva 30
Líska obecná 30
Chřest 28
Kvaka 28
Máta 25
Pórek 24
Ředkev 23
Ředkvička 23
Rajčata 22 (karotenoidy)
Hrášek 22
Meloun cukrový 22
Ryngle 22
Trnka obecná 20
Kdouloň podlouhlá 20
Višeň obecná 20
Morušovník 20
Rebarbora 11 - 20
Moruše 3,8 - 20
Pór 19
Naklíčená čočka 17
Pastiňák 14
Fíkovník 11
Červená řepa 11
Olivy 11
Granátovník 11
Banánovník 11
Okurka 10
Čekanka 10
Česnek 9
Fazolka 9
Celer - bulva 8
Salát hlávkový 8
Baklažán 7
Cibule 7 (žlutá a zejména fialová cibule má flavonoidy)
Kukuřice cukrová 7 (zejméa červená kukuřice je silným zdrojem flavonoidů)
Okurky 6 - 10
Mrkev 5 - 6 (+ flavonoidy - karotenoidy - beta-karoten)
Hruška 4
Datlová palma - plod 0 (je ale zdrojem flavonoidů, živin a energie)
Kokosová palma - ořech 0 (je ale zdrojem jiných cenných živin a energie)
Čínský čaj černý 0 (je ale významným zdrojem flavonoidů, tříslovin, polyfenolů a povzbuzujících látek)
Káva pražená 0 (je ale významným zdrojem flavonoidů, povzbuzujících látek a specifických živin)
Kakaový prášek 0 (je ale významným zdrojem flavonoidů, povzbuzujících látek a specifických živin)
Poznámka: Melouny vodní (červené), rajčata a tykve obsahují disacharid sacharózu (řepný cukr).
Také při konzumace mrkve by měli být diabetici obezřetní
Poznámka č. 2: Papriku užíváme zásadně tepelně upravenou. Viru paprikového onemocnění
se totiž daří dobře i v lidském střevě. Zda tělu i škodí, se zatím neví, takže ochrana je doporučovaná spíš "pro jistotu".
I papriku do salátů alespoň sterilujeme v páře nebo mikrovlnce.
Poznámky č. 3: nadměrná (velmi častá) konzumace jablek nebo hroznů může přispět k vyvolání rakoviny.
Častá konzumace jablek a banánů může přispět k vyvolání leukemie. Banány omýváme. Rukou, kterou
loupeme banán, nesaháme na část určenou ke konzumaci (riziko přenosu infekce). Příliš skvrnité banány
již nekonzumujeme, plíseň, která skvrnitost způsobuje není pro člověka tak úplně neškodná. Dětem je lépe
banány grilovat . Poznatky o relativní škodlivosti častého jezení jablek, hroznů a banánů (u banámů zejména pro děti a mládež)
pocházejí od léčitelů a nejsou vědecky potvrzeny. U jablek mají z vědeckého hlediska škodlivý vliv chemické
postřiky a plísňové toxiny u jablek dlouho či nesprávně skladovaných a u jablek již vizuálně plísní/hnilobou napadených.
Správně bychom měli i jablka určená k moštování překrojit a vykrojit plesnivé jadřince nebo - v případě většího
zasažení vnitřku - jablko vyhodit.
U banánů by škodlivost čistě teoreticky mohla projevit i parazitující plíseň, ovšem jen v případě, že by se prokázalo,
že přežívá i v lidském organismu a tam narušuje nějaké funkce nebo produkuje toxiny.
Z hlediska čínské medicíny reprezentují i zdravá jablka, hrozny či banány silný extenzivní faktor, který může
v určité situaci podpořit rozvoj rakoviny.
Bezinky obsahují i dostatečné množství vitamínů. Pro vitamín C jsou
v literatuře uváděny hodnoty 10-46mg% (Scheerer, Kruger, Dagneaux,
Nymegen). Dle Andrease obsahuje plod bezu dokonce nejvyšší obsah tohoto
vitamínu ze všech zahradních bobulovin s výjimkou černého rybízu. To se zdá
být jistě přehnané, neboť podle Scheerera (1947) obsahuje jen 10 mg%
vitamínu C, v zavařeninách pak pouze 2 mg%. Zato je tu podle Gessnera hojný
vitamin C2 (bioflavonoidy), podobně jako v černém rybízu. Tento vitamín
brání zápalu plic a zesiluje působení čisté kyseliny askorbové. Proto je
velmi výhodné užívat s vitamínem C produkty z plodu černého bezu nebo jiné
zdroje bioflavonoidů, jako např. rajčata, čínský čaj, šípkový čaj.
Ovoce, které má dostatek bioflavonoidů a málo vitamínu C je vhodné
kombinovat s vitamínem C v tabletách nebo s ovocem s vysokým obsahem
vitamínu C. Do nápojů ze sirupu černého bezu je proto výhodné přidávat
dětem vitamínový sirup. Nejhodnotnější bezinky získáme v suchých letech,
kdy na chocholíky zrajících peckovic minimálně prší. Naopak v deštivých
letech mají málo vitamínu C a jejich léčivý účinek je minimální.
Tepelná příprava v zelenině ničí asi polovinu vitamínu C. Nezáleží však
na tom, jaké množství vody použijete: pokusy ukázaly, že brokolice vařená
ve čtvrt šálku vody ztratí stejné množství vitamínu jako brokolice vařená
v litru vody. Nejlepší řešení je příprava v mikrovlnné troubě, která
v brokolici ničí maximálně 15% vitamínu C. Vývary ze zeleniny nevyléváme,
ale použijeme je na přípravu polévek, dalších pokrmů nebo alespoň na zapaření
granulí pro psy. Vývary obsahují řadu živin.
V nastrouhané zelenině klesá jeho obsah po 15 min. o 40 procent.
Vitamín C (z materiálů California Fitness)
... Maďaři jsou oprávněně hrdi na to, že vitamín C objevil
Albert Szent-Gyôrgyi. Jemu se podařilo poprvé ho extrahovat z papriky a za
tento vynikající objev získal Nobelovu cenu. Proto je tedy zcela správné,
že nyní je v České republice k dostání vitamín C, vyrobený z nejlepších a
nejčistších přírodních zdrojů. Tento vitamín obsahuje i zelenina a
citrusové plody, ale nejlepším jeho přirozeným zdrojem je šípek. Vitamín C
skutečně dobré kvality je extrahován především ze šípku, protože tam se
nachází spolu s flavonoidy, posilujícími vliv kyseliny askorbové. Jiný
nositel Nobelovy ceny, Linnus Pauling, byl toho názoru, že vitamín C může
být protilátkou proti nemocem, od jednoduchého nastydnutí až po rakovinu.
Nedostatek vitamínu C způsobuje kurděje. Jeho přívod zase posiluje imunitní
systém, zvyšuje odolnost vůči nemocem, hlavně nastuzení. Aktivuje mnohé
enzymy, má důležitou úlohu v respiraci (dýchání) buněk. Urychluje hojení
ran, podporuje obnovu vazivové tkáně, účastní se tvorby kostí, kolagenu,
chrupavky a syntézy nadledvinových hormonů. Poskytuje ochranu vůči stresu,
pomáhá vstřebávání železa a spolu s kyselinou listocou urychluje zrání
červených krvinek. Snižuje úroveň cholesterolu v krvi, znamená ochranu
proti kancerogenním látkám. Zvyšuje a obnovuje fyzickou výkonnost. Při
zatížení se zvyšuje potřeba vitamínu C, proto musí sportovci, hlavně před
závodem, zvýšit jeho přívod. Právě tak jako vitamíny obecně, i vitamín C má
sklon k rozpadu, je citlivý na světlo, teplo a vlhkost. Přirozený vitamín C
se nachází ve formě polyaskorbátu (vícekrát složený) kyseliny askorbové a
jeho vliv je mnohem trvalejší než v případě jednoduché, syntetické kyseliny
askorbové.
Nejmodernější přípravky vitamínu C obsahují i bioflavonoidy, které mají
vliv na posílení cévních stěn a rozšiřování cév a současně brání rychlému
rozpadu vitamínu C.
Je nurné zvýšit přívod vitamínu C, jestliže bereme pravidelně antikoncepci,
prášky proti bolesti, aspirin nebo alkohol. Odborná literatura doporučuje
přívod denně 500-2000 mg, podle individuálních potřeb, rozdělit do více
dávek.
Acerola - 500 mg přírodního vitamínu C, získaného ze sušené Aceroly -
Malpighie Punicifolie, s příjemnou ovocnou příchutí - výrobek f. Walmark.
(Z letáčku f. Walmark 1996)
Vitamín C představuje 80% lidské potřeby vitamínů. Na rozdíl od jiných,
vitamín C si člověk není schopen vyrobit sám, a proto je odkázán na
potravinové zdroje. Větší potřebu vitamínu C mají především kuřáci,
náruživí alkoholici, staří lidé, těhotné a kojící ženy, cukrovkáři a lidé
žijící ve znečištěných oblastech. Vitamín C hraje důležitou roli v
metabolických procesech a je nezbytný pro udržení dobrého zdravotního
stavu.
- sehrává rozhodující roli při tvorbě kolagénu
- napomáhá léčení a obnově dásní, cév, kostí a zubů
- v organismu umožňuje vstřebání železa
- preventivně a léčebně působí při rýmě
- pomáhá při snižování hladiny krevního cholesterolu
- napomáhá hojení ran, popálenin a jizev
- působí na snížení krvácivosti dásní
- preventivně působí proti vzniku virových a bakteriálních infekcí
- posiluje imunitní systém
- pomáhá eliminovat účinek různých rakovinotvorných látek
- působí proti alergiím a jako přirozené laxativum
- spolu s vitamínem E a hořčíkem snižuje projevy astmatiků a tak zlepšuje
jejich zdravotní stav
- snižuje riziko tvorby krevních sraženin"
Vitamín C je citlivý na světlo, teplo a vlhkost, má za nepříznivých podmínek
sklon k rozpadu. Je také lépe připravovat čaje a potraviny s obsahem vitamínu C
v nádobách, které nejsou železné a tak, aby napřišly do kontaktu se železem,
zejména, nejde-li o kvalitní ocel a nese-li stopy rzi.
Přírodní i (polo)syntetická kyselina askorbová je poměrně dobře snášena
i v dávkách 500 mg, ale mohou se vyskytnout i nežádoucí účinky, které jsou
závislé na užívané dávce. Může se vyskytnout podráždění sliznice žaludku a jícnu,
zvracení, průjmy, bolesti hlavy, celková slabost, nespavost. Může dojít k tvorbě
ledvinových kamenů, oxalátových, urátových a cystinových. E. Mindel doporučuje
lidem užívajícím více než 750 mg/den vitamínu C suplementovat hořčík jako
prevenci ledvinových kamenů. U alergických pacientů se mohou vyskytnout
ekzémy, kopřivka i astmatický záchvat. Na druhou stranu vitamín C zmenšuje
vliv mnoha alergenů na alergiky.
V případě, že se objeví další vedlejší účinky, které nejsou uvedeny výše, nebo
byla zjištěna změna v celkovém zdravotním stavu, je třeba okamžitě kontaktovat lékaře.
Kontraindikace: Na vitamín C, zejména syntetický jsou u některých
jedinců citlivá játra v případě jejich onemocnění. Také nemocná slezina
nesnáší kyseliny. Není však dosud známo, zda se to týká také vitamínu C.
Vitamín C není vhodné suplementovat u osob se sklonem k infarktu a vzniku
krevních sraženin (např. u cukrovkářů, po endoprotéze, u větších pohmožděnin aj.)
Zvyšuje totiž srážlivost krve.
Interakce: Kyselina askorbová může účinek některých léků zesílit nebo oslabit.
Proto je třeba lékaře informovat, pokud vitamín C v nějaké podobě suplementujete.
Vzájemné ovlivnění účinnosti nebo toxicity je možné především při současném
užívání vitamínu C a deferoxaninu, nebo sulfonamidů a dále chinidinu, warfarinu,
barbiturátů, primidonu nebo disulfiramu.
Některé látky narušují účinek vitamínu C. Jsou to některá sedativa,
hypnotika (barbituráty), acylpyrin a antikoncepční pilulky
Vitamín C hraje důležitou roli jako komponent enzymu, zasahujícího do syntézy
kolagenu a karnitinu. Tvorba kolagenu v organizmu má vliv i na stav
mesenchymální tkáně a podílí se na tvorbě mezibuněčné hmoty, a tím je
nezbytný pro tvorbu, regeneraci a funkci všech orgánů a tkání, včetně svalů,
kostí, vazů, šlach, cév, kůže, hojení ran a zlomenin apod.
Porucha tvorby kolagenu a dentinu nastává nejčastěji v důsledku nedostatku
kyseliny askorbové (vitamínu C) a některých flavonoidů. Při zhoršení stavu
mesenchymální tkáně v důsledku hypovitaminózy se mohou objevit také
patologické změny s nespecifickými symptomy jako je vyhublost, bušení srdce,
bolesti hlavy, bolesti v kostech a nizká odolnost k infekcím.
Při nedostatku askorbátu vzniká nestabilita struktury kolagenu, která
vede ke zvýšení jeho odbourávání.
Stěna cévní je tvořena na vnitřní straně jednou vrstvou
endoteliálních buněk, vystýlajících vnitřek cévy a přiléhajících na
bazální nenbránu, na které pak přiléhají další vrstvy cévy. Bazální
membrána je tvořena dvěma různými vrstvami, a to vnitřní, která je
větší hustoty, vláknitá a tvořená kolagenem a tropokolagenem. Ta na
obě strany přechází ve druhou vrstvu s nízkou hustotou, ve které
jsou přítomny mukopolysacharidy.
Kolagen je vláknitý skleroprotein, který je tvořen z podjednotek
(tropokolagenových), které obsahují velké množství hydroxyprolinu a
hydroxylysinu. Tyto aminokyseliny jsou glykosylovány a vzniklé
glykosylové zbytky příspívají ke stabilitě molekul. Hydroxylace
prolinu a lysinu probíhá při tvorbě bílkovinného řetězce enzymem
hydroxylázou. Tato reakce vyžaduje přítomnost kyslíku, ionty
dvojmocného železa a kyslinu askorbovou. Kyselina askorbové zde
plní dvojí úlohu. Umožňuje funkci hydrolázy a redukuje trojmocné
železo na dvojmocné. Chybí-li kyselina askorbová, netvoří se
hydroxylovaný kolagen ve fibroplatech, a tím je porušena syntéza
glykosaminoglykanů. To vede k narušení soudržnosti (integrity)
stěny cévní a prolínání krve přes ni (vznik hemoragií). Kyselina
askorbová je také nezbytná pro tvorbu 2-sulfátaskorbové kyseliny,
která je důležitá pro sulfátovou esterifikaci mukopolysacharidů.
Při deficitu kyseliny askorbové nebo některých bioflavonoidů se
neobnovuje kolagen kloubů a chrupavek a mění se kvalita bazální
membrány cév, která se stává nepravidelnou, tj. zduřelá místa se
střídají s tenkými, snadno se přeruší už nízkým tlakem, nastává
prolínání krve do okolní cévy a tvorba hemoragií. Vitamín C se tedy
přímo podílí na integritě krevních kapilár.
Vedle kyseliny askorbové byly v cytoplasmatické membráně buněk
alveolárních kapalin a méně v bazální membráně lokalizovány některé
polyfenoly skupiny flavonoidů. Např. katechin je přítomen v
lipidické vrstvě cytoplasmatické membrány a antiskorbutické
flavonoidy jsou lokalizovány ve fosfatidylcholinové frakci (u
jater).
Také u flavonoidů byl pozorován přímý vliv na kolagen.
Vitamín C2 - bioflavonoidy působící synergicky s vitamínem C,
například hesperidin (komplex bioflavonoidů bílé nebo i barevné části
pomerančové kůry), vitamín P (dříve označovaný také jako vitamín J;
různé bioflavonoidy s účinkem na cévy z nichž nejznámější je rutin -
- obsažený např. v nati a semenu pohanky), flavonoidy černého rybízu,
arónie, černého bezu, kůry a dužiny citrusových plodů, barvivo červeného
vína (např. v přípravku Vinum), šípků, malin, ostružin aj. U různých
přípravků může C2 představovat poněkud odlišný komplex bioflavonoidů.
Ze 100 myší, které byly infikované zápalem plic (pneumokoky) a léčeny
vitamínem C přežila 1 čtvrtina. Myši, které navíc dostaly Vitamín C2 (směs
hesperidinu, vinného barviva a rutinu) přežily všechny.
U zápalu plic je současně důležitý příjem mědi a její hladina
v organizmu; může mít význam i příjem zinku, křemíku, betakarotenu, vitamínu A
a dalších živin; aplikace různých obkladů, např. z tvarohu, česneku, křenu, hořčice,
syrového kapřího masa a další prostředky a terapie.
U nemocí z nachlazení je dobré vitamín C kombinovat s bioflavonoidy obsaženými
v květu černého bezu.
RŮŽE
Z hlediska využití plodů (růžových šípků) v kuchyni, potravinářském průmyslu,
léčitelství a faramaceutickém průmyslu je mylné považovat za vhodné jen plody
planých, resp. velkoplodých růží. Také plody všech šlechtěných "květových"
druhů a odrůd jsou všestranně upotřebitelné a obsahem některých cenných látek
včetně vitamínu C mohou dosud využívané druhy a odrůdy někdy i předčít. Takže
pokud někdy nestihneme růže po odkvětu ostříhat, dozrálé šípky můžeme upotřebit.
Minimálně jako cennou surovinu pro přípravu ovocného čaje.
Zdroje:
http://radio.cbc.ca/programs/asithappens/STEAM/vitc_010207.html
http://vvv.com/healthnews/vitamin_C.html
John Hoffer,
Hans R. Larsen: Vitamin C: Your Ultimate Health Insurance
Drahoslav Dostál: Černý bez
E. Mindell: Vitamínová bible
Pavel Stratil: ABC zdravé výživy (pro zájemce o detailnější chemické a fyziol. souvislosti)
Zdravotnické aktuality (tisk, Internet) a archiv sestavovatele
http://erdel.wz.cz/vitaminC.htm
Z originálu "Vitamin C - eine Wunderwaffe?" autorky Sabine L. Schäfer-Diesterhöft
Objevil muž elixír mládí?
Rostlinu umožňující požívat vysoké dávky vitamínu C a zvyšující a prodlužující jeho účinek objevil devětapadesátiletý
Jan Hromada z Opavy. Svůj preparát nazval elixírem mládí, a není se co divit. Díky němu a vitamínu C si totiž sám
vyléčil plotýnky, spravil všechny zuby, zlikvidoval alergie, definitivně skoncoval s chřipkou! A navíc se zdá, že místo
aby stárl, Jan Hromada mládne. Zmizely mu například všechny vrásky na čele!
Jan Hromada přitom není ani lékař, ani výzkumný pracovník. Vystudoval hornickou průmyslovku a živí se výrobou
betonových prefabrikátů. Na svůj objev přišel před mnoha lety náhodou. "Trápila mě tehdy rýma a kašel a můj známý
doktor mi dal dvě tuby silného vitamínu C. Sice jsem ho bral, ale měl jsem po něm vždycky průjem a bolelo mě hrozně břicho.
Až jednou mi po jeho užití nebylo nic a naopak mi bylo mnohem lépe. Uvažoval jsem, čím to může být, až jsem přišel
na to, že jsem spolu s vitamínem C užil i něco jiného. Tak jsem to zkusil a fungovalo to," popisuje zrod svého objevu
Hromada. Od té chvíle užíval vitamín C spolu se svým preparátem na kdejaký neduh. Objevily se například střevní
problémy, na ty to fungovalo doslova přes noc. Odešly mi plotýnky, nebyl jsem schopen dojít ani na záchod, doktoři
mi nabízeli operaci, ale já jsem začal brát zvýšené dávky vitamínu C s mým preparátem, a plotýnky se zklidnily,
a posléze problémy úplně zmizely!" říká Jan Hromada.
Neuveřitelný úspěch měl jeho preparát s vitamínem C i při léčbě chrupu (tedy dásní a zubů). "Kdysi se mi příšerným
způsobem kazily zuby, dnes se mi díky tomu zuby už mnoho let vůbec nekazí!" potvrzuje Hromada. Doslova zázračný
účinek měl jeho preparát s vitamínem C i na jeho alergie. "Každé jaro jsem míval alergické potíže, někdy se to vleklo
i přes celé léto. Bránil jsem se tomu léky na alergii, a nakonec jsem na léčbu různých komplikací dostal antibiotika.
Ale pořád jsem se z toho nemohl dostat. Tak jsem si jednou ráno vzal svůj preparát a vitamín C, bral jsem co půl hodiny
jeden vitamín, celkem asi 22 gramů za ten den. Druhý den mi bylo lépe, vzal jsem si postupně 12 gramů céčka, a pak
ještě několik dnů po šesti gramech a alergie (a doprovodné záněty) byla pryč! Za dva dny mi to udělalo totéž,
co antibiotika za dva týdny. Další rok jsem bral preventivně tři až šest gramů céčka s preparátem denně a poprvé
v životě jsem neměl alergii! A pak už nikdy, definitivně jsem se alergie zbavil!" říká Jan Hromada, jenž se však
nejednou setkal s odmítavou reakcí odborníků.
Ani oslovený vitamínolog nebyl výjimkou: "K tomu, že by vysoké dávky vitamínu odbouraly nějaké nemoci, bych byl
skeptický, jestli v tom nehraje roli spíše placebo efekt," míní přední český odborník na vitamíny Aleš Horna. "Vitamíny
mají své meze a nejhorší je představa lidí, že si vezmu vitamín, a ten za mě všechno udělá, což je ale blbost," dodal
Horna.
Jan Hromada si ale nevzal vitamín jen tak, ale v určitém komplexu a v rámci určité pravidelné a odstupňované kůry.
Navíc ve světě již několikrát byla definována (dokonce i lékaři) vitamínová kůra jako metoda léčby alergie. Šlo většinou
o kombinaci silnějších multivitamínových přípravků a dietoterapie s vyloučením hlavních (tzv. startujících) potenciálních
alergenů (mléko a mléčné výrobky, kukuřice, kukuřičná mouka a kukuřičný škrob, omezení pšenice a pšeničné mouky).
Jan Hromada ví, že mu vitamín C mnohokrát pomohl. "S pomocí praparátu a vitamínu C jsem také u sebe úplně
zlikvidoval chřipku, už mnoho let jsem ji neměl," dodává muž, který si nedělá nároky na objevy blahodárného účinku
vitamínu C na lidský organizmus. "Tyto věci jsem samozřejmě neobjevil, vitamín C tak prostě funguje. Já jsem jen
objevil plodinu, resp. preparát z ní, který umožňuje brát vysoké dávky vitamínu C, což má léčebné účinky. Plodina
sama o sobě nějak zvlášť léčivá není," vysvětluje Hromada. "Ona jen zabraňuje rychlému vyloučení vitamínu C močí
z těla ven a zlepšuje jeho využití."
O účincích vitamínu C i vysokých dávek tohoto vitamínu vědí lékaři již dávno. Například dvojnásobný držitel Nobelovy ceny
(jednu z nich dostal v souvislosti s objevy s vitamínem C) Linus Pauling nemá pochybnosti o tom, že vitamín C je velmi důležitým
brzdícím elementem stárnutí," píše ve své publikaci Vitamíny a prevence další odbornice Antonella Fanto. A jan Hromada je toho
živoucím důkazem. Ač mu táhne na šedesát, vypadá daleko mladší. "Mám méně vrásek než ve dvaceti," usmívá se muž,
podle něhož není nějakou výjimkou, která snese velké dávky vitamínu C. "Míchal jsem svůj preparát i svým známým
a přátelům a brali přes 20 gramů vitamínu C denně a neuškodilo jim to, naopak jim to pomohlo," upozorňuje Hromada
a dodává, že jeho preparát nebude nikdy masově vyráběn a používán.
"Oslovil jsem některé farmaceutické firmy, ty ale nemají pražádný zájem na tom, aby se začalo hojně užívat vitamínu C,
protože je příliš levný a nedá se na něm moc vydělat. Vitamín C třeba podporuje tvorbu interferonu v organismu, který
má léčebné účinky například při roztroušené skleróze. Lignus Pauling píše, proč léčit velmi drahými léky s obsahem
interferonu, když tentýž účinek má vitamín C ve větších dávkách. Jenže to by zase farmaceutické firma nevydělaly,"
poukazuje Hromada s tím, že surovina pro jeho preparát ani nepotřebuje schvalovat, ani žádné laboratorní rozbory.
Je to totiž normální potravina, která je běžně k sehnání! A co že to tedy vlastně je? Jan Hromada se to poprvé v životě
rozhodl prozradit veřejnosti. "Je to velmi jednoduché. Jsou to obyčejná rajčata!" odhaluje dosud přísně střežené
tajemství. "A stačí jich velice málo. Rajčata mixuji a míchám s multivitaminem, resp. dodatkem vitamínu C. Je přitom
jedno, jaké množství vypijete, kolik rajčat sníte, je to totéž," říká Jan Hromada, který doporučuje dávku 1 až 2 gramy
vitamínu C denně, při zdravotních problémech lze vyšplhat třeba až ke 30 gramům.
Pokud se ale někdo rozhodne jej následovat a užívat pravidelně vyšší dávky vitamínu C, je potřeba užívat i kyselinu
listovou, která se při takové kůře rychle spotřebovává, a čas od času i vitamín B6 a hořčík, jinak některým jedincům
hrozí tvorba ledvinových kamenů. Rajčata či rajská šťává působí synergicky i s běžnými dávkami vitamínu C (např. 100
mg 3x denně), jen účinek nemusí být tak výrazný jako u megadávek. Užívání rajčat či rajské šťávy v kombinaci
s vitamínem C je dobré vylepšit ještě i podáním lykopenu z lékárny. V rajčatech ho totiž mnoho není a ten přírodní je také
méně stabilní. Místo rajské šťávy můžeme použít i kvalitní rajský protlak a občas třeba i kečup s vyšším obsahem rajčat
(např. Heinz) apod. U přislazované rajské šťávy je třeba počítat s vyšším obsahem kalorií a negativním působením
sacharózy, příp. fruktózy na lidské zdraví.
(maš, týdeník Ostrava, 4. dubna 2006; upravil a doplnil D. N.)
Komentář
Objev Jana Hromady mj. dokazuje, jak je důležité nespoléhat se jen na izolované vitamíny a další živiny, ale že bychom
měli mít v jídelníčku velký objem a množství druhů ovoce a zeleniny a ty případně doplňovali organizmu z nějakého
důvodu chybějícími a léčivými vitamínovými "pilulkami". První potravou kojenců našich poloopičích předků byly
po ukončení kojení matkou rozžvýkané listy rostlin a různá další pralesní zelenina, a ne krupičná kaše, kravské mléko
nebo jablečná přesnidávka. Civilizační onemocnění jsou v převážné míře trestem za špatný jídelníček dětí i dospělých.
Každým rokem objevuje věda synergické působení různých živin a přírodních léčivých látek. Byl zaznamenán mimořádný
účinek vitamínu C ve spojení s různými živinami, zejména bioflavonoidy a antioxidanty. Tyto zvyšují účinek vitamínu
C nejčastěji při nachlazení, zápalu plic, stárnutí, ochraně tkání a orgánů.
Výhodné jsou kombinace vitamínu C s následujícími plodinami:
- ostružina, malina, malinoostružina (resp. jejich bavivo; mj. pronikavý účinek při zápalu plic a při potlačení procesu stárnutí)
- barvivo červených hroznů (nutno extrahovat) nebo červené víno (nachlazení, zápal plic
- aronie, jeřabiny (mj. vliv na imunitu a při léčbě nachlazení)
- černý bez (květ nebo plod; u plodu navíc účinek na
- borůvka (mj. vliv na ostrost vidění)
- hesperidin (komplex bioflavonoidů kůry citrusových plodů, nejčastěji bílé části kůry citrónu a pomeranče)
- šípky všech druhů růží (obsahují však dostatek vlastního vitamínu C)
- červené (vodní) melouny
- mrkev (kombinace karotenu a dalších živin v nich s dodaným vitamínem C působí i na plotýnky a stav páteře)
- meruňky, žluté melouny a tykve (karoten)
- kapusta, růžičková kapusta, brokolice (karoten a jiné látky; kombinace s vitamínem C j např. prevencí rakoviny)
- pohanka (semeno a zejména nať obsahující rutin, resp. rutin v tabletách; navíc účinek na cévy)
- řasy a některé produkty z nich (např. želatina agar)
- želatina živočišného původu (s vitamínem C např. účinek na ploténky, pleť, klouby; želatina rostlinného i živočišného
původu zlepšuje asimilaci některých živin)
- mladá obilná tráva (pšenice, oves), nať vojtěšky (lucerna, alfa-alfa), jetele; za syrova lze konzumovat řeřichu, puky
čekanky, hlávkový salát (je pro organizmus cennější a přijatelnější než různé druhy zelí) i mladé lístky a výhonky lípy,
křídlatky, kopřivy. Všechny tyto zelené části rostlin je výhodné kombinovat s vitamínem C
- rajčata; obsahují zejména lykopen (červené barvivo rajčat), který je vlastně formou karotenu. Mohou mít i poměrně
vysoký obsah vitamínu C, takže kvalitní rajčata není pro preventivní a léčebné účely nutné vždy kombinovat s vitamínem
C.
- listová a brukvovitá zelenina obsahující betakaroten (kapusta, brokolice), lutein (špenát), protirakovinné látky (kapusta,
brokolice) železo (špenát) aj.
Ve formě různých výtažků/komplexů bioflavonoidů podávaných společně s vitamínem C jsou někdy tyto označovány
pomocně jako vitamín C-komplex. Známý je např. komplex Vinum obsahující barvivo vína, flavonoidy pohanky
a hesperidin.
Výhodnější než kombinovat užívání vitamínu C s jinou čistou živinou je mnohdy tuto živinu přijímat spolu s plodinou,
která ji obsahuje, např. místo lykopenu užívat celá rajčata nebo šťávu z nich.
Vitamín C existuje i přirozeně v zajímavých a účinných kombinacích, např. v šípcích růží, v plodech kiwi, rakytníku,
aronie, citrusových plodů, černého rybízu, jeřabin, v mladé pšeničné trávě. Ani v čerstvých syrových rajčatech není
množství vitamínu C zanedbatelné, takže kvalitní rajčata sama o sobě představují hotový "preparát" vhodný k prevenci
a doplňkové či vlastní léčbě mnoha onemocnění a problémů.
Co se týká způsobu konzumace rajčat, největší účinek mají plody utržené v plné zralosti a konzumované nejlépe ihned
po utržení plodu. Taková rajčata jsou také nejvhodnější k výrobě zmíněného preparátu (mísení rozmixovaných rajčat
s vitamínem C). Zejména, pokud preparát z rajčat užíváme vícekrát denně, dbáme na to, aby rajčata nebyla nezralá, zelená
na povrchu nebo uvnitř. V době, kdy nemáme k dispozici čerstvá rajčata můžeme použít konzervy se sekanými rajčaty,
čistou rajskou šťávu z obchodu, sušená naložená rajčata, případně i menší množství rajského protlaku.
Doporučená léčebná a preventivní dávka rajské šťávy denně je 250 ml.
Pro pěstování rajčat uvedu tři receptářové rady:
Rajčata nemají ráda vlhké prostředí, proto je něpěstujeme ve skleníku, ale nemají ráda ani déšť proto je ideální slunečné
místo pod stříškou.
Stonek sazenice uložíme hlouběji, abychom podpořili tvorbu kořenového systému. Uložíme jej však zešikma, aby dolní
část kořenů nebyla příliš hluboko.
Rajče před použitím vždy rozkrojíme a zkontrolujeme i uvnitř, zda není uvnitř nemocné nebo příliš zelené. Plísní zasažená
a zelená rajčata vyhodíme.
Nezralá rajčata můžeme občas použít na výrobu čalamády, zelených kořeněných v octě naložených rajčat, čatní nebo rajčat
kandovaných. (Náhražka proslazeného ovoce). Tyto výrobky jsou používány v malém množství, takže zdraví neškodí.
Rajčata, zejména v plné zralosti, kvalitní, zdravá a čerstvá obsahují sama o sobě dostatek vitamínu C, takže jsou vlastně
synergickým lékem (lékem obsahujícím více synergicky působících komponentů). Suplementace vitamínu C navíc tedy
přidává jen navíc terapii vysokými dávkami vitamínu C a rajče zde pomáhá zmenšit některé nežádoucí účinky takové
terapie
Rajčatová šťáva také snižuje riziko krevních sraženin a tedy například u diabetiků může snížit také riziko nemocí srdce,
které jsou častou komplikací cukrovky. Pití rajčatové šťávy po dobu tří týdnů snižuje nadměrnou krevní srážlivost
u cukrovky. Shlukování destiček, podmínka srážení krve, se pitím džusu sníží. Ukázala to studie, kdy 10 osob
diabetiků, kteří neužívali aspirin ani jiné protizánětlivé léky, pilo rajčatovou šťávu v dávce 250 ml denně po dobu tří
týdnů, zatímco druhá skupina konzumovala pouze napodobeninu rajčatové šťávy. Protože rajčatová šťáva obsahuje cukr
(dokonce disacharid sacharózu) a tedy může přispívat k překyselení organismu a u cukrovkářů se přičítá k celkovému
množství konzumovaného cukru, neměli by cukrovkáři překračovat doporučenou denní dávku. Také by neměli pít
výrobky z rajské šťávy, které jsou přislazované.
D. Nosreti
Poslední odstavec čerpá z deníku Šíp, 10. 8. 2006
Barviva
Rostlinná barviva často působí synergicky s vitamínem C i dalšími vitamíny. Tvoří skupinu chemicky rozmanitých
látek. Nejvýznamnější jsou listový chlorofyl v listové zelenině (obsahuje hořčík), karotenoidy, k nimž patří oranžový
karoten v mrkvi a listové zelenině, červený lykopen v rajčatech, červený kapsaicin v paprice a žlutý xantofil.
Chlorofyl má protizápalové, granulační, epitelizační, desodorační a protisklerotické působení, působí přísnivě
na pleť i střeva. Je obsažen v zelených částech zelenin a jiných rostlin.
Důležitou skupinu tvoří flavonoidy se žlutou flavonovou složkou. Je jich známo okolo 400. Vyskytují se volně nebo
vázané na cukernou složku ve formě glykosidu. Obdobná jsou barviva s červenou anthocyanidinovou složkou
(např. betanin v červené řepě). Pro svou aktivitu v organismu jsou flavonoidy někdy označovány jako bioflavonoidy.
Nejvýznamnější z nich jsou kvercetin (např. v cibuli) a rutin. Kvercetin vytváří s cukrem rutinozou flavonový
glykosid (glukosid?) rutin. Rutin a kvercetin mají příznivé farmakologické působení. Zpomalují oxidaci kyseliny
askorbové a tím prodlužují účinek vitamínu C v organismu. Rutin inhibuje enzymy obsahující ionty mědi a také enzym
galuronidázu, který depolymeruje buněčné pojivo a rozpojuje buněčné membrány vlásečnic. Působí také na ceruloplasmin.
Rutin má silné protisklerotické působení a je účinný při zhoršené funkci oční sítnice (retinopatiích) všeho druhu
(na regeneraci sítnice pomáhá také lutein obsažený ve špenátu a barvivo borůvek; D. N.).
Flavonoidy inhibují metabolismus katecholaminů, zvyšují pružnost kapilár, působí proti tvorbě trombů, zvyšují
pružnost červených krvinek, a tím zlepšují jejich cirkulaci, prokrvení a zásobení tkání kyslíkem; působí spasmolyticky
na hladké svalstvo větších cév, a tím zlepšují průtok krve; zlepšují kontrakci srdečního svalu, a tím zlepšují množství
krve přicházející do tkání; snižují hladinu cholesterolu a mají protisklerotické a protizápalové působení. Pozitivně
ovlivňují revmatické choroby, při kterých se předpokládá deficit rutinu. Kvercetin výrazně působí na grampozitivní
i gramnegativní mikroorganismy. Kvercetinové glykosidy (ramnetin, firetin) a blízké antokyany brzdí množení
tuberkulózních bacilů. Kvercetin tlumí rozvoj virových infekcí, ne však rutin. Flavonoidy potencují účinek i mnoha
biologicky aktivních látek. V některých případech mohou vyvolat alergickou reakci.
(Pavel Stratil; ABC zdravé výživy)
VETERINÁRNÍ MEDICÍNA
Psi si sice umí malé množství vitamínu C syntetizovat v játrech z glukózy, nicméně tento vitamín je, podobně jako u člověka, nejdůležitější, a i u psa by měl jeho příjem činit ze všech vitamínů největší hmotnost a také ze všech vitamínů dokáže pomoci při prevenci a léčbě největšího počtu problémů a onemocnění, třebaže oblast jeho hlavního působení je jiná než u člověka.
"Autorka Catherin O´Driscoll říká ve své knize:… Takto oznamuje ve své studii, která byla provedena v norském "Groruddalen Small Animal Center" na 76 psech různých ras a stáří, všech s nemocemi kostí, s dysplazií, svalovými atrofiemi, artrózou, atd., kdy byla podávaná vysoká dávka vitamínu C. Po pár dnech již byla viditelná první zlepšení - zdravotní vzestup až o 70% by měl být dostatečným stimulem pro nasazení hodnotného vitamínu Cnejen starým a nemocným psům.
Dalším milníkem v příběhu vitamínu C v psí stravě byl pokus dr. Wendella O´Bellfielda, při kterém byl 8 párům německého ovčáka s těžkou DKK podán vitamín C, jak březím fenám, tak také štěňatům po narození. Výsledky byly slibné, protože všechna štěňata byla později při rentgenování prosta DKK. K zopakování tohoto poznatku však dodnes nedošlo!
Ať je to jakkoliv, v humánní medicíně je vitamín C znám jako posilovač imunitního systému a "brzda" rakoviny. Pro psy může mít dobrý vliv na kostní aparát."
U velkého plemena dávkujeme při prevenci 500 až 1000 mg vitamínu C denně, v nemoci 1000 až 7000 mg denně, nejlépe rozdělených ve více dávkách nebo v kapslích s retardovaných účinkem.
Protože psí žaludek může na příjem větších dávek vitamínu C reagovat podobně jako lidé, doporučuje se přijímat jej v kapslích nebo přípravcích s acerolou, formou drcených šípků nebo přidaný v rajské omáčce či rajské šťávě.
D. N.
Citace: http://erdel.wz.cz/vitaminC.htm